• Profil mazlíčka

4. únor 2012 18:49:17

V noci jsem spal u paničky v posteli. Najednou jsem se probudil a zjistil jsem, že vedle postele leží na zemi myška. Tak jsem seskočil, vzal jsem jí do tlamky a skočili jsme spolu k paničce do postele. Tak jsem ji chvilku pošťuchoval a pak jsme se spolu začali prát. Skákali jsme do výšky a pěkně paničce po nohách. Parádně jsem se vyblbnul a pak jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsme se s paničkou zase pěkně pomazlili a pak jsem jí řekl, že chci jít ven. Panička mě říkala, že je venku zima, tak abych chvíli počkal, ale já jsem čekat nemohl. Musel jsem se tam jít podívat. Panička měla pravdu, bylo šestnáct pod nulou, tak jsem to zase vzal hodně rychle. Proběhl jsem dvorek a už jsem pospíchal domů. Dal jsem si snídani a pak jsem chvíli odpočíval na škrabadle. Potom jsem si ale řekl, že se jdu zase mrknout ven. Zima byla pořád stejná, tak jsem proběhl dvorek a šel jsem domů. Ale zase jsem dlouho doma nevydržel, dneska jsem měl pěkně rozběháno. Ale fakt je, že jsem se vždycky za chviličku vrátil domů do teploučka. Mezi tím jsem si stačil pohrát s provázky na zácloně, také odpočívat na škrabadle a nebo prohánět myšku po bytě. Po obědě jsem šel zase ven. Protože krásně svítilo sluníčko tak jsem se usadil na boudě a pěkně jsem si nahříval kožíšek. Pak jsem šel domů. Chvíli jsem pobíhal po chodbě, seděl jsem na zábradlí a pak jsem šel do kuchyně a vyskočil jsem si na ledničku. To byl přehled. Najednou jsem zjistil, že panička přinesla kbelík a že bude vytírat podlahu. Také mi řekla, že doufá, že jí budu pomáhat. Tak jsem seskočil z té lednice a když si šla točit vodu do toho kbelíku, tak jsem zjistil, že opřela mop na mytí o zeď, tak jsem ho trochu prozkoumal.Potom šla vytírat a tak jsem využil toho, že otevřela dveře na dvorek a šup, už jsem byl zase venku. Usadil jsem se na parapetu, chvíli jsem se na sluníčku nahříval a pak jsem si ještě vyskočil na plot a šel jsem se podívat k sousedům do zahrady. Proběhl jsem to tam a šel jsem domů. Trochu jsem se prošel po bytě a pak jsem si lehl do křesla a za chviličku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se zase trochu prošel a pak jsem se šel zase válet na křeslo.

3. únor 2012 19:22:51

Dneska ráno jsem zase řekl paničce, že chci jít ven. Panička mě přemlouvala, že je tam veliký mráz, bylo mínus devatenáct, ale já jsem si nedal říct a musel jsem tam vyběhnout. Panička mi řekla, abych to vzal hodně rychle, že na mě počká. Tak jsem proběhl dvorek, vyskočil jsem na plot, ale hned jsem zase skákal dolů a už jsem se vracel ke dveřím. Když tu najednou jsem zahlédl v pergole kosa. Tak jsem se k němu rozběhl, ale jak mě viděl, tak asi dostal strach a odletěl pryč. Já jsem z něj byl úplně vedle, protože ten byl tak veliký, to bylo jako když vyletěla veliká černá koule. Asi mu byla zima, tak měl načechrané peří a byl fakt ohromný. Když jsem viděl že už je pryč, tak jsem honem utíkal ke dveřím a to už mi je panička otevřela a já jsem vletěl do chodby. To jsem byl rád, že už jsem doma v teploučku. Nejdříve jsem se musel trochu zahřát a pak jsem si dal snídani. Potom jsem chvíli seděl na škrabadle a odpočíval jsem. Pak jsem se šel proběhnout po baráku a za chvilku už jsem zase křičel u dveří, že chci ven. Když mě panička otevírala dveře, tak mi zase říkala, abych se proběhl a rychle byl zpátky doma. Tak jsem to tak opravdu udělal. Za chviličku už jsem byl doma v teploučku. Pak jsem chvíli odpočíval na pelíšku v okně, pak jsem jen tak pobíhal a potom jsem došel až k té provázkové zácloně a chvilku jsem honil ty třásničky. Pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Před polednem už tak strašná zima nebyla, už bylo jen kolem deseti a krásně svítilo sluníčko, tak jsem se šel proběhnout. Dokonce i holky to sluníčko vytáhlo ven, tak jsme se společně proběhli po dvorku. Potom jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem si i přeskočil k sousedům na králíkárnu. Chvilku jsem se tam zdržel, ale to už mě panička volala, abych koukal jít domů. Tak jsem šel. Ale jen jsem se trochu ohřál a vyběhl jsem tam znovu. Na sluníčku bylo opravdu hezky. Po obědě jsem se ještě jednou šel proběhnout, ale to už jsem tam dlouho nebyl a pak už jsem šel domů. Trochu jsem se prošel po bytě, potom jsem si trochu zařádil v tunelu, pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven a když mě to přestalo bavit, tak jsem si šel lehnout do křesla a za chviličku jsem spal. Probudil jsem se až pozdě odpoledne. Jen jsem se trochu prošel, napil jsem se z kohoutku a šel jsem se zase válet.

2. únor 2012 19:54:48

Dneska ráno jsem šel zase za paničkou do postele, ale ještě se jí nechtělo vstávat, tak jsem se uložil na pelíšku v okně a jak jsem uslyšel druhou paničku, že už vstala, tak jsem honem běžel za ní. Hned jsem paničce řekl, že chci jít ven. Panička mi řekla, že jsem se snad úplně zbláznil, protože je venku sedmnáct pod nulou. Ale já jsem tam fakt chtěl. Tak mi panička otevřela a řekla mi, že se mám rychle proběhnout, ona zavře dveře a počká na mě. Tak jsem se opravdu proběhl hodně rychle a utíkal jsem zpátky ke dveřím. Panička je hned otevřela a já jsem vběhl do chodby. To jsem byl rád, že už jsem doma v teploučku. Pak jsem se šel podívat na paničku, skočil jsem k ní do postele a pěkně jsme se mazlili. Potom jsme vstali a když se od druhé paničky dozvěděla, že už jsem byl venku, tak tedy koukala. Pak jsem si dal snídani a chvíli jsem poseděl na škrabadle. Dlouho jsem to tam ale nevydržel a zase jsem běžel ven. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem na plot, podíval jsem se do zahrady a utíkal jsem domů. Celé dopoledne bylo asi třináct pod nulou a tak jsem to s běháním venku raději nepřeháněl. Ale já jsem stejně na to neměl čas. Měl jsem moc práce. Panička šla převlékat postele a to já si nikdy nemůžu nechat ujít. Hrozně mě baví když se sundá prostěradlo, otevře se u postelí úložný prostor a pak se natahuje prostěradlo nové. To se fakt parádně vyřádím. Panička říká, že je moc ráda když jí tak pomáhám a že je to opravdu znát když přiložím tlapku k dílu, protože to natažení prostěradla by jí trvalo pár minut a takhle se mnou si to krásně užije a trvá nám to skoro hodinu. Dneska jsem na to pomáhání nebyl sám. Přidala se k nám i Zuzka a bylo vidět že jí to také moc bavilo. Ta řádila snad ještě víc než já. Panička při tom natáčela i video, ale u Zuzky neměla šanci. Než se jí povedlo Zuzku zaměřit, tak už byla dávno pryč. Když jsme to prostěradlo natáhli, tak jsem si musel nejdříve odpočinout a pak jsem šel ven. To už bylo o něco tepleji, už bylo jen deset a tak jsem se proběhl a pak jsem si na parapetu nahříval kožíšek. Ale nebyl jsem tam dlouho, raději jsem šel domů do teploučka. Po obědě jsem se ještě jednou proběhl po dvorku a trochu se nahřál na sluníčku a pak jsem šel domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal po bytě, potom jsem se nastěhoval do tunelu a když mě to v něm přestalo bavit, tak jsem si skočil do křesílka a za chviličku jsem spal. Prospal jsem skoro celé odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem si vyskočil do okna a chvíli jsem se díval ven a pak jsem si zase skočil do křesílka a hezky jsem se tam vyvaloval.

1. únor 2012 19:49:46

Dneska ráno jsem si zase skočil k paničce do postele a pěkně jsme se mazlili. Potom jsem jí řekl, že už chci ven, tak jsme vstali. Panička mi řekla, že je venku zima, protože bylo třináct pod nulou, ale já jsem tam moc chtěl, tak mi otevřela dveře. Proběhl jsem dvorek a za chvilku jsem byl doma. Ohřál jsem se a šel jsem do toho znovu. Ale zase jsem byl za chviličku zpátky. Pak jsem si dal snídani, trochu jsem si doma odpočinul a zase jsem utíkal ven. Jenomže ta zima byla pořád stejná, tak jsem zase byl za chviličku zpátky. Potom panička zavřela dveře na dvorek a řekla mi, že budeme sami doma, protože páníci jedou pryč. Tak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a tam jsem čekal až pojedou, abych jim zase zamával. Když se vrátili, tak nám panička otevřela a hned jsem letěl ven. Pěkně jsem se proběhl, chvíli jsem poseděl na plotě a pak jsem běžel domů. Naobědval jsem se a pak jsem zase vyběhl ven. Vyskočil jsem si na parapet a nahříval jsem si kožíšek na sluníčku. Pak jsem se šel podívat domů, abych také zjistil co mi panička koupila. Jé, to bylo něco. Takové veliké, kulaté a hlavně krásně voňavé. Hned jsem si to celé očichal a moc se mi to líbilo. Ale panička to ví moc dobře, že tu vůni mám rád a proto mi to půjčila. Prý je to celer, ale to je mi jedno, hlavně že to tak krásně voní. Pak nám ještě přivezla hračku, nějakou kuličku na prutu s provázky, ale to není nic zajímavého proti tomu celeru. S tím mi panička udělala fakt radost. Pak jsem zase běžel na to okno a ještě jsem se chvíli na sluníčku nahříval. Ale už jsem tam dlouho nevydržel a raději jsem šel domů do teploučka. Chvíli jsem se díval z okna a pak jsem si skočil do křesla a za chviličku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, cestou jsem si dal pár granulek a zase jsem šel do křesílka.

31. leden 2012 19:52:49

Dneska ráno jsem se šel podívat ven. Když panička šla se mnou otevřít dveře, tak mi říkala, že je venku veliká zima a abych koukal být rychle zpátky. To měla pravdu, zima byla pořádná. Bylo dvanáct pod nulou. Tak jsem rychle proběhl dvorek a letěl jsem domů. Jenomže jsem doma dlouho nevydržel a zase jsem šel ven. Sice na malou chvilku, ale byl jsem venku. Pak jsem si dal snídani a potom jsem si chvíli odpočinul na škrabadle. Dlouho jsem se ale doma nezdržel a zase jsem vyběhl ven. To už svítilo sluníčko a na něm bylo příjemně. Tak jsem se proběhl a pak jsem si vyskočil na plot, chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem se na chvíli vypravil i do zahrady. Pak jsem skočil k nám na dvorek a šel jsem do okna na parapet a nahříval jsem se na sluníčku. Pak jsem se šel mrknout domů. Trochu jsem se ohřál a zase jsem vyběhl ven. Proběhl jsem se, poseděl jsem na plotě a pak jsem si lehl na boudu a zase jsem se nahříval tam. Po obědě jsem na nic nečekal a zase jsem vyrazil ven. Chvilku jsem ještě ležel na boudě a pak jsem se pěkně proběhl po dvorku. Potom jsem šel domů, lehl jsem si na pelíšek v okně a odpočíval jsem. Pak jsem si šel lehnout do křesla a za chviličku jsem spal. Odpoledne mi paničky utekly. Prý se šly podívat na Vanilku, ještě štěstí, že páník s námi zůstal doma. Alespoň jsme nemuseli hlídat. Ale já jsem seděl v okně na pelíšku a paničky jsem vyhlížel. Jé, to jsem byl rád, když jsem viděl že už jdou domů. A když přišly tak jsem z nich tu malou Vanilku cítil, ale také voněly i Sisinkou. Ale Vanilkou víc. Tak jsem si paničku pěkně očichal a pak jsem si šel lehnout na pelíšek a konečně jsem si mohl pořádně odpočívat.

30. leden 2012 19:35:55

Dneska ráno, když jsem se probudil tak jsem zjistil, že druhá panička už vstala. Honem jsem za ní utíkal a řekl jsem jí, že chci jít ven. Panička mi řekla, že je venku děsná zima, ale nebylo to nic platné, zkrátka jsem tam musel. Panička mi šla otevřít dveře a řekla mi, abych koukal být za chviličku doma. Ani mi to nemusela říkat, protože jak došla nahoru do kuchyně, tak jsem přiběhl hned za ní. Tak se otočila a šla zavřít. Chviličku jsem se doma ohřál a už jsem zase běžel ke dveřím, že chci ven. Tak panička šla zase otevřít. Za chvilku jsem byl zase doma. Tak zavřela a řekla mi, že už mi otevírat nepůjde. Ale nebyla to pravda. Ještě párkrát jsme se takhle společně proběhli. Nevím co si panička stěžuje, ale přece taková rozcvička po ránu je potřeba. Pak jsem šel za mojí paničkou. Skočil jsem k ní do postele a pěkně jsme se pomazlili. Ta koukala když jí druhá panička říkala kolikrát už jsem byl venku. Ale fakt tam byla zima pořádná. Pak jsem se nasnídal a pak jsem začal pobíhat po bytě. Všude jsem cítil Vanilku. Tak jsem se podíval i za gauč jestli tam náhodou není a skutečně tam nebyla. Panička mi řekla, že se mi asi po ní stýská, ale že už včera odešla a že je doma u tety a strejdy. Ale to je jedno, stejně jsem ji pořád cítil.
Pak jsem se šel proběhnout zase ven. Cestou jsem se potkal s Kikinou, tak jsem si řekl, že jí trochu proženu. Jenomže ona dneska byla nějaká líná a vůbec se jí nechtělo běhat, tak začala šíleně křičet, že přiběhla panička a kdo to odnesl? Jasně že já. Dostal jsem parádně vynadáno. Ale je mi to úplně jasné, že ty ženské drží při sobě. Tak jsem šel chvíli na škrabadlo a pak jsem zase vyběhl ven. Seděl jsem na plotě, pobíhal jsem po dvorku a také jsem si na sluníčku nahříval kožíšek. Ale každou chvilku jsem běžel domů do teploučka. Po obědě jsem se šel ještě podívat ven. Usadil jsem se na parapetu a nahříval jsem si kožíšek. Panička když mě viděla, tak mi šla otevřít okno a lákala mě domů. Ale já jsem ještě domů nechtěl. Tak jsem z toho okna seskočil, poodběhl jsem na dvorek a jak panička okno zavřela, tak už jsem tam zase byl. Ještě jsem se tam chviličku nahříval a pak se začalo sluníčko schovávat za sousedovic barák, tak jsem šel domů. Dal jsem si pár granulek a vodičku a lehl jsem si do okna na pelíšek a za chviličku jsem spal. Pak jsem se probudil zrovna když šla panička vyhodit odpadky do popelnice, tak jsem šel s ní, ale hned jsem utíkal domů. Už tam byla zase pěkná zima. Honem jsem si lehl do křesílka a válel jsem se.

29. leden 2012 21:05:19

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem zase skočil k paničce do postele a pěkně jsme se mazlili. Pak jsem řekl paničce že chci jít ven, tak jsme šli. Otevřela dveře a už jsem cítil jaká je venku děsná zima. Ale už jsem to nemohl vzdát a šel jsem se proběhnout. Dlouho jsem se venku nezdržoval a šel jsem domů do teploučka. Nejdříve jsem si vyskočil na pelíšek na radiátor abych se ohřál a pak jsem si dal snídani. Když jsem se najedl, tak jsem se usadil na škrabadle a odpočíval jsem. Ale dlouho jsem tam nevydržel a už jsem zase utíkal ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku, potom jsem poseděl na plotě a pak jsem se zase běžel domů ohřát. Panička zrovna začínala připravovat oběd, tak jsem se honem také přidal k holkám a pomáhal jsem. Pak jsme dostali ochutnat masíčko. Potom jsem zase běžel ven. To už bylo venku o něco lépe a hlavně svítilo sluníčko a na něm bylo moc příjemně. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem zjistil že holky všechny sedí v okně na parapetu a nahřívají si kožíšky. Tak jsem si k nim také vyskočil a pěkně jsem si nahřál kožíšek. Pak jsem se ještě proběhl a šel jsem domů. Panička zrovna něco dělala v obýváku a jak tam tak stála do té práce zabraná, tak vůbec nevnímala, že už má Honzíčka doma. Tak jsem se odrazil a vyskočil jsem jí za krk. Ta ječela. Řekla mi že jsem lump. Ale já moc dobře vím, že to tak není. Naopak že byla moc ráda že už jsem u ní doma. Po obědě jsem se chvíli procházel po baráku a pak jsem ještě vyrazil ven. Chvíli jsem seděl u boudy a pak jsem si vyskočil do okna v přízemí a nakukoval jsem do obýváku. Panička mě viděla, tak mi otevřela a já jsem šel zase oknem domů. Pak jsem dostal nápad a panička už věděla jaký pěkný, tak se sehnula, já jsem jí skočil na záda, odrazil jsem se a už jsem byl nahoře na stěně. Tam jsem se hezky usadil a díval jsem se z výšky co se doma děje. Pak jsem seskočil dolů a šel jsem ještě ven. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem si lehl doma na parapet na pelíšek a za chvilku jsem spal. Potom k nám přišla Vanilka. Jé to je ale mrňous, říkala teta že už je jí tři a půl měsíce. Ale je to fešanda. Mě se fakt líbí. Chvíli jsem na ní koukal raději z dálky, protože ona je moc divoká, ale pak jsem si dodal odvahu a už jsme se spolu i trochu skamarádili. Ta tedy řádila. To bylo něco. Pak se nabaštila a šla na to znovu. Když už byl večer, tak odešly. Myslím si, že zase brzy přijdou, ona je fakt primová. Pak jsem si musel jít na křesílko odpočinout. On ten mrňous dá jednomu zabrat.

28. leden 2012 18:48:27

Ráno už jsem se nemohl dočkat až mi panička otevře dveře a já vyběhnu ven. Když se konečně dveře otevřely tak jsem zjistil, že je venku pořádná zima. Ale i tak jsem se docela pěkně proběhl. Pak jsem šel na snídani. Po snídani jsem si chvilku odpočinul a zase jsem vyrazil ven. Proběhl jsem dvorek, pak jsem se na chvilku usadil pod keřem a pak jsem šel za plot do zahrady. Dlouho jsem tam nebyl a šel jsem domů. Zrovna panička začínala vařit, tak jsem jí trochu pomáhal a pak jsem dohlížel na to když paničky zadělávali buchtu. Musel jsem jim poradit aby jí nezkazily. Pak jsem se šel ještě proběhnout, ale před polednem už jsem se uložil na radiátor a pěkně jsem se nahříval. Po obědě jsem si lehl na ten můj pelíšek v okně a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu proběhl po baráku a pak jsem šel na ty provázky. Chvíli jsem je chytal a pak jsem zahlédl ležet na zemi plyšovou myšku, tak jsem po ní skočil a pěkně jsem se s ní popral. Pak jsem jí snesl po schodech dolů a ještě jsem ji prohnal po chodbě. Pak jsem si musel odpočinout. Tak jsem si zase vyskočil do okna na pelíšek a za chvilku jsem spal.

27. leden 2012 18:36:02

Dneska ráno jsem zase skočil k paničce do postele, protože jsme se potřebovali nutně pomazlit. Pak mě panička otevřela dveře a já jsem vyběhl ven. Tam byla děsná zima. Pořádně mrzlo, ale stejně jsem se proběhl. Vzal jsem to pěkně rychle a za chviličku už jsem byl doma v teploučku. Nasnídal jsem se a pak jsem chvíli odpočíval doma. Potom jsem se šel zase proběhnout. Dokonce jsem i poseděl na plotě, ale zase jsem se brzy vrátil. Pak nám panička řekla, že budeme sami doma, protože prý páníci pojedou nakoupit. Tak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a když odjížděli tak jsem jim zase zamával. Naštěstí se vrátili docela brzy. Panička nám hned otevřela dveře na dvorek a tak jsem se letěl proběhnout. Venku bylo oproti ránu docela pěkně. Krásně svítilo sluníčko a na něm bylo fakt příjemně. Tak jsem se proběhl a šel jsem na oběd. Hned po obědě jsem zase letěl ven. Usadil jsem se na parapetu a nahříval jsem si kožíšek. Potom jsem se ještě trochu proběhl po dvoře a pak jsem si vyskočil na plot a díval jsem se do zahrady. Nevydržel jsem to a nakonec jsem tam skočil. Ale jen jsem to tam proběhl a už jsem utíkal domů. Chvíli jsem odpočíval na pelíšku v okně a pak jsem se trochu prošel a nakonec jsem ještě jednou vyrazil ven. To už se tam zase parádně ochladilo, tak to byl fofr a hnal jsem domů do teploučka. Pak jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se trochu prospal, tak jsem se proběhl po baráku, potom jsem zase trochu prohnal ty provázky na zácloně a pak jsem šel odpočívat. Lehl jsem si na křeslo a jen tak jsem se válel.

26. leden 2012 19:21:57

Dneska jsem byl v noci zase hodný kluk. Jen jednou jsem si zazpíval a samozřejmě že jsem si k tomu i zahrál a pak jsem spal. Ráno když jsem se probudil, tak jsem si zase skočil k paničce do postele. Trochu jsme se pomazlili a pak jsme šli ven. Tedy dneska to venku pěkně kousalo, byl totiž oproti předcházejícím dnům mráz. Ale sníh žádný nepadal a tak jsem se pěkně proběhl. Pak jsem šel domů na snídani. Chvíli jsem odpočíval na škrabadle a potom jsem šel zase ven. Proběhl jsem se pěkně po dvoře a pak jsem si vyskočil na plot a tam jsem se rozhlížel. Ono totiž tam bylo docela pěkně, protože zrovna na ten plot svítilo parádně sluníčko. Pak jsem šel zase domů. Tak jsem pobíhal celé dopoledne. Chvíli jsem byl venku a chvilku zase doma. Zrovna když jsem dorazil domů, tak panička měla sundané ty provázkové záclony a ze skřipců je dávala na tyč. To bylo něco. Já jsem se v nich tak parádně vyřádil a nejen já, dokonce i Zuzku to vyprovokovalo k pořádné akci. Pak jsem šel ven. Za chvíli doběhla za mnou i Zuzka a tak jsme se pořádně prohnali po dvorku. To zase byly mety. Po obědě jsem si lehl na pelíšek v okně a odpočíval jsem. Pak jsem se trochu prošel po bytě, ještě jsem jednou vyběhl ven, proběhl jsem dvorek, chvíli jsem poseděl na plotě, ale už se zase začínala dělat pořádná zima, protože sluníčko už k nám na dvorek nesvítilo, tak jsem šel za chvilku domů. Zase jsem si lehl na pelíšek do okna a odpočíval jsem. Když jsem si odpočinul, tak jsem se prošel po baráku a pak jsem se šel zase podívat na tu provázkovou záclonu, trochu jsem jí prohnal a pak jsem si zase lehl na pelíšek v okně a jen tak jsem si tam odpočíval.

25. leden 2012 19:51:37

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem vzbudit paničku. Skočil jsem si k ní do postele a pěkně jsme se mazlili. Panička ze mě měla opravdu radost, protože dneska v noci jsem byl zase moc hodný. Jen chvilku předtím než jsem šel spát, tak jsem se prošel po baráku a pěkně z plných plic jsem si zpíval do kroku. Ale pak jsem si lehl a spal jsem až do rána. Jak nás to mazlení přestalo bavit, tak jsme vstali a šli jsme otevřít dveře na dvorek. Panička mě říkala že chumelí, ale já jsem se o tom musel přesvědčit sám. Měla pravdu, fakt se to tam sypalo docela dost. Chvíli jsem na to koukal, ale pak jsem do toho vyrazil. Venku bylo kolem nuly, takže žádná zima, tak jsem se proběhl po dvorku a pak jsem docela dlouho seděl na plotě a rozhlížel jsem se. Pak jsem šel domů na snídani. Trochu jsem si odpočinul a pak jsem šel zase ven. Byl jsem tam ale jen chvilku a pak jsem šel domů, vyskočil jsem si do okna na ten můj nový pelíšek a pěkně jsem se tam vyvaloval. Před polednem začalo svítit sluníčko, tak jsem se šel ven proběhnout. Po obědě jsem se zase uložil na pelíšek v okně a chvíli jsem spal. Pak jsem se šel proběhnout, ale zase jen na chvilku a raději jsem byl doma s paničkou. Odpoledne jsem se tam šel zase podívat a potkali jsme se s Kikinou. Tedy my jsme se tak moc honili po dvorku. Fakt jsme se pořádně prohnali. Pak jsem se zase natáhl v okně na pelíšek a odpočíval jsem. Když jsem si odpočinul, tak jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem si dal pár granulek a šel jsem se válet do křesílka.

24. leden 2012 20:03:44

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem šel za paničkou do postele. Pěkně jsme se pomazlili a panička mi řekla, že jsem moc šikovný, protože jsem dneska v noci vůbec nezlobil a ona se konečně mohla vyspat. Potom jsme vstali a panička mi šla otevřít dveře na dvorek. Vyběhl jsem ze dveří a zůstal jsem stát. Venku tak strašně chumelilo, že jsem na to chvíli koukal, ale pak jsem si dodal odvahu a šel jsem do toho. Tedy nešel, proletěl jsem dvorek rovnou do pergoly a teprve tam jsem se zase zastavil a díval jsem se na tu chumelenici. Pak jsem vyběhl a dokonce jsem byl takový hrdina, že jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem tam seděl a díval jsem se do zahrady. Pak jsem seskočil a letěl jsem domů. Domů jsem doběhl jako sněhulák. Panička když mě viděla, tak mi vysušila kožíšek a potom jsem si dal snídani. Pak jsem chvíli poseděl na škrabadle, potom jsem se šel mrknout na ty provázky na zácloně, trochu jsem je prohnal a pak jsem šel ven. Zrovna sníh nepadal, tak jsem se proběhl po chodníku, protože už ho páník očistil a pak jsem zase chvíli seděl na plotě. Tak jsem pobíhal celé dopoledne. Chvilku jsem byl venku, chvilku doma, když padal sníh, tak mi panička osušila kožíšek a zase jsem mohl vyběhnout. Po obědě jsem se uložil na okně na tom novém pelíšku a docela dlouho jsem tam spal. Jen občas mě vyrušilo když kolem projelo auto nebo zaštěkal sousedovic pejsek, to jsem se vždycky musel pořádně rozhlédnout z okna, jestli k nám třeba někdo nejde a když jsem zjistil, že je vše v nejlepším pořádku, tak jsem si zase lehl a spal jsem dál. Když jsem se vyspal, tak jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem se jen tak vyvaloval v křesle.

23. leden 2012 18:48:56

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil, tak jsem skočil za paničkou do postele a pěkně jsme se pomazlili. Potom jsme vstali, šli jsme otevřít dveře na dvorek a hned jsem letěl ven. Proběhl jsem se po dvorku, pak jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem si trochu odpočinul na škrabadle a pak jsem zase vyběhl ven. Dneska bylo venku krásně. Docela bylo teplo a hlavně parádně svítilo sluníčko. Tak jsem se proběhl po dvorku, chvíli jsem poseděl v pergole, pak jsem se také občas usadil na boudě a nahříval jsem si kožíšek, ale každou chvilku jsem běžel domů. Venku bylo pěkně, ale přesto jsem se tam nikdy moc dlouho nezdržel. Po obědě jsem si lehl na chvilku do křesla, ale asi jen tak na půl hodinky a zase jsem pobíhal po baráku. Pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se na ulici. Tam pobíhaly po cestě hrdličky, tak jsem je pozoroval a když mě to přestalo bavit, tak jsem se šel zase podívat na dvorek. Proběhl jsem se a šel jsem domů. Chvíli jsem odpočíval na křesílku a pak jsem se zase jen tak procházel po baráku. Pak jsem ještě na chviličku vyběhl ven, prošel jsem se po dvorku a šel jsem domů. Lehl jsem si na křeslo a válel jsem se.

22. leden 2012 19:49:07

Dneska ráno jsem se probudil, skočil jsem k paničce do postele, pěkně jsme se pomazlili a pak jsme vstali a panička mi šla otevřít dveře na dvorek. Vyběhl jsem ven, ale tam to bylo ošklivé. Ten náš chodník byl samý sníh a voda, že se mi ani moc do toho nechtělo. Ale překonal jsem se a přeběhl jsem ho jak nejrychleji umím rovnou do pergoly. Tam jsem chvíli poseděl a pak jsem zase stejnou rychlostí letěl domů. Nasnídal jsem se a pak jsem se usadil na škrabadle a odpočíval jsem. Potom jsem trochu pobíhal po baráku, prohnal jsem zase provázky na zácloně a pak jsem zjistil, že panička začala vařit, tak jsem honem utíkal pomáhat. Jasné je, že jsem to s tou pomocí moc nepřeháněl, ale hlavně jsem si počkal na ochutnávku a to se vyplatilo. Pak jsem šel zase ven. I když bylo venku nad nulou, tak se mi to tam vůbec nelíbilo. Zase jsem se trochu proběhl po chodníku, tam už to bylo dobré, protože páník ten sníh seškrábnul, ale stejně mě to venku vůbec nebavilo. Tak jsem pobíhal po baráku, občas jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven a pak jsem se zase trochu proběhl. Po obědě už jsem se ani nepokusil jít ven. Raději jsem si lehl do křesla a pěkně jsem se tam válel. Pak jsem i na chvilku usnul, ale ne na dlouho a zase jsem se prošel. Pak nás panička prohnala po chodbě s kuličkou a to se mi docela líbilo. Tak jsme se docela vyřádili. Dokonce jsem potom i na malou chvilinku vyběhl ven, ale to snad nebylo ani na pět minut. Raději jsem šel domů. Pobíhal jsem, občas jsem se mrknul z okna, pak jsem se zase proběhl a k večeru jsem si řekl, že si trochu odpočinu, tak jsem se zase natáhl na křeslo a válel jsem se.

21. leden 2012 19:15:09

Včera večer, když šla panička spát, tak jsem si počkal až usne, a jakmile jsem viděl, že už spí, začal jsem si pěkně nahlas zpívat. A samozřejmě jsem nezůstal jen u zpěvu. Lítal jsem po bytě, každou chvíli jsem skočil na paničku do postele, hrál jsem na žaluzie, brousil jsem si drápky o postel i o gauč v obýváku a nakonec jsem objevil Zuzku, jak spí na gauči, tak jsem po ní skočil, abych jí vzbudil. Ona začala ječet a utekla pryč. Tak jsem letěl za ní. I paničku ta naše honička nadchla, protože vyskočila z postele a běžela za námi. Proběhli jsme se po chodbě, Zuzka vyběhla někam nahoru, ale já jsem se vrátil za paničkou. Tušil jsem, že jí tahle zábava bude bavit stejně jako mě. A nemýlil sem se. Pěkně jsme se takhle proběhli za noc ještě několikrát. Panička sice přitom pořád říkala něco v tom smyslu, že až mě chytne, ať se připravím, že dostanu na prdelku, ale ať si říká co chce, stejně mě nechytila. Ráno na mě panička zkoušela hrát, že se jí nechce vstávat, protože se kvůli mě nevyspala, ale na to jsem jí neskočil. Vždyť jsme spali oba dva stejně a já byl jak rybička a chtěl jsem jít ven. Když mi konečně panička otevřela dveře, proběhl jsem si dvorek a za chvíli jsem šel domů. Ono tam totiž zrovna moc hezky nebylo. Foukal vítr, žádné horko taky nebylo, tak co tam. Chvíli jsem se díval z okna, pak měla Zuzka konečně náladu na honičku, tak jsme se proběhli po bytě a panička nás ještě k tomu prohnala s takovým strašidýlkem na prutu, tak jsem byl spokojený. Během dopoledne jsem se ještě párkrát mrknul ven, ale nikdy jsem tam dlouho nebyl, spíš jsem seděl na okně na tom novém pelíšku a díval jsem se na ulici. Před polednem začal padat sníh a sypal se bez přestávky celé odpoledne a vlastně se sype ještě teď. Už je ho tam pořádná vrstva, což se mi ani trošku nelíbí. Ale stejně jsem neodolal a několikrát jsem do toho vyběhl. Vždycky když mi panička otevřela dveře, tak jsem dlouho stál mezi nimi a přemýšlel jsem, jestli tam mám jít nebo ne, ale pokaždé jsem si dodal odvahu, hroznou rychlostí jsem proběhl do pergoly a tam jsem se na chvíli usadil. Potom jsem stejnou rychlostí vyběhl z pergoly a utíkal jsem zase domů. Mezi těmi mými výpravami ven jsem sledoval ten sníh z okna nebo jsem se jen tak procházel po bytě, chvíli jsem poseděl na skříni a až později odpoledne jsem se uložil do křesílka a šel jsem odpočívat.

20. leden 2012 19:55:58

Dneska ráno když jsem se probudil, tak jsem skočil k paničce do postele a pěkně jsme se pomazlili. Pak jsme vstali a panička mi otevřela dveře na dvorek a šel jsem ven. Vyběhl jsem s takovou radostí, ale hned jsem se zarazil, protože zase připadal nový sníh. Chvíli jsem na to koukal a pak jsem tam šel. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem chvíli poseděl v pergole a pak jsem šel na snídani. Trochu jsem se najedl a šel jsem zase ven. Proběhl jsem se po dvorku, poseděl jsem na plotě a pak jsem šel domů. Panička hned zavřela dveře a řekla nám, že budeme sami doma. Když páníci odjížděli tak jsem jim zase zamával z okna a pak jsem šel spát. Když ještě páníci byli pryč tak k nám přijel pošťák. Sice jsem se na něj díval z okna, ale otevřít jsem mu neuměl, tak zase odjel. Když se páníci vrátili, tak jsme se pořádně přivítali, potom jsem se letěl ven proběhnout a zase jsem běhal sem a tam a když jsem se uklidnil, tak jsem si dal oběd a pak jsem chilku odpočíval na škrabadle. Potom jsem šel ven. Venku bylo dneska krásně, svítilo sluníčko a tak jsem si ho musel alespoň odpoledne užít. Potom druhá panička s páníkem odjeli pryč. Naše panička byla s námi doma, takže mě to ani nevadilo. Jenomže páníci se za chviličku vrátili a přivezli veliký balík. Když ho panička otevřela, tak tam byly nějaké dobrůtky pro nás a pro mě do okna pelíšek, prý když tak rád koukám z okna tak abych měl na to sezení hezký pelíšek. To bylo všechno parádní, ale ze všeho nejlepší bylo, když panička všechno vyndala a zbyla prázdná krabice. Hned jsem si do ní skočil a vyzkoušel jsem jí. Moc se mi líbí. Holky jak mě viděly, tak samozřejmě musely tu krabici také vyzkoušet a jak jsem viděl tak se jim také moc líbila. Pak jsem zase běžel ven. Chvíli jsem seděl u boudy na sluníčku a potom jsem se ještě musel pořádně proběhnout. Chodník už byl odmetený, tak jsem to musel využít. Potom jsem šel domů a cestou jsem dostal chuť na tyčinku. Tak jsem si o ní paničce řekl, ona mi jí dala. Docela jsem si pochutnal a pak jsem se šel podívat ještě z okna, chvíli jsem si tam na tom novém pelíšku poseděl a pak jsem si šel lehnout do křesla a pěkně jsem se válel. Jasné je, že jsem za chvilku usnul. Probudil jsem se až když byla venku tma. Tak jsem se trochu prošel po baráku, trochu jsem zase prohnal ty provázky na zácloně a pak jsem si dal večeři. Potom jsem si rovnou lehl na křeslo a odpočíval jsem.

19. leden 2012 18:39:30

Dneska v noci jsem nemohl spát. Fakt je, že jsem tedy na gauč brousit drápky nešel, ale skočil jsem si v ložnici do okna a hrál jsem na žaluzie. Panička spala, tak aby také z toho něco měla, tak jsem začal pěkně nahlas zpívat. Místo toho aby mě zatleskala nebo alespoň mé umění pochválila, tak mi řekla abych byl potichu a šel spát. Tak jsem se tedy naštval a ještě jsem se šel projít po baráku. Potom jsem se vrátil do křesla a zase jsem chvíli spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel podívat na druhou paničku. Také jsem jí trochu zazpíval a potom jsem si k ní lehl do postele a chvíli jsme se mazlili. Jenomže pak panička usnula, tak jsem šel zase do křesla a spal jsem. Ráno když jsem se probudil, tak jsem šel ven. To jsem tedy koukal. Do rána zase napadalo sněhu, že jsem docela dlouhou chvíli přemýšlel o tom jestli tam vůbec mám jít nebo ne. Nakonec jsem to risknul a vběhl jsem do té hrůzy. Rovnou jsem zaběhl do pergoly a tam jsem si sedl a díval jsem se na to. Pak mě to tam přestalo bavit, tak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a pak jsem si sedl na šéfovské místo na škrabadle a chvíli jsem tam odpočíval. Potom šel páník odmést chodník, tak jsem šel také. To už bylo lepší, protože už jsem se mohl alespoň proběhnout po chodníku. Pak jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem koukal do zahrady, ale nešel jsem tam. Tam totiž nebylo odmeteno. Pak najednou začalo pršet, tak jsem utíkal domů. Za chviličku už jsem viděl z okna že zase chumelí a to se tak střídalo celé dopoledne. Občas jsem se šel podívat ven, ale nelíbilo se mi tam, tak jsem se tam zdržel jen malou chvilku a zase jsem běžel domů do teploučka. Po obědě jsem se ještě vypravil na dvorek. Chvíli jsem seděl u boudy pod střechou a pak jsem šel domů. Vyskočil jsem si na okno na pelíšek a díval jsem se ven pak jsem se trochu prošel a potom jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, podíval jsem se zase z okna a pak jsem se šel zase válet.

18. leden 2012 23:35:00

Dneska v noci jsem si nejdříve myslel, že budu zase paničku zlobit, ale pak jsem si řekl, že jí ukážu že jsem hodný kluk a tak jsem večer zalehl do křesla a spal jsem celou noc. Probudila mě až panička když ráno vstávala. Tak jsem honem seskočil z křesla a utíkal jsem za ní do postele abychom se ještě stačili pomazlit. Panička mě chválila a říkala mi, že jsem moc hodný kocourek, když jsem tak hezky celou noc spal. Potom jsme vyskočili z postele a panička mi šla hned otevřít na dvorek. Až jsem se skoro lekl. Tam byla zase pořádná zima, bylo prý šest pod nulou. Tak jsem se rychle proběhl po dvorku a šel jsem domů do teploučka. Hned jak jsem se zahřál tak jsem si dal snídani a potom jsem ještě chvíli poseděl na škrabadle a pak jsem se šel zase proběhnout. Vyskočil jsem si na plot, trochu jsem se porozhlédl po sousedovic zahradě a zase jsem běžel domů. Pak jsem ještě jednou vyběhl ven a zjistil jsem, že ten kos zase hopsá pod mým keříkem. Tak jsem tam na něj vletěl, ale on dostal ze mě strach a uletěl. Tak jsem se ještě trochu proběhnul a šel jsem zase domů. Když jsem se vrátil, tak nám panička řekla, že musíme být doma, protože k nám přijde nějaký pán. Prý nás moc dobře zná jak jsme vyplašení a až by zazvonil, tak bychom se lekli a utekli na dvorek, popřípadě do zahrady za plot a tam by jsme se klepali strachy a zimou. Takže budeme doma a až ten pán odejde, tak zase půjdeme ven. Naštěstí se dlouho nezdržel a pak jsme opravdu letěli ven. To už bylo krásně. Sluníčko parádně svítilo a jak hezky hřálo. Panička přišla za námi a pořádně nás prohnala s provázkem. Já jsem ještě potom chytal větvičku a také malé sněhové kouličky. To jsem se tedy parádně vyřádil. Skákal jsem zase do výšky a dokonce jsem i tu kouli chytil do tlapek. Jů, ta studila. Pak panička odešla, tak jsem se ještě proběhl a pak jsem chvíli ležel na okně na parapetu a nahříval jsem si kožíšek. Po obědě jsem si šel zase lehnout na to okno a pak jsem se ještě proběhl a pak jsem odpočíval pod keřem. Potom přišly paničky na dvorek, něco tam udělaly, ale hned se zase vracely domů, tak jsem šel za chvilku také. Lehl jsem si do křesla a v momentě jsem spal. Asi za hodinku jsem měl vyspáno, tak jsem se pak prošel po baráku a pak jsem si zase chvíli hrál s tou provázkovou záclonou. Potom nás zase panička trochu prohnala s takový střapcem a pak jsem šel odpočívat. Lehl jsem si do křesla, chvilku jsem se jen tak válel, pak jsem se hezky stočil do klubíčka a spal jsem. Probudil jsem se až večer. Dal jsem si večeři a pak jsem odpočíval na škrabadle. Potom jsem se zase pustil na chodbě do té záclony a pak jsem se šel jen tak válet na křesílko.

17. leden 2012 19:37:54

Tak jsem prý dneska v noci zase zlobil. Já tedy o tom nic nevím, akorát to, že jsem si musel i přes ty ošklivé pásky lepenky nabrousit na gauči drápky. Ale to jsem dělal v noci, když panička spala a tak mě ani nenapadlo, že by jí to mohlo vzbudit. A vzbudilo. Nejdříve na mě křičela z postele a pak jí to tak rozčílilo, že dokonce vyletěla z postele a chytla mě až na chodbě a dostal jsem jednu na prdelku. Panička pak říkala, že to pomohlo, protože už jsem si do rána nedrápnul, ale ona neví, že si šetřím síly zase na noc až bude spát.
Ráno, když jsem se probudil, tak jsem šel raději za druhou paničkou. Ta o ničem nevěděla, tak jsme se hezky u ní v posteli pomazlili a pak mi šla otevřít na dvorek. Do rána zase napadal poprašek sněhu, takže ten krásný suchý chodníček byl zase zasypaný. Tak jsem se chvíli rozhodoval jestli do toho mám jít nebo ne, ale pak jsem tam přece jenom vyběhl. Honem jsem přeběhl chodník a rovnou jsem to vzal do pergoly. Tam bylo sucho, tak jsem se tam usadil. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem si řekl, že nejsem žádná bábovka a pěkně jsem se proběhl. Dokonce jsem to vzal i přes zahrádku. Pak jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se najedl tak jsem si sedl na škrabadlo, ale za chvilku už jsem zase běžel ven. Vzal jsem to rovnou pod keřík a čekal jsem jestli nepřiletí nějaký ptáček. Ale nějak se jim nechtělo, tak jsem vyběhl a šel jsem k plotu. Najednou jsem zahlédl kosa. Úplně klidně si zaletěl k mému keříku a tam se okolo procházel. Tak jsem se přitisknul k chodníku, ani jsem skoro nedýchal jen abych ho nevyplašil. Chvilku tam hopkal a pak uletěl. Tak jsem šel na ten plot a šel jsem se podívat k sousedům do zahrady. Pak jsem šel zase domů podívat se na paničku. Dneska už se venku docela otelilo, tak jsem tam chvílemi pobíhal. Ale dost často jsem zaběhl domů abych se ohřál. Po obědě jsem se šel ještě podívat ven. Chvíli jsem seděl u boudy a pak jsem se procházel po dvorku. Najednou panička asi už měla strach kde jsem, protože to už jsem byl venku v jednom kuse asi tak dvacet minut, tak otevřela okno, já jsem do něj skočil a šel jsem domů. Proběhl jsem se po baráku a pak jsem se šel zase podívat na tu provázkovou záclonu. Chvíli jsem na ty provázky číhal a pak jsem je chvíli chytal. Když mě to přestalo bavit, tak jsem šel zase do křesílka, tam jsem si lehl a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak to už venku byla docela tma, tak jsem se jen prošel a zase jsem se vrátil na křeslo a jen tak jsem se válel.

16. leden 2012 19:45:21

Dneska hned ráno jsem šel zase ven. Docela pěkně mrzlo, tak jsem proběhl dvorek tam a zpátky a už jsem byl doma. Chvilku jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem si dal snídani. Potom jsem si vyskočil do okna a díval jsem se k sousedům na dvorek. Zase se tam procházela ta fešanda, tak jsem ji chvilku sledoval. Pak jsem se usadil na škrabadle a dělal jsem šéfa. Potom jsem se šel zase podívat ven. Ten mráz už nebyl tak velký, tak jsem se pořádně proběhl, vyskočil jsem si na plot, podíval jsem se do zahrady a pak jsem se vrátil na dvorek a usadil jsem se pod keříkem. Chvíli jsem tam seděl a pak jsem šel domů. Za chvíli jsme vyrazili ven s paničkou. Šli jsme totiž vyčistit ptáčkům budku a dát jim tam papání. Když jsme to měli hotové, tak jsem krmítko řádně překontroloval a panička ho pak zase zavěsila zpátky na strom. Pak jsem šel s paničkou domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal a pak jsem se náhodou potkal s těmi provázkovými záclonami, tak jsem ty provázky trochu prohnal a pak jsem šel zase ven. Proběhl jsem se, poseděl jsem zase na chvilku pod keřem a pak jsem šel domů. Po obědě jsem se šel ještě malinko projít na dvorek, ale za chviličku jsem byl zpátky a rovnou jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem. Asi tak za hodinku jsem si řekl, že se půjdu ještě trochu proběhnout, tak jsem tedy šel. Ale nebyl jsem tam dlouho. Dneska byla venku docela zima, tak jsem se zase jen trochu proběhl a šel jsem domů do křesílka. Pěkně jsem se tam natáhnul a za chviličku jsem spal. Když jsem se probudil, tak to už jsem ven nešel. Jen jsem se trochu prošel po bytě, napil jsem se z kohoutku vodičky a šel jsem se zase válet na křesílko.

15. leden 2012 18:20:20

Dneska ráno jsem se zase vypravil na svojí pravidelnou pochůzku. Vzal jsem to trochu rychleji, protože byl docela pěkný mráz. Dal jsem si snídani, chvilku jsem pak pobíhal po bytě a pak jsem tam vyrazil znovu. To už bylo trošku lepší, protože už na kousek dvora svítilo sluníčko a na něm bylo příjemně. Hned jsem toho využil, usadil jsem se na popelnici a pěkně jsem si nahříval kožíšek. Potom jsem se zase proběhl po dvorku, vyskočil jsem si na plot a také jsem se šel mrknout do zahrady. Trochu jsem si jí prozkoumal a šel jsem zase domů do teploučka. Celé dopoledne jsem pobíhal. Chvilku jsem byl venku a chvíli zase doma. Ještě štěstí, že máme na dvorku odmetený sníh z chodníku a tak se můžeme pořádně proběhnout. Do toho studeného sněhu by se mi zrovna moc nechtělo. Kolem poledního jsem zjistil, že se sluníčko opírá na parapet, tak jsem tam šel a zase jsem se vyhříval. Pak jsem šel na oběd a po obědě jsem se šel ještě na chvilku podívat ven. Zase jsem si sedl na parapet a pak jsem se proběhl po dvorku a pak jsem šel domů. Jak jsem se tak doma procházel, tak jsem dostal parádní nápad. Vyskočil jsem na stěnu a odtud jsem přešel na konzol a pěkně jsem se po ní proplížil. Uprostřed jsem se otočil, přešel jsem zase zpátky a pak jsem se usadil na stěně a pěkně jsem si tam odpočíval. Potom už mi panička nadávala a řekla mi, abych koukal jít dolů, tak jsem tedy seskočil. Pak jsem se ještě trochu prošel po bytě a potom jsem šel odpočívat na křesílko. Za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se zase trochu prošel, dal jsem si točenou vodu z kohoutku a šel jsem se zase vyvalovat do křesílka.

14. leden 2012 18:47:21

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku. Chvíli jsme se pomazlili a pak panička vstala a jak vylezla z postele, tak se šla přes žaluzie podívat z okna, aby zjistila kolik napadalo sněhu. Já už jsem byl dávno v kuchyni, ale jak jsem uslyšel, že zachrastily žaluzie, tak jsem se vrátil do ložnice a chtěl jsem se podívat také. Panička už odcházela, ale vrátila se, protože ví že jsem zvědavý, tak mi žaluzie rozhrnula, já jsem to omrknul a šli jsme ven. Moc sněhu tam nebylo, ale na to aby mi to záblo do tlapek to bohatě stačilo. Přesto jsem proběhl dvorek a šel jsem pod pergolu. Tam sníh nebyl, tak jsem se tam mohl usadit. Za chvilku přišla panička za mnou, odmetla mi na chodníku pěšinku a hned to bylo o něčem jiném. Když už byla venku, tak mě prohnala s provázkem a to když viděla Kikina, tak se k nám přidala a docela pěkně jsme se proběhli. Potom jsme šli domů, já jsem si vyskočil do okna a díval jsem se k sousedům, protože se u nich po dvoře procházela kočička. Když mě to přestalo bavit, tak jsem šel zase ven. Proběhl jsem dvorek a usadil jsem se u boudy, protože už tam krásně svítilo sluníčko, tak jsem si tam nahříval kožíšek. Potom za mnou přišel páník a šel odhrabovat sníh, tak jsem mu pomáhal. Chvíli jsem pobíhal kolem něj a pak jsem se usadil na parapet na sluníčko a pak jsem se přestěhoval na popelnici kam také krásně svítilo sluníčko. Když páník odešel, tak jsem si řekl, že tam nebudu jen tak sám sedět, tak jsem se vydal za plot k sousedům do zahrady. Ale vůbec nemám šanci si to tam pořádně užít. Byl jsem tam sotva pět minut a už mě druhá panička volala kde jsem. Ještě jsem si tam chvilku pobyl, ale pak jsem šel raději domů. Proběhl jsem se po bytě, prohnal jsem trochu holky a šel jsem zase ven. Už jsem tam ale moc dlouho nebyl. Panička uklízela, tak jsem jí pomáhal a to mě tak unavilo, že jsem si vyskočil do křesílka a šel jsem odpočívat. Když jsem se probudil, tak už jsem se proběhl jen tak po baráku a ven už mě to vůbec nelákalo. Sluníčko už nesvítilo, tak co tam. Podíval jsem se na to z okna a pak jsem šel zase odpočívat do křesílka.

13. leden 2012 19:32:25

Dneska, když jsem se probudil, tak jsem šel za druhou paničkou. Trochu jsme se pomazlili a pak mi řekla, že je ještě málo hodin a že se ještě vstávat nebude. Tak mi nezbývalo nic jiného, než čekat. Nakonec jsem si ještě lehl a usnul jsem. Když už jsme potom opravdu vstali, tak mi panička šla hned otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, chvilku jsem seděl i na plotě a pak jsem šel domů na snídani. Pak jsem se chvíli díval z okna a pak jsem šel zase ven. Dneska nám do rána napadl poprašek sněhu, ale chodník byl čistý protože nemrzlo. Tak jsem pobíhal chvíli po dvoře a pak jsem si sedl pod keřík. Když mě to tam přestalo bavit, tak jsem šel domů. Panička nám hned řekla, že pojedou nakoupit a my budeme sami doma. To mě docela štvalo, protože jsem měl v plánu jak si budu pěkně pobíhat venku. Stejně jsem ale šel páníkům zamávat a pak jsem šel spát. Když se vrátili, tak nám panička otevřela na dvorek a zase jsem lítal ven a domů a zase zpátky. Já jsem měl moc velikou radost. Když jsem vyběhl ven, tak trošinku poletoval sníh. Zuzka vyběhla hned za mnou, tak jsme se spolu docela proběhli, ale ona to venku tak dlouho nevydržela a za chviličku už běžela domů. Netrvalo to dlouho a začalo se chumelit docela dost. Tak jsem šel domů také. Za chvilku se chumelenice přehnala a začalo svítit sluníčko. Tak jsem zase utíkal ven. Proběhl jsem do pergoly a pak jsem si sedl pod keřík. Pozoroval jsem větve jak ve větru lítaly, ale mě tam bylo dobře, protože na mě přes ty větve ani nefoukalo. Pak jsem se proběhl a šel jsem se ukázat paničce. Doma jsem se ale dlouho nezdržel a zase jsem šel ven. Jak tam tak pobíhám, tak se najednou sluníčko schovalo a dělala se tma. Než jsem se stačil rozkoukat, tak už se zase sypal sníh. Ale to byla taková chumelenice, že nebylo ani pořádně vidět a než jsem přeběhl dvorek, tak jsem byl celý zasypaný sněhem. Tak jsem si dal baštu a šel jsem odpočívat do křesílka. Ven už jsem nešel vůbec. Trochu jsem si odpočinul a šel jsem se projít po baráku. Pak jsem si vyskočil do okna a viděl jsem, že ten sníh už padal zase. Tak jsem tam na něj chvíli koukal a pak jsem šel zase do křesílka jen tak se válet.

12. leden 2012 19:29:47

Dneska ráno jsem se probudil, vzbudil jsem paničku a šli jsme ven. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem domů na snídani. Potom jsem se chvilku procházel po bytě, pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se k sousedům co tam mají nového. Pak jsem šel ven. Cestou jsem se potkal s Kikinou a jak jsem se na ní kouknul, tak se mi zdála nějaká rozpustilá, tak jsem jí začal honit, ono se jí to líbilo a tak jsme se pořádně prohnali. Pak jsme si trochu odpočinuli a potom jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl, trochu jsem si poseděl pod keříkem a pak jsem šel domů. Dneska bylo venku o něco tepleji než včera, ale docela foukal vítr a tak se mi tam ani moc nelíbilo. Přesto jsem tam každou chvilku vyběhnul, ale jen jsem se proběhl a hned jsem zase pospíchal domů. Po obědě jsem se šel ještě mrknout ven, ale ten vítr byl snad ještě větší, tak jsem se otočil a šel jsem domů. Lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem. Netrvalo to dlouho a už jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel zase podívat ven, ale to už ten vítr pořádně fičel, tak jsem šel zase domů. Vrátil jsem se do křesílka a pěkně jsem se tam válel.

11. leden 2012 19:55:00

Dneska ráno jsem se probudil a řekl jsem si, že půjdu vzbudit druhou paničku. To jsem měl docela dobrý nápad, protože ona akorát vstávala. Tak jsem si ještě stačil skočit do její postele a pěkně jsem si nechal prodrbat bříško. Pak jsme šli hned otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem na snídani. Potom jsem byl chvíli doma a pak jsem zase vyrazil ven. Pobíhal jsem venku celé dopoledne. Chvíli jsem byl na dvorku, chvíli na plotě, pak jsem šel k sousedům na králíkárnu, ale každou chvíli jsem zaběhl domů ukázat se paničce. Venku bylo dneska zase jako na jaře. Krásně svítilo sluníčko a jak pěkně hřálo. To bylo moc pěkné. Také jsem si lehl do okna na parapet a pěkně jsem se nahříval. Dopoledne jsme tam byli zase společně s Kikinou. Té se také to sluníčko moc líbilo. Pak mi ale utekla a tak jsem se šel proběhnout. Byl jsem i v zahradě za plotem, ale dlouho jsem se tam nezdržel a raději jsem se vrátil domů na dvorek. Po obědě jsem znovu vyrazil ven. Chvíli jsem poseděl pod keříkem a pak jsem zase pobíhal po dvorku a potom jsem šel zase na okno na parapet a ještě jsem se tam nahříval. Jak si tam tak ležím na tom sluníčku, tak panička otevřela okno a protože já hrozně rád chodím oknem domů, tak jsem skočil rovnou do obýváku. V tom mi padlo do oka křesílko, tak jsem si na něj vyskočil a za chviličku jsem spal. Ale to už bylo opravdu potřeba, protože už byly dvě hodiny odpoledne a už se mi fakt chtělo spát. Když jsem se probudil, tak to už venku bylo šero. Chvíli jsem se díval z okna a pak jsem si zase lehl na křeslo a válel jsem se dál.

10. leden 2012 19:52:14

Dneska v noci jsem spal. Když se to moje koncertování paničce nelíbilo, tak jsem se vůbec nenamáhal. Ráno, jsem se šel proběhnout a pak jsem šel na snídani. Potom jsem si vyskočil do okna a díval jsem se k sousedům do dvora. Tam se zase procházela ta jejich fešanda, tak jsem na ní koukal. Když už mě přestala bavit, tak jsem šel zase ven. Pěkně jsem se proběhl, pak jsem poseděl pod keřem a také jsem si na sluníčku nahříval kožíšek. Celé dopoledne jsem pobíhal venku, ale každou chvilku jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce. Venku bylo krásně, svítilo sluníčko a tak jsem si to užíval. Po obědě jsem šel ven. Zase jsem chvilku poseděl pod keřem, pak jsem se proběhl a pak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesla a za chviličku jsem spal. Během deseti minut jsem měl vyspáno a šel jsem znovu ven. Zase jsem proběhl dvorek a pak jsem zjistil, že na okně na parapetu sedí Kikina, tak jsem si k ní sedl a společně jsme se na sluníčku nahřívali. Potom šla Kristýnka domů, tak jsem šel také. Trochu jsem se ještě proběhl po bytě a pak jsem si skočil do křesla a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak to už byla venku tma, tak jsem se nabaštil a šel jsem se válet.

9. leden 2012 19:53:18

Dneska v noci jsem zlobil. Tak to říká panička, ale já si to nemyslím. Prostě jsem se brzy vyspal a protože jsem se chtěl něčím zabavit, tak jsem si myslel, že by k tomu byla nejlepší panička, tak jsem jí šel probudit. Byly dvě hodiny v noci a ona místo aby vstala a trochu se mi věnovala, tak mi nadávala. Tak jsem si ještě začal trochu hrát na žaluzie a taky zpívat, aby bylo trochu veselo a to už panička nevydržela a pěkně mi vynadala. Tak já fakt nevím co by chtěla. Vždyť jsem jí uspořádal parádní koncert a ještě k tomu i zadarmo a stejně jsem se nezavděčil. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si lehl do křesla a za chvilku jsem usnul. Ráno, když jsme vstali, tak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem si šel domů na snídani. Potom jsem chvilku pobíhal po kuchyni a pak jsem se zase vypravil ven. Dneska bylo docela pěkně. Opět to vypadalo jako na jaře. Tak jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si sedl pod keř na polystyrén a také jsem dost často seděl na plotě a díval jsem se do zahrady. Ale podívat jsem se tam byl jen jednou. Když jsem seděl na tom plotě, tak jsem si pak skočil ke druhým sousedům na králíkárnu a z té jsem přeskočil na sousedovic holubník. Tam občas chodívám pozorovat holuby. Ale dneska jsem šel po té střeše až na špičku a tam jsem se potkal se sousedovic kocourkem. S tím co je pořád na našem balkoně. Tak jak jsme se sešli, tak jsme se slušně pozdravili a dokonce jsme si dali i přátelskou pusu. To jsem si říkal, že je to divné, protože když jdu na balkon a on tam je, tak na něj syčím a u nich jsme se docela kamarádili. Pak jsem skočil k nám na plot a docela dost dlouho jsme si tam spolu povídali. Pak jsem šel domů. Po obědě jsem si na chvilku lehl do křesla, ale asi po deseti minutách jsem si to rozmyslel a šel jsem raději ven. Ještě jsem se proběhl a pak jsem si sedl pod keř a najednou se začala sypat taková bílá krupice, tak jsem na to chvíli koukal a pak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesla a za chvilku jsem spal. Potom paničky musely odejít něco vyřídit, tak jsem si sedl v chodbě do okna a čekal jsem na ně. Když se vrátily, tak mi řekly, abych to ještě chvíli vydržel a odešly ještě jednou. Tak jsem čekal dál. Ale to jsem věděl, že budou za chviličku zpátky, tak jsem byl v klidu. To už venku dávno nepršelo, tak jak se paničky vrátily, tak jsem se šel proběhnout. Asi ve tři hodiny jsem šel domů a lehl jsem si do křesla a odpočíval jsem. Pak začalo venku pršet a lilo docela dost. Doufám, že to do rána přejde a zase budu běhat venku.

8. leden 2012 19:36:32

Dneska ráno jsem šel zase ven. Hezky jsem se proběhl a potom jsem šel domů na snídani. Pak jsem si chvíli sedl v okně na pelíšek, ale dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem zase ven. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a díval jsem se do zahrady, také jsem se byl podívat i v té zahradě, pak jsem seděl pod keřem na polystyrénu a vyhlížel jsem ptáčky. Ale nějak k nám přestali létat. Asi je to tím, že je venku teplo. Pak jsem také poseděl na těch klimbacích mřížkách a samozřejmě, že jsem každou chvilku zaběhl domů, abych se ukázal paničce. Dneska bylo venku zase hezky. Skoro to vypadalo jako na jaře. Proto jsem také spoustu času proseděl pod keříkem. Bylo fakt pěkně. Po obědě jsem vůbec nešel spát, tak jako jindy, ale zase jsem šel ven. Chvíli jsem seděl pod keřem a pak jsem se proběhl po dvorku. Domů jsem šel až ve dvě odpoledne. Skočil jsem si do křesílka a odpočíval jsem. Během malé chviličky jsem usnul a probudil jsem se až pozdě odpoledne a to už bylo venku šero. Panička mi řekla, že jsem udělal dobře, že jsem se tak proběhl, protože odpoledne se zatáhlo a docela pěkně pršelo. Tak jsem se prošel jen po bytě a pak jsem si vyskočil zase do křesla a pěkně jsem se tam válel.

7. leden 2012 19:17:38

Dneska ráno jsem šel zase ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, potom jsem chvilku seděl na plotě a pak jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem šel rovnou ven. Sedl jsem si pod keřem na polystyrén a pozoroval jsem co se děje kolem mě. Nedělo se nic. Jen začal foukat vítr a za chvilku začalo chumelit. Tak jsem na ten sníh chvilku koukal, ale bylo to dobré, protože než dopadl na chodník tak roztál. Během dne chumelilo každou chvilku. Akorát zůstal vždy malinký poprašek na střeše, ale i ten byl za chvilku pryč. Tak jsem celé dopoledne pobíhal. Chvíli jsem byl venku a chvilku zase doma. Po obědě jsem si ale lehl na křeslo a odpočíval jsem. Potom jsem pomáhal paničce vytírat podlahu a hned jsem toho využil, že byly otevřené dveře na dvorek, tak jsem se tam šel podívat. Zrovna zase chumelilo, tak jsem proběhl dvorek tam a zpátky a už jsem byl doma. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se chvíli díval z okna a pak jsem šel zase honit tu provázkovou záclonu. S ní se tedy fakt vyřádím, ta je primová. Když mě to přestalo bavit, tak jsem se šel zase válet na to moje křesílko.

6. leden 2012 19:53:56

Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem skočil k paničce do postele, pomazlili jsme se a pak jsem šel ven. Pěkně jsem proběhl dvorek, chvíli jsem poseděl na plotě a pak jsem šel na snídani. Potom jsem si sedl na škrabadlo, chvíli jsem holkám ukázal, že jsem tady šéfem já a pak jsem šel zase ven. Proběhnul jsem se, šel jsem se podívat do zahrady a pak jsem se šel ukázat paničce. Co si mě panička prohlížela, tak šel páník zavřít dveře na dvorek a já jsem se dozvěděl, že teď už nikam nepůjdu, protože páníci jedou pryč. To mě docela štvalo a tak jsem si lehl do okna, abych jim zase zamával a čekal jsem až se vrátí. Dneska tedy měli štěstí, protože byli docela brzy doma a hned jak jsme se přivítali, tak jsem letěl ven. Zase jsem běhal ven a domů a zase ven. Měl jsem opravdu radost, že jsou doma. A ještě větší radost, že můžu běhat venku. Počasí bylo dneska docela dobré. Svítilo sluníčko a docela bylo teplo. Tak jsem se pěkně proběhl a šel jsem na oběd. Po obědě jsem malinkou chviličku byl doma a pak jsem šel zase ven. Proběhl jsem dvorek, podíval jsem se do zahrady a zase jsem běžel domů. Potom jsem měl docela dost práce, protože se paničky daly do uklízení těch vánočních výzdob a to mě moc bavilo, tak jsem jim pomáhal. Když jsme to všechno uklidili, tak jsem si řekl, že půjdu ven. Ale panička mi řekla, že už je pozdě a za chvíli bude tma, tak abych si to nechal až na ráno. Tak jsem ještě chvíli kňoural u dveří a když jsem viděl, že to s paničkou nic nedělá, tak jsem si šel lehnout do křesla a odpočíval jsem. Chvíli jsem se jen tak vyvaloval a potom jsem usnul.

5. leden 2012 20:33:53

Dneska v noci jsem měl malér. Jako každou noc, tak i dneska jsem si řekl, že si trochu přibrousím drápky na gauči. Ale panička udělala proti mě takové opatření, že tam nalepila kousky oboustranné lepenky. Ta je tak moc nepříjemná, když se jí dotknu a tak jdu vždycky opatrně abych se jí vyhnul. Ale dneska jsem měl smůlu a ona se mi přilepila na kožíšek. Chodil jsem jako bych byl omotán pavučinou a vůbec to nešlo dolů. Nakonec to dopadlo tak, že jsem probudil paničku. Ta mě sice od té hrůzy osvobodila, ale dostal jsem zase parádně vynadáno. Potom jsem si ale skočil k ní do postele, trochu jsme se pomazlili a pak jsme spali dál.
Ráno, když jsem se probudil, tak jsem chtěl jít ven. Panička mě přemlouvala, protože foukal ošklivý vítr a pršelo. Ale já jsem se tam musel jít podívat. Proběhl jsem dvorek a v momentě jsem byl doma. Bylo fakt ošklivě. Tak jsem si dal snídani a pak jsem chvíli poseděl na škrabadle a potom jsem se šel zase mrknout ven. Ten vítr už byl docela slabý a ani nepršelo. Tak jsem se proběhl, chvíli jsem poseděl v pergole a pak jsem šel domů. Potom panička začala odstrojovat stromeček, tak jsem jí musel pomáhat. Až do oběda jsme měli co dělat. Po obědě jsem se šel podívat zase ven, ale nijak dlouho jsem se tam nezdržel a šel jsem zase domů. Dobře jsem udělal, protože za chvilku začalo tak strašně moc pršet, že bych to snad ani nestačil přes ten dvorek proběhnout. Tak jsem chvíli pobíhal po bytě a pak jsem si skočil do křesla a za chviličku už jsem spal. Probudil jsem se až odpoledne, když už byla venku tma. To už jsem ani nemohl jít ven, ale nějak mě to nevadilo. Prošel jsem se po baráku a pak jsem šel zase odpočívat ne křesílko.

4. leden 2012 20:11:56

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem skočil paničce do postele, pořádně jsme se pomazlili a pak mě šla panička otevřít dveře a šel jsem ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, chvíli jsem poseděl na plotě a pak jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem si sedl do okna, chvíli jsem se koukal ven a pak jsem šel zase na dvorek. Venku bylo docela hezky, že to vypadalo jako na jaře a tak jsem si to tam užíval celé dopoledne. Občas jsem se zaběhl ukázat paničce a zase jsem šel ven. Po obědě jsem se uložil do křesla a pěkně jsem spal. Odpoledne jsem se probudil, protože Míša ječela u dveří a chtěla jít ven, tak jí panička otevřela a já jsem šel také. Proběhl jsem se, ale za chvilku jsem byl zase doma na tom mém křesílku a až do večera jsem se na něm vyvaloval.

3. leden 2012 19:35:49

Včera večer jsme šli docela brzy spát. Asi v půl jedenácté. Panička mi řekla, abych byl hodný kluk, protože zítra ráno musí brzy vstávat, protože jede k panu doktorovi do Prahy a musí být vyspalá. Tak jsem si řekl, že tedy budu hodný, hned jsem si lehl do křesla a spal jsem. V jednu hodinu, to je totiž náš čas na druhou večeři, jsem vstal, nabaštil jsem se a šel jsem si lehnout k paničce do postele. Pěkně potichoučku, abych jí neprobudil. Ráno, když paničce zazvonil budík, tak vstala a já jsem tedy vstal také. Venku byla ještě černá tma, tak jsme paničku doprovodili do koupelny, pěkně jsme na ní dohlíželi a pak jsme jí museli ještě pomáhat s oblékáním. Netrvalo to dlouho a obě paničky odešly. Prý musely pospíchat, aby jim neujel autobus. Tak jsem šel ještě spát. Když jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit páníka. Ještě štěstí, že on nikam nejel a byl s námi doma. Páník mi šel otevřít dveře a já jsem vyběhl ven. Dneska celý den krásně svítilo sluníčko, bylo i teplo, ale foukal vítr. Tak jsem se vždycky proběhl a pak jsem se šel ukázat domů. Tam jsem se chvíli zdržel a zase jsem vyběhl. Tak jsem to prováděl celé dopoledne. Potom jsem si dal oběd a pak už jsem ven nešel. Rovnou jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se šel proběhnout, ale jen na malou chvilku a pak už jsem byl doma. Když už byla venku veliká tma, tak nám páník řekl, že paničky už brzy přijdou, tak jsem je vyhlížel na chodbě v okně. Jak odemykaly, tak jsem honem letěl ke dveřím a moc jsem se s paničkou vítal. Byl jsem opravdu moc rád, že už se nám ty naše paničky vrátily domů. Nejraději bych býval letěl ven a pořádně se proběhl, ale panička mi řekla, že to už nemůžu, tak abych to vydržel až zase zítra. Teď už se tedy ale od paničky ani nehnu. Všude za ní chodím, vždyť se mi moc stýskalo.

2. leden 2012 19:51:34

Dneska jsem se nemohl dočkat až půjdu ven. Asi od tří hodin jsem se pokoušel paničku probudit, ale nějak to nešlo. Nakonec se mi to podařilo, začal jsem si brousit drápky na gauči a to bylo něco, jak z té postele vyběhla. Ale nějak mi to nepomohlo, protože jsem dostal vynadáno a pak šla klidně zase spát. Tak jsem si řekl, že jí chvíli nechám a zkusím to později. Fakt je, že jsem se pokusil ještě několikrát paničku dostat z postele, ale nepovedlo se mi to. Když už konečně sama uznala, že už je čas vstávat, tak mi šla otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, poseděl jsem na plotě a pak jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem se na chvilku usadil na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Proběhl jsem se po dvoře, pak jsem si vyskočil na plot, na chvilku jsem se šel proběhnout do sousedovic zahrady a pak jsem se šel ukázat paničce. Dlouho jsem se ale doma nezdržel a šel jsem zase ven. Pak přišel za mnou páník a tak jsme spolu chvíli byli ve skleníku a když mi utekl domů, tak jsem se šel ještě proběhnout. Pak jsem si poseděl na pergole a potom jsem šel na oběd. Po obědě jsem si lehl do křesla a v momentě jsem spal. No aby taky ne, když jsem se v noci zrovna moc nevyspal. Ale asi za půl hodinky jsem měl vyspáno a zase jsem běžel ven. Pobíhal jsem po dvorku, panička mě lákala domů, ale mě se venku dneska opravdu líbilo. Pak šly paničky do skleníku, protože nám musely zasít novou travičku, tak jsem šel také, abych na to dohlédl jestli to dělají dobře. Pak odešly, tak jsem šel domů také. Ale dlouho jsem doma nevydržel a zase jsem letěl ven. Ještě jsem se trochu proběhl a pak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesla a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se přemístil na pelíšek v okně do ulice a díval jsem se ven. Najednou někdo zase začal střílet rachejtle. To byla paráda. Taková krásná světýlka, tak jsem na to koukal a moc se mi to líbilo. Panička mi řekla, že je ze mě blázen, protože loni jsem se toho moc bál a letos se na to dívám a líbí se mi to. Když to střílení přestalo, tak jsem šel zase na křesílko a odpočíval jsem dál.

