- Profil mazlíčka
- Profil mazlíčka
Tento profil je skutečný.
- Krátký vzkaz:
- Kamarádi a kamarádky, tak paňča už se taky vrátila domů z lázní, ale zas ji přepadla jiná choroba. Katuška
- Katuška
- Druh zvířete:
- Kočka domácí
- Plemeno:
Kočka domácí
- Datum narození:
- 29.04.2008
- Chovatelská stanice:
- Divoká kočka ze Lhoty
- Město:
- Praha
- Země:
- Česko
- Www stránka:
- zatím nemám
- Oblíbené jídlo:
- cokoli, co zrovna jí panička
- Oblíbená hračka:
- je to různé, ale víčko z PET lahve je evergreen
- O mně:
- Dělám si co chci, přece bych si nenechala něco diktovat. Nejradši lítám jak ďas, beru zatáčky smykem a lezu do všech možných i nemožných otvorů. Přes den jsem sama doma, tak hodně spím, ale zato v noci si to vynahradím. Baví mě skákat v ložnici po posteli i po spící paničce, přes den se na tohle zajímavé místo nedostanu. Taky mě moc baví se rochnit v hlíně, nejlepší je, když ji vyhrabu z kytek a pak se do té hromádky na zemi pěkně uvelebím. To je žůžo.
- Jak mi doma ještě říkají:
- Katulína zvědavá, Tygr, Mrcha, Katušička, Myška,..ty,ty,ty (to když dělám nějakou neplechu)
- Vážím:
- 4,5 kg
- Co mám rád:
- různé hry, pohled do peroucí pračky,aportíčkování
- Umím příkazy:
- Žádné - jsem přeci kočka !
- Pohlaví:
- holka
- Energie
-
- Inteligence
-
- Přátelskost
-
- Hravost
-
- Pohlaví:
- Věk v letech: 4
- Narozen: 29.04.2008
- Katuška patří uživateli Marťas
- Páníček je offline
Odznaky
Z deníčku
15. květen 2012 17:26:59
Ahojík, kamarádi chlupáčci,
tak si představte jaké já jsem měla cestovací období. Moje náhradní paňča-která se o mne vždycky stará, když panička musí někam pryč-byla na měsíc v lázních po operaci. A stalo se, že zrovna v tom období musela panička jet na pár dní pryč, a teď nastala nerudovská otázka "kam se mnou" :-). Tak chudinka musela shánět, kde ji ubytují i se mnou. Povedlo se a tak mě čekalo cestování. Až do Jeseníku. Z Prahy dost dlouhá cesta. No, paničce jsem nic nedarovala, to si pište! Jednak nesnáším přepravku a jednak cesta byla na můj vkus moooc dlouhá. Celou cestu jsem tedy vřískala nelibostí. Když jsme se ubytovaly - 3 dny jsem s ní vůbec, ale vůbec nemluvila, nevydala jsem ze sebe opravdu ani hlásku!! Ani jíst jsem nechtěla (to je co říci, protože na slovo "masíčko" normálně hbitě přiběhnu, ať jsem kdekoli) a schovávala jsem se hodně dozadu pod postelí. Když jsem ale nechodila ani na záchůdek kakat, tak už jsem ji vyděsila a začala shánět, kde je nejbližší veterinář. Po těch 3 dnech se mi jí zželelo, konečně jsem ji vzala na milost a přestala jsem ji trápit. Začala jsem papat a dokonce jsem jí prokázala tak velkou poctu, že jsem začala na ní i spát!(to doma nemám! zavírá se v ložnici). A protože je v Jeseníku prý nejzdravější vzduch z celé Evropy, začala mě každý den brát na vycházky. No, nadšená jsem z toho vůbec nebyla - já jsem totiž pravá kočička domácí, venčící se maximálně na balkoně! Tak jsem se vždycky moc snažila dostat se co nejdřív zase zpátky domů, ale ona mi to tak rychle, jak bych si přála, neumožňovala. Tak jsem to tedy párkrát přetrpěla. Pravda je, že později už jsem nechodila jen kolem domu, ale pustila jsem se i do trávy, na louku. Tady jsem se snažila prolézat keře, zamotávalo se mi do nich vodítko, panička ho musela zase vymotávat - myslím, že se jí zrovna tohle nelíbilo, ale mě to bavilo. Jednou mi ale na krčku objevila nějaký hrbolek a napadlo ji, že by to mohlo být klíště. Protože už má dobrou zkušenost a ví, jaká je se mnou těžká práce, když se mi má udělat něco proti mé vůli (např. mi dát odčervovací tabletu) a potřebovala rychle už odejít, tak to odložila na dobu, až se zase vrátí. Ale to netušila, že má šikovnou samostatnou kočindu, no já jsem si pomohla sama. Když se vrátila - a netrvalo to vůbec dlouho - a chtěla mi klíště (nebo to něco) vyndat, tak už tam nic nebylo! No a pak už mě na procházky tak často netahala - to byla úleva. A stejně už jsme se pak brzy vracely zase domů. Cestou domů jsem byla hodnější, vřískala jsem sice taky (Fanda by to možná nazval jemněji-že jsem zpívala), ale už ne celou cestu bez přestání.