1. leden 2012 20:07:35

Včera během večera už každou chvíli někdo vystřelil rachejtli, ale panička mi pokaždé řekla, abych se nelekal, že někdo venku něco dělá, a tak jsem se vždycky uklidnil a v klidu jsem si dál odpočíval v křesle a nebo jsem se procházel po obýváku, a nebo se díval na televizi. Před půlnocí jsem se šel nabaštit, a zrovna v tu chvíli zase někdo vyrazil střílet. Ale já byl zabraný do jídla a ani jsem to nevnímal. Když jsem se najedl, vyskočil jsem si do křesla, pěkně jsem se umyl a myslel jsem si, že budu zase spát. Ale to už se přiblížila půlnoc, tak panička všude rozsvítila a pustila nám hlasitě rádio. I přesto jsme ty rány slyšeli, ale prý jsme byli moc stateční. Já jsem si na chvíli lehl v kuchyni pod stůl, kdyby něco, tak abych byl schovaný, ale když jsem poznal, že se mi nic nestane, tak jsem vylezl a během půl hodinky už jsem byl na chodbě a pral jsem se tam s provázkovou záclonou. Panička tomu vůbec nemohla uvěřit a přiznám se, že i já jsem se sám sobě divil.
Dneska ráno jsem se šel podívat ven, ale bylo tam hrozně mokro, takže se mi tam zrovna moc nelíbilo. Zdržel jsem se tam jen malou chvilinku a raději jsem šel zase tahat na chodbu záclonu. Když mě to přestalo bavit, šel jsem se zase mrknout ven a pak jsem se díval z okna. Celé dopoledne jsem to takhle střídal. Kolem poledne jsem si šel odpočinout do křesla a chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, procházel jsem se po chodbě a v tom dostala panička prima nápad - přinesla hopíka a pěkně mě s ním začala prohánět, přidala se i druhá panička a dokonce i holky vstaly a šly se také dívat, co se děje. Potom jsem mňouknul u dveří na paničku, že bych se chtěl jít ještě podívat ven. Tak mi otevřela, ale opravdu jsem se tam jen rychle proběhl a za chviličku jsem byl zpátky doma. Vyšlo mi to akorát. Sotva jsem se uložil do křesla, začalo poprchávat a netrvalo to dlouho a lilo už jako z konve. Tak jsem po zbytek odpoledne odpočíval na křesle, potom jsem se proběhnul po baráku a teď už se zase vyvaluju.

31. prosinec 2011 17:10:39

Kamarádi, přeju vám všem krásný silvestrovský večer a o půlnoci pevné nervy.

30. prosinec 2011 20:12:50

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem zase skočil k paničce do postele a hezky jsme se pomazlili. Pak jsem vyskočil a řekl jsem paničce, že už chci ven. Tak mi šla otevřít dveře a já jsem vyběhl. Ale hned jsem se zarazil, protože venku bylo docela dost sněhu. Tak jsem přemýšlel jak to udělat a nakonec jsem do toho vyběhl. Vzal jsem to rovnou pod pergolu a tam jsem zůstal sedět. Pak páníček odmetl chodník a to už bylo veselejší. To už se dalo běhat pořádně. Potom jsem šel domů na snídani a pak jsem hned vyrazil ven. Chvíli jsem zase byl v pergole a pak jsem se docela pěkně proběhl. Pak jsem šel domů a hned jsem se dozvěděl, že už ven jít nemůžu, protože páníci pojedou nakupovat a my budeme hlídat. Tak jsem ještě chvíli pobíhal po baráku a pak když páníci odcházeli, tak jsem si skočil do okna a mával jsem jim. Vrátili se naštěstí docela brzy a panička nám šla hned otevřít dveře na dvorek. Tak jsem tam vyběhl a pořádně jsem se prohnal. Pak jsem šel na oběd a hned jsem šel zase ven. Asi do půl třetí jsem pobíhal venku, ale nebyl jsem tam pořád, každou chvilku jsem se šel podívat domů. Když už jsem se dostatečně proběhl a pořádně jsem si užil venka, tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesílka a za chviličku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, pak jsem si dal pár granulek a ještě jsem šel odpočívat. Potom jsem se prošel po baráku a šel jsem odpočívat nanovo.

29. prosinec 2011 19:51:05

Dneska ráno jsem se probudil a zase jsem šel nejdříve k paničce do postele pěkně se pomazlit. Pak jsme vstali a panička mi šla otevřít dveře na dvorek a šel jsem se proběhnout. Prošel jsem si nejdůležitější místečka, vyskočil jsem si na plot, podíval jsem se do zahrady a pak jsem šel na snídani. Venku bylo docela hezky, jen trochu foukal vítr, tak jsem zase celé dopoledne pobíhal. Chvíli jsem byl venku, chvíli doma a tak jsem to střídal. Po obědě jsem si lehl na křeslo a za chviličku jsem spal. Přesně ve dvě hodiny jsem se probudil a šel jsem ven. Proběhl jsem se po dvorku a asi za čtvrt hodinky přišla na dvorek druhá panička podívat se kde jsem. Protože jsem byl až na druhé straně dvorka přišla za mnou. Řekla mi jestli nechci už jít domů a protože jsem nechtěl, tak jsem utekl na zahrádku. V tom moje panička otevřela dole okno a volala mi. Tak jsem k ní běžel, jenomže mě lákala abych šel oknem domů, tak jsem od toho okna raději odešel. Pak druhá panička otevřela okno ve verandě a já jsem tam skočil. Jenomže jsem paničky pěkně převezl, protože vedle toho okna byly otevřené dveře na dvorek a hned jak jsem skočil na verandu, tak jsem těmi otevřenými dveřmi utekl na dvorek. Paničky se mi smály, ale to já už jsem si pěkně zase běhal venku. Tak jsem se proběhl po dvorku a šel jsem domů dobrovolně a sám. Pak jsem si zase lehl na křeslo a odpočíval jsem. Pak jsem se trochu prošel po baráku, chvíli jsem seděl na chodbě a chytal jsem ty nové provázkové záclony a pak jsem šel zase odpočívat na křeslo.

28. prosinec 2011 18:32:02

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem skočil za paničkou do postele a řekl jsem jí, že chci ven. Panička se snažila alespoň trochu to moje běhání venku oddálit, tak jsme se ještě chvíli pomazlili. Pak jsem tedy šel ven. Dneska bylo venku oproti včerejšku o něco chladněji, dokonce i byla mlha, ale ne tak strašná, tak jsem se pořádně proběhl po dvorku, pak jsem si vyskočil i na plot, trochu jsem se porozhlédl po okolí a pak jsem skočil do zahrady. Tam jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem chvilku odpočíval na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Celé dopoledne jsem takhle pobíhal. Chvilku jsem byl venku a pak zase chvíli doma. Po obědě šla panička zavřít dveře na dvorek a řekla nám, že jedou pryč a že budeme sami doma. To mě docela štvalo, protože doma zavřený jsem tedy zrovna být nechtěl. Ale nic jiného mě nezbývalo. Naštěstí páníci přijeli docela brzy a tak jsme se ještě mohli jít ven proběhnout. Panička tam byla s námi, ale pak najednou řekla že se jde domů a já jsem v tom momentě seděl na plotě. Panička měla strach, že ještě někam vyrazím, ale než došla domů, tak už jsem byl u ní. Ta byla ráda a řekla mi, že jsem moc šikovný, když jsem šel hned domů. Tak šla zavřít dveře a já už jsem potom jen pobíhal po baráku. Asi z té radosti, že jsou páníci doma, tak jsme dostali všichni hlad. Pěkně jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout na křesílko.

27. prosinec 2011 19:50:34

Říkala mi panička, že prý jsem dneska v noci zase zlobil. Já tedy o tom vůbec nic nevím, jen jsem malinko zase jezdil kolem gauče a tak panička vyskočila z postele a hned jsem dostal vynadáno. Pak si šla lehnout, tak jsem se ještě malinko projel a pak jsem šel spát. Když jsem se ráno probudil, panička už byla vzhůru, tak mi šla hned otevřít dveře na dvorek. Vyběhl jsem ven a hned jsem zjistil, že je docela hezky, tak jsem se pořádně proběhl a pak jsem šel na snídani. Potom jsem si chvilku odpočinul na škrabadle a pak jsem zase vyběhl ven. Celé dopoledne jsem pobíhal. Chvilku jsem byl venku a pak jsem se šel ukázat paničce a za chvilku už jsem zase běžel ven. Po obědě jsem se uložil do křesílka, že budu odpočívat, když v tom někdo zazvonil. To jsem tedy koukal. Přijeli pošťáci a křičeli na mě, že mi přivezli balík od Jassmínka. Tak jsem honem utíkal si ho převzít a hned jak pošťáci odjeli, tak jsem ho rozbalil. Tedy já jsem myslel, že se zblázním. Jassmínek mi poslal tolik moc dárků, že snad ani tak hodný nejsem. Dostal jsem dobrůtky a taky nový mobil, ten je tedy opravdu parádní. Potom mi Jassmínek poslal krásnou mističku na papání. No, já jsem fakt měl dneska další Štědrý den. Já už jsem ani nešel spát a ani ven už mě to nelákalo, protože jsem se pořád musel dívat na ty dárečky. Jassmínek je opravdu moc hodný a udělal mi velikou radost. Moc mu za to děkuju.
Odpoledne nám páníci asi tak na hodinu a půl odešli a když se vrátili, tak jsme hned poznali kde byli. Oni se šli podívat na malou Vanilku. Než se vrátili, tak jsem se trochu prospal v okně a pak jsem paničce pomáhal připravit večeři a potom jsem chtěl jít ven. Panička mi řekla, že mě vezme na dvorek, ale je tam už tma a musím být moc hodný, nikam nezdrhnout a poslouchat. Všechno jsem paničce slíbil a šli jsme spolu ven. Docela jsem se pěkně proběhl po dvorku a pak panička řekla, že už se jde domů, tak jsem šel. To mě ale chválila, jaký jsem hodný. Ale to není žádná novinka, vždyť já ani jiný být neumím. Hned jak jsme se vrátili, tak jsem si lehl do křesílka a v momentě jsem spal.

26. prosinec 2011 19:45:37

Dneska v noci se mi vůbec nechtělo spát. Tak jsem se procházel po bytě, k tomu jsem si pěkně nahlas prozpěvoval, sem tam jsem se doprovodil hrou na žaluzie a samozřejmě nechyběl ani tanec. Zvolil jsem můj nejoblíbenější tanec, kdy si lehnu na zem vedle gauče, vytasím drápky, pěkně se zachytím a jedu až na konec gauče. Tam se otočím a jedu zase zpátky. Panička mi kvůli tomu nadává, a přitom vím, že se jí to ve skutečnosti moc líbí. Několikrát za noc jsem slyšel jak mi tleskala a dokonce se párkrát i osobně přišla do obýváku podívat, aby viděla jak mi to jde. Ale nikdy mě nepochválila, pořád nadávala, a tak jsem pokaždé na chvilku přestal. Jakmile si lehla zpátky do postele, opět jsem to pořádně rozbalil. Panička pořád měla připomínky, že se kvůli mě nevyspí, ale nakonec se spala dobře, protože chvilku poté, co jsem si lehl, abych si trochu odpočinul, tak mě probudila, protože už vstávala. Tak to jsem vstal také a rovnou jsem se šel podívat na dvorek. Proběhl jsem si to nejdůležitější a vrátil jsem se domů. Chvíli jsem se díval z okna, prošel jsem se po bytě a šel jsem zase ven. Vlastně jsem to celé dopoledne takhle střídal. Potom jsme pověsili s páníkem na strom lojovou kouli ptáčkům, a tak jsem si lehl na zahrádku pod keř a díval jsem se, jestli nějací ptáčkové přiletí. Po obědě jsem se uvelebil v křesílku a odpočíval jsem. Najednou u nás někdo zazvonil a přišla návštěva. Opatrně jsem se šel podívat, kdo to je, abych zjistil, jestli se mám bát nebo ne. Naštěstí jsem se mohl uklidnit, protože to byli strejda s tetou, kterých se nebojím. Jenomže tentokrát měli s sebou tašku, ze které vytáhli pletenou botu a v té botě se cosi hýbalo, pak se ozvalo zamňoukání a než jsem se rozkoukal, stálo kousek ode mně malinkaté koťátko. Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Byl to proti mě takový mrňousek, ale musím se přiznat, že jsem se ho trochu bál. Schoval jsem se v kuchyni pod stůl a raději jsem na něj pořádně zasyčel, aby bylo jasné, že si od něj nenechám nic líbit. Ale to mrně si z toho nic nedělalo. Zůstalo stát opodál a ukázalo mi, že syčet umí také dobře. Chvíli jsme se na sebe dívali, občas jsme si zasyčeli, a pak panička Vanilku (tak se ta malá kočička jmenuje) vzala a odešla s ní nahoru. Dlouho jsem se nerozmýšlel a šel jsem tam také. Vanilka se procházela po obýváku a všechno si prohlížela, tak jsem si sedl mezi dveře a pozoroval jsem jí. Za chvíli jsem si troufnul jít k ní blíž, ona sice zase zasyčela, ale neutekla. Proběhla si celý byt a já jí v bezpečné vzdálenosti doprovázel na každém kroku. Pak jsme jí půjčili jednu hračku, kterou nám přinesl Ježíšek, tak jsem jí sledoval, jak si s ní hraje a potom jsme šli na škrabadlo. Vanilka na něm pěkně řádila a já seděl na zemi vedle škrabadla a dohlížel jsem na ní. Pak jsem si vyskočil až nahoru na šéfovské místo, aby si na něj nechtěla dělat nároky. Později už jsme byli oba dva pěkně utahaní. Vanilka se uložila v obýváku na gauči na polštářek. Když jsem viděl, že už spí, ještě jsem si pořádně prozkoumal a očichal tu botu, ve které jí její páníci přinesli, a šel jsem si lehnout dolů do mého křesílka. Usnul jsem a ani nevím, kdy Vanilka odešla domů. Ale jak jsem zjistil, že už je pryč, všechna místečka, kde chodila, jsem si pořádně očichal a teď už se zase vyvaluju v křesílku.

25. prosinec 2011 18:02:40

Včera jsem se po ránu jen v rychlosti proběhl a šel jsem domů, abych mohl pomáhat paničkám v kuchyni. Ujal jsem se funkce vrchního kontrolora a zkoušel jsem, jestli je kvalitní šunčička a masíčko. Když jsem měl tuto důležitou činnost za sebou, šel jsem zase ven. Ale každou chvíli jsem se šel podívat domů, jestli paničky zase něco nepotřebují pomoct. Před polednem jsem přišel domů a páník mi řekl, že půjdeme spolu do pergoly pro stromek. Tak jsem běžel s ním, ale musím se přiznat, že jak vzal páník stromek do ruky a on začal hýbat větvemi, docela jsem z něj dostal strach, aby mi taky jednou větví nedal facku, tak jsem se raději držel v bezpečné vzdálenosti. Až teprve když páník postavil stromek na verandě na zem, šel jsem si ho prohlédnout. Pořádně jsem si ho očichal, protože krásně voněl. Pak ho zase páník vzal, že ho přenese do obýváku, tak jsem si opět počkal, až bude stromek stát pevně na zemi a nebude mrskat větvemi, a ještě jsem si ho šel pořádně očichat ze všech stran a šel jsem zase ven. Po poledni jsem přišel domů a bylo to právě včas. Panička akorát dávala na stromek žárovky a poté si vyndala takové dlouhaté stříbrné korálky, které se mi tak strašně moc líbily, že jsem je musel přepočítat, abych se pak po Vánocích mohl ujistit, že se nám žádný korálek nikam nezakutálel. Pak jsem si sedl na stůl a přebíral jsem ozdoby a radil jsem paničce, co má na stromek pověsit. Jenomže ona tam místo korálků začala dávat všelijaké kuličky a to mě bavilo jen chvíli. Ty se nedaly pořádně tahat, takže jsem se šel zase mrknout ven. Když jsem se vrátil, věšely ty kuličky na stromek už obě paničky. Chvíli jsem je pozoroval z opěradla na křesle, a pak jsem si vyskočil na stěnu, vylezl jsem na tu nejvyšší skříň, která v obýváku je a dělal jsem šéfa. Když bylo hotovo a stromek jsem řádně prohlédl, šel jsem ještě na chvilinku ven a pak jsem si lehl do křesla, že budu odpočívat. Ale páníci se začali chystat na hřbitov, tak z odpočívání nic nebylo, protože jsem se šel za nimi dívat z okna a byl jsem tam dokud se nevrátili. Naštěstí tam byli jen malou chviličku, takže jakmile dorazili domů, uložil jsem se do křesla a spal jsem až do té doby, než pro mě panička přišla a řekl mi, že už u nás byl Ježíšek. Tak jsem šel ke stromečku, abych si prohlédl dárečky. Dostali jsme spoustu dobrůtek, mističky, podložky pod ně, nějaké hračky a taky pelíšek. Do toho jsem se ještě nedostal, protože holky se o něj div neperou. Řekl jsem si, že to nemám zapotřebí, abych se s nimi dohadoval, vyskočil jsem si na šéfovské místo na škrabadle a odtamtud jsem sledoval dění kolem stromečku. Občas jsem seskočil a šel jsem se podívat zblízka, jednou jsem si šel dát tyčinku a zase jsem se vrátil zpátky. Později, když už měli páníci dárky rozbalené, tak jsme si dali pod stromečkem kapsičku a šel jsem si odpočinout.
Dneska ráno jsem opět vyrazil ven, ale chvílemi poprchávalo a k tomu foukal vítr, takže mě to tam moc nebavilo. Raději jsem šel domů otestovat novou hračku. Je to taková dlouhá "myška" z králičí kůže a fakt je parádní. Pěkně jsem se s ní vyřádil a aby toho nebylo málo, šel jsem ještě pořádně prohnat na chodbu třásničky na zácloně. A pak jsem až do odpoledne střídavě pobíhal po baráku nebo pod dvoře. Odpoledne jsem si sebral pod pergolou krásnou větvičku. Donesl jsem si jí do kuchyně, tam jsem si jí odložil na zemi a šel jsem spát do křesla. Když jsem se vyspal, tak už jsem ven nešel. Chvíli jsem se díval z okna, pak jsem se proběhl po baráku, byl jsem zase zatahat na chodbě záclonu za třásničky, prohlédl jsem si stromeček, pak jsem se nabaštil, zapil jsem to vodou z kohoutku a zase jsem šel odpočívat na křeslo.

24. prosinec 2011 16:24:27

Kamarádi,
přeju vám krásné vánoční svátky.

23. prosinec 2011 20:12:43

Ráno jsem se vypravil ven. Proběhl jsem vše důležité a šel jsem domů na snídani. Mezitím stačila panička zavřít dveře na dvorek a řekla nám, že budeme sami doma. Pánici jeli nakoupit a my jsme hlídali. Naštěstí jim to dneska netrvalo dlouho a docela brzy se vrátili. To koukali, protože já už jsem je vyhlížel v okně. Hned nám panička otevřela dveře na dvorek a tak jsme letěli ven. To bylo zase radosti. Lítali jsme domů a na dvorek a zase zpátky. Dneska mi to poletování trvalo déle. Panička se smála a říkala, že to vypadá jako by byli páníci pryč celý den a né hodinu a půl. Ale my jsme opravdu měli velikánskou radost že už se vrátili. Pak jsem si dal oběd a pak jsem chvíli pobíhal po bytě a potom jsem zase šel ven. Pak jsem chvilku paničkám pomáhal, protože ještě něco uklízely a pak jsem šel s páníkem na dvorek a dávali jsme spolu stromeček do stojánku. Zítra prý ho už odneseme domů. To se moc těším až ho budeme s paničkou zdobit. Určitě jí budu hodně pomáhat. Pak jsem ještě pomáhal paničce vytírat a potom už jsem byl tak moc upracovaný, že jsem si musel lehnout na křesílko a trochu si odpočinout.

22. prosinec 2011 18:43:38

Moc děkuji Ozáčkovi a Leoškovi za kalendář. Dneska mi přišel a je opravdu moc krásný a mám z něj velikou radost.

-------------------------------------
Včera večer jsem pořád přemýšlel co budu dělat. Pak jsem si řekl, že bych mohl stanovat. Panička nám dala do ložnice náš stan a tak jsem se tam uložil. Bylo tam hezky, protože je postavený vedle radiátoru, tak tam bylo i hezké teploučko. Už jsem tam byl dost dlouho, když si panička vzpomněla, že se půjde podívat co dělám. Ona si totiž myslela, že jsem v tom stanu usnul. Ale kdepak, jak jsem tam tak ležel, tak jsem si řekl, že ke stanování patří i turistika. Tak jsem vyrazil. Kopce okolo mě žádné nebyly, tak jsem vyskočil na parapet okna a odtud na skříň a tam už jsem to jen přešel a usadil jsem se na konzoli. Akorát jsem si tam pěkně odpočíval, když přišla panička. Hned mi začala nadávat a řekla mi, že mám koukat rychle slézt dolů, protože bych mohl spadnout a pořádně si natlouct. Tak jsem nacouval zpátky na kraj a pak jsem přeskočil na tu skříň a aby si panička nemyslela, že hned půjdu dolů, tak jsem se tam natáhl a pěkně jsem se tam válel. Ona ta skříň je pěkně vysoká a panička na mě nedosáhne, tak jsem nemusel pospíchat. Tak mě tam nechala a odešla. Za chvíli se zase vrátila a už mě začala nadávat, abych koukal seskočit. Tak jsem jí jakoby naznačil, že bych skočil, ale že je to dost vysoko, tak se panička ohnula, nastavila záda a už jsem skákal. To jsem se musel ale potom chechtat, protože panička jen zakvílela a řekla mi, že prý jsem jako slon. Tak nevím, ale myslím si, že určitě ještě slona neviděla. Ten kdyby jí skočil na záda, tak by se pěkně divila. Pak mi panička ukázala takového hezkého sněhuláka, kterého včera páníci koupili. On je fakt srandovní protože mu svítí břicho. Tak jsem si ho nejdříve opatrně prohlédl a pak jsem se s ním popral. Ale panička mi ho vzala, prý bych ho mohl rozbít. Ta má strašné nápady, takového fešáka přece nerozbiju. Potom mi ještě panička ukázala takovou krabici a v ní jsou nějaké stříbrné ozdoby, ty mě tedy moc nelákaly, ale byl tam takový dlouhý řetěz z korálků, tak s tím jsem si pěkně pohrál a pak jsem ty korálky pořádně protáhl aby na stromečku dobře visely.
Ráno jsem se šel podívat ven. Tedy tam bylo zase bílo, dneska toho sněhu bylo nějak i víc než v předcházejících dnech. Vůbec jsem nevěděl jak to mám udělat abych se dostal do pergoly, tam je sucho. Tak jsem pořád před tím sněhem pobíhal a najednou mi nad hlavou přeletěl kosík a sníh nesníh, už jsem letěl za ním. Ale on byl rychlejší a uletěl mi. Tak jsem se proběhl po dvorku, ten sníh už mě nějak přestal vadit a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem byl chvíli doma a pak jsem zase vyrazil ven. Páník šel se mnou a odmetl chodník a to byla paráda. Hned se dalo pořádně pobíhat. Také jsem občas poseděl na polystyrénu pod keříkem a číhal jsem na ptáčky. Ale jen jsem je pozoroval. Během dopoledne se udělalo docela teplo, takže sníh už je jen malinko v trávě. Po obědě jsem chvíli seděl na pelíšku v okně a pak jsem si lehl do křesla a za chvilku jsem spal. Pak jsem pobíhal po bytě, občas jsem si zakřičel u dveří, že chci ven, ale už jsem tam nešel, protože už bylo moc hodin. Tak to musím vydržet až do zítřka. Ale já si zase určitě najdu nějakou zábavu jinou.

---------------------------------------

Kamarádi,
moc vám všem děkuji za hvězdičky, které jste mi posílali do soutěže. Jen díky vám jsem postoupil do finále.

21. prosinec 2011 19:52:41

Dneska ráno jsem se šel zase proběhnout. Celý dvorek byl zasypaný sněhem, to mě tedy štvalo, tak jsem na to chvilku ve dveřích koukal a pak jsem šel do toho. Proběhl jsem si co jsem potřeboval a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a chvilku jsem přecházel po kuchyni a pak jsem to nevydržel a zase jsem letěl ven. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem si vyskočil na plot a tam jsem se pěkně dlouho rozhlížel. Pak jsem šel domů, panička zavřela dveře a řekla nám, že budeme zase sami doma. Netrvalo to dlouho a páníci odjeli. Zase jsem jim šel do okna zamávat a potom jsem šel spát. Když se vrátili, tak jsem šel ven. Pořádně jsem se proběhl po dvorku, to už to tam bylo pěkné, protože sníh z chodníku zmizel a zůstal ležet jen na trávě a tam mě nevadil. Hned jak jsem se proběhl, tak jsem letěl domů za paničkou a hned jsem zase utíkal ven. Zkrátka jako vždy, když se páníci vrátí tak jsem takhle šílel. Pak jsem si dal oběd a chvilku jsem si sedl na škrabadlo a pak jsem se šel zase proběhnout. Pobíhal jsem asi tak do dvou hodin a pak jsem si šel lehnout na křeslo a pěkně jsem odpočíval. Občas jsem vyskočil, prošel jsem se a zase jsem se tam vrátil a válel jsem se dál.

20. prosinec 2011 20:12:07

Ráno, stejně jako každý den, jsem zase vyběhl ven. Prošel jsem si vše důležité a pak jsem šel domů na snídani. Dneska byla po ránu venku docela zima. Byly čtyři stupně pod nulou, ale svítilo sluníčko, tak na něm bylo dobře. Po snídani jsem si chvilku doma odpočinul a pak jsem zase vyběhl ven. Dneska jsem zase celé dopoledne pobíhal. Chvilku jsem byl venku a zase jsem běžel domů a tak jsem to pořád střídal. Po obědě jsem si na chviličku lehl na pelíšek v okně, totiž to moje křesílko zase obsadila Zuzka, ale dneska mi to vůbec nevadilo, protože jsem na nějaké ležení vůbec neměl čas. Druhá panička totiž zadělala vánočku a já jsem jí šel potom s paničkou plést. Nejdříve jsem prohnal ty špejle co tam potom panička zapíchla, prý aby ta vánočka nepraskla, ale to stejně nechápu. Potom jsem pozoroval paničku jak si vyválela takové dlouhé válečky a pak je nějak motala přes sebe, ale to jsem tedy nestačil postřehnout jak to dělala. Pak druhá panička vymazala plech se sádlem a položila ho na stůl a panička tam dávala ty zamotané válečky a tak jsem na to musel koukat. Pak to namazala s vajíčkem a posypala mandlemi. Tak jsem si to prohlížel a pak jsem zjistil, že vedle té vánočky je namazaný plech se sádlem, tak jsem to ochutnal. Tedy to byla taková dobrota. Hned jsem zavolal holky, aby si šly také ochutnat. Samozřejmě, že přiběhly, teda ty se olizovaly ještě snad víc než já. Najednou to zahlédla druhá panička, vyhnala nás, pak vzala ubrousek a všechno na tom plechu otřela a pak to vzala a dala do trouby. To byla škoda, to sádlíčko bylo moc dobré. Když bylo hotovo, tak jsem šel zase dolů do našeho bytu, křesílko bylo prázdné a tak jsem si do něj skočil a pěkně jsem odpočíval.

--------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

19. prosinec 2011 18:23:14

Dneska ráno jsem se šel podívat ven. Malinko přituhlo, ale i tak jsem se pěkně proběhl. Pak jsem šel na snídani a potom jsem chvíli odpočíval na škrabadle. Pak jsem se trochu prošel po bytě a šel jsem zase ven. Celé dopoledne jsem pobíhal. Chvíli jsem byl venku a pak jsem šel domů a zase jsem vyběhl ven. Venku bylo krásně, svítilo sluníčko a na něm bylo docela i teploučko. Ale ve stínu tam tedy byla zima, ani nestačily za den rozmrznout louže. Na sluníčku to ale bylo příjemné, dokonce jsem si i na chvilku lehl na boudu a nahříval jsem si kožíšek. Po obědě jsem si lehl na okně na pelíšek. Chvilku jsem koukal ven a pak jsem se tam pěkně natáhnul a usnul jsem. Za chviličku jsem se probudil a myslel jsem si, že se budu vyvalovat v křesílku, ale ona se tam válela Zuzka. Tak jsem skočil do tunelu a zase jsem tam chvíli spal. Potom jsem se trochu prošel po bytě a pak paničky na chvilku odešly pryč, tak jsem na ně čekal v okně a když se vrátily, tak mi panička otevřela na dvorek a ještě jsem se šel proběhnout. Ale to už jsem tam byl jen malou chviličku, protože sluníčko už nesvítilo, docela dost foukal vítr a byla tam pěkná zima. Tak jsem proběhl dvorek a šel jsem domů. Dal jsem si vodičku z kohoutku a pak jsem zjistil, že je volné křesílko, tak jsem se tam uvelebil a pěkně jsem se válel.

----------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

18. prosinec 2011 19:45:39

Dneska ráno jsem vyrazil ven. Byl tam zase napadaný sníh, sice jen malý poprašek, ale byl na chodníku po kterém chodím. Zastavil jsem se před ním a chvíli jsem na to koukal a pak jsem se otočil na paničku, abych věděl co ona tomu říká a hlavně mě tak napadlo, že by mi ten chodník mohla zamést. Jenomže panička mi řekla, že nic zametat nebude a jestli se chci proběhnout, tak ať do toho šlápnu. Jenomže na mě si nepřijde. Po kraji chodníku u obrubníku bylo sucho, tak jsem to proběhl tudy. To jsem tedy paničku naštval, protože ona si myslela, že to vezmu přímo a pak budu třepat nožičkama protože to bude studět. Hned jak jsem prošel ten chodník, tak jsem se pěkně proběhl po dvorku a šel jsem domů na snídani. Pak jsem si trochu odpočinul na škrabadle a pak jsem hned vyrazil zase ven. Dneska bylo docela hezky, žádná zima nebyla, tak jsem pobíhal venku. Občas jsem se šel ukázat paničce a zase jsem šel ven. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na pelíšku v okně a pak jsem si skočil do tunelu a tam jsem spal. Dlouho jsem to tam ale nevydržel a šel jsem se projít. Šel jsem i na dvorek, ale za chvilku jsem byl zase zpátky. Potom ještě páník šel něco odnést do dílny, tak jsem šel s ním, při té příležitosti jsem se i trochu proběhl, ale zase jen malou chvilinku a šel jsem raději domů. Lehl jsem si do křesla a pěkně jsem se tam vyvaloval.

------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

17. prosinec 2011 20:07:20

Ráno, když jsem se probudil, tak jsem skočil k paničce do postele a pořádně jsme se pomazlili. Pak jsme vyskočili z postele a panička mi šla otevřít na dvorek. Docela bylo pěkně. Vítr už nefoukal, sníh také žádný nebyl, tak jsem se pořádně proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem si trochu odpočinul na škrabadle a pak jsem zase vyběhl ven. Celé dopoledne jsem pobíhal venku, ale jednu velkou přestávku jsem si musel dát, protože panička převlékala peřiny a to já vždycky musím pomáhat. Hlavně když se natahuje prostěradlo, to je moc pěkná práce. Panička si ani neumí představit, že bych jí s tím nepomohl. Vždycky mi říká, že je moc ráda že jí pomáhám, protože ta práce by jí trvala chvilku a když jí pomůžu tak to za dvě hodinky má hotové. Tak proto se tak snažím. Když bylo prostěradlo natažené, tak jsem ale paničce utekl a šel jsem raději ven. To ostatní to už mě tak moc nebaví. Venku to bylo prima, protože i sluníčko se každou chvilku na nás podívalo, tak jsem si to musel pořádně užít. Po obědě jsem se chvíli procházel po baráku, ale ven už jsem nešel, raději jsem si lehl do křesla a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak to už bylo pozdě odpoledne a zrovna docela hodně padal sníh, tak jsem se šel na něj podívat. Panička šla se mnou, protože měla strach abych jí neutekl, ale když jsem to viděl, tak jsem se ve dveřích otočil a zase jsem běžel domů. Pak jsem pobíhal po baráku, trochu jsem si k tomu prozpěvoval a pak jsem skočil do tunelu a byl jsem tam schovaný. Panička mě vůbec nemohla najít, já tam byl potichoučku jako myška. Pak jsem vyběhl, ale ta se tedy lekla. Pak jsem se zase trochu prošel a potom jsem se šel válet na křesílko.

---------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

16. prosinec 2011 19:51:48

Dneska ráno jsem se šel zase pěkně proběhnout. Prošel jsem si svoje místečka, potom jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem se šel i na chviličku mrknout do zahrady a potom jsem běžel domů na snídani. Jak jsem se nabaštil, tak jsem si vyskočil na škrabadlo a tam jsem odpočíval. Potom jsem zase běžel ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a najednou začal poletovat sníh. Tak jsem se usadil v pergole pod střechou a díval jsem se na to. Jen jsem se nestačil divit. Pořád přidával a za chviličku se chumelilo strašně moc. Tak jsem honem letěl domů. Během dopoledne jsem se ještě několikrát šel na tu hrůzu podívat, ale jen mezi dveře a dál jsem se neodvážil. Celý dvorek byl bílý a strašně moc ještě foukal vítr. Potom přišel páník a přinesl si noviny a v nich byla zabalena taková parádní červená čepice s bílou bambulí. Panička mi ji půjčila, tak jsem se s tou bambulí pořádně popral. Po obědě jsem pobíhal po bytě, občas jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven a přitom jsem poslouchal jak venku fičí vichr. Jenomže venku bylo docela teplo a ten sníh naštěstí všechen roztál. Potom jsem si šel lehnout do křesla a odpočíval jsem. Odpoledne paničky ještě dodělávaly cukroví, tak jsem je z toho křesla občas pozoroval, ale vůbec jsem jim nepomáhal. Jo, kdyby tak dělaly něco s masíčkem tak to bych jim určitě pomáhal, ale to cukroví, to mi nic neříká. Večer, když už byla velikánská tma, tak panička šla na dvůr do letní kuchyně něco odnést. Honem jsem utíkal za ní. To jsem dobře udělal, protože panička mi řekla, že můžu jít s ní a když jí slíbím, že nikam neuteču, tak nemusím mít ani kšíry. Tak jsem jí to slíbil a šli jsme. Když jsme to měli hotové, tak jsme šli zase společně domů. Panička mě moc chválila a říkala, že jsem šikovný kocourek a že je na mě spolehnutí. To já ale přece vím. Když jsme se vrátili, tak jsem si šel na křesílko odpočinout.

-------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

15. prosinec 2011 20:01:27

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel probudit druhou paničku. Pěkně jsme se pomazlili a pak mě šla otevřít na dvorek a šel jsem se proběhnout. Prošel jsem si nejdůležitější místečka a zase jsem šel domů na snídani. Pak jsem chvíli odpočíval na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Pobíhal jsem po dvorku, podíval jsem se k sousedům do zahrady a pak jsem šel domů. Potom nám panička řekla, že páníci musí jet pryč, zavřela dveře na dvorek a bylo po běhání. Tak jsem si zase sedl do okna a díval jsem se jak páníci odjíždějí a pak jsem šel spát. Probudil jsem se až když páníci přijeli a to už bylo odpoledne. Já jsem měl zase ohromnou radost, tak jsem lítal na dvorek a zpátky domů a zase znovu. Mezitím jsem překontroloval nákup a zase jsem letěl ven. Pak jsem se ještě pořádně proběhl a potom jsem uviděl, že je na stromě sýkorka. Tak jsem ji pozoroval, ale ona za chvíli uletěla. Když byly tři hodiny, tak jsem šel domů. Venku už mě to nebavilo a stejně tam byla zima, foukal vítr a tak jsem si řekl, že doma v teploučku to bude lepší. Chvíli jsem pobíhal po bytě a pak jsem vyskočil na stůl a dorážel jsem na paničku, protože jsem chtěl podrbat bříško. Panička to viděla a jak se s rukou ke mě přiblížila, tak jsem jí rafnul. Hned jsem padl na bůček a už jsem nastavoval bříško. Ale jak se mě panička dotkla, už jsem jí zase kousl. To je jasné, že to kousání je jen takové malé, to spíš na ni jenom dorážím. Tak mě pořádně prohladila břicho a pak jsem jí utekl. Schoval jsem se do tunelu a jen jsem poslouchal, že panička říkala, počkej ty lumpíku, až tě chytim, tak tě taky kousnu. Tak jsem tam v tom tunelu byl schovaný, aby o mě vůbec nevěděla. Pak jsem vylezl a šel jsem si lehnout do křesla. Za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, napil jsem se vodičky z kohoutku a pak jsem se šel zase jen tak válet na křeslo.

------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

14. prosinec 2011 19:40:46

Dneska ráno jak jsem se vyspal, tak jsem honem běžel za paničkou a šel jsem ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, podíval jsem se na chviličku i za plot a šel jsem domů na snídani. Potom jsem byl malou chvilku doma a zase jsem pospíchal ven. Krásně svítilo sluníčko, tak jsem vyběhl na dvorek a jak jsem se tak rozhlížel, tak jsem objevil na stromě sýkorky. Honem jsem se připlížil do zahrádky až pod ten strom a pěkně jsem je pozoroval. Hopsaly si tam po tom stromě a pak uletěly. Tak jsem si sedl na polystyrén pod keříkem a čekal jsem jestli ještě přiletí. Ale už jsem se jich nedočkal. Venku bylo tak nádherně, že jsem si to tam opravdu užíval. Občas jsem skočil domů, abych se ukázal paničce. Ona zase dělala nějaké cukroví, tak jsem ji trochu pomohl, také jsem skočil do patra za druhou paničkou, ta zase vařila, tak jsem ji také trochu pomohl a zase jsem běžel ven. Dneska jsem šel ven i po obědě. Protože tam bylo tak krásně, ono tam bylo i teplo, vždyť to opravdu vypadalo jako kdyby mělo být jaro a ne vánoce. Ještě štěstí, že jsem si to tak hezky užíval. Odpoledne začal foukat veliký vítr, zatáhlo se a sluníčko se schovalo a už se vůbec neukázalo. Tak jsem šel domů, lehl jsem si do křesla a odpočíval jsem. Potom obě paničky zase dělaly něco s tím cukrovím, ale to mě nebavilo. Akorát když dělaly nějaká vosí hnízda, tak tam měly piškoty, tak jsem jim jeden ukradl a pořádně jsem ho prohnal po kuchyni. Potom jsem šel zase do křesla, lehl jsem si tam a celé odpoledne jsem prospal. Vůbec mě to nevadí že už jsem nebyl venku, protože panička říkala, že tam k večeru lilo jako z konve.

--------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

13. prosinec 2011 19:52:09

Dneska ráno jsem šel zase ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, skočil jsem si na plot, chvíli jsem na něm poseděl a při tom jsem se rozhlížel po okolí. Moc se mi venku líbilo. Sice bylo trošičku chladněji, ale krásně svítilo sluníčko. Když jsem se pořádně rozhlédl, tak jsem šel domů na snídani. Potom jsem si na chvíli sedl do okna a díval jsem se na dvorek. Pak jsem zase vyběhl ven. Rovnou jsem to vzal na plot a skočil jsem si do zahrady, tam jsem se pěkně proběhl a šel jsem zase zpátky na dvorek. Zrovna se tam objevila Kikina, tak jsme se pořádně proběhli a také jsme se honili. Chvíli jsem honil já Kikinu a chvíli zase ona mě. Pak jsem ještě pobíhal po dvorku a užíval jsem si sluníčko. To jsem udělal moc dobře, protože asi tak kolem půl desáté se začalo sluníčko schovávat za mrak a za chviličku už bylo úplně pryč. Obloha se zatáhla a tak jsem se sebral a šel jsem domů. Jak jsem tam tak pobíhal, tak paničku napadlo, že nám vyndá tunel. To byl nápad. Já i Kikina jsme se hned do toho dali. Probíhali jsme jím a při tom jsme se zase honili. Pak jsme se rozeběhli a skočili jsme do něj a přejeli jsme snad půlku obýváku. Pak se mi tam Kikina schovala, tak jsem zase na ní dorážel, zkrátka jsme se tak vyřádili, že jsme potom oba zalehli a museli jsme odpočívat. Po obědě jsem si lehl do křesla a spal jsem. K večeru, když už byla velká tma, tak mě zase napadlo, že bych mohl jít ven. Panička mě vzala na ruku a šla se mnou mezi dveře na dvorek. Tam jsem zjistil, že fouká vítr a prší, tak jsem zase honem běžel domů. Zase jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem dál.

------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

12. prosinec 2011 19:24:26

Včera večer, to už byla velikánská tma, jsem si vymyslel, že bych šel ven. Panička mi řekla, že klidně, ale jedině na kšírách. Tak jsem si je nechal obléknout, počkal jsem až se panička oblékne a šli jsme na dvorek. Tam jsem zůstal stát u dveří a ani jsem se nepohnul. Tak mě panička odnesla na dvorek, postavila mě na zem a já jsem zase stál na místečku a ani jsem se nehýbal. Tak mě panička zase vzala a odnesla domů. Tím naše procházka byla ukončena.
Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Bylo pod nulou a pořádná mlha. Rychle jsem si proběhl dvorek a šel jsem domů. Chvíli jsem jen tak přecházel po bytě a pak jsem si dal snídani. Potom jsem se usadil na škrabadle a tam jsem odpočíval. Pak jsem se šel zase podívat ven. Proběhl jsem dvorek, chvíli jsem seděl na plotě, pak jsem se šel podívat do zahrady a pak jsem šel domů. Celé dopoledne jsem byl většinou doma, jen občas jsem vyběhl na malou chvilku ven. Bylo tam ošklivě, tak se mi tam vůbec nelíbilo. Po obědě jsem se lehl na křeslo a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, vyskočil jsem si do okna a díval jsem se ven. Ale ani to mě moc dlouho nebavilo a zase jsem se vrátil na křeslo a válel jsem se.

------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

11. prosinec 2011 19:28:19

Dneska ráno jsem probudil paničku, skočil jsem k ní do postele, pěkně jsme se pomazlili a pak jsme šli otevřít dveře na dvorek. Docela jsem se lekl, protože byla pořádná zima. Panička mi potom říkala, že jsou tam tři stupně pod nulou. To tedy musely být, protože tráva byla zase celá bílá a i po chodníku to pěkně studilo. Tak jsem se rychle proběhl po dvorku a šel jsem domů. Ještě jsem chvíli pobíhal po kuchyni a pak jsem si dal snídani. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle a pak se paničky začaly chystat, že budou pokračovat v tom pečení cukroví, tak jsem seskočil dolů a šel jsem zase ven. Tam kde svítilo sluníčko, tak to bylo docela pěkné. Chvíli jsem poseděl na plotě a šel jsem se podívat na paničky. Trochu jsem jim pomohl, ale dneska mě to moc nebavilo. Tak jsem jen každou chvilku zaběhl domů, abych to překontroloval a pak jsem byl raději venku. Od rána svítilo sluníčko a na něm bylo docela pěkně. Tak jsem si nahříval kožíšek. Také jsem se jednou šel podívat domů a rovnou jsem skočil na kredenc. Panička jen zakvílela, ale nedalo se nic dělat. Už jsem tam byl. Ona tam totiž měla rozválenou placku na vykrajované cukroví a já jak jsem tam skočil, tak jsem jí tam udělal razítko. Ale sám jsem se docela lekl a hned jsem byl zase dole. Panička to vykrojila a tu mojí obtisknutou pacičku dala upéct. To jsem tedy koukal jakou mám krásnou stopičku. Po obědě to paničky ještě chvilku dodělávaly a pak už bylo hotovo. Docela jsem byl rád. Šel jsem si potom lehnout do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se vyspal, tak jsem se trochu prošel po bytě, potom jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Potom paničky ještě něco uklízely tak jsem jim trochu pomáhal a pak jsem se šel zase válet do křesla.

---------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

10. prosinec 2011 20:50:40

Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel za paničkou a šel jsem ven. Proběhl jsem se po dvorku, vyskočil jsem si na plot, proběhl jsem zahradu a šel jsem na snídani. Potom jsem chvilku seděl na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a potom jsem se šel podívat na paničku. Ta byla ráda, protože zadělávala cukroví a tak jsem jí pomáhal. Vždycky jsem si jen na malou chvilinku odskočil na dvorek, proběhl jsem se a honem jsem utíkal zase paničce pomáhat. Celé dopoledne jsem s tím měl moc práce. Po obědě jsem byl už tak utahaný, že jsem si vyskočil do křesla a za chvilku jsem spal. Potom paničky začaly to cukroví péct. Takže mě nezbývalo nic jiného, než hned jak jsem se vyspal jít jim zase pomáhat. Také jsem za to dostal odměnu, když paničky připravovaly večeři. Dostal jsem ochutnat kuřecí masíčko. Protože panička neměla čas, aby mi ho podávala, tak mi ho dala do mističky a já jsem si kousek vytáhnul a běžel jsem s ním o kus dál a tam jsem ho baštil. Potom mě napadlo, že bych mohl jít ven. Jenomže panička mi řekla, že už je venku šero, tak že půjdu až zítra. Ale já jsem pořád stál u dveří a ječel jsem, že chci ven. Nakonec to dopadlo tak, že panička když měla hotovo, tak mi dala kšíry a šli jsme spolu na dvorek. To bylo prima. Krásně jsem se prošel, potom jsme s paničkou překontrolovali stromek a pak jsme se ještě chvíli procházeli. Potom jsme šli domů. Já jsem byl opravdu moc spokojený kocourek, protože jsem se docela hezky prošel. Hned jsem si dal pár granulek a pak jsem si vyskočil na křesílko a odpočíval jsem. Panička šla na večeři, ale mě to nevadilo a hezky jsem odpočíval. Potom panička přišla za mnou a přinesla mi v mističce pečené kuřecí masíčko. To jsem si tedy dal do čumáčku, to byla bašta. Klidně bych ho býval mohl dostat víc, protože mi to moc chutnalo, ale víc už nebylo. Potom jsem to zapil s vodou z kohoutku a šel jsem zase odpočívat na křeslo.

--------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

9. prosinec 2011 19:41:19

Dneska jsem zase zaspal. Panička běhala zrovna po chodbě, když jsem se probudil. Tak jsem za ní utíkal a ona mi hned otevřela dveře na dvorek a tak jsem se honem šel proběhnout. Venku zima nebyla, tak jsem to vzal trochu důkladněji. Prozkoumal jsem svoje důležitá místečka, potom jsem se šel podívat na stromek, abych zjistil jestli je v pořádku a pak jsem si skočil za plot do zahrady. Trochu jsem to tam proběhl a šel jsem domů na snídani. Po snídani jsem si sedl na šéfovské místo na škrabadle, trochu jsem si odpočinul a zase jsem vyběhl ven. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem se šel ukázat paničce a pak mě také napadlo, že bych si mohl vyskočit na střechu letní kuchyně. Tak jsem tam skočil. Jenomže stejný nápad dostala ta fešanda od sousedů. Chvíli jsem na ní koukal, ale myslím si, že by to bývalo netrvalo dlouho a normálně bysme se poprali. Ona dneska vypadala jako velká bojovnice. Tak jsem si řekl, že nebudu riskovat a že moudřejší ustoupí, tak jsem raději z té střechy skočil dolů. Ona když viděla, že jsem pryč tak také odešla a já jsem ještě chvíli počkal a skočil jsem si tam znovu. Pěkně jsem se prošel po střeše, porozhlédl jsem se po okolí a zase jsem skočil dolů. Proběhl jsem dvorek a šel jsem se mrknout domů. Chvíli jsem se díval z okna a pak jsem zase šel ven. Tak jsem pobíhal celé dopoledne. Po obědě jsem se chvíli usadil v přízemí v kuchyni na ledničce a pozoroval jsem co se děje na ulici a pak jsem se šel proběhnout. Když mě to venku přestalo bavit, tak jsem šel domů, lehl jsem si do křesla a za chvilku jsem spal. Ale dneska jsem měl vyspáno docela brzo. Paničky si připravovaly na zítřejší pečení nějaké oříšky a také tam měly něco moc voňavého. To jsem se mohl úplně zbláznit, když jsem si k tomu čichl. Panička mi říkala, že prý je to kokos, ale to je fakt nádherná vůně. Potom jsem si vymyslel, že bych mohl jít ještě ven. Ale už to nešlo. Tak jsem chvíli kňučel za dveřma, ale stejně mi to nepomohlo, protože už se začínalo šeřit a to už musím být doma. Tak jsem se procházel po baráku. Pak jsem šel za paničkou, zrovna stála u skříně a něco tam hrabala, tak jsem si jí vyskočil na záda a vyšplhal jsem jí za krk a odtud jsem skočil na skříň. Panička kňučela stejně jako já u těch dveří, prý jí to bolelo. To se mi nezdá. Určitě přeháněla, vždyť mám nedávno ostříhané drápky, tak nevím co si vymýšlí. Pak odešla a mě to tam samotného nebavilo, tak jsem seskočil dolů. Potom jsem se ještě chvíli procházel a pak jsem si zase lehl na křeslo a válel jsem se.

------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

8. prosinec 2011 19:58:24

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem vzbudil paničku a šlo se ven. Proběhl jsem se po dvorku, podíval jsem se z plotu do zahrady a šel jsem domů na snídani. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle a pak jsem zase vyrazil ven. Pobíhal jsem po dvorku, ale vždy jsem tam byl jen chvilku a šel jsem domů. Potom jsme s páníkem vyrazili na ten stromek. Byl jsem moc zvědavý, jak to s ním dopadne. Tak jsme z něj stáhli tu síť a v momentě z něj byl fakt fešák. Je moc pěkný, mě se líbí. Když jsme to měli hotové, tak jsme šli s páníkem do skleníku. Tam jsem si to pěkně prozkoumal a potom jsme šli domů. Chvíli jsem pobíhal po bytě a pak jsem se ještě vypravil ven. Proběhl jsem se po dvorku, pak jsem si na chvíli skočil do zahrady a pak jsem šel domů. Po obědě jsem se chvíli díval z okna a pak jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem. Když jsem se probudil, tak jsem si myslel, že ještě půjdu ven. Jenomže panička už mě ven nepustila, protože prý za chvilku bude šero a kdyby mě zase napadlo jít na průzkum do sousedovic kůlny, tak tady nebude šílet. Takže ven půjdu až zítra. Ale mě to až tak moc nevadilo. Proběhl jsem se po baráku a pak jsem šel zase na křesílko odpočívat.

-------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

7. prosinec 2011 19:59:35

Dneska ráno jsem zase vyběhl na dvorek abych se pořádně proběhl. Venku byl zase slabý poprašek sněhu, tak jsem se proběhl jen trochu a šel jsem domů na snídani. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle, ale nedalo mi to a už jsem zase za chvilku běžel ven. Proběhl jsem se po dvorku, pak jsem si vyskočil na plot, chvilinku jsem tam poseděl a pak jsem skočil do zahrady. Jen jsem ji proběhl a šel jsem domů. Jak jsem se vrátil, tak mi hned panička řekla, že budeme zase sami doma, protože páníci musí jet pryč. Moc se mi to nelíbilo, ale nemohl jsem vůbec nic dělat. Páníci odjeli a bylo to. Vrátili se domů až pozdě odpoledne, když už se začínalo šeřit. Ale stejně nám panička otevřela a mohl jsem se alespoň trochu proběhnout. Pak přišel páník a nesl velikánský stromek. Říkal mi, že prý je pro Ježíška, tak jsem si ho prohlédl, ale je nějaký divný, celý je chudák zamotaný v nějaké síti. Ale páník říkal, že zítra dopoledne ho půjdeme spolu z té sítě vyndat. To už se moc těším. Hned jak jsem si stromeček prohlédl, tak jsem šel s páníkem domů. Nejdříve jsem prozkoumal tašky, abych zjistil co páníci koupili a pak jsem se nabaštil a šel jsem odpočívat do křesílka.

-------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

6. prosinec 2011 20:00:36

Dneska ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem skočil na paničku aby mi šla otevřít, že chci jít ven. Panička kupodivu vstala a šla mi otevřít. Tedy, jak jsem vyběhl, to jsem se pěkně lekl. Venku bylo úplně bílo. Nejdříve jsem to ze schodu okukoval a pak jsem do toho vběhl. Naštěstí to byl jen malinký poprašek a tak jsem se klidně v něm proběhnul. Za chvilku už jsem ale byl doma. Dal jsem si snídani, pak jsem poseděl na škrabadle a za chvilku už jsem zase uháněl ven. To už ale sníh docela mizel. Na chodníku už nebyl vůbec a na trávě ho bylo trochu. Tak jsem celé dopoledne pobíhal. Chvíli jsem byl venku a vždycky delší dobu zase doma. Po obědě jsem si řekl, že si trochu odpočinu, tak jsem si lehl do křesla a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak venku krásně svítilo sluníčko, tak jsem se tam ještě rozběhl. Sice zima nebyla, ale už jsem se tam dlouho nezdržel. Potom paničky dávaly do okna světélka, tak jsem jim pomáhal. Pak jsem si po té náročné práci musel jít pěkně odpočinout.

-----------------------------------


Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

5. prosinec 2011 19:56:08

Dneska ráno jak jsem se probudil hned jsem říkal paničce, že chci jít ven. Panička mi řekla, že tam prší, ale nebylo to nic platné, musel jsem se o tom přesvědčit sám. Tak jsem vyběhl ven a ono skutečně pršelo. Tak jsem si sedl k boudě, chvíli jsem na ten déšť koukal a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani, poseděl jsem na škrabadle a pak jsem zase vyrazil ven. To už nepršelo, ale všechno bylo moc mokré. Tak jsem se trochu prošel po dvorku a šel jsem zase domů. Pak najednou začalo svítit sluníčko. Honem jsem utíkal ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a pak jsem si vyskočil na plot a rozhlížel jsem se po sousedovic zahradě a pak jsem se tam šel podívat. Ale jenom na chviličku a zase jsem se vrátil k nám na dvorek. To sluníčko krásně svítilo až do odpoledne. Později odpoledne, když už se začínalo šeřit, šly paničky mýt dveře. Tak jsem si myslel, že toho využiju a půjdu se ještě podívat ven. Ale panička mi řekla, že už nikam nepůjdu, protože za chvilku už bude tma a také budou chodit čerti. Tak jsem pořád pobíhal po chodbě a kňoural jsem, ale stejně mi to nepomohlo a nikam už jsem nešel. Najednou jsem uviděl, že druhá panička myje vchodové dveře na dvorek a že bych toho mohl využít. Jak byla ohnutá, tak jsem jí skočil na záda a alespoň jsem se díval okénkem ven. Panička umyla dveře zevnitř, já jsem seskočil dolů, ona mě vzala, strčila mě na chodbu, zavřela za mnou dveře na verandu a šla mýt dveře i zvenku. To mě tedy pěkně naštvala, tak jsem se sebral a šel jsem si lehnout do křesílka a odpočíval jsem. Když měly paničky hotovo, to už byla venku pořádná tma. Netrvalo to dlouho a přišel k nám Mikuláš. Vždyť jsem to věděl, že čert k nám nepůjde, protože jsme strašně moc hodní, ale jen mi nejde do hlavy, proč ten čert nepřišel za paničkami. Mikuláš nám donesl plno dobrůtek, tak jsme to trochu prozkoumali, pak nám panička dala kapsičku na ochutnání a fakt je, že se docela trefil do našich chutí. Když jsme všechno prozkoumali, tak jsem si šel zase lehnout do křesílka a odpočíval jsem dál.

-----------------------------------


Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

4. prosinec 2011 20:37:47

Dneska ráno jsem měl vyspáno docela brzy. Hned jsem skočil k paničce do postele, aby mi šla otevřít na dvorek a samozřejmě, že jsem dostal vynadáno. Panička mi řekla, že v půl šesté budu ještě doma a abych koukal spát. Mě už se tedy vůbec nechtělo, tak jsem se procházel po bytě a pěkně jsem si k tomu prozpěvoval. Panička mě pořád okřikovala, abych byl potichu, ale myslím si, že to říkala jen tak, protože sama už vůbec nemohla usnout a poslouchala můj zpěv. Když se konečně rozhodla vstát, tak mi šla otevřít. Honem jsem vyběhl ven, pěkně jsem se proběhl po dvorku, šel jsem se podívat do zahrady a pak jsem se vrátil domů na snídani. Potom jsem chvilku odpočíval na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Proběhl jsem se po dvorku, chvíli jsem seděl na plotě a pak začalo pršet. Tak jsem letěl domů. To už paničky byly připravené na mytí oken v přízemí. Ale měly štěstí, protože za chvilku ten déšť přestal a mohly se do toho pustit. Tak jsem jim pomáhal. V obýváku jsem si vyskočil na okno na parapet a z toho jsem skočil nahoru na stěnu. Tam jsem se usadil a pěkně jsem dohlížel, aby to mytí oken neodbyly. Tak jsem je chvíli sledoval a pak jsem zase seskočil dolů a oknem jsem se šel podívat na dvorek. Pak jsem se vrátil, zase oknem a hned jsem dostal vynadáno, protože jsem na parapetu udělal razítka. Panička musela vzít hadr a umýt to znovu. Ale co alespoň se nenudila. Pak paničky pověsily záclony a bylo hotovo. Po obědě jsem si musel jít odpočinout. Pěkně jsem si lehl do křesla a stočil jsem se do klubíčka a už jsem spal. Pak mě probudila Zuzka, protože si také chtěla lehnout do křesla, ale já jsem jí tam nepustil. Jak seskočila, tak mě pěkně rozhoupala a zase jsem usnul. Odpoledne, když jsem se probudil, tak si panička na nás vymyslela hroznou věc. Pěkně nás vzala jednoho po druhém a dostali jsme odčervovací prášek, potom došlo na stříhání drápků a nakonec ještě česání. Tedy takovou údržbu, to bych opravdu nemusel. Nevím co to paničku zase napadlo. Ale se mnou žádné potíže neměla. Prášek jsem spolkl, ostříhání drápků jsem tedy také zvládl a to česání, to mě docela bavilo.
Potom jsem se proběhl po baráku, abych to trochu rozběhal a pak jsem šel zase na křeslo odpočívat.


--------------------------------------
Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

3. prosinec 2011 20:22:03

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem skočil k paničce do postele, trochu jsme se pomazlili a pak jsem šel ven. Proběhl jsem to nejdůležitější a šel jsem domů na snídani. Potom jsem chvíli odpočíval na škrabadle a pak jsem zase běžel ven. Dopoledne paničky čistily nahoře okna, tak jsem chvíli pobíhal venku, ale pak jsem si řekl, že jim půjdu pomáhat. Sedl jsem si na parapet, tedy uvnitř a pomáhal jsem ze všech sil, ale hlavně jsem dohlížel, aby to paničky udělaly pořádně. Potom jsem jim pomáhal věšet záclony a pak jsem se šel zase proběhnout. Celé dopoledne většinou svítilo sluníčko, občas se schovalo za mrak, ale venku bylo docela teplo. Po obědě se to ale zatáhlo a sluníčko už se na nás vůbec nepodívalo. Začal také foukat pořádný vítr. Tak jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se šel ještě na chvilku podívat ven, ale moc se mi tam nelíbilo. Ten vítr byl fakt ošklivý, tak jsem proběhl dvorek a šel jsem domů. Trochu jsem se prošel po baráku, pak jsem chvíli seděl v okně a díval jsem se ven a potom jsem si zase lehl do křesla a za chvilku jsem spal.

----------------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

2. prosinec 2011 19:48:19

Ráno, když jsem se vyspal, tak jsem šel za paničkou aby mi otevřela na dvorek a šel jsem se proběhnout. Venku byla mlha, tak jsem si rychle proběhl nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem chvíli poseděl na pelíšku v okně a díval jsem se ven a potom jsem se šel zase proběhnout. Za chvíli jsem se vrátil, ale už jsem musel zůstat doma, protože páníci zase jeli pryč. Tak jsem se zase usadil na okně a když odjížděli tak jsem jim zamával a pak jsem šel spát. Když se páníci vrátili, tak to jsem byl moc rád, protože venku bylo opravdu nádherně. Krásně svítilo sluníčko a dokonce bylo i teplo. Honem jsem utíkal ke dveřím, panička nám otevřela a už jsem byl venku. Proběhl jsem dvorek a zase jsem běžel domů a zase zpátky ven. Tak jsem chvíli běhal sem a tam a potom jsem si dal oběd a hned jsem šel ven. Lehl jsem si na okně na parapet a nahříval jsem si na sluníčku kožíšek. Potom jsem se šel ukázat paničce, aby neměla starost a zase jsem vyběhl. Byl jsem venku a různě jsem pobíhal po dvoře, ale každou chvilku jsem se chodil paničce ukazovat. Protože vím, že jsem včera zase udělal hloupost a odešel jsem na trochu delší dobu a panička měla velikou starost. Také mě dneska pořád jen chválila, že jsem moc šikovný, když se chodím pořád ukazovat. Později odpoledne šla druhá panička s odpadky do popelnice a říkala mi, že je nějaký vítr a abych už šel domů. Tak jsem utekl a sedl jsem si do okna. Panička mi otevřela okna na verandě a lákala mě domů. Ale já jsem nešel, tak ho zavřela a hned jak bylo zavřené tak už jsem tam byl. Panička ho znovu otevřela a já jsem skočil oknem do verandy, ale hned otevřenými dveřmi jsem zase vyběhl ven. Panička mi řekla, že jsem lumpík a že mě chytí, tak jsem utíkal přes dvůr a myslel jsem si, že mě bude chytat. Jenomže panička ven nešla, tak jsem se ještě proběhl po dvorku a šel jsem domů. Hned jsem si lehl na křeslo a za chvilku jsem spal. Netrvalo to dlouho a měl jsem vyspáno. Tak jsem jen tak pobíhal po baráku, ale ven už jsem nešel, už tam byla tma. Když jsem se prošel, tak jsem si zase lehl na křeslo a odpočíval jsem.

-----------------------------------
Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde
http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html
a ostatní jsou hned za ní. Kdo byste si udělali chvilku času a některá z fotek by se vám líbila, byl bych vám nesmírně vděčný za deset hvězdiček. Moc děkuji.

1. prosinec 2011 18:54:51

Dneska ráno jsem se podíval z okna a byla tam zase děsná mlha. Přesto jsem ale řekl paničce, že chci jít ven. Tak mi šla otevřít a já jsem tam vyběhl. Moc se mi tam tedy nelíbilo, tak jsem rychle proběhl to nejdůležitější a utíkal jsem domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem si na chvilku sedl na škrabadlo a pak jsem šel zase ven. Moc dlouho jsem se tam ale nezdržel, protože ta mlha byla ošklivá a ještě jak padala tak bylo všechno mokré, tak jsem šel raději domů. Pobíhal jsem po baráku, panička uklízela chodbu, tak jsem jí pomáhal. Po obědě jsem chvíli pobíhal po baráku a potom jsem si v přízemí vyskočil do okna a díval jsem se ven. Pak se mi začalo chtít spát, tak jsem si lehl na tom pelíšku v okně a za chviličku už jsem spal. Když jsem se probudil tak jsem chvíli pobíhal zase po baráku a myslel jsem si, že půjdu ven. Jenomže byly zavřené dveře. Tak jsem řekl paničce aby mi je otevřela, že se půjdu proběhnout. Panička mi šla otevřít a přitom mi celou dobu říkala, abych se proběhl a za chvilku byl zpátky, protože už brzy bude tma. Jenomže já jsem jí sice poslouchal a myslel jsem si, že to tak i udělám, ale stalo se to, že jsem skočil za plot do zahrady a vypravil jsem se do sousedovic kůlny. Když už bylo půl čtvrté pryč, tak paničky začaly šílet a běžely k plotu a volaly mě. Jenomže já jsem tam měl moc důležitou práci a vůbec jsem je neslyšel. Tak zalarmovaly i páníka a ten dostal za úkol kdybych se objevil aby volal a samy se oblékly a šly k těm sousedům je poprosit jestli by se nemohli podívat do té kůlny jestli tam jsem. Měly s sebou tašku a kšíry a letěly. To jsou totiž sousedi za naším barákem a když se k nim jde, tak se musí obejít veliký kus naší vesnice. Když konečně dorazily paničky k tomu sousedovic baráku, tak měly smůlu, protože oni nebyli doma. Tak se celé nešťastné vracely zase zpátky, že budou dál pokračovat s vyvoláváním u plotu. Jenomže já jsem šikulka a přišel jsem domů sám. Ale to už páník paničkám volal, že jsem doma. Jen jsem slyšel, jak mu panička říká, pořádně zamkni ať ten uličník zase nezdrhne. Jak paničky dorazily domů, tak jsem honem běžel ke dveřím abych je přivítal. Byly moc rády, že jsem doma a ani jsem nedostal vynadáno. Tak jsem chvilku pobíhal a pak jsem si lehl do křesílka a spal jsem.

--------------------------------

Kamarádi,
panička mě přihlásila do fotosoutěže. Mám tam pět fotek - první je zde >>> http://fotosoutez.chytrazena.cz/nejnovejsi-fotografie/u-kyticek-1682.html

30. listopad 2011 19:55:10

Ráno jsem nutně musel ven. Panička mi šla otevřít, ale řekla mi, že je venku ošklivo, tak abych přišel brzy zpátky domů. Tak jsem honem proběhl dvorek, pak jsem chvíli seděl na plotě, potom jsem skočil do zahrady a trochu jsem se tam proběhl a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a pak jsem si sedl na škrabadlo a tam jsem odpočíval. I když bylo venku ošklivo, tak jsem se tam zase za chvilku běžel podívat. Vzal jsem to fakt rychle a zase jsem šel domů. Tak jsem to vlastně dělal celé dopoledne. Ale doma jsem byl vždy o hodně déle než venku. Také jsem pomáhal paničce s vařením. Ta byla ráda, protože dneska jsme jí pomáhali jenom já a Zuzka. Když jsme měli hotovo, tak jsem se šel zase podívat ven. Ale jenom na chvilku, moc mě to tam nebavilo, ale musel jsem tam jít. Po obědě jsem chvíli pobíhal po baráku a pak jsem si skočil do křesla a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem zase vyrazil ven. Docela dost pršelo, tak jsem si sedl k boudě pod stříšku a tam jsem se chvíli díval na ten déšť. Pak jsem šel domů a už jsem ven dneska nešel. Pobíhal jsem po baráku, občas jsem se díval z okna a pak nám panička začala čistit záchůdky, tak jsem jí asistoval. Když nám tam sypala stelivo, tak ten provázek se kterým je ten pytel uzavřen vzala a pěkně nás, mě a Zuzku s ním rozdováděla. Já jsem si pak řekl, že bych mohl ještě trochu prohnat Zuzku, ale ona už nechtěla a tak začala tak strašně hučet, že přiletěla panička a já jsem dostal vynadáno. Tak jsem zalezl pod stůl a čekal jsem až se panička uklidní a teprve potom jsem zase vylezl. Pak jsem se zase trochu prošel po baráku a pak jsem si sedl na škrabadlo a dělal jsem šéfa.

29. listopad 2011 19:54:46

Dneska ráno jsem zase vyrazil ven. Sice mrzlo, ale bylo nádherně. Sluníčko svítilo hned, jak se rozednilo a tak jsem se hned pořádně proběhl. Překontroloval jsem všechna důležitá místečka a pak jsem se šel podívat i do zahrady. Za chvíli jsem se ale vrátil a šel jsem domů na snídani. Pak jsem si vyskočil na škrabadlo, chvilku jsem dělal šéfa a pak jsem zase běžel ven. Celé dopoledne jsem pobíhal venku. Občas jsem šel i domů, abych se ukázal paničce a zase jsem šel ven. Také jsem byl pomáhat paničce když vařila oběd. To jsem udělal moc dobře, protože měla kuřecí masíčko a za odměnu jsme dostali všichni ochutnat. Pak jsem zase běhal venku, chvíli jsem si nahříval kožíšek na sluníčku. V poledne když byl oběd, tak jsem si dal kuřecí masíčko a pak jsem se šel dívat v přízemí na chodbě z okna. Za chvilku se mi ale začalo chtít spát, tak jsem šel na křesílko. Jenomže tam se vyvalovala Kikina, tak jsem si vlezl do toho nového domečku a spal jsem celé odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu proběhl po bytě, pak jsem chvilku běhal po baráku a pak jsem zjistil že už je křesílko volné, tak jsem si šel na něj lehnout a pěkně jsem se tam válel.

28. listopad 2011 19:49:41

Včera navečer u nás bylo hotové pozdvižení. Druhá panička seděla v pokoji na židli u počítače a najednou zahlédla jak kolem gauče projela myška. V tom začala šílet a hned volala páníka, že máme doma myš. Ten jí jen řekl, že asi má nějaké vidiny, ale ona nedala pokoj a musel se přijít podívat. V tom jí zahlédl také. Panička hned začala říkat, že je to hrozné, že máme čtyři kočky a myš se nám prohání po pokoji a s námi to ani nehne. Ona totiž dopoledne vařila a otevřela dveře na balkon a myška toho využila a vklouzla k nám. Tak páník šel pro pastičku, dal jí tam kousek sýra a muselo se čekat. Panička z toho byla úplně vyřízená a nebyla schopná vůbec nic dělat. Asi tak za hodinku to najednou cvaklo a myška byla chycená. Paničce se ulevilo, ale já jsem měl moc starostí. Páník vzal pastičku, že půjde myšku vyhodit, ale naše panička si jí napřed musela prohlédnout a strašně moc jí chudinku litovala. Jak jsem tak na ní koukal, tak jsem skočil po myšce, paničce jsem jí vytrhl z ruky a už jsem hnal s myškou. Proběhli jsme několikrát celý barák a pak jsme doběhli do obýváku, akorát že ta myška pořád držela v té pastičce. Panička se mi chechtala, jaký jsem prý myšilov, že umím chytit myšku i s pastičkou. Potom mi jí páník sebral a odešel s ní na dvorek. Hodil jí do popelnice a měl jsem po radosti.
Dneska ráno jsem se zase šel proběhnout na dvorek. Venku bylo docela pěkně, tak jsem si vše řádně prozkoumal a pak jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem si skočil i do zahrady. Potom jsem šel domů na snídani a pak jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem tam poseděl. Venku už krásně svítilo sluníčko, tak jsem tam zase běžel. Proběhl jsem se po dvorku a za chvilku už jsem se šel podívat domů na paničku. Jenomže panička toho zase využila a honem šla zavřít dveře na dvorek a my jsme se dozvěděli, že budeme zase zavření doma, protože páníci jedou pryč. To mě tedy docela štvalo, protože konečně to vypadalo, že bude zase venku krásně a my budeme doma. Tak jsem si šel lehnout do okna a čekal jsem až páníci odjedou. Zamával jsem jim a šel jsem spát. Když se vrátili, tak jsem zase lítal ven a domů a zase zpátky, protože jsem měl opravdu radost, že už jsou doma. Pak jsem se šel naobědvat a pak jsem šel ven. Tam bylo tak krásně, úplné jaro. Krásně svítilo sluníčko a jak hezky hřálo. Tak jsem si zase lehl na okno na parapet a nahříval jsem si kožíšek. Pak jsem ještě chvíli pobíhal po dvorku a potom jsem šel domů. Lehl jsem si na křeslo a odpočíval jsem. Netrvalo to dlouho a už jsem spal. Když jsem se probudil, tak to už byla venku pořádná tma. Tak jsem se jen tak prošel po bytě a zase jsem šel na křesílko odpočívat.

27. listopad 2011 19:47:59

Ráno jsem šel probudit paničku a hned jsem jí řekl, že chci ven. Vstávat se jí zrovna moc nechtělo, ale když viděla, že tak moc chci jít ven, tak se přemohla a šla mi otevřít. To jsem byl moc rád. Honem jsem si proběhl vše důležité a pak jsem si vyskočil na plot a díval jsem se do sousedovic zahrady. Chvíli mi to dívání vydrželo, ale pak jsem tam skočil. Proběhl jsem se a šel jsem domů na snídani. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle a pak jsem zase šel ven. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si zaběhl i domů, abych se ukázal paničce a zase jsem pospíchal ven. Dneska totiž od rána svítilo krásně sluníčko a to bylo moc pěkné. Ani nebyla žádná zima, jen foukal docela dost velký vítr, ale mě to vůbec nevadilo. Dokonce jsem i hezkou chvilku ležel na okně na parapetu a nahříval jsem si tam na sluníčku kožíšek. I když sluníčko svítilo až do večera, tak jsem si po obědě lehl na křesílko, chvilku jsem se tam válel a pak jsem usnul. Prospal jsem skoro celé odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem zjistil, že už je venku docela šero, tak jsem se ani nesnažil vstávat a klidně jsem se vyvaloval dál.

26. listopad 2011 22:44:55

Včera kolem šesté hodiny večer u nás vypnuli elektriku. To byla hrůza. Ani jsem se nemohl pořádně vyspat, protože páníci měli nahoře rozsvícenou svíčku a tak tam byli a já jsem nechtěl být sám dole v křesílku, tak jsem šel za nimi. Jenomže paničky nebavilo jen tak sedět a koukat na svíčku, tak se nastěhovaly k oknu a pozorovaly tu tmu z okna. Já jsem nemohl o něco přijít, tak jsem si vyskočil do okna a byl jsem tam také. Nejen já, ale i Zuzka. My jsme tedy koukali z toho okna a jen jsme občas uviděli přejet nějaké auto a to bylo vše. Byla totiž velikánská tma. Kolem deváté hodiny se najednou rozsvítila pouliční světla a dokonce i v oknech v protější straně ulice se rozsvítilo, ale u nás ne. Naše půlka ulice byla pořád černá. Tak jsme se dívali dál a v tom jsme uviděli jak jede okolo auto co mají elektrikáři a za chvilku za nimi jelo auto s plošinou. Tak nám bylo jasné, že oprava naší strany ulice bude trvat poněkud déle. Ale i tak jsme měli radost, protože jsme viděli jak se ztratila mlha a najednou bylo nebe plné hvězdiček. Tak jsme na ně chvíli koukali. Když bylo chvilku před půl jedenáctou, tak jsme konečně mohli svítit. To byla paráda. Honem jsem utíkal na křesílko a za chvilku jsem spal. Ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem běžel za druhou paničkou, skočil jsem k ní do postele, trošičku jsem si nechal podrbat bříško a pak jsem vyskočil a řekl jsem jí, že už chci jít ven. Tak mi šla panička otevřít. To bylo krásné, venku po těch hodně dnech co byla jen mlha, konečně svítilo sluníčko. Tak jsem se pořádně proběhl, ale stejně jsem tam dlouho nevydržel, protože ještě bylo pod nulou, všechno bylo bílé a foukal vítr. Tak jsem šel domů, dal jsem si snídani a chviličku jsem ještě poseděl na škrabadle a pak jsem šel ven znovu. To sluníčko bylo parádní. Pěkně jsem se zase proběhl a pak jsem se zadíval na stromy a oni tam byli ptáčkové. Tak jsem se přikrčil k chodníku, aby mě neviděli a pozoroval jsem je. Když odletěli, tak jsem se šel podívat za plot do zahrady. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem se šel podívat domů. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se napil z kohoutku a zase jsem vyrazil ven. To už ale sluníčko nesvítilo. Asi v deset hodin se schovalo a za celý den se na nás ani nepodívalo. Dopoledne jsem ještě párkrát vyběhl na dvorek, ale po obědě jsem si lehl na křesílko a pěkně jsem spal. Pak mě probudil nějaký šramot, tak jsem se šel podívat co se děje. Zjistil jsem, že ta naše veliká krabice zmizela, to mě tedy pěkně naštvalo, ale hned jsem ji objevil. Naše panička z ní začala vyrábět domek. Tak jsem na ní dohlížel, aby ho udělala pořádně, občas jsem ho vyzkoušel i zevnitř a když pak byl hotový, tak musím říct, že díky mě se docela povedl. Má velké otevřené dveře a malé okénko a tím můžu pěkně pozorovat co se kolem mě děje a nikdo mě nevidí. Když jsem si to pořádně vyzkoušel, tak jsem se šel ještě na chvilku proběhnout, ale za chviličku už jsem byl doma. Lehl jsem si do toho nového domečku a odpočíval jsem.

25. listopad 2011 22:32:02

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem běžel za druhou paničkou. Ta už byla vzhůru a něco dělala v kuchyni. Tak jsem jí hned řekl, že chci ven. Zase mě přemlouvala abych ještě počkal, že je venku děsná zima a pořádná mlha. Ale já jsem opravdu chtěl jít ven. Panička mě šla otevřít. To jsem koukal. Zima, mlha a ještě k tomu stromy a tráva byly bílé. Byly totiž dva stupně pod nulou a ta mlha parádně namrzala. Tak jsem se rychle proběhl po dvorku a běžel jsem domů. Trochu jsem se ohřál a šel jsem tam znovu. Proběhl jsem si to nejdůležitější, pak jsem chvíli poseděl na plotě a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem byl chvíli doma, poseděl jsem si na škrabadle a pak jsem si řekl, že jdu zase ven. Tak jsem se znovu proběhl po dvorku, chvíli jsem si sedl na polystyrén pod keříkem, protože jsem si myslel, že přiletí ptáčkové a ono nic. Tak jsem šel domů. Chvíli jsem pobíhal po kuchyni a pak jsem si sedl na škrabadlo a tam jsem dělal šéfa. Pak šla panička zavřít dveře na dvorek a dozvěděli jsme se, že budeme sami doma, protože páníci jedou pryč. Nějak mě to ani moc nevadilo. Když odjížděli, tak jsem jim šel zase z okna zamávat a pak jsem šel spát. Probudil jsem se až když se páníci vrátili. Panička nám hned otevřela dveře na dvorek a zase jako vždy vypuklo lítání. Ven a domů a zase ven a zpátky. Prostě jsme měli zase velikou radost, že už jsou páníci doma. Když jsem s tím běháním skončil, tak jsem se nabaštil, dal jsem si vodu z kohoutku a šel jsem si lehnout do té naší nové velké krabice. Chvilku jsem si tam odpočinul a pak jsem zase začal pobíhat po bytě. Pak jsem si řekl, že ještě bych mohl jít na chvilku ven, tak jsem tam vyrazil. To už tam byla taková mlha, že jsem ani neviděl na konec dvorka a to je docela malý. Tak jsem se malinko proběhl a během pěti minut už jsem byl zase doma. Lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem. Netrvalo to dlouho a už jsem spal.

24. listopad 2011 19:00:58

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel za paničkou. Jenomže ona byla rychlejší než já a už měla vyspáno. Tak jsem jí řekl, že chci jít ven, ale panička se zase snažila mě zdržovat. Říkala jaká je venku zima a že je tam zase strašná mlha, ale já jsem tam chtěl. Tak mi šla otevřít. Zase měla pravdu. Tam snad bylo dneska ještě hůř než včera. Tak jsem rychle proběhl to nejdůležitější, dokonce jsem si vyskočil i na plot, ale do zahrady jsem nešel a raději jsem to otočil a běžel jsem domů. Celé dopoledne jsem pobíhal, chvilku jsem byl venku a potom trochu delší chvilku doma. Ale opravdu se mi venku vůbec nelíbilo, tak jsem tam vždy vyběhl jen na malou chviličku. Po obědě jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se odpoledne probudil, tak jsem se prošel trochu po baráku, ale ven už jsem nechtěl. Až potom, když už byla venku úplná tma, tak jsem si řekl, že bych se tam mohl jít podívat. Ale panička mi řekla, že jsem se zbláznil a že už nikam nepůjdu, tak jsem si šel zase lehnout do křesílka a odpočíval jsem dál.

23. listopad 2011 19:24:20

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem skočil k paničce do postele, trochu jsme se pomazlili a pak jsem vyskočil a řekl jsem paničce, že chci ven. Panička také vstala, ale pořád mě přemlouvala, abych ven ještě nechodil, protože je tam strašná mlha a mrzne. Pozorně jsem paničku poslouchal, ale nakonec jsem jí znovu musel říct že chci ven. Tak mi otevřela dveře a já jsem vyběhl. Hned jsem musel uznat, že panička měla pravdu, protože fakt byla pěkná zima a jak to lezlo do kožíšku, brrr. Když už jsem byl venku, tak jsem si proběhl dvorek a i jsem si vyskočil na plot a díval jsem se do zahrady. Pak jsem šel domů na snídani a hlavně jsem se šel ohřát. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle a pak jsem zase vyběhl ven. Trochu jsem se prošel a zase jsem hnal domů. Dneska jsem to venku opravdu nepřeháněl, protože mlha byla celý den a celý den bylo i pod nulou. Takže žádná sláva. Dopoledne jsem také chvíli poseděl na pergole, zrovna jsme se tam usadili společně s Míšou, ale také jen na chvilku a už jsme běželi domů. Po obědě jsem si lehl na křesílko a spal jsem. Najednou mě probudilo takové mohutné zazvonění, tak jsem vyletěl a on k nám přijel pošťák a přivezl nám takový veliký balík. Byl jsem moc zvědavý co v něm je, ale panička ho vůbec nerozbalila a pak ho páníci odnesli do ložnice a zavřeli za sebou dveře. Když se vrátili, tak v té veliké krabici byla malá krabička a v ní byly kapsičky a jinak byla úplně prázdná. Tak jsme se v ní hned zabydleli a zjistili jsme, že je moc pěkná. Kdybychom to vydrželi a navzájem se napoprali, tak se do ní vejdeme všichni a ještě tam bude místo. Ale to my nedokážeme. Buď jeden a nebo nikdo. Ještě tak je šance, že by se tam uvelebila Míša s Kikinou, ty dvě jsou spolu rády, ale jinak né. Ale stejně mě pořád vrtá v hlavě co asi v té krabici bylo, protože byla docela těžká. Jen jsem zaslechl něco o Ježíškovi, tak to asi bylo pro něj. Nikde jsem totiž nic nenašel. Pak jsem se trochu proběhl po baráku a zase jsem šel odpočívat. Pak jsem si řekl, že bych se měl ještě podívat ven. To byl tedy nápad. Proběhl jsem dvorek a během pěti minut jsem zase ležel na křesle. Tam byla taková zima, že už jsem tam vůbec nechtěl.

22. listopad 2011 18:40:55

Když jsem se ráno probudil a pomazlil se u paničky v posteli, mňouknul jsem na ní, aby vstávala, že chci jít ven. Panička mě zkoušela přemluvit, abych vydržel, i z okna jsem viděl, že je zase hrozná mlha, ale mojí pravidelnou ranní pochůzku jsem si nemohl odpustit. Venku to opravdu za moc nestálo. Rychle jsem si proběhl důležitá místečka na dvoře, vyskočil jsem si na plot, chvilinku jsem tam poseděl a šel jsem raději domů. Jen tak jsem se prošel po baráku, poseděl jsem na škrabadle, podíval jsem se z okna a zase jsem vyrazil na dvorek. Možná se to malinko vylepšilo, ale stejně to nic moc nebylo. Už jsem tam ale zůstal o něco déle. Dokonce jsem se šel podívat i za plot. Když jsem se vrátil na dvorek, zrovna seděly v krmítku dvě sýkorky. Přikrčil jsem se k chodníku, aby mě neviděly a plížil jsem se k nim. Ale i přesto, že jsem byl tak nenápadný, si mě všimly a uletěly. Tak jsem se šel schovat na zahrádku pod keř a nespustil jsem oči z krmítka, abych je viděl, až se vrátí. Opravdu za chvilku přiletěly, ale rozumná řeč s nimi nebyla, protože pořád poletovaly z větvičky na větvičku a do krmítka a ani na chvilku se nezastavily. Pak uletěly někam pryč a já šel také domů. Lehl jsem si do křesla a spal jsem. Když jsem se probudil, šel jsem se ještě na chvilku mrknout ven. To už mě to tam ale dlouho nebavilo. Jen jsem prošel zahrádku, zkontroloval jsem vše důležité a raději jsem šel domů do teploučka. Napil jsem se z kohoutku u dřezu, poseděl jsem na škrabadle, když panička otevřela skříň, tak jsem se tam šel podívat a na chvíli jsem se v jednom regálu uložil, pak jsem se jen tak prošel po baráku, podíval jsem se z okna a šel jsem spát do křesílka.

21. listopad 2011 19:50:01

Ráno jsem šel probudit druhou paničku. Až se mi to zdálo podezřelé, ale ona hned vstala a šla mi otevřít dveře na dvorek. Honem jsem vyběhl ven a pěkně jsem si prošel všechna důležitá místečka. Pak jsem si vyskočil na plot a šel jsem se podívat do zahrady. Venku bylo docela chladno, ale nebyla mlha a to se mi tedy líbilo. Pak jsem šel na snídani a potom jsem zase letěl ven. Chvíli jsem si sedl na chodník a pozoroval jsem krmítko. Byly tam totiž dvě sýkorky a baštily. Tak jsem pozoroval jak jim chutná. Celé dopoledne jsem měl spoustu starostí. Pořád jsem pobíhal venku, ale samozřejmě že jsem se chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem si chvíli sedl ke kohoutku, napil jsem se a pak jsem pozoroval tu vodičku jak pěkně teče. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si vyskočil na kredenc na ty horní skříňky a tam jsem hezkou chvilku poseděl. To byla paráda, to byl rozhled. Potom jsem šel zase ven. Pobíhal jsem po dvoře, občas jsem se šel podívat do zahrady a také jsem byl u druhých sousedů na králíkárně. Potom přišel ven páník a něco dělal v dílně, ale měl otevřené dveře, takže jsem tam mohl za ním vběhnout a podívat se na něj. Potom jsem ještě běhal po dvorku a pak jsem šel domů. Myslel jsem si, že si budu v křesílku odpočívat, ale kdepak. Zuzka se tam vyvalovala skoro celé odpoledne. Takže mě nezbývalo nic jiného než jít ještě ven. Pěkně jsem se proběhl a pak už mě panička volala, abych šel domů. Ono už se začínalo stmívat. Tak jsem šel. Stejně jsem tam byl dneska o hodně déle než jindy, protože jsem dorazil domů ve čtyři hodiny. To už bývám obvykle alespoň tak hodinku možná i déle doma. Dal jsem si svačinku a pak jsem zjistil, že křesílko je prázdné, Zuzka se totiž zrovna chovala, tak jsem tam skočil a v momentě jsem spal.

20. listopad 2011 18:47:55

Ráno jsem se šel proběhnout na dvorek. Žádné velké teplo nebylo, tak jsem byl za chvilku zpátky. Nasnídal jsem se a potom jsem si skočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven. Chvíli mě to bavilo, ale pak jsem si řekl, že se jdu zase podívat na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem si vyskočil na plot, díval jsem se do zahrady a pak jsem to tam šel prozkoumat. Za chvíli už jsem byl ale zase na dvorku. Každou chvíli jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a zase jsem běžel ven. Celé dopoledne jsem takhle pobíhal. Venku bylo oproti včerejšku chladněji, ale nebyla mlha, takže to docela šlo. Pak ještě za mnou dorazil páník, tak jsme byli venku spolu. On uklízel na dvoře a já jsem mu pomáhal. Po obědě jsem si lehl na křeslo a užíval jsem si odpolední siestičku. Pěkně jsem se vyspal a pak jsem se proběhl po baráku a potom jsem řekl paničce, že chci jít ven, tak mi otevřela dveře a já jsem se šel proběhnout. Dlouho jsem se tam nezdržel a honem jsem pospíchal domů. Poseděl jsem na škrabadle a pak jsem se zase díval z okna a pak jsem si lehl na to moje křesílko a pěkně jsem se válel. Když mě to přestalo bavit, tak jsem trochu prohnal myšku a pak jsem šel zase odpočívat.

19. listopad 2011 19:21:02

Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem se šel podívat ven. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem si na plot a chvíli jsem se díval do zahrady a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem se na chvíli usadil na škrabadle a jak jsem si odpočinul, tak jsem zase běžel ven. Dneska už venku mlha nebyla a oproti včerejšku se i malinko oteplilo, takže jsem vlastně celé dopoledne pobíhal venku. Každou chvíli jsem ale chodil domů, abych se ukázal paničce. Běhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a díval jsem se do zahrady a také jsem si několikrát vyskočil na střechu letní kuchyně. Nejdříve jsem mrknul k sousedům abych zjistil co dělají a pak jsem se vždycky usadil na rohu střechy a rozhlížel jsem se u nás po dvorku. Po obědě jsem si lehl do křesla a odpočíval jsem. Když jsem se probudil tak jsem se šel zase podívat ven a trochu jsem se proběhl. Pak jsem šel domů a díval jsem se z okna. Páník šel umýt auto a panička mu šla za chvilku pomáhat, tak jsem je sledoval z okna jestli to dělají dobře. Potom jsem ještě vyběhl na dvorek, trochu jsem se proběhl a šel jsem domů. Za chvíli si panička vzpomněla, že už mě půjde zavolat a zavře dveře na dvorek. Tak se přišla podívat dole do obýváku a skoro tomu nechtěla uvěřit, protože já už jsem dávno ležel na křesílku a spal jsem.

18. listopad 2011 19:12:47

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Hrůza, jaká tam byla zase strašná mlha. To vypadalo jakoby tam bylo vylité mléko. Naštěstí ale nebyla zima. Tak jsem se pěkně proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Jak jsem se nabaštil, tak jsem si chvilku odpočinul na škrabadle a šel jsem zase ven. Proběhl jsem se po dvorku a šel jsem se podívat do zahrady. Tu jsem proběhl a pak jsem skočil k druhým sousedům na králíkárnu. Tam jsem si lehl a chvíli jsem tam odpočíval. I když jsem byl celé dopoledne skoro pořád venku, tak jsem se i přesto chodil ukazovat paničce. Během dopoledne se ta mlha docela ztratila a pak už bylo pěkně. Sluníčko tedy nesvítilo, ale nemrzlo. Takže hned po obědě jsem zase letěl ven. Nejdříve jsem se procházel po dvoře, potom jsem chvíli poseděl na těch kývajících mřížkách a pak jsem šel domů. Potom jsem si řekl, že už jsem dlouho nebyl na střeše letní kuchyně, tak jsem se tam vypravil. Stejně jsem potřeboval vědět co se děje u sousedů, byl tam totiž nějaký hluk, tak jsem to musel překontrolovat. Omrknul jsem situaci a šel jsem domů. Odpoledne se panička vypravila na dvorek. Vzala si s sebou lojovou kouli a papání pro ptáčky. Tak jsem honem běžel také. Panička vzala kouli, aby na ní dala provázek, ale jak si jí položila, tak jsem po ní skočil, kouli jsem si shodil na zem a stačil jsem jí alespoň olíznout, abych věděl jaká je, protože nádherně voní. Ale panička mi jí hned sebrala, dala na ní provázek a pověsila jí na strom. O kousek dál pověsila ještě krmítko a šla do něj dát ptáčkům zobání. Kromě nějakých nezajímavých semínek jim tam dala i pár granulek - NAŠICH granulek. Prý jsou to takové, o které vůbec nestojíme. No to bych se na to podíval. Začal jsem paničce skákat po ruce aby mi dala ochutnat. To byla taková dobrota, že jsem jí šplhal po noze, panáčkoval jsem, dokonce jsem chodil i po dvou, jenom aby mi panička dala ještě další granule. Když to viděla tak mi řekla, že mi ten zbytek nasype do misky, to tedy nevím jak jí to mohlo napadnout, když tyhle granulky nám přece vůbec nechutnají. Naštěstí to neudělala a pochopila, že jsem jenom potřeboval zkontrolovat, co ti ptáčkové budou baštit. Ale až je půjdeme příště nakrmit, tak určitě budu chtít zase ochutnat. Když panička odešla, tak jsem jí šel doprovodit a zase jsem šel ven. Pak přišel na dvorek páník, tak jsem tam s ním chvíli ještě byl, ale dlouho už ne. Šel jsem domů. Dal jsem si pár granulek, zapil jsem to vodou z kohoutku a šel jsem si lehnout na křesílko, abych si po tom celodenním běhání trochu odpočinul.

17. listopad 2011 19:09:32

Když jsem se ráno probudil, skočil jsem si na chvíli k paničce do postele, pomazlil jsem se a pak jsem na ní mňouknul, aby vstávala, že se chci jít podívat ven. Panička vstala, ale přemlouvala mně, abych to ještě vydržel doma, že je venku hrozná zima. Ale já byl rozhodnutý, takže se šlo. Jakmile panička otevřela dveře, zjistil jsem, že měla pravdu, a že je tam skutečně příšerná zima. Ale vyběhl jsem do toho. Prošel jsem si dvorek, vyskočil jsem si na plot a během pěti minut už jsem byl zpátky doma. Ohřál jsem se a vyrazil jsem ještě jednou. Tentokrát už jsem se venku nezdržel ani těch pět minut. Raději jsem se proběhl po bytě. Panička si myslela, že mě chytí, ale já se nedal, přeskočil jsem křeslo a stůl a schoval jsem se jí za gauč. Jakmile poodešla, zase jsem vyběhl a letěl jsem na chodbu. Docela pěkně jsem se proběhl. Pak jsem si ještě trochu zacvičil s činkou. To je taková malá plyšová hračka, která visí na klice u dveří, a potom jsem se vrhl do práce. Panička začínala vařit, takže jsem si vyskočil na kredenc, nejdříve jsem se pořádně napil z kohoutku, a pak jsem se usadil kousek od prkénka a hypnotizoval jsem masíčko, které na něm panička krájela. Úplně dobrovolně jsem se nabídl, že vyzkouším jeho kvalitu a holky se samozřejmě přidaly. Když jsme masíčko ochutnali, odpočinul jsem si po té namáhavé činnosti chvíli na škrabadle, a pak jsem se vypravil zase na dvorek. Panička mi otevřela a řekla mi, abych tam dlouho nebyl, protože je tam zima. Sotva došla panička do kuchyně, už jsem jí byl v patách a řekl jsem jí, ať jde klidně zase zavřít, protože v té zimě tam nebudu. Vyskočil jsem si na okno, chvíli jsem se díval, co se děje na ulici, a pak jsem se tam uložil na deku a usnul jsem. Když jsem se probudil, opět jsem se proběhl po baráku, pak jsem si dal baštu a šel jsem si lehnout do křesílka. Jenomže jsem zjistil, že se mi v něm opět vyvaluje Zuzka. To mě teda pořádně naštvala. Ale i když jsem jí, přitom jak jsem se na ní díval, pěkně rozhoupal, tak to s ní ani nehnulo. Nezbylo mě teda nic jiného, než jít zase na okno. Ale měl jsem v hlavě to mé křesílko, tak mě to tam dlouho nebavilo a šel jsem se zase podívat, jestli už Zuzka neodešla. Byla tam pořád. Panička mě lákala, abych si lehl na gauč, ale tam jsem ležet nechtěl. Raději jsem se vrátil zpátky na parapet. Za chvíli jsem slyšel, jak někdo někam skočil a panička mě hned volala. Tak jsem se šel podívat a konečně sem se dočkal - Zuzka seskočila z mého křesílka a já se do něj mohl uvelebit a spát. Potom šly paničky pryč, ale řekly mi, že se za malou chvilinku vrátí, tak abych klidně spal. Ani jsem nevyskočil a nešel se díval na chodbu z okna jak to obvykle dělávám a byl jsem v křesílku. Vrátily se opravdu brzo, ale šly rovnou něco odnést na dvorek. Nějak jsem to vycítil, vstal jsem a utíkal jsem za nimi. Ale paničky už se zase chystaly domů a řekly mi, abych šel taky. Tak jsem se otočil a šel jsem. Jen tak zběžně jsem se prošel po baráku a rovnou jsem zamířil zase do toho mého křesílka a pěkně si v něm chrupčím.

16. listopad 2011 19:18:01

Ráno, když jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Téda, já jsem zaspal, ona už byla dávinko probuzená a už něco dělala v kuchyni. Tak jsem jí řekl, že nutně musím ven. Panička mi říkala, že je venku zima a moc veliká mlha, tak že mi tam pustí, ale abych se koukal brzy vrátit. To jsem fakt splnil, protože venku bylo opravdu příšerně. Tak jsem proběhl dvorek a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a pak jsem si vyskočil na škrabadlo a dělal jsem šéfa. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem se zase vypravil ven. Proběhl jsem se po dvorku, skočil jsem si na plot, chvíli jsem se díval do zahrady a pak jsem to vzdal a šel jsem domů. Hned jak jsem přišel, tak panička zavřela dveře a řekla nám, že budeme zase sami doma. To jsem měl tedy opravdu velikánskou radost. Já už bych asi fakt zůstal doma, ale proč zase páníci ujedou a proč my pořád musíme hlídat. Tak jsem jim zase z okna zamával a šel jsem spát. Panička nám řekla, že přijedou až za dlouho, tak jsem si řekl, že se tedy alespoň pořádně vyspím. Vzbudil jsem se až když se páníci vrátili. Tedy já jsem měl takovou radost, hned jsem začal lítat, ale nejen já, holky také. Hned jsme se začali honit a já jsem utíkal domů a schoval jsem se za dveře a jak tam některá vběhla, tak jsem na ní skočil. To bylo prima. Jenomže za chvíli to holky přestalo bavit a už se honit nechtěly. Tak jsem si našel Zuzku, ona se totiž uložila v posteli a skočil jsem na ní. Začal jsem jí hned prát a ona jak byla rozespalá, tak začala ječet a v momentě tam byla panička. Dopadlo to tak, že Zuzanka je chudinka a já jsem hrozný uličník a dostal jsem na prdelku a ještě vynadáno, že se holkám neubližuje. Ale já jsem jí nechtěl ubližovat, jen jsem si myslel, že by místo spaní mohla ještě se mnou lítat. Potom jsem se šel podívat ven a zjistil jsem, že je ta mlha čím dál tím větší a že už skoro není ani vidět na konec dvorka, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Dal jsem si z kohoutku vodičku a lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem.

15. listopad 2011 19:53:30

Dneska ráno jsem se zase vypravil probudit paničku. Ale stejně mě to nebylo nic platné, protože zase prý bylo málo hodin a venku ještě tma. Tak mě nezbývalo nic jiného než jít ještě spát. Když už bylo ráno, tak jsem šel ven. Tam ale byla zase pořádná zima, takže jsem byl během pěti minut zpátky. Nasnídal jsem se a pak jsem ještě chvíli odpočíval na pelíšku a pak jsem šel ven. To už bylo jiné. Krásně svítilo sluníčko a jak pěkně hřálo do kožíšku. Tak jsem se pořádně proběhl a pak jsem se šel i podívat do zahrady a potom jsem se šel ukázat paničce. Tak jsem celé dopoledne pobíhal venku a užíval jsem si sluníčka. Po obědě jsem na nic nečekal a honem jsem zase utíkal ven. Dokonce i holky místo odpolední siesty šly ven. Všichni jsme se uložili na okně na parapetu a tam jsme si nahřívali kožíšky. To bylo moc příjemné. Potom jsem se pěkně proběhl po dvorku a pak jsem šel zase na okno. Když už bylo asi půl třetí, tak se začala dělat zima. Tak jsem si řekl, že v takové zimě venku nebudu a šel jsem domů. Myslel jsem si, že si lehnu do křesílka a budu odpočívat. Jenomže v křesle se vyvalovala Zuzka. Potom odešla, protože jsme šli baštit. Ale stejně jsem měl smůlu, protože než jsem se najedl, tak Kikina mi do toho křesla skočila. Tak jsem si lehl na pelíšek v okně a tam jsem usnul. Pak jsem se probudil a uviděl jsem, že je křesílko prázdné. Kikina se přestěhovala na polštářek, tak jsem tam honem skočil a řekl jsem si, že už se odtud ani nehnu protože by mi ho zase holky obsadily.

14. listopad 2011 18:29:09

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní do postele a ona místo toho aby vyskočila, když viděla že chci ven, tak mi řekla, jé, ty jsi ale krásný voňavý kocourek, hezky si tu ke mě hajni a ještě budeme spát. To mě tedy pěkně naštvala, tak jsem raději odešel. Když ale za chvilku panička vstala, tak mi šla otevřít na dvorek. Cestou než jsme došli ke dveřím, tak mě říkala abych nikam neutekl, abych se jen proběhl a přišel domů, protože je venku zima. To tedy měla pravdu, protože tam fakt zima byla. Během pěti minut jsem byl zpátky. To mě ale panička opravdu pochválila. Chvilku jsem byl doma abych se ohřál a zase jsem běžel ven. To už jsem byl venku o něco déle asi tak deset minut. Pak jsem si dal snídani a sedl jsem si na škrabadlo a tam jsem byl docela dlouho. Když už venku pěkně svítilo sluníčko, tak jsem to šel zase zkusit. To už bylo jiné. Ve stínu byla pořádná zima, ale na sluníčku bylo krásně. Docela příjemně hřálo. Tak to už jsem domů nešel a pořádně jsem se proběhl. Pak jsem si vyskočil na plot a docela dlouho jsem tam seděl. Zrovna na to místečko co jsem se usadil svítilo sluníčko, tak jsem se na něm pěkně nahříval. Pak jsem zase skočil do zahrady, proběhl jsem se a šel jsem domů za paničkou. Potom jsem zase vyběhl ven a tam jsem se usadil na parapetu na okně a hezky jsem se nahříval. Celé dopoledne jsem byl venku. Chvíli jsem pobíhal, chvíli jsem se nahříval a občas jsem se šel ukázat paničce. Pak zase přišel za mnou páník, tak to jsem byl rád. Prohnal mě s provázkem a pak něco dělal v dílně, ale dneska jsem mu nepomáhal a raději jsem běhal. Pak někdo u nás zazvonil, tak jsem byl schovaný na dvorku a pak mě panička volala, tak jsem letěl domů, abych zjistil kdo u nás byl. Byla to listonoška a přinesla mi dva balíky. V jednom byly misky na papání a v tom druhém balíku přišly hračky. Pěkně to v něm cinkalo. Byla tam kulička a v ní uvnitř je rolnička a když se do ní strčí, tak pěkně cinká a ještě tam byla taková kulička jakoby drátěná a v ní sedí myška. Tak jsem to hned pěkně prozkoumal, ale to sluníčko mě moc lákalo ven, tak jsem za chvíli zase šel lítat. Po obědě jsem se šel projít, chvíli jsem poseděl na boudě a pak jsem šel domů. Panička nám řekla, že zase musí jet pryč, ale že to dneska nebude dlouho trvat a zase budou páníci zpátky. Tak jsme zase hlídali. Ale fakt je, že páníci se vrátili asi za hodinku a my jsme se ani nestačili pořádně vyspat. Hned jak přijeli, tak nám panička otevřela dveře na dvorek a honem jsem se utíkal proběhnout. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a pak jsem šel domů. To už bylo sluníčko schované za sousedovic barákem a docela se začala dělat zima. Tak jsem se sebral a šel jsem domů. Dal jsem si pár granulek, lehl jsem si na křesílko a odpočíval jsem.

13. listopad 2011 20:10:14

Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem byl chvilku doma, odpočinul jsem si na škrabadle a pak jsem šel zase ven. To ale ještě pořád byla zima. Tráva byla zase celá bílá a jak zábla do tlapek. Rychle jsem proběhl po chodníku a rovnou jsem si skočil na plot. Tam zrovna svítilo sluníčko, tak to bylo příjemné. Tak jsem tam chvíli poseděl, trochu jsem se rozhlédl po zahradě a pak jsem tam skočil. To už z trávy to bílé studené zmizelo, tak jsem se tam proběhl a pak jsem šel na dvorek. Našel jsem si místečko kam svítilo sluníčko a pěkně jsem si nahříval kožíšek. Občas jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a zase jsem letěl ven. Pak tam přišel ještě páník a tak jsem mu pomáhal zakrývat kytičky, aby nám přes zimu nezmrzly. Po obědě jsem si šel na chvilku lehnout ven na boudu a pak jsem se vrátil domů. Šel jsem na balkon a tam jsem se chvíli rozhlížel a potom jsem dostal prima nápad. Vyskočil jsem na střechu baráku a šel jsem se zase jednou po dlouhé době podívat do ulice co je tam nového. Jak to panička zjistila, tak letěla na dvorek a chtěla mě volat. Ale to už jsem stál na střeše nad balkonem a zrovna jsem skákal dolů. Pak jsem seskočil na dvorek a vypravil jsem se na průzkum zahrady. Trochu jsem se tam proběhl a šel jsem domů. Za chvilku jsem vyrazil znovu a šel jsem rovnou za plot. Pěkně jsem si tam vše prozkoumal a to tedy opravdu důkladně, protože když jsem se vrátil domů, tak panička jen kvílela jak vypadám a pak zjistila, že jsem i nějaký mokrý a bylo hotovo. Zavřela dveře na dvorek, pak napustila vodu do umyvadla, dala do ní trochu kočičího šamponu, druhá panička mě lapila a už to šlo. Musel jsem si nechat umýt nohy, protože to co mám na nohách bílé, tak bylo černé. Já jsem se ale jen tak nedal. Panička mě myla, druhá panička mě držela a já jsem na ně na obě prskal, vrčel a syčel a obě se mě moc bály, protože mi říkaly jaký jde ze mě strach. Ale i když jsem tak bojoval, tak jsem je dneska nepřepral a nakonec jsem se musel nechat umýt. Panička mi řekla, že jsem čuně, protože jsem se vyválel v nějakém bahně. Jenomže po umytí vzala panička ručník, pořádně mě vysušila a řekla mi, že dneska už se ven nejde, protože bych nastydl. To asi měla pravdu, protože venku žádné teplo nebylo. Tak jsem si na chvilku lehl pod stůl a tam jsem si musel všechno přemýt abych byl opravdu frajer, když už jsem tolik trpěl. Asi za hodinku už jsem byl suchý a fakt i krásně čistý a panička mi pořád říká jaký jsem voňavoučký, ale to se mi tedy nelíbí, vždyť smrdím jako pochodující parfumerie. Tak jsem se uložil do křesla a odpočíval jsem. To, že už nemůžu ven, to mě ani tak moc nevadilo. Doma bylo krásné teploučko a na tom křesílku mě bylo moc hezky.

12. listopad 2011 19:26:59

Dneska ráno už jsem se nemohl dočkat až vyrazím ven. Panička mě pořád zdržovala, že je venku zima, tak abych ještě chvíli počkal, ale já jsem fakt už chtěl jít. Tak mi panička otevřela dveře a už jsem byl na dvoře. Zima byla, tráva byla celá bílá, ale mě to dneska nějak nevadilo, tak jsem se pořádně proběhl. Za chvilku už jsem seděl na plotě a nakukoval jsem sousedům do zahrady. Dlouho mě to nakukování nevydrželo a rovnou jsem tam skočil. Proběhl jsem se a šel jsem domů na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem ještě chvilku poseděl na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Zase jsem se pěkně proběhl, chvíli jsem si sedl pod keřík a sledoval jsem ptáčky na stromě. To je paráda jak si tam pěkně hopkají z větvičky na větev a vůbec se nebojí. Pak jsem zase pobíhal, občas jsem si zašel domů abych se ukázal paničce a také abych se ohřál. Potom přišel ven páník a tak jsem byl s ním na zahrádce a pak jsme šli spolu domů. Po obědě jsem si na chvilku lehl na pelíšek v okně a najednou jsem viděl jak začíná vykukovat sluníčko a to už jsem doma nevydržel ani chviličku. Honem jsem utíkal ven za sluníčkem. To byla paráda jak krásně svítilo a docela i hezky hřálo. Za chvilku za mnou přišla Zuzka, tak jsme se spolu šli podívat za plot do zahrady a pak jsme si lehli v okně na parapet a tam jsme si nahřívali kožíšky. Potom jsem se šel podívat domů na paničku, ale nezdržel jsem se a zase jsem běžel ven. Pěkně jsem se ještě proběhl, potom jsem se usadil na ty kývací mřížky a pak jsem šel domů. Dal jsem si svačinku, lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem.

11. listopad 2011 19:51:48

Dneska ráno mě probudil nějaký šramot. Tak jsem vyskočil a letěl jsem se podívat co se děje. Byla to panička, byla na chodbě, něco tam dělala a to mě probudilo. Nejdřív jsem si myslel jestli se nezbláznila, že tak brzy vstává, ale pak jsem zjistil, že se mi nějak dobře spalo a už je docela dost hodin. Tak jsem hned běžel ke dveřím, že se půjdu podívat ven. Jak panička otevřela, tak jsem se mezi dveřmi nadechl a jakmile jsem poznal, jaká je tam hrozná zima, hned jsem zacouval zpátky. Za malou chvilinku jsem to zkusil znovu a dopadlo to úplně stejně. Pak jsme šli společně se Zuzkou, vyběhli jsme ven a sedli jsme si vedle sebe před boudu. Zima mi byla pořádná, ale říkal jsem si, že to musím vydržet. Když to vydržela Zuzka, tak jsem jí nechtěl ukázat, že jsem nějaká padavka. Ale panička nám řekla, abychom šli domů, tak se Zuzka okamžitě zvedla a šla, no a já běžel hned za ní. Teprve za chvilku jsem udělal čtvrtý pokus a to už jsem se trochu proběhnul po dvoře, podíval jsem se na plot a zase jsem pospíchal domů. Měli jsme tři stupně pod nulou, tráva byla celá bílá a ještě k tomu byla pěkná mlha. Tak jak jindy celé dopoledne pobíhám, tak dneska jsem jen tu a tam vyběhl na minutku a zase jsem honem běžel domů. Dneska jsem raději pobíhal po baráku pěkně v teploučku. Po obědě jsem si lehl do křesílka a pěkně jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se prošel po baráku, panička mi řekla, že páník je venku na zahrádce, tak jsem se šel také podívat ven. Ale celou dobu jsem tam nebyl. Asi po pěti minutách jsem běžel domů, hezky jsem se ohřál a šel jsem zase ven. Vydržel jsem tam zase asi pět minut a páníkovi jsem utekl. Jenomže on už tam také nechtěl být sám, tak šel domů také. Dal jsem si svačinku a šel jsem si lehnout do křesílka abych se trochu prospal. Víc už jsem ven nešel. Vůbec se mi tam v té zimě nelíbí.

10. listopad 2011 19:46:49

Dneska ráno jsem šel probudit paničku. Měl jsem to akorát, protože zrovna vstávala. Tak jsem honem skočil do její postele, nastavil jsem si bříško a už mě ho panička drbala. Tak jsme se chvíli mazlili a pak jsme vstávali. Panička mi otevřela na dvorek a pustila mě ven. Jenomže venku byla strašná mlha, tak mi říkala, abych se brzy vrátil. Tak jsem si opravdu proběhl rychle svoje místečka a honem jsem utíkal domů, abych se trochu ohřál. Za chvíli už jsem ale běžel zase ven. Proběhl jsem se po dvorku, chvíli jsem poseděl na plotě a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem si trochu odpočinul na škrabadle a pak jsem zase běžel ven. Pořádně jsem se proběhl a dokonce i holky měly dneska nějakou primovou lítací náladu, takže jsme se společně pořádně proběhli. Honili jsme se po dvorku, občas jsme zaběhli i domů a zase ven. Zkrátka to byla parádní honička. Potom jsem si vyskočil na ty kývací mřížky a tam jsem zůstal sedět. Chvíli jsem tam tak seděl a čekal jsem jestli panička dorazí za mnou aby mě sundala a nějak nešla a mě už to tam také nebavilo, tak jsem seskočil dolů. Tím jsem si dokázal, že jsem šikula a že mi nějaké hýbací mřížky nevadí a za chvilku už jsem tam seděl zase. Netrvalo to dlouho a panička přiběhla jestli prý nechci sundat. Pche, tak jsem se postavil, trochu jsem se zatřepal a než se panička stačila rozhlédnout, tak jsem byl dole. Ta koukala jak mi to jde. Potom jsem zase běhal po dvorku a i když bylo venku ošklivo, tak se mi nějak domů ani nechtělo. Potom šla druhá panička pro něco do letní kuchyně, tak jsem jí šel doprovodit. Jak jsme tam vešli a panička se postavila u linky, tak jsem jí skočil na rameno a už jsem seděl na té horní skříňce, to byl rozhled. Panička mi nadávala a říkala mi, abych koukal skočit dolů, ale já jsem dělal, že jí neslyším. Najednou jsem zaslechl na dvorku mojí paničku, tak jsem skočil zase paničce za krk a šup na zem a letěl jsem za ní. Potom paničky odešly domů a já jsem byl ještě venku. Po obědě jsem se šel usadit na zahrádku pod keř. Tam jsem docela dlouho odpočíval, potom přišla panička a hodila mi takovou krásnou větvičku, tak jsem za ní běžel, chvíli jsem jí aportoval a pak panička odešla. Tak jsem tu větvičku vzal a odnesl jsem jí dolů do kuchyně. Chvíli jsem si s ní hrál a pak jsem šel zase ven. Ještě jsem se proběhl po dvorku, potom jsem chvíli seděl na plotě a pak jsem se šel proběhnout do zahrady. Tam už jsem ale dlouho nebyl a šel jsem domů. Lehl jsem si do křesla a chvíli jsem odpočíval. Potom jsem pobíhal po baráku, trochu jsme se zase s holkama proběhli, panička vzala nějaké hračky a pěkně nás s nimi prohnala. Potom jsem se zase vrátil na to křeslo a v momentě jsem usnul.

9. listopad 2011 19:11:58

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel probudit paničku. Tedy, podle mě bylo ráno, ale podle paničky ještě noc. Tak jsem si zase musel jít lehnout a ještě spát. Pak když jsem se probudil, tak to už jsem hned mohl jít ven. Pořádně jsem se proběhl, překontroloval jsem vše důležité a pak jsem se šel podívat na plot. Docela dlouho jsem tam seděl až jsem skočil do té zahrady. Pěkně jsem jí proběhl a šel jsem se ukázat paničce. Jak se na mě podívala, tak jsem se hned ve dveřích otočil a už jsem zase utíkal ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a pak mě panička zavolala. Tak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a při tom jsem se dozvěděl, že zase budeme sami doma a budeme hlídat, protože páníci jedou pryč. Zas až tak moc mě to nevadilo, protože venku bylo stejně zataženo a zase docela pořádná mlha. Tak jsem se nabaštil, lehl jsem si do okna na pelíšek a tam jsem čekal až odjedou. Když odjížděli, tak jsem jim zamával a pak jsem šel spát. Probudil jsem se až když páníci dorazili domů. Jé, to bylo zase radosti. Zase jsme všichni lítali ven a domů a zase ven a to mě drželo docela dlouho. Potom jsem šel ven. Proběhl jsem se po dvorku, podíval jsem se k sousedům na zahradu a pak jsem se zase usadil na těch klepacích mřížkách. Ale panička mě zase zachránila a sundala mě dolů. Pak jsem pobíhal po dvoře a pak přišla ven druhá panička. Hrabala tam listí a jak byla ohnutá, tak jsem se rozběhl a skočil jsem jí na záda. Moje panička to viděla z okna a strašně se tomu chechtala, jaký je prý na nás pěkný pohled. Pak jsem seskočil a panička mi řekla, že mě chytí, protože jsem uličník a skáču jí na záda, tak jsem zase začal lítat po dvorku, abych jí utekl. To se mi ale fakt povedlo a nechytla mi. Potom panička odešla a já jsem ještě byl chvíli venku, ale najednou se začalo šeřit a moje panička už mi volala abych šel domů. Tak jsem šel. Prošel jsem se po bytě, podíval jsem se z okna, potom jsem si dal z kohoutku točenou vodičku a pak jsem šel do krabice odpočívat. Druhá panička mi řekla, že na tom křesílku mi to sluší víc, tak jsem se na něj přemístil, pěkně jsem se umyl a pak jsem za chvilku usnul. Když jsem se probudil, tak jsem si dal večeři a zase jsem se vrátil na křesílko a spím.

8. listopad 2011 19:59:07

Dneska ráno už jsem se zase nemohl dočkat až vyrazím ven. Hned jak mi panička otevřela dveře, tak jsem utíkal. Honem jsem proběhl vše důležité a šel jsem domů na snídani. Po snídani jsem se chvilku zdržel doma a pak jsem zase šel ven. Zase jsem pobíhal po dvoře, byl jsem i za plotem v zahradě a chodil jsem se ukazovat domů paničce. Dneska jsem chodil častěji, protože venku bylo zataženo a mlhavo. Sluníčko už se nám dneska vůbec neukázalo. Také jsem pomáhal paničce vařit oběd. No, ani ne tak vařit, jako ochutnat masíčko jestli je dobré a můžu potvrdit, že dobré bylo. Celé dopoledne jsem byl venku. Po obědě jsem si ještě na chvilku zaběhl na dvorek a pak jsem si řekl, že si nutně musím odpočinout, tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesílka a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se prošel po bytě a už jsem vůbec nechtěl jít ven. Chvilku jsem seděl v okně a díval jsem se ven a pak jsem zamířil zpátky na to moje křesílko a za chvilku už jsem zase spal. Probudil jsem se až večer. Venku už byla hrozná tma, tak jsem si dal večeři a šel jsem se zase válet.

7. listopad 2011 19:53:23

Dneska ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem šel za paničkou a chtěl jsem jít ven. Ale dopadl jsem stejně jako každý den. Já jsem ještě asi pěkně zmatený z toho letního času a tak si myslím, že už je hodně hodin a ono zatím není. Takže jsem musel zase čekat. Když se to konečně povedlo a dveře na dvorek se otevřely, tak jsem honem vyběhl ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a pak jsem si vyskočil na plot. Chvíli jsem tam seděl a díval jsem se do zahrady, ale dlouho jsem to nevydržel a už jsem tam byl. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem domů. Nasnídal jsem se a pak jsem vyrazil ven znovu. Chvíli jsem odpočíval na boudě a pak jsem se vypravil na další průzkum. Venku bylo dneska zase docela pěkně. Krásně svítilo sluníčko celý den a na sluníčku bylo opravdu hezky. Krásně hřálo do kožíšku. Tak jsem si to venku opravdu užíval. Běhal jsem po dvoře, občas jsem poseděl pod keřem, také jsem se chodil ukazovat paničce a také jsem si dneska zase vyskočil na ty mřížky u skleníku, co se tak strašně klepají. Tedy když jsem tam vylezl, tak jsem hodně dlouho musel počkat až se ustálí a pak jsem na nich seděl a zase jsem nevěděl co mám dělat. Jak jsem se pohnul, už se to celé kymácelo, tak jsem si zase musel sednout a nehýbat se. Naštěstí to panička viděla z okna a tak mě zase přišla zachránit. Stoupla si před mřížku a jak se ohnula, tak jsem toho využil a skočil jsem jí na záda. Jé, ta se lekla, ale hlavně že jsem byl dole. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl pod keřem a pak jsem se šel zase pořádně proběhnout. Když už jsem si myslel, že bych mohl jít domů, tak jsem vlastně nemohl. Přišel jsem do kuchyně, dal jsem si vodičku z kohoutku a pak jsem šel do obýváku, že si lehnu do křesílka. Tak jsem si dal přední tlapky na křeslo s tím že si tam vyskočím a to jsem se lekl. Na mém křesílku si klidně spala Zuzka a ještě k tomu odfukovala jak lokomotiva. Tak jsem celý nešťastný šel zase ven a tam jsem si lehl pod keřík a odpočíval jsem venku. Pak mě panička zavolala, tak jsem šel domů, ale ta naše Zuzka pořád spala a já chudák neměl kam si lehnout. Tak jsem si vlezl do krabice, chvíli jsem tam byl, ale to nebylo ono. Panička mi přemlouvala abych si lehl na polštářek na gauči, ale tam já nejdu, tam se mi dobře neleží. Nakonec panička vzala Zuzku, přenesla jí na ten polštářek a já jsem honem skočil do křesílka. Zuzce to nevadilo a já jsem byl spokojený a hlavně už jsem mohl v klidu odpočívat na mém křesílku.

6. listopad 2011 19:36:00

Dneska ráno už jsem měl zase vyspáno docela brzy. Už v pět jsem zkoušel paničku jestli by mě nepustila ven. Ale dopadlo to jako vždy. Nepustila a ještě mi řekla abych koukal spát a nezlobil. Tak jsem se procházel po baráku, trochu jsem si k tomu zpíval do kroku a nakonec jsem skočil do křesla a ještě jsem usnul. Když jsem se probudil, tak už jsem šel ven. Proběhl jsem si nejdůležitější místečka a vrátil jsem se domů na snídani. Potom jsem si vyskočil na šéfovské místečko na škrabadle a tam jsem si trochu odpočinul. Dlouho jsem to tam nevydržel a už jsem zase utíkal ven. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvorku a občas jsem i skočil do zahrady, ale vždy jen na chvilku, občas jsem se šel mrknout na paničku, ale venku jsem byl skoro pořád. Dneska totiž po dlouhé době svítilo sluníčko, tak jsem si ho musel pořádně užít. V poledne jsem si řekl, že se zase půjdu podívat co mají páníci dobrého k obědu. Protože teď v posledních dnech docela rád chodím ochutnat co uvařili. Dneska ale mi panička dala ochutnat rybu. Tedy to bylo děsný. Jak jsem se na to podíval, tak jsem se úplně naježil, mávnul jsem tlapkou a utekl jsem až na plot. To tedy já jíst nebudu. Panička už jen za mnou volala, že jí to nevadí, protože holkám to moc chutná a alespoň na ně víc zbyde. Odpoledne jsem se procházel po dvorku, také jsem odpočíval pod keřem na polystyrénu a dál jsem si užíval krásné počasí. Pak k nám přijela návštěva, tak jsem byl schovaný v našem bytě a tam jsem objevil mističku a v ní bylo něco moc voňavého. Tak jsem si k tomu zasedl a úplně všechno jsem snědl. Pak mi panička řekla, že to byla ta rybička, která mě v poledne tak rozčílila. Tedy já jsem byl ale hloupý, to byla dobrůtka. Ještě štěstí že ty naše holky mi také nechaly a nesnědly to všechno. Když návštěva odjela, tak jsem si myslel, že se ještě půjdu proběhnout, ale kdepak. Venku už byla tma a panička mi řekla, abych to vydržel zase až do rána. Tak jsem se procházel po baráku a pak jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem.

5. listopad 2011 19:38:14

Ráno jsem se probudil, vzbudil jsem paničku a šli jsme otevřít dveře. Honem jsem utíkal ven, abych vše řádně překontroloval, protože včera jsem to nemohl udělat důkladně, tak jsem musel dneska. Proběhl jsem to nejdůležitější a šel jsem domů na snídani. Po snídani jsem se chvíli zdržel doma, ale jen malou chviličku a zase jsem vyrazil ven. Celé dopoledne jsem pobíhal venku. Ale fakt je, že jsem každou chvíli běžel domů abych se ukázal paničce, trochu jsem se ohřál a už jsem zase běžel. Po obědě jsem si lehl do křesla a trochu jsem si odpočinul a pak jsem se zase vypravil ven. Pobíhal jsem po dvorku, skočil jsem si za plot do zahrady a pak jsem šel domů. Potom jsem se díval z okna před barákem na myslivce, když se vrátili z honu. U nás před barákem byl dříve rybník a ten je zavežený a teď tam roste tráva a ti myslivci se tam takhle scházejí. Narovnají na zem větvičky ze smrčku, položí tam všechna zvířátka co ulovili, potom do každého rohu postaví kůl a ten zapálí, potom zatroubí a pak jeden z nich má nějakou řeč. Pak tam chvíli stojí a pak odejdou. Tak jsem na ně koukal a když to skončilo, tak jsem si lehl do křesílka a odpočíval jsem. A teď jsme s kamarády na oslavě narozenin mého nejlepšího kamaráda Jassmínka.

4. listopad 2011 19:44:18

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem za paničkou. Chvíli jsem jí přemlouval a pak jsem šli otevřít dveře na dvorek. Dneska už ta ošklivá mlha nebyla, ale přesto mi panička řekla, abych se proběhl a přišel domů brzy. Tak jsem si řekl, že raději nebudu dělat problémy, proběhl jsem dvorek a zahrádku a pak jsem si skočil za plot do zahrady, také jsem to tam rychle proběhl a šel jsem domů. Panička mě moc chválila, ale hned mi řekla, že musí jít ty dveře na dvorek zavřít, protože páníci musí jet nakoupit a my budeme sami doma. To mě tedy parádně naštvalo. Ale už se nedalo nic dělat. Dal jsem si snídani a pak jsem jen tak pobíhal po baráku. Občas jsem zakvílel u dveří na dvorek, ale vždycky se ozvalo, že teď nikam nepůjdu. Tak jsem to nakonec vzdal. Pak se páníci oblékli a vyrazili na nákup. Panička nám slíbila, že nejpozději do dvou jsou doma a tak odjeli. Ještě jsem jim zamával z okna a pak jsem šel spát. Probudil jsem se až když ta naše plechovka zastavila před barákem. Honem jsem utíkal do okna a už jsem se kroutil. Pak jsem běžel ke dveřím na dvorek a myslel jsem si, že jako vždycky nám panička otevře a já se půjdu proběhnout. Ale kdepak, nikam jsem nešel. A dokonce mi panička řekla, že teď ven nepůjdu, protože za chvíli pojedeme na veterinu. Přinesla přepravku a jak jsem to zahlédl, tak už jsem zdrhal. Panička mi vysvětlovala, že musíme jet k paní doktorce, protože mě prý prohlédne a pak mě ještě bude očkovat. Tedy, co si mě má nějaká cizí ženská co prohlížet a ještě mě potom dávat nějaké očkování. Tak to tedy ani náhodou. Když už se blížila doba odjezdu, tak mě panička zavolala a já jsem jako ten starý trouba přiběhl. Ona mě čapla a už mě strkala do té bedýnky. Netrvalo to dlouho a už jsem byl i s přepravkou v autě. To jsem tedy začal mohutně protestovat, ale panička mi řekla, že se nedá nic dělat a že jedem. Jak ta plechovka začala vrčet, tak jsem spustil zpěv a nepřestal jsem ani na chvilku. Nejdříve to byl takový slaboučký hlásek, ale asi mě bylo málo slyšet, tak jsem pořádně přitvrdil a řval jsem jak na lesy. Co by né. Stejně ta cesta na veterinu skoro celá vede lesem. Když jsme vystoupili z auta, tak jsem si jen tak trochu notoval a pak v čekárně jsem to zase malinko rozjel. Pejsek tam nebyl zrovna žádný, ten byl v ordinaci u paní doktorky a pak tam byl jeden pán a ten měl s sebou králíčky, tak to jsem se nemusel bát vůbec. Pak jsme vlezli do ordinace my. Já a panička. Nejdříve se panička pokoušela dostat mě ven z té přepravky, ale já jsem tam byl jako přilepený. Vůbec to nešlo. Myslel jsem si, že paničku oblafnu a tak jsem místo sebe vystrčil ven polštářek na kterém jsem ležel. Ale stejně mě panička vydolovala a tak mě začala ta paní doktorka prohlížet. Pořád na mě sahala a já jsem se tedy snažil bránit. Dral jsem se k paničce co mě síly stačily, ale panička s paní doktorkou se na mě domluvily a nakonec mě přepraly. Tak jsem alespoň pořádně křičel. Ale asi hezky, protože i paní doktorka říkala jak krásně zpívám. Aby to holkám nebylo líto, že nikde nebyly, tak jsme pro ně, ale samozřejmě i pro mě, koupili s paničkou ještě tabletky na odčervení. To mě těšilo, že jim také něco přivezu, ale proč to panička kupovala i pro mě, tak to mi tedy jasné není. Vždyť jsem tak trpěl, když jsem tam musel osobně jet. Když to bylo všechno hotové, tak jsem zajel do té přepravky až úplně do rohu a už jsem se vůbec ani nehýbal, aby náhodou si mě ještě nechtěla ta paní doktorka znovu prohlížet. Pak jsme šly s paničkou pryč. To už bylo lepší. Došly jsme do auta, tam mi panička otevřela ty mříže, to jsem byl moc rád, vždyť mě páníci převáželi jak nějakého kriminálníka za mřížemi. Tak jsem se rozhlížel po městě, protože jsme museli chvíli počkat než dorazil páník s druhou paničkou. Pak jsme jeli domů. Cestou jsem zase zpíval na celé kolo. Mě se totiž to ježdění vůbec nelíbí. Ale za chvilku už jsme byli doma. Panička postavila přepravku na zem, otevřela dvířka a já jsem konečně vyskočil na svobodu. Honem jsem utíkal domů, dal jsem si granulky a pak jsem si lehl na zem a odpočíval jsem. Když jsem si odpočinul, tak jsem konečně vyrazil ven. Panička mi řekla, abych se proběhl a za chvíli koukal být doma, protože to nebude dlouho trvat a bude tma. Tak jsem to opravdu vzal docela rychle a za chvilku už jsem byl doma. Dal jsem si točenou vodičku z kohoutku a šel jsem si lehnout na moje křesílko. Než jsem se stačil pěkně stočit do klubíčka, tak už jsem spal.

3. listopad 2011 19:14:12

Dneska ráno jsem zase vyběhl ven. Ale zase byla mlha a zima. Jenomže já mám takhle ráno vždycky moc povinností, že jsem do toho musel. Fakt je, že jsem to vzal o něco rychleji a ta moje první pochůzka dneska trvala jen půl hodiny. Honem jsem se běžel ukázat paničce a už jsem na nic nečekal a letěl jsem znovu. Rovnou za plot do zahrady. Pořádně jsem vše prozkoumal a pak teprve jsem se vrátil domů na snídani. Panička mi zase nadávala, co prý pořád dělám v té zahradě a abych tam nechodil, že můžu být doma na dvorku. Tak jsem šel na dvorek. Chvíli jsem se tam procházel, dokonce jsem se i na chvilku uložil pod keřem na polystyrénu, ale když už jsem si myslel že mě panička nesleduje, tak jsem zase skočil za plot. Ale raději už jsem tam dlouho nebyl a šel jsem zase zpátky na dvorek. Ono to opravdu za ty řeči nestojí. Tak jsem se šel i ukázat domů. Zrovna panička začínala vařit, tak jsem si vyskočil na linku a sledoval jsem jak krájí masíčko a jestli by tam také náhodou nebyl nějaký kousek pro mě. Naštěstí byl. Když jsme ochutnali, tak jsem zase běžel ven. Takže jsem celé dopoledne pobíhal venku. Po obědě jsem si na chvíli odpočinul na křesle a pak jsem se šel proběhnout ven. Docela brzy jsem se vrátil a šel jsem rovnou na křesílko. Kolem třetí odpoledne jsem zase nutně musel ven. Panička mi šla otevřít a řekla mi, abych nikam neutekl, pěkně se proběhl a za chvíli byl doma. Když bylo půl čtvrté, tak se šla podívat na dvorek a nikde mě neviděla. Už začala pomalu šílet, že za chvíli bude tma a já nikde. Jenomže já jsem šikulka, pěkně jsem se proběhl a šel jsem domů do našeho bytu, tak jsem se uložil na moje křesílko a když tam panička přišla, tak tedy zírala, že už nejsem venku, ale že si tu krásně spím. Tak jsem si tam odpočíval až do večera.

2. listopad 2011 21:30:22

Dneska ráno jsem se zase nemohl dočkat až vyrazím ven. Pořád jsem chodil přemlouvat paničku, ale bylo mi to houby platné, protože pořád říkala, že je venku děsná mlha a zima, tak že nemám pospíchat. Když jsem konečně vyběhl, tak jsem tedy musel uznat, že panička měla pravdu. Mlha byla děsná a ještě z ní pršelo. Bylo to docela ošklivé, ale já jsem se prostě musel proběhnout ať se děje, co se děje. Proběhl jsem dvorek a rovnou jsem skočil za plot. Tam jsem provedl pořádný průzkum a pak jsem šel domů. To už mě ale panička volala a divila se tomu, kde jsem tak dlouho. Ona si vůbec neumí představit co já mám starostí. Když jsem se nasnídal, tak jsem zase vyrazil ven. Chvíli jsem pobíhal po dvoře, protože jsem viděl, že panička na mě kouká z okna a pak jak se schovala, tak jsem zase skočil za plot. Ale už jsem tam nebyl tak dlouho jako ráno. Ono to totiž za ty řeči nestojí. Skoro celé dopoledne jsem pobíhal venku. Občas jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a nemusela mít starost a také abych se trochu ohřál. Venku fakt byla zima. Po obědě jsem se chvíli procházel po bytě a pak jsem se šel podívat ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů, napil jsem se z kohoutku a skočil jsem si do křesílka a trochu jsem se prospal. Potom šly paničky pryč. Ale řekly mi, že jdou na hřbitov a že se za chvilku vrátí a až se vrátí tak se půjdu proběhnout. Opravdu byly za chvíli zpátky a já jsem letěl na dvorek. Ještě jsem si jednou skočil za plot, ale za chvilku už jsem byl doma, skočil jsem si do křesílka a pěkně jsem odpočíval.

1. listopad 2011 18:37:25

Dneska ráno jsem se už nějak nemohl dočkat až půjdu ven. Několikrát jsem byl vzbudit paničku a vždycky mi řekla, že je málo hodin, tak ať ještě spím. Mě už se ale vůbec nechtělo. Tak jsem šel za druhou paničkou. Probudit se nedala, tak jsem na ní skočil, trochu jsem se po ní prošel a to jsem si fakt myslel, že by jí mohlo probrat, ale zase to bylo houby platné, jen mi řekla abych ještě spal. Přece ve čtyři hodiny je to akorát. Ty paničky tomu vůbec nerozumí. Tak jsem šel spát. Když jsem se probudil, tak akorát panička vstávala a jak jsem jí viděl, že ještě sedí na posteli, tak jsem tam k ní skočil, pěkně jsem si položil hlavu na polštář, lehl jsem si na bok a nastavil jsem si bříško na pořádné podrbání. To mi drželo asi deset minut, pak jsem vyskočil, paničku jsem přeskočil a už jsem byl v kuchyni. Panička mi šla otevřít a já jsem konečně mohl jít ven. Pořádně jsem se proběhnul, ale fakt jsem to vzal hodně důkladně, protože jsem se vrátil domů přesně za hodinu. Hned jsem dostal vynadáno, kde prý jsem tak dlouho, ale ono to opravdu jinak nešlo. Dneska totiž venku mlha nebyla a ani nebyla zima, tak jsem musel všechno, co jsem v těch předcházejících dnech nezvládl, dohonit. Pak jsem si dal snídani, chvíli jsem si sedl na škrabadlo, ale dlouho jsem tam nevydržel a už jsem zase běžel ven. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot, dokonce jsem to párkrát nevydržel a musel jsem i za plot a také jsem si vyskočil na mřížku u skleníku, protože tam mi pořád leží v hlavě ty větvičky. Chvíli jsem tam poseděl a když už jsem myslel, že půjdu dolů, tak se to zase začalo celé kymácet a mě nezbývalo nic jiného než tam zůstat sedět. Naštěstí to panička zase viděla z okna, tak mě přišla zachránit. Po obědě jsem si řekl, že budu chvíli doma. Tak jsem se usadil do okna na pelíšek a díval jsem se ven. Když mě to přestalo bavit tak jsem zase vyběhl na dvorek. Zase jsem pobíhal po dvoře i po zahrádce, pak jsem se šel podívat za plot, občas jsem se šel mrknout na paničku a pak se panička oblékla a přišla za mnou ven. To bylo prima. Házela mi větvičky a já jsem za nimi skákal do výšky a chytal jsem je. Někdy jsem větvičku paničce přinesl, ona mi jí zase hodila a někdy jsem jí nechal ležet a čekal jsem na další. To byly zase skoky. Já jsem se tak pěkně vyřádil. Potom panička odešla, tak jsem se ještě prošel po dvorku a pak jsem šel domů. Chvíli jsem byl s páníkama doma, procházel jsem se po bytě a pak jsem se sebral a šel jsem dolů do našeho bytu, tam jsem si lehl na křesílko a v momentě jsem spal.

31. říjen 2011 19:19:50

Ráno jsem šel jako vždy na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, chvíli jsem poseděl na plotě a pak jsem šel na snídani. Pak jsem si trochu odpočinul na škrabadle a za chvíli už jsem zase běžel ven. Dneska venku zima nebyla, sice byla malinká mlha, ale to se dalo vydržet. Skoro celé dopoledne jsem pobíhal venku, občas jsem si vyskočil na plot, také jsem se šel podívat k sousedům do zahrady a zase zpátky na dvorek. Občas jsem poseděl pod keříkem a pozoroval jsem stromy, jestli se tam neobjeví ptáčci, ale dneska se jim nějak nechtělo létat. Také jsem se chodil ukazovat paničce aby neměla starost. Po obědě jsem ještě zaběhl na dvorek, trochu jsem se prošel a pak jsem se vrátil domů, zalehl jsem do křesla a v momentě jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem si dal vodičku z kohoutku a pak jsem řekl paničce, že půjdu ještě ven. Panička mi otevřela dveře a řekla mi, abych se proběhl a za chvíli přišel, protože ta mlha už začíná pěkně houstnout. Tak jsem tedy šel. Pěkně jsem se proběhl, dokonce jsem stačil i skočit za plot a šel jsem domů. Panička mě pochválila, že jsem opravdu moc hodný a hlavně, že je na mě spolehnutí. Tak jsem po té chvále trochu povyrostl, byl jsem totiž na sebe docela pyšný, dal jsem si baštu, trochu jsem to zapil z kohoutku a šel jsem zase na křesílko odpočívat. Než uteklo půl hodiny, tak venku už byla taková hrozná mlha, že skoro nebylo vidět přes silnici před barákem. Tak jsem byl docela rád, že už jsem doma hezky v teploučku a pěkně si odpočívám.

30. říjen 2011 19:52:47

Ráno jsem se šel proběhnout. Venku bylo dneska o hodně lépe než včera. Protože mlha už nebyla skoro žádná a docela bylo i tepleji. Tak jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem chvíli poseděl na škrabadle a pak jsem šel ven. Proběhl jsem se a pak jsem se na chvíli usadil pod keříkem na polystyrén. Pak jsem se šel podívat na paničku a zase jsem vyrazil. Všiml jsem si, že na mřížkách u skleníku, po kterých se plazí kytičky, visí krásná větvička. Tak jsem si řekl, že ta musí být moje a vyšplhal jsem si pro ní nahoru. Jenomže ta mřížka je taková vratká a nedá se na ní pořádně stát a jak jsem se pohnul tak se to celé začalo klepat a já taky. Tohle mi udělá pokaždé když tam vylezu, ale kvůli té větvičce jsem si řekl, že to musím risknout. Naštěstí mě panička viděla z okna a přišla mě sundat. Jenomže ta větvička tam byla pořád a tak jsem si řekl, že když mám zaručeno, že mě panička sundá, tak proč to nezkusit ještě jednou. Počkal jsem až zaleze do dveří a v mžiku jsem byl zase nahoře. Chvíli jsem se tam klepal a vůbec jsem nebyl schopný natáhnout tlapku po té větvičce abych ji sundal. Nakonec přišla panička, zase mě dala dolů a řekla mi, abych tam nelezl, protože by také z toho okna nemusela koukat a mohl bych tam zůstat pěkně dlouho. Já totiž neumím slézt dolů. Tak jsem se na to vykašlal a šel jsem si lehnout pod keř. V poledne jsem se šel podívat domů a páníci zrovna obědvali. Tak jsem si sedl vedle paničky a mým neodolatelným pohledem jsem jí dal najevo, že jí rád pomůžu s masíčkem. Když jsem ho ochutnal, tak jsem šel ven. Rovnou jsem skočil za plot. Sotva jsem si stačil projít zahradu a namířil jsem si to do kůlny u sousedů, tak mi panička začala volat. Měl jsem v hlavě jiné plány, než se jí chodit ukazovat, takže jsem nereagoval. Na minutku byl klid a panička začala ječet nanovo. Raději jsem se toho průzkumu v kůlně vzdal a šel jsem domů. Chvíli jsem byl v pergole a pak jsem se sebral a šel jsem domů. Lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem. Pak šel páník ven a tak jsem šel s ním. Pomáhal jsem mu na zahrádce a pak u nás někdo zazvonil. Hrozně jsem se toho zvonku vylekal a šel jsem se schovat za skleník, ale pak jsem byl zvědavý kdo přišel, tak jsem to šel zjistit. Přišla k nám teta a tak jsem byl spokojený, to mi vůbec nevadilo, protože tu znám. Vůbec jsem neutekl a klidně jsem seděl u páníků a poslouchal jsem co si povídají. Když teta odešla, tak jsem si myslel že půjdu ještě ven ale panička mi řekla, že už je venku tma, tak jsem musel být doma. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se nabaštil a šel jsem odpočívat do křesílka.

29. říjen 2011 18:47:07

Včera večer jsme se pěkně vyřádili. Trochu jsem se prospal, a když jsem se probudil, tak panička vzala vábničku a začala mě s ní provokovat. Nejdřív jsem jí chytal v křesle a snažil jsem se oškubat z ní všechna brka, a pak jí vzala panička za dveře a já viděl jak ta brčka běhají pod dveřmi sem tam. To jsem samozřejmě nemohl nechat bez povšimnutí a pustil jsem se do nich. Fakt jsem se snažil ze všech sil, ale brčka mi vždycky utekla. Za chvíli mi přišla na pomoc Kikina, ale i když jsme na to byli dva, tak jsme neměli šanci. Potom panička vzala takovou kuličku a hodila jí na zem. Jak se kutálela po obýváku, tak jsme se za ní s Kikinou rozeběhli. Občas jsme do ní strčili tlapkou, a když náhodou zastavila, tak nám jí rozkutálela panička. Lítali jsme při tom a netrvalo to dlouho a druhá panička byla zvědavá, co vyvádíme, tak za námi přišla. A to teprve bylo něco. Paničky si kopaly kuličku jedna druhé a my mezi nimi běhali a kuličku chytali nebo jsme se občas schovali za roh nebo za dveře a číhali jsme na ní. To už se k nám přidala i Zuzka, a tak jsme blbnuli pěkně dlouho. Potom jsem zalehl a spal jsem až do rána. Hned jak jsem se probudil, tak jsem chtěl jít ven. Panička mě přemlouvala, ale neměla šanci, já jsem se prostě nenechal odbýt. Tak mi otevřela dveře, ale byla to zase hrůza. Byla tak hrozná mlha, že jsem před sebou viděl jen bílo a nic víc. Ale i přesto jsem se trochu proběhl po dvoře, dokonce jsem si i vyskočil na plot, ale rozhlédnout jsem se nemohl, protože nikam vidět nebylo. Tak jsem se sebral a šel jsem zase domů. Cestou jsem se napil z louže, a to bylo zase řečí. Kdybych to býval věděl, tak jsem raději ani domů nechodil. Panička prostě nechápe, že dešťovka je nejlepší. Potom jsem chvíli pobíhal po bytě, řádil jsem na škrabadle a pak jsem šel pomáhat paničce, protože šla uklízet na chodbu. Moc mě to ale nebavilo, a tak jsem šel ke dveřím na dvorek a mňouknul jsem na paničku, že chci ven. Ale místo aby mi hned otevřela, tak mi řekla, ať si počkám, až bude mít hotovo, že kvůli mě nebude na chodbě mrznout a se zavřenými dveřmi venku být neumím. Tak jsem se jen tak procházel po chodbě a pěkně jsem si k tomu prozpěvoval. Občas jsem se usadil u dveří a zapěl jsem tam pořádnou árii, ale ven jsem se dostal až teprve, když měla panička hotovo. Bylo to tam ale pořád stejné, a tak jsem si řekl, že tam být nemusím, a šel jsem domů. Odpočinul jsem si v křesle, při tom jsem si několikrát odskočil do kuchyně, abych se u dřezu napil z kohoutku, jednou jsem dokonce i na lince vedle dřezu usnul. Ona mi ta voda tak hezky šuměla do ucha, že mě to úplně uspalo. Odpoledne panička vytírala na chodbě, tak jsme toho se Zuzkou využili a šli jsme se proběhnout na dvorek. Pěkně jsme se honili po zahrádce. Jak ale měla panička hotovo, tak nás zavolala a my jsme ani nijak neprotestovali a šli jsme domů. Prošel jsem se po baráku, zařádil jsem si na škrabadle a pak jsem se usadil na nejvyšším patře, aby všem bylo jasné, že jsem šéf. Nejdřív jsem se rozhlížel po bytě a stačil jsem se dívat i z okna, aby mi nic neuniklo, pak se mi ale začaly zavírat oči, tak jsem si lehl a spal jsem. Když jsem se probudil, dal jsem si omáčku z kapsičky a šel jsem si lehnout do mého křesílka. Umyl jsem se teď už si v něm zase pěkně chrupčím.

28. říjen 2011 20:13:18

Dneska ráno jsem zase vyrazil ven. Pěkně jsem se proběhl, protože dneska nepršelo a ani nebyla mlha, tak jsem toho využil a vzal jsem to trochu důkladněji. Pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem chvíli pobíhal po bytě, pak jsem se usadil na škrabadle, ale dlouho jsem se doma nezdržel a už jsem zase pospíchal ven. Proběhl jsem se po dvorku, podíval jsem se k sousedům do zahrady a pak jsem zase na stromě pozoroval ptáčky. Když odletěli tak jsem se šel podívat domů na paničku a zase jsem šel ven. Tak jsem to dělal skoro celé dopoledne. Po obědě jsem se šel zase podívat ven. Když jsem se vrátil domů, tak si zrovna panička připravovala tu vrčivou příšeru. Jak jsem to uviděl, tak jsem se otočil a už jsem utíkal zase ven. Ale když měla hotovo, tak jsem to musel překontrolovat, jestli to udělala dobře. Odpoledne pak začalo vykukovat sluníčko a to byla paráda. To se mi moc líbilo. Dokonce se mu u nás také zalíbilo, protože pak už svítilo až do večera. Já jsem také odpočíval i pod keřem a moc se mi tam líbilo. Pak přišel ven páník a tak jsme spolu pracovali na zahrádce a když šel domů, tak jsem šel také. Chvíli jsem se procházel po bytě a pak jsem to stočil ke křesílku a šel jsem odpočívat.