No a teď jsem zase v pohodě - kočička domácí - ve svém království.
Katuška
tak si představte jaké já jsem měla cestovací období. Moje náhradní paňča-která se o mne vždycky stará, když panička musí někam pryč-byla na měsíc v lázních po operaci. A stalo se, že zrovna v tom období musela panička jet na pár dní pryč, a teď nastala nerudovská otázka "kam se mnou" :-). Tak chudinka musela shánět, kde ji ubytují i se mnou. Povedlo se a tak mě čekalo cestování. Až do Jeseníku. Z Prahy dost dlouhá cesta. No, paničce jsem nic nedarovala, to si pište! Jednak nesnáším přepravku a jednak cesta byla na můj vkus moooc dlouhá. Celou cestu jsem tedy vřískala nelibostí. Když jsme se ubytovaly - 3 dny jsem s ní vůbec, ale vůbec nemluvila, nevydala jsem ze sebe opravdu ani hlásku!! Ani jíst jsem nechtěla (to je co říci, protože na slovo "masíčko" normálně hbitě přiběhnu, ať jsem kdekoli) a schovávala jsem se hodně dozadu pod postelí. Když jsem ale nechodila ani na záchůdek kakat, tak už jsem ji vyděsila a začala shánět, kde je nejbližší veterinář. Po těch 3 dnech se mi jí zželelo, konečně jsem ji vzala na milost a přestala jsem ji trápit. Začala jsem papat a dokonce jsem jí prokázala tak velkou poctu, že jsem začala na ní i spát!(to doma nemám! zavírá se v ložnici). A protože je v Jeseníku prý nejzdravější vzduch z celé Evropy, začala mě každý den brát na vycházky. No, nadšená jsem z toho vůbec nebyla - já jsem totiž pravá kočička domácí, venčící se maximálně na balkoně! Tak jsem se vždycky moc snažila dostat se co nejdřív zase zpátky domů, ale ona mi to tak rychle, jak bych si přála, neumožňovala. Tak jsem to tedy párkrát přetrpěla. Pravda je, že později už jsem nechodila jen kolem domu, ale pustila jsem se i do trávy, na louku. Tady jsem se snažila prolézat keře, zamotávalo se mi do nich vodítko, panička ho musela zase vymotávat - myslím, že se jí zrovna tohle nelíbilo, ale mě to bavilo. Jednou mi ale na krčku objevila nějaký hrbolek a napadlo ji, že by to mohlo být klíště. Protože už má dobrou zkušenost a ví, jaká je se mnou těžká práce, když se mi má udělat něco proti mé vůli (např. mi dát odčervovací tabletu) a potřebovala rychle už odejít, tak to odložila na dobu, až se zase vrátí. Ale to netušila, že má šikovnou samostatnou kočindu, no já jsem si pomohla sama. Když se vrátila - a netrvalo to vůbec dlouho - a chtěla mi klíště (nebo to něco) vyndat, tak už tam nic nebylo! No a pak už mě na procházky tak často netahala - to byla úleva. A stejně už jsme se pak brzy vracely zase domů. Cestou domů jsem byla hodnější, vřískala jsem sice taky (Fanda by to možná nazval jemněji-že jsem zpívala), ale už ne celou cestu bez přestání.
No a teď jsem zase v pohodě - kočička domácí - ve svém království.
Katuška
Napiš mi komentář
Komentáře
-
-
-
Ahoj Katuško, tak jak si zatím užíváš neděli? U nás je pěkně, vyhříváme se na sluníčku, psy taky chvíli neotravují a v klidu spí. Doufám že takový klid vydrží a hlavně to počasí. Máme tě moc rádi. Lumpík a spol.
-
-
Příjemné probuzení do nedělního
rána plného sluníčka a dobré nálady
přejí Matýsek a spol.:-) ;-)
http://www.bestpage.cz/img_profil/img_bestpage3675.jpg
-
Ahoj moji nejmilejší kamarádi! Spolu se svojí veškerou bando se stěhujeme na nový profil, majitelku najdete pod jménem Sončéz, určitě si vás přidáme mezi přátele, protože vás máme moocinky moc rádi. Děkuji. Wendy a spol :)
Moje medaile
- 57
- 41
- 44
- 83
- 78
- 66
- 52
- 93
- 78
- 61
- 75
- 71
- 90
- 44
- 40
- 51
- 17
- 87
- 83
- 93
- 46
- 51
- 71
- 10
- 50
- 98
- 7
Dárečky
Na vycházce
V krabici se mi líbí
Kliknutím na mapku zobrazíte lokaci na velké mapě.
