27. říjen 2011 19:49:39

Dneska ráno jsem se nějak nemohl probudit. Moc dobře se mi spalo a probudila mě až panička když vstávala. Jak jsem uslyšel, že vstává, tak jsem honem vyskočil z křesla a běžel jsem za ní do postele. Ještě štěstí, že jsem to stihl. Akorát seděla na posteli, tak jsem si honem vyskočil vedle ní, padl jsem na bok a nastavil bříško na podrbání. Občas jsem jí pod ruku podstrčil i hlavu, aby na ní nezapomněla a pěkně jsem si to užíval. Když mě to přestalo bavit, tak jsem vyskočil a šli jsme hned otevřít dveře, abych se mohl jít proběhnout. Tak to počasí je fakt děsné. Včera celý den pršelo a dneska zase pro změnu byla strašná mlha. Tak jsem se trochu proběhl a pak jsem šel domů. Nasnídal jsem se, prošel jsem se po bytě, ale dlouho jsem to doma nevydržel a už jsem zase běžel ven. Chvíli jsem zase pozoroval ptáčky. Dneska jsme měli na stromě sýkorky a pak jsem se proběhl a šel jsem zase domů podívat se na paničku. Také jsem se hned šel napít z kohoutku vodičky a když jsem se napil, tak jsem tak tu vodu pozoroval, jak hezky teče a v tom jsem objevil houbičku na nádobí. Tak jsem si jí chtěl packou vyndat, ale nějak se mi to nedařilo. Tak jsem zkusil druhou a ta měla větší sílu. Už jsem si ji chytal do čumáčku a už jsem s ní chtěl utíkat pryč a najednou to plesklo a ona mi vypadla. Jak tekla ta voda tak jsem se nenapil jen já, ale i houbička. To hned panička přiběhla aby zjistila co to tak plesklo a když zjistila, že jsem ukradl houbu na nádobí a namočil jsem od ní podlahu, tak mi hned vynadala. Copak já můžu za to, že i houba měla žízeň. Samozřejmě mi jí zase sebrala a neměl jsem nic. Tak jsem šel ven. Chvíli jsem tam pobíhal a pak jsem našel krásnou větvičku. Tak jsem jí honem vzal a utíkal jsem jí odnést paničce, aby měla radost a už se kvůli houbičce nemračila. Jé, ta byla ráda. Hned mi jí hodila a já jsem jí aportoval a docela jsem se při tom pěkně vyblbnul. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na pelíšku v okně a pak jsem zase chvilku pobíhal po bytě. Najednou sousedovic pejsek začal strašně moc štěkat, tak jsem byl zvědavý co se děje. Honem jsem si vyskočil dole v kuchyni na ledničku a rozhlížel jsem se z okna. Tam odtud mám docela dobrý rozhled. Ale vůbec nic se nedělo, tak jsem se vyplašil zbytečně. On si asi potřeboval jen trochu zanadávat. Potom jsem šel zase na chvíli na dvorek. Ale ta mlha byla pořád docela velká a tak jsem se tam dlouho nezdržel. Pak šli páníci na hřbitov odnést nějaké kytky, tak jsem si sedl dole v chodbě do okna a čekal jsem tam na ně. Za chvíli byli zase doma tak jsem s nimi vyběhl na dvorek, pomohl jsem jim uklidit nějaké květníky a kárku a pak jsme šli domů. Ještě jsem chvíli pobíhal po baráku a pak jsem si řekl, že si trochu odpočinu, tak jsem si lehl na křeslo a krásně jsem tam spal až do večera.

26. říjen 2011 19:39:21

Dneska ráno jsem se šel proběhnout ven. Proběhl jsem dvorek, mrknul jsem se za plot a pak jsem šel na snídani. Po snídani jsem zase běžel ven. Trochu jsem se proběhl a šel jsem domů. Jenomže to jsem neměl dělat. Panička hned zavřela dveře a řekla nám, že budeme zase sami doma. Ale nemusíme se bát, protože páníci přijedou brzy. Tak mě nezbývalo nic jiného než čekat až se vrátí. Když páníci odjížděli, tak jsem jim zase zamával z okna a pak jsem šel spát. Panička měla pravdu, protože jsem se ani nestačil pořádně vyspat a páníci už byli zpátky. Panička nám otevřela dveře, jenomže venku to bylo strašné. Docela hodně pršelo. Ale stejně jsem do toho šel. Pěkně jsem se proběhl a když jsem se vrátil domů, tak jsem měl docela dost mokrý kožíšek. Panička mi ho vysušila a jak byl suchý už jsem běžel zase. Tentokrát jsem byl ale chytřejší a pěkně jsem si sedl k boudě pod střechou a jen jsem se na ten déšť díval. Každou chvilku jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce, že jsem opravdu suchý a skoro pokaždé jsem to využil a vyskočil jsem si na linku ke dřezu, panička mi pustila vodu a já jsem se pěkně napil. Čerstvé, točené tu mám totiž moc rád. Venku jsem chodil pít vždycky do sudu, ale to už páník uklidil tak mě nezbývá nic jiného než pít takhle. Když už jsem si to venku dostatečně užil, tak jsem šel domů. Chvíli jsem pobíhal po bytě a pak jsem si lehl do křesla a v momentě jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem šel ještě ven. Ale venku to bylo pořád stejné, pořád pršelo a snad ještě víc než po obědě. Trochu jsem se proběhl, pak jsem seděl zase u boudy, dokonce jsem se šel i paničce ukázat, ale hned jsem šel zase ven. Ještě jsem tam chvíli pobíhal a pak jsem šel domů. Vyskočil jsem si do okna a díval jsem se ven, ale dlouho mě to nebavilo a raději jsem si lehl zase do křesílka a spal jsem tam až do večera.

25. říjen 2011 19:50:35

Dneska ráno jsem vyrazil ven. Proběhl jsem dvorek, překontroloval jsem důležitá místečka a šel jsem domů na snídani. Hned, jak jsem se najedl, tak jsem vyrazil zase ven. Trochu jsem se prošel po dvorku a pak jsem šel domů. Panička mi hned řekla, že už nikam nepůjdu, protože páníci pojedou pryč a že budeme hlídat. Dokonce jsme se dozvěděli, že přijedou až pozdě odpoledne. To jsem tedy fakt měl děsnou radost. Jenomže za chvilku páníci odjeli a bylo to. A opravdu nám panička nelhala, protože se fakt páníci vrátili až k večeru. To už se pomalu šeřilo. Tedy jak jsem slyšel tu naší plechovku že zastavila u baráku, tak jsem honem vyskočil do okna a už jsem se tam nakrucoval a nemohl jsem se dočkat až panička otevře dveře. Jé, to bylo vítání. Já jsem měl tak velikou radost, že jsem potom zase lítal na dvorek a zase domů a byl jsem moc rád, že už jsou páníci doma. Potom jsem si skočil k paničce a když mi řekla abych jí dal pusinku, tak už jí měla. Ale páníci také říkali, že se jim moc stýskalo. Pak jsem ještě vyběhl na dvorek, ale to jsem se jen proběhl a za chvíli už jsem byl doma. To už byl večer. Tak jsem se pěkně nabaštil, chvíli jsem pobíhal od paničky k paničce a pak jsem si vyskočil na křeslo a tam si krásně odpočívám. Už jsou páníci doma a já jsem moc spokojený.

24. říjen 2011 19:48:34

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit paničku a hned jsem chtěl jít ven. Panička mi šla otevřít, protože venku bylo o dost tepleji než včera, ale stejně mi řekla, abych se proběhl a přišel brzy domů. Tak jsem vyběhl na dvorek, pořádně jsem se prohnal a pak jsem si vyskočil na plot a šel jsem se podívat i do sousedovic zahrady. Pak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem chvíli poseděl na škrabadle, ale z okna jsem viděl jak krásně venku svítí sluníčko, tak jsem zase honem běžel ven. Po těch mlhavých dnech bylo dneska parádně. Celý den krásně svítilo sluníčko a i když foukal vítr, tak bylo docela teplo. Pobíhal jsem po dvorku a pak přišli ven páníci. Páník zase něco dělal v dílně a paničky se vypravily, že budou dělat mísy na hřbitov. Ony už je chtěly dělat v sobotu nebo v neděli, ale protože byla mlha a zima tak se jim do toho nechtělo. Stejně ale na dvorku nebyly a nastěhovaly se do skleníku. Tam bylo fakt pěkně. Hned jsem toho využil a honem jsem utíkal jim pomáhat. Chvíli jsem pochodoval po záhonku a pak se panička ohnula pro větvičku a šup, už jsem jí seděl na zádech a než se narovnala tak už jsem byl na polici. Pak jsem si vyskočil na takovou trubku pod střechou a tam jsem se procházel. Samozřejmě že mě panička nadávala a řekla mi že spadnu, ale to se plete, protože jsem šikulka a nikam nepadám. Když to měly paničky hotové tak šly domů. To já jsem ještě zůstal venku a pěkně jsem se proběhl. Po obědě jsem šel zase ven. Musel jsem si to pořádně užít, protože včera jsem venku nebyl skoro vůbec. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot, každou chvíli jsem se šel domů mrknout na paničku a také jsem pod keřem na polystyrénu číhal na ptáčky. Ale dneska k nám moc nelétali, akorát po ránu, ale pak už jsem vůbec žádného neviděl. Kolem čtvrté hodiny se sluníčko schovalo a to už mě to nějak venku přestalo bavit. Tak jsem šel domů. Dal jsem si pár granulek, vyskočil jsem si do okna a díval jsem se na ulici. Pak mě to nějak zmohlo, tak jsem šel do křesílka a za chvíli jsem spal.

23. říjen 2011 18:59:10

Ráno jsem vyběhl ven a zjistil jsem, že je to horší než včera. Zima a mlha o hodně větší. To se mi tedy vůbec nelíbilo. Proběhl jsem dvorek a za chvilku jsem byl doma. Trochu jsem se ohřál a šel jsem tam zase. Teplo žádné a ta mlha ta tedy lezla pořádně do kožíšku. Tak jsem se zase rychle proběhl a honem jsem pospíchal domů. Vyskočil jsem si do okna a díval jsem se ven. Najednou jsem uviděl ohromné hejno špačků jak přelétali nad naším dvorkem. Rovnou se usadili u sousedů na tom ohromném ořechu a tam seděli. Najednou se zvedli a letěli k nám na dvorek na pergolu a tam zobali takové černé kuličky co nám tam rostou. To už jsem ale nevydržel a honem jsem utíkal ven. Pěkně jsem se přikrčil k chodníku a celou dobu co tam zobali, tak jsem je pozoroval. Pak najednou odletěli a už jsem je víc neviděl. Tak jsem se ještě malinko proběhl a šel jsem zase domů. Po obědě jsem si řekl, že se zase půjdu podívat ven. Ale ta zima snad byla ještě větší, tak jsem šel domů. Chvíli jsem si sedl na škrabadlo a pak jsem si řekl, že to nemá cenu a lehl jsem si do křesílka a za chvilku jsem spal. Pak šel páník ven, tak jsem šel s ním. Chvíli jsem mu pomáhal s řezáním větviček a pak mě to přestalo bavit, tak jsem šel domů. Pěkně jsem se uložil na křesílku a spal jsem zase. Doufám, že zítra bude venku lépe a já se alespoň pořádně proběhnu, ale dneska to fakt nejde. Když jsem se probudil, tak jsem chvíli pobíhal po bytě, pak jsem si vyskočil na pelíšek v okně a díval jsem se na ulici a najednou byla venku tma a už nebylo nic vidět. Tak jsem se ještě trochu prošel po baráku, pak jsem si dal večeři a už se zase válím.

22. říjen 2011 19:30:06

Když jsem se ráno probudil, rovnou jsem šel za paničkou, abych jí řekl, že už nutně potřebuji jít ven. Pořád to nějak nechápala a místo toho aby vyskočila z postele, tak mi udělala u sebe místečko a řekla mi abych šel ještě spát. Na chvíli jsem si tam fakt lehl, ale spát už se mi nechtělo, tak jsem nastavil hlavičku a potom bříško a nechal jsem se hladit. Pak už jsem si řekl, že je toho tak akorát dost. Kousnul jsem paničku do ruky, vyskočil jsem z postele a rovnou jsem šel ke dveřím na balkon. Panička přišla za mnou a přemlouvala mě, že je venku mlha a mráz, tak abych to ještě vydržel doma v teploučku. Ale to už jsem nechtěl slyšet. Protože viděla, že to nemá cenu, tak mi šla otevřít dveře na dvorek. A to jsem se pořádně lekl jaká tam byla zima. Ale šel jsem do toho. Rychlostí blesku jsem proběhl dvorek tam a zpět a během dvou minutek už jsem byl doma. Sotva jsem si nabral teploučko šel jsem zase ven. Ale opět se to opakovalo a honem rychle jsem pospíchal domů. Takhle jsem to udělal ještě několikrát a pak jsem to vzdal, usadil jsem se na škrabadle a čekal jsem až ta ošklivá mlha zmizí. Mezi tím jsem stačil i pomáhat paničce s vařením. Před polednem se zdálo, že konečně vysvitne sluníčko. Tak jsem vyrazil ven. Pořádně jsem se proběhl, vyskočil jsem si na plot, podíval jsem se co se děje u sousedů, pak jsem chvíli číhal na špačky a také jsem se šel každou chvilku podívat na paničku. Později odpoledne se už zase začalo ochlazovat, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Zabral jsem si židli u počítače a pěkně jsem si na ní odpočinul. Pak jsem se prošel po baráku, vyskočil jsem si na chodbě do okna a díval jsem se na ulici, pak jsem si vlezl do krabice, pohrál jsem si v tunelu a teď už se zase vyvaluju na židli.

21. říjen 2011 21:28:46

Dneska ráno jsem šel ven. Panička mě dlouho přemlouvala, abych počkal až tam bude trochu teplo, že je zima a všechno je bílé, tak abych to chvíli vydržel. Ale to opravdu nešlo, já jsem moc chtěl ven. Tak mě tam panička pustila. Teda, pravdu měla, protože venku byla pořádná zima. Rychle jsem se proběhl po dvorku, pak jsem si vyskočil na plot, ale ani tam ještě sluníčko nesvítilo, tak jsem šel raději domů. Nejdříve jsem se musel trochu zahřát a pak jsem si dal snídani. Potom jsem si chvilku odpočinul v krabici a pak jsem šel ven. To už začalo sluníčko svítit i na náš dvorek a to už byla paráda. Pěkně jsem se proběhl, podíval jsem se i za plot do zahrady, pak jsem si chvíli na sluníčku nahříval kožíšek a mezi tím jsem si občas zaběhl domů podívat se na paničku. V poledne jsem to měl akorát. Zrovna páníci obědvali a tak jsem chvíli koukal a pak mi panička řekla jestli nemám chuť na kuřátko. To je tedy otázka, to je jasné že mám. Tak jsem si samozřejmě dal. Panička se se mnou rozdělila, ale já jsem si fakt moc pochutnal. Pak jsem šel ven. Lehl jsem si na boudu a na sluníčku jsem tam odpočíval. Potom přišel ven páník a něco dělal v dílně, tak jsem tam na něj občas mrknul, jestli náhodou nepotřebuje nějakou odbornou radu a dál jsem pobíhal. Pak přišly paničky a šly zase pro změnu do skleníku. Prý budou zítra vyrábět nějaké kytky na hřbitov a tak si připravovaly mísy. Já jsem toho využil a šel jsem jako pomáhat. Ale ve skutečnosti jsem měl v hlavě něco jiného. Vyskočil jsem si na tu nejvyšší polici a úplně pod střechou je taková nějaká trubka, tak jsem se po ní procházel. Paničky šílely obě dvě, protože měly strach, že spadnu, ale copak jsem nějaké trdýlko. Potom paničky chtěly odejít a samozřejmě zavřít dveře, ale nešlo to, vždyť jsem tam byl já. Pak nakonec přišel páník a řekl mi, že mě nutně potřebuje v dílně, tak jsem s ním tedy šel. Pak jsem se ještě trochu proběhl venku, ale to už se pomalu sluníčko schovávalo za sousedovi barák a začala se dělat pořádná zima. Tak jsem se sebral a šel jsem domů. Vlezl jsem si do krabice a tam jsem chvíli odpočíval. Potom si paničky vzpomněly, že už bych měl jít domů, to už bylo asi půl páté. Tak mě šly na dvorek zavolat a já jsem tam nebyl. A když mě našly v krabici, jak si tam pěkně odpočívám, ty koukaly. Pak jsem si skočil na židli u počítače a v momentě jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem si dal večeři a už se zase vyvaluji na té mojí židli.

20. říjen 2011 19:49:52

Dneska ráno jsem vyběhl ven. Sice nepršelo, ale byla pořádná zima. Tak jsem rychle proběhl dvorek a šel jsem domů. Nasnídal jsem se, chvíli jsem si odpočinul v krabici a protože svítilo sluníčko, tak jsem zase běžel ven. Proběhl jsem se po dvorku a skočil jsem si na plot. Chvíli jsem se na plotě rozhlížel a pak jsem šel do zahrady. Dlouho jsem se tam ale nezdržel a raději jsem zase běžel domů na dvorek. Pobíhal jsem, chvílemi jsem seděl na sluníčku a nahříval jsem si kožíšek a také jsem každou chvilku běžel domů abych se ukázal paničce. Pak jsem jen tak běhal po dvorku a najednou mi nad hlavou přeletělo takové ohromné hejno špačků. Letěli k sousedům na ořech a na pergolu, protože jim tam vyrostli takové kuličky, tak to asi zobou. Hned jak se nabaštili, tak zase všichni odletěli pryč. Ale bylo to bezva pozorovat je. Před polednem jsem šel domů, trochu jsem si chtěl odpočinout a nabrat sílu na další běhání, ale panička mi řekla, že jde zavřít dveře, protože hned po obědě páníci musí zase odjet pryč. Tak mě nezbývalo nic jiného, než to že jsem musel být zase doma zavřený. Když odjížděli, tak jsem jim zase zamával z okna a pak jsem šel spát. Představoval jsem si, že se pořádně vyspím a až se páníci vrátí, tak budu pěkně běhat venku až do tmy. Jenomže všechno bylo jinak. Páníci přijeli domů a venku zrovna pršelo. Protože jsem ale měl velikou radost, že už jsou doma, tak jsem lítal zase na dvorek a domů, po chodbě jsem nadělal spoustu razítek, ale mě je to jedno. Mají být páníci doma a já bych mohl běhat venku když svítí sluníčko. Pak pršet přestalo, tak jsem se šel ještě ven proběhnout. Dlouho jsem se tam nezdržel, protože už byla zase zima, tak jsem šel domů. Zabral jsem si židli u počítače a nikomu jí už nepůjčím.

19. říjen 2011 21:34:44

Dneska ráno jsem spal docela dlouho. Nějak se mi ani moc nechtělo vstávat, ale když už jsem konečně vstal, tak jsem šel hned ven. Venku zrovna trochu pršelo, ale mě to vůbec nevadilo, deštík to byl drobounký, takže mě to ani moc nenamočilo. Proběhl jsem jako vždy nejdůležitější místečka a pak jsem šel domů. Nasnídal jsem se a vyskočil jsem si na škrabadlo a chvíli jsem dělal šéfa. Potom jsem šel zase ven. Zase jsem se proběhl a hned jsem utíkal domů. Venku dneska moc příjemně nebylo, proto jsem byl každou chvilku doma v teploučku. Panička vzala zase tu vrčivou příšeru a já jsem potom musel být raději venku déle, protože se jí bojím. Ale když to bylo hotové, tak nás panička zavolala a to jsem tedy letěl domů. Zrovna když jsem byl na dvorku, tak druhá panička šla nakoupit. Klidně odešla a ani mi nic neřekla. Tak jsem si na ní počkal a jak vlezla do chodby, ještě ani neodložila tašku, tak už jsem jí do ní koukal. Pak jí položila, aby se mohla přezout a tak jsem se tam podíval důkladněji. Jů, tam to vonělo. Měla tam takový malý balíček a krásně voněl šunčičkou. To už ale přišla moje panička a společně jsme si ten balíček rozbalili a než se druhá panička vzpamatovala, tak už jsem ochutnával šunčičku. Docela koupila dobrou. Ale fakt je, že i moje panička je děsně lakomá, protože mi dala jen malý kousíček na ochutnání. Potom jsem se šel zase proběhnout. Po obědě jsem objevil krásnou krabici. Tak jsem si do ní vlezl a pěkně jsem se tam vyspal. Pak jsem se šel zase trochu proběhnout, ale dlouho jsem to venku nevydržel. Dneska bylo opravdu lépe doma. K večeru šel páník pro něco do dílny a tak jsem šel s ním. Pěkně jsem se proběhl, ale jak panička zjistila, že jsem venku, tak mě hned volala a já jsem musel domů. Ale to už se stejně stmívalo. Tak jsem se nabaštil a rovnou jsem si lehl na židli u počítače a krásně si tu na ní odpočívám.

18. říjen 2011 19:57:42

Dneska ráno, to byla ještě venku úplná tma jsem šel za druhou paničkou. Skočil jsem k ní do postele a strašně moc jsem se mazlil. Panička se trochu probrala a chvíli mi drbala bříško a pak mi řekla, když jsem tak s tím mazlením k nenabažení, jestli náhodou nemám hlad. No to jsem tedy opravdu měl. Panička vstala, přinesla kapsičku, nasypala mi jí do misky, sedla si ke mě a já jsem se do toho pustil. Když jsem se nabaštil tak jsem šel zase za mojí paničkou, skočil jsem si k ní do postele a krásně jsem spal. Když jsem se probudil, a že to zrovna moc brzy nebylo, ono totiž s plným bříškem se mi krásně spalo, tak mě panička řekla, abych s tím venkem ještě chvíli počkal, protože je venku děsná mlha a zima. Chvíli jsem to tedy vydržel, ale pak už jsem paničce mňouknul, že chci jít ven. Tak mi šla otevřít na dvorek a já jsem vyběhl. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, překontroloval jsem vše důležité a šel jsem domů na snídani. Potom jsem chvíli odpočíval na škrabadle a pak jsem se šel proběhnout. Netrvalo to dlouho a panička nás volala domů. Museli jsme být doma zavření, protože k nám měl přijet zase nějaký chlápek, ale jen na chvilku, protože prý přiveze nějaký nábytek. Za chvilku dodávka stála před barákem. Jak to páníci vyřídili, tak jsem hned utíkal překontrolovat všechny ty krabice co nám přivezli. Potom jsem šel ven. Proběhl jsem se a za chvíli už jsem byl doma. To jsem koukal. Páník už měl jednu krabici rozdělanou a montoval nějakou almárku. Tak jsem mu chvíli pomáhal a pak jsem šel ven. Venku celé dopoledne bylo docela ošklivo, protože byla mlha. Ale před polednem se ztratila a vykouklo sluníčko. To pak svítilo až do večera. Také jsem musel kontrolovat paničky, protože ty zase čistily okna a tak jsem musel dohlížet i na ně. Po obědě jsem šel odpočívat na boudu. Krásně si tam ležím, nahřívám si kožíšek, když v tom u nás zase někdo zazvonil. To jsem tedy vyletěl jako střela a šel jsem se schovat do pergoly. Za chvíli už mě ale panička volala a řekla mi, že přijeli poštáci a přivezli mi balík. Ty jo, já jsem tedy čubrněl, takový veliký balík a jen je můj. Tak jsme ho s paničkou hned rozbalili a mrkli jsme se do něj. Tam byly dva velké pytle s granulkami a ještě takový krásný hrneček s kočičkou. Ten se mi moc líbí. Ale s hrnečkem to dopadlo špatně, protože ten mi úplně klidně panička ukradla. Holkám se také moc ten dárek pro mě líbil, ale zatím jsem jim nedal nic, musím je trochu napnout, ale určitě se s nimi rozdělím, to jo. Odpoledne asi ve čtyři hodiny jsem už byl z těch všech dnešních zážitků tak utahaný, že jsem si skočil na židli u počítače a v momentě jsem spal. Když jsem se asi za hodinku probudil, tak jsem šel ven. Pak jsem se šel mrknout na páníka, jestli nepotřebuje pomoct a pak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, dokonce jsem si skočil i za plot. Pak mě najednou panička zavolala, tak jsem letěl domů. Nejdříve jsem se prošel po baráku a pak jsem šel na židli k počítači a tam jsem se válel.

17. říjen 2011 18:28:31

Ráno jsem se šel zase mrknout ven. To tedy byla ale pěkná zima. Tak jsem honem rychle proběhl nejdůležitější místečka a šel jsem domů do teploučka. Dal jsem si snídani a pak jsem se usadil na škrabadle a tam jsem odpočíval. Potom jsem se proběhl po baráku, trochu jsem prohnal holky a pak jsem vyběhl ven. To už bylo o něco lépe, protože už na dvorek svítilo sluníčko a na něm bylo docela pěkně. Tak jsem proběhl dvorek a zahrádku, mrknul jsem se k sousedům a pak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a chvíli jsem se tam rozhlížel. Potom přišel ven páník a tak jsem mu zase pomáhal na zahrádce. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl na boudě na sluníčku a nahříval jsem si kožíšek, potom jsem se proběhl po dvoře a pak dorazili ven páníci a to už se mi tam moc líbilo. Panička nás trochu prohnala a hned mi bylo veseleji. Když jsem byl tak rozlítaný, tak jsem prohnal Zuzku. Ta ale na mě prskala a panička mi vynadala. Tak jsem si zase skočil na střechu a tam jsem se uklidnil. Pak jsem viděl že páník zase pracuje na zahrádce, tak jsem mu šel pomáhat. Paničky uklízely v pergole a v letní kuchyni, ale těm jsem nepomáhal, to je práce pro holky a ne pro mě. Pak šli páníci domů a já jsem šel také. Venku už se začalo sluníčko schovávat a tak se docela dělala zima, tak jsem si řekl, že půjdu domů. Proběhl jsem se po baráku, trochu jsem si zařádil na škrabadle a pak jsem si lehl na mojí počítačovou židli a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se nabaštil a šel jsem spát zase.

16. říjen 2011 20:19:51

Dneska ráno byla zase pořádná zima. Zase bylo pod nulou a tráva byla celá bílá. Jak jsem vyběhl ven, tak to pěkně záblo do tlapek. Honem rychle jsem proběhl to nejdůležitější a běžel jsem domů. Nejdříve jsem se musel pořádně zahřát a pak jsem si dal snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem si vyskočil na škrabadlo a docela dlouho jsem tam odpočíval. Pak jsem viděl jak venku krásně svítí sluníčko, tak jsem se tam šel podívat. Už bylo o hodně lépe. Na sluníčku bylo parádně. Tak jsem se pěkně proběhl a pak jsem pobíhal po dvorku. Celé dopoledne jsem byl na dvoře. Každou chvíli jsem se ale chodil ukazovat paničce a hned jsem zase běžel ven. Po obědě jsem také na nic nečekal a šel jsem zase na dvůr. Chvíli jsem si lehl na sluníčko a nahříval jsem si kožíšek a pak jsem běhal po dvoře a po zahrádce. Páník tam byl odpoledne se mnou, tak to se mi líbilo. On pracoval na zahrádce a já jsem po té zahrádce lítal. Pořádně jsem se proběhl. Potom mi páník řekl, že jde domů na kafíčko, tak abych šel s ním. Tak jsem šel. Chvíli jsem to doma vydržel, protože panička mě honila, ale pak už se mi to zdálo dlouhé, tak jsem páníkovi utekl a šel jsem napřed. Proběhl jsem se a letěl jsem domů, abych zjistil, jestli páník ještě přijde. Jak mě viděl, tak hned poznal, že už si jdu pro něj, tak tedy šel se mnou. Zase jsem lítal po dvoře i po zahrádce a byl jsem moc rád, že nejsem venku sám. Potom už se začínala dělat zima, tak jsem páníkovi utekl a šel jsem domů. On to venku beze mne také dlouho nevydržel a za chvíli už byl doma také. Hned jak jsem přišel, tak jsem si šel sednout na mojí židli u počítače. Jenomže ono bylo obsazeno. Panička tam na ní klidně seděla. Tak jsem jí řekl, jestli by si nechtěla přinést svojí židli, protože tady ta je moje. Panička se zvedla a než se stačila rozhlédnout, tak už jsem byl na ní. Nejdříve jsem se pořádně umyl a pak jsem z toho usnul. Když jsem se probudil tak jsem si dal večeři a zase jsem šel zpátky na tu židli a spím dál.

15. říjen 2011 19:53:42

Dneska ráno jak jsem vyběhl ven, tak jsem se úplně lekl. Tráva nebyla zelená, ale celá bílá a strašně moc zábla do tlapek. Tak jsem se proběhl po chodníku a pak jsem šel raději domů na snídani. Po snídani jsem byl chvíli doma a odpočíval jsem v tunelu. Pak jsem šel ven. To už krásně svítilo sluníčko a na něm bylo docela pěkně. Tak jsem se pořádně proběhl a dokonce i na té trávě to bílé zmizelo. Celý den jsem byl venku. Pobíhal jsem po dvoře, občas jsem se podíval k sousedům do zahrady a také jsem si několikrát skočil k druhým sousedům na králíkárnu. Tam se pěkně opíralo sluníčko, tak jsem si tam nahříval kožíšek. Také jsem ale každou chvilku zaběhl domů podívat se na paničku. Občas jsem se usadil na parapetu v okně a nahříval jsem si kožíšek. Dneska celý den sluníčko krásně svítilo a tak jsem si to opravdu užíval. Dokonce jsem i chvíli sledoval kytičky na zahrádce, ale žádný motýlek už nepřiletěl. Později odpoledne se sluníčko schovalo za sousedovic barák a udělala se pořádná zima. Tak jsem honem běžel domů. Procházel jsem se po baráku, chvíli jsem koukal z okna, pak jsem trochu řádil v tunelu a také jsem chvíli seděl na šéfovském místě na škrabadle. Pak jsem dostal hrozný hlad, tak jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout na židli u počítače. Ještě jsem ani pořádně neležel a už jsem spal.

14. říjen 2011 21:01:59

Dneska ráno jsem zase musel chvíli počkat než jsem mohl jít ven, protože mi panička řekla, že je venku velká zima. Chvíli jsem to vydržel, ale pak už jsem paničce nedal pokoj a šel jsem ven. Zima byla, to je pravda, ale já jsem běhal, tak jsem se při tom zahřál. Když jsem se proběhl, tak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem šel zase ven. Chvíli jsem se procházel po dvorku a pak jsem si vyskočil na plot. Chvíli jsem se díval do zahrady a pak jsem se tam šel podívat. Ale jen jsem to tam proběhl a hned jsem se zase vrátil na dvorek. Každou chvíli jsem se šel ukázat paničce, aby neměla starost a zase jsem běžel ven. Dneska bylo zase o něco chladněji, ale krásně svítilo sluníčko a já jsem měl obrovské štěstí, protože před polednem jsem se šel podívat na zahrádku a tam byl krásný barevný motýlek. Chvíli jsem na něj koukal, ale pak už jsem to nevydržel a musel jsem ho chytit. Myslím si, že to byl opravdu letos poslední. Tak jsem si s ním chvíli pohrál a pak jsem ho nechal být ať se ještě trochu proletí. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl před boudou a pozoroval jsem co se děje na dvorku i na zahrádce. Potom jsme museli jít domů, protože páníci zase jeli pryč. Tentokráte nám řekli, že přijedou brzy, protože musí jet do lesa. Tak jsem jim zase v okně zamával a pak jsem si lehl na pelíšek a čekal jsem až se vrátí. Trvalo jim to asi hodinu a půl. Jak přišli páníci domů, tak zase začalo u nás lítání. My jsme měli takovou radost, že už se vrátili, že to vypadalo jako kdyby nebyli doma alespoň dva dny. Přivezli klest a tak jsem ty větvičky trochu musel prozkoumat a také přivezli pár houbiček. Ty jsem si také prohlédl, ale ty mě zase moc nezajímaly. Pak jsem šel ještě ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, ale jak se sluníčko schovalo za sousedovic barák, tak už se udělala docela zima. Tak jsem šel domů. Rovnou jsem si skočil na židli u počítače, ale nějak se mi to tam nezdálo. Panička totiž vyprala ten pelíšek co na ní leží a bez něj se mi tam nelíbilo. Ale panička mi přinesla jiný, tak jsem si tam vyskočil, pěkně jsem se umyl a za chvilku jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se nabaštil a zase jsem se na tu židli vrátil a spím dál.

13. říjen 2011 20:00:41

Dneska ráno jsem spal. Panička jak vstávala tak mě probudila. Tak jsem se pěkně protáhnul a vstal jsem také. Chvíli jsem ještě musel počkat a pak jsem šel ven. Byla tam docela zima. Tak jsem se pořádně proběhl a šel jsem domů na snídani. Pak jsem šel ale zase ven. I když byla zima, tak krásně svítilo sluníčko a to mě moc lákalo být venku. Po tom včerejším deštivém dni jsem si to musel venku pořádně užít. Tak jsem pobíhal, občas jsem si někde sedl abych si trochu odpočinul a také jsem se dost často chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem šel zase ven. Potom přišla panička za mnou, tak jsme si chvilku hráli s provázkem a pak jsem přeběhl k plotu. Pořád jsem tam čichal pod plotem a dobře jsem věděl co tam je. Panička když viděla, že se od toho plotu nemůžu vůbec odlepit, tak se přišla podívat. Pod plotem je taková malá škvírečka a od sousedů k nám vběhla myška. Zaběhla ke stromu do kůry a já jsem tam pořád vrtal. Potom panička nadzvedla lupínek a ona tam byla schovaná. Tak jsem po ní skočil a už byla moje. Chvíli jsem jí hrdě nosil sem a tam. Dokonce mě napadlo, že bych jí odnesl domů, ale u dveří mě panička zastavila a myšku mi sebrala. Já jsem si to ale nemohl nechat líbit, tak jsem po ní skákal až se mi podařilo jí paničce vzít. Honem jsem s ní utíkal na zahrádku. Trochu jsem si s ní pohrál, pak mi utekla, tak jsem jí zase chytil, zkrátka jsem byl z ní úplně celý vedle. Holkám to bylo ale fuk, že já mám myšku. Vůbec o ní neměly zájem, ale přesto jak jsem viděl, že se ke mě přibližují, tak jsem na ně vrčel, jen aby si to náhodou nerozmyslely a nechtěly mě jí sebrat. Dokonce Kikina se přiblížila tak moc, že jsem jí musel dát facku aby zase odešla. Pak mi ji v nestřeženém okamžiku, když jsem ji pustil z tlamky, panička ukradla a odnesla jí na ulici. A zase jsem o ní přišel. Potom jsem ještě pobíhal znovu kolem toho plotu, ale už se tam žádná neobjevila. Pak jsem ještě chvíli běhal venku, potom panička odešla domů, tak jsem si ještě vyskočil na plot a pak jsem šel domů také. To už byla venku docela zima. Hned jsem si vyskočil na počítačovou židli a odpočíval jsem. Když už byl čas na večeři, tak jsem se nabaštil a zase jsem se vrátil na tu židli a pěkně si tu na ní spím.

12. říjen 2011 19:58:12

Dneska ráno jsem vyběhl ven. Hned jsem se ale lekl, protože zase pěkně pršelo. Tak jsem honem proběhl pod pergolu a chvíli jsem se tam usadil a pozoroval jsem jak prší. Pak jsem běžel domů na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase utíkal ven. Jenomže ono pršelo pořád. Tak jsem šel zase do pergoly. Chvíli jsem si tam seděl a pak mě panička zavolala. Tak jsem honem utíkal domů, abych zjistil co se děje. Moc velkou radost mi neudělala, protože jsem se dozvěděl, že páníci musí odjet a my budeme zase sami doma a musíme hlídat. Štvalo mě to, ale pak jsem si řekl, že to vydržím, venku že je stejně ošklivo, tak se alespoň vyspím. Když páníci odjížděli, tak jsem jim zase zamával z okna a pak jsem šel spát. Panička nám řekla, že přijedou až pozdě odpoledne, tak jsem měl času na spaní až dost. Jenomže oni to stihli nějak rychle a docela brzy byli doma. Jak jsem slyšel bouchnout dvířka u plechovky, tak jsem honem běžel do okna abych zjistil jestli opravdu páníci jsou doma. Panička se mi smála, protože jsem prý měl malá očíčka, ale to je jasné, vždyť jsem se právě probudil. Pak nám páníci otevřeli dveře na dvorek, tak jsem honem letěl ven. Ale v momentě jsem byl zase doma a začal jsem lítat. Tedy nejenom já, ale všichni, protože jsme měli obrovskou radost, že už jsou páníci doma. Honili jsme se po baráku a já jsem se pak začal paničce schovávat. Ona mě vůbec nemohla najít a když už to vypadalo, že se ke mě blíží a chytne mi, tak jsem vždycky z mé skrýše vyběhl a utekl jsem jí. Když už jsem se pořádně vyběhal, tak jsem si dal oběd a šel jsem ven. Chvíli jsem ležel pod střechou na boudě, ale pak jsem to nevydržel a musel jsem do toho deště. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem si sedl pod strom. Tam to bylo dobré, protože na mě nepršelo, ale zase jsem seděl v mokré trávě. Zrovna když jsem si tam tak pěkně seděl tak přišla panička. Hned jsem dostal vynadáno a zahnala mě domů. Honem vzala ručník a začala mě sušit a pak mě položila na pelíšek na radiátor abych se prý nahřál. Ale tam jsem tedy nezůstal a hned jak panička odešla tak jsem zase utekl ven. Ale už jsem si dával pozor a byl jsem schovaný v pergole. Potom mě panička řekla abych už šel domů, protože pořád prší a je venku ošklivě. Tak jsem šel. Chvíli jsem se zase paničce schovával, pak jsem se ještě pořádně prošel po baráku a pak jsem zjistil, že je volná židle u počítače, tak jsem si na ní lehl a v momentě jsem spal. Vydržel jsem tam až do večeře. Potom jsem se nabaštil a zase jsem se vrátil na tu počítačovou židli a spím dál.

11. říjen 2011 19:26:02

Dneska ráno jsem se zase chvíli pomazlil u paničky v posteli a pak se šlo ven. To jsem koukal, oproti včerejšku bylo docela teplo a vůbec nepršelo. Tak jsem toho využil a pořádně jsem se proběhl. Prošel jsem si dvorek, vyskočil jsem na plot , porozhlédl jsem se po zahradě u sousedů a potom jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem zase vyběhl ven. Trochu jsem prošel dvorek a pak jsem se usadil na boudě. Dneska jsem byl venku skoro pořád. Počasí bylo docela dobré, sluníčko tedy nesvítilo vůbec, ale zima nebyla a to bylo to hlavní. Buď jsem pobíhal po dvoře nebo jsem někde posedával a také jsem pozoroval na stromě ptáčky. Venku foukal vítr, tak proháněl lupínky a já jsem měl o zábavu postaráno. Běhal jsem za nimi a chytal jsem je. Každou chvíli jsem se také běžel ukázat paničce. Také jsem byl paničce pomáhat vařit. Zrovna jsem doběhl do kuchyně a ona krájela masíčko. Holky už byly připravené, tak jsem si sedl k nim ke kredenci a čekali jsme jestli nám panička dá ochutnat. Dopadlo to dobře, ochutnat jsme dostali. Byla to bašta, mňam. Pak jsem šel zase ven. Po obědě jsem se zase vypravil na dvorek. Chvíli jsem se usadil na boudě a pak jsem zase pobíhal po dvorku stejně jako dopoledne. Odpoledne přišla ven Zuzka. Teda ta měla nějakou dobrou náladu. Asi se dobře vyspala a začala se se mnou honit. Lítali jsme po dvorku a pak jsem jí utekl až domů a schoval jsem se jí v obýváku pod stolem. To byla legrace, protože mě vůbec nemohla najít. Pak jsem vyskočil a letěli jsme zase ven. Docela dlouho nás to bavilo a pěkně jsme se vyřádili. Potom šla Zuzka domů, ale já jsem byl ještě venku. K večeru jsem už šel domů, dobrovolně sám. Jenomže jsem se dlouho doma nezdržel, protože páník šel na dvorek a chtěl abych šel s ním. Tak jsem šel. Ale to už nebylo na dlouho, tak jsem se jen proběhl za lupínkem a za chvilku už jsme šli domů. Rovnou jsem šel do křesla odpočívat. Potom byla večeře, tak jsem se nabaštil a pak jsem si zase lehl do křesla a už si v něm pěkně spím.

10. říjen 2011 19:51:28

Dneska ráno jsme se zase s paničkou chvíli mazlili v posteli a pak jsem šel ven. Venku sice pršelo, ale já jsem si to musel alespoň trochu proběhnout. Pak jsem se vrátil domů a panička mi musela vysušit kožíšek. Pěkně mě zabalila do osušky a chovala mě, to bylo blaho. Pak jsem si dal snídani, chvíli jsem pobíhal po kuchyni a pak jsem šel zase ven. Sedl jsem si na boudu, ta je pod střechou a chvíli jsem se díval na ten déšť. Jenomže to nebylo jako v létě, protože byla docela zima, tak jsem šel domů. Chvíli jsem seděl na škrabadle, pak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven, také jsem pomáhal paničce vařit oběd a mezitím jsem si každou chvilku zaběhl na dvorek. Pořád nepršelo, tak když jsem to zrovna trefil, tak jsem se proběhl po dvorku a zase jsem se vrátil domů. Po obědě jsem se šel podívat ven, ale za chvíli mě panička volala, tak jsem utíkal, abych zjistil co potřebuje. Jenomže panička mi řekla, že budeme muset být doma zavření, protože za chvíli přijede instalatér a že bychom se báli a nebo se pletli. Tak jsme byli v bytě nahoře, ale panička tam byla s námi, takže mi to ani moc nevadilo. Akorát když zase něco vrtal tak to jsem se trochu bál, ale naštěstí ten rámus už nebyl takový jako v předcházejících dnech. Byl u nás dost dlouho, ale my jsme to vydrželi v pohodě. Hlavní věc je, že to všechno udělal a už k nám nepřijde. A tím je koupelna hotová. To jsem moc rád. Paničky už zase něco uklidily a tak se to pomalu u nás dostává do normálu a to je moc prima. Když ten pán odjel, tak jsem to šel překontrolovat a docela se mi to líbí. Pak jsem se šel podívat ven, ale zase pořádně pršelo, tak jsem proběhl rychle dvorek a šel jsem domů. Lehl jsem si do křesla a odpočíval jsem. Když byl čas na večeři tak jsem se nabaštil a už zase odpočívám v křesle.

9. říjen 2011 20:52:58

Ráno jsem šel vzbudit paničku, skočil jsem si k ní do postele a zase jsme se pomazlili. Když už mě to přestalo bavit, tak jsem vyskočil z postele a šli jsme otevřít dveře na dvorek. Dneska byla o něco větší zima než včera. Tak jsem rychle proběhl alespoň nějaká důležitá místečka a šel jsem domů na snídani. Pak jsem zase vyběhl ven. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a každou chvíli jsem se chodil ukazovat paničce a také se hlavně vždycky trochu ohřát. Venku bylo dneska celý den docela chladno, ale nepršelo a každou chvíli svítilo sluníčko a na něm bylo moc příjemně. Také jsme se dopoledne všichni sešli v přízemí na okně na parapetu. Krásně tam svítilo sluníčko, tak jsme si nahřívali kožíšky. Holky tam vydržely déle, ale já jsem musel jít zase trochu běhat. Po obědě jsem šel na zahrádku. Tam jsem se usadil do pěšinky mezi kytičky a čekal jsem na motýlka. Ale dneska nepřiletěl ani jeden. Asi už by mu byla veliká zima. Tak jsem zase odešel. Šel jsem domů, trochu jsem si odpočinul a pak jsem zase vyběhl ven. Proběhl jsem dvorek a vrátil jsem se domů. Lehl jsem si v obýváku do křesla a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel ještě podívat ven, ale jen jsem se proběhl a už mě panička volala a řekla mi, abych šel domů, že už je veliká zima. Tak jsem šel. Protože už byl večer, tak jsem si dal večeři a pak jsem se šel projít po baráku. Pak mě napadlo, že bych se ještě mohl podívat ven, ale dveře byly zavřené a panička mi řekla, že už nikam nepůjdu. Tak jsem si šel zase lehnout do křesla v obýváku. Chvíli jsem s páníkem koukal na televizi, ale dlouho jsem to nevydržel a usnul jsem.

8. říjen 2011 19:53:22

Dneska ráno jsem šel zase probudit paničku a pak jsme šli ven. Proběhl jsem se po dvorku, vyskočil jsem si na plot, ale za chvíli už jsem byl doma. Venku zrovna moc příjemně nebylo, tak jsem šel raději na snídani. Potom jsem šel na balkon pěkně se tam rozhlížím a najednou stál ten mrňous proti mě. Tak rychle jsem z balkonu ještě neskákal jako v ten moment, když jsem se na něj podíval. On mě fakt štve, klidně se tam nastěhoval a myslí si, že ten balkon je jeho. To není pravda, ten je náš. Tak jsem se proběhl a šel jsem domů. Každou chvíli jsem vždy jen vyběhl na dvorek, trochu jsem se prohnal a pak jsem šel domů do teploučka. Ale celý den bych to doma nevydržel, tak jsem musel občas vyrazit ven. Dneska bylo zataženo, každou chvilku trochu zapršelo, ale i sluníčko se na nás kouklo a občas zasvítilo. Ale vůbec nehřálo, docela byla zima. Po obědě jsem si chvíli odpočinul doma a potom jsem zase vyběhl na dvorek. Chvíli jsem pobíhal a pak jsem šel domů. Paničky vyklízely skříňky v obýváku, tak jsem se zapojil do práce a moc jsem jim pomáhal. Byl jsem až v té nejvyšší přihrádce a dohlížel jsem na ně jak pracují. Když už mě ta práce unavila, tak jsem si lehl v obýváku na křeslo a za chvíli jsem spal. Vydržel jsem tam docela dlouho, ale když jsem se probudil, tak jsem honem utíkal ven. To jsem měl ale veliké štěstí, protože na jabloni seděl ptáček, tak jsem si stoupnul pod strom a pozoroval jsem ho. Pak přišla panička a splašila mi ho. Ale já jsem tam ještě chvíli počkal a on se zase vrátil. Tak jsem ho zase pozoroval jak si hopkal po stromě. Pak odletěl a já jsem se ještě trochu proběhl po dvorku a šel jsem domů. Chvíli jsem se procházel po baráku, pak jsem si vyskočil na pelíšek v okně a díval jsem se ven. Když byl čas na večeři tak jsem se najedl a pak jsem se zase uložil v křesílku a odpočívám.

7. říjen 2011 19:51:16

Dneska ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit paničku. Viděl jsem, že se nějak nemůže probudit, tak jsem se po ní párkrát prošel a hned byla vzhůru. Ale stejně se jí vstávat nechtělo. Tak jsem si k ní skočil do postele a chvíli jsme se mazlili. Pak jsme vstali a šli jsme spolu otevřít dveře na dvorek. Až jsem se lekl, protože bylo docela chladno. Ale i tak jsem vyběhl. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, pak jsem se šel podívat za plot do zahrady, ale večer pršelo a tak tam bylo mokro, tak jsem šel zase raději k nám na dvorek. Ještě jsem se trochu proběhl a pak jsem šel na snídani. Po snídani jsem se šel zase podívat ven. Chvíli jsem seděl na boudě a pak jsem se proběhl, potom jsem se šel podívat na paničku a protože venku bylo chladněji, tak jsem si domů zaběhl každou chvíli. Potom dokonce i sluníčko občas svítilo a tak to docela venku šlo. Po obědě jsem šel zase ven. Potom nás ale panička zahnala domů, protože k nám přijel nějaký pán a dělal elektriku. Tak jsme museli být doma zavření, ale to nám nevadilo, protože panička byla s námi. Nejdříve jsem byl takový celý vyplašený, ale pak jsem si lehl na křeslo v obýváku a úplně krásně jsem to přečkal. Když ten pán odešel, tak jsem letěl ven. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem ještě jen tak pobíhal, občas odpočíval a také jsem se chodil ukazovat paničce. Když jsem se dostatečně proběhl, tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesla a odpočíval jsem. Potom byla večeře, tak jsem se nabaštil a šel jsem zase odpočívat do křesílka.

6. říjen 2011 20:01:16

Dneska ráno jsme zase vstávali s paničkou úplně stejně. Zrovna jsem jí šel vzbudit a potkali jsme se už v kuchyni. Tak jsme hned šli otevřít dveře na dvorek a šel jsem se proběhnout. Když jsem si proběhl vše důležité, tak jsem se vrátil domů na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem šel zase ven. Celý den jsem byl venku. Počasí bylo docela pěkné, od rána svítilo sluníčko, bylo i teplo, ale foukal dost velký vítr. Ale to mě vůbec nevadilo, protože honil lupínky po dvoře a já jsem za nimi běhal. Chvílemi jsem pobíhal po dvorku, občas jsem odpočíval, také jsem se byl podívat u sousedů v zahradě, ale každou chvíli jsem se chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem se zase usadil na chodníku a pozoroval jsem kytičky na zahrádce a udělal jsem moc dobře, protože bylo krásně a motýlci přece jen ještě přiletěli. Tak jsem na ně koukal a pak jsem se přikrčil a už jsem po něm skočil. Tentokrát byl ale motýlek rychlejší než já a uletěl mi. Odpoledne byli venku páníci a tak jsem se zase vyřádil s provázkem. Také jsem se byl rozhlédnout na střeše letní kuchyně. To musím každý den, protože bych nevěděl co je u sousedů nového. Ale dlouho jsem se tam nezdržel a šel jsem zase za páníky. Pak odešli domů a já jsem si řekl, že půjdu ještě za plot do zahrady. To jsem ale udělal moc dobře, protože tam mají také motýlky a já jsem měl veliké štěstí, protože jsem tam jednoho ulovil. Honem jsem s ním skočil na plot a už po dvoře jsem hulákal a letěl jsem za paničkou, aby viděla jak jsem šikovný. Motýlka jsem v kuchyni pustil, chvíli jsem si s ním hrál a pak jsem ho tam nechal a šel jsem zase ven. Ještě jsem se pěkně proběhl a pak jsem odpočíval na židli v pergole. Když už se blížila doba kdy chodívám domů, tak jsem si řekl, že půjdu. Ani jsem nečekal na paničku a šel jsem sám. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se šel mrknout na páníka do koupelny jak zamazává dlaždičky, trochu jsem mu pomohl a pak jsem si lehl pod stůl a trochu jsem odpočíval. Pak jsem si řekl, že jsem to asi přehnal a ještě jsem šel ven. Jenomže dveře byly zavřené, ale měl jsem štěstí, protože zrovna šla ze dvorka druhá panička a ta se nechá lépe přemluvit, takže dveře otevřela a už jsem byl venku. Ale fakt jsem se tam už dlouho nezdržel. Jen jsem se proběhl po dvorku, vyskočil jsem si na plot a podíval jsem se ještě z plotu do zahrady, pak jsem seskočil a šel jsem domů. Panička mě moc chválila, že jsem šikulka a přišel jsem tak brzy. Za chvilku byla večeře, tak jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout nahoru do obýváku do křesla a odpočívám.

5. říjen 2011 19:27:18

Dneska ráno jsem se probudil zrovna v tu dobu když panička vstávala. Honem jsem za ní utíkal a skočil jsem k ní do postele. Tak jsme se pomazlili a pak jsme vstali. Honem jsem utíkal ke dveřím, že půjdu ven, ale panička mi řekla, že dneska nikam nemůžu jít, protože páníci za chvíli musí odjet a kdyby mě pustila, třeba bych se do té doby nestačil vrátit a co potom. Takže jsem chvíli kňoural u dveří a když jsem zjistil, že to nemá cenu, tak jsem to vzdal. Nasnídal jsem se a pak jsem se jen tak procházel po baráku. Občas jsem zastavil u dveří na dvorek a chtěl jsem ven, ale nebylo mi to nic platné. Páníci za chvíli odjeli a nám tedy nezbývalo nic jiného než hlídat. Ale pak už mi to nevadilo a docela jsem se pěkně vyspal. Páníci dorazili až po poledni, ale hned nám otevřeli dveře a konečně jsme mohli vyběhnout ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a letěl jsem domů za paničkou. Podíval jsem se jestli mi náhodou něco nepřivezla a pak jsem zase běžel pokračovat v mé pochůzce. Musel jsem dohonit vše, co prozkoumávám každé ráno. Potom jsem byl na dvorku, usadil jsem se na chodníku a pozoroval jsem zahrádku. Jenomže dneska se nám počasí nějak pokazilo, sice zima nebyla, ale sluníčko vůbec nevykouklo, takže ani motýlci se na zahrádce neobjevili. Pak jsem pobíhal po dvorku, občas jsem zaběhl domů za paničkou nebo jsem šel zkontrolovat páníka jak pokládá dlaždice a zase jsem běžel ven. Později odpoledne jsem si řekl, že už mě to ani moc venku nebaví a tak jsem šel domů. Lehl jsem si na křeslo a odpočíval jsem. Potom šla panička na dvorek, tak jsem běžel za ní. Jenomže jsem si bláhově myslel, že bude se mnou venku, ale ona tam jen něco udělala a zase šla domů. Tak jsem se usadil v pergole na židli a chvíli jsem se tam jen tak válel. Pak jsem se šel zase proběhnout. Dlouho jsem se ale venku už nezdržel a šel jsem domů. Lehl jsem si na křeslo a zase jsem odpočíval. Pak byla večeře, tak jsem se nabaštil a šel jsem zase na to křeslo zpátky. Chvíli jsem se jen tak válel, pak jsem se musel umýt a pak jsem z toho usnul.

4. říjen 2011 20:26:42

Dneska v noci jsem nějak nemohl spát. Tak jsem se zase vypravil za paničkou. Panička vůbec pro mě nemá pochopení, protože místo aby si se mnou hrála, tak mě zahnala spát. Tak jsem tedy šel. Ale vzbudil jsem se za chvíli a zase jsem šel za paničkou. Jenomže se opakovalo to samé co před tím. Tak jsem se po paničce pěkně prošel a šel jsem pryč. Potom už jsem to ale nemohl vydržet a šel jsem zase za paničkou. Naštěstí už bylo ráno a panička už vstávala. Tak jsem byl moc rád a hned jsme šli spolu otevřít dveře na dvorek. Pořádně jsem se proběhnul a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem chtěl jít na balkon a myslel jsem si, že půjdu na střechu. Jenomže jak jsem se postavil ve dveřích, tak ten sousedovic mrňous už ke mě letěl, hned mě začal pusinkovat a myslel si, že si s ním budu hrát. To určitě. Nevím proč se u nás na balkoně takhle zabydlel. Tak jsem na něj zasyčel a šel jsem zase zpátky domů. Ale holky jsou na tom stejně. Také se jim nelíbí a syčí na něj a než být s ním na balkoně, tak tam raději nejdou. Tak jsem šel zase na dvorek. Prošel jsem se a pak jsem se vypravil za plot. Trochu jsem se proběhl po zahradě a zase jsem se vrátil na dvorek. Pak přišla panička a začala mě prohánět. Házela mi hroudičky, já jsem za nimi skákal zase do strašných výšek, pak jsem se honil s lupínky, docela jsem se pěkně vyřádil. Potom paničky na chvíli odešly, prý byly na hřbitově a tak jsem na ně čekal v okně. Jak jsem viděl, že už jdou ke dveřím, tak jsem seskočil a už jsem se s nimi vítal. Panička mě vzala do náručí a šli jsme spolu na ulici. Neběhal jsem tam, jen mě držela, ale bylo to moc pěkné. Tam bylo vůní a takových zajímavostí, že bych tam byl nejraději zůstal. Pak jsem šel zase na dvorek. Venku bylo zase nádherné počasí, tak jsem tam byl pořád. Běhal jsem po dvorku a najednou jsem honem letěl domů. Panička už věděla co se přihodilo. Běžel jsem rovnou k záchůdku na chodbě, ale ten mi nějak nepadl do oka, tak jsem vletěl do kuchyně, skočil jsem do záchůdku a už to šlo. Teda měl jsem to ale opravdu vypočítané na vteřinu. Hned jak jsem se vykakal, tak jsem zase běžel ven. Běhal jsem po dvorku, vyskočil jsem si na plot, prostě mi bylo lehko, tak jsem lítal. Po obědě jsem se usadil na boudě a pozoroval jsem motýlky na zahrádce. Dlouho jsem to zase nevydržel jen tak na ně koukat. Tak jsem se rozběhl a už jsem ho měl. Křičel jsem zase na celé kolo a hnal jsem za paničkou. Ta koukala jaký byl krásný. Jak jsem chtěl aby ho panička pořádně viděla, tak jsem hnul s pusou a on uletěl. Ale hned jsem po něm skočil a byl můj. Pak jsem s ním šel zase ven. Odpoledne přišly ven paničky. Trochu jsem se proběhl za provázkem, pak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a odtud jsem viděl, že paničky začaly louskat ořechy. Tak jsem seskočil a šel jsem to omrknout z blízka. Pak jsem se proběhl po zahrádce a když to paničky měly hotové, tak začaly česat jablka. To jsem také pomáhal. Ale neočesaly je všechny a pak šly zlikvidovat několik truhlíků. U toho jsem také asistoval. Mezitím jsem se musel pořádně napít, tak jsem se zastavil u konve s vodou a pořádně jsem natankoval, že pak panička musela doplnit zásoby, aby bylo na zítra. Potom jsem se šel podívat na páníka jak pokračuje a zase jsem šel ven. Potom paničky odešly a já jsem ještě zůstal venku. Pěkně jsem se proběhl po dvorku a šel jsem zase do sousedovic zahrady. Pak jsem si ještě vyskočil na střechu letní kuchyně, podíval jsem se k sousedům a pak jsem seskočil. Akorát jsem měl namířeno domů a u dveří jsme se potkali s paničkou. Zrovna šla pro mě. Tak jsem si dal večeři a hned jsem šel odpočívat do křesílka.

3. říjen 2011 19:02:52

Dneska jsem měl zase vyspáno docela brzy. Hned jsem šel za paničkou a probudil jsem jí. Ona mi řekla, že je venku ještě pořádná tma, tak abych koukal jít spát. Tak jsem si lehl u ní v posteli, chvíli jsme se mazlili a pak jsem odešel. Lehl jsem si do křesílka a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak to už bylo krásně vidět a dokonce i panička vstávala, tak jsem hned vyrazil ven. Proběhl jsem se po dvorku a šel jsem jako vždy překontrolovat vše důležité a na té mé pochůzce jsem se tak rozdivočil, že jsem začal lítat jak šílenec. Běhal jsem po dvoře, na plot, zase na dvorek a pak jsem to vzal až domů, vyletěl jsem po schodech nahoru, na balkon a než panička postřehla, že jsem tam byl, už jsem zase seskočil dolů a lítal jsem po zahrádce. Panička se šla podívat jestli jsem se jenom zbláznil, nebo jestli se mi něco nestalo. Na chodbě mě zavolala a v tom trysku jsem běžel za ní. Jenomže ta chodba mi byla moc krátká, takže jsem nemohl vybrat zatáčku a musel jsem to přeběhnout po zdi. Pak jsem teda paničku nechal, ať se na mě podívá, že mi nic není a dal jsem si ještě jedno kolečko. Pak už jsem byl docela v pohodě, ale zase si panička na nás vymyslela, že budeme hlídat a zahnala nás domů. To snad už není možné, páníci pořád někam jezdí a my musíme být zavření doma. Naštěstí byli za hodinku zpátky a mohl jsem hned zase běžet ven. Po obědě jsem si lehl před boudu a sledoval jsem zahrádku. Bylo zase nádherně a motýlci si tam tak pěkně poletovali. Tak jsem se na ně díval a při tom jsem odpočíval. Odpoledne byli venku páníci a tak to byla paráda. Trochu jsem se prohnal za provázkem a pak jsem zaběhl na zahrádku a motýlek byl můj. Honem jsem utíkal za paničkou do pergoly a jak jsem z něj měl velikou radost, začal jsem křičet, aby se panička připravila a pootevřel jsem pusinku a motýlek mi uletěl. To tedy byla smůla. Panička mi řekla, abych si z toho nic nedělal a už mě zase začala honit s provázkem. Navázala na něj to suché listí, ono to tak krásně šustilo a já jsem se mohl zbláznit. Skákal jsem zase do výšky a běhal jsem za ním, že jsem si potom musel na chvíli odpočinout. Ale jen na malou chvilku a pak jsem zase chytal plyšovou myšku a aby toho nebylo málo, tak jsem si ještě vyskočil na střechu letní kuchyně a tam jsem se slunil. Potom paničky odešly a já jsem ještě byl venku. Páník tam občas přiběhl aby uříznul dlaždici nebo si zamíchal lepidlo a tak jsem mu při tom asistoval. Při tom řezání né, to se mi nelíbí a raději jsem se vždycky schoval, ale při tom míchání to už jsem pomáhal. Byl jsem venku až do večera. Pak přišla panička a šlo se domů. Dal jsem si večeři, lehl jsem si do křesla a za chvíli jsem spal.

2. říjen 2011 19:49:44

Včera jsem se během večera docela pěkně vyspal, takže v noci už se mi moc nechtělo. Někdy kolem druhé hodiny jsem si řekl, že bych se klidně mohl jít proběhnout ven. Tak jsem šel za paničkou do postele a mňouknul jsem na ní, aby mi šla otevřít dveře. Ale ona mi řekla, že jsem se snad zbláznil a abych koukal jít ještě spát. To jsem ale v plánu neměl, tak jsem se sebral a šel jsem za druhou paničkou. Nevím jak se paničky stačily za tak krátkou dobu domluvit, ale i druhá panička mi začala říkat něco o bláznech a o tom, abych šel ještě spát. Jenomže zrovna tohle jsem v plánu neměl. Tak jsem skočil druhé paničce na břicho a pěkně jsem se po ní procházel sem tam. Ale nic s ní nebylo, ani mazlit se se mnou nechtěla, takže jsem to za chvíli vzdal a šel jsem ještě spát. Když ráno konečně panička vstávala, tak už jsem jí běžel naproti a rovnou jsem šel ven. Proběhl jsem si vše důležité, rozhlédl jsem se z plotu a šel jsem na snídani. Potom jsem si řekl, že se půjdu podívat na balkon. Nejdříve jsem se rozhlédnul mezi dveřmi, jestli tam není ten malý kocourek od sousedů, a protože tam nebyl, tak jsem se tam vypravil já. Usadil jsem se u zábradlí a rozhlížel jsem se po našem dvoře, ale hlavně jsem sledoval co se děje u sousedů. Najednou vyskočil ten jejich mrňous na plot a už byl u mě na balkoně. Rovnou běžel za mnou a myslel si, že snad se od něj nechám okusovat nebo co. To tak, s tím ať si jde za paničkou. Jen jsem na něj zasyčel a jako blesk jsem seskočil dolů na dvorek a raději jsem šel pořádně prozkoumat zahrádku. Potom jsem zjistil, že panička přinesla plato s ořechy a dala je na židli, aby na sluníčku uschly. Klidně je tam odložila a nechala je bez dozoru. Tak jsem se jich ujal. Nejdříve jsem se opřel o židli a překontroloval jsem je, a pak jsem se uložil pod židlí a hlídal jsem je. Když mě to přestalo bavit, šel jsem si odpočinout na boudu. Odpoledne přišli ven páníci, a tak nás panička zase trochu prohnala s tím listem přivázaným na provázku. Potom jsem se chvíli natáhl na chodníku, abych si odpočinul, a pak jsem se vypravil na střechu letní kuchyně. Mrknul jsem k sousedům a vlezl jsem si do zase do těch rostlinek, co se plazí po pergole a odpočíval jsem tam. Dlouho jsem tam ale nevydržel a šel jsem zase dolů. Ještě jsem si trochu pohrál s tím provázkem a najednou někdo zazvonil. Rychle jsem se utíkal schovat do gladiolů, aby mě ten dotyčný třeba nechtěl ukradnout, ale když jsem zjistil, že je to teta, vylezl jsem ven, šel jsem si jí prohlédnout a pak jsem si vyskočil na pergolu a poslouchal jsem, co si s páníky povídá a jestli mě páníci nepomlouvají. Když teta odešla, šel jsem se podívat za plot k sousedům na králíkárnu. Pak jsem si myslel, že už půjdu domů, ale když jsem tam došel, objevil jsem, že je otevřeno na balkon, tak jsem šel rovnou tam. Docela hezkou chvilku jsem si tam poseděl. Pak mě panička zavolala, takže jsem běžel domů, dal jsem si večeři a už odpočívám na křesílku.

1. říjen 2011 20:09:56

Dneska ráno jsem si nějak přispal. Chrupčil jsem na křesílku a tak dobře se mi tam leželo, že jsem vstával až v půl deváté. To jsem měl teda co dohánět, protože tou dobou už mívám proběhnutý dvorek a mívám za sebou minimálně i zběžný pohled z plotu k sousedům. A taky jsem se připravil o mazleníčko u paničky v posteli, ale na žádné zdržování už nebyl čas, takže jsem rovnou vyrazil ven. Sotva jsem si překontroloval vše důležité na dvoře, šel jsem ještě omrknout dlaždice, které jsou v krabicích v chodbě. Úplně jsem se zhrozil, protože jsem zjistil, že nám někdo jeden balík šlohnul. Pátrání nemělo cenu, protože kdoví kde už ten poberta byl, tak jsem se rozhodl, že budu zbytek dlaždic chránit vlastním tělem. Vyskočil jsem si na ně a čekal jsem, co se bude dít. A najednou přišel páník a klidně přímo přede mnou ukradnul další balík. Docela mě naštval, že ze mně nemá žádný respekt, a tak jsem se na hlídání vykašlal a šel jsem raději ven. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvoře a po zahrádce. Po obědě jsem se usadil u boudy a sledoval jsem na zahrádce motýlky. Vtom přiletěl jeden takový pěkný, tak jsem tam za ním hupnul a už jsem ho nesl paničce. Položil jsem jí ho v kuchyni a šel jsem zpátky ven. Pak jsem víceméně odpočíval. Chvíli jsem ležel na boudě a chvíli jsem seděl vedle ní. Odpoledne přišli ven páníci a panička nám vymyslela parádní hračku. Nejdříve mě prohnala s provázkem, který je přivázaný na klacku. Ale pak s tím provázkem popohnala po zemi suchý list, který nádherně zachrastil, což se mi samozřejmě moc líbilo. Takže panička sebrala pár těch suchých listů, navázala je na konec provázku a my za tím lítali jak šílení. Když jsme se vyřádili, tak jsem si sedl do trávy, jenomže za chvíli začal páník řezat jednu z těch dlaždic, které mi ukradl, a to dělalo takový šílený rámus, že jsem se šel raději schovat do záhonu s gladioly. Naštěstí to dlouho netrvalo, a tak jsem mohl brzo vylézt. Ale pak jsem byl nucen takhle se chovat ještě několikrát. K večeru, když už byl klid, tak jsem se šel podívat na střechu letní kuchyně. Nakouknul jsem k sousedům a pak jsem se díval k nám na dvorek. V tom mi nad hlavou začalo vrčet letadlo. Když jsem viděl jak je nízko, lekl jsem se, aby mě třeba nesmetlo a tak jsem se honem rychle schoval do těch roslin, co jsou na pergole. Ale jak letadlo zmizelo, zase jsem vylezl ven a vyhříval jsem si na střeše kožíšek. Večer, když už jsem si myslel, že asi budu muset jít domů, tak jsem šel. Došel jsem až za paničkou, ale ona mě jen pochválila jak jsem šikovný, že jsem se přišel ukázat a vůbec se neměla k tomu, že už půjde zavřít. To bych musel být hlupák, abych toho nevyužil. Takže jsem se otočil a šel jsem zase ven. Ještě jsem se proběhl, a když jsem viděl paničku, že už pro nás jde, ani jsem nečekal, až mi řekne, a rovnou jsem vběhl do chodby a šel jsem domů. Dal jsem si večeři a teď už odpočívám na křesílku.

30. září 2011 19:50:30

Ráno jsem šel vzbudit paničku. Chvíli jsme se mazlili v posteli a pak mi šla panička otevřít dveře na dvorek. Proběhl jsem si vše důležité a šel jsem na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase vyrazil ven. Nejdříve jsem chvíli poseděl na chodníku a potom jsem se vypravil na průzkum sousedovic zahrady. Dlouho jsem tam ale nebyl a zase jsem šel na dvorek. Proběhl jsem se po zahrádce a pak jsem šel domů. Myslel jsem si, že se podívám na paničku a zase půjdu ven, ale už jsem musel zůstat doma, protože páníci zase jeli pryč. Docela mě to štvalo, protože venku už bylo pěkně a zrovna být doma se mi tedy nechtělo. Jenomže se nedá nic dělat. Tak jsme museli hlídat. Páníci přijeli až odpoledne. Jak jsem uslyšel bouchnutí dvířek u auta, honem jsem skočil do okna a už jsem viděl páníky. To jsem byl moc rád. Sice se mi panička smála, že mám malinkatá očíčka, ale je pravda, že to bouchnutí dvířek mě probudilo. Hned jsme s paničkou běželi na dvorek. Tak jsem se pořádně proběhl a pak jsem šel zkontrolovat nákup. Páníci nám koupili nějaké mňamky, tak jsem to překontroloval, hned jsem dostal jednu tyčinku a pak jsem zase letěl ven. Venku bylo tak krásně, že jsem si lehl do trávy a odpočíval jsem. Pak jsem zase pozoroval na zahrádce motýlky, ale dneska jsem je opravdu jen pozoroval a vůbec žádného jsem nechytil. Celé odpoledne jsem byl venku. Běhal jsem, odpočíval jsem a i jsem se chodil ukazovat paničce. Večer, když už jsem si myslel, že je čas jít domů, tak jsem šel. Kikina když mě viděla, tak šla také a holky, Míša se Zuzkou, tak ty už byly doma dávno. Panička nás moc chválila, že jsme šikovní a jdeme sami domů. Hned jsem dostal večeři, pěkně jsem se nabaštil a už ležím na křesle a odpočívám.

29. září 2011 19:51:06

Dneska ráno hned jak jsem se probudil tak jsem šel vzbudit paničku. Skočil jsem k ní do postele, trochu jsme se pomazlili a pak jsme vyskočili a honem běželi otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a pak jsem si proběhl vše důležité a teprve potom jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil tak jsem zase vyrazil na dvorek. Rovnou jsem se usadil na chodníku a díval jsem se na zahrádku. Myslel jsem si, že když je tak hezky, že už by tam mohli být i motýlci, ale ono bylo ještě málo hodin tak to určitě ještě spali. Pak jsem se šel podívat na střechu letní kuchyně, prošel jsem se po ní, podíval jsem se k sousedům a pak jsem seskočil zpátky na dvorek. Zase jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si někde odpočinul a také jsem se chodil ukazovat paničce. Venku bylo dneska zase nádherně, tak jsem si to krásné počasí užíval a až do večera jsem byl venku. Hned po obědě jsem se zase vypravil na dvorek. To už jsem měl štěstí, protože motýlci už byli na zahrádce. Chvíli jsem je zase pozoroval, ale dlouho jsem to nevydržel a skočil jsem po něm. Je jasné, že jsem ho chytil. Hned jsem utíkal za paničkou abych se pochlubil, chvíli jsem si s ním pohrál, pak jsem ho nechal paničce v kuchyni a šel jsem ven. Odpoledne byli zase páníci s námi venku. Panička nás prohnala s provázkem. Při tom já se tak parádně vyřádím. To skáču za ním pomalu až do nebes. Pak jsem odpočíval v pergole na židli. Pak jsem dostal děsnou chuť na tyčinku. Panička mi ji chtěla dát, ale nějak jí nemohla rozbalit, tak jsem u ní seděl, občas jsem jí zašplhal po noze a jen jsem na ní křičel "dej!" Dobře to dopadlo. Paničce se podařilo ten papír roztrhnout a já jsem tu mojí tyčinku konečně dostal. To je taková dobrůtka, mňam. Potom jsem si sedl na zahrádce pod růži a rozhlížel jsem se okolo. Pak nám páníci utekli a my jsme zůstali venku zase sami. Tak jsem se ještě jednou vypravil na střechu letní kuchyně, potom jsem si vyskočil na plot a na chvíli jsem se šel podívat do sousedovic zahrady a pak jsem si lehl na boudu a odpočíval jsem. Pak byl najednou večer, přišla panička a muselo se jít domů. Ani se mi nechtělo, ale šel jsem. Hned jsem si dal večeři a pak jsem si lehl do křesla a v momentě jsem spal.

28. září 2011 19:58:59

Dneska ráno asi v půl páté jsem dostal ukrutánský hlad. Tak jsem šel vzbudit druhou paničku, abych jí to řekl. Ona vstala, přinesla mi kapsičku a než jsem se najedl, tak si ke mě sedla a počkala až budu napapaný. Potom mi řekla, že mám jít ještě spát a ona šla také. To byla paráda, pěkně s plným bříškem, to se to chrupalo. Když ale už bylo ráno, tak jsem šel zase pro změnu za mojí paničkou a ta mi šla otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Ta ale byla jenom malinká, vždyť jsem byl nabaštěný. Pak jsem zase vyrazil ven. Pořádně jsem si proběhl nejdůležitější místečka a potom jsem pobíhal jen tak po dvorku. Občas jsem si odpočinul někde ve stínu, každou chvíli jsem se šel ukázat paničce a zase jsem letěl ven. Dneska bylo zase nádherně. Sice dopoledne to jednu chvíli vypadalo na pořádný liják, ale mraky utekly a sluníčko zase krásně svítilo. Byl jsem venku celý den. V poledne nás panička zavolala domů a dostali jsme kuřátko. To byla bašta. Odpoledne byli s námi venku i páníci, tak to bylo fajn. Panička nás trochu prohnala s provázkem a docela jsme se pěkně vyřádili. Ale i když byla panička na dvorku, stejně jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a šel jsem se mrknout k sousedům do dvora. Byl jsem venku až do večera. Pak pro nás panička přišla, ani se mi moc nechtělo jít domů, ale musel jsem. Tak jsem se ještě trochu prošel po baráku, potom jsem si dal večeři a pak jsem si lehl do křesílka a odpočívám.

27. září 2011 19:58:13

Ráno jsem krásně spal a probudil jsem se, když panička vstávala a dělala hrozný rámus. Ani jsem tomu nemohl uvěřit, že panička byla dneska vzhůru dřív než já. Tak jsem honem vyskočil, aby si nemyslela, že jsem nějaký lenoch a už jsem běžel ven. Pěkně jsem se proběhl a prošel jsem si svá důležitá místečka a pak jsem šel na snídani. Hned po snídani jsem vyrazil na balkon. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem si vyskočil na střechu baráku, abych zjistil co se děje na ulici. Potom jsem se zase vrátil na balkon a rovnou jsem skočil na dvorek. Pobíhal jsem po dvorku a po zahrádce, mezitím jsem i odpočíval pod stromem nebo na chodníku a celé dopoledne jsem byl venku. Občas jsem se šel podívat na paničku, aby byl klid a zase jsem běžel ven. Venku bylo nádherně a na sluníčku bylo pořádné horko. Tak jsem se raději zdržoval ve stínu. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl pod stromem, ale viděl jsem jak na zahrádce létají motýlci, tak jsem si sedl do trávy na zahrádku a pozoroval jsem je. Jen jsem na ně koukal a dneska jsem je vůbec nechytal. Asi bylo na mě moc velké vedro a nechtělo se mi za nimi lítat. Odpoledne k nám zase přišel nějaký pán. Mě to teda vůbec nevadilo protože jsem byl venku a on v té koupelně, prý to byl elektrikář, ale jak začal vrtat, to byl takový rámus, že jsem se bál i venku. Tak jsem se schoval za skleník a než ten rachot utichl tak jsem tam byl schovaný. Pak jsem zase klidně pobíhal po dvorku. Zase jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně, abych zjistil co je u sousedů nového. Chvíli jsem se tam usadil a rozhlížel jsem se. Ale největší radost jsem měl když ten pán odešel. Honem jsem se utíkal podívat co tam vyváděl. Páni, to bylo něco. Obě paničky měly na hodně dlouho co uklízet. Tak jsem šel raději ven. Byl jsem tam až do večera. To už jsem si potom sedl na zahrádku a pozoroval jsem v kytičkách takové malé bílé můry. Ale pak přišla panička a šel jsem domů. Dal jsem si baštu a lehl jsem si do křesla a odpočívám.

26. září 2011 20:00:00

Dneska ráno jsem se vyspal, probudil jsem paničku, pěkně jsme se zase pomazlili a pak mě panička otevřela dveře a už jsem letěl ven. Pořádně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce, pak jsem si vyskočil na plot, podíval jsem se k sousedům do zahrady a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem chtěl jít na balkon, ale ten černý mrňous se tam zase vyvaloval, tak jsem tam raději nešel. On jak nás vidí, tak si myslí, že si s ním budeme hrát, ale nás taková mrňata nebaví. Tak jsem šel zase na dvorek. Prošel jsem se po dvorku a usadil jsem se na chodníku. Rozhlížel jsem se po zahrádce, ale zatím se tam motýlek žádný neukázal. Tak jsem to chvíli sledoval a pak jsem se zase proběhl. Skočil jsem na plot. Podíval jsem se do zahrady a pak jsem vyskočil na střechu letní kuchyně a pěkně jsem se tam rozhlížel. Venku bylo dneska zase nádherné počasí, tak jsem si to užíval. Celý den jsem byl venku. Pobíhal jsem po dvoře i po zahrádce, odpočíval jsem na chodníku nebo v trávě a nebo na židli v pergole a samozřejmě jsem se chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem odpočíval na boudě a pak jsem si sedl na chodník a sledoval jsem zahrádku. To už tam ale byli na kytičkách motýlci. Chvíli jsem se na ně díval a pozoroval jsem je a pak jsem po nich skočil. Netrvalo to dlouho a už jsem ho měl. Honem jsem s ním utíkal domů, abych se pochlubil paničce. Jak jsem vběhl do chodby, tak už jsem křičel zase na celé kolo. To panička koukala, jaký to byl zase fešák. Ale dneska už jsem jich víc nechytil. Stačil mi ten jeden. Odpoledne byli venku páníci a tak to se mi docela líbilo. Panička si myslela, jak nás bude fotit a zkusila to s Míšou. Míša to ale nevydržela a utekla jí a když jsem to viděl, že utíká, tak jsem běžel za ní a Kikina také. Panička se rozčilovala a my jsme se za plotem chechtali. Pak jsem se vrátil a jen tak jsem si tam na chodníku odpočíval. Najednou jsem zahlédl jak se Zuzka prochází. Tak jsem se po ní rozběhl. Ona přede mnou utekla do záhonu, tak jsem to vzal za ní a pak letěla domů až do obýváku pod stůl. Tam se usadila a když jsem za ní doletěl, tak na mě syčela, prskala a děsně hučela. Tak jsem jí ještě chvíli rozčiloval a pak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl a lehl jsem si na boudu. Pak si ke mě lehla i Kikina a najednou dorazila ven Zuzka. Asi mě chěla ukázat jaká je hrdinka, protože si vyskočila na boudu a lehla si mezi mě a Kikinu. Tak jsme si tam odpočívali až skoro do večera. Holky tam zůstaly ležet, ale já se šel ještě trochu proběhnout. Zrovna když pro mě přišla panička, tak jsem skočil za plot. Volala mě, ale nějak špatně jsem slyšel, tak jsem na to její volání vůbec nereagoval. Najednou se přihnal k plotu sousedovic pejsek a pěkně na mě štěkal. To jsem ale rychle vyskočil na plot a už jsem byl na dvorku. Místo toho, aby panička chválila mě, že jsem už přišel, tak jen říkala, hodný pejsek. Tomu teda nerozumím. Pak jsme šli domů. Hned jsem si dal večeři a už ležím v obýváku na křesle. Nejdříve jsem s páníkem koukal na televizi, ale nějak mě to zmohlo, tak už spím.

25. září 2011 19:39:20

Dneska ráno jsem se vyspal a šel jsem vzbudit druhou paničku. Ale úspěch se žádný nedostavil a poslala mě spát. Tak jsem šel za mojí paničkou. Skočil jsem si k ní do postele a pěkně dlouho jsme se mazlili. Když nás to přestalo bavit, tak jsme vstali a hned mi panička šla otevřít dveře a já mohl vyrazit ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce, pak jsem si vyskočil na plot a potom jsem šel domů na snídani. Hned po snídani jsem šel na balkon, chvíli jsem tam jen tak seděl a rozhlížel jsem se a pak jsem si vyskočil na střechu a šel jsem zase pozorovat co se děje na ulici. Když jsem zjistil co jsem potřeboval, tak jsem zase skočil zpátky na balkon. Chvíli jsem tam zase poseděl a pak jsem šel na dvorek. Venku bylo dneska zase nádherně. Celý den svítilo sluníčko a bylo příjemné teploučko. Tak jsem si to venku užíval co možná nejvíce. Pobíhal jsem po dvorku, odpočíval jsem buď na boudě nebo v trávě a nebo jen tak na chodníku a samozřejmě, že jsem se každou chvíli chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem šel zase ven. Sedl jsem si před naší boudou a pozoroval jsem co se děje u nás na dvorku a na zahrádce. To je totiž takové pěkné místečko odkud mám přehled o všem. Najednou jsem zjistil, že jsou na zahrádce motýlci. Tak jsem tam na ně skočil. Trochu jsem se víc rozmáchnul a už jsem ho měl. Honem jsem utíkal za paničkou a zase jsem křičel na celý barák, aby se připravila, že už jí nesu domů úlovek. Ta koukala jak jsem šikovný, ale místo pochvaly mě nadávala a tak jsem jí tam toho motýlka nechal v kuchyni a šel jsem ven. Přece nebudu pořád poslouchat takové řeči. Stejně mi to říká jen proto, že mi ty motýlky závidí. Tak jsem šel zase na zahrádku. Chvíli jsem na ty motýlky koukal, ale to se nedá vydržet. Prostě jsem po něm skočil zase a jasné je, že jsem ho chytil. Jenomže mě nenapadlo nic jiného, než zase letět za paničkou. No a opakovalo se to samé, co před tím. Tak jsem jí ho zase nechal v kuchyni a šel jsem ven. Potom přišli páníci na dvorek, chvíli tam něco pracovali a tak jsem jim chvíli pomáhal a pak si vzala panička koště a šla zametat, tak jsem raději utekl. Vyskočil jsem si na střechu letní kuchyně, trochu jsem se po ní prošel, podíval jsem se k sousedům a pak si najednou na střechu sedla hrdlička. Tak jsem se přikrčil a už jsem šel po ní. Ale ona mi potvůrka uletěla. Asi je to dobře, protože je moc veliká a myslím si, že bych se jí určitě bál. Potom páníci odešli, ale já jsem ještě zůstal venku. Pořád bylo krásně, tak jsem si tu nádheru užíval až do večera. Pak jsem si ale řekl, že už půjdu domů. Zrovna jsem vběhl do chodby a potkali jsme se s paničkou jak šla pro mě. To je teda legrační, protože včera se nám to stalo také. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem si dal večeři a pak jsem si obsadil židli u počítače a už si tu na ní pěkně odpočívám.

24. září 2011 20:50:23

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil, tak jsem šel za paničkou. Skočil jsem si k ní do postele a pořádně jsme se pomazlili. Potom jsme vstali a panička mi šla otevřít dveře na dvorek. Vyletěl jsem jako střela a pořádně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce. Pak jsem si vyskočil na plot, chvíli jsem se rozhlížel po sousedovic zahradě a pak jsem šel domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon. Ten mrňous už byl pryč, tak jsem toho využil a vypravil jsem se na střechu. Pěkně jsem se rozhlížel po ulici a docela dlouho jsem tam vydržel. Pak jsem se zase vrátil na balkon a hned jsem skočil na dvorek. Dneska bylo zase venku nádherně, tak jsem si to užíval celý den. Běhal jsem po dvoře i po zahrádce. Občas jsem si někde odpočinul, buď na boudě nebo v pergole na židli a nebo pod stromem. Také jsem se chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem si lehl na boudu a pak jsem se usadil na zahrádce a pozoroval jsem motýlky. Protože bylo krásně, tak jsme jich zase měli docela dost. Hned jsem se po něm rozběhl a byl můj. Za velikého křiku jsem ho běžel ukázat paničce. Moc se jí líbil, byl krásný barevný, tak aby měla radost, tak jsem jí ho nechal doma a šel jsem si ulovit jiného. Netrvalo to dlouho a už jsem zase křičel na celé kolo a hnal za paničkou. Ta koukala jaký jsem šikulka. Potom už jsem je ale nechytal. Jen jsem na ně koukal. Odpoledne se paničky vypravily na nějaké trávy a mě klidně nechaly doma. Ale naštěstí byl doma i páník, tak jsem mu zase pomáhal betonovat a když to bylo hotové, tak jsem běhal po dvoře. Pak přišly paničky domů. Byl jsem moc rád. Pak jsem ještě chvíli pobíhal venku, skočil jsem si na střechu letní kuchyně, rozhlédl jsem se po okolí a pak jsem šel domů. Počkal jsem na paničku a pak jsme šli spolu zavřít dveře do letní kuchyně a pak jsme šli domů. Dal jsem si večeři a rovnou jsem si lehl do křesla a odpočívám.

23. září 2011 19:34:07

Hned jak jsem se ráno probudil, běžel jsem ven. Samozřejmě to nebylo okamžitě po probuzení, tu mojí chvilku, kdy se mazlím u paničky v posteli jsem si neodpustil ani dneska, ale pak už jsem na nic nečekal a utíkal jsem na dvorek. Po tom včerejším odpoledni jsem měl dneska co dohánět, takže jsem se nikde zbytečně nezdržoval a rovnou jsem se dal do průzkumu všech mých důležitých místeček. Když jsem prošel všechno na dvoře a na zahrádce, vyskočil jsem na plot, podíval jsem se k sousedům, pak jsem se přemístil na střechu letní kuchyně, abych zjistil, co se děje i u druhých sousedů, a poté jsem šel domů. Ale že bych chtěl být doma jsem rozhodně neměl v plánu. Rovnou jsem šel ke dveřím na balkon. Na balkoně jsem si nejdřív všechno pořádně očichal, protože tam zase byl včera večer ten mrňous od sousedů, tak jsem musel zjistit, kde všude se na tom mém balkóně pohyboval. S politováním jsem zjistil, že si ho prošel úplně celý křížem krážem a ještě se klidně vyvaloval v naší boudě, drzoun jeden. Abych se trochu uklidnil, vyskočil jsem si na střechu a šel jsem pozorovat dění na ulici. Když mě to přestalo bavit, seskočil jsem zase na balkon, tam jsem si chvilku poseděl a šel jsem na dvorek. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvoře a po zahrádce. Jen jsem občas zaběhl domů, aby panička viděla, že jsem v pořádku a nemusela za mnou chodit na dvůr kontrolovat mě tam jak nějaké malé mimino a ještě navíc mě vyrušovat při veledůležitých činnostech jakými jsou například pozorování ptáčků na stromě nebo nakukování pod plotem k sousedům. V poledne jsem se přemístil na zahrádku, protože jsem tam uviděl motýlka. Dlouho to netrvalo a už jsem ho měl. Utíkal jsem s ním rychle domů, abych se paničce pochlubil. Jenomže jsem došel do kuchyně a panička byla kdoví kde. Tak jsem začal křičet, ať se jde rychle podívat, jaký mám úlovek nebo už nic neuvidí, protože ten motýl třepe křídly a mě to příšerně lechtá do čumáčku, a budu ho muset pustit. Naštěstí mě panička vyslyšela a hned přišla. Nebyl to sice žádný extra úlovek, protože to byl jen takový mrňous, který ani nebyl strakatý, jen takový obyčejný šedý. Ale řekl jsem si, že každý kus se počítá, protože už to nebude dlouho trvat a motýlkové přestanou létat. Panička z něj měla taky ohromnou radost, jenomže jí neumí dát najevo. Já jsem to ale poznal, tak jsem raději motýlka odnesl zase zpátky na dvorek, aby mi ho panička nesebrala. Přece jenom tenhle kousek ještě ve sbírce nemám, tak by ho byla škoda. Sotva jsem si ho schoval, přeletě další motýl. Tentokrát ten, na které jsem zvyklý - krásný, velký a strakatý. Jedním skokem jsem ho lapil a opět jsem ho donesl paničce. Těch už mám na kontě dost, tak jsem ho nechal v kuchyni a šel jsem zase ven. Během odpoledne jsem zase pobíhal po dvoře, občas jsem si vyskočil na plot, ale taky jsem si musel pořádně odpočinout na boudě. A samozřejmě jsem musel jít každou chvíli zkontrolovat páníka a trochu mu pomoct při stavění zdi. K večeru jsem se ještě jednou rozhlédl z plotu a nakonec jsem šel úplně dobrovolně domů. Akorát jsem se na chodbě potkal s paničkou, která pro mě šla. Tak jsem šli spolu zavřít dveře do letní kuchyně a šli jsme domů. Dal jsem si večeři, vyskočil jsem si v obýváku na křeslo, pořádně jsem se umyl a teď už spinkám.

22. září 2011 19:52:04

Dneska ráno jsem zase vstával stejně s paničkou. To bylo prima, protože mě hned pustila ven. Tak jsem se šel pořádně proběhnout a pak jsem se vrátil domů na snídani. Hned po snídani jsem se šel podívat na balkon, ale byl tam zase ten mrňous od sousedů, tak jsem rovnou skočil dolů na dvorek. Lehl jsem si na boudu a trochu jsem odpočíval. Potom jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a mrknul jsem se do zahrady, také jsem se prošel po střeše a až do oběda jsem si užíval krásné počasí. Před polednem nás panička nahnala domů a řekla nám, že musíme být doma, protože páníci pojedou pryč a my budeme hlídat. Hned nám také řekla, že se vrátí až k večeru. To je teda hrůza. Venku nádherně a páníci si odjedou a my chudáčci musíme být zavření doma. Skutečně se vrátili až k večeru. Ale měla panička štěstí, že nás hned pustila ven trochu se proběhnout. Já jsem měl zase mojí lítací akci, protože jsem pořád běhal ven a zase domů a zpátky. To bylo z radosti, že už jsou páníci doma. Když mě to běhání přešlo, tak jsem se šel podívat za plot do zahrady, potom jsem se proběhl po dvorku, a pak jsem vyskočil na střechu. Zrovna jsem nakukoval k sousedům do dvora, když mě panička zavolala. Honem jsem utíkal ze střechy dolů a hnal jsem za paničkou. Moc mě chválila, že jsem hodný a šikovný, když jsem tak rychle přiběhl. S velikým zaujetím jsem tu chválu o mě poslouchal, a pak jsme zavřeli dveře na dvorek a už jsem zůstal doma. Trochu jsem se nabaštil a pak jsem si lehl na křeslo v obýváku a už si tu hezky odpočívám.

21. září 2011 20:01:14

Dneska ráno jsme se tak nějak vyspali s paničkou ve stejnou dobu. Ani jsem jí nemusel přemlouvat a hned mi šla otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem se vrátil domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem zase pospíchal ven. Nejdříve jsem se chvíli usadil na boudě a pak jsem šel zase běhat. Proběhl jsem dvorek i zahrádku, podíval jsem se k sousedům do zahrady a pak jsem si zase vyskočil na střechu letní kuchyně, abych zjistil co je nového u sousedů. Pak jsem zase seskočil dolů, šel jsem se mrknout na paničku aby byl klid a také jsem šel za páníkem, protože ten začal stavět zeď, tak jsem mu musel také pomáhat. Páník byl moc rád, už včera večer jsem mu pomáhal dělat beton a tak měl radost, když viděl že se k němu žene zase tak kvalitní pomocník. Pak jsem zase musel letět ven, protože jsem zjistil, že mi nějak ubývají ty cihly, tak jsem je musel hlídat. Nakonec jsem přišel na to, že mi je páník krade. Celé dopoledne bylo venku nádherně. Od rána svítilo sluníčko a krásně hřálo. Odpoledne se nám ale schovalo a docela se začalo mračit, že už to vypadalo zase na déšť. Ale dobře to dopadlo. Vůbec nepršelo, sice sluníčko až do večera nevykouklo, ale bylo docela teplo. Celé odpoledne jsem měl pořád moc práce. Také jsem objevil na dvoře bednu s bramborama a jedna ležela na zemi. Tak jsem si jí opatrně oťukával a pak jsem se s ní popral. Potom jsem se jen tak procházel po chodníku a panička mě chtěla rozčílit, tak šla trhat pažitku. To tedy dělat neměla, protože jsem po ní hned skočil a rafnul jsem jí. Ona mě za to prohnala a já jsem skákal do keříků. Teda docela parádně jsem se vyřádil. Pak panička odešla, tak jsem se ještě trochu prošel a pak jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem se díval do zahrady. Pak jsem tam skočil, trochu jsem se proběhl a šel jsem zase zpátky k nám na dvorek. Užíval jsem si to venku až do večera než pro mě přišla panička. Pak jsem musel jít domů. Ještě jsem se chvíli procházel po baráku, pak jsem si dal večeři a potom jsem si lehl do křesla a pěkně si odpočívám.

20. září 2011 19:56:59

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Za nic na světě jsem jí nedonutil aby vstala. Pořád mi jen říkala, abych šel ještě spát, že je málo hodin a že je venku ještě tma. Tak jsem to vzdal. Šel jsem se trochu projít po baráku a pak jsem si lehl v obýváku na křeslo a usnul jsem. Když jsem se potom probudil, tak mi šla panička hned otevřít dveře na dvorek a honem jsem utíkal ven. Venku už konečně nepršelo, ale byla tam docela pořádná zima. Tak jsem se pořádně proběhl a šel jsem domů. Nasnídal jsem se a za chvíli už jsem zase běhal po dvoře. Panička mě lákala domů, ale kdepak já, ani náhodou. Musel jsem se pořádně po těch dvou dnech lenošení proběhnout. Ale aby se panička nerozčilovala, tak jsem se jí chodil ukazovat. Měl jsem štěstí, protože jsem zrovna přišel v době kdy panička převlékala peřiny. Honem jsem jí utíkal pomáhat. To je totiž moje oblíbená práce. Hned jsem zapomněl, že mám venku plno povinností a pustil jsem se do práce. Společně jsme s paničkou natáhli prostěradlo a při té příležitosti jsem se zase podíval do úložného prostoru v posteli. Tam je to moc zajímavé. Když už bylo prostěradlo natažené, tak jsem paničku nechal aby už si to dodělala a šel jsem zase ven. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si i skočil za plot, ale dlouho jsem se tam nezdržoval a zase jsem šel zpátky na dvorek. Před polednem nás panička zahnala domů. Vysvětlila nám, že k nám přijde pan instalatér a že my budeme zavření doma, protože v přízemí bude dělat něco v koupelně. My bychom se mu tam pletli a ještě horší by bylo, kdyby si musel jít pro něco na ulici do auta, tak jak nás zná, snadno by jsme mohli vyběhnout na ulici za ním. No pravdu má. Ale byla to dlouhá doba než odešel. Také dělal pěkný rámus až z toho šel strach. Ale já jsem se usadil v obýváku na křesle a tam jsem to přečkal. Když odešel, tak jsme hned všichni běželi ven. Jé, to jsem koukal. Ono začalo svítit i sluníčko. Ale s tím teplem to pořád žádná sláva není. Stejně jsem ale pobíhal venku až do večera. Potom nás panička zavolala domů, tak jsem šel. Chvíli jsem jen tak pobíhal, pak jsem si dal večeři a šel jsem si lehnout na židli k počítači.

19. září 2011 19:53:28

Ráno, hned jak jsem se probudil, tak jsem šel za paničkou do postele. Protože jsem viděl, že se jí vůbec nechce vstávat, tak jsem si k ní skočil do postele a trochu jsme se pomazlili. Když už toho bylo tak akorát, tak jsem vyskočil z postele a mňouknul jsem na paničku, že už chci jít ven. Panička tedy vstala a šla mi otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a než jsem stačil oběhnout vše důležité, tak už zase začalo pršet. To mě opravdu štvalo, jakoby toho deště včera nebylo dost. Pak už tak nějak pršelo skoro pořád. Jen s malými přestávkami asi abych se mohl alespoň trochu proběhnout pršelo skoro až do večera. A také se parádně ochladilo. Celé dopoledne jsem byl ale venku. Sice jsem byl na boudě pod střechou, ale bylo to lepší než být doma. Přesto jsem ale každou chvíli zaběhl domů, ukázat se paničce, aby neměla starost a také jsem jí šel pomáhat vařit. Pak jsem zase běžel ven. Zase jsem se uložil na boudu a pozoroval jsem jak prší. Pak jsem zaslechl zvonek a už jsem slyšel hlasy. Zase k nám někdo šel, nějaký chlápek. Tak jsem trnul hrůzou jestli náhodou nepůjde na dvorek, ale naštěstí se mu do té zimy nechtělo a docela brzy zase odešel. Tak jsem ležel na té boudě v klidu dál. Potom přestalo pršet, tak jsem se šel proběhnout po dvorku, ale nedalo mi to a vypravil jsem se i na zahrádku. A hned jsem byl celý mokrý. Tak jsem šel domů. Panička mi vysušila kožíšek a tak jsem vyrazil zase ven. Ještě jsem se trochu proběhl, ale už mi to venku vůbec nebavilo. Sebral jsem se a šel jsem domů. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven a v tom mi padla do oka prázdná židle u počítače. Honem jsem si na ní skočil a zatočil jsem se hezky do klubíčka a v momentě jsem spal. Potom, když už byl čas na večeři, tak jsem vstal, nabaštil jsem se a pak jsem šel za páníkem do obýváku, lehl jsem si na křeslo a koukáme spolu na televizi. Doufám, že zítra to počasí se vylepší a nebude už pršet vůbec.

18. září 2011 19:26:43

Dneska ráno jsem ani moc nepospíchal se vstáváním. Sluníčko mě dneska ven nevylákalo, a tak jsem se vyvaloval na křesílku, až do té doby, než jsem slyšel, že panička vstává. Hned jsem za ní utíkal, abych jí zastihl ještě v posteli. Skočil jsem si k ní a chvilku jsem si nechal drbat bříško. Pak jsem jí mňouknul, že končíme a jdeme ven. Jak mi panička otevřela dveře, zjistil jsem, že jsem ani tak moc nemusel spěchat. Docela pěkně pršelo a bylo zataženo, že to vůbec nevypadalo na to, že by se to mohlo vylepšit. Chvíli jsem poseděl vedle boudy pod střechou, a pak jsem rychle přeběhl pod pergolu. Tam jsem si sedl těsně za čáru, kam už nepršelo a rozhlížel jsem se po zahrádce, abych udělal alespoň takovou zběžnou kontrolu, když nemůžu všechno důkladně prozkoumat. Ale za chvíli jsem to vzdal a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a už jsem zase neměl doma nejmenší stání. Tak jsem vyběhl na dvorek, vyskočil jsem si na boudu a jen jsem tam ležel a pozoroval ten déšť. Potom jsem se šel podívat na paničku, a bylo to právě včas. Zrovna vařila a nutně potřebovala někoho, kdo by jí pomohl. Fakt jsem se moc snažil. Panička byla ráda, že má takového pomocníka, tak mi za odměnu dala ochutnat masíčko. Pak jsem si řekl, že už to panička zvládne sama a šel jsem zase ven. Pořád pršelo, takže jsem se opět uložil na boudě a díval se na to. Kolem poledne na chvilinku přestalo, tak jsem se trochu proběhl po dvoře, vyskočil jsem si na plot a na pergolu, a to bylo tak všechno, co jsem stačil. Opět začalo pořádně lít. Šel jsem tedy domů na oběd a potom jsem šel odpočívat na boudu. Odpoledne jsem se šel podívat domů a myslel jsem si, že se mrknu na balkón. Ale v boudě tam ležel ten mrňousek od sousedů. Ani se ke mně nehrnul a nedorážel na mě jako vždycky. Asi byl rád že je schovaný v suchu. Tak jsem ho tam nechal a vrátil jsem se domů. Trochu jsem se prošel po bytě a chtěl jsem jí opět ven. Jenomže zrovna lilo ještě víc než před tím, tak jsem se otočil a vrátil jsem se zpátky domů. Vyskočil jsem si v kuchyni na židli a za chvilku už jsem spal. Probudil jsem se až k večeru a ještě jsem se šel podívat ven. Pršelo jen tak malinko, tak jsem se trochu proběhl po dvoře a vběhl jsem i na zahrádku a pěkně jsem si tam namočil kožíšek. Tak mě panička hned zavolala domů, vysušila mi kožíšek a už jsem nikam nešel. Lehl jsem si v obýváku do křesílka a odpočívám.

17. září 2011 21:17:13

Dneska ráno jsem se nejdříve musel zase pomazlit v posteli u paničky. Potom jsme vstali a protože ještě venku trochu pršelo, tak jsem musel počkat až přestane. Hned jak přestalo pršet, tak jsem vyrazil ven. Netrvalo to dlouho a začalo svítit sluníčko a vydrželo svítit a krásně hřát až do večera. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem se domů nasnídat. Potom jsem šel ven a užíval jsem si to tam až do oběda. Většinou jsem pobíhal, ale mezi tím jsem i občas odpočíval. Buď na boudě a nebo na židli v pergole. Po obědě jsem šel zase ven. To už jsem se usadil na chodníku a díval jsem se do zahrádky jak tam poletují motýlci. Chvíli jsem je pozoroval a pak jsem se za jedním rozběhl a ve chvilce jsem ho měl. Honem jsem se zase utíkal pochlubit paničce. Trochu jsem ho pohonil po kuchyni a pak jsem ho tam paničce nechal a šel jsem ven. Panička ho zase pustila oknem do ulice. Pak už jsem motýlky nechytal a raději jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a tam jsem se pořádně rozhlížel po okolí. Potom jsem seskočil a zase jsem se proběhl po dvorku. Pak přišli páníci ven a to už se mi docela líbilo. Netrvalo to dlouho a přišla k nám návštěva. Tentokráte to byla teta - panička od Sisinky. Byla u nás docela dlouho. Potom odešla a já jsem si ještě vyskočil na střechu. V tom přišla panička a volala mě domů. Tak jsem chvíli pobíhal ještě po střeše a pak jsem seskočil dolů na pergolu. Místo abych šel za paničkou, tak jsem přeběhl na plot a už jsem byl u sousedů v zahradě. Jenomže v momentě stála panička u plotu a už mě volala. Ale já jsem vůbec neslyšel. Tak asi po půl hodině jsem skočil na plot a přeskočil jsem k sousedům na králíkárnu a pořád jsem neslyšel. Pak jsem se v nestřeženém okamžiku objevil na plotě, to už panička na mě dosáhla, chytla mě a už jsem neměl šanci zdrhnout. Dostal jsem pořádně vynadáno a také jednu pěknou na prdelku. Panička mi řekla, že jsem zlobivý a neposlušný kocourek. To ale přehnala. O tom vůbec nic nevím, vždyť jsem fakt hodný a že jsem neslyšel, za to nemůžu. Měl jsem tam totiž prima společnost, kterou mi dělal ten mrňous od sousedů. Teď už jsem ale doma, po večeři a spím v obýváku na křesle a s paničkou už jsme zase kamarádi.

16. září 2011 20:09:17

Ráno jsem skočil zase k paničce do postele, chvíli jsme se pomazlili a pak jsem jí mňouknul, ať už kouká vstávat, že nutně potřebuju jít ven. Naštěstí už panička uznala, že je vhodná doba a hned jsem mohl vyrazit. Proběhl jsem si dvorek a zahrádku a běžel jsem na plot. V rychlosti jsem mrknul i k sousedům do zahrady, ale brzo jsem se vrátil, usadil jsem se na plotě a rozhlížel jsem se po okolí. Pak jsem se vrátil domů. Dal jsem si snídani a vyrazil jsem nanovo. Celé dopoledne jsem pobíhal po dvoře, občas jsem si vyskočil na plot a každou chvíli jsem se šel ukázat paničce, aby neměla starost. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na boudě a pak jsem se vypravil na zahrádku, že se zase trochu podívám na motýly. Opět se jich několik prohánělo nad záhonkem, ale mě tentokrát nezajímali. Zahlédl jsem totiž jiný objekt. Nad jednou kytičkou se třepetila dlouhozobka. Přikrčil jsem se, aby mě vůbec neviděla, pak jsem se nenápadně připlížil až pod tu kytičku, vyskočil jsem a už jsem jí měl. Hned jsem s ní utíkal domů, abych se zase pochlubil paničce. Jenomže ta dlouhozobka se tak hrozně moc třepala, že jsem jí nemohl ani pustit a panička jí ani pořádně neviděla. Ale jak se ke mně sehnula, dostal jsem strach, že mi jí chce sebrat a raději jsem zase utekl ven. Pořád jsem dlouhozobku držel v tlamce, až mě z toho brnělo celé tělo. Ještě jednou jsem se s ní vydal domů. To už mě panička chytila a dlouhozobku mi vyndala z tlamky. Na jednu stranu jsem byl docela rád, protože už jsem se z toho celý chvěl, ale na druhou stranu mě panička pěkně naštvala, protože jak dlouhozobku držela v ruce, tak otevřela okno a pustila jí ven. Pak chodila a říkala, že jí z toho úplně brní prsty, jak jí chvilku držela. Ale dobře jí tak. Nemá krást cizí úlovky. Protože mě panička naštvala, tak jsem si řekl, že s ní doma nebudu a šel jsem zase ven. Chvíli jsem číhal na motýly, ale ani jsem je nechytal, jen jsem se díval. Později za mnou přišla ven panička a začala sekat trávu. To mě teda naštvala znovu, protože kdo má tu sekačku poslouchat. Tak jsem to přečkal pod pergolou a jak měla panička hotovo, šel jsem všechno zkontrolovat. Potom jsme si s paničkou ještě chvíli hráli s provázkem a pak jsem jí utekl. Vyskočil jsem si na pergolu, usadil jsem se na střeše a vyhříval jsem si tam hezky kožíšek. Chvíli jsem tam pobyl, pak jsem se šel podívat na plot a řekl jsem si, že se půjdu kouknout k sousedům do zahrady. Jenomže vím, že jak mě panička chvíli nevidí, tak už běhá po dvoře a volá mě a akorát mi dělá ostudu. Tak abych tomu předešel, šel jsem domů, paničce jsem se ukázal, ujistil jsem jí, že si se mnou vůbec nemusí dělat starosti a rovnou jsem šel za ten plot. Ale dlouho jsem se tam nezdržel. Šel jsem domů a vyběhl jsem na balkón. Už tam na mě čekal sousedovic malý kocourek. Tak jsme si spolu trochu popovídali. Pak jsem seskočil na dvorek, ještě jsem se trochu proběhl po zahrádce a šel jsem domů. Došel jsem k židli u počítače, na které zrovna seděla panička. Významně jsem se na ní podíval, ona vstala, já si skočil do židle, hezky jsem se v ní uložil a krásně si tu odpočívám.

15. září 2011 19:57:12

Dneska ráno, hned jak jsem měl vyspáno, tak jsem šel za paničkou. Chvíli jsme se u ní v posteli mazlili a pak panička vstala. Tak jsem se radoval, že už budu moct jít ven, ale kdepak. Panička mi řekla, že páníci musí jet pryč a my budeme hlídat, takže teď nikam jít nemůže a musím počkat až se páníci vrátí. Panička si totiž myslela, že bych zdrhnul a nechtěl pak jít domů. Ale to má pravdu, já se totiž ráno potřebuji proběhnout pořádně a né jen chviličku. Tak jsem to tedy musel doma vydržet. Před obědem páníci dorazili domů, tak jsem se s nimi přivítal, ale jen tak trochu aby se neřeklo a už jsem utíkal ke dveřím. Panička mi otevřela a já jsem vyletěl ven jako blesk. Pěkně jsem se proběhl a běžel jsem domů. Měl jsem totiž obrovskou radost, že už jsou páníci doma. Párkrát jsem se takhle proběhl domů a ven a zase zpátky a pak jsem si dal oběd. Potom jsem šel zase honem ven. Chvíli jsem odpočíval v trávě a pak jsem zamířil do zahrádky. Usadil jsem se na pěšince a najednou vidím motýlka. Honem jsem vyskočil a už byl můj. Vzal jsem ho do tlamky a běžel jsem za paničkou. Chvilku jsem si s ním pohrál v kuchyni a pak jsem ho tam nechal paničce a šel jsem zase ven. Venku bylo dneska zase krásné počasí. Sluníčko svítilo a tak jsem si to užíval až do večera. Pobíhal jsem po zahrádce, občas jsem si vyskočil na plot, také jsem si skočil i za plot, také jsem se vypravil zase na střechu letní kuchyně a také jsem odpočíval. Chvíli jsem byl na boudě, chvilku pod keřem nebo na židli v pergole a nebo jen tak na chodníku a tak jsem to střídal až do večera. Potom jsem jen tak seděl na chodníku a v tom přišla na dvorek panička. Já jsem si v tu chvíli myslel že jde pro mě, tak jsem se zvedl a utekl jsem za plot do zahrady. Netrvalo to dlouho a byl jsem zpátky na dvorku. V tlamce jsem měl zase tu velkou zelenou kobylku a představoval jsem si jak panička bude koukat. Jenomže ona už byla pryč. Pak mě ale zahlédla z okna a běžela za mnou. Ta koukala jaký mám zase úlovek. Pak jsem šel domů. Už jsem byl za to odpoledne tak uhoněný, že jsem si nejdříve lehl na židli k počítači, trochu jsem se prospal a teprve pak jsem si dal večeři. Potom jsem si lehl v obýváku na křeslo a spím dál.

14. září 2011 19:51:51

Když sem se ráno probudil, hned jsem mňouknul na paničku, že už nutně potřebuju jít ven. Chvilku mě zase chtěla přemlouvat, ale já si stál za svým. Nakonec jsme udělali kompromis. Chvilku jsem si nechal podrbat bříško, a když mě to přestalo bavit, kousnul jsem paničku do ruky a šlo se ven. Proběhl jsem si zahrádku a dvorek, vyskočil jsem na plot a rozhlédl jsem se po okolí a šel jsem zpátky domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon, ale dlouho jsem tam nevydržel a seskočil jsem zase na dvorek. Celé dopoledne jsem pobíhal po zahrádce, občas jsem se šel podívat na plot, dokonce i za plot jsem na chvilinku skočil, ale každou chvíli jsem se chodil ukázat paničce. Vždycky jsem si vyslechl pochvalu jak jsem šikovný a už jsem zase utíkal ven. Po obědě jsem se na chvíli uložil pod keřem do stínu a odpočinul jsem si, ale pak začali na zahrádku lítat motýlkové, takže bylo po odpočinku a vydal jsem se na ně. Nejdříve jsem je jen pozoroval, jak poletují nad záhonkem s kytičkami, ale když pak jeden z nich přeletěl ke květináči, tak jsem se neudržel a lapil jsem ho. Mám i video, jak se mi podařilo motýla chytit, tak pokud chcete, můžete se podívat. Pak jsem motýla vzal a nesl jsem ho ukázat paničce. Jenomže byla zrovna venku, tak jsem si říkal, že to bude problém, a když jí ho donesu do kuchyně tak ho ani neuvidí. Ale naštěstí mi šla v patách, takže jsem ho mohl v kuchyni slavnostně vypustit. položil jsem si motýla na zem, ale on hned zamával křídly a usadil se na zácloně, tak jsem vyskočil za ním do okna, pověsil jsem se na záclonu, pořádně jsem se natáhl a už jsem ho zase držel. Raději jsem ho nepustil a odnesl jsem si ho zase na dvorek. Tam jsem si s ním ještě chvíli pohrál, a když mě omrzel, šel jsem číhat na dalšího. A měl jsem štěstí, ještě se mi podařilo jednoho chytit. Odpoledne byli s námi páníci na dvoře, tak mě panička trošku prohnala s provázkem a pak jsme hráli parádní hru. Panička si vzala do ruky naše granulky, jednu mi hodila a já za ní běžel po chodníku, až jsem jí chytil a snědl. Docela dlouho mě to bavilo, takže jsem se při té hře docela i pěkně nabaštil. Pak jsem si na chvíli lehl na židli pod pergolou, a když jsem si odpočinul, dal jsem se opět do prozkoumávání zahrádky. Když odešli páníci domů, vyskočil jsem si na plot, abych se podíval, co se děje u sousedů a nakonec jsem přeskočil k sousedům na králíkárnu, kam ještě svítilo sluníčko a hezky jsem si tam nahříval kožíšek. I když už tam sluníčko přestalo svítit, tak jsem tam zůstal až do té doby, než pro nás panička přišla. Jakmile mě ale zavolala, tak jsem přiběhl a panička mě odnesla domů. Ani jsem dneska nijak moc neprotestoval. Dal jsem si pár granulek a šel jsem rovnou na židli k počítači. Tam jsem se umyl a teď už na ní pěkně spinkám.

13. září 2011 19:58:17

Dneska ráno jsem zase musel čekat až panička uzná, že už můžu jít ven. Ale vydržel jsem to a pak jsem se zase pořádně proběhl. Byl jsem se podívat i za plotem v zahradě a pak jsem šel na snídani. Hned po snídani jsem šel zase ven. Chvíli jsem jen tak seděl na chodníku a rozhlížel jsem se a pak jsem se zase šel trochu proběhnout. Dneska bylo venku zase o malinko chladněji než včera, foukal vítr, ale hlavní věc byla ta, že nepršelo. Tak jsem celé dopoledne pobíhal po dvoře, párkrát jsem se mrknul za plot do zahrady, chvilkami jsem odpočíval a také jsem se chodil ukazovat paničce. Po obědě jsem se zase vypravil ven. Sedl jsem si na chodník a pozoroval jsem co se děje na zahrádce. Jenomže motýlci dneska vůbec nepřiletěli, tak jsem se vypravil zase za plot. Potom jsem šel na chvíli domů, ale dlouho jsem doma nevydržel. Pobíhal jsem po baráku a nevěděl jsem co dělat, tak jsem šel zase ven. Honil jsem lupínky, chvíli jsem se honil i s Kikinou, ale ta potom odešla, tak jsem šel zase za plot a pak jsem si chvíli lehl na židli v pergole a tam jsem odpočíval. Potom jsem si řekl, že se půjdu podívat domů. Jak jsem dorazil, tak jsem uviděl, že je volná židle u počítače. Tak jsem si na ní vyskočil a netrvalo to dlouho a už jsem spal. K večeru jsem se probudil, tak jsem se šel ještě podívat ven a pak najednou se objevila panička a že prý už mám jít domů. Nejdříve jsem se trochu rozmýšlel, ale pak jsem šel. Ještě se podíval z okna do ulice a pak jsem si dal večeři a šel jsem zase na tu počítačovou židli a odpočívám na ní.

12. září 2011 19:52:54

Dneska v noci byla veliká bouřka. Naštěstí ale brzy skončila a já mohl zase klidně spát. Takže jsem se vyspal docela dobře a ráno jsem měl vyspáno dřív než panička. Jenomže bylo prý zase málo hodin, tak jsem musel čekat. Při tom čekání jsem ale ještě usnul. Když jsem se potom probudil, tak jsem šel hned ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Hned potom jsem se zase vypravil ven. Dneska jsem byl zase celý den venku, protože počasí bylo parádní a tak jsem si to pěkně užíval. Dopoledne jsem ale nemohl moc na zahrádku, protože po noční bouřce bylo všechno mokré, ale do odpoledne sluníčko pěkně všechno vysušilo a bylo to fajn. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady, chvilkami jsem odpočíval, buď na boudě nebo v pergole na židli a také jsem chodil domů podívat se na paničku. Odpoledne přišli ven páníci a to se mi moc líbilo. Panička nás trochu prohnala s provázkem a potom jsme si každý zabral jednu židli v pergole a pěkně jsme si tam odpočívali. Potom páníci odešli, ale já jsem ještě zůstal venku. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem se šel podívat domů na paničku a zase jsem běžel ven. Byl jsem venku až do večera a teprve když pro nás panička přišla tak jsem šel domů. Trochu jsem se prošel po baráku, pak jsem si dal večeři a šel jsem do obýváku na křeslo odpočívat.

11. září 2011 20:11:12

Dneska ráno jsem měl zase vyspáno nějak brzo. Ale stejně mě to nebylo nic platné, protože mě panička poslala ještě spát. Tak jsem se chvíli procházel po baráku a nakonec jsem to své tělo složil u paničky v posteli a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak to už byla s paničkou jiná řeč. Hned mi šla otevřít dveře a já jsem mohl vyběhnout ven. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem se šel podívat na balkon, ale tam se mi to vůbec nelíbilo, tak jsem seskočil na dvorek. Sedl jsem si na chodník a rozhlížel jsem se po dvoře. Zase jsem se trochu proběhl a pak jsem si lehl v pergole na židli. Potom nás panička volala domů, tak jsem honem utíkal. Dostali jsme ochutnat masíčko a pak jsem zase běžel ven. Dopoledne jsem byl venku s páníkem, zase jsem mu musel pomáhat. To páník koukal jak mi šla práce od tlapky. Pak jsem mu ale utekl, protože se u nás na střeše kůlny objevil ten mrňous od sousedů. Tak jsem ho pozoroval co tam vyvádí, pak přišel páník a na tu stříšku mě za ním vysadil. Chvíli jsme na sebe koukali, ale pak jsem seskočil dolů a zase jsem byl na dvorku. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem odpočíval na boudě a pak jsem si sedl na chodník a díval jsem se do zahrádky jak tam poletují motýlci. Dlouho jsem ale nevydržel na ně jen tak koukat, skočil jsem tam a už jsem ho měl. Utíkal jsem s ním domů za paničkou, aby viděla jaký jsem šikula. Jak jsem ho ale vypustil z tlamky, tak mi uletěl rovnou do okna a byl pryč. Ale mě to neodradilo a šel jsem znovu. Než uteklo pár minut tak jsem měl dalšího. Zase jsem s ním běžel domů, ale už jsem si dal pozor aby mi neuletěl. Pak jsem ho vzal a šli jsme spolu na dvorek. Potom už jsem žádné motýlky nechytal. Chvíli jsem odpočíval v trávě pod stromem a pak přišli páníci, tak jsem honem běžel za nimi. Skočil jsem na stůl, lehl jsem si na bok a nechal jsem si pěkně podrbat bříško. Pak přišla Kikina a Zuzka a také chtěly drbat, tak jsem seskočil a šel jsem se podívat do zahrádky. Dneska bylo moc krásné počasí, tak jsem si to venku užíval až do večera. Pak se zase na té střeše u kůlny objevil ten prcek. Panička mě vysadila a už jsme tam byli spolu. Potom jsme šli k nám na balkon. Mrňouskovi se tam moc líbilo a když panička řekla, že už musím domů, tak on tam zůstal sám. Ale mě už to nevadilo, klidně jsem šel domů, dal jsem si večeři a už ležím v obýváku na křesle a po tom celodenním běhání odpočívám. Myslím si, že to nebude dlouho trvat a budu spát.

10. září 2011 19:54:13

Dneska ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit paničku. Ona už nespala, tak jsem si k ní skočil do postele, trochu jsme se pomazlili a šli jsme otevřít dveře na dvorek. Honem jsem vyběhl ven a pořádně jsem se proběhl. Překontroloval jsem vše důležité a šel jsem na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase utíkal ven. Dneska jsem byl venku celý den. Dopoledne sice bylo zataženo, ale krásné teploučko. Odpoledne vyskočilo sluníčko a svítilo až do večera. Tak jsem si to užíval. Po snídani jsem chvíli odpočíval na boudě, potom jsem se proběhl, vyskočil jsem si na střechu, prošel jsem se po ní a zase jsem byl na dvoře. Pak přišla panička a pořádně mě prohnala s provázkem. Tedy já jsem se tak vyřádil, že jsem si pak musel zase lehnout v pergole na židli a odpočíval jsem. Pak jsem šel zase na střechu, seskočil jsem a šel jsem domů. Vzal jsem to ale rovnou na balkon a vyskočil jsem si zase na střechu baráku a šel jsem se podívat co je nového na ulici. Pak jsem byl na dvoře. Po obědě jsem si zase chvíli odpočinul na boudě a pak jsem se šel proběhnout. To už krásně svítilo sluníčko, tak jsem si to venku užíval až do večera. Večer jsem si řekl, že si ještě skočím na střechu. Když už jsem seděl na pergole, tak jsem se najednou zahleděl k plotu sousedovic zahrady. Byl jsem celý naježený a jak to panička z okna uviděla, tak pro mě utíkala a vzala mě domů. Já jsem strašně moc vrčel a vyskočil jsem si doma do okna a pořád jsem se díval tím směrem. Co tam bylo jsem paničce neřekl, ale ona se tam šla podívat, aby zjistila co mě tak vylekalo a neobjevila vůbec nic. Ale nic mě to nepomohlo a už jsem musel zůstat doma. Tak jsem nejdříve pobíhal po bytě a pořád jsem vrčel a když mě to přešlo, tak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven do ulice. Chvíli jsem tam seděl a pak jsem si dal večeři a teď už odpočívám na židli u počítače a myslím si, že brzy budu spát.

9. září 2011 21:10:11

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit paničku. Vstávat se jí nechtělo a řekla mi že mám ještě spát, protože je málo hodin. Tak jsem se trochu prošel po baráku, podíval jsem se na druhou paničku, ta mi řekla to samé, tak jsem si nakonec lehl do křesla a je jasné že jsem usnul. Když jsem se probudil, tak to už bylo prima. Panička už také vstávala a hned mi šla otevřít na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, překontroloval jsem důležitá místečka a pak jsem šel na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem zase vyrazil ven. Chvíli jsem poseděl na cihlách, pak jsem se mrknul do pergoly a pak jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem se díval do zahrady. Pak jsem se šel podívat domů a hned jsem se dozvěděl, že páníci jedou pryč a my budeme hlídat. To je tedy smůla, konečně to vypadalo, že bude dneska hezky a my budeme zase zavření doma. Tak jsem šel zase páníkům zamávat do okna a netrpělivě jsem čekal až se vrátí. Naštěstí to netrvalo až tak moc dlouho a v poledne už byli doma. Hned jsem křičel že chci ven, tak mi panička otevřela a já jsem konečně mohl vyběhnout. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na oběd. Po obědě jsem šel zase ven. Dneska už bylo lépe, občas se i sluníčko ukázalo, ani vítr už tolik nefoukal, tak jsem si to užíval venku. Také jsem si nezapomněl vyskočit na střechu a trochu se po ní projít. Pak jsem byl venku chvíli s páníkem a když odešel tak jsem tam pobíhal. Najednou jsem zjistil, že panička vytírá na chodbě. Tak jsem si na ní počkal, pěkně jsem se přikrčil a jak vyšla ven, tak jsem vyskočil. Teda ta se lekla a hned se za mnou hnala, ale nechytla mi, ani náhodou. Docela dost dlouho mě honila, fakt jsem se parádně proběhl. Když panička odešla, tak jsem ještě pobíhal po dvorku a když už se blížila doba, kdy chodívám domů, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Rovnou jsem si lehl na židli u počítače a pěkně jsem si tam odpočíval. Potom jsem si dal večeři a zase jsem si lehl na tu židli a už spím.

8. září 2011 19:48:54

Ráno, hned jak jsem se probudil, tak jsem šel za druhou paničkou. Měl jsem to akorát, protože zrovna vstávala. Ale ještě než vstala, tak jsem toho využil skočil jsem si do její postele, pěkně jsem se tam natáhnul a nechal jsem si pořádně prodrbat bříško. Potom jsme šli s paničkou otevřít dveře na dvorek. Honem jsem vyběhl ven. Hned jsem zjistil, že je venku ošklivá zima a docela nevlídno. Tak jsem se rychle proběhl a šel jsem na snídani. Potom jsem šel ven. To už ale pršelo, tak jsem musel skočit na boudu a tam jsem ležel. Když přestalo pršet, tak jsem se šel zase proběhnout. Mezi tím k nám přišel nějaký chlápek, kvůli anténě na televizi a byl u nás pěkně dlouho. Trvalo mu to víc jak hodinu a já jsem byl celou tu dobu schovaný pod keřem, kdyby náhodou vyšel ven, tak aby mě neviděl. Naštěstí se na dvoře neobjevil, ale já jsem ho mohl pozorovat jak je u nás na střeše baráku. Dokonce tam byl i s páníkem. Také jsem měl chuť tam zaběhnout, když jsem je viděl jak mi brouzdají po mojí střeše, ale to by tam musel být jenom páník sám. Když potom odešel, tak mi panička přišla říct, že už je pryč a že už klidně můžu jít domů. Tak jsem ještě chvíli počkal a pak jsem to šel omrknout. Ale za chvilku už jsem zase běžel ven. Dneska byla venku docela zima, bylo zataženo a každou chvíli pršelo. Ale stejně mě to ven moc táhlo. Panička mě pořád přemlouvala abych byl doma v teploučku, ale mě to lákalo ven. Pozoroval jsem lupínky jak honil vítr a občas jsem se za nimi i rozběhl. Odpoledne už mě to ale přestalo bavit. Tak jsem šel domů. Nejdříve jsem chvíli koukal z okna a pak jsem si skočil na židli u počítače a v momentě jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel ještě podívat ven, ale bylo to tam pořád stejné, tak jsem se jen trochu proběhl a šel jsem domů. Počkal jsem si na večeři a pak jsem si zase lehl v obýváku do křesílka. Chvíli jsem se tam jen tak vyvaloval, ale teď už spím.

7. září 2011 19:50:13

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem vyrazil ven. Pěkně jsem se proběhl, vyskočil jsem si na střechu letní kuchyně, pořádně jsem se odtamtud rozhlédl a pak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem zase vyrazil ven. Chvíli jsem se jen tak procházel po dvoře a pak začalo pršet. Tak jsem si lehl na boudu a pozoroval jsem déšť. Celou dobu až do oběda a potom ještě asi dvě hodiny pořád jen pršelo. Tak jsem ležel na té boudě, každou chvíli jsem se šel podívat domů, abych náhodou o něco nepřišel a zase jsem šel zpátky. Potom pršet přestalo, sice bylo mokro, ale za chvíli začalo svítit sluníčko a tak jsem se už konečně mohl zase pořádně proběhnout. A že jsem to vzal opravdu důkladně. Zase jsem si neodpustil jeden výskok na střechu. Pak se na dvorku objevila panička a volala mě. Honem jsem seskočil dolů a utíkal jsem za ní. Moc mě chválila, jaký jsem hodný kocourek, když jsem hned přiběhl. Potom jsem šel za paničkou domů. Najednou jsem zjistil, že k nám jde ta paní co roznáší letáky. Když nám je dávala do schránky, tak jsem tak moc vrčel, že to určitě muselo být slyšet i přes ty zavřené dveře. Protože honem je tam dala a rychle pospíchala pryč. Určitě měla ze mě strach. Potom jsem šel zase na dvorek. Trochu jsem se proběhl a pak jsem se usadil na chodníku a rozhlížel jsem se po dvoře a po zahrádce. Už bylo docela hezky, sluníčko pořád svítilo a tak jsem si to venku užíval. Byl jsem tam až do večera. Pak jsem si dal večeři a šel jsem odpočívat na křeslo do obýváku.

6. září 2011 19:51:12

Dneska ráno jsem si krásně spal a v tom jsem zaslechl nějaký šramot. Tak jsem se šel podívat do kuchyně a zjistil jsem, že panička vstává. Teda, když já chci brzy vstávat, tak mě nadává a já jsem to měl dneska vydržet. Vždyť bylo čtvrt na pět. Tak jsem si řekl, že už toho využiju, panička nám rozdělala kapsičku, pěkně jsem se nabaštil a šel jsem spát. Když panička chce tak brzy vstávat, tak ať si vstává, ale já jsem ještě vyspáno neměl. Když bylo pět hodin, tak nám panička řekla, že odchází, ale nemáme se bát, protože sami doma nebudeme, protože páník nikam nejede. Tak jsem byl moc rád. Šel jsem tedy paničky vyprovodit, zamával jsem jim z okna a šel jsem spát. Když jsem se vyspal, tak jsem šel za páníkem a ten mi otevřel dveře na dvorek a já jsem vyběhl ven. Dneska bylo moc hezky a tak jsem si to venku opravdu užíval. Také jsem musel využít toho, že mě panička pořád nesháněla a já jsem měl opravdu volnost. Byl jsem ale na dvorku, pobíhal jsem, odpočíval jsem a občas jsem něco pomohl páníkovi. Odpoledne jsem pozoroval na zahrádce motýlky a jednoho krásného barevného jsem ulovil. Honem jsem utíkal za páníkem abych se pochlubil. Páník mi řekl, že jsem šikulka. Chvilku jsem si s ním pohrál, ale pak ho páník sebral a pustil ho ven. To mě teda docela naštval, protože je úplně stejný jako panička. Ta mi ho také skoro pokaždé sebere. Pak jsem ale měl ještě jeden veliký úspěch. Chytil jsem velikou zelenou kobylku. A honem jsem s ní zase běžel za páníkem. Zase mě pochválil, ale vzal mi jí a pustil jí ven. To je fakt nespravedlnost. K večeru nám páník řekl, že už paničky brzy přijdou domů, tak to jsem byl moc rád. Jak zarachotil klíč ve dveřích už jsem utíkal na chodbu. Když panička otevřela dveře a konečně jsem ji uviděl, že se mi vrátila, tak jsem měl takovou radost, že jsem zase začal lítat jak pominutý. Pak jsem ale běžel za paničkou. Mě se tak moc stýskalo a opravdu jsem byl moc rád, že už je doma. Dokonce nám paničky dovezly dobré granulky a mňamky, tak jsme dostali ochutnat a ještě jsme dostali parádní myšku. Pak jsem zase běžel ven. Ještě jsem se trochu proběhl a pak jsem šel domů. Sám a dobrovolně. Hned jsem si dal večeři a šel jsem si odpočinout na pelíšek abych byl co nejblíže u paničky. Pak jsem se přemístil do obýváku na křeslo a už si tu spokojeně odpočívám.

5. září 2011 19:55:10

Dneska ráno hned jak jsem se vyspal tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Ale žádnou práci jsem neměl protože panička už byla probuzená a dokonce už jsme se potkali v kuchyni. Tak mi šla hned otevřít dveře na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, překontroloval jsem si svoje důležitá místečka a šel jsem se domů nasnídat. Chvíli jsem se zdržel a pak jsem zase vyběhl ven. Prošel jsem si dvorek a vyskočil jsem si na plot. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem seskočil zase na dvorek. Trochu jsem se procházel, pak jsem odpočíval na boudě a pak najednou začalo pršet. Naštěstí ten déšť netrval dlouho a já jsem ho přečkal na boudě. Kolem poledne už bylo zase hezky a po obědě jsem vyrazil zase na pochůzku. To už se i sluníčko snažilo na nás vykouknout, ale dlouho jsme se neradovali. Najednou se zatáhlo a začalo docela pěkně pršet. Vlastně ani do večera nepřestalo. Tak jsem celé odpoledne jen ležel na boudě a pozoroval jsem jak prší. Občas jsem proběhl a šel jsem se podívat na paničku, ale hned jsem šel zase ven. I když ten déšť vydržel až do večera, přesto jsem byl venku. Večer, když už se blížil čas kdy normálně chodím domů, tak jsem se sebral a šel jsem dobrovolně sám. Panička mě moc chválila, že jsem šikovný. Tak jsem se ještě trochu procházel po baráku, také jsem se podíval jak páníkovi ubývá práce v koupelně a pak jsem si vyskočil na okno a chvíli jsem koukal ven, protože už přestalo pršet a dokonce i sluníčko svítilo. Pak jsem si dal večeři a šel jsem si lehnout na skříň na chodbě, chvíli jsem tam odpočíval a potom jsem se přemístil na mojí počítačovou židli a hezky si tu na ní odpočívám.

4. září 2011 21:57:49

Dneska ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí pusinku a hned byla probuzená. Chvíli jsme se mazlili a pak mi šla otevřít na dvorek a já jsem vyrazil ven. Pořádně jsem se proběhl a prozkoumal vše důležité a pak teprve jsem se vrátil domů na snídani. Hned potom jsem zase běžel ven. Chvíli jsem poseděl na cihlách a pak jsem si vyskočil zase na střechu pergoly a tam jsem zalezl do té zeleně. Tam je to moc prima. Mám to tam jako ve stanu a vůbec mě nikdo nevidí. Když šla panička ven a zjistila, že nikde nejsem, tak mě volala a já vylezl z té mé skrýše. Ta koukala když zjistila kde jsem. Také jsem tam během dne byl schován několikrát. Dneska bylo venku nádherně, tak jsem si to tam opravdu užíval. Pobíhal jsem po dvorku, odpočíval ve stínu pod stromem nebo pod keřem a také jsem se chodil ukazovat paničce. Jednou jsem se šel podívat na balkon. To bylo hned ráno a viděl jsem jak sousedovic pejsek leží na balkonku. Vedle něj tam ležel ten jejich malý kocourek a pořád ho sledoval. Ať udělal co chtěl, ten mrňous se hned po něm opičil. To byla legrace je pozorovat. Pak už to asi pejska přestalo bavit a kocourkovi utekl. Odpoledne byli venku páníci. Tak jsem byl docela rád. To se mi moc líbí když jsou páníci s námi. Potom šly paničky připravovat do letní kuchyně večeři a páník odešel. Najednou to začalo, takové děsné rány, už jsem si říkal kdo zase dělá takový rámus a když jsem večer dorazil domů, tak jsem to zjistil. Páník začal v přízemí rozkopávat koupelnu. Nejdříve jsem na chodbě uviděl vanu, to už se mi zdálo podezřelé a pak jsem došel až do koupelny. Teda, tam to vypadá. Uprostřed koupelny vykopaný rigol a místo vany veliká díra. Už i nějaké dlaždice jsou dole, zkrátka hrůza. A to prý zítra bude páník zase bušit dál. Když jsem to všechno řádně překontroloval, tak jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout na křesílko. Musím se vyspat dokud je klid. Zítra už to nepůjde. Ach jo.

3. září 2011 19:46:10

Dneska, hned jak jsem se probudil, tak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl, prozkoumal jsem svoje místečka a šel jsem se nasnídat. Pak jsem zase běžel na dvorek. Chvíli jsem seděl na cihlách a pak jsem pobíhal po dvorku, chvíli jsem odpočíval v trávě pod stromem, chvíli jsem byl na boudě a také jsem se byl podívat na střeše letní kuchyně. Já mám totiž takové podezření, že jsou tam v těch rostlinách co nám rostou na pergole ukryté ty velikánské můry. Tak to tam vždycky pořádně prozkoumám, ale ještě se mi nepodařilo žádnou dostat ven. Také jsem se každou chvíli šel ukázat paničce aby neměla starost a nemusela mi dělat ostudu, že mě bude zase vyvolávat, když mě zrovna neuvidí. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem odpočíval ve stínu a pak jsem číhal na motýlky. Dneska nám na zahrádce létali ti barevní, tak jsem je trochu prohnal, ale žádného jsem nechytil. Asi byli dneska nějak moc na mě rychlí. Venku bylo zase nádherně, tak jsem si to opravdu užíval. Byl jsem tam až do večera a když panička pro nás přišla, tak se mi ani moc domů nechtělo. Jenomže jsem pro klid raději šel. Trochu jsem se prošel ještě po baráku, potom jsem si dal večeři a zamířil jsem rovnou k židli u počítače. Zrovna byla volná, tak jsem si na ní vyskočil a už si tu pěkně odpočívám.

2. září 2011 20:39:22

Ráno jak jsem se probudil, hned jsem vzbudil paničku a šel jsem ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku a pak jsem se vrátil domů na snídani. Po snídani jsem se šel ještě podívat ven a za chvíli jsem se vrátil domů. Panička zavřela dveře a řekla, že páníci musí zase odjet a my budeme hlídat. Panička nám slíbila, že se brzy vrátí, tak nám nic jiného nezbývalo než to zase vydržet. Šel jsem jim zamávat a fakt je, že jsem se ani nestačil vyspat a byli zpátky. Hned jsem utíkal zase ven. Pořádně jsem se proběhl po dvoře, vyskočil jsem si na plot a byl jsem venku až do oběda. Ani jsem se nešel na paničku podívat, ale to musela pochopit, protože jsem měl moc starostí než jsem vše řádně překontroloval. Po obědě jsem zase šel ven. Nejdříve jsem se usadil pod stromem do trávy a pak jsem si přešel do zahrádky. Tam jsem se usadil a nespouštěl jsem oči z kytiček. Bylo tam docela dost motýlků, ale žádný barevný, jen běláskové. Tak jsem ještě chvilku počkal a když jsem viděl, že už se to asi nezmění, tak jsem je začal prohánět. Netrvalo to dlouho a už jsem jednoho měl. Hned jak jsem ho chytil už jsem utíkal za paničkou abych se pochlubil. Celou cestu jsem zase křičel aby věděla že se má připravit na úlovek. Trochu jsem si s ním pohrál, nechal jsem ho paničce v kuchyni a zrovna jsem chtěl odejít zase ven, když v tom u nás někdo zazvonil. Panička šla otevřít a za chvilku byla zpátky. Byl to pošťák a přivezl velikou obálku a v té bylo něco pro mě. Byl jsem moc zvědavý, tak jsem to šel omrknout. Jé, to jsem teda čubrněl. On mi přivezl krásnou plyšovou ovečku. Nejdříve jsem si jí opatrně prohlédl a pak jsem se s ní popral. Pak jsem šel zase ven. To už jsem se chodil paničce ukazovat, protože už jsem měl vše hotové. Odpoledne dorazili ven páníci a grilovalo se masíčko. Ale my máme takovou smůlu, protože zase neměli kuřátko a to masíčko co měli nám vůbec nedali ochutnat. Prý to není pro nás. To tedy nevím proč by to nemohlo být pro nás. Ale myslím si, že pro nás by to bylo, ale nesměli by být páníci lakomci. Pak jsem si zase vyskočil na střechu letní kuchyně. Chvíli jsem se díval na páníky skrz tu střechu na pergole, ale pak jsem se pořádně prošel, rozhlížel jsem se po okolí a docela dost dlouho jsem tam seděl. Najednou jsem slyšel vrčet letadlo a zdálo se mi, že je moc nízko, tak jsem raději seskočil dolů. Pak jsme šli domů. Teda jen páníci, Míša a já. Holky zdrhly. Tak jsem se chvíli procházel po baráku a pak jsem se nabaštil a šel jsem si sednout na židli k počítači. Jenomže tam seděla panička. Tak jsem se na ní podíval takovým pohledem, že hned věděla o co mi jde a zeptala se mi jestli chci na židli. V tom se malinko nadzvedla a já jsem tam rychlostí skočil. Panička si šla pro židli do kuchyně a já už se na té počítačové krásně vyvaluju a odpočívám.

1. září 2011 19:54:45

Dneska ráno jsem se probudil a panička už byla také vzhůru. Dokonce bez nějakého přemlouvání hned vstávala. Zdálo se mi to dost podezřelé, ale honem jsem utíkal ke dveřím. Už jsem si představoval jak běhám venku, když mě v tom panička řekla, že ven nemůžu, protože páníci musejí odjet a já půjdu ven až se vrátí. To mě tedy pěkně naštvalo. Stejně jsem ale u těch dveří každou chvilku postával a čekal jsem jestli si to náhodou panička nerozmyslí a přece jen ty dveře neotevře. Ale kdepak. Páníci za chvíli odjeli a my jsme zůstali doma sami. Šel jsem jim zase z okna zamávat a nezbývalo mě nic jiného než čekat. Páníci se ale vrátili až odpoledne. To už jsem na ně zase čekal v okně, už se mi to zdálo moc dlouhé a nemohl jsem se dočkat. Já jsem měl takovou radost, když jsem tu naší plechovku uviděl. Páníci nám hned otevřeli dveře a já jsem letěl ven co mě síly stačily. Pořádně jsem se proběhl, šel jsem i do zahrady, přece jsem musel všechno dohnat. Na paničku jsem se šel podívat až asi za hodinu, teprve až když jsem se pořádně proběhl a překontroloval všechna moje důležitá místečka. Hned jak jsem se paničce ukázal tak už jsem zase pospíchal ven. Dneska bylo tak krásně, tak jsem si celé odpoledne hezky užíval venku. Nejdříve jsem pozoroval ptáčka jak u nás hopsal po stromě a když odletěl, tak jsem mu chtěl být blíž, tak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně. Pěkně jsem se po ní prošel a pak jsem přelezl na střechu pergoly a tam jsem řádně prozkoumával všechnu zeleň co tam roste. Panička mě tam v těch listech ani neviděla a tak mě honem volala. Ale aby neměla starost tak jsem se jí ukázal, ale dolů jsem ještě nešel. Potom jsem pobíhal po dvorku i po zahrádce, občas jsem poseděl v trávě nebo na židli v pergole, také jsem se na chvíli usadil na cihlách a i jsem chvíli odpočíval na boudě. Byl jsem venku až do večera. Potom přišla panička a zahnala mě domů. Ani se mi moc nechtělo, ale aby byl klid tak jsem raději šel. Chvíli jsem se procházel po baráku, pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se do ulice a pak jsem si dal večeři a zabral jsem si zase židli u počítače a pěkně si na ní odpočívám.

31. srpen 2011 20:05:57

Dneska ráno jsem paničku pěkně převezl. Řekl jsem si, že budu spát schválně hodně dlouho a uvidíme co bude říkat. Tak si tak pěkně vychrupuju a najednou se panička začala v té posteli vrtět, začala škubat s peřinou na které jsem si tak pěkně odpočíval a probudila mě. Ta se tedy pěkně lekla, když mě našla v posteli. Nakonec mi řekla, abych koukal vstávat, že už je ráno a že prý musím ven. Jestli jsem na to náhodou nezapomněl. To je vrchol, co. Tak jsem vstal a už jsem si to rovnou mířil ke dveřím. Panička mi otevřela a já jsem se šel podívat ven. Bylo tam chladno, ale mě to nevadilo, pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel na snídani. Jak jsem se nabaštil, tak jsem zase vyrazil ven. Proběhl jsem pod pergolu, tam jsem si lehl na židli a odpočíval jsem. Dneska bylo zase docela pěkně. Sluníčko svítilo a bylo i teplo, tak jsem si to užíval venku až do večera. Chvíli jsem běhal po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a také jsem si skočil i za plot. Chvíli jsem ležel na chodníku, chvilku na boudě, občas jsem si lehl do trávy pod strom a také jsem každou chvíli běhal za paničkou, abych se jí ukázal. Dopoledne jsem jednou na to nějak zapomněl a panička už běžela ven, protože mě neviděla a už mě začala vyvolávat. Já jsem zrovna běhal po střeše letní kuchyně, tak jsem trochu zadupal aby si mě všimla. To nepochopím, že mě panička vůbec neviděla. Odpoledne jsem si užíval dál krásného počasí. Pak přišel na dvorek páník, tak jsem mu trochu pomáhal pracovat a pak jsem si musel lehnout na boudu a odpočívat. K večeru jsem se šel ještě proběhnout a potom jsem šel domů. Dal jsem si večeři a lehl jsem si na židli k počítači a už se tu na ní pěkně vyvaluju a myslím si, že už brzy budu spát.

30. srpen 2011 19:58:55

Dneska mě panička řekla, že prý jsem moc zlobil. Ale to není pravda, protože já o tom vůbec nevím. To, že jsem chtěl jít ven a panička nechtěla vstávat, tak to určitě není žádné zlobení. Já přece nemůžu za to, že mám ráno vyspáno tak brzy. Občas jsem tedy vletěl do obýváku a na tom novém gaučíku jsem si trochu nabrousil drápky. To tedy paničku zvedlo z postele hned. Vždycky jsem dostal vynadáno, ale raději jsem utekl, kdo to má poslouchat. Pak se probudila i Kikina, tak jsme se spolu honili a to se paničce také nelíbilo. Prý děláme rámus. To je fakt hrozné. Tak jsme se šli honit nahoru na chodbu. Když druhá panička vstávala, tak jsme zase dostali vynadáno. Prý jsem jak divočáci. To nevím proč, vždyť jsme jenom trochu na té chodbě nahrnuli koberec. Panička nám řekla, že máme na chodbě koberec jako jsou vlny na rozbouřeném moři. Ale to nevadilo, hlavně že už konečně otevřela dveře na dvorek a už jsem konečně mohl jít ven. Venku bylo dneska zase docela pěkně. Tak jsem se pořádně proběhl po dvorku, překontroloval jsem si svoje důležitá místečka a pak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase běžel ven. Nejdříve jsem chvíli poseděl na cihlách a pak jsem se vrátil domů na balkon. Rovnou jsem vyskočil na střechu a šel jsem se podívat do ulice. Usadil jsem se na kraji střechy a rozhlížel jsem se po ulici. Najednou jsem zaslechl, že mě panička volá. Tak jsem se honem utíkal podívat co se děje a zjistil jsem že vůbec nic. Jen prý mě chtěla vidět. Tak jsem seskočil dolů na balkon a rovnou jsem to vzal na dvorek. Chvíli jsem pobíhal, chvíli jsem odpočíval a najednou jsem se usadil v pergole a už jsem jí uviděl. Honem jsem běžel za paničkou aby se šla také kouknout. Ven šla, ale nic neviděla. Tak jsem to zkusil ještě párkrát, ale panička si pořád ničeho nevšimla. Až odpoledne jí uviděla také. Ve střeše pergoly seděla ohromná můra. Ta měla alespoň sedm centimetrů a byla nádherná. Jenomže já jsem na ni nemohl. Tak panička vzala klacek a ona přelezla na něj. Pak jsem si jí konečně mohl prohlédnout z blízka. Ale panička je děsně lakomá a vůbec mi jí nepůjčila a rovnou na tom klacku jí odnesla na ulici. Řekla mi, že jí tam bude lépe, protože na dvorku bych jí určitě zlikvidoval. Panička říkala, že to asi byla můra, která se vylíhla z těch nádherných ohromných housenek co jsem v létě vždycky našel. Ale já si myslím, že za nějaký den se vylíhne další a ta už bude moje. Tu paničce nedám. Pak jsem se ještě chvíli procházel po dvorku a pak jsem si lehl na boudu a odpočíval jsem. Byl jsem venku až do večera. Pak přišla panička a zahnala mě domů. Moc se mi ani nechtělo, ale aby byl klid tak jsem raději šel. Dal jsem si večeři a pak jsem si šel na chvíli lehnout na chodbu na skříň, ale dlouho jsem tam nebyl a přemístil jsem se na židli k počítači a teď už si tu pěkně odpočívám.

29. srpen 2011 19:50:16

Dneska ráno jsem se zase nemohl dostat ven tak, jak jsem si to představoval. Panička mi řekla, abych koukal ještě spát a tak jsem odešel. Šel jsem to zkusit k druhé paničce, ale mám takový dojem, že snad se na mě ty dvě domluvily a mluví obě stejně. I druhá panička mě poslala spát. Já nevím proč by mě nemohly ty dveře otevřít. Přece to že je venku ještě tma neznamená, že bych tam nemohl být. Já se ve tmě nebojím. Nakonec jsem ještě opravdu usnul a teprve když jsem se probudil tak jsem vyrazil ven. Nejdříve jsem si proběhl nejdůležitější místečka, pak jsem vyskočil na plot, mrknul jsem do zahrady a zase jsem seskočil dolů, proběhl jsem dvorek i zahrádku a pak jsem se šel nasnídat. Hned po snídani jsem zase pospíchal ven. Usadil jsem se na chodníku a rozhlížel jsem se kolem sebe. Venku bylo moc pěkně tak jsem si to opravdu užíval celý den. Chvíli jsem pobíhal, občas jsem se podíval za plot nebo jsem zase odpočíval, buď jsem ležel na boudě nebo na cihlách nebo jsem se uložil pod stromem v trávě nebo na zahrádce pod keřem. Každou chvíli jsem se šel podívat domů na paničku, aby neměla starost. Odpoledne byli venku páníci a to jsem byl moc rád. Trochu jsem se proběhl a pak jsem vyskočil na střechu letní kuchyně a přešel jsem na střechu pergoly a pozoroval jsem tam páníky. Když páníci odešli, tak to já jsem ještě zůstal venku. Chvíli jsem jen tak pobíhal a pak jsem se pěkně rozparádil. Foukal vítr a honil lupínky a mě to tak vyprovokovalo, že jsem lítal po dvoře až do chodby a zase zpátky. Honil jsem se s lupínky a také sám se sebou. To jsem se teda ale fakt vyřádil. Večer pak pro nás přišla panička, tak jsem šel domů. Docela rád, protože už jsem byl tak utahaný, že jsem si musel rovnou jít lehnout na skříň na chodbě. Teprve když jsem si odpočinul tak jsem šel na večeři. Hned jak jsem se najedl, tak jsem si lehl na židli u počítače a už spím.

28. srpen 2011 19:47:20

Dneska ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Ale stejně mě to nebylo nic platné, protože za nic na světě nechtěla vstávat. Prý nebude kvůli mě strašit od pěti a já mám koukat ještě spát. Tak jsem se chvíli procházel po baráku a pak jsem si ještě lehl k paničce do postele a za chvíli jsem spal. Ale hned jak jsem se probudil, tak to už mi tedy panička šla otevřít a já konečně mohl vyběhnout ven. Venku bylo docela pěkně. Nepršelo a dokonce i sluníčko svítilo. Tak jsem se pořádně proběhl, prozkoumal jsem nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Hned jak jsem se nabaštil tak jsem zase vyrazil ven. Dneska jsem byl venku celý den. Bylo nádherně, sluníčko pěkně svítilo a hlavně nebylo to příšerné vedro. Takže jsem mohl pobíhat a vůbec jsem se už nemusel schovávat do stínu. Pobíhal jsem po dvorku i po zahrádce, občas jsem si lehl do trávy nebo na židli v pergole. Také jsem odpočíval na boudě, občas jsem si skočil na plot a rozhlédl jsem se po sousedovic zahradě a hlavně jsem každou chvíli běžel domů podívat se na paničku. Odpoledne už mě to venku nebavilo, tak jsem si šel domů pro paničku. Dopadlo to dobře a páníci šli ven všichni. To bylo prima. Chvíli jsme si hráli s paničkou a pak jsem jí utekl. Vyskočil jsem si na střechu letní kuchyně a pěkně jsem se tam usadil. Když už mě to tam přestalo bavit, tak jsem zase seskočil dolů a pěkně jsem se proběhl po dvorku. Potom páníci odešli, ale já jsem zůstal venku. Mě se tam líbilo. Vydržel jsem tam až do večera. Potom pro mě panička přišla a tak jsem šel domů. Ale fakt je, že se mi nějak ani moc nechtělo. Ještě jsem se chvíli procházel po baráku a potom jsem si dal večeři, podíval jsem se z okna a teď už odpočívám na židli u počítače.

27. srpen 2011 20:26:30

Dneska v noci jsem zase skoro pořád spal na chodbě na skříni. Akorát když se mi stýskalo po paničce, tak jsem si šel k ní na chvilku lehnout do postele. Ráno když jsem se vyspal, tak jsem šel ven. To byla paráda, to nesnesitelné horko bylo pryč. Venku byl krásný chladný vzdoušek. Hned jsem se pořádně proběhnul a pak teprve jsem šel na snídani. Hned jak jsem se najedl tak jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl v trávě a pak to začalo. Holky i já jsme běhali po dvorku. Buď jsme se honili spolu nebo jsme chytali lupínky a prostě jsme si užívali. Skoro celé dopoledne bylo jen 14,5°C a to byl hotový balzámek po těch vedrech. Po obědě jsme si ale našli každý nějaké místečko a tam jsme odpočívali. Míša s Kikinou ležely v pergole na židli, Zuzka raději doma na křesílku a já jsem byl na boudě. Když jsem se probudil tak jsem se šel proběhnout, pak jsem si také na chvíli lehl na židli v pergole a tam jsem uviděl krásnou větvičku. Honem jsem jí sebral a utíkal jsem s ní za paničkou. Ta koukala jak je krásná. Chvíli mě jí házela, já jsem jí aportoval a když mě to přestalo bavit tak jsem zase běžel ven. Trochu jsem se proběhl a najednou začalo pršet. Od té doby prší pořád a docela dost. Nejdříve jsem se zase uložil na boudu a pozoroval jsem ten déšť. Pak jsem proběhl domů a na chodbě jsem se potkal s druhou paničkou. Začala mě chválit, že jsem šikovný protože jdu domů a hladila mě po hlavičce. Tak jsem tu mojí hlavu nastavoval a držel jsem jak beran a najednou jsem se otočil a paničku jsem rafnul do ruky. Pak jsem se šel ještě podívat na mojí paničku a zase jsem běžel ven. Sice pršelo, ale na boudě je mi moc dobře. Byl jsem tam až do večera. Déšť nepřestal takže už jsem se ani nemohl proběhnout, ale to nevadí. Šel jsem domů. Chvíli jsem pobíhal po bytě, trochu jsem si zařádil na škrabadle a pak jsem si dal večeři a šel jsem si lehnout na chodbu na skříň. Chvíli jsem se tam vyvaloval a pak jsem seskočil a šel jsem si lehnout na židli k počítači a tam odpočívám.

26. srpen 2011 21:56:21

Dneska jsem celou noc spal na skříni na chodbě. Docela tam bylo pěkně. Ráno, hned jak jsem měl vyspáno, tak jsem šel probudit paničku. Dopadlo to jako vždy. Je málo hodin a běž spát. To už by si klidně mohla nahrát a jen mi to pouštět a ani by nemusela nic říkat. Tak jsem tedy ještě chvíli počkal a pak už mi konečně panička otevřela dveře a já jsem mohl běžet ven. Venku bylo tak krásně, že jsem se pořádně proběhl a obešel jsem si nejdůležitější místečka a pak jsem šel na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem zase běžel ven. Sedl jsem si pod strom a tam jsem odpočíval. Potom jsem se ještě trochu proběhnul a šel jsem se ukázat paničce. Jenomže to jsem neměl dělat, protože panička hned zavřela dveře a už jsem se nemohl ven vrátit. Řekla nám, že budeme sami doma a že se páníci určitě brzo vrátí. Měli jsme zase k dispozici chodbu a kuchyň, panička nám v kuchyni zatáhla žaluzie a malinko pootevřela okno, na chodbě to okno také malinko pootevřela a my jsme měli doma docela pěkně. Ale stejně jak se páníci vrátili domů tak jsme letěli všichni ven. Venku už bylo strašné horko, ale stejně jsme domů nešli. Panička nás přemlouvala, ale kdepak. Pěkně jsme leželi ve stínu pod keříky a tam jsme se potili, ale domů ani náhodou. K večeru už to bylo lepší, protože se z našeho dvora sluníčko odstěhovalo a tak to už bylo o něčem jiném. Páníci sice naříkali jaké je horko, ale mě už bylo docela akorát a hned jsem se šel proběhnout. Nejdříve jsem se mrknul na králíkárnu jestli už tam ten mrňous sousedovic náhodou není a protože tam nebyl, tak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a pěkně jsem se tam procházel. Pak jsem se tam i na chvíli usadil a když jsem seskočil dolů, tak jsem šel zase na tu králíkárnu. Chvilku jsem tam poseděl a pak ten mrňousek přišel. Ten byl rád když mě viděl. Honem ke mě běžel, sedl si vedle mě, dokonce se o mě i opřel a tak jsme tam spolu seděli docela dost dlouho. Škoda, že už se dělala tma a panička si vzpomněla, že už půjdeme domů. Tak mě zavolala a mě nezbývalo nic jiného než jít. Ale nebylo to líto jenom mě i ten piňďa byl smutný a šel mě až k plotu vyprovodit. Tak jsme se domluvili a zítra večer se zase sejdeme. Pak jsem seskočil na dvorek a šel jsem domů. Dal jsem si večeři a pak jsem si zase lehl na skříň a odpočívám.

25. srpen 2011 21:13:16

V noci byla docela pěkná bouřka, ale mě to nějak ani nevadilo, protože jsem byl z toho vedra tak umordovaný, že jsem se ani nebál. Ty rány mě mě sice probudily a tak jsem se díval z okna na ty blesky, asi jsem byl fakt nějaký omámený, protože za normální situace bych byl už dávno někde schovaný. Pak jsem si lehl k paničce do postele a spal jsem. Ráno jsem se probudil a už z okna jsem cítil jak je venku krásně. Ale stejně mi to bylo houby platné, protože panička mě tak brzo dveře neotevřela. Tak jsem ještě chvíli spal a pak už jsem paničce nedal pokoj a šlo se ven. To byla paráda, tak krásně. Sice bylo vše po té bouřce mokré, ale po dvoře se běhat dalo a to mě úplně stačilo. Když jsem si to venku parádně užil, tak jsem šel na snídani. Pak jsem šel zase ven. Celý den jsem byl venku. Buď jsem pobíhal nebo jsem někde ve stínu odpočíval a také jsem se každou chvíli chodil ukazovat paničce. Dneska se mi venku moc líbilo. Večer páníci zase grilovali masíčko, tak jsem na ně dohlížel, ale kuřátko neměli, tak mi ani nedali ochutnat, lakomci. Potom s námi byla ještě panička večer venku a když jsme šli domů tak to už byla docela tma. Moc se mi to večer venku líbilo. Hezky jsem se proběhl a pak jsem se usadil v pergole na židli a tam jsem odpočíval. Dlouho jsem tam ale nevydržel a šel jsem se podívat na plot a u sousedů na králíkárně bylo jejich koťátko, tak jsem tam skočil za ním a hezky jsme si tam popovídali. Potom jsme šli domů, tak jsem si dal večeři a rovnou jsem se šel uložit na chodbě na skříň. Tam je mi fakt dobře a docela pěkně si tu odpočívám.

24. srpen 2011 21:42:32

Dneska ráno jsem vyrazil ven. Pěkně jsem se proběhl, překontroloval jsem všechna důležitá místečka a pak jsem šel na snídani. Hned jak jsem se nabaštil tak jsem zase vyrazil ven. Chvíli jsem se usadil do trávy pod strom a pak jsem se vypravil na plot. Chvíli jsem se díval do zahrady a pak mě to nedalo, tak jsem tam skočil. Trochu jsem se proběhl, prozkoumal jsem co je tam nového a zase jsem se vrátil k nám na dvorek. Pak přišly paničky vařit do letní kuchyně, tak jsem se šel na ně podívat, trochu jsem se ještě proběhl po dvorku a najednou se udělalo nějaké veliké horko, tak jsem si na chvíli lehl v pergole na židli a pak jsem se přemístil na zahrádku pod keřík. Po obědě páníci odešli domů a já jsem zůstal venku. Panička mě lákala domů do chládku, ale mě se fakt nechtělo. Tak jsem zůstal venku a tam jsem ležel jako placička ve stínu pod keřem. Bylo strašné horko, motýlci si létali na kytičky, ale mě to bylo úplně jedno. Vůbec jsem neměl sílu abych je prohnal. K večeru už se začínalo dělat trošičku lépe, ale mě to bylo dneska jedno. Pořád jsem ležel na záhonku a ani jsem se moc nehýbal. Páníci byli také dneska venku déle, skoro až do tmy, ale ani jsem se neproběhl, jen jsem pořád ležel a odpočíval. Pak mě panička vzala a odnesla mě domů. Nechala mě na chodbě a šla pro holky. Ty na tom byly podobně jako já. Jen je panička posbírala a také odnesla domů. Už na chodbě to bylo docela fajn. Tam bylo příjemně. Hned jsem měl chuť jít ještě ven, ale kdepak to už opravdu nešlo. Tak jsem šel domů, hezky jsem se nabaštil a vyskočil jsem si na chodbě na skříň a už spím.

23. srpen 2011 20:49:29

Dneska ráno jsem se probudil současně s paničkou. Jenomže jí se na rozdíl ode mně nechtělo vstávat. Tak jsem si nechal chvíli podrbat bříško, a když mě to přestalo bavit, kousl jsem paničku do ruky a řekl jí, že chci ven. Ona se se mnou začala dohadovat že je ještě brzo, a protože jsem neměl chuť se hádat, tak jsem vstal, šel jsem do obýváku a začal jsem si brousit drápky o gauč. A to zabralo spolehlivě. Panička vyskočila z postele, sice mi vynadala, ale to nevadilo. Hlavní bylo, že už se do postele nevrátila a šla mi otevřít dveře na dvorek. Proběhl jsem si všechno důležité a pak jsem se uložil ve stínu pod stolem a jen tak jsem odpočíval. Když přišly paničky vařit do letní kuchyně, tak jsem jim pomáhal. To mě pěkně utahalo, že jsem si po té, co jsem dostal za odměnu šunčičku, šel lehnout do stínu pod keřem na zahrádku. Občas jsem se šel podívat pod pergolu za páníky a pak jsem se najednou ztratil. A nebyl jsem v tom sám, protože se někam ztratila i Zuzka. Panička prošla celý barák, dvorek i zahrádku, ale nikde nás nenašla, tak usoudila, že jsme odešli k sousedům do zahrady a šla nás k plotu volat. Ta se divila, když jsme se po prvním zavolání oba dva vyřítili ze zahrádky. Zuzka byla za skleníkem pod keřem a já si našel parádní místečko u pergoly. Zalezl jsem si tam do břečťanu, pěkně jsem se opřel o zeď sousedovic kůlny a užíval jsem si chládek. Po obědě jsem se uložil pod keřík na zahrádce. Za chvíli jsem přiběhl domů, vyskočil jsem si v kuchyni na linku, panička mi pustila vodu, já se napil, trochu si namočil tlapky a zase jsem utíkal ven. Tohle mě drželo pěkně dlouho, a snad každých deset minut přiběhl na jeden lok vody. Nakonec jsem se pořádně napil z mističky, nabaštil jsem se a šel jsem ven. To už jsem se doopravdy uložil do stínu pod keříkem a byl jsem tam celé odpoledne. Jen občas jsem si odběhl za paničkou, aby mi podrbala bříško. Teprve k večeru, když už sluníčko tolik nesvítilo, tak jsem se trochu proběhnul. Prošel jsem si moje místečka a usadil jsem se na plotě. V tom někdo vystřelil rachejtli a já se tak šíleně lekl, že jsem v tom zmatku seskočil na nesprávnou stranu plotu a ocitl jsem se u sousedů. Panička mě volala, jenomže vystřelili ještě několikrát, takže jsem se krčil za plotem a ani jsem nedutal jak moc jsem se bál. Když už byl klid, tak jsem tam pro jistotu ještě chvilku počkal, a pak jsem se vrátil na dvorek. Byl jsem venku zase o něco déle než obvykle. Seděl jsem s páníky pod pergolou, ale pak mě napadlo, že se půjdu podívat k sousedům na králíkárnu, Chvíli jsem tam poseděl a najednou prošel soused po dvoře.Asi jsem byl ještě vyplašený z těch rachejtlí, tak jsem se ho šíleně lekl, celý jsem se naježil a utíkal jsem k nám na dvorek. Jak to panička viděla, tak mě chytla a než jsem se stačil rozkoukat, byl jsem doma. Ale ani mě to moc nevadí. Tady mám alespoň klídek. Vyskočil jsem si na chodbě na skříň a pěkně se tam vyvaluju.

22. srpen 2011 21:14:38

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem za paničkou do postele. Dal jsem jí pořádnou pusinku a potom jsem si nechal podrbat bříško, pořádně jsme se pomazlili a pak jsem jí utekl. Šel jsem nahoru do kuchyně a tam byla druhá panička. Jenomže jsem zjistil, že je otevřeno na balkon, tak jsem jen okolo ní prošel a už jsem byl venku. Jen jsem ještě zaslechl, jak panička říká něco o nějakém lumpíkovi a něco že snad jí ani nezná, ale to se mě netýkalo, to bylo o někom jiném. Tak jsem klidně vyběhl na balkon a hned jsem skočil na dvorek. Nejdříve jsem se zastavil na zahrádce u konve, napil jsem se a pak jsem se šel proběhnout. Šel jsem se podívat i za plot a teprve, když jsem to pořádně prozkoumal na zahradě, tak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel zase ven. Nejdříve jsem ležel v trávě pod stromem a pak se začínalo dělat pořádné teplo. Tak jsem si našel místečko ve stínu a tam jsem byl co možná nejdéle. Občas jsem se šel podívat na paničku a pak jsem zase běžel ven. Celý den až do večera jsem byl pořád někde schovaný ve stínu. Pak se ale sluníčko schovalo za sousedovic barák a já jsem ožil. Nejdříve jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a tam jsem se hezky prošel, nakouknul jsem k sousedům a pak jsem si ještě docela dlouho na té střeše poseděl a pak jsem skočil na dvorek. Panička si přinesla note book do pergoly a řekla mi, že bude rozdávat myšky a kostičky kamarádům a já tím pádem budu moct být déle venku. Hned jsem toho využil a skočil jsem za plot do zahrady. Panička mě vyvolávala, ale já nic. Já jsem si tam ležel v trávě a byl jsem tam moc spokojený. Pak už panička byla ze mě nešťastná, protože si hned vzpomněla na tu noc, kdy jsem nebyl doma a tak mě pořád lákala domů. Nakonec šla pro tyčinku a na tu mě dostala. Ale měl jsem smůlu. Okamžitě jsem musel domů, zavřelo se na dvorek a mám po radosti. Dostal jsem pěkně vynadáno, tak jsem se sebral a šel jsem za druhou paničkou, obsadil jsem jí židli u počítače a teď tu na ní trucuju. Občas mrknu po paničce okem jestli je také na mě naštvaná, ale je. Já jsem fakt moula, ale mě to tam tak táhlo do té zahrady.
Ale teď už je to zase dobré, už jsme zase kamarádi. Nechal jsem si podrbat bříško a teď už budu na té židli spát.

21. srpen 2011 20:45:29

Ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí pusinku, ona mi pohladila a řekla mi že jsem její kocourek a snad si dokonce i myslela, že jsem se přišel mazlit. Ale to vůbec ne, tak jsem na ní zakřičel že chci ven a abych měl jistotu, že se skutečně probudí, tak jsem se po ní pěkně prošel. Panička vstala a šla mi otevřít dveře na balkon. Honem jsem vyběhl a hned jsem skočil na dvorek. První cesta jako vždy vedla ke konvi s vodou, tak jsem se pořádně napil a šel jsem se proběhnout. Než jsem stačil proběhnout dvorek, tak už panička otevřela dveře z chodby na dvůr a to už jsem byl spokojený. Hned jsem utíkal na plot, nejdříve jsem se chvíli díval do zahrady a pak jsem tam skočil. Proběhl jsem to tam a vrátil jsem se k nám na dvorek. Ještě jsem se trochu proběhl a šel jsem domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon, ale hned jsem seskočil dolů na dvorek. Sedl jsem si do trávy pod strom a pozoroval jsem co se děje kolem mě. Venku bylo zase nádherně, tak jsem si to užíval, pozoroval jsem motýlky a broučky, občas jsem si vyskočil na plot, každou chvíli jsem se šel ukázat paničce a tak jsem to dělal až do oběda. Po obědě jsem šel zase na dvorek, lehl jsem si do stínu a odpočíval jsem. Dlouho jsem to ale nevydržel, protože motýlci zase létali k nám na zahrádku, tak jsem se do nich musel pustit. Trochu jsem je prohnal a potom jsem jednoho chytil. Zase jsem s ním utíkal domů za paničkou a celou cestu jsem křičel aby věděla že nesu úlovek. Tak jsem si s ním chvilku hrál v kuchyni, potom jsem ho nějak pustil a on vyletěl na záclonu, panička ho chytla, otevřela okno a pustila ho ven. Docela mě to štvalo, ale pak jsem si řekl, že když budu chtít, tak si klidně chytím jiného a šel jsem ven. Potom byli venku páníci a docela už bylo pěkné teplo, tak jsem motýlky nechal být a raději jsem odpočíval. Jak jsem tam tak ležel v té trávě, tak najednou mě těsně nad hlavou proletěl ptáček. Já jsem po něm skočil, ale měl štěstí, protože mi stačil uletět. Ale fakt moc nechybělo a byl můj. Tak jsem si dál v klidu odpočíval. Najednou se zatáhlo, zahřímalo a začalo pršet. Tak jsem nejdříve seděl pod pergolou a když jsem viděl, že se to nějak rozpršelo, tak jsem proběhl na boudu, tam jsem si lehl a díval jsem se na ten déšť. Potom šli páníci domů a já jsem ještě byl venku. Pak mě panička zavolala, tak jsem utíkal abych zjistil co mi chce a ona mi řekla, že už je večer a že už musím domů. Tak jsem šel. Ještě jsem se trochu prošel po baráku, potom jsem si dal večeři a teď už ležím na židli u počítače a odpočívám.

20. srpen 2011 21:11:24

Ráno jsem se šel proběhnout ven. Prozkoumal jsem si všechna svoje nejdůležitější místečka a pak jsem se šel nasnídat. Potom jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem tam seděl u zábradlí a pak jsem seskočil na dvorek. Venku bylo dneska nádherně, tak jsem byl pořád na dvoře. Pěkně jsem se proběhl a pak už se udělalo docela velké teplo, že jsem raději pořád odpočíval někde ve stínu. Chvíli jsem byl na boudě, potom jsem šel na trávu pod strom, pak jsem se schoval mezi gladioly a tak jsem to pořád střídal. Také jsem se občas šel podívat na paničku a zase jsem šel ven. Po obědě jsem si lehl v pergole na židli a trochu jsem se tam prospal. Odpoledne byli venku páníci a tak to bylo docela fajn. Potom paničky připravovaly v letní kuchyni večeři a tak jsem jim trochu pomáhal. Než se večeře uvařila, tak jsem si zase lehl pod strom do stínu a odpočíval jsem. Potom paničky myly nádobí a já jsem si řekl, že se půjdu proběhnout. To už na našem dvoře sluníčko nesvítilo a tak tam bylo hned o mnoho lépe. Proběhl jsem se po dvorku i po zahrádce, pak jsem si vyskočil na plot a podíval jsem se k sousedům a pak jsem se ještě vypravil na střechu letní kuchyně. Tam se mi docela líbilo a ani jsem moc nepospíchal seskočit dolů. Když už jsem teda seskočil, tak jsem se ještě proběhl po zahrádce a pak jsem vběhl do chodby a šel jsem domů. Panička byla ráda, protože už bylo docela dost hodin a tak mě nemusela nahánět a ještě mě pochválila, že jsem šikovný a jdu domů dobrovolně a sám. Jenomže ona nepoznala, že jsem jí chtěl útéct a spletl jsem se. Hned jsem si dal večeři a pak jsem zamířil zase k židli u počítače. Panička dneska docela brzy poznala co chci, tak mě jí uvolnila a už se na ní krásně vyvaluju a myslím si, že budu brzy spát.

19. srpen 2011 21:00:07

Dneska hned ráno jsem zase vyběhl ven, pořádně jsem se proběhl po dvorku, protože na zahrádce bylo mokro po noční bouřce, proběhl jsem si nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Potom jsem se šel mrknout na balkon, ale tam jsem byl jenom malou chvilku a raději jsem šel na dvorek. Trochu jsem se proběhl a lehl jsem si na boudu abych si odpočinul. Najednou se udělala hrozná tma, že už jsem se lekl že snad už je večer a začalo pršet. Ale to byl takový liják a v tom se začalo blýskat a hřímat, tak jsem honem seskočil z boudy a pelášil jsem domů. Doma jsem si vyskočil do okna a díval jsem se na tu hrůzu. Najednou se na zahrádce úplně ztratily pěšinky a všude byla jen samá voda. Když ten déšť už pak nebyl tak veliký, tak panička otevřela okno, oklepala ze sítě vodu a já jsem si tam sedl a díval jsem se ven. Najednou jsem zjistil, že jak panička to okno otevřela, tak na okně je docela pěkná loužička. Protože to byla čerstvá dešťovka, tak jsem se jí trochu napil. Já mám totiž dešťovku docela rád. Ten déšť trval asi tak dvě hodiny a hned jak přestal, tak panička otevřela dveře na dvorek a šel jsem zase ven. Proběhl jsem se po chodníku a lehl jsem si na boudu. Netrvalo to dlouho a začalo svítit sluníčko a svítilo až do večera. Bylo i teploučko, tak jsem si to užíval venku. Občas jsem si vyskočil na plot, trochu jsem se proběhl po dvorku a jak zafoukal vítr, tak začal honit lupínky a hned jsem měl co dělat, protože jsem za nimi běhal. Domů jsem šel až večer, dal jsem si večeři a pak jsem si chtěl jít odpočívat na židli k počítači. Jenomže tam seděla panička. Tak jsem si sedl na roh stolu vedle počítače a upřeně jsem se díval na tu židli. Když to paničce konečně došlo co potřebuji, tak se zvedla a řekla mi, že jsem pacholek, ale na židli mi pustila. Tak se na ní vyvaluju, panička si přinesla židli z kuchyně a je to. Já jsem spokojený, panička nadává, protože ta kuchyňská židle tlačí, ale mě to nevadí hlavně že se můžu krásně vyvalovat.

18. srpen 2011 21:07:47

Dneska ráno jsem se probudil a zase bylo málo hodin. Tak jsem si vyskočil k paničce do postele, nechal jsem si pěkně podrbat bříško a pak jsme spali dál. Když jsem se potom probudil, tak to už bylo opravdu ráno a já jsem mohl jít běhat ven. Panička mi hned otevřela dveře a to byly mety jak jsem hnal. Proběhl jsem dvorek i zahrádku, překontroloval jsem vše důležité a šel jsem domů na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Nejdříve jsem tradičně poseděl na cihlách a pak jsem se rozhodl, že se pořádně proběhnu. Netrvalo to dlouho a najednou k nám přišla zase návštěva. Tentokráte to byli tři pánové. Teda já už se z toho zblázním. Nejhorší na tom bylo to, že šli všichni rovnou do pergoly a tam se usadili. Nejdříve jsem byl schovaný za skleníkem, ale když už tam seděli docela dlouho, tak jsem se vypravil na průzkum. Potichoučku jsem došel až k pergole, postavil jsem se tak aby na mě neviděli a natáhnul jsem krk jako žírafa abych dobře viděl. Když jsem zjistil, že od nich žádné nebezpečí nehrozí, tak jsem si lehl do stínu na chodník a tam jsem odpočíval. Teprve jak jsem zjistil, že už budou odcházet, tak jsem utekl zase za ten skleník. Když odešli tak už jsem měl klídek. Byl jsem venku celý den. Počasí bylo nádherné, tak jsem chvíli běhal, chvíli jsem odpočíval pod stromem, chvíli jsem byl ve stínu pod keřem a občas jsem si lehl na židli v pergole. Odpoledne byli venku páníci, tak jsem byl docela rád, ale bylo veliké horko, tak se šli domů schovat. K večeru už byl na dvoře stín, tak jsem se pořádně proběhl a pak jsem si vyskočil i na střechu letní kuchyně, mrknul jsem k sousedům do dvora a zase jsem seskočil na dvorek k nám. Večer, v době kdy chodíme domů, přišla za námi panička a byli jsme venku až do tmy. To bylo prima. Pak jsme šli společně domů. Hned jsem si dal večeři a teď už odpočívám na křesílku.

17. srpen 2011 22:00:32

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem probudil paničku a šli jsme ven. Venku byla zase pořádná mlha, ale mě to vůbec nevadilo. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel na snídani. Po snídani jsem se usadil na cihly, trochu jsem si odpočinul a pak jsem se šel proběhnout. Potom páník s druhou paničkou odjeli a my jsme zůstali doma s paničkou. To bylo prima, protože hlídání nebylo na nás ale na paničce. Za chvíli se páníci vrátili a přivezli návštěvu. Když ta paní byla doma tak to bylo docela fajn. Jen jsem jí šel omrknout a zase jsem běžel ven. Po obědě jsem měl spoustu práce, protože na zahrádce létali motýlci a já jsem je proháněl. Dokonce jsem i dva ulovil. Ta paní koukala jaký jsem šikovný a vůbec nenadávala jako panička. Odpoledne šli páníci ven. Jak jsem uviděl že jde i ta návštěva ven, tak jsem se schoval za skleník. Jenomže oni se usadili v pergole a já se přece nebudu celé odpoledne krčit někde za skleníkem. Tak jsem se sebral a šel jsem k nim do pergoly, tam jsem si lehl na židli a krásně jsem se tam vyvaloval. Udělal jsem moc dobře, protože odpoledne páníci začali grilovat kuřátka a tak jsem na to alespoň dohlížel. Vždyt dobře vím, že by to beze mne ani nezvládli. Když bylo ugrilováno, tak jsme dostali také ochutnat. Sice jsme museli dlouho čekat než to vychladne, ale stálo to za to. Byla to opravdu mňamka. Potom jsem se ještě stačil parádně poprat s paničkou, protože té paní trhala petrželku a to tedy jsem musel ohlídat, protože je hned vedle mojí pažitky a co kdyby mě jí chtěla panička zase otrhat. Když už byl večer, tak jsme museli jít domů a hlídat. Protože páníci jeli tu paní zase odvézt domů. To jsme teda moc velkou radost neměli, ale páníci se vrátili docela brzy takže jsme to zvládli v pohodě. Teď už mám klídek, ležím na křesílku a spím.

16. srpen 2011 20:19:04

Ráno jsem se probudil asi zase nějak moc brzy. Panička mi řekla, že ještě ven jít nemůžu, protože je málo hodin. Tak jsem pobíhal po baráku a nakonec jsem si skočil k paničce do postele a ještě jsem usnul. Když jsem se potom probudil, tak mi panička řekla, abych ještě chvíli počkal, protože je venku strašná mlha a já bych se tam klidně mohl ztratit. Tak jsem si řekl, že bude lepší počkat, protože bych teda ztracený být nechtěl. Když už panička uznala, že bych mohl jít běhat, tak mi otevřela dveře. Já jsem vyběhl ven a opravdu tam pořád byla ta mlha, naštěstí už nebyla taková strašná. Tak jsem se proběhl, vyskočil jsem na plot a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem šel ven, chvíli jsem poseděl na cihlách a pak jsem se šel zase proběhnout. Chvíli jsem pobíhal a pak jsem šel domů. Hned jak jsem dorazil, tak mi panička řekla, že budeme hlídat, protože páníci musí jet zase nakupovat. Tak mě nezbývalo nic jiného než to vydržet. Naštěstí jim to zas až tak moc dlouho netrvalo. Když přijeli tak už jsem je vyhlížel v okně a jak panička otevřela dveře tak jsem jí řekl, že nutně musím ven, tak mi hned šla otevřít na dvorek. Pořádně jsem se proběhl a hned jak páníci nanosili nákup domů, tak jsem se na ně letěl podívat. Překontroloval jsem nákup a hned jsem šel zase ven. Celé odpoledne jsem byl na dvoře. Chvíli jsem pobíhal, občas jsem si sedl na zahrádce a pozoroval jsem kytičky, jestli se třeba neobjeví motýlek, ale nějak se jim dneska nechtělo. Občas jsem si lehl na židli pod pergolou nebo na boudu a tak jsem si to venku užíval až do večera. Pak přišla panička a pěkně se lekla, protože já jsem dneska vůbec nečekal až mě zavolá, ani jsem nešel domů sám, ale ještě jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně a když panička přišla na dvorek a volala mě, tak jsem se jí schoval za komín. Ale za chviličku jsem vyběhl, seskočil jsem dolů a šel jsem domů. Pak jsem se ještě prošel po baráku, potom jsem si chvíli sedl do okna na pelíšek a díval jsem se na ulici. Když mě to přestalo bavit, tak jsem seskočil, dal jsem si večeři a vypravil jsem se k mé židli u počítače. Zrovna byla obsazená. Tak jsem chvíli počkal a jak se panička zvedla už jsem tam byl. Má smůlu, protože už jí na židli nepustím.

15. srpen 2011 19:55:32

Dneska jsem měl zase vyspáno docela brzo. Rovnou jsem šel vzbudit druhou paničku, ale nemělo to žádný smysl, protože mě zahnala spát a řekla mi, že kvůli mě nebude vstávat ve čtyři hodiny. Tak jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem šel spát. Když jsem se probudil, tak to už vstávala moje panička a s ní už bylo jiné pořízení. Hned mi otevřela dveře a já jsem se lekl. Venku totiž lilo jako z konve. Tak jsem chvíli stál mezi dveřmi a koukal jsem na tu hrůzu. To snad není možné. Jeden den bylo tak nádherně a už je tu ten déšť znovu. Tak jsem si alespoň zaběhl pod pergolu, tam jsem se trochu rozhlédl a šel jsem na snídani. Hned po snídani jsem šel zase na dvorek. Tam jsem si lehl na boudu a pozoroval jsem jak prší. Každou chvíli jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a pak jsem se zase vrátil zpátky na boudu. Teprve k večeru přestalo pršet. Tak jsem toho hned využil a pořádně jsem se proběhl. Pak jsem šel zase za paničkou, abych se jí ukázal a také aby věděla, že už venku neprší. Pak jsem zase běžel ven. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem si na plot a užíval jsem si to, že přestalo pršet až do té doby než pro mě přišla panička. Jak bylo sedm hodin, objevila se mezi dveřmi a už jsem musel běžet domů. Trochu jsem se ještě prošel po baráku, pak jsem si na chvíli sedl na pelíšek v okně a díval jsem se ven a potom jsem si dal večeři. Pak jsem si zabral židli u počítače a po té celodenní namáhavé činnosti odpočívám.

14. srpen 2011 20:16:38

Včera večer jsem si šel lehnout a spát, ale nějak jsem byl za ten celý den, kdy jsem pořád jen odpočíval úplně vyspalý a hned jsem se rozhodl, že půjdu ven. Panička mi řekla, že ani náhodou, protože už je večer, tak ať si klidně zase lehnu. Tak jsem začal courat po baráku, pořádně jsem si zpíval do kroku, občas jsem zastavil u dveří na dvorek a tam jsem kvílel jako pominutý. Když už byla venku úplná tma, tak panička ty moje nářky nevydržela, vzala mě na ruku a šla se mnou na dvorek na procházku. Nebylo to špatné, docela se mi to líbilo, ale přece jen kdyby mě postavila na zem bylo by to lepší. Ale panička mi řekla, že bych byl schopen skočit třeba za plot a že teda nemá ani jednu chuť mě někde v noci hledat. Tak jsme šli zase domů. Chvíli jsem si ještě zakňoural u dveří a pak jsem si šel lehnout pod stůl. Ale stejně jsem nemohl spát. Tak jsem zase začal pobíhat a teprve potom když šla spát panička, tak jsem zalehl a konečně jsem usnul. Ráno jsem měl ale zase brzy vyspáno. Paničku jsem nechal spát a šel jsem zase za druhou paničkou. Ta mě řekla, že jsem blázen a abych koukal ještě jít spát. Tak jsem na chvíli odešel, prošel jsem se po baráku a zase jsem se k ní vrátil. To už mi udělala místo u sebe v posteli, tak jsem si tam vyskočil, nastavil jsem si bříško a trochu jsme se pomazlili. Potom už to panička nevydržela, vstala a šla mi otevřít na dvorek. Jé to bylo prima. Pořádně jsem se proběhl po dvoře, ale na zahrádku jsem nemohl, protože tam bylo všechno po dešti mokré. To mě ale nevadilo, protože to proběhnutí po dvorku mě zatím stačilo. Potom jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil tak jsem zase vyrazil na dvorek. Nejdříve jsem si chvíli poseděl na cihlách a pak jsem se šel projít. Chvíli jsem seděl na plotě a díval jsem se k sousedům do zahrady, potom jsem se podíval na králíkárnu a pak jsem se šel mrknout na zahrádku. Panička včera posekala trávu, tak to docela bylo dobré, ale pak už to netrvalo dlouho a začalo svítit sluníčko a než jsem se stačil pořádně proběhnout, tak to docela na zahrádce pěkně osychalo. Dneska bylo opravdu moc krásně. Dokonce i panička šla vařit do letní kuchyně, takže pro nás to byla výhoda, ochutnávku masíčka jsme měli přímo u tlapky a ani jsme se nemuseli plahočit po schodech. Dopoledne už jsem měl úspěch. Motýlci létali na zahrádce, tak jsem je trochu prohnal a hned jsem jednoho chytil. Potom jsem trochu odpočíval a po obědě jsem si nejdříve myslel, že budu odpočívat dál, ale kdepak. Jak jsem tak šel po dvorku, tak jsem jí najednou ucítil. Sedl jsem si před verandou a upřeně jsem se díval k okapu. Panička mě viděla, protože jsem byl úplně v tranzu, tak přiběhla a uviděla jí také. Byla malinká, ustrašená a v momentě se nám schovala. Za malou chvilku se zase objevila. Panička vzala klacek a strčila do ní a ona spadla mi přímo k nohám. Honem jsem po ní skočil, vzal jsem jí do tlamky a utíkal jsem s ní na zahrádku. Chtěl jsem si jí prohlédnout, protože to byla moje první myška, ještě jsem totiž žádnou neviděl. Tak jsem jí pustil proběhnout a ona mi potvůrka za chvíli utekla. Tak jsem neměl nic. Hodně dlouho jsem tam seděl a nespouštěl jsem oči z toho místa kde mi zmizela, ale už se neobjevila. To nevadí, ale konečně jsem viděl živou myšku. Potom jsem si musel pořádně odpočinout. Pak jsem se šel ještě proběhnout, občas jsem zaběhl za páníky do pergoly nechal jsem si prodrbat bříško a zase jsem běžel odpočívat. Večer přišla panička, zahnala nás domů a bylo po všem. Tak jsem si dal večeři a lehl jsem si na polštářek a trochu jsem si odpočinul. Pak jsem se zase proběhl po baráku a teď už jsem zalehl na židli u počítače a myslím si, že už budu spát.

13. srpen 2011 20:31:49

Ráno jsem se probudil a mrknul jsem na paničku a zjistil jsem, že ještě spí. Tak jsem potichoučku seskočil z postele a šel jsem vzbudit druhou paničku. Už ve dveřích jsem křičel, že chci ven. Ale nějak se mi nepodařilo paničku probudit. Tak jsem k ní skočil do postele nejdříve jsem se po ní trochu prošel a když ani to nepomohlo, tak jsem si k ní sedl a dal jsem jí pusinku. To je zajímavé, to jí probudilo. Ale stejně nevstávala a řekla mi, že si k ní mám lehnout a budeme ještě spinkat protože je málo hodin. To mě teda štvalo, protože já už jsem opravdu chtěl jít ven. Tak jsem si k ní vyskočil a nakonec to dopadlo tak, že jsem ještě usnul. Pak jsem se probudil a panička také. Venku jsem slyšel nějaké zvuky a dokonce i pejsky štěkat, tak jsem honem vyskočil do okna a díval jsem se ven. V naší ulici se sjeli myslivci asi z celého okresu a měli s sebou pejsky. Teda těch bylo. Ještě štěstí, že jsem byl za oknem a na mě nemohli. Ale za chvíli zase všichni odjeli. Asi měli nějakou soutěž, protože odpoledne se před naším barákem zase všichni sešli a pejskové dostávali odměnu. Dostávali poháry a každý dostal pytel granulí. Když všichni odešli, tak mi panička šla otevřít dveře a já jsem mohl vyrazit ven. Proběhl jsem se pořádně po dvorku, vyskočil jsem si na plot, pak jsem se ještě proběhl a teprve potom jsem šel na snídani. Když jsem se nabaštil tak jsem šel na dvorek. Chvíli jsem si sedl na židli v pergole, potom jsem se na chvíli natáhl na boudě a pak jsem si řekl, že se mrknu na balkon. Hned jak jsem tam vyběhl, tak jsem rovnou skočil na střechu, přeběhl jsem jí a šel jsem se podívat do ulice. Ale tam už jsem nic neviděl. Pejskové tam už dávno nebyli, tak jsem za chvilku zase šel zpátky na balkon. Pak jsem seskočil na dvorek a sedl jsem si na chodník a díval jsem se do zahrádky. Motýlek snad dneska nepřiletěl ani jeden. Ono sice bylo teplo, ale to sluníčko nějak nechtělo vykouknout. Odpoledne chvíli svítilo, ale to asi na motýlky bylo málo. Tak snad zítra to bude lepší. Potom jsem se šel podívat domů a zjistil jsem, že panička začíná vařit a holky už byly připravené na ochutnávku, tak jsem se také zdržel. S vařením jsem teda nepomáhal, to je práce pro holky, ale tu ochutnávku jsem si ujít nenechal. Potom jsem šel na dvorek a jako správný šéf, jsem se usadil na těch cihlách, abych měl trochu přehled. Potom jsem se trochu proběhl a až do oběda jsem byl na dvoře. Po obědě jsem se tam zase vrátil. Lehl jsem si v pergole na židli a tam jsem odpočíval. Pak jsem se ještě na chvíli usadil na chodníku a díval jsem se do zahrádky, ale fakt ani jeden motýlek nepřiletěl. Pak byli venku páníci a tak jsem si myslel jaké to bude prima, ale panička vytáhla sekačku a začala s ní vrčet, tak jsem si šel lehnout na boudu. Byl jsem venku až do večera. Pak mě panička zavolala, tak jsem utíkal za ní. Dal jsem si večeři a odpočíval jsem na polštářku na gauči, ale potom jsem si zabral zase židli u počítače a spím na ní.

12. srpen 2011 20:31:35

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Až jsem se lekl, když jsem přišel do kuchyně a ona už tam byla. Hned mi šla otevřít a já jsem mohl vyrazit ven. Pěkně jsem se proběhl po dvoře, pak jsem si vyskočil na plot, podíval jsem se do sousedovic zahrady a pak jsem šel k nám na zahrádku. Zastavil jsem se u konve s vodou, tam jsem se pořádně napil a šel jsem domů na snídani. Hned po snídani jsem šel zase na dvorek. Chvíli jsem seděl pod stromem, pak jsem si lehl pod keřík a pozoroval jsem co se děje na zahrádce. Na motýlky bylo ještě brzy, tak jsem se šel trochu proběhnout. Potom přišel ven páník, tak jsme si spolu sedli do pergoly, trochu jsme se prohladili a pak páník přinesl hřeben a česal mě. Já jsem držel, protože se mi to moc líbilo. Když mě chce učesat panička, tak utíkám, ale od páníka jsem fakt držel. Pak jsem se pořádně proběhl a šel jsem se ukázat paničce aby viděla jaký jsem fešák. Po obědě jsem si na chvíli lehl na židli, tam jsem si trochu odpočinul a potom jsem se vypravil na zahrádku. Motýlky se to tam jen hemžilo. Svítilo krásně sluníčko, tak se jim tam líbilo. Ale mě se to také líbilo a netrvalo to dlouho a už jsem ho zase držel v tlamce a letěl jsem za paničkou. Ukázal jsem jí ho, aby viděla jakého jsem chytil krasavce a pak jsem s ním vyběhl na dvorek a pustil jsem ho. Ten byl rád, jen mi zamával křídly a byl pryč. Pak jsem se zase usadil pod keřík a číhal jsem dál. Ještě jsem potom chytil jednoho, ale víc už ne. Pak jsem se zase trochu proběhl a pak jsem šel domů. Dal jsem si pár granulek a běžel jsem zase ven. Uložil jsem se na boudě a trochu jsem odpočíval. Pak jsem zase pobíhal po dvorku, mezitím jsem se byl ukázat paničce a zase jsem běžel ven. Byl jsem venku až do večera. Pak jsem se nabaštil a zabral jsem si židli u počítače a odpočívám.

11. srpen 2011 20:06:28

Dneska ráno jsem spal zase nějak dlouho. Už i panička byla probuzená když jsem se probral. Tak jsme se ještě trochu pomazlili, pak jsem jí mňouknul že už chci ven, tak mi šla otevřít dveře a já jsem vyrazil. Pořádně jsem se proběhl po dvorku, prozkoumal jsem vše důležité a pak jsem si vyskočil na plot a koukal jsem sousedům do zahrady. Když mě to přestalo bavit, tak jsem ještě prohnal po dvorku pár lupínků a šel jsem na snídani. Hned po snídani jsem se zase vrátil na dvorek. Dneska bylo zase docela chladno a ještě foukal veliký vítr. Ten vítr mě docela štval, ale zase honil po dvoře lupínka a já jsem měl hned o zábavu postaráno. Co já jsem se dneska nalítal, to bylo děsné. Chvilkami jsem také odpočíval, ale to jen tak trochu. Každou chvíli jsem se běžel ukázat paničce a zase jsem letěl ven. Po obědě jsem si na chvíli lehl na židli v pergole, ale dlouho jsem tam nevydržel, protože jsem se zase musel jít podívat na zahrádku, jestli tam náhodou nelétají motýlci. To jsem udělal dobře, že jsem se šel podívat. Už tam jeden seděl na kytičce, tak jsem po něm skočil a už jsem utíkal za paničkou, aby viděla jaký jsem šikulka. Paničky zrovna byly obě nahoře, tak jsem vyběhl po schodech a otevřel jsem tlamku a motýlek létal po kuchyni. Najednou zaletěl k oknu a už si chtěl sednout na záclonu, jenomže já jsem se přihnal jako blesk a než se stačil usadit, tak už jsem ho zase měl. Pak jsme šli zase spolu ven a na dvorku jsem zase otevřel tlamku a motýlek uletěl. Mě to teda mrzelo, ale panička byla ráda, že se mu to povedlo. Tak jsem si sedl na zahrádce na pěšinku a oči jsem z těch kytiček nespustil. Netrvalo to dlouho a měl jsem dalšího. Panička mi nadávala a řekla mi abych ho pustil, ale kdepak tentokrát jsem si ho ohlídal, aby mi zase neuletěl. Pak jsem ještě chvíli běhal po dvoře, zase jsem prohnal trochu to lupení a pak už jsem byl opravdu tak utahaný, že jsem si musel lehnout na boudu a dokonce jsem tam i na chvíli usnul. Pak jsem se šel ještě proběhnout a když už byl večer tak jsem šel domů. Pořádně jsem se nabaštil, lehl jsem si na židli k počítači a už spím.

10. srpen 2011 20:32:49

Ráno hned jak jsem se vyspal tak jsem šel probudit paničku. Chvíli jsme se v posteli mazlili, nechal jsem si podrbat bříško a potom jsme vyskočili a šlo se ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce. Překontroloval jsem vše důležité a vyskočil jsem si na plot. Rozhlédl jsem se po sousedovic zahradě a šel jsem domů. Dal jsem si snídani, podíval jsem se na balkon, chvíli jsem si poseděl u zábradlí a pak jsem skočil na dvorek. Chvíli jsem tam jen tak pobíhal a pak jsem se šel podívat domů. Panička toho hned využila, protože v tom momentě když jsem dorazil, tak jsme byli všichni doma, zavřela dveře a oznámila nám, že páníci musejí odjet a my budeme hlídat. Trochu jsem protestoval, ale stejně mi to nebylo nic platné. Páníci se ale dneska docela brzo vrátili ani jsme se nestihli pořádně vyspat a už byli doma. Tak jsem hned běžel ven. Proběhl jsem dvorek a zase jsem letěl domů. Jak jsem zjistil, že už páníci budou doma a zase nám neutečou tak jsem znovu běžel ven. Zase jsem se proběhl a utíkal jsem domů na oběd. Po obědě jsem šel zase ven. Byl jsem venku až do večera. Chvíli jsem pobíhal, chvíli jsem odpočíval nebo jen tak seděl a koukal na zahrádku, také jsem každou chvilku utíkal domů za paničkou. Trochu jsme se pomazlili a zase jsem běžel ven. Pak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně, hezky jsem se po ní prošel, nakouknul jsem k sousedům, potom jsem si tam chvíli poseděl a pak jsem zase seskočil na dvorek. Počasí bylo dneska docela dobré. Sice sluníčko svítilo jen občas a bylo zase o něco chladněji než včera, ale mě to nevadí. Hlavně že nepršelo a na běhání je to lepší než vedro. Ale bylo by dobré, kdyby se alespoň malinko oteplilo, protože by byli venku i páníci a nám by tam bylo hned veseleji. Venku jsem byl až do večera, potom mě panička zavolala, tak jsem šel domů. Prohnal jsem se tunelem, pohrál jsem si s myškou, pak jsem si dal večeři a teď už ležím na židli u počítače a odpočívám.

9. srpen 2011 20:41:47

Dneska v noci jsem se ani pořádně nevyspal. Ta naše Kikina je strašné zlobidlo a v noci pěkně řádila. Tak jsem po ní vyjel, ale nějak to nemělo žádný smysl, protože si snad myslela, že se s ní budu honit. To tak, uprostřed noci, ale pak se trochu uklidnila a usnula a byl klid a my už jsme potom spali také. Když jsem se ráno probudil, tak jsem šel vzbudit paničku. Dneska to šlo docela dobře. Hned vstala a já jsem mohl běžet ven. Hned jsem se pořádně prohnal po dvorku, potom jsem si skočil na plot a když už jsem byl na plotě, tak jsem si skočil k sousedům do zahrady. Ale dlouho jsem se nezdržel a už jsem zase běhal po dvoře. Pak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase běžel ven. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a po zahrádce, a pak jsem zase jen tak seděl pod stromem a pak jsem šel domů. Šel jsem do obýváku a tam jsem to uviděl. My máme nad oknem dráty a na nich seděly vlaštovky, jedna vedle druhé. Tak jsem skoro ani nedýchal a díval jsem se na ně. Jen bradička mi lítal a nešla vůbec zastavit. Tak jsem je chvíli pozoroval a potom najednou všechny uletěly. Ale bylo to moc krásné pokoukáníčko. Pak jsem šel zase ven. Dneska jsem byl venku celý den. Počasí bylo docela pěkné. Celý den svítilo sluníčko, sice se oproti včerejšku trochu ochladilo, ale mě se tam docela líbilo. Později odpoledne jsme ale museli být všichni doma. Před barákem zastavil ohromný náklaďák a přivezl nám nějaký stavební materiál. Tak jsem na něj koukal z okna a když potom vytáhl takové ohromné chapadlo a sundaval s ním palety na zem, tak jsem raději z okna seskočil a šel jsem se schovat pod stůl. Docela jsem se toho bál. Potom jsme ještě museli být doma, než to páníci všechno přestěhovali na dvorek. Potom nám otevřeli dveře a my jsme všichni běželi na průzkum. Netrvalo to dlouho a přihnal se veliký liják. To byli páníci rádi, že to stihli všechno uklidit. Ten liják se ale docela brzy přehnal a zase začalo krásně svítit sluníčko. Tak jsem se ještě proběhl a pak jsem si lehl na boudu a čekal jsem až mě panička zavolá. Hned jak zavolala, tak jsem utíkal domů. Chvíli jsem řádil v tunelu a pak jsem si dal večeři a teď už odpočívám na mojí židli u počítače.

8. srpen 2011 21:23:46

Ráno jsem měl zase brzo vyspáno. Panička mi řekla, že ven stejně ještě jít nemůžu, protože je málo hodin, tak abych koukal ještě spát. Tak jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem si ještě lehl k paničce do postele a opravdu jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem šel rovnou za druhou paničkou. Cestou jsem si zpíval nejnovější hit, abych ji probudil a když už jsem byl u postele tak jsem zakřičel moje oblíbené, vééén. Panička mi řekla, že jsem se zbláznil a udělala mi místo u ní v posteli. Tak jsem tam vyskočil a místo toho abych si k ní lehl, tak jsem po ní začal chodit. Potom jsem přelezal přes paničku a vždycky jsem na ní skočil. Teda ta mi nadávala. Ale účinek to splnilo a za chvíli vstávala. Hned mi šla otevřít a já jsem konečně mohl vyrazit ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, překontroloval jsem si vše důležité a pak jsem šel domů na snídani. Když jsem se nabaštil tak jsem šel zase ven. Dneska bylo venku docela hezky. Sluníčko svítilo a docela bylo i teplo. Sice se honily mraky, ale foukal vítr a tak je rozehnal a tak ani nepršelo. Hned dopoledne k nám přišli nějací pánové a šli na dvůr a usadili se v pergole. Tak jsem honem skočil do záhonu gladiolů a tam jsem tu návštěvu přečkal. Naštěstí se zas až tak moc nezdrželi a měl jsem klid. Po obědě jsem si na chvíli lehl na boudu a pak jsem zase pozoroval motýlky. A pak se to stalo. Uviděl jsem motýlka, skočil jsem po něm a byl můj. Honem jsem utíkal domů abych se pochlubil. Jak jsem dorazil do kuchyně, tak paničky obě se začaly šíleně chechtat a normálně si ze mě dělaly legraci. Já jsem totiž měl v tlamce z jedné strany motýlka a z druhé strany mi trčel květ afrikánu. No nevím co je na tom k smíchu. Když ten motýlek tam na něm seděl, tak jsem ho vzal i s kytkou. Paničky místo toho, aby mě pochválily, že jsem jim přinesl kytičku, tak se mi chechtaly. Tak jsem se normálně naštval a motýlka i s kytičkou jsem odnesl na dvorek a panička žádnou kytičku nedostala. Pak jsem byl na dvoře, jen tak jsem si tam pobíhal a potom k nám přišla teta na návštěvu. Nejdříve jsem se schoval do mé oblíbené skrýše v gladiolech a pak jsem si řekl, že nemám důvod se bát, tak jsem šel za páníky. Pěkně jsem se nabaštil a pak jsem si lehl na mojí modrou židli a byl jsem tam s nimi. Když teta odešla, tak jsem se ještě pořádně proběhl a pak jsem se rozhodl a vyskočil jsem si na střechu letní kuchyně. Hezky jsem se po ní prošel, podíval jsem se k sousedům do dvora a při zpáteční cestě jsem si vyskočil na komín a snažil jsem se ho trochu prozkoumat. Potom panička otevřela okno a řekla mi abych koukal z toho komína seskočit nebo že tam spadnu, tak jsem hned seskočil a rovnou jsem seskočil i ze střechy na dvůr, aby byl klid. Proběhl jsem se a pak jsem ještě chvíli poseděl na židli a pak jsem si řekl, že už je čas jít domů, tak jsem šel. Panička byla moc ráda, že jsem přišel bez volání a moc mě za to chválila. Pak jsem si dal večeři a lehl jsem si na pelíšek v okně, chvíli jsem se díval ven a pak jsem si lehl do tunelu a už si v něm pěkně odpočívám.

7. srpen 2011 21:22:37

Dneska ráno hned jak jsem se probudil, skočil jsem k paničce do postele, trochu jsem si nechal podrbat bříško a hned jsem začal křičet že chci ven. Panička mi šla otevřít dveře. Tak jsem vyrazil. Proběhl jsem si nejdůležitější místečka a pak jsem se procházel po dvorku. Za chvíli přišla za mnou na dvorek panička. Trochu mě prohnala a šel jsem na snídani. Hned potom jsem si šel lehnou ven na boudu. Chvíli jsem se tam jen tak povaloval a nejednou začalo pršet. Bylo pořádně zataženo a vypadalo to, že bude pršet hodně dlouho. Taky že teda pršelo. Teprve později odpoledne přestalo. Celou tu dobu jsem byl na boudě a díval jsem se na ten déšť. Občas jsem zaběhl domů, podívat se na paničku nebo si dát nějakou baštu a zase jsem běžel zpátky na boudu. Také jsem šel paničce pomáhat vařit, aby jí to šlo trochu od ruky a měla brzo hotovo. My jsme jí vlastně dneska pomáhali všichni. Ta byla ráda. Také jsme za to dostali ochutnat masíčko. Odpoledne déšť přestal a za chvíli už byl chodník suchý, tak jsem se mohl alespoň proběhnout. Pak už to bylo dobré, do večera už nepršelo a já jsem si mohl užívat venku. Pěkně jsem se proběhl, vyskočil jsem si i na plot. Podíval jsem se k sousedům do zahrady a potom jsem si skočil ke druhým sousedům podívat se na králíkárnu a pak jsem zase pobíhal doma po dvorku. Dokonce to k večeru vypadalo, že snad bude i svítit sluníčko. Byl jsem venku až do večera. Potom jsem si řekl, že už je čas jít domů, tak jsem šel. Prošel jsem se po bytě, proběhl jsem párkrát tunelem a pak jsem si dal večeři. Potom jsem šel zase nahoru do křesla a hezky si tu odpočívám.

6. srpen 2011 21:08:26

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Ale jako vždy mě to bylo houby platné, protože jsem stejně nemohl jít ven. Tak jsem si alespoň skočil k ní do postele a trochu jsme se pomazlili. Pak panička vstala a šla mi otevřít dveře. Venku byla děsná mlha, ale mě to vůbec nevadilo, ta svoje místečka jsem si stejně proběhl. Pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel zase ven. Chvíli jsem seděl u boudy na rohožce a hlídal jsem holky a pak jsem se pořádně proběhl. Udělal jsem dobře, protože za chvíli začalo pěkně pršet. Asi tak za hodinku bylo po dešti a hned začalo krásně svítit sluníčko a parádně hřát. Bylo už potom hezky až do večera. Celé dopoledne jsem pobíhal venku, každou chvíli jsem se šel podívat na paničku, aby neměla starost kde jsem a zase jsem běžel ven. Po obědě jsem byl zase venku. Seděl jsem na zahrádce a pozoroval jsem motýlky. Netrvalo to dlouho a už jsem zase letěl domů s motýlkem v tlamce. Celou cestu jsem křičel aby panička věděla, že jí nesu domů zase úlovek. Trochu jsem si s motýlkem pohrál a pak jsem šel zase ven. Netrvalo to dlouho a už jsem měl další úlovek. Tentokráte to nebyl motýlek, ale cvrček. Odnesl jsem ho do chodby a šel jsem za paničkou aby se šla mrknout co jsem přinesl. Panička šla a když toho cvrčka viděla, tak ho vzala a vynesla ho na dvorek. Sice mi řekla, že jsem šikovný, ale že bude lepší když prý budeme venku. Tak jsem ho pozoroval jak hopsal po chodníku. Pak za mnou přišla i Zuzka, on se jí také moc líbil. Jenomže jsme na něj byli dva a stejně jsme ho neuhlídali. On nám utekl do skleníku a tam my nemůžeme. Jsou tam totiž takové dveře z pletiva a tím se teda neprotáhnu. Tak se nám cvrček chehchtal a potom zmizel někde v záhonku. Odpoledne byli páníci venku. Nejdříve tam jen tak seděli pod pergolou a potom se rozhodli že otrhají meruňky. Tak jsem jim pomáhal. K večeru šli páníci domů a my jsme ještě zůstali venku. Potom pro nás přišla panička a museli jsme jít domů také. Ani se mi moc nechtělo, ale šel jsem. Dal jsem si večeři, potom jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem šel nahoru do obýváku, lehl jsem si tam na křesílko, chvíli jsem se díval s páníkem na televizi a pak jsem usnul.

5. srpen 2011 20:17:38

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem zase vzdudit paničku. Trochu jsme se v posteli pomazlili, nechal jsem si podrbat bříško a pak jsme vstávali. Panička mi šla hned otevřít a já jsem vyběhl na dvorek. Tak jako každý den jsem prozkoumal vše důležité, skočil jsem si na plot, mrknul jsem k sousedům do zahrady a šel jsem domů na snídani. Hned po snídani jsem zase běžel ven. Nejdříve jsem si trochu odpočinul na židli pod pergolou, potom jsem se proběhl po dvorku a pak jsem se usadil na chodníku a díval jsem se do zahrádky. Motýlek tam žádný nebyl, asi ještě spali, tak jsem se zase pěkně proběhnul. Každou chvíli jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a šel jsem zase ven. Celé dopoledne jsem pořád pobíhal. Po obědě jsem si šel na chvíli lehnout na boudu a když jsem si odpočinul, tak jsem se zase usadil na chodníku a pozoroval jsem co se děje kolem mě. Netrvalo to dlouho a už jsem uviděl motýlka. Pěkně jsem ho prohnal a pak jsem ho i chytil. Honem jsem utíkal s ním domů a už jsem křičel na paničku, že mám úlovek. Motýlka jsem pustil a on nám krásně létal po kuchyni. Potom jsem ho chytil a šli jsme zase ven. Chvíli jsem ještě pobíhal po dvorku a pak se najednou zatáhlo a začalo pršet. Tak jsem honem běžel na boudu a tam jsem ten déšť přečkal. Když přestalo pršet, tak se za chvíli udělalo hezky a začalo krásně svítit sluníčko. Tak jsem toho využil a pořádně jsem se proběhnul. Venku pak už bylo moc krásně až do večera. Tak jsem si to pořádně užíval a byl jsem tam až do té doby než nás panička volala domů. Pak jsem teda šel. Když jsem dorazil domů, tak jsem zjistil, že je volný tunel. Tak jsem se v něm pěkně vyřádil a pak jsem si na chvíli sedl na pelíšek v okně a díval jsem se ven. Naproti u sousedů běhal na zahrádce pejsek, tak jsem ho pozoroval. Potom jsem si dal večeři a pak jsem přemýšlel kam si asi tak lehnu. Křeslo obsadila zase Kikina, pelíšky ty já nemám rád, tak jsem si zase zabral židli u počítače a tam si krásně odpočívám.

4. srpen 2011 20:22:12

Dneska ráno hned jak jsem se probudil tak jsem šel vzbudit paničku. Pěkně jsem na ní zakřičel, že chci ven a ona kupodivu hned vstala a šlo se. Nevím čím to je, že tak rychle vstávala, ale já si myslím, že jsem zase tak dlouho nespal. Tak jsem se pořádně proběhl po dvoře, dneska jsem si i skočil za plot do zahrady, ale za chvíli už jsem se zase procházel po zahrádce doma. Pak jsem šel na snídani. Nabaštil jsem se a šel jsem ven. Docela bylo hezky, tak jsem si to užíval a dobře jsem udělal. Před polednem se zatáhlo a začal strašný liják. Lilo docela dlouho. Když ale přestalo pršet, tak za chvíli svítilo sluníčko a bylo zase krásně. Jenomže ten vzduch byl jako kdybych byl v prádelně. Tak jsem ani moc nelítal a raději jsem si lehl na boudu a tam jsem odpočíval. Jak si tam tak pěkně ležím, tak se zase začalo zatahovat. To byla taková tma, že být doma tak snad bych si musel rozsvítit. Ale já jsem domů nešel a klidně jsem ležel na boudě a ten liják jsem pěkně pozoroval. Pak trochu přestal a já jsem se šel podívat domů. Měl jsem to akorát, protože panička mi zrovna připravovala dárky k mým narozeninám. Ale ty budu mít až zítra, ale panička mi řekla, že už je budeme oslavovat dneska, protože i holky slavily už den předem. Tak už jsem si tam tedy počkal až to všechno panička připraví. Dostal jsem nějaké kapsičky, moje nejoblíbenější granulky Hill´s a také Perfect fit, ty mám také rád a potom ještě tyčinky a také nějaké hračky. Medvídka a strašidýlko a hlavně nový tunel. Ten se mi teda ale opravdu moc líbí. Také jsem dostal dortík. Ten byl moc dobrý. Byla na něm šunčička, kuřecí masíčko, paštička a tyčinky a také takové to bílé, co měly holky a mě to tak moc chutnalo. Sice panička říkala, že je to sýr, ale ten bych poznal, protože ten teda vůbec nejím. Tak jsem se do toho dortíku pustil a pak jsem zavolal holky a dal jsem jim také ochutnat. Chutnalo jim a za chvíli byl pryč. Potom jsem si prohlédl ten tunel a docela je pěkný, pak si ho prošla Míša, potom Kikina a pak Zuzka a ta se v něm usadila a snad si myslí, že je její. Ale není, já jsem ho dostal k narozeninám. Ale nejsem lakomec a klidně ho holkám také půjčím. Pak jsem se šel ještě proběhnout ven, to už přestalo pršet a pak už byl večer a muselo se jít domů. Tak jsem si ještě trochu prozkoumal ty věci co jsem dostal a hlavně jsem si pořádně zařádil v tunelu a pak jsem se ještě prošel trochu po baráku a když jsem zjistil, že už ven opravdu nemůžu, že už jsou zavřené dveře, tak jsem si lehl na židli k počítači a odpočívám.

3. srpen 2011 21:14:18

Ráno jsem se šel proběhnout na dvorek. Venku bylo moc pěkně a tak jsem se trochu zdržel. Proběhl jsem si dvorek a zahrádku a pak jsem se usadil na plotě a díval jsem se do sousedovic zahrady. Pak jsem seskočil a šel jsem na snídani. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem zase honem pospíchal ven. Chvíli jsem si poseděl na boudě a pak jsem se usadil pod stromem do trávy. Celé dopoledne jsem byl venku. Občas jsem pobíhal, chvíli jsem jen tak seděl a pozoroval co se děje okolo mě a občas jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce. Jednou jsem měl veliké štěstí. Když jsem doběhl domů, tak panička zrovna začala převlékat peřiny a to je něco pro mě. Hned jsem se k ní přidal a pomáhal jsem ze všech sil. Panička byla moc ráda, protože dobře ví, že beze mě by to tak snadno nezvládla. Když jsme to měli hotové, tak jsem zase utíkal ven. Po obědě jsem si chvíli lehl na židli pod pergolou a hned jak jsem si odpočinul, tak jsem se přemístil do zahrádky. Tam jsem se usadil na pěšinku, tak abych měl co možná největší přehled a pozoroval jsem motýlky. Chvíli jsem se na ně díval a pak jsem je šel prohnat. Netrvalo to dlouho a už jsem jednoho chytil. Zase jsem se běžel pochlubit paničce, trochu jsem si s ním pohrál a pak jsem šel zase ven. Pořád jsem měl plno práce, protože bylo venku nádherně a motýlky se zahrádka jen hemžila. Pak přišli ven páníci. Byly tam celé odpoledne a nakonec zatopili gril a grilovali masíčko. Dneska mě to teda vůbec nelákalo, protože jsem zjistil, že kuřátko to není a jiného nic já nechci. Sice to krásně vonělo, ale dneska jsme teda neloudili ani jeden a ani holky a to už je co říct. Odpoledne jsem ještě chytil jednoho motýlka, ale když byla panička venku, tak jsem jí ho rovnou položil k noze. Než si ho stačila prohlédnout, tak motýlek zamával křidélky a byl pryč. Pak panička dostala šílený nápad. Vzala si kleštičky a pěkně nepozorovaně jednoho za druhým chytla a už jsme měli drápky ostříhané. Mě to zas až tak moc nevadí, vždyť zase vyrostou. Tak jsem byl venku až do večera. Potom to páníci všechno sbalili a šlo se domů. Tak jsem si dal večeři a pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Potom jsem si zabral židli u počítače a už si tu na ní pěkně odpočívám.

2. srpen 2011 20:39:27

Ráno jsem se probudil, pak jsem se pokusil probudit paničku, ale zase žádný úspěch. Zase bylo málo hodin. Tak jsem se trochu prošel po baráku a pak jsem šel k paničce a lehl jsem si k ní do postele a ještě jsem spal. Pak jsem se probudil a šel jsem za druhou paničkou. Chvíli jsem si nechal drbat bříško a pak jsme šli ven. Ráno bylo venku tak krásně, tak jsem se pořádně proběhl po dvorku i po zahrádce, chvíli jsem si poseděl na plotě a rozhlížel jsem se po okolí a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem se šel podívat na balkon, ale tak jako holky to jsem se tam teda nevyvaloval. Kouknul jsem se skrz zábradlí a hned jsem skočil na dvorek. Sedl jsem si pod strom a pozoroval jsem co se děje kolem mě. Pak jsem se šel mrknout domů a za chvíli už jsem byl zase venku. Celé dopoledne jsem chvíli pobíhal, chvíli jen tak seděl a občas jsem se šel podívat na paničku. Po obědě jsem si chvíli lehl ke stromu do stínu, ale nespal jsem. Ze zahrádky jsem nespouštěl oči. Motýlci si tam poletovali a to se nedalo vydržet na ně jen tak koukat. Tak jsem je trochu prohnal a pak jsem jednoho chytil. Honem jsem utíkal za paničkou a zase jsem křičel na celé kolo, aby se připravila na to co nesu. Trochu jsem si s ním zase pohrál pod stolem a pak jsem šel ven. Netrvalo to dlouho a už jsem nesl domů dalšího. Odnesl jsem ho až do obýváku a tam jsem ho pustil, aby se také u nás trochu proletěl. Panička ho chvíli chytala, ale když jsem viděl že z toho není, tak jsem tam vletěl, máchl jsem tlapkou a byl můj. Pak jsem šel ven. Pak už jsem ale motýlky nechytal. Jen jsem je pozoroval jak si pěkně létají. Odpoledne přišli ven páníci a panička nám vyndala stan. Netrvalo to dlouho a ta naše Kikina, drzounka jedna se mi tam nastěhovala. Tak jsem jí vyhnal. Moc se jí nechtělo, tak jsem jí dal pár facek a pěkně vystřelila. Sice mi nadávala, ale byla venku a to bylo to hlavní. Pak jsem ještě chvíli odpočíval pod stromem a pak jsem se šel proběhnout. Když už jsem byl v tom běhání, tak jsem si vyskočil i na střechu letní kuchyně, nakouknul jsem k sousedům a pak jsem seskočil dolů na dvorek. Venku jsem byl až do večera. Pak přišla panička a my jsme museli domů. Moc se mi teda nechtělo, protože venku ještě pořád bylo krásně, ale musel jsem. Dal jsem si večeři a teď ležím na křesle nahoře v obýváku. To moje křesílko mi obsadila Kikina a vůbec mě tam nechtěla pustit a ještě se mi posmívala. Prý je to za ten stan. Ta je teda ale fakt drzá.

1. srpen 2011 19:49:42

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem zase zkusit probudit paničku. To se mi povedlo, probudila se, ale na vstávání prý bylo zase moc brzo. Tak jsem ještě chvíli ležel u ní v posteli a pak jsem si řekl, že to zkusím u druhé paničky. Také jsem jí probudil, ale s tím vstáváním už to bylo horší. Moc se jí nechtělo. Ale pak vstala a šlo se ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce, vyskočil jsem na plot a chvíli jsem koukal k sousedům do zahrady a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem to omrknul na balkoně. Chvíli jsem poseděl u zábradlí a pak jsem seskočil na dvorek a už jsem byl zase v jednom poklusu. Dneska už bylo o něco tepleji než včera, sice sluníčko se na nás vůbec ani nepodívalo, ale nepršelo a to mě úplně stačilo. Běhal jsem po dvorku a pak jsem se asi trochu déle nešel paničce ukázat a tak se vypravila za mnou na dvorek. Já jsem byl zrovna na pergole a chtěl jsem seskočit, ale nevěděl jsem jak, protože k plotu se mi nechtělo, tam totiž soused začal řezat dříví a ten zvuk je mi moc nepříjemný. Panička to na mě poznala a tak přišla až ke mě a ohnula se a řekla mi abych jí skočil na záda. Tak jsem skočil. Panička jen vyjekla, ale já jsem byl zachráněný. Pak jsem zase dál pobíhal po dvorku. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na boudě a jak jsem se tam tak vyvaloval, tak jsem najednou uviděl jak po zahrádce létá motýlek. Tak jsem se hezky připlížil skoro až k němu, ale on byl nějaký šikovný a uletěl. Tak jsem ho chvíli honil po zahrádce a nakonec uletěl úplně. Ale odpoledne se tam ještě objevili další. Tak jsem je trochu prohnal, ale dneska jsem žádného nechytil. Mě to docela mrzelo, ale panička byla ráda. Venku jsem pobíhal až do večera. Občas jsem se šel ukázat paničce aby neměla starost a zase jsem letěl ven. Chvíli jsem také odpočíval a pak, když už byl večer tak přišla panička a musel jsem jít domů. Tak jsem šel. Chvíli jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem si dal večeři a pak jsem si zabral židli u počítače a už si na ní krásně
odpočívám.

31. červenec 2011 21:21:10

Dneska ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem si řekl, že paničku nechám spát a půjdu za druhou paničkou. Vyskočil jsem si k ní do postele, dal jsem jí pusinku a už jsme se mazlili. Panička mi pěkně prodrbala bříško, to mám rád a pak mě hladila po hlavičce a to mám taky moc rád. Potom jsme se domluvili a vstávali jsme. Panička mi šla otevřít dveře na dvorek a já jsem tam vyběhl. Sice pršelo, ale já jsem opravdu chtěl být venku. Tak jsem proběhl takový malinký kousek pod stříšku na boudu a už jsem se tam vyvaloval. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a zase jsem se vrátil na dvorek. To už jsem doběhl až pod pergolu. Tam jsem se usadil na židli a pozoroval jsem ten déšť. Během dopoledne přestalo pršet. To jsem byl moc rád. Netrvalo to dlouho a už vykouklo sluníčko. Teda to bylo primové. Tak jsem se pořádně proběhl po dvorku a pak jsem si vyskočil na plot a rozhlížel jsem se po okolí. Potom mě to zlákalo vběhnout na zahrádku. Jenomže jak jsem proběhl po trávě a pod keříky, tak jsem měl pěkně mokrý kožíšek. Tak jsem se šel ukázat paničce, ona mi kožíšek vysušila a já jsem běžel zase ven. Dneska jsem byl venku celý den. Pravda je, že jsem toho moc nenaběhal protože ani motýlci nelétali, bylo totiž docela chladno, ale hodně času jsem byl právě na boudě a odtud jsem vše pozoroval. Každou chvíli jsem se šel podívat na paničku a než jsem se stačil otočit tak byl večer. Zrovna jsem se šel podívat na paničku a ona mi hned řekla, že už bych mohl zůstat doma, protože stejně bych už za chvíli musel jít domů a že je docela zima a tak mi už bude doma lépe. Tak jsem teda zůstal. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se mrknul ještě z okna na ulici a pak už jsem si dal večeři. Hned jak jsem se nabaštil, tak jsem si lehl na polštářek na gauči a odpočívám.

30. červenec 2011 19:50:00

Dneska ráno jsem se nějak nemohl probudit. Panička si ze mě dělala legraci, že jsem spal dlouho. Ale asi to bylo tím počasím. Hned jak jsem se probudil, tak jsem se šel na to podívat. To jsem teda koukal. Ono lilo jako z konve. Ale stejně jsem šel ven. Proběhl jsem to od dveří pěkně pod střechu a lehl jsem si na boudu. Chvíli jsem se tam díval na to jak prší a pak jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak jsem zase běžel ven. Zase jsem ležel na boudě. Tak jsem pozoroval jak prší a nakonec jsem tam usnul. Ale za chvilku jsem se probudil a utíkal jsem domů. Panička zrovna začínala vařit a když jsem viděl, že jí nikdo nepomáhá, tak jsem si řekl, že jí pomůžu. Panička mě chválila jaký jsem šikovný a také jsem dostal ochutnat masíčko. Pak se probudily holky a panička pro ně měla také připravený kousek na ochutnání, tak jsem se honem zařadil do fronty a dostal jsem ještě jednou. Potom jsem šel zase ven. Teda ven na tu boudu. Dlouho jsem to tam ale nevydržel a musel jsem se alespoň trochu proběhnout. Ale hned jsem měl pěkně mokrý kožíšek. Pak jsem šel domů a dívali jsme se s paničkou z okna, protože nám na parapetu seděly tři vlaštovky. Teda to byla smůla, že tam na tom okně máme sklo. Ty byly krásné, hned bych šel za nima. Potom jsem zase běžel ven. Každou chvíli jsem se šel mrknout na paničku a pak jsem se zase vrátil na boudu. I když venku byla docela zima, přesto jsem tam byl moc rád. Odpoledne mě panička zavolala. Tak jsem utíkal domů. No to jsem teda valil oči. Naše holky, Kikina se Zuzkou, mají zítra narozeniny. A protože je venku ošklivé počasí, tak jim panička už klidně gratulovala dneska a řekla jim, že už to začnou slavit. Teda nic proti tomu, oslavy jsou dobrá věc, ale jsem zvědavý jestli moje narozeniny se také budou slavit několik dní. Mělo by to tak být, aby to bylo spravedlivé. Abych prý neměl řeči, tak jsem dostal ochutnat jejich dort. Musím teda uznat, že byl docela dobrý a moc dobré na něm byly takové malé bílé kuličky. To mě panička řekla, že prý je to sýr a ten já nejím. To má pravdu, sýr nejím a nikdy bych ho nevzal do pusy, ale co bylo tohle to teda fakt nevím, protože to mi moc chutnalo. Pak jsem šel zase ven. Dokonce jsem se i proběhl, ale zase jsem byl pěkně mokrý. K večeru už mě ale panička zahnala domů a tak jsem teda šel. Našel jsem tam ty nové hračky co holky dostaly, tak jsem si půjčil myšku a hned jsem jí pořádně prohnal a pak jsem se s ní ještě popral. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si dal večeři a teď už ležím na křesle a spím.

29. červenec 2011 20:23:52

Ráno jsem se probudil a hned jsem křikl na paničku že chci ven. Nevím jak je to možné, ale ona hned vstala a šla mi otevřít. Tak jsem honem utíkal na dvorek. Proběhl jsem si to nejdůležitější a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Tam jsem si na chvíli lehl na boudu, ale dlouho jsem to nevydržel a už jsem byl na zahrádce. Tam jsem si lehl na pěšinku mezi záhony a číhal jsem na motýlky. Nějak se jim ale nechtělo. Myslím si, že ještě spali. Tak jsem se šel proběhnout. Vzal jsem to i do zahrady za plot. Dlouho jsem se tam ale nezdržel, protože vím, že by mi panička nadávala, tak jsem si to tam proběhl a honem jsem zase spěchal domů. Pak jsem se šel paničce ukázat a už jsem zůstal doma. Páníci jeli nakupovat, tak jsme museli hlídat. Naštěstí se ale vrátili docela brzo, takže jsem si to běhání venku ještě pořádně užil. Celé odpoledne jsem byl na dvorku. Občas jsem se šel mrknout na paničku, ale zase jsem běžel ven. Dneska se trochu ochladilo, dokonce i sluníčko bylo dost často schované, ale mě to vyhovovalo. Hlavně že nepršelo a mohl jsem být venku. K večeru jsem si ještě vyskočil na střechu letní kuchyně, pořádně jsem se porozhlédl po okolí, pak jsem seskočil a šel jsem domů. Ještě jsem vyběhl za holkama na balkon, ale tam jsem dlouho nebyl a šel jsem zpátky. Panička si myslela, že už budu asi doma, ale já jsem si řekl, že se ještě půjdu pořádně proběhnout a pak jsem šel dobrovolně domů sám. Dal jsem si večeři a teď už ležím na křesle a odpočívám.

28. červenec 2011 21:33:40

Dneska jsem si plánoval, že paničku ráno brzo vzbudím a nevyšlo mi to. Asi jsem byl z toho včerejšího hlídání nějak moc utahaný a spal jsem moc tvrdě. Probudila mě až Zuzka, když řádila po bytě. Honila se tam s myškou a dělala při tom takový rámus jako by u nás v pokoji běhalo stádo slonů. Chvíli jsem jí pozoroval a pak jsem po ní skočil a už jsme se honili. To teda paničku probudilo, ale stejně se jí nechtělo vstávat. Tak jsem se vypravil za druhou paničkou. Skočil jsem k ní do postele a pěkně dlouho jsme se mazlili. Občas jsem jí řekl, že chci jít ven a když už mě to mazlení přestalo bavit, tak jsem vyskočil a panička vstala také a hned mi šla otevřít dveře na dvorek. To jsem byl moc rád. Pěkně jsem se proběhl, skočil jsem si i za plot, trochu jsem prozkoumal sousedovic zahradu a pak jsem šel domů na snídani. Celý den jsem běhal po dvorku, občas jsem si ale ve stínu musel odpočinout a také jsem pozoroval motýlky. Dneska jsme jich měli na zahrádce strašně moc. Dopoledne jsem je nechal v klidu, ale odpoledne jsem to už nevydržel a v momentě jsem ho měl. Zase jsem celý šťastný utíkal za paničkou. Trochu jsme si pohráli v kuchyni na koberci a pak jsem ho tam nechal a šel jsem ven. Netrvalo to dlouho a šel jsem zase domů s dalším. Jenomže to jsem nekřičel a panička ho teda neviděla, tak jsem ho nechal pod stolem a šel jsem zase ven. Panička to že jsem přinesl motýlka zjistila o něco později, protože létal na zácloně. Tak ho honem chytla a otevřela okno a pustila ho na ulici. A ještě prý mu řekla aby letěl jinam, protože u nás na zahrádce bych ho prý zase chytil. Ta je teda hrozná. Tak jsem si krásně užíval na dvorku celý den až do té doby, než k nám přišli dva pánové. Ten jeden zůstal u nás doma a zapojoval notebook a ten druhý šel s páníkem ven. Tam se usadili v pergole a mě nezbývalo nic jiného než se schovat. Tak jsem se schoval pod keř za skleníkem a otočil jsem od nich hlavu, takže mě vůbec neviděli. Já jsem tam byl takhle schovaný až do té doby než odešli. Pak jsem se ještě pořádně proběhl, potom jsem si lehl na boudu a odpočíval jsem. Netrvalo to dlouho a přišla pro nás panička. Tak jsme šli domů. Dal jsem si večeři a pak jsem si šel lehnout. Jenomže vůbec ne do křesla, ale na zem v obýváku na ten chlupatý koberec. Včera večer jsem si totiž na chvíli odběhl na granulky a než jsem se vrátil, tak mi Zuzka obsadila křesílko. Nejdříve jsem byl na ní naštvaný, ale pak jsem se rozhodl a šel jsem na ten koberec. Tam jsem si lehl a celý večer jsem na něm spal. Nakonec jsem zjistil jaký je primový a jak hezky se na něm leží. Ale ještě jsem se musel chechtat, protože než jsem usnul, tak dorazila Kikina, vyhnala Zuzku z křesla a lehla si do něj sama. To bylo fakt legrační a ještě jsem čekal jestli se nebudou prát, ale ono už bylo dost hodin a ony byly ospalé a líné, takže z toho nic nebylo. Takže já se krásně vyvaluju na koberci a myslím si, že to nebude dlouho trvat a budu spát.

27. červenec 2011 19:58:01

Dneska ráno jsem myslel že paničku praštím. Tak jsem si krásně spal a když jsem byl zrovna v nejlepším, tak jí začal zvonit budík. To je hrůza, já když jsem vyspalý a panička ještě ne, tak to mi nadává, ale sama mě probudila už v půl šesté. Honem vyskočila, řekla nám že se musí vstávat, protože páníci jedou za chvíli do Prahy a nemáme zdržovat nebo jim ujede autobus. Teda zrovna dneska se mi vůbec nechtělo. Ale ať si to panička dobře pamatuje, protože zítra ráno jí to oplatím. Ta ještě bude brečet. Ve čtvrt na sedm paníci odešli a řekli nám, že se vrátí až večer. Nám teda nezbývalo nic jiného, než hlídat celý den. Když odcházeli tak jsem jim šel zase do okna zamávat a pak jsem šel spát. Byl to teda den hrozný. Venku bylo dneska nádherně, sluníčko krásně svítilo a my chudáčkové jsme byli doma zavření. Páníci se vrátili večer v šest hodin a hned jak panička otevřela dveře, tak jsem letěl ven. Ani jsme se pořádně nepřivítali, jak jsem pospíchal. Pořádně jsem se proběhnul, ale zase jsem utíkal za paničkou, protože jsem měl moc velikou radost, že už jí konečně mám doma. Protože jsme tak trpěli a nemohli jsme ven, tak nás panička nechala běhat venku o trochu déle. Ale já jsem zvyklí na určitou hodinu, tak jsem si řekl že jdu domů a vůbec nebudu čekat až mě panička zavolá. Dal jsem si večeři a hned jsem si šel lehnout na křeslo a odpočívám.

26. červenec 2011 19:39:37

Dneska ráno jsem spal nějak déle než jindy. Ale nebýt Zuzky, tak bych se snad ani neprobudil. Ale ona byla vzhůru nějak brzo a tak neměla co dělat, tak si našla mého lvíčka a hrála si s ním. Lítala s ním po celém pokoji a dělala při tom takový randál, že probudila nejen mě, ale i paničku. Tak jsme zůstali s paničkou ještě ležet a pozorovali jsme jí jak řádí. Nemohli jsme se na ní vynadívat. Pak Zuzka zjistila, že jí pozorujeme, tak toho nechala. Tak jsme teda vstávali a panička mi šla rovnou otevřít dveře na dvorek a já jsem se šel proběhnout. Už od rána bylo venku hezky. Tak jsem se pořádně proběhl, překontroloval jsem vše důležité a teprve pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem se vypravil na balkon, ale dneska jsem tam dlouho nevydržel a skočil jsem na dvorek. Trochu jsem se prošel, pak jsem si sedl na chodník a rozhlížel jsem se po dvorku, potom jsem si vyskočil na plot, abych zase nakouknul k sousedům do zahrady a zase jsem šel na dvorek. Musel jsem sledovat na stromě ptáčky, pak jsem musel dohlížet na zahrádce na motýlky, občas nějakého prohnat a potom trochu prohnat i sebe. Také jsem každou chvíli musel běžet domů, abych se ukázal paničce, aby neměla starost. Zkrátka jsem měl dneska moc práce. Odpoledne jsem zase lapil motýlka a jako vždy s velikým křikem jsem utíkal za paničkou abych se pochlubil a hlavně aby viděla jakého má šikovného kocourka. Chvíli jsem si s ním hrál v kuchyni a protože panička zase nadávala, tak jsem jí ho tam nechal a šel jsem ven. Byl jsem venku až do té doby než pro nás panička přišla. Pak jsem šel domů, dal jsem si večeři a honem jsem si skočil na křesílko, než mi ho holky obsadí. Teď už si na něm pěkně odpočívám a určitě už budu brzo spát.

25. červenec 2011 20:27:48

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Jenomže je mi to stejně houby platné a musím čekat až panička sama uzná, že už můžu jít ven. Když konečně otevřela ty dveře, tak jsem utíkal honem na dvorek. Vše jsem řádně překontroloval a vyskočil jsem si na plot a trochu jsem se pokochal pohledem na sousedovic zahradu. Nic zvláštního jsem tam neviděl, tak jsem skočil zase z plotu dolů a šel jsem domů na snídani. Potom jsem se šel mrknout na balkon. Chvíli jsem zase nakukoval k sousedům do dvora, protože soused něco dělal a ten jejich pejsek mu moc pomáhal. Tak jsem na něj koukal a říkal jsem si, že i přesto, že když mě vidí a štěká na mě, tak musím uznat, že je stejně šikovný jako já, protože také svému páníkovi se vším moc pomáhá. Pak jsem seskočil na dvorek a zase jsem se pěkně proběhl. Pak jsem si na chvíli lehl na boudu a odpočíval jsem. Dneska bylo docela hezky. Sice žádné velké horko nebylo, ale občas svítilo sluníčko a hlavně že nepršelo. Tak jsem si to tam užíval celý den. Chvíli jsem pobíhal po dvorku a po zahrádce, chvíli jsem odpočíval na boudě, chvíli jsem se válel na židli pod pergolou, občas jsem se mrknul tou škvírkou pod plotem, ale každou chvíli jsem běžel domů, abych se ukázal paničce. To se jí moc líbilo a taky mě za to moc chválila. Po obědě jsem šel zase ven. To už se začínalo oteplovat a dokonce začali i létat motýlci. Tak jsem je pozoroval a trochu jsem je také prohnal. Odpoledne jsem měl ale veliký úspěch, protože jsem chytil dlouhozobku. Honem jsem s ní utíkal za paničkou. Jenomže místo pochvaly jsem zase dostal vynadáno. Potom byli venku s námi páníci. Nejdříve jsem si vyskočil na stůl a nechal jsem si podrbat bříško. To je takový můj pravidelný rituál jak se páníci objeví venku, tak hned se jde na to. Potom jsem paničce přinesl ten stonek od kopru a ona mi ho chvíli házela. To jsem se zase pořádně proběhl a hlavně jsem si procvičil skoky do výšky. Když páníci odešli, tak to jsem ještě zůstal venku. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem si lehl na boudu a tam jsem odpočíval až do té doby než pro mě panička přišla. Pak jsem šel domů, dal jsem si večeři a už se pěkně vyvaluju na křesílku a myslím si, že už budu brzo spát.

24. červenec 2011 20:05:24

Dneska ráno jsem se zase nemohl dočkat až vyrazím ven. Jenomže s paničkou jsem ani nehnul, tak jsem musel počkat až ona uzná za vhodné, že už můžu jít. Jak mi otevřela dveře hned jsem utíkal na dvorek. Pořádně jsem se proběhl, překontroloval jsem si nejdůležitější místečka, vyskočil jsem na plot, mrknul jsem k sousedům do zahrady a teprve potom jsem šel domů na snídani. Pak jsem si řekl, že se zase mrknu na balkon. Moc dlouho jsem tam ale nevydržel a už jsem zase běhal po dvorku. Dneska bylo zase docela pěkné počasí. Sice to sluníčko včera svítilo víc, ale i tak se mi venku moc líbilo. Dopoledne jsem jen tak pobíhal po dvoře, chvilema jsem odpočíval na boudě nebo pod pergolou a při tom jsem pozoroval jestli zase k nám na zahrádku dorazí nějaký motýlek. Občas se nějaký objevil, ale já jsem si řekl že je klidně nechám ať si létají a proženu je až později. Po obědě jsem si na chvíli lehl na boudě a přitom jsem nespouštěl oči ze zahrádky. Netrvalo to dlouho a už jsem chytil prvního motýlka. Hned jsem ho vzal do tlamky a s velikým křikem jsem utíkal za paničkou, aby to také viděla. Vzal jsem ho zase do kuchyně a pod stolem na tom světlém koberci jsme si spolu hráli. Pak jsem ho tam nechal a šel jsem ven. Panička musela zase ten koberec vykartáčovat a zase jako včera mi nadávala. Pak byla panička venku a já jsem chytil dalšího. To už mi ale nadávala, že je prý mám nechat být, abych se podíval jak jsou krásní, ale mě bylo jasné, že je to závist, tak jsem za chvíli chytil dalšího a rovnou jsem ho paničce položil k nohám. Celé odpoledne jsem pobíhal po dvoře, dost často jsem chodil kontrolovat škvíru pod plotem, abych zjistil co tam za ní je. Jenomže ona je strašně maličká a já tam vůbec nic nevidím. K večeru už jsem byl tak utahaný, že jsem se sebral a šel jsem si lehnout do křesílka a pořádně jsem si odpočinul. Když už se pomalu blížila doba, kdy chodívám domů, tak šla panička zavřít na dvorek a myslela si jak už všichni budeme doma. Jenomže jsme se potkali na chodbě a já už jsem zase mířil ven. Panička mi řekla ať jdu s ní. Otevřela mi na balkon, já jsem se tam usadil k zábradlí a sledoval jsem co se děje u sousedů. Oni tam totiž mají malé koťátko, takže jsem měl na co koukat. Pak jsem ještě seskočil na dvorek, trochu jsem se proběhnul a zrovna tam přišel páník, tak jsem mu odnesl stonek od kopru, který mám schovaný a on mi ho házel a já jsem ho aportoval. Když odešel, tak jsem se ještě proběhnul a pak už panička přišla abych šel domů. Tak jsem šel. Dal jsem si večeři a hupnul jsem si do křesílka a odpočívám.

23. červenec 2011 20:15:56

Ráno jsem se probudil a nevěřil jsem svým vlastním očím. Venku svítilo sluníčko. Honem jsem to mňouknul paničce, aby to také věděla a zakřičel jsem na ní, že chci ven. Jenže ona mé nadšení nesdílela a klidně mi řekla, že je ještě brzo. Ale já to nemohl vydržet, tak jsem šel za druhou paničkou. Nevím jestli se stačily domluvit, ale asi ano, protože jsem od ní vyslechl úplně to stejné. Tak jsem po ní párkrát přeběhl, ona mi řekla že jsem otravný jak moucha, akorát s tím rozdílem, že moucha je lehoučká a stejně mi otevřít nešla. Tak jsem se šel projít po baráku a nakonec ač nerad jsem si šel ještě na chvíli lehnout. Když jsem se pak probudil, tak už jsem konečně mohl jít ven. To byla paráda. Hned jsem vyskočil na plot, abych se kouknul co je nového u sousedů v zahradě a to jsem teda valil kukadla. Uprostřed zahrady seděla taková krásná kočička. Tak jsem zůstal sedět na plotě a nespustil jsem z ní oči. Ona zase koukala na mě a tak jsem se tam hezkou chvíli dívali jeden na druhého. Pak někam odešla a tak jsem seskočil z plotu a šel jsem na dvorek. Prošel jsem si zahrádku a usadil jsem se pod pergolou. Když tam za mnou přišla panička nechal jsem si pořádně prodrbat bříško a užíval jsem si to na dvorečku až do oběda. Po obědě jsem vyrazil zase ven a protože létali na zahrádce motýlkové tak jsem si řekl, že je trochu proženu. Ani jsem je moc honit nemusel a už jsem jednoho měl. Vzal jsem ho do tlamky a utíkal jsem ho ukázat paničce. Na chodbě jsem křičel, aby se panička připravila, že jí nesu úlovek. Donesl jsem motýla až do kuchyně, tam jsem ho položil na zem a on začal lítat. Rychle jsem po něm skočil a zase jsem ho chytil. Pěkně jsme se spolu vyváleli na světlém koberci a motýlek na něm udělal krásné fleky barvivem z křídel. Panička mi nadávala, že jsem prase. To teda vůbec nechápu, protože to bylo neprávem, ty fleky tam totiž nadělal ten motýl a né já. Tak mě naštval a stejně už nebyl hezký, když už neměl ty krásné barvy, tak jsem ho tam nechal ležet a šel jsem ven. Panička si vzala kartáč a sotva dočistila ty skvrny z koberce už jsem zase křičel na chodbě, že nesu nového motýla. Panička mi běžela naproti a zadržela nás na té chodbě, aby jsme zase neumazali koberec. Tak jsem tam s ním chvíli byl a pak jsem ho tam nechal a šel jsem číhat na dalšího. Netrvalo mi to dlouho a už jsem ho zase nesl. Tentokráte se mi to podařilo a došli jsme až na ten koberec. Tam jsme se zase pořádně vyváleli a pak jsem tam motýla nechal a šel jsem pryč, aby panička viděla, kdo tam ty skvrny udělal, že já jsem to nebyl. Pak jsem si chvíli lehl na boudu abych si odpočinul a když přišly ven paničky, tak jsem paničce chytil zase jednoho motýla a odnesl jsem jí ho do letní kuchyně aby ho měla i tam a měla nějakou radost. Jinak jsem byl venku až do večera, jen jsem občas zaběhl domů na něco dobrého nebo se jen tak ukázat paničce. K večeru jsem si zase vyskočil na plot a díval jsem se do zahrady jestli tam náhodou nebude ta fešanda co tam byla ráno. Ale už tam nebyla. Tak jsem zase seskočil na dvorek a ještě jsem se proběhl a pak jsem si sedl na chodník vedle pažitky a prohlížel jsem si tu hrůzu, co mi s ní panička zase provedla. Celou jí chudinku ostříhala. Když už byl večer, tak jsem šel domů. Ani jsem nečekal až pro mě panička přijde a šel jsem sám. Dal jsem si večeři a pak jsem si lehl do křesílka a hned jsem usnul.

22. červenec 2011 19:35:31

Ráno jsem hned vyběhl ven. Jenomže v noci zase lilo jako z konve, takže vše bylo mokré. Tak jsem proběhl jen to nejdůležitější a běžel jsem domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem se šel mrknout na balkon. Chvíli jsem tam jen tak seděl a při tom jsem pozoroval u sousedů na dvoře pejska a když mě to přestalo bavit, tak jsem si řekl, že si vyskočím na střechu baráku a kouknu se alespoň na ulici, abych také věděl co je tam nového. Tak jsem si tam vyskočil, přeběhl jsem na druhou stranu baráku, usadil jsem se na okraji střechy a rozhlížel jsem se po ulici. Vydržel jsem tam docela dlouho. Potom jsem zase skočil zpátky na balkon a chvíli jsem se tam ještě zdržel. Pak jsem šel na dvorek. Dneska už vůbec nepršelo, ale docela se ochladilo a foukal vítr. Takže jsem pobíhal venku, ale častěji jsem si i zaběhl domů. Odpoledne už mi to venku úplně přestalo bavit. Tak jsem se sebral a šel jsem domů. Nejdříve jsem si vlezl do té ohromné krabice, tam jsem se pořádně umyl a když už jsem byl čistý, tak jsem vylezl a skočil jsem si na křeslo. Hezky jsem se stočil do klubíčka a v momentě jsem spal. Odpoledne začalo venku svítit sluníčko. To mě asi přes okno pošimralo po čumáčku, tak jsem se probral a běžel jsem ven. Dlouho teda nesvítilo, ale já už jsem pak zůstal venku až do večera. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem šel domů. Ani jsem nečekal na paničku až mě bude volat a šel jsem sám. Dal jsem si večeři a teď už si zase hezky odpočívám na tom mém křesílku.

21. červenec 2011 19:51:09

Dneska ráno jsem šel ven. Po tom včerejším lijáku tam bylo všechno mokré, ale stejně jsem si proběhl to nejdůležitější, dokonce jsem si i vyskočil na plot, ale na zahrádku se jít nedalo. Tak jsem šel domů, dal jsem si snídani a pak jsem se rozhodl, že půjdu na balkon. Tak jsem to tam šel omrknout. Chvíli jsem seděl u zábradlí a pak jsem se vrátil domů a šel jsem na dvorek. Proběhl jsem se po chodníku, chvíli jsem tam poseděl a pozoroval jsem ptáčky na stromě, chvíli jsem byl na židli pod pergolou a každou chvíli jsem letěl domů mrknout se na paničku. Jednou jsem se šel zase podívat na paničku a napadlo mě, že bych se měl podívat z okna na ulici. To jsem teda koukal co bylo u nás před barákem ptáčků. Asi po tom dešti vylezly žížaly a tak měly ptáčci co zobat. Dopoledne k nám přijel pošťák, měl jsem štěstí, zrovna jsem byl venku, tak jsem se s ním ani nemusel bavit, ale jak odjel hned jsem se utíkal podívat co nám přivezl. Ten obsah mě zase až tak moc nezajímal, ale ty krabice ty jsou prima. Jedna je ohromná veliká a ta druhá je menší. Tak jsem si chtěl honem vlézt do té veliké, ale Zuzka mě úplně klidně předběhla a vůbec mě tam nechtěla pustit. Tak jsem si vyskočil nahoru a počkal jsem až odejde a pak jsem jí také vyzkoušel. Je fakt primová. Pak jsem zase letěl ven a pobíhal jsem po dvorku. Venku byla se mnou i panička, sice jen chvíli, protože si přišla natrhat kopr na zahrádku. Tak jsem se s ní o něj trochu popral, ale ona mi potom házela ten stonek z něj a já jsem zase trénoval skoky do výšky. Potom odešla a já jsem zůstal venku. Zase jsem pobíhal po dvorku, dokonce i na zahrádce to trochu oschlo, takže jsem se tam také vypravil, chvílemi jsem poseděl na boudě nebo na židli pod pergolou a zase jsem se každou chvíli běžel mrknout na paničku. Byl jsem venku až do půl šesté a pak jsem šel domů. Ještě jsem se trochu prošel po bytě, pak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se zase na ulici a pak jsem si dal večeři, hned jsem si vyskočil do křesla a už si tam pěkně odpočívám.

20. červenec 2011 19:39:05

Dneska v noci jsem se nastěhoval k paničce do postele. Celou noc lilo jako z konve a ještě k tomu byly bouřky. Tak jsem se u paničky pěkně uložil, ani jsem nedutal a moc jsem se bál. Když se bouřky přehnaly, tak jsem konečně mohl klidně spát. A to jsem teda spal. Probudil jsem se teprve když panička vstávala. Hned jsem také vyskočil a běžel jsem se podívat ven. Už nepršelo, ale bylo všechno mokré, tak jsem se prošel po chodníku a vrátil jsem se domů. Dal jsem si snídani a šel jsem zase ven. Trochu jsem se prošel, ale venku se vůbec nic nedělo. Tak jsem si lehl na boudu a jen tak jsem se rozhlížel. Potom jsem šel domů a už jsem doma zůstal, protože páníci zase jeli pryč a my jsme museli být doma. Když odjížděli, tak jsem si zase sedl v chodbě do okna a mával jsem jim. Jak se tam tak pořádně natahuju abych viděl že panička opravdu odjíždí, tak rovnou proti mě přímo do okna letěla vlašťovka. Teda já jsem se úplně lekl a pěkně jsem se přikrčil a už jsem si myslel, že vletí rovnou ke mě. Jenomže okno bylo zavřené, tak to zase otočila a letěla pryč. Když se páníci vrátili, tak jsem se šel s nimi honem přivítat a už jsem běžel ven. Pořádně jsem se proběhnul a zase jsem letěl domů za paničkou. Měl jsem opravdu velikou radost, že už je doma. Pak jsem zase vyrazil na dvorek. Pobíhal jsem po dvoře, ale ani motýlci dneska nelétali, tak jsem si šel lehnout na boudu a díval jsem se odtud do zahrádky. Netrvalo to dlouho a spustil se zase pořádný liják. Ale stejně jsem byl venku. Bouda je pod střechou, tak na mě nepršelo a já jsem tam mohl klidně ležet. Občas jsem se šel mrknout domů na paničku, ale hned jsem zase pospíchal ven. Dneska jsem byl venku zase do večera, ale né tak dlouho jako když je hezky. Protože panička se šla za mnou podívat kde jsem a zjistila, že na boudě neležím. Jak mě zavolala, tak jsem hned přiběhl, ale to jsem zrovna prošel kolem keře a jak byl mokrý tak jsem si namočil kožíšek. Panička mě řekla, že půjdu domů, kožíšek vysušíme abych nebyl nemocný a že už nikam nepůjdu. Zavřela dveře a bylo to hotové. Ale zase tak moc mě to nevadí, protože je venku opravdu ošklivo. Když jsme kožíšek vysušili, tak jsem ještě trochu pobíhal po baráku a pak jsem si dal večeři, lehl jsem si na křeslo a už si pěkně odpočívám.

19. červenec 2011 20:12:11

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil tak jsem šel ven. Venku bylo krásně, tak jsem se pěkně proběhnul, překontroloval jsem si svá nejdůležitější místečka a potom jsem šel na snídani. Pak jsem zase běžel ven. Lehl jsem si pod stromem a rozhlížel jsem se po zahrádce. Ale žádného motýlka jsem neviděl. Myslím si, že určitě ještě spali. Pak najednou začali létat na zahrádku. Tak jsem na ně číhal a pěkně jsem je proháněl. Ale nějak se mi nedařilo a vždycky mi uletěl. Odpoledne se to ale změnilo. Jen jsem po něm vyskočil a už jsem ho měl. Protože jsem měl velikou radost, tak jsem honem běžel za paničkou abych se pochlubil. Jak jsem jí ho ukázal a než vůbec stačila něco říct, tak už jsem ho držel v tlamce a běžel jsem s ním zase ven. Ona by mi ho snadno ukradla. Pak jsem si našel parádní místečko ve stínu. Lehl jsem si mezi záhon lilií a takový veliký květník. Tam jsem byl pěkně schovaný, sluníčko na mě nesvítilo a já jsem měl dokonalý přehle o tom co se děje na zahrádce. Celý den jsem byl venku. Chvilkami jsem jen tak pobíhal, číhal jsem ve stínu na motýlky a nebo jsem jen tak odpočíval. Občas jsem se šel mrknout domů na paničku a zase jsem běžel ven. Také jsem byl chvíli na balkoně. Tam byl zase od větru smotaný koberec, tak jsem se tam do něj schoval. Jenomže panička mě tam vyčmuchala, tak to už mě nebavilo, tak jsem šel raději zase na dvorek. Užíval jsem si to venku až do večera. K večeru když se sluníčko schovalo za sousedovic barák, tak se na dvorku udělalo docela příjemně, tak se mi tam líbilo. Potom jsem ještě také pomáhal paničce zalévat truhlíky. Zahrádku ne, tu ať si zalije sama, ale ty truhlíky, to fakt dělám moc rád. Když už byl večer, tak panička řekla, že se jde domů, tak jsem šel. Dal jsem si večeři a rovnou jsem skočil na křesílko a odpočívám.

18. červenec 2011 20:05:01

Dneska ráno jsem zase vyrazil na svojí pravidelnou pochůzku. Venku bylo docela pěkně, ale po tom nočním dešti bylo všechno mokré. Tak jsem se prošel jen po dvorku a na zahrádku jsem raději nešel. Pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem se zase vrátil ven. Nejdříve jsem se na chvíli usadil na chodníku a odtud jsem se díval na strom, ale ani ptáček tam dneska nehopsal, tak jsem se šel projít. Pak jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem koukal k sousedům do zahrady. Potom jsem se zase jen tak procházel po dvorku. Neustále jsem sledoval jestli se na zahrádce objeví nějaký motýlek, ale těm se dneska vůbec k nám nechtělo. Tak jsem si řekl, že se půjdu na svět podívat z výšky. Vyskočil jsem na pergolu a odtud jsem skočil na střechu letní kuchyně. To bylo prima. Měl jsem hned pěkný přehled co je kde u sousedů nového. Potom jsem seskočil zase dolů na dvorek. Občas jsem se šel podívat na paničku, ale stejně jsem byl venku celý den. Oproti včerejšku se příjemně ochladilo, sice páníci říkali, že se ochladilo hodně, ale pro nás to bylo akorát. Žádné vedro, nepršelo, dokonce i na zahrádce to pěkně oschlo, takže jsem byl venku až do večera. Potom přišla panička a zahnala nás domů. Tak jsem šel. Dal jsem si večeři a už se pěkně vyvaluju na křesílku.

17. červenec 2011 20:11:19

Ráno jsem jako vždy vyrazil na pravidelnou pochůzku. Proběhl jsem se po dvorku i po zahrádce a šel jsem se nasnídat. Pak jsem šel zase ven. Nejdříve jsem si lehl do trávy pod stromem a pak jsem zase pobíhal. Pozoroval jsem ptáčky na stromě, proháněl jsem na zahrádce motýlky, zkrátka jsem měl moc práce. Občas jsem si někde sedl do stínu, abych si trochu odpočinul a když už mě bylo veliké vedro, tak jsem vběhl do chodby na dlaždice. Také jsem se občas musel jít ukázat paničce, aby neměla starost a hlavně aby neměla řeči, že se ani neukážu. Odpoledne jsem měla ale veliký uspěch. Já jsem našel zase tu velikou housenku. Tak jsem jí vzal do tlamky a už jsem letěl. Celou cestu jsem křičel. Druhá panička se nejdříve lekla jestli se mi něco nestalo, ale moje panička jí uklidnila a řekla jí, že jsem určitě něco ulovil a letím s tím domů. Tak mi šly obě naproti. To teda koukaly, když viděly ten krásný úlovek. Jenomže se stalo zase to samé jako minule. Panička mi jí sebrala a odnesla jí zase na ulici do trávy. Ale nevadí, já jsem šikovný a určitě zase brzo nějakou housenku najdu. Odpoledne byli páníci také venku, tak jsem byl docela rád. Tak jsem to využil a šel jsem si nechat trochu prodrbat bříško a pak jsem zase pobíhal i když bylo děsné vedro. Potom se ale zatáhlo a začalo pršet. Hned se udělalo docela příjemně. Netrvalo to dlouho a bylo po dešti. Tak jsem se ještě pěkně proběhl a pak jsem si lehl na židli a tam jsem odpočíval. Byl jsem venku až do večera než pro nás panička přišla. Tak jsem šel domů a dal jsem si baštu a šel jsem do křesílka odpočívat.

16. červenec 2011 20:55:56

Dneska ráno jsem měl zase brzo vyspáno. Protože panička je hrozná a vůbec nešla vzbudit, tak jsem si vyskočil na noční stolek a tam jsem se pořádně porval s dečkou. Potom jsem si všiml toho mého plyšového kocoura, jak po mě kouká, tak jsem se do něj pustil. Já jsem se s ním pral u paničky v posteli a prali jsme se tak moc, že jsem uplně udělal kotrmelec. Ale dal jsem mu co proto. Pak už to panička nevydržela a raději vstávala. Hned mi šla otevřít. Honem jsem se pořádně proběhnul, překontroloval jsem nejdůležitější místečka a myslel jsem si, že půjdu domů. Jenomže na stromě seděl takový malinkatý ptáček, tak jsem se už ani nehnul, pěkně jsem se přikrčil a pozoroval jsem ho až do té doby než odletěl. Teprve potom jsem šel domů. Dal jsem si snídani a zase jsem běžel ven. Lehl jsem si pod stromem a pozoroval jsem co se děje. Venku dneska bylo už od rána zase pořádné teploučko a tak vždy když jsem si musel odpočinout, tak jsem si raději zalezl do stínu. Ale toho odpočinku jsem si moc neužil. Protože bylo krásně, tak motýlci se snad dneska sešli všichni na naší zahrádce. Taky se mi podařilo jednoho chytit. Jak jsem ho držel v tlamce, tak jsem s ním pádil za paničkou. Cestou jsem hrozně křičel, to aby se připravila na to co nesu. Teda ta koukala. Ale místo chválení jaký jsem šikula, tak mi vynadala. Ale mě je to jasné, ona mi toho motýlka záviděla. Protože pořád jen říkala, takový krásný. Pak jsem zase vyrazil ven a dál jsem ty motýlky sledoval. Najednou jsem uviděl cvrčka. Hned jsem po něm vyrazil. Teda to bylo prima. Skákal jsem po chodníku s ním a pak jsem ho tlapkou chytil. Chvíli jsem ho podržel, ale pak jsem tlapku zvedl a v tom momentě byl pryč. Tak jsem zase šel pozorovat motýlky. Chvíli jsem se na ně díval a pak jsem se šel trochu proběhnout. Potom jsem se šel mrknout domů na paničku a zase jsem šel ven. Pak jsem si řekl aby paničce nebylo líto, že nemá také motýlka, tak jsem jednoho chytil a běžel jsem za ní, položil jsem jí ho k noze a utekl jsem. Teda ten dnešní den byl fakt úspěšný. Takových úlovků, to už se mi dlouho nepodařilo. Když se sluníčko schovalo za sousedovic barák, tak jsem se ještě pořádně proběhl a pak jsem pomáhal paničce zalévat truhlíky. To je moc pěkná práce. Pozoruju tu vodičku a nejlepší je když ten truhlík přeteče a voda teče po zemi, tak jí chytám a né a né jí chytit. To je taková legrace. Pak páníci odešli a já jsem šel také domů. Rovnou jsem si lehl do křesla abych si pořádně odpočinul a teprve až když jsem se probudil tak jsem si dal večeři. Teď už zase ležím na křesílku, jen tak se na něm válím, ale myslím si, že to nebude dlouho trvat a budu spát.

15. červenec 2011 20:18:40

Dneska ráno jsem měl zase vyspáno hodně brzy. Nejdříve jsem to zkusil s paničkou, tam nic nezabralo a pak jsem se vypravil na druhou paničku. Ta mi řekla, že jsem se zbláznil, že ve čtyři hodiny vstávat nebudeme a abych koukal ještě spát. Tak jsem šel zase zpátky na moje křesílko a za chvíli jsem usnul. Když jsem se potom probudil, tak to už se panička probudila také a hned mi otevřela dveře. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Pak jsem si šel na chvíli lehnout na balkon, ale dlouho jsem tam nevydržel a už jsem zase pospíchal na dvorek. Trochu jsem se proběhl a pak jsem se usadil v trávě pod stromem a jen tak jsem tam seděl. Potom jsem se šel podívat domů a ven už jsem se víc nedostal. Panička mi řekla, že je to moc dobře že jsem doma, protože teď to budu muset doma vydržet, protože páníci jedou nakoupit a my budeme hlídat. Tak jsem chvíli zkoušel paničku ukecat, ale kdepak. Prostě jsme museli být doma. Když páníci odjížděli tak jsem jim zase z okna zamával a ani neví jestli jsem spal nebo ne, protože, když se vraceli domů, tak jsem v tom okně zase seděl a vyhlížel jsem je. To jsem měl moc velikou radost, když jsem je viděl před barákem. Honem jsem utíkal ke dveřím a hned jak jsme se s paničkou přivítali, tak už jsem běžel ven. Pěkně jsem se proběhl, potom jsem šel omrknout nákup a pak jsem zase vyrazil ven. Potom jsem slyšel že jsou paničky v našem bytě, tak jsem se šel na ně mrknout. Teda, když jsem vešel do obýváku, tak na zemi ležel koberec. Tak jsem si ho šel opatrně prohlédnout a když jsem zjistil, že mi nic neudělá, tak jsem ho celý prošlapal, aby všichni věděli, že je můj. Pak jsem šel zase ven. Když jsem se proběhnul, tak jsem zase šel domů. V kuchyni na zemi ležel taky koberec. Teda, ale ten je pěkný. Není takový chlupatý jako ten v tom obýváku a to se mi teda líbí víc. Hned jsem si ho celý prošel a pak jsem si na něj sedl. Bylo to pěkné, tak jsem na něm chvíli seděl a pak jsem se pěkně natáhnul a zjistil jsem, že se na něm moc krásně odpočívá. Když už jsem ho měl vyzkoušený, tak jsem se zase sebral a šel jsem ven. Proběhl jsem se a pak jsem dostal primový nápad, že bych prohnal holky. Teda ty prskaly. Míša mi nadávala a utekla domů, Kikina si lehla na židli a dělala jak moc odpočívá a Zuzka ta se raději vydrápala na pergolu, po ní přešla na plot a zůstala tam sedět. Tak jsem si řekl, že je nechám být, protože jsou strašně moc líné. Proběhl jsem se sám a pak jsem si lehl na boudu a tam jsem se vyvaloval. Pak jsem slyšel, že panička jde na dvůr a bylo mi jasné, že půjdu domů. Tak jsem seskočil z boudy a už jsem běžel paničce do chodby naproti. Hezky jsme spolu zavřeli dveře, já jsem si dal pár granulek a šel jsem si lehnout do křesla a odpočíval jsem. Teprve když jsem se probudil, tak jsem si dal večeři, pak jsem si zase skočil do křesla a odpočívám dál.

14. červenec 2011 19:56:44

Dneska ráno jsem byl probuzený zase dřív než panička. Ale dopadlo to stejně jako vždy, protože bylo málo hodin, tak jsem musel ještě čekat. Tak jsem si lehl do křesílka a za chvíli jsem usnul. Probudil jsem se až když panička vstávala. Honem jsem vyskočil a už jsme běželi ke dveřím na dvorek. Panička mi je otevřela a já letěl ven. Pěkně jsem se proběhnul, prošel jsem si nejdůležitější místečka a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel na balkon. Tam jsem se na chvíli usadil u zábradlí, ale dlouho jsem tam nevydržel a seskočil jsem na dvorek. Sedl jsem si na chodník a pozoroval jsem na stromě ptáčka. Pak jsem se trochu proběhl a šel jsem domů. Vzal jsem to zase rovnou na balkon. Netrvalo to dlouho a panička se přišla podívat jestli tam jsem, protože na dvoře mě vůbec neviděla. Teda to byla legrace, ona mě nenašla. Já jsem totiž byl zase schovaný v koberci. Jak foukal vítr, tak ho otočil a já jsem si tam do něho vlezl. Skoro jsem se začal chechtat nahlas, když jsem slyšel jak panička říká, že vůbec neví kde jsem a že mě bude muset jít hledat. Mě se to tam tak líbilo, že jsem tam i na chvilku usnul. Pak jsem zase seskočil na dvorek. To se panička divila, když mě tam uviděla. Jé ta byla ráda že nejsem ztracený. Venku jsem byl zase celý den. Občas jsem odpočíval na boudě, občas jsem se vyvaloval na židli a nebo jsem jen tak pobíhal po dvorku. Také jsem každou chvíli zaběhl domů, aby panička neměla starost kde jsem. Venku bylo dneska moc hezky. Bylo chladněji a sluníčko svítilo jen občas a když už svítilo, tak tolik jako v těch vedrech nehřálo, takže se mi venku moc líbilo. Večer pro nás zase přišla panička a muselo se jít domů. Tak jsem se pěkně nabaštil, lehl jsem si do křesla a odpočívám.

13. červenec 2011 20:00:59

Dneska jsem měl vyspáno už brzo ráno. Myslel jsem si, že se mi povede probudit paničku, ale kdepak, jen mi nadávala, že je málo hodin a abych koukal ještě spát. Tak jsem si vyskočil do okna a začal jsem jí k tomu spaní hrát na žaluzie. Panička mi začala nadávat, tak jsem ještě chvíli hrál, trochu jsem jí k tomu i zazpíval a najednou bylo ticho. To ticho paničku probudilo a já jsem myslel, že snad se zblázní jak začala vyvádět. Já jsem totiž seděl na skříni, ale ta skříň je vysoká 230 cm a panička nemohla přijít na to, jak jsem se tam mohl dostat. Jak jsem tam tak seděl a paničku pozoroval jak vyvádí, tak jsem měl co dělat abych smíchy nevyprsknul. Ona mě totiž nemohla ani sundat dolů, protože tam nedosáhne a mě se zrovna dolů nechtělo, tak jsem si tam klidně seděl dál. Jenomže panička už začínala šílet, tak jsem teda úplně klidně z té skříně slezl dolů. Sešel jsem po ní jako bych byl pavouk. Panička mi nadávala, ale stejně vím, že byla ráda když mě viděla na zemi. Ona totiž pořád neví jak jsem se tam dostal, ale je to docela jednoduché. Jak jsem seděl na tom okně, tak jsem z parapetu vyskočil na skříň a to už zase taková výška pro mě nebyla. Pak jsem šel ještě na chvíli spát a když jsem se probudil, tak to už bylo akorát na pěkné proběhnutí po dvorku. Potom jsem se vrátil domů, dal jsem si snídani a šel jsem zase ven. Dneska bylo venku docela pěkně. Bylo zataženo, občas vykouklo sluníčko a tak jsem si mohl užívat. Pobíhal jsem po dvorku, občas jsem si lehl do trávy nebo na židli a pak přišla panička vařit do letní kuchyně, tak mi hned vyndala stan a mojí modrou židli, takže jsem si to fakt užíval. Po obědě šli páníci na chvíli domů a já jsem se vypravil do zahrádky. Chvíli jsem tam jen tak pobíhal a pak jsem jí našel. Teda ta byla krásná. Taková ohromná housenka, celá zelená, no zkrátka nádhera. Tak jsem jí chytil do tlamky a už jsem s ní pelášil domů za paničkou. Jen aby také viděla tu nádheru. Chvíli jsem tu housenku pozoroval jak se mrská a pak mi ji panička vzala a odnesla jí na ulici do trávy. Já jsem takový hlupák, že s každým úlovkem se hned letím pochlubit. Tak jsem šel zase na dvorek. Ale další housenku už jsem nenašel. Pak za námi zase páníci přišli a byli s námi venku až do večera a tak to bylo docela fajn. Večer nás panička zahnala domů. Tak jsem šel a už docela rád. Holky šly rovnou baštit, ale já jsem si nejdříve musel lehnout do křesílka a trochu se prospat. Až se vyspím, tak se teprve nabaštím.

12. červenec 2011 21:10:37

Dneska ráno jsem měl zase nějak moc brzo vyspáno. Běhal jsem od jedné paničky ke druhé a křičel jsem, že chci ven a stejně mě to nebylo nic platné. Tak jsem začal paničku provokovat u gaučíku a myslel jsem si, že si nabrousím drápky. Jenomže panička vyletěla z postele a pořádně jsem dostal vynadáno. Tak jsem si počkal až usne a začal jsem znovu. Opakovalo se to samé, jenomže panička už nadávala jen z postele a protože na mě viděla, tak po mě hodila plyšového kocoura. Skočil jsem po něm a hned jsem se s ním pořádně popral. Pak jsem si šel ještě lehnout na křesílko a jasné je, že jsem usnul. Když jsem se pak probudil, to už bylo jiné. Panička také vyskočila a hned mi šla otevřít na dvorek. Pěkně jsem se proběhl, překontroloval jsem si svoje nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Pak jsem zase vyrazil ven. Venku bylo nádherně. Krásně svítilo sluníčko, ale nebylo to příšerné vedro. Takže jsem pobíhal po dvorku, chvílemi jsem odpočíval ve stínu a krásně jsem si užíval. Po obědě jsme ale museli domů, protože páníci jeli pryč. Teda to mě fakt naštvalo. Venku bylo tak nádherně, motýlci si tam pěkně létali a já chudák musel být zavřený doma a hlídat. Jenomže mě nic jiného nezbývalo. Tak jsem šel zase páníkům zamávat do okna a pak jsem si lehl a spal jsem až do té doby než se vrátili. Hned jsem se utíkal s nimi přivítat, ale rovnou jsem hnal ke dveřím na dvorek abych mohl jít zase běhat. Panička mi hned otevřela a pak už to bylo zase dobré, už jsem byl zase spokojený kocourek. Potom byli páníci s námi venku až do večera. Když už ale bylo osm hodin, tak jsme šli domů. Já už jsem byl docela rád, protože už se mi začínalo chtít spát. Jak jsem dorazil domů, hned jsem si lehl na křesílko a v momentě jsem usnul. Chvíli jsem se prospal a teprve potom jsem si dal večeři. Hned jak jsem se nabaštil, skočil jsem zase do křesílka a pěkně si tu odpočívám.

11. červenec 2011 20:42:46

Ráno jsem se vyspal a hned jsem šel ven. Už bylo otevřeno, takže jsem ani nemusel na paničku křičet aby mě pustila, ona totiž dneska vstávala dřív než já. To se teda divím, že mě neprobudila. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, ale na zahrádku jsem nešel, protože v noci byla bouřka a docela dost pršelo, tak tam bylo všechno mokré. Hned jak jsem se proběhl, tak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel zase ven. Byl jsem venku celý den. Dneska totiž bylo moc krásně. Takový pravý letní den. Sluníčko svítilo, ale to šílené vedro nebylo. Takže den pro nás jako stvořený. Užíval jsem si to až do večera. Běhal jsem po dvorku, později i po zahrádce. Honil jsem motýlky, pozoroval jsem ptáčky a odpočíval jsem chvíli pod stromem, chvíli na boudě, pak jsem byl zase pod pergolou na židli. Občas jsem se šel podívat domů na paničku a tak jsem to střídal až do odpoledne. Pak přišli ven páníci a byli s námi venku až do večera. Panička si tam tak seděla a užívala si to krásné počasí a v tom jsem dostal nápad. Vyskočil jsem si na stůl, padnul jsem na bůček jako když chci podrbat bříško a jak se panička ke mě přiblížila, tak jsem jí po té ruce skočil a už jsme se prali. Když mě to přestalo bavit, tak jsem seskočil a letěl jsem řádit do stanu. Ta myška s tou kuličkou co tam tak visí mě tak rozparádili, že jsem si myslel, že snad ten stan zbořím. Pak jsem se ještě pořádně proběhl a pak jsem šel zase na židli pod pergolu odpočívat. Vyvaloval jsem se tam docela dlouho. Když už bylo zase dost hodin, teda skoro osm, tak jsme šli domů. Pěkně jsem se nabaštil a už ležím na křesílku a odpočívám.

10. červenec 2011 20:33:16

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem běžel ven. Pořádně jsem se proběhl po dvorku. Překontroloval jsem všechna nejdůležitější místečka, samozřejmě že jsem nezapoměl na škvíru pod plotem a teprve potom jsem šel domů na snídani. Hned jak jsem se najedl, tak už jsem zase běžel ven. Po ránu to docela bylo prima, ale pak začalo zase pálit sluníčko, že se na něm pomalu ani nedalo vydržet. Takže jsem byl hlavně ve stínu pod stromem a odtud jsem pozoroval co se dějem kolem mně. Každou chvíli letěl motýlek, takže jsem za ním musel. Ale asi to bylo tím vedrem, protože dneska jsem teda nechytil ani jednoho. Mě to teda docela mrzelo, ale panička byla ráda. Odpoledne byli venku páníci, tak jsem občas vylezl a šel se mrknout na paničku, nechal jsem si prodrbat kožíšek a zase jsem utekl pryč do stínu. Dneska jsme byli venku o něco déle než jindy. Panička nám řekla, že večer je krásně, tak že si to máme užívat. Tak jsem chvilkama pobíhal po dvoře. Pak jsem paničce pomáhal zalévat truhlíky a pak jsem se ještě trochu proběhl. Páníci ještě chvíli poseděli venku a pak jsme šli domů. Dal jsem si večeři a pak jsem si hupnul na křesílko a odpočívám. Myslím si, že už to nebude ale dlouho trvat a budu spát.

9. červenec 2011 20:35:35

Ráno jsem se šel proběhnout a pak jsem se vrátil na snídani. Jak jsem se nabaštil, tak jsem to šel omrknout na balkon. To jsem teda udělal dobře, protože včera večer byl vítr a ohrnul koberec a já jsem si do něho vlezl. Celý jsem tam byl schovaný, jen jedno oko mi koukalo a tím jsem sledoval jestli mě náhodou někdo nevidí. Pak přišla na balkon panička a vůbec mě nemohla najít. Už skoro chtěla odejít a v tom zahlédla, jak na ní tím jedním okem koukám. Teda, ta se divila kde jsem. Ale to už pak nemělo žádnou cenu, protože mě panička našla, tak jsem vyskočil a hned jsem utekl na dvorek. To už ale bylo pořádné vedro. Přesto jsem pobíhal po dvorku, občas jsem si lehl k plotu k té škvíře, pak jsem si lehl jen tak pod strom do trávy, nebo jsem ležel na židli pod pergolou, ale i přes to vedro jsem občas vyskočil na plot a načuhoval k sousedům do zahrady. Dnešní den byl docela parádní, protože létali motýli a já jsem teda měl o zábavu postaráno. Chytil jsem ho, ale hned přiběhla panička, protože mě sledovala z okna jak na něj číhám. Chtěla mi ho vzít, ale já jsem se nedal. Tak mi alespoň vynadala a šla domů. Tak jsem si s ním chvilku hrál a pak jsem ho nechal být. Také jsem se během dne občas šel domů mrknout domů na paničku a když už jsem tam byl, tak jsem si na chvíli lehl na zem a trochu jsem se ochladil. Pak jsem šel zase ven. Tak jsem to sřídal vlastně celý den. Až k večeru se udělalo trochu lépe. Sluníčko se schovalo za sousedovic barák, trochu začal i foukat větřík a tak jsem se alespoň trošku proběhl. Ale nepřeháněl jsem to, protože to horko bylo pořád velké. Ale i když bylo vedro, tak jsem byl venku až do večera. Pak pro nás přišla panička a muselo se jít domů. Nejdříve jsem se trochu prošel po bytě a pak jsem si dal večeři. Potom jsem si vyskočil do křesílka a odpočívám.

8. červenec 2011 20:11:41

Dneska ráno jsem vyrazil ven a nevěřil jsem svým vlasním očím. Venku lilo jako z konve. Honem jsem proběhl dvorek rovnou pod pergolu a tam jsem se usadil a díval jsem se jak prší. Pak se trochu ten déšť zmírnil a já jsem šel rovnou k plotu okounout tu skulinu jestli se tam něco neděje. Protože jsem tam nic nevykoukal, tak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a šel jsem se mrknout na balkon. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem zase vyrazil ven. Pořád ještě pršelo, ale naštěstí už né tak moc. Tak jsem se pěkně proběhl po dvorku a pak jsem se usadil na boudě. Moc dlouho jsem tam neodpočíval a přišla panička. Uplně klidně mě vzala a odnesla domů. Cestou jsem se dozvěděl, že budeme zase hlídat, protože páníci jedou nakupovat. Oni už mě s tím opravdu štvou. Jakoby nemohli být s námi doma. Stejně jsem ale nehlídal. Když páníci odjížděli, tak jsem jim šel zamávat z okna, ale pak jsem si lehl na pelíšek a spal jsem až do té doby než přijeli. Jak jsem slyšel že plechovka zastavila před barákem, už jsem utíkal do okna. Hned jsme se s paničkou pořádně přivítali a ona mi šla otevřít dveře na dvorek a já jsem hned letěl ven. Panička mi řekla, abych se brzo vrátil, protože bude kuřátko. To jak jsem zaslech, tak jsem byl zpátky za chvilku. Jenomže to bylo moc brzo. Tak jsem zase šel ven. Celkem třikrát jsem musel ven a zpátky než jsem se konečně dočkal. Ale byla to fakt dobrota. My jsme se olizovali až za ušima, jak jsme si pochutnávali. Pak jsem šel zase ven. To už bylo venku krásně, svítilo sluníčko a tak jsem si to venku užíval. Pak přišla panička a natáhla mi na trávu deku. Teda, to se mi tak líbilo, že jsem si na ní hned skočil a pěkně jsem se tam vyvaloval. Občas jsem se šel proběhnout, občas jsem se mrknul do škvíry pod plotem, ale stejně jsem většinu času ležel na té dece. Pak byli venku i páníci a tak jsem se chvíli pral s paničkou, pak jsem si nechal prodrbat bříško a pak jsem si zase šel odpočívat na tu deku. Pak šla panička krást pažitku, ale to neměla dělat. Protože já jsem fakt opravdický hlídač a jen tak lehce se mé pažitky nevzdám. Jak se k ní sehnula, tak jsem po ní skočil a do té ruky jsem jí rafnul. Jenomže panička toho nenechala a tak jsem šel po ní zase. Nakonec už jsem toho měl fakt tak akorát dost, tak jsem skočil šipku doprostřed pažitky a chránil jsem jí svým vlastním tělem. Dopadlo to tak, že panička mi pažitku stejně ukradla a já mám na zahrádce místo krásného kopce, jen zválenou pažitku. Pak panička odešla domů a já jsem zůstal venku. Užíval jsem si krásné počasí až do večera než pro nás panička přišla. Pak jsem šel domů, trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem si dal večeři a hned jsem si skočil do křesílka a už si krásně odpočívám.

7. červenec 2011 19:58:23

Dneska ráno jsem se probudil a stejně jako každý den jsem šel budit paničku. Ani jsem tomu nemohl uvěřit, že to paničky vstávání šlo dneska bez problémů. Hned mi šla otevřít dveře a já jsem vyrazil. Pořádně jsem si proběhl dvorek a zahrádku a hlavně jsem nezapomněl podívat se tou škvírkou pod plotem k sousedům. Hezky jsem si tam lehl do trávy a díval jsem se upřeně na plot. Ale nic se nedělo, tak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a šel jsem zase ven. Znovu jsem si lehl k plotu a najednou se tam něco mihlo. Škoda, že tam není pořádně vidět, ale určitě tam zalétávají ptáčci. Netrvalo to dlouho a ptáček byl na stromě, přímo seděl mě nad hlavou. Tak jsem se ani nehýbal a pěkně jsem ho pozoroval. Když uletěl tak jsem si vyskočil na pergolu a tam jsem se pěkně usadil. Pak přišla panička na dvorek, tak jsem seskočil a hned jsem běžel za ní. Trochu mě prohnala, ale jen málo, protože už se zase začínalo dělat pěkné vedro. Počasí bylo dneska nádherné. Celý den jsem byl venku. Chvíli jsem pobíhal po zahrádce, chvíli jsem ležel pod pergolou na židli, ale nejvíce času jsem byl u toho plotu. Odpoledne byli venku i páníci, tak to bylo prima. Několikrát jsem si vyskočil na stůl a nechal jsem si pořádně prodrbat bříško a vždycky, když už toho byl dost, tak jsem paničce chytil ruku a pěkně jsem jí rafnul. Jé, ta křičela, to byla legrace. Pak páníci odešli a já jsem zůstal ještě venku. Večer pro nás přišla panička, tak jsem šel. Docela jsem byl rád, protože už jsem byl za ten den pořádně utahaný. Hned jsem se natáhnul na gauči a pěkně jsem odpočíval. Teprve až když jsem si trochu odpočinul, tak jsem si dal večeři a teď už ležím zase na gaučíku a pěkně se tu vyvaluju a myslím si, že to nebude dlouho trvat a budu spát.

6. červenec 2011 19:29:14

Dneska ráno jsem se probudil, vzbudil jsem paničku a hned jsem utíkal ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, prošel jsem si svá nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a šel jsem se mrknout na balkon. Chvíli jsem tam nakukoval k sousedům přes zábradlí a pak jsem seskočil zase na dvorek. Chvíli jsem si poseděl pod stromem a pak jsem se šel podívat na plot. Ale do zahrady jsem nešel a zůstal jsem chvíli sedět na plotě a jen jsem se rozhlížel. Pak jsem se šel zase proběhnout po dvorku, ale už jsem to moc nepřeháněl, protože sluníčko už pěkně hřálo a tak sem si raději sedl do stínu pod stromem. Dneska teda bylo parádní počasí. Pravé letní, chvilkama to sluníčko hřálo až dost, ale bylo to prima. Odpoledne se najednou zatáhlo a spustil veliký liják. Ale za chviličku bylo po všem a zase krásně svítilo sluníčko. Tak jsem si užíval dál. Pak dorazili za námi páníci, hned jsem utíkal abych se s paničkou přivítal a zase jsem běžel ke stromu. Tam je totiž plot a pod plotem malinkatá škvírka a já tam vydržím skoro celý den nakukovat a sledovat co se tam děje, protože to vypadá, že tam někde budou mít ptáčci hnízdečko a pobíhají tam. To je taková smůla, že je to za plotem. Jak si tam tak v klidu ležím, najednou se panička nade mnou sklonila a už mě držela. Než jsem stačil zareagovat, tak jsem měl ostříhané drápky. Teda to je pěkná zákeřnice, to bylo hotové přepadení. Ale co, alespoň to mám za sebou. Pak jsem se zase vrátil k tomu plotu a pozoruju dál, co se tam děje. Byl jsem venku zase až do večera. Pak přišla panička a zahnala nás domů. Dneska se mi ani moc nechtělo ale šel jsem. Pak jsem si dal večeři a ještě jsem se trochu prošel po bytě a pak jsem se uložil na gaučík a odpočívám.

5. červenec 2011 19:44:08

Dneska ráno jak jsem se probudil tak jsem šel vzbudit paničku. Ta zase nadávala, že je málo hodin a abych koukal spát. Tak jsem se naštval a šel jsem vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní do postele a pěkně jsem se po ní prošel. To mě bylo jasné, že jí musím probudit. Povedlo se, probudilo jí to, ale hned mě vynadala, že jsem jako slůně a abych koukal ještě spát. Tak jsem si řekl, že to nemá cenu a šel jsem ještě spát. Když jsem se pak probudil, tak to už bylo veselejší. Hned jsem vyrazil ven. Jenomže pršelo, tak jsem proběhl pod pergolu a chvíli jsem si tam poseděl a pak jsem šel zase domů. Dal jsem si snídani, chvíli jsem se procházel po bytě a pak jsem šel na balkon. To už ale nepršelo, tak jsem seskočil na dvorek a pořádně jsem se proběhl. Dneska bylo docela pěkně. Po tom dešti za chvíli vykouklo sluníčko a docela i pěkně hřálo. Celý den jsem si zase užíval venku. Chvíli jsem ležel na boudě, chvíli jsem seděl u stromu v trávě, pak jsem pobíhal po dvorku a občas jsem si vyskočil na plot a také tam jsem si poseděl. Potom přišly za mnou i paničky, tak mě pořádně prohnaly. Pak paničky odešly a já jsem zůstal venku. Byl jsem tam až do večera, než pro nás panička přišla. Pak nám panička řekla, že se jde domů. Tak jsem k ní šel, ona mě chytla a domů mě odnesla. Pak jsem ještě chvíli pobíhal po bytě, pak jsem se nabaštil a teď ležím na škrabadle a pěkně se tu vyvaluju.

4. červenec 2011 19:43:33

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem probudil paničku a šlo se ven. Pěkně jsem se proběhl a protože po včerejším celodenním dešti bylo docela pěkně, tak jsem si hned vyskočil na střechu letní kuchyně. Podíval jsem se k sousedům, potom jsem vyšel až na vrchol a z té výšky jsem se díval do sousedovic zahrady. Když mě to přestalo bavit, tak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a šel jsem se na chvíli usadit na balkon. Sedl jsem si k zábradlí a vyhlížel jsem sousedovic pejska. Asi se mu dneska nechtělo běhat venku, protože jsme se vůbec neviděli. Tak jsem potom vyskočil na střechu baráku a přešel jsem na druhou stranu a pozoroval jsem co se děje na ulici. Nic zvláštního jsem tam neviděl, tak jsem se za chvíli vrátil zpátky na balkon. Pak jsem šel zase na dvorek. Celé dopoledne bylo docela pěkně. Sluníčko skoro pořád svítilo a bylo i teplo. Tak jsem pobíhal po dvorku i po zahrádce a užíval jsem si to. Odpoledne se pořádně zatáhlo a začalo pršet. Pršelo každou chvíli, ale to mě vůbec nevadilo. Venku jsem byl stejně. Buď jsem byl schovaný pod pergolou a nebo jsem ležel na boudě. K večeru už pršet přestalo a tak jsem si to venku užíval až do té doby, než mi panička řekla abych už šel domů. Pak jsem si dal večeři, chvíli jsem se procházel po bytě a pak jsem si lehl na křesílko a odpočívám.

3. červenec 2011 19:50:34

Včera bylo venku docela pěkně. Krásně jsme si užívali na dvorku i na zahrádce. Celé dopoledne jsem honil motýlky a pozoroval ptáčky, občas jsem si někde pod stromem lehl, abych si trochu odpočinul a pak nás páníci zavolali a my jsme museli domů. Asi kolem půl třetí odjeli a vrátili se nám až v noci. Venku už byla pořádná tma. Ale to nevadilo, hlavně že přijeli. My jsme měli takovou velikou radost, lítali jsme po celém baráku a byli jsme moc rádi, že už je máme zase doma. Pak jsme šli spát a spali jsme všichni holky, já i páníci až do devíti hodin. A to se mě ani moc nechtělo vstávat. Ono to hlídání na takovou dlouhou dobu dá docela zabrat. Když už jsem se teda probudil, tak jsem se šel podívat ven. Docela byla venku zima, tak jsem se proběhl a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a šel jsem zase ven. Chvíli jsem pobíhal po dvoře a pak začalo pršet. Tak jsem se honem běžel schovat pod pergolu a čekal jsem až ten déšť přejde. Potom jsem se šel zase proběhnout. Také jsem se šel mrknout domů na paničku, abych se ujistil, že mi zase někam neutekla a šel jsem ven. Pak jsem využil chvilku, kdy nepršelo a vyskočil jsem si zase na střechu letní kuchyně a trochu jsem se po ní prošel. Ale ani odtud jsem neviděl nic zajímavého, tak jsem seskočil zpátky na dvorek. Každou chvíli pršelo. Tak jsem byl buď pod pergolou nebo na boudě ale řekl jsem si, že budu raději venku než doma. Vydržel jsem tam až do večera. Pak jsem šel domů, chvíli jsem běhal po bytě a pak jsem si šel lehnout na nový gaučík, protože Kikina s Míšou si drze zabraly křesílko a já chudák pomalu nemám kam to své tělo složit. Ale já si to ohlídám a jak seskočí, tak si tam pěkně vlezu.

1. červenec 2011 20:37:23

Dneska ráno jsem to teda vyvedl. Já jsem spal déle jak panička. Ta se mi ale smála a říkala mi abych už koukal vstávat a šel ven. To jsem teda dopadl. Ale zase až tak moc mě to nevadilo, protože jsem teda honem utíkal. Proběhl jsem se pěkně po dvorku i po zahrádce, prozkoumal jsem co bylo potřeba a šel jsem se domů nabaštit. Pak jsem se šel podívat na balkon. Chvíli jsem tam poseděl u zábradlí a pak jsem šel domů. Ale nezdržel jsem se a už jsem zase utíkal ven. Venku bylo dneska moc pěkně. Bylo chladněji, občas svítilo sluníčko a foukal trochu vítr. A na zahrádku létali motýlci, tak co bych si mohl přát víc. Pobíhal jsem po zahrádce a užíval jsem si to. Odpoledne jsem byl zase venku. Pak k nám přijeli zase nějací pánové a přivezli nám nový gaučík. Když odjeli, tak jsem to honem běžel omrknout. Jenomže to byly zase jen kusy a muselo se to dát dohromady. Tak jsem si je všechny pořádně prohlédl a šel jsem ven. Když to páník smontoval, tak jsem se šel podívat. Nejdříve jsem to omrknul z jedné strany, potom nenápadně z druhé strany a najednou jsem byl uprostřed a hned jsem si vyzkoušel nabroušení drápků. Jen jednou jsem tam do toho hrábnul a už panička na mě vyjela. Teda ta mi hnala, že jsem nestačil zdrhat. Ale až bude spát, tak to stejně vyzkouším. Myslím si, že to půjde dobře. Pak jsem šel ven. Lítal jsem po dvorku, protože se ten vítr udělal trochu větší, tak mě to nějak rozparádilo. V tom přišla na dvorek panička a když mě viděla jak lítám, tak na mě spustila, že mě chytí a to bylo něco pro mě. To je jasné, že mě nechytila, protože takové mety jako já, tak to teda nemá. I když se snažila, to musím říct, ale stejně jí to nepomohlo. Tak šla raději domů. Já jsem ještě zůstal venku a pořádně jsem se proběhl. Když se blížila doba, kdy chodím domů, tak jsem se sebral a šel jsem. Panička tomu ani nechtěla věřit že už je tolik hodin a hlavně tomu, že jsem tak moc šikovný a jdu domů sám a vůbec nemusím čekat až pro mě přijde. Trochu jsem se ještě prošel doma po bytě, dal jsem si baštu a protože Míša mi obsadila křesílko, tak jsem si lehl na ten nový gaučík a odpočívám na něm.

30. červen 2011 20:57:47

Dneska ráno jsem probudil paničku a šel jsem ven. Pěkně jsem se proběhl, zkontroloval jsem nejdůležitější místečka a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani a zase jsem vyrazil na dvorek. Chvíli jsem se usadil na boudě a pak jsem se šel proběhnout. Netrvalo to dlouho a přiběhla ven Zuzka. Jak jsem jí viděl hned jsem k ní utíkal. Jenomže ona asi neměla chuť na nějaké honění, tak vyskočila na pergolu a odtud hupla na střechu letní kuchyně. Ale mě se tam tentokrát nechtělo, tak jsem jí jen z té pergoly pozoroval a pak jsem seskočil na dvorek a šel jsem se proběhnout. Pak nás panička zavolala, tak jsem letěl domů, abych zjistil co se stalo a dozvěděl jsem se, že budeme doma, protože páníci jedou pryč. Tak to mě teda pěkně naštvalo. Ani jsem nešel páníkům zamávat a ještě než odjeli, tak jsem si vyskočil na chodbě na skříň a tam jsem byl až do té doby než se vrátili. Ale to už jsem je letěl vítat. Panička nám honem otevřela na dvorek a já jsem běžel ven. Proběhl jsem se a utíkal jsem zkontrolovat nákup. Pak jsem zase letěl ven a pořádně jsem se proběhl. Po tom včerejším vedru bylo dneska až do večera parádně. Docela příjemně se ochladilo, trochu foukal i vítr a tak jsem si to pořádně užíval. Na zahrádce létali motýli a tak jsem se do nich pustil. Netrvalo to dlouho a už jsem ho měl. Nešel jsem s ním domů jako dřív. Protože panička by měla hrozné řeči, že je to škoda, takový krásný motýlek. Tak jsem ho položil na rohožku a čekal jsem až půjde ven, jestli se všimne. Dočkal jsem se docela brzo. Za chvilku vyběhla a už ho uviděla. Jenomže místo chvály mě začala nadávat. Ale mě je to jedno, až budu mít zase příležitost toho motýlka chytit, tak ať se těší, protože i když panička nadává, stejně bude můj. Potom jsem ještě pobíhal po dvorku, občas jsem se šel paničce ukázat a užíval jsem si krásné počasí. K večeru panička zametala chodbu, tak jsem jí pomáhal. Ta byla moc ráda, protože kdybych jí nepomohl, tak by to snad ani neudělala. Pak druhá panička tu chodbu myla a já jsem byl venku. Najednou jsem objevil krásnou, ale opravdu krásnou větvičku, tak jsem jí vzal do tlamky a už jsem pelášil domů za paničkou. Druhá panička se divila co se mi stalo, když jsem tak utíkal domů, ale pak to zjistila, když panička mě moc chválila za tu nádheru a taky mě jí šla hodit a já jsem jí aportoval. Tak jsme si chvíli hráli a pak jsem šel zase ven. Potom jsem z chodby zaslechl jak mě panička volá, tak jsem letěl domů. Panička mi řekla, že už je večer a že už se zavře na dvorek a budeme doma. Tak jsem si dal večeři a teď už ležím v křesílku.

29. červen 2011 19:58:13

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička, ale bylo mi to houby platné, protože jsem stejně ven jít nemohl. Když už pak panička uznala, že bych mohl vyrazit, tak mi šla otevřít. Pořádně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce. Mrknul jsem k sousedům za plot, skočil jsem si k druhým sousedům na králíkárnu a pak jsem šel domů na snídani. Hned potom jsem zase vyrazil ven. Lehl jsem si pod strom a tam jsem odpočíval. Pak jsem si myslel, že se půjdu proběhnout, ale vůbec to nešlo. Už bylo takové horko, že jsem nebyl schopen vůbec ničeho. Klidně jsem zůstal ležet pod stromem dál. Pak přišel na dvorek páník a tak jsem si řekl, že mu musím trochu pomáhat, tak jsem šel s ním do dílny. Dlouho se tam ale nezdržel, vzal si barvu a šel natírat. Tak jsem šel s ním. Přitom jsem se šel podívat na paničku, trochu jsem se doma ochladil a zase jsem vyrazil ven. I když bylo venku šílené vedro, tak jsem tam byl celý den. Většinou jsem ležel v trávě pod stromem nebo pod keříkem a občas jsem zaběhl domů trochu se ochladit na dlaždice. Když páníci odpoledne dorazili ven, tak jsem si dal baštu a zase jsem běžel zpátky pod keřík. Když se k večeru sluníčko schovalo za sousedovic barák, tak se udělalo docela příjemně, trochu začal foukat větříček a tak jsem toho využil a ještě jsem se i proběhnul. Ale stejně jsem to nepřeháněl, protože za ten den jsem byl moc utahaný. Večer přišla panička a muselo se jít domů. Tak jsem šel. Chvíli jsem se procházel po baráku a pak jsem si dal večeři a nakonec jsem si lehl do křesílka a odpočívám.

28. červen 2011 21:21:36

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem vyrazil na svoji pravidelnou pochůzku. Prošel jsem si svá nejdůležitější místečka a vrátil jsem se domů. Dal jsem si snídani, pak jsem šel na balkon. Mrknul jsem se k sousedům na pejska, chvíli jsme na sebe koukali a pak mě začal nadávat, tak jsem mu utekl. Seskočil jsem na dvorek a tam jsem si lehl do trávy a pozoroval jsem ptáčky. Jenomže dneska se u nás dlouho nezdrželi, tak jsem se šel raději proběhnout. Pak už se ale začalo dělat docela velké teplo a to už na běhání moc nebylo. Takže jsem vlastně celý den trávil ve stínu pod keřem nebo pod stromem nebo na boudě a občas jsem zaběhl domů, tam jsem sebou plácnul na zem abych se zchladil a když už mě bylo trochu lépe, dal jsem si vodu z kohoutku a šel jsem zase ven. Odpoledne páníci přišli ven a nesli si s sebou kuřátko, že budou grilovat. Tak jsem ho šel zkontrolovat a řekl jsem si, že si ho musím ohlídat, protože o takovou dobrůtku bych nerad přišel. Celou dobu co se peklo jsem ho hlídal a když bylo hotové tak ¨jsem hned křičel, že chci také. Panička byla lakomá a vůbec mi nechtěla nic dát a ještě se vymlouvala že je to horké. Ale já jsem se nenechal odbýt, takže nakonec panička musela uznat, že to vychladlo a ochutnávka byla. Bylo to moc dobré a opravdu jsem si pochutnal. Pak jsme ještě byli chvíli na dvoře, jenomže pod střechou pod pergolou začala bzučet moucha a já jsem se chtěl za ní vypravit. Už jsem mířil na střechu. Jenomže panička moc rychle zareagovala, odchytla mě a šlo se domů, abychom prý nemuseli trávit venku celou noc, kdyby mě náhodou napadlo vydat se zase k sousedům. Ale mě už to bylo jedno. I tak jsem byl venku déle než obvykle, tak jsem šel domů, prošel jsem se po bytě, vyskočil jsem si do křesílka a odpočívám.

27. červen 2011 20:33:36

Ráno, hned jak mi panička otevřela dveře, tak jsem vyběhl ven. Proběhl jsem si dvorek a zahrádku, vyskočil jsem si na plot, abych se mrknul k sousedům a pak jsem si řekl, že se tam k nim podívám pěkně z výšky. Tak jsem seskočil z plotu, vylezl jsem na pergolu, odtamtud jsem přešel na střechu letní kuchyně a chvíli jsem se po ní procházel a rozhlížel jsem se do všech světových stran. Když jsem seskočil dolů šel jsem se ukázat paničce, ale hned jsem zase běžel ven. Dneska jsem měl totiž plné tlapky práce. Na zahrádce létali motýlkové, tak jsem na ně musel číhat. Buď jsem se schoval pod stůl za cíp ubrusu a nebo jsem si lehl na chodník, před truhlík, přitiskl jsem se k zemi a byl jsem schovaný za kytičkou. Každou chvíli jsem po některém vystartoval, ale pokaždé mi uletěli. Asi byli nějací rychlí a nebo já ještě v letošním roce nejsem dostatečně vytrénovaný, tak jsem byl na ně moc pomalý. Ale budu trénovat dál a ještě jim ukážu jaký jsem lovec a sběratel motýlů. Odpoledne přišli ven páníci a druhá panička šla ke stolu. Jak jsem jí viděl, tak jsem hupnul na stůl, lehl jsem si na bůček a nechal jsem si drbat bříško. Chvilku jsem si lebedil a předl jsem blahem jak to bylo pěkné, ale pak jsem si řekl, už dost, rafnul jsem paničku do té hladící ruky a aby věděla že to myslím vážně chytil jsem jí za tu druhou ruku a rafnul jsem jí i do ní. Ta ječela, ale hladit mě přestala a to byl účel. Večer jsem pomáhal paničkám zalévat truhlíky a jak z nich přetékala voda, tak jsem jí všechnu pacičkou chytal. Ještě než jsme to měli hotové, tak jsem si uvědomil, že už je čas, kdy chodím běžně domů. Tak jsem nechal mojí zodpovědnou práci být a šel jsem domů. Asi minutu jsem počkal na chodbě a když jsem viděl, že kromě mě nikdo domů nejde, tak jsem se zase vrátil ven. Ještě jsme tam chvíli pobyli a šli jsme domů. Prošel jsem se trochu po bytě, zkontroloval jsem změny, které zase během dnešního dne nastaly a pak jsem si skočil do křesílka a odpočívám.

26. červen 2011 20:37:32

Dneska ráno jsem měl zase vyspáno nějak brzo. Prý byly čtyři hodiny, ale mě to nevadilo a chtěl jsem jít ven. Hulákal jsem na paničku, ale ta mě zahnala ještě spát. Tak jsem zase chvíli pobíhal po baráku, pak jsem to šel zkusit ke druhé paničce, ale dopadl jsem stejně. Nakonec jsem si lehl k paničce do postele a spal jsem až do rána. Pak jsem teda už opravdu běžel ven. Pořádně jsem si proběhl nejdůležitější místečka a běžel jsem domů. Vyběhl jsem na balkon, seskočil jsem na dvorek a už jsem byl zase na balkoně. Dal jsem si několik koleček a pak jsem šel na snídani. Potom jsem byl chvíli na balkoně, ale dlouho jsem tam nevydržel a skočil jsem raději na dvorek. Chvíli jsem číhal na ptáčky a najednou se udělalo černo a začalo pršet. Tak jsem letěl domů. Zrovna panička začínala vařit, tak jsem se také přidal jako další pomocník, aby viděla, že jsem kluk pracovitý. Samozřejmě, že šlo hlavně o tu ochutnávku, ale to zase panička nemusí vědět. Mezitím přestalo pršet a já jsem zase klidně mohl běžet ven. Potom už bylo hezky až do večera. Tak jsem byl venku. Akorát po obědě jsem si řekl, že budu chvíli odpočívat doma, tak jsem si lehl do křesílka a tam jsem se trochu prospal. Pak jsem šel zase ven a byl jsem tam až do večera. Běhal jsem po dvorku, občas jsem si vyskočil na plot a mrknul jsem se k sousedům do zahrady, ale nešel jsem tam. Pobíhal jsem po dvorku, odpočíval jsem v trávě pod stromem nebo na boudě a docela jsem si to užíval. Odpoledne přišla ven panička a tak mě prohnala s provázkem, to jsem se teda vyřádil to byly zase skoky do výšky, paráda. Pak odešla a já jsem ještě zůstal venku. Když už se blížila doba, kdy pro nás panička chodí, tak jsem si řekl, že paničku překvapím a šel jsem domů sám. Teda ta koukala a moc mě chválila, jaký jsem šikovný kocourek. Ale to snad ani nemusela říkat, to já přece o sobě vím moc dobře. Chvilku jsem pobíhal po bytě, pak jsem si lehl do křesílka, trochu jsem si odpočinul a teprve pak jsem si dal večeři. Teď už ležím na křesílku a asi už budu brzo spát. Musím se přece pořádně vyspat, abych mohl ráno paničku zase včas vzbudit.

25. červen 2011 19:53:24

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Hned jsem to zkusil jí probudit, ale řekla mi že jsou čtyři hodiny, tak ať prý koukám ještě hodně rychle spát. Tak jsem se šel trochu projít po baráku. K tomu jsem si prozpěvoval z plnných plic. Ono když je ticho, tak to se to rozléhá. Přezpíval jsem si pár hitů a šel jsem si ještě lehnout. Na pelíšek jsem ale nešel a skočil jsem si raději k paničce do postele. Ten zpěv mě tak unavil, že jsem za chvíli usnul. Když jsem se probudil, tak to už bylo ráno a panička už byla vzhůru také. Tak jsme vyskočili a šlo se ven. Pořádně jsem se proběhl, mrknul jsem za plot k sousedům a pak jsem si řekl, že jdu domů na snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon, trochu jsem nakouknul k sousedům do dvora a pak jsem seskočil na dvorek a zase jsem se proběhl. Pak jsem si lehl do trávy a pozoroval jsem ptáčky. Dlouho jsem na ně ale nekoukal, protože docela brzo uletěli. Dneska jsem byl skoro pořád venku. Počasí bylo docela pěkné a tak jsem si to užíval. Občas jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a taky jsem si zobnul granulky a pak jsem zase běžel ven. Po obědě jsem si lehl na boudu a trochu jsem si odpočinul. Pak se začal od sousedů ozývat nějaký hluk, tak jsem se šel podívat co se tam děje. Šel jsem domů na balkon, tam jsem si lehl k zábradlí a pěkně jsem si to u nich prohlížel. Měli tam nějakou návštěvu a tak si tam povídali. Ale mě to přece nemůže utéct. Panička mi říkala, že prý jsem zvědavý, ale co, musím přece zjistit co se děje za plotem. Když jsem si to vše řádně prohlédl, tak jsem seskočil na dvorek a hezky jsem se proběhnul. Byl jsem venku až do večera. Potom pro nás přišla panička a muselo se jít domů. Doma jsem se ještě trochu procházel po bytě, pak jsem si dal večeři a pak jsem si lehl na křesílko a pěkně si odpočívám.

24. červen 2011 20:43:27

Ráno jsem se šel proběhnout, prošel jsem si svoje místečka a pak jsem se usadil pod keřem. Tak si tam tak v klidu sedím a rozjímám, přitom jsem pozoroval ptáčky a v tom mě někdo začal volat. Jenomže jsem si řekl, že ten hlas neznám, takže jsem tam seděl dál a vůbec jsem se tím nezabýval. Netrvalo to dlouho a přišla za mnou panička. Hned spustila, proč nejdu domů, když mě volá. Jenomže ona jak je nastydlá, tak má úplně jiný hlas a já jsem jí prostě nepoznal. Ale když už byla venku, tak mě čapla a odnesla mě domů. Tam mi řekla, že zase budeme sami doma a budeme hlídat. Tím mě teda tak akorát pěkně naštvala, protože venku je tak hezky a já budu zase zavřený doma. Ale už se nedalo nic dělat, protože všude bylo zavřeno. Tak jsem se s tím musel smířit. Když páníci odjížděli, tak jsem si vyskočil do okna, zamával jsem jim a šel jsem si lehnout do pelíšku. Hned jak se vrátili, tak jsem na nic nečekal a rovnou jsem utíkal na dvorek. Za chvíli jsem se vrátil abych zkontroloval nákup a zase jsem běžel ven. Chvíli jsem běhal sem a tam až jsem zůstal na dvorku a tam jsem byl až do večera. Jen jsem se občas šel podívat na paničku a zase jsem pelášil ven. Odpoledne pro mě panička přišla a odnesla mě domů. Už jsem očekával, že zase budu muset hlídat, ale tentokrát tam na mě čekalo jiné překvápko. Protože mám dneska svátek, tak jsem tam našel dárečky. Prohlédl jsem si je, ochutnal jsem a zase jsem šel ven. Večer nás panička zahnala domů, tak jsem šel, ale ani trochu se mi nechtělo. Dal jsem si baštu, trochu jsem se prošel po bytě a teď už ležím na křesílku a odpočívám.

23. červen 2011 19:39:51

Včera večer šla panička spát a tak jsem šel taky, že si jako každý den vyskočím k ní do postele. Protože jsem zjistil, že na té nové posteli by se daly dobře brousit drápky, tak jsem si řekl, že se ještě zastavím u rohu a trochu si je přibrousím. Už jsem to malinko zkusil odpoledne a panička mi šíleně nadávala. Teď jsem si řekl, že už je ospalá a že to bude jednodušší. Jenomže ona se na mě připravila a k tomu rohu mi přistavila škrabadlo od Jassmínka. Ta se snad zbláznila. Ona si myslela, že si budu ničit moje krásné škrabadýlko, které si šetřím na speciální okamžiky. Naštěstí zapomněla, že ta postel nemá jenom jeden roh. Tak jsem to oběhl z druhé strany a už jsem se natahoval, jenomže panička nespala a vyletěla na mě. Tak z toho nakonec opravdu nic nebylo a šel jsem spát.
Ráno, když jsem se probudil, tak jsem si řekl, že bych mohl jít ven. Jenomže s paničkou nic není, tak jsem vyrazil za tou druhou. Skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí pusinku a řekl jsem véén. Panička mi řekla, že jsem moc hodný její kocourek, ale ráno v půl čtvrté žádné kočičky ani kocourkové neběhají venku, tak abych šel ještě spát. Lehl jsem si u paničky, ale protože hned usnula, tak jsem odešel. Ještě jsem to zkusil jednou, to už bylo půl šesté, ale dopadl jsem stejně. Tak jsem šel zase za mojí paničkou a tam jsem si lehl a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak to už panička také vstávala a hned mi otevřela a já jsem konečně mohl vyrazit ven. Pěkně jsem se proběhl, pak jsem šel na snídani a potom jsem zase vyrazil ven. Od rána svítilo sluníčko, ale nehřálo tak moc jako včera a to bylo docela příjemné. Chvíli jsem jen tak ležel, chvíli jsem pobíhal, občas jsem zaběhl domů a tak jsem to dělal celý den. Venku jsem byl až do večera, až do té doby než nás panička zahnala domů. Pak jsem si dal večeři a potom jsem se jen tak procházel po bytě. Ze všeho nejraději bych šel ještě ven, ale s paničkou nic nehnulo. Tak jsem si lehl na to nové křesílko a tam odpočívám.

22. červen 2011 20:53:09

Hned ráno jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhnul a pak jsem chvíli pozoroval ptáčky na stromě. Byl jsem přikrčený pod keříkem a číhal jsem na ně. Když odletěli, tak jsem se šel domů nabaštit. Potom jsem šel zase ven. Venku bylo docela pořádné teploučko a tak jsem si lehl na boudu do stínu a tam jsem odpočíval. Netrvalo to dlouho a najednou začalo pršet. Tak jsem ležel dál na boudě a díval jsem se jak prší. Za chvíli bylo po dešti. Hned začalo svítit sluníčko a udělalo se šílené vedro. To vedro bylo až do večera. Tak jsem jen tak ležel, občas jsem se šel podívat na paničku, ale to nemělo ani cenu, protože ty pořád něco uklízely, občas jsem musel dohlédnout na páníka, aby tu skříň dal pořádně dohromady a myslím si, že byl moc rád, protože jsem mu vždycky dobře poradil a za chvíli už jí měl hotovou. Když už bylo skoro šest hodin, tak se začalo strašně moc zatahovat, začal foukat vítr a i bylo slyšet hřímání. Tak jsem šel raději domů. Pak spadlo pár kapek a tak jsem za malou chvilku šel zase ven. Prošel jsem se po dvorku, to už byl krásný vzdoušek a než jsem došel pod pergolu tak začalo pršet. Tak jsem si tam lehl na židli a užíval jsem si to jak je nádherně. Po tom strašném vedru to byl hotový balzám. Potom mě panička zavolala, tak jsem šel domů. Dal jsem si večeři a teď odpočívám na novém křesle.

21. červen 2011 19:58:11

Ráno, když jsem se probudil, tak jsem si řekl, že půjdu ven. Panička mě řekla, že venku prší, ale abych prý si nemyslel, že to není pravda, tak se jdeme kouknout ven. Otevřela dveře na dvorek, ale tam nepršelo, ale přímo lilo. Tak jsem si řekl, že ten první letní den se opravdu vydařil. Tak jsem jen vyběhl pod stříšku, ale dál to fakt nešlo. Celé dopoledne pořád pršelo, tak jsem občas zaběhl domů a většinu času jsem byl na boudě. Před polednem přestalo pršet a tak jsem si řekl, že se konečně půjdu proběhnout. Jenomže přiběhly na dvorek paničky a už nás všechny hnaly domů. Prý musíme jít rychle domů, protože za chvíli přijedou s náklaďákem a přivezou nám nějaký nový nábytek. Protože přece jen máme strach z cizích lidí, tak jsme teda šli. Jen jsme se s paničkou zavřeli doma, tak už tam přijeli. Nejdříve jsem byl zvědavý, tak jsem chvíli koukal z okna na to auto, ale přece jen jsem slyšel jak ti pánové pořád něco povídají a tak jsem si raději lehl do křesla a tam jsem si počkal až to měli složené a když odjeli, tak jsem se letěl na to podívat. Páni, to bylo věcí. V tom našem bytě už bylo docela uklizeno, ale teď to tam vypadalo, hrůza. Samý balík a tolik krabic. Tak jsme měli všichni co dělat, než jsme to pořádně prozkoumali. Když už jsme vše prohlédli, tak jsem si řekl, že jdu ven. Jen jsem vyběhl mezi dveře a zase lilo. Mám takový pocit, že přestalo pršet jen kvůli tomu skládání nábytku. Tak jsem se zase uvelebil na té boudě a díval jsem se na déšť. Občas jsem se šel podívat domů, protože páník hned začal ty věci montovat dohromady, tak jsem byl zvědavý co z toho vyleze. Jak jsem si to prohlédl, tak jsem zase letěl ven. Najednou přestalo pršet a začalo vykukovat sluníčko. Naštěstí celé odpoledne už potom svítilo a docela se udělalo pěkné teploučko. Chvíli jsem pobíhal po dvorku, pak jsem si vyskočil na plot a užíval jsem si sluníčko až do večera. Byl jsem venku až do té doby, než pro mě přišla panička. Tak to už jsem musel jít domů. Vůbec se mi nechtělo, ale co se dá dělat. Nejdříve jsem si zase všechno musel pořádně prozkoumat, trochu jsem i páníkovi pomáhal s tím montováním a pak jsem si dal večeři a už ležím na nové posteli a odpočívám.

20. červen 2011 20:03:19

Ráno jsem docela pěkně zaspal. Nebýt toho, že panička začala dělat rámus, tak jsem snad spal celý den. Ale jak jsem se probudil, tak jsem honem utíkal ven. Pěkně jsem se proběhl, pak jsem si vyskočil na plot, koukal jsem k sousedům do zahrady a pak jsem si řekl, že půjdu zase na střechu letní kuchyně. Dlouho jsem se nerozmýšlel a už jsem tam byl. To je moc pěkné. Tam mám přehled úplně o všem. Tak jsem si tam chvíli poseděl a pak jsem seskočil dolů a šel jsem na snídani. Potom jsem zase vyrazil ven. Dneska jsem byl venku také až do večera. Sluníčko svítilo, už hřálo o něco víc než včera a tak se mi venku moc líbilo. Chvíli jsem se procházel, pak jsem zase číhal na ptáčky, občas jsem si vyskočil na plot, někdy jsem si skočil i za plot do zahrady, chvíli jsem seděl pod keřem nebo pod stromem a tak jsem to střídal celý den. Také jsem se občas šel kouknout na paničku a když mě to panička oplatila a šla se zase ona kouknout na mě na dvorek, tak jsme se spolu parádně poprali a já jsem u toho tak křičel, že se i druhá panička přišla podívat co vyvádíme. Ale my jsme se jen prali. Odpoledne jsem se šel mrknout domů. Jak dělal páník tu novou podlahu, tak mezi pokoji bude práh a on to tam včera zabetonoval. Já jsem včera přes to procházel úplně v pohodě, zato dneska. Nějak to na mě ošklivě působilo, že jsem se před tím betonem odrazil a přeskočil jsem ho nejméně metr a půl do výšky i do dálky. Podruhé mě to zas tak rozparádilo, že jsem začal lítat a po té nové podlaze mě to tak klouzalo, že pomalu co krok to pořádný smyk. Panička mi řekla, že si pořádně natluču jestli toho nenechám. Tak jsem šel ven. Trochu jsem to tam vyběhal a pak jsem si lehl na boudu. Pak přišla panička a zahnala nás domů. To jsme teda měli štěstí, protože za chvíli začalo pršet. Pak jsem si dal večeři a potom jsem si šel odpočívat na pelíšek.

19. červen 2011 19:45:48

Dneska ráno jsem vyrazil na dvorek, pěkně jsem se proběhl a najednou mi nad hlavou začali létat ptáčkové. Teda to bylo něco. V tom jeden vletěl do stromu a já jsem vyskočil za ním a najednou jsem zůstal koukat, protože jsem z ničeho nic seděl na větvi. To mě teda úplně vyvedlo z míry, protože já přece po stromech lézt neumím. Ale když už jsem tam byl, tak jsem si vylezl ještě o kousek výš, chvíli jsem se tam rozhlížel, ale ptáček už byl pryč a tak jsem seskočil dolů. Schoval jsem se pod keř a číhal jsem dál. Pak se ptáčkové asi domluvili a všichni odletěli. Tak jsem šel domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem tam jen tak seděl u zábradlí, potom jsem seskočil na dvorek a pěkně jsem se proběhl. Dneska jsem byl venku zase celý den. Venku bylo o něco tepleji než včera, ale zase každou chvíli pršelo. Ale mě to nevadilo. Když svítilo sluníčko, tak jsem běhal po dvorku, také jsem si občas vyskočil na plot, dokonce jsem se byl i za tím plotem podívat a když pršelo tak jsem se buď schoval pod pergolou nebo na boudě a nebo jsem to stihl doběhnout domů. Také jsem pomáhal páníkovi, ještě něco dělal s tou podlahou, potom jsem mu pomáhal na dvorku, když si tam upravoval takové malé klacíky, zkrátka jsem měl zase docela dost práce. K večeru jsem běhal venku a jak foukal vítr, tak mě to tak rozparádilo, že jsem lítal po dvorku a letěl jsem až domů a jak mi někdo řekl, počkej já tě chytím, tak jsem zase pelášil ven. Teda já jsem se tak prohnal, že když mě panička zavolala abych šel domů, tak jsem úplně klidně šel a ani jsem nijak neprotestoval. Chvíli jsem ještě jen tak pobíhal po bytě, pak jsem si dal večeři a teď už odpočívám na pelíšku.

18. červen 2011 19:53:44

Ráno jsem se šel proběhnout. To jsem teda koukal, všechno bylo mokré, protože v noci pršelo. Naštěstí ráno už nepršelo a tak jsem si v klidu mohl obejít všechna moje místečka. Po snídani jsem šel zase ven. Vyskočil jsem si na plot a rozhlížel jsem se po sousedovic zahradě a pak jsem se šel podívat ke druhým sousedům na králíkárnu. Po tom dešti se docela i ochladilo, celý den bylo zataženo, ale i tak jsem si ten dnešní den skoro pořád užíval venku. Občas jsem se šel domů mrknout na paničku a šel jsem znovu. Také jsem musel párkrát překontrolovat páníka, protože dodělával tu podlahu a tak jsem měl vlastně skoro celý den plné tlapky práce. K večeru mě panička zahnala domů, protože páník začal tu podlahu brousit a dokonce mi řekla, že budu s druhou paničkou v kuchyni, protože venku být nemůžu, protože jsem prý vyplašený a až bych slyšel ten rachot od té brusky, tak prý bych utekl. To je nápad. Kampak já bych utíkal. Tak jsem teda byl s druhou paničkou zavřený doma a stejně jsem ten rámus musel poslouchat, protože to rachotilo po celém baráku. Když panička viděla jak moc bych chtěl ven, tak mi otevřela okno a já jsem si alespoň sedl do okna a díval jsem se ven. Zrovna venku trochu i pršelo, tak na mě občas spadla nějaká kapička a byl jsem na tom stejně jako kdybych chodil venku v tom dešti. Dlouho ale nepršelo, vlastně spadlo jen pár kapek a bylo zase po všem. Tak jsem dál koukal z okna. Když to měl páník hotové, tak jsem byl moc rád. To bylo ticho. Paráda. Mezitím se venku začalo pořádně zatahovat, ale stejně jsem se ještě utíkal proběhnout. Pak přišla panička a já musel domů. Teď už si ale krásně odpočívám na pelíšku.

17. červen 2011 19:55:11

Dneska ráno jsem se vypravil na pravidelnou pochůzku na dvorek. Prošel jsem si všechna důležitá místečka a pak jsem šel na snídani. Potom jsem se vypravil na balkon. Chvíli jsem pozoroval pejska u sousedů a pak jsem skočil na dvorek. Trochu jsem se proběhl, vyskočil jsem si na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady, pak jsem tam na malou chvilku skočil a trochu jsem se tam prošel a potom jsem se zase vrátil na dvorek. Chvíli jsem pobíhal po dvorku, chvíli jsem seděl na boudě nebo jsem byl pod stromem v trávě a tak jsem to střídal celý den. Venku bylo pěkně, tak jsem si to užíval. Odpoledne začal páník dělat podlahu. Honem jsem utíkal abych o něco nepřišel a také abych mu pomohl nebo alespoň poradil. Všechno bylo prima, práce nám šla od ruky i od tlapek, ale jen do té doby, než si páník vynesl desky ven a začal je řezat. To jsem teda utíkal pryč a už jsem mu vůbec nepomáhal. Protože toho hrozného zvuku jsem se moc bál. Než byl večer, tak bylo hotovo. Šel jsem to překontrolovat a řekl bych, že je to docela dobré. Horší to bude zítra. To páník říkal, že se to bude brousit. Ach jo, to se zase budu bát. Ale snad už to pak bude všechno hotové a už páníci nebudou dělat takový rámus. A já už budu mít klid. Nevím jak je to možné. Holkám to vůbec nevadí, ale mě teda jo. Když páník uklidil tu pilu, tak jsem už nemusel mít strach a šel jsem se pěkně proběhnout. Byl jsem venku až do večera. Potom přišla panička a zahnala nás domů. To se mi teda vůbec nechtělo, ale co jsem mohl dělat. Prostě jsem musel. Pak jsem si dal večeři a chvíli jsem se ještě jen tak procházel po bytě, občas jsem zakňoural u dveří, že bych chtěl jít ještě ven, ale s paničkou nic nepohnulo, tak jsem si vlezl do mé krabice a odpočívám.

16. červen 2011 19:26:50

Dneska ráno mě probudila Kikina. Nějak už nemohla spát a tak začala lítat po bytě a mě to probudilo. Tak jsem se k ní hned přidal. Pořádně jsme se prohnali a pak jsem šel vzbudit paničku. Jenomže ta už se také probudila a místo toho aby vstávala, tak nás oba zahnala do pelíšků. Chvilku jsem se tam převracel a nakonec jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem hned vyrazil ven. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem si vyskočil na pergolu a šup už jsem byl na střeše letní kuchyně. Nejdříve jsem se šel mrknout k sousedům do dvora a pak jsem se usadil u komína do stínu. Jen tak jsem se tam rozhlížel a v tom přílítla na dvorek panička a křičela na mě abych koukal jít dolů. Jenomže to se mi teda vůbec nechtělo. Já jsem si totiž řekl, že když tak moc panička chce abych seskočil, takže zrovna nepůjdu. Nejdříve jsem zase předstíral že nevím jak a pak jsem si sedl na okraj střechy a díval jsem se na paničku jak se rozčiluje. Potom se naštvala a šla domů. Hned jak odešla, tak jsem seskočil také. Lehl jsem si na chodník do stínu a chvíli jsem odpočíval. Potom jsem šel domů na snídani. Jak jsem se nabaštil, tak jsem zase vyrazil ven. Chvíli jsem pobíhal po dvoře, ale pak už se začínalo dělat pořádné vedro, tak jsem si lehl do stínu a tam jsem odpočíval. Byl jsem venku dneska celý den. I když bylo pořádné horko, tak ve stínu mě bylo docela dobře. Kolem poledne to zase vypadalo na nějaký déšť, ale nic z toho nebylo. Mrak utekl a sluníčko pořádně hřálo celé odpoledne. K večeru si tak pěkně odpočívám a najednou jsem zaslechl šramot. Vyletěl jsem za tím zvukem a zjistil jsem, že mezi větvemi jabloně lítá ptáček a neví jak se dostat ven. Ale dobře to dopadlo, poradil si a za chvíli už odletěl k sousedům na ořech. Pak už jsem jen slyšel jak si zpívá. Tak jsem zůstal ležet pod stromem v trávě a tam jsem zase odpočíval. Byl jsem venku až do večera. Pak nás panička zavolala a už jsem musel jít domů. Moc se mi nechtělo, ale co se dá dělat. Jsem poslušný kocourek, tak jsem šel. Dal jsem si večeři a pak jsem se zase uložil do té mé krásné krabice a tam odpočívám.

15. červen 2011 19:56:06

Dneska ráno jsem měl zase problém. Ale ten já mám skoro každý den. Paničku jsem nemohl vůbec probudit a nakonec, když se mi to povedlo, tak jsem dostal vynadáno a panička mi řekla, že kvůli mě nebude vstávat ve čtyři, tak ať koukám ještě spát. Tak jsem se chvíli procházel a pak jsem si lehl k paničce do postele a za chvíli jsem spal. Vzbudil jsem se až když panička vstávala. Honem jsem utíkal ven, proběhl jsem si nejdůležitější místečka a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani, nechal jsem si obléknout ten můj krásný nový obojek a vyrazil jsem na dvorek. Tam jsem se chvíli procházel, aby všichni viděli jaký jsem frajer a jak mě to sluší a potom jsem si lehl pod keř a pozoroval jsem ptáčky. Pak nás panička zase nahnala domů, protože páníci museli nutně odjet a my zase hlídali. Naštěstí se vrátili docela brzy, že jsem se vlastně ani nestačil vyspat. Pak jsem šel zase ven. Venku bylo pořádné vedro, tak jsem ležel ve stínu. Po obědě jsem si lehl na boudu a najednou se přihnal veliký černý mrak a v tom začalo pořádně pršet. Déšť ale netrval dlouho a za chvíli už zase svítilo sluníčko. Byl jsem venku celé odpoledne. Potom zase přišli páníci ven, prý na kafe. Ale už než dorazili tak zase začalo pěkně pršet. Chvíli jsme byli pod pergolou a za chvilku bylo po dešti. V momentě zase začalo sluníčko pořádně pálit. Ale to jsem si lehl na boudu a tam mě bylo docela pěkně. Pak jsem se šel podívat do našeho bytu. Páník tam zrovna dělal v kuchyni nějaký beton na podlaze a tak jsem hned vyzkoušel jestli to dělá dobře. Zdálo se mi to že jo, tak jsem mu dam dal pořádné razítko, aby věděl že to prošlo kontrolou. Jů, ten řádil, ale to už jsem byl pryč a jen jsem se chechtal. Venku jsem byl zase až do večera, až do té doby než pro nás přišla panička. Pak jsem šel domů, dal jsem si večeři a teď už jsem si vlezl do krabice a odpočívám.

14. červen 2011 19:56:51

Dneska ráno jsem se probudil, panička ještě spala, tak jsem se šel mrknout na druhou paničku. Ta spala také, ale já jsem si k ní skočil do postele, trochu jsem jí probudil a nechal jsem si hezky drbat bříško. Když mě to přestalo bavit, tak jsem odešel za paničkou a tam jsem ještě usnul. Když jsem se probudil, tak jsem vyrazil ven. Prozkoumal jsem si všechna důležitá místečka, pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Pak jsem se šel mrknout na balkon ale byl jsem tam jen malou chviličku, protože zrovna na dvorku lítali ptáčkové a mě nezbývalo nic jiného, než honem seskočit na dvorek a jít je pozorovat. Pak jsem si jen tak odpočíval a najednou u nás někdo zazvonil. Byla to pošťačka. Protože jsem věděl, že mi bude psát Jassmínek, tak jsem honem utíkal domů a ten dopis od Jassmínka jsem si zabavil. Přiběhl jsem akorát, už mi ho chtěla panička sebrat. Jassmínek mi poslal takový krásný, celý zlatý obojek, který je posetý diamanty a ještě má rolničku a tak krásně cinká. Hned jsem řekl paničce, aby mi ho oblékla a jak mě ho dala, honem jsem utíkal ven. To teda ty naše holky čubrněly a hlavně Kikina, ta má ráda všechno co se třpytí a tady ten obojek, ten přímo září. Viděl jsem že mi ho závidí, ale nepůjčil jsem jí ho. Pak jsem šel domů a panička mi ho sundala. Zase jsem se běžel podívat ven, ale dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem domů. To jsem teda udělal moc dobře, protože ta naše straka Kikina už měla můj obojek na krku. Naparovala se v něm, ale jak mě viděla, tak to byly fofry jak ho sundavala. Pak mi panička řekla, jestli chci už dát obojek na krk, tak jsem k ní skočil, nastavil jsem krk a už jsem byl zase frajer.
Venku jsem byl až do večera. Počasí bylo krásné, tak jsem si to opravdu užíval. Teprve když nás panička zavolala, tak jsem šel domů, dal jsem si večeři a už odpočívám v krabici.

13. červen 2011 19:59:45

Ráno jsem se probudil a hned jsem chtěl jít ven. Jenomže prý bylo zase brzo. Tak jsem teda ještě chvíli počkal a šel jsem na to znovu. Dopadlo to dobře. Panička konečně uznala že už je dost hodin a šla mi ty dveře na dvorek otevřít. Prošel jsem si všechna důležitá místa na dvoře i na zahrádce a pak jsem šel domů na snídani. Jenomže jsem zjistil že je otevřeno na balkon, tak jsem se se snídaní nezdržoval a rovnou jsem tam vyběhl. Když už jsem byl až na balkoně, tak jsem si vyskočil i na střechu a mrknul jsem se do ulice co je tam nového. V tom začali hrát v rozhlase, že budou něco hlásit. Toho jsem se lekl a utekl jsem honem zpátky na balkon. Pak jsem šel na tu snídani a zase jsem se vrátil na balkon, rozhlédl jsem se po sousedovic dvoře a skočil jsem na dvorek náš. Chvíli jsem si lehl na boudu a pak jsem se prošel po dvoře. Nakonec jsem si vyskočil na plot a chtěl jsem se tam chvíli rozhlížet. Jenomže přišla panička, zavolala mě a protože jsem byl zvědavý, tak jsem šel k ní. A to jsem neměl dělat. Hned mě chytla, odnesla mě domů a řekla mi, že budeme muset hlídat, protože páníci zase jedou pryč. To jsem teda byl opravdu nadšený, ale co jsem mohl dělat, když bylo všude zavřeno a nebylo úniku. Ten čas jsem využil k relaxaci a odpočinku a jakmile se páníci vrátili, hned jsem běžel ven. Proběhl jsem dvorek, ale hned jsem zase utíkal domů, abych zkontroloval nákup, ochutnal jsem šunčičku a zase jsem běžel ven. Bylo nádherně, tak jsem byl na dvoře až do večera. Odpoledne přišli ven páníci, tak jsem si hrál s paničkou. Pořádně jsem se s ní také popral a pak jsme si ještě hráli s provázkem. Když páníci odešli, tak já jsem ještě zůstal venku a byl jsem tam až do té doby než pro nás panička přišla. Před chvílí jsem si dal tyčinku, pohrál jsem si s hračkou od Jassmínka a teď už jsem si skočil do krabice a budu spát.

12. červen 2011 20:28:05

Ráno jsem se vyspal a šel jsem ven. Venku pršelo, tak jsem to honem proběhl pod pergolu a tam jsem se usadil a pozoroval jsem ten déšť. Potom jsem šel domů na snídani, ale doma jsem se nezdržel a šel jsem zase ven. Nejdříve jsem se usadil na boudě a pak jsem zase přeběhnul pod pergolu. Chvíli jsem tam koukal na stromy, ale ani těm ptáčkům se v tom dešti nikam nechtělo, tak jsem se přemístil na židli a tam jsem odpočíval. Kolem poledne se začalo rozjasňovat a za chvíli už přestalo pršet. Netrvalo to dlouho a vykouklo i sluníčko a krásně hřálo. Celé odpoledne až do večera už nepršelo a sluníčko krásně svítilo. Tak jsem si to užíval. Pěkně jsem se proběhl, potom jsem na boudě odpočíval a pak přišli páníci, tak jsem šel za nimi pod pergolu. Tam jsem si lehl na židli a celou dobu co tam byli, tak jsem tam byl s nimi. Když odešli, tak jsem se trochu proběhl a pak jsem si zase lehl na boudu. Byl jsem venku až do večera než přišla panička. Pak jsme teda museli jít domů. Ale to nevadilo, dal jsem si večeři a teď už odpočívám na pelíšku.

11. červen 2011 19:53:52

Dneska v noci, když jsem si tak pěkně vychrupoval u paničky v posteli, tak mě ty naše holky vzbudily. Ony snad nemohly spát a tak řádily jako kdyby bylo pravé poledne a né noc. Tak jsem zvedl hlavu, přísně jsem se na ně podíval, aby viděly že mě ruší, ale moc se mi chtělo spát, takže jsem v momentě zase usnul. Když jsem se ráno probudil, tak jsem se šel ven proběhnout, ale za chvíli už jsem byl doma. Dal jsem si snídani a potom jsem si chvíli poseděl na balkoně. Když už jsem tam byl, tak jsem si hned vyskočil i na střechu a mrknul jsem se do ulice. Dlouho jsem se tam nezdržel a za chvíli už jsem zase běhal po dvoře. Já jsem měl dneska moc práce. Pořád jsem musel pozorovat ptáčky, protože k nám pořád létají a poskakují po stromech, ale aby si šli poskočit až ke mě, to je ani nenapadne. Tak je pořád sleduju oni chvíli hopsají, pak zase uletí a než se stačím ohlédnout tak jsou zase zpátky. Také jsem dopoledne musel pomáhat páníkovi, protože nahodil zeď a dneska jsme jí spolu museli nabílit, aby prý byla hezká. Když jsme to měli hotové, tak jsme si šli odpočinout pod pergolu. Pak mi páník utekl a já jsem si šel na chvíli lehnout do stínu. Po obědě jsem šel zase na dvorek tam jsem se uložil do stínu pod keřem a trochu jsem si tam pospal. Odpoledne byli páníci chvíli venku, přišli totiž ven na kafe a tak jsem byl s nimi pod pergolou, trochu jsem si nechal prodrbat bříško a pak jsem zase utekl. Ale nejdříve ještě než jsem utekl, tak jsem kousnul paničku do té drbací ruky. To jen aby věděla, že už nechci drbat. Lehl jsem si do trávy a odpočíval jsem. Pak páníci odešli a já jsem se uložil na židli pod pergolou. Najednou začalo docela pěkně pršet. Tak jsem si řekl, že tam počkám až to přejde. Jenomže panička by to tak dlouho nevydržela, tak tam za mnou přiběhla, čapla mě a odnesla mě domů. Za chvíli ten déšť přestal, tak jsem šel zase ven. Proběhl jsem se a pak začalo pršet znovu. Tak jsem si sedl vedle boudy a díval jsem se na to jak prší. Když byl večer, tak nás panička nahnala domů, tak jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout na pelíšek a odpočívám.

10. červen 2011 19:55:16

Ráno jak jsem se probudil, tak jsem mňouknul na paničku, že chci ven. Ona mě ještě nalákala do postele, tak jsem tam skočil, nechal jsem si podrbat bříško a šli jsme ven. Pěkně jsem se proběhl, chvíli jsem pod keřem číhal na ptáčky a pak jsem šel na snídani. Pak jsem šel zase na dvorek. Chvíli jsem se procházel po zahrádce a pak jsem si lehl pod keř. V tom jsem zaslechl jak panička klepe maso, ale vůbec se mi nechtělo vstát a jít na něj. Tak jsem tam zůstal ležet. Kikině se také nechtělo, tak jsme zůstali spolu venku. Netrvalo to dlouho a panička přišla na dvorek. Honem jsme k ní utíkali a udělali jsme moc dobře. Ona totiž měla v ruce kousky masíčka a když jsme nešli na ochutnávku, tak jí přinesla za námi. Hned jsme se do toho pustili, každý jsme dostali svůj díl. Jenomže já jsem si to vychutnával a Kikina byla o pár vteřin rychlejší. Zvedla se a šla ke mě, já jsem mezitím spolkl poslední kousek a jak se ke mě přiblížila, zasyčel jsem na ní a v tom momentě dostala facku. Ta koukala, to totiž ode mně nečekala. Ale nemá být drzá. Pak jsem zůstal venku a až do odpoledne jsem se vyvaloval někde ve stínu pod stromem nebo pod keřem. Bylo totiž pořádné vedro. Později odpoledne se sluníčko schovalo, udělalo se docela příjemně a já jsem ožil. Pěkně jsem se proběhl a dal jsem se do úprav zahrádky. Pustil jsem se do záhonu gladiolů. Zdály se mi moc rovné, tak jsem je trochu upravil. Jak to panička zjistila, tak místo toho aby mě pochválila, tak mě vynadala. Tak jsem šel pomáhat páníkovi. Pak jsem si šel dát baštu a šel jsem zase na dvorek. Chvíli jsem si tam odpočíval pod stromem a pak jsem se šel zase proběhnout. Pak jsem uviděl paničky na balkoně, tak jsem si sedl pod balkon a díval jsem se na ně. Ony mi říkaly, abych to oběhl a přišel jsem za nimi. Tak jsem vyběhl po schodech a už jsem tam byl také. S paničkou jsme zalili kytičky a pak mi obě utekly, tak jsem si tam chvíli lehl na koberec a pak jsem nakukoval k sousedům do dvora. Potom jsem zase skočil na dvorek. Byl jsem venku až do večera. Pak přišla panička a zahnala nás domů. Takže jsem musel jít také.

9. červen 2011 19:58:37

Dneska jsem měl zase nějak brzo vyspáno. Venku byla ještě tma, tak jsem si řekl, že ani paničku nebudu budit a že se nějak zabavím. V té místnosti co máme celou vystěhovanou jsem měl bezvadné podmínky pro svoji činnost. Pěkně jsem se tam proběhl a k tomu jsem si prozpěvoval a krásně se to rozléhalo. Panička se vzbudila a hned se do mě pustila, abych prý koukal jít spát. Ono se jí to hezky řekne, ale mě se vůbec nechtělo. Chvíli jsem tam ještě poletoval a pak jsem si lehl na pelíšek a opravdu jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem potichoučku šel vzbudit druhou paničku. Ta mi řekla, že je málo hodin a abych koukal spát. Tak jsem šel zase za mojí paničkou a ani jsem to už nezkoušel a šel jsem rovnou na pelíšek. Za chvíli jsem spal zase. Když jsem se pak ráno probudil, tak jsem se šel proběhnout na dvorek a pak jsem se vrátil domů na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Tam jsem si lehl pod keř a pozoroval jsem ptáčky. Dneska se jim u nás nějak líbilo, skoro celý den jsem měl na co koukat, protože každou chvíli některý přiletěl na strom. Dneska bylo venku docela pěkně. Trochu se ochladilo, skoro celý den bylo zataženo, ale nepršelo. Později odpoledne začalo svítit sluníčko a svítilo až do večera. Já jsem byl dneska pořád venku. Hlavně jsem běhal na dvorku. Občas jsem šel i na balkon, ale tam jsem byl vždy jen chviličku. Teprve až odpoledne jsem se tam uložil a dokonce jsem musel i Zuzku vystřídat, protože ta dostala od paničky za úkol aby hlídala prádlo na sušáku, tak jsem to za ní vzal. Jen ať si také trochu odpočine. Pak přišla panička, prádlo sebrala a já jsem se tam pěkně natáhl na koberec a usnul jsem. K večeru jsem seskočil na dvorek, trochu jsem se proběhl a pak jsem ještě hezkou dobu zase pozoroval ptáčky. Byl jsem venku až do té doby než nás panička přišla zavolat domů. Moc se mi nechtělo, ale šel jsem. Dal jsem si večeři a lehl jsem si do mé krabice a tam odpočívám.

8. červen 2011 21:41:30

Dneska ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit druhou paničku. Ale zjistil jsem, že mě předběhla. Ona už byla vzhůru a dokonce bylo otevřeno na balkon a holky všechny tři už si tam pěkně seděly. Tak jsem se k nim hned přidal. Jak si tam tak sedím, v tom panička nakoukla do dveří a řekla mě, abych nikam neutíkal a byl jsem na balkoně. To ale neměla říkat, protože já bych tam snad i zůstal, ale jak jsem tohle uslyšel, tak jsem okamžitě skočil dolů na dvorek. Panička mi šla otevřít dveře a dokonce tam i se mnou chvíli byla. Potom šla domů, já jsem se proběhl a šel jsem se nasnídat. Pak jsem šel zase na dvorek. Lehl jsem si na boudu a odpočíval jsem. Netrvalo to dlouho a sluníčko už zase začalo pořádně hřát. Tak jsem se přemístil pod strom do stínu a odpočíval jsem dál. Dopoledne nás panička nahnala domů a my jsme zase museli hlídat. Páníci se vrátili až docela pozdě odpoledne a tak jsem si lehl a spal jsem. Ani jsem je nevyhlížel v okně a teprve když se vrátili, tak jsem se probudil. Honem jsem utíkal ven, abych vše dohonil. Ale tam bylo takové vedro, že jsem byl za chvíli doma, tam jsem sebou plácl na lino a musel jsem se ochladit. Pak jsem ale šel zase ven. Lehl jsem si do stínu a tam jsem zase odpočíval. K večeru se sluníčko schovalo za mraky, začal foukat vítr a to byl hotový balzám. Hned se venku udělalo tak krásně, že jsem vyskočil a pořádně jsem se po dvoře proběhl. Byl jsem venku až do té doby než nás panička zavolala. Pak jsem si dal večeři, lehl jsem si na pelíšek a odpočívám.

7. červen 2011 22:49:18

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Ale dopadlo to dobře, protože holky už se také vyspaly a než se panička probrala, tak jsme parádně řádili. Honili jsme se po celém bytě a to paničku probudilo. Tak vstala a šla nás pustit ven. Venku bylo docela pěkně, tak jsem se pořádně proběhnul a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem šel na chvíli na balkon, ale tam se mi moc nelíbilo, tak jsem seskočil dolů na dvorek. Prošel jsem se a lehl jsem si na boudu. Jenomže to už sluníčko pořádně hřálo, tak jsem šel raději do stínu pod keř. Odtud jsem chvíli pozoroval ptáčky a pak jsem se šel projít do zahrádky. Potom jsem se zase uvelebil pod keříkem. Celý den jsem byl venku, jen občas jsem se šel mrknout na paničku, aby neměla starost. Odpoledne dorazili ven i páníci a tak jsem šel za nimi. Vyskočil jsem si na stůl, lehl jsem si na bok a nastavil jsem si bříško na prodrbání. Panička se do mě hned pustila a já jsem držel jako beran. Bylo to moc pěkné. Pak mě to přestalo bavit, kousnul jsem jí do ruky a utekl jsem. Pak jsem si jen tak odpočíval, ale stejně jsem očkem pozoroval paničku co dělá. Ona totiž vzala nůžky a řekla, že ta moje pažitka už je pěkně ošklivá a úplně celou jí ostříhala. To jsem teda ale na ní vyběhl. Snažil jsem se tu pažitku zachránit, ale nešlo to. I když jsem paničku chytal za ruku a občas jí kousnul, tak se prostě nedala zastrašit a to svoje dílo dotáhla až do konce. Takže je po pažitce. Sice mi řekla, že za pár dní zase vyroste, ale můžu tomu věřit? Už jsem ale nemohl nic dělat, tak jsem si šel zase lehnou pod keřík. Když se sluníčko schovalo za sousedovic barák, tak jsem se ještě proběhl po dvoře a počkal jsem až nás panička přišla zavolat domů, tak jsem šel. Dal jsem si večeři a pak jsem si lehl do krabice a tam odpočívám.

6. červen 2011 20:05:12

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Prošel jsem si dvorek a zahrádku a uložil jsem se na boudě. Když už mě tam začalo být velké teplo, tak jsem se přemístil pod keř a tam jsem ležel a pozoroval jsem ptáčky. Najedmou přišly paničky a rovnou šly na mojí zahrádku. To jsem ani chvíli nezaváhal a už jsem byl u nich. Ony mě klidně začaly drze krást kopr. Tak jsem běhal od jedné ke druhé, chytal jsem je za ruce a snažil jsem si ho uchránit. Ale stejně mi ho oškubaly. Není divu, byly v přesile. Alespoň, že mi pak věnovaly kus stonku. Panička mi ho házela a já jsem skákal do výšky a chytal jsem ho. Pak jsem si šel lehnout do trávy pod strom a nakonec jsem se přemístil na boudu a spal jsem tam. Odpoledne se přihnala bouřka, tak jsem honem utíkal domů, vyskočil jsem si na chodbě na skříň a tam jsem tu bouřku přečkal. Jak to přestalo, hned jsem běžel ven. Bylo nádherně, sluníčko už zase svítilo, ale všechno bylo mokré. I přesto jsem vlezl na zahrádku, zkontroloval jsem si pažitku a když jsem viděl, že na strom přiletěl ptáček, utíkal jsem za ním, chvíli jsem na něj v trávě číhal a pak jsem si šel lehnout pod pergolu na židli a odpočíval jsem. Najednou začal soused něco řezat motorovou pilou, tak jsem letěl domů, abych to nemusel poslouchat. Ale stejně jsem to poslouchal, protože jsem si sedl do otevřeného okna a díval jsem se ven. Ale bylo to dobré, protože jsem byl schovaný za sítí, tak mě tam nic nehrozilo. Když soused skončil, tak jsem šel zase ven. Ještě jsem se proběhl po dvorku a pak pro nás panička přišla, tak jsem šel domů a rovnou jsem se dal do vyndavání kuliček z válečku, který mi přivezl Jassmínek. Ale vymyslel si na mě pěkně zapeklitou věc, protože včera i předevčírem jsem to zkoušel celý večer a dneska už na tom také hezkou chvíli dělám a pořád to nejde a nejde.

4. červen 2011 20:32:36

Ráno jsem už nemohl dospat, protože jsem se hrozně těšil, až k nám přijede Jassmínek. Šel jsem vzbudit paničku, ale ona mi řekla, že je ještě moc brzo, a že i Jassmínek ještě spí, tak abych si taky zalehl a spal. Tak jsem tedy ještě zůstal u paničky v posteli a usnul jsem. Za chvíli jsem se zvedl a šel jsem za druhou paničkou. Ta mi ale taky řekla, že je ještě moc brzo, tak jsem se chvíli pomazlil a šel jsem zpátky k paničce do postele. Celé dopoledne jsem běhal venku, ale každou chvíli jsem přiběhl domů, abych zjistil, jestli už Jassmínek nepřijede. Po obědě jsem odpočíval pod keříkem a v tom pro mě panička přišla, že už Jassmínkova panička volala, že za chvíli přijedou. Měl jsem takovou hroznou radost a raději jsem paničce řekl, aby zavřela dveře na dvorek, protože jsem si si byl vědomý toho, že bych to dlouho nevydržel a běžel bych Jassmínkovi naproti. A co kdyby jel jinou cestou a minuli bychom se. Tak jsem si raději vyskočil do okna a vyhlížel jsem ho. Ale pořád nejel, tak jsem si řekl, že si ještě trochu odpočinu. Natáhl jsem se na podlahu a relaxoval jsem. Dlouho to netrvalo a Jassmínek přijel. Hned jsem i s holkama vyběhl nahoru na schody, abychom ho důstojně všichni společně pozdravili. Pak jsem ho pozval do obýváku, posadil jsem ho na gauč a pěkně jsme si spolu popovídali. Ani naše paničky nemohly uvěřit tomu, jak jsme si spolu padli do oka. Ale není divu, vždyť jsme přece nejlepší kamarádi. A musím říct, že tak jak nemám k cizím lidem důvěru, tak Jassmínkovi páníčci mi byli natolik sympatičtí, že jsem se od nic nechal i pochladit. Když jsme si s Jassmínkem sdělili to nejdůležitější, tak jsem mu ukázal mojí boudičku a škrabadlo a pak jsme mu nabídl moje granulky. Měl jsem velikou radost, protože mu chutnaly. Chvili jsme ještě na sebe koukali, sem tam jsme si něco řekli a později jsme oba dva zjistili, že si potřebujeme trochu odpočinout. Tak jsem si lehl v kuchyni pod stůl, Jassmínek si lehl v obýváku , chvíli jsme po sobě pokukovali a za chvilku jsme oba usnuli. Když jsem se probudil, tak jsem potichoučku, abych Jassmínka nevzbudil, odešel dolů do přízemí. Myslel jsem si, že mu taky ukážu náš byt, ale jeho panička ho pořád držela na špagátě, takže za mnou nemohl přijít. Tak jsme ten čas využili k tomu, že jsme si oba dva odpočinuli. Když si i naši páníčkové řekli všechno důležité, tak se přišli všichni podívat za mnou dolů. Pak jsem vzal Jassmínka ještě na dvorek a pak jsme se rozloučili. Je to opravdu prima kamarád a už teď se těším, až k nám zase přijede. Potom jsem se šel ještě na chvilku proběhnout na dvorek, ale už bylo pozdě, takže jsem musel jít domů. Ale budu mít celý večer co dělat, protože nám Jassmínek přivezl spoustu dárečků, a tak je budu muset všechny vyzkoušet. Teď zrovna si hraju s válečkem, ve kterém jsou kuličky a hlídá je myška a moc mě to baví. Jsem zvědavý, jestli se mi podaří ty kuličky z toho válečku dostat ven.

3. červen 2011 22:07:15

Ráno jsem se probudil a rovnou jsem zamňoukal na paničku, že chci ven. Jenomže to podle ní bylo zase brzo, a tak mi řekla, abych šel ještě spát. To určitě, když už se mi vůbec nechtělo. Šel jsem se podívat ke dveřím na dvorek, jestli je třeba někdo neotevřel, ale byly zavřené. Tak jsem se procházel po baráku a k tomu jsem si prozpěvoval do kroku. Došel jsem až do pokoje, který je úplně celý vystěhovaný. To byla paráda, taková akustika se hned tak nevidí. Sedl jsem si doprostřed místnosti a zpíval jsem z plných plic. Pak jsem si šel ještě lehnout k paničce do postele, a když jsem se vzbudil, mohl už jsem jít konečně ven. Proběhl jsem se po dvoře a po zahrádce a šel jsem se mrknout na balkon. Dlouho jsem se tam ale nezdržel a seskočil jsem zase na dvorek. Za chvíli jsem se šel ukázat paničce a ona mi hned mezi dveřmi oznámila, že je to dobře, že jdu domů, protože prý budu muset zase hlídat. To mě docela naštvalo, protože venku krásně svítilo sluníčko, ale pak jsem si řekl, že z toho nebudu dělat vědu, že se alespoň vyspím, když jsem v noci tak poctivě trénoval zpěv. Vyskočil jsem si na chodbě na skříň a než se páníci oblékli, už jsem spal. Když ale odcházeli, seskočil jsem dolů, dal jsem si pár granulek a vyskočil jsem si do okna. Páníci už byli prač, tak jsem si tam lehl a spal jsem tam až do té doby, než se vrátili domů. Hned jak dorazili, utíkal jsem na dvorek. Párkrát jsem zaběhl domů překontrolovat nákup a ochutnat šunčičku a zase jsem běžel ven. Byl jsem tam celé odpoledne. Později přišli i paničky a sázely nějaké kytky na zahrádku. Tak jsem jim šel pomáhat, protože bez mé pomoci by to vůbec neuměly. Pak jsem si lehl pod keř, tam jsem si odpočinul a za chvíli už jsem zase pobíhal po zahrádce. Byli jsme venku ještě déle než obvykle. Tak jsem si řekl, že už jsem dlouho nebyl u sousedů a rozeběhl jsem se k plotu. Panička mě zastavila a zahnala zpátky. Jenomže sotva se otočila už jsem tam mířil opět. Tak mě nakonec odnesla domů a páníci ještě byli chvíli venku. Nejraději bych býval ječel na celé kolo, že chci taky ještě ven, ale tu radost jsem paničce neudělal a dělal jsem, že je mi to úplně jedno. Naštěstí šli páníci domů za malou chviličku. Pak jsem si dal večeři, uložil jsem se do krabice a odpočívám, abych byl svěží na zítřek, protože odpoledne přijede Jassmínek, hurá! Už se na něj moc těším.

2. červen 2011 19:51:31

Ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Tak jsem běhal po baráku a krásně jsem si k tomu prozpěvoval do kroku. Když už se konečně i panička probudila, tak jsem šel ven. Proběhl jsem si svoje nejdůležitější místečka a šel jsem na snídani. Pak jsem se šel mrknout na balkon a protože mě to tam moc nebavilo, tak jsem si vyskočil na střechu a šel jsem to omrknout do ulice, co je tam nového. Ale tam se také nic zajímavého nedělo, tak jsem zase seskočil na balkon a šel jsem na dvorek. Tam jsem objevil na stromě ptáčka, tak jsem ho chvíli pozoroval a pak jsem si lehl pod keř a trochu jsem si tam odpočíval. Byl jsem pořád venku, jen s malými přestávkami, kdy jsem musel běžet zkontrolovat páníka, jak mu jde práce od ruky a také jestli třeba nepotřebuje s něčím pomoct nebo alespoň poradit. Pak jsem byl zase na dvorku. Chvíli jsem se tam procházel a pak mě napadlo, že jsem ještě nebyl na střeše letní kuchyně, tak jsem si na ní vyskočil. Podíval jsem se zase k sousedům, ale tam se dneska také nic nedělo, takže jsem se zase vrátil, chvíli jsem tam poseděl a pak jsem seskočil na dvorek. Odpoledne jsem si to na dvorku užíval. Ale stejně jsem občas musel dohlédnout na páníka. Navečer už jsem byl nějaký moc utahaný, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Na chodbě jsem si vyskočil na skříň, pěkně jsem se tam natáhnul a za chvíli už jsem spal. Venku se mi totiž přestalo líbit, protože páník pořád řeže něco na tu podlahu a mě se tyhlety zvuky vůbec nelíbí. Tak jsem byl raději doma na té skříni. Když jsem se trochu prospal, tak jsem ještě vyrazil na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a byl jsem tam až do té doby, než pro nás přišla panička. Pak jsem šel domů, dal jsem si večeři a potom jsem si vlezl do krabice a tam jsem odpočíval. Když mě to v ní přestalo bavit, tak jsem si lehl na pelíšek a odpočívám dál.

1. červen 2011 20:30:17

Ráno jsem se probudil a šel jsem vzbudit druhou paničku. Jenomže to dopadlo jako vždy. Panička mi udělala vedle sebe místečko, skočil jsem si k ní, trochu jsme si prodrbali bříško a pak jsem se sebral a odešel jsem zase za mojí paničkou. Lehl jsem si k ní do postele a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel proběhnout na dvorek. Teda, po tom včerejším lijáku, to byla doslova hrůza. Všechno bylo strašně mokré a na zahrádku se nedalo ani šlápnout. Ale stejně mě to nevadilo, hned po snídani jsem tam šel znovu. Našel jsem si takový pěkný kousek až u kmene stromu a tam jsem se usadil. Potom jsem měl takový pocit, že mám ve stromě přímo nad sebou ptáčka, tak jsem vyběhl na chodník a opravdu tam byl. Přitiskl jsem se k chodníku a pozoroval jsem ho. Potom mi uletěl a já jsem zase pobíhal po dvorku. Pak jsem se na chvíli uložil na boudu, abych si také trochu odpočinul, ale za chvíli jsem vyrážel na novo. Dneska se po tom včerejším dešti ochladilo, ale mě to teda vyhovovalo. Po těch dnech, co bylo vedro a já ponejvíce musel ležet ve stínu, tak jsem to dneska využil a parádně jsem se proběhnul.
Odpoledne panička otevřela v přízemí okno a volala mě. Tak jsem přiletěl, skočil jsem do okna a šel jsem domů. Chvíli jsem se doma zdržel a rovnou jsem šel k oknu, protože jsem chtěl aby mi ho panička otevřela a já jsem mohl jít oknem ven. Povedlo se a za chvíli už jsem zase stál za oknem a chtěl jsem jít domů. Tak jsem si to několikrát zopakoval a pak už panička odešla a já jsem měl po všem. Pak jsem se šel znovu podívat domů. Páník začal v tom vystěhovaném pokoji řádit. Začal malovat. Tak jsem mu chvíli pomáhal. Protože i v tomhle pokoji se bude dělat nová podlaha, tak si tam páník něco na ní připravoval. Chvíli jsem ho pozoroval a pak najednou začal zvedat takové ohromné kusy a pod nimi je takový kanál a v něm vedou roury k topení. Moc mě to zajímalo, ale pořád jsem si netroufal na to šlápnout. Ještě štěstí, že u toho byla i Kikina, protože ta je asi odvážnější než já a než jsem se rozkoukal, tak ona už tam stála. Když jsem to viděl, tak jsem to šel také omrknout. Jenomže Kikina to prošla skoro celé a dokonce si přinesla na hlavě krásnou čelenku. Trochu jsem jí tu ozdůbku záviděl, ale já jsem se tak daleko nevypravil. Pak jsem ještě chvíli ten kanál pozoroval a pak jsem odešel. Když jsem se vrátil, tak už byl zase těmi betonovými deskami přikrytý a páník to zarovnával, aby ta podlaha nebyla křivá. To už jsem mu ani moc nepomáhal a šel jsem raději ještě ven. Když už byl večer, tak mě panička zavolala a šel jsem domů. Nejdříve jsem si lehl do krabice, abych si odpočinul a pak jsem si dal večeři. Potom jsem šel za paničkou, lehl jsem si na pelíšek a odpočívám.

31. květen 2011 20:04:16

Dneska v noci jsem měl takovou drobnou nehodu. Panička šla spát a když si lehla, tak mě jako vždy lákala k sobě. Jenomže já jsem tam nešel a pěkně jsem si počkal až usne. Pak jsem tam hupnul, krásně jsem se natáhnul a už jsem spal. Pak nevím, jestli se mi náhodou nezdálo, že chytám ptáčka, protože najednou to buchlo a já byl na zemi. Panička se probudila a samozřejmě, že se mi chechtala. Tak jsem si zase lehl zpátky, pěkně jsem se tam roztáhnul a za chvíli už jsem zase spal. Když jsem se ráno probudil, tak jsem šel pěkně ven, proběhl jsem dvorek a šel jsem domů na snídani. Dneska jsem byl zase celý den venku, ale bylo docela velké horko, takže jsem ponejvíce ležel někdy ve stínu a nebo jsem si zaběhl domů a tam jsem se natáhl na lino a trochu jsem se vždy ochladil. Odpoledne byli páníci venku a já jsem ležel na boudě. Najednou panička povídá, že běží sebrat prádlo, kdyby náhodou se něce přihnalo. Přesně v momentě, když prádlo sebrala a uklidila sušák, tak začaly padat takové ohromné kapky a než stačila doběhnout zpátky na dvorek, tak už docela pěkně pršelo. Najednou začalo hřímat a blýskat se, tak jsem seskočil z boudy a šup už jsem byl doma. Paničky když viděly, že jdu domů, tak se hned přidaly a než přeběhly dvorek, tak docela hezky zmokly. Pak se déšť spustil pořádný a ještě k tomu začaly padat kroupy. Pak ten déšť trochu ustal, ale to už byla celá zahrádka pod vodou. Dokonce už jsem si myslel, že bych se šel mrknout ven, když v tom ten strašný liják spustil znovu. Tak jsem si řekl, že do toho nejdu a šel jsem raději na večeři a potom jsem se chtěl natáhnout, ale kam asi. Křesílko už je pryč. Já jsem takový chudák. Nakonec jsem si lehl na polštářek na gauči a tam odpočívám.

30. květen 2011 21:19:21

Dneska jsem se probudil někdy v noci. Myslel jsem si, že by mě panička už klidně mohla jít otevřít dveře na dvorek, ale kdepak. Řekla mi, že je noc a že se musí ještě spát. Tak jsem se šel projít a v tom mě přišlo do cesty to moje napůl rozebrané křeslo. Tak jsem na něm začal řádit. To byl rachot. Ale tak jsem se při tom utahal, že jsem si potom lehl a za chvíli už jsem zase spal. Ráno jsem pak vyrazil jako vždy na dvorek, pěkně jsem se proběhl a šel jsem domů na snídani. Pak jsem se chvíli procházel po bytě, potom jsem šel na balkon a pak jsem skočil na dvorek. Tam jsem se usadil do trávy pod stromem a jen tak jsem se tam rozhlížel. Dneska bylo zase celý den nádherně a docela pěkné teplo, že jsem co nejvíce času trávil ve stínu. Přesto, že bylo takové teploučko, tak jsem byl skoro pořád venku. Občas jsem se šel podívat na paničku a občas jsem se šel mrknout na to křeslo. Trochu jsem si zařádil a šel jsem zase ven. Odpoledne dorazili páníci za námi, tak jsem s nimi chvíli hodil řeč a pak jsem se šel zase schovat do stínu. K večeru se páníci usadili venku úplně, protože se pustili do grilování. Chvíli jsem to pozoroval, ale pak jsem raději od toho tepla odešel do stínu. Potom páníci odešli domů a já jsem ještě zůstal venku. To už bylo docela příjemně, tak jsem se hezky proběhl a pak jsem šel domů také. Dal jsem si baštu a chvíli jsem se natáhl do pelíšku a odpočíval jsem. Když jsem si odpočinul, tak jsem se zase trochu prohnal kolem křesla a pak jsem šel odpočívat.

29. květen 2011 19:13:39

Ráno, když jsem se vyspal, tak jsem řekl paničce, že chci jít ven. Chvíli mě přemlouvala, ale když viděla, že se mnou není k vydržení, tak mi šla otevřít dveře. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon, ale dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem raději na dvorek. Jen tak jsem se tam procházel a pak najednou se tam vřítila Zuzka. Měla nějak rozběháno, tak jsem se pustil za ní. Trochu jsem jí prohnal, ale pak už mě to přestalo bavit, tak jsem si šel raději lehnout pod strom. Venku bylo dneska nádherně, tak jsem si to fakt užíval. Chvíli jsem jen tak pobíhal, chvíli jsem ležel pod keříkem a chvíli zase pod stromem. Občas jsem si lehl na boudu, ale každou chvilku jsem se chodil paničce ukázat. Také jsem se přidal k Zuzce, když šla pomáhat s vařením. Řekl jsem si, že panička bude určitě ráda, když jí také pomůžu. A opravdu byla, protože když došlo k ochutnávce masíčka, tak jsme ještě museli počkat až dorazí i Míša s Kikinou. Ještě štěstí, že ty holky zrovna byly blízko a paničku slyšely. Po obědě jsem se uložil pod stromem a hezky jsem si tam odpočíval. Potom jsem se proběhnul a zase jsem šel odpočívat na boudu. Užíval jsem si to venku až do večera. Pak jsem šel domů a myslel jsem, že půjdu odpočívat na moje krásné křesílko. Jenomže, páník už ho napůl rozebral a to je něco tak pěkného, že by byla škoda odpočívat, takže na něm řádím. Skáču po něm, plazím se kolem dokola, tahám nítě které z něj visí, prostě si ho ještě musím pořádně užít.

28. květen 2011 18:28:33

Dneska ráno jsem se vyspal, chvíli jsem pozoroval paničku jak spí a pak jsem zaslechl nějaký šramot na chodbě. Tak jsem se šel podívat a tam byla druhá panička. Tak jsem jí řekl, aby šla se mnou, ona teda šla. Já jsem jí chtěl jenom ukázat, jak moje panička ještě spí. Ona mi řekla, abych byl potichu a šel jsem se proběhnout, že mi otevře dveře na dvorek. To jsem byl moc rád. Hezky jsem se proběhl a pak jsem šel domů. To už byla i panička vzhůru a ta teda koukala, že už jdu ze dvorka na snídani. Hezky jsem se nabaštil a šel jsem zase ven. Skoro celé dopoledne jsem byl na dvorku. Občas jsem seděl pod keříkem, občas u stromu a trochu jsem i pobíhal po dvorku. Každou chvíli jsem se šel paničce ukázat. Po obědě jsem si chvilku lehl na pelíšek a pak jsem se šel mrknout ven. Tam jsem dostal takovou primovou honicí náladu, že jsem vletěl domů a rovnou k paničce a snažil jsem se jí vyprovokovat k tomu, aby mě honila. Najednou panička vyběhla a křičela na mě, že mě chytí. To bylo jako když do mě střelí, jak jsem utíkal ven. Počkal jsem na dvorku za dveřmi a když se panička blížila, tak jsem zase proklouznul kolem ní a utekl jsem jí domů. To bylo prima jak jsme se vyblbli. Schoval jsem se za křeslo a pak jsem vběhl pod postel. Prostě paráda. Když nás to přestalo bavit, tak jsem se šel mrknout ven, prošel jsem dvorek a vrátil jsem se domů. Lehl jsem si na křeslo a na chvíli jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem zase šel na dvorek. Dneska bylo docela pěkně. Celé dopoledne svítilo sluníčko, po obědě se zatáhlo a vypadalo to, že snad bude pršet, ale za chvilku už zase sluníčko vykouklo. Až teprve k večeru se zase schovalo a začalo se pěkně zatahovat. Ale zima nebyla, tak jsem běhal po dvorku. K večeru páník dělal něco dole v ložnici, strašně moc jsem to chtěl vidět, jenomže měl zavřené dveře. Měl jsem ale štěstí, protože zrovna tam šla panička a tak jsem se natlačil ke dveřím, že půjdu s ní. Jenomže ona mi řekla, že tam nemůžu, protože se tam natírá podlaha a mohl bych se přilepit. Abych se mohl přesvědčit, pootevřela dveře, přidržela mě a nechala mě abych tam nakoukl. Jenomže za chviličku dveře zavřela já jsem poodběhl a ona mezitím vlezla dovnitř. Jenomže já jsem chytrá hlava, tak jsem si poradil. Oběhl jsem to kolem dokola, vyběhl jsem na dvorek, vyskočil jsem si na parapet do okna a protože v okně není teď záclona, tak jsem měl perfektní přehled o všem co se tam děje. Pak jsem se trochu proběhl a šel jsem na balkon. Pak jsem seskočil dolů na dvorek a usadil jsem se pod stromem a pozoroval jsem ptáčky. Při tom mém pozorování dokonce i pršelo, ale mě to nevadilo, na mě ten déšť vůbec nemohl. Byl jsem pod stromem. Ale dlouho nepršelo, za chviličku už to zase vypadalo, že by chtělo ještě vykouknout sluníčko. A také se mu to povedlo a ještě krásně svítilo. Pak jsem šel domů, nachvilku jsem si schrupnul a pak jsem se na chvíli usadil na balkoně. Nejdříve jsem skrz zábradlí pozoroval ptáčky, pak jsem se natáhl na koberci a odpočíval jsem tam. Pak jsem šel domů, prošel jsem se po bytě, teď jsem si vlezl do krabice a vůbec nikdo neví kde jsem.

27. květen 2011 19:20:45

Vzhledem k tomu, že jsem vlastně prospal včera celý den, tak jsem měl ráno už v půl čtvrté vyspáno. Skočil jsem na paničku, dal jsem jí pusinku a křikl jsem na ní že chci ven. Ona mi řekla, že jsem se zbláznil a abych prý koukal ještě spát. Protože ona ještě vyspáno nemá. Tak jsem si zase lehl a netrvalo to dlouho a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak mě panička otevřela dveře a já jsem se šel proběhnout. Za chvíli jsem byl zpátky a šel jsem na balkon. Netrvalo to dlouho a byl jsem zase doma a znovu jsem šel na balkon. Dal jsem si pár koleček a potom jsem šel na snídani. Po snídani jsem šel na balkon, chvíli jsem si tam lehl a odpočíval jsem. Potom jsem se šel zase mrknout na dvorek. Pak nás panička zavolala, tak jsem šel domů, abych zjistil co se děje. To je fakt hrůza. Zase jsme museli hlídat, protože páníci museli jet pryč. Moc se mi nechtělo, ale vím že by mě panička venku nenechala, tak jsem teda mlčel. Když odcházeli, tak jsem jim zase šel do okna zamávat. Potom jsem spal. Když jsem se probudil, tak páníci ještě doma nebyli. Tak jsem šel zase do okna a vyhlížel jsem je. Jé to jsem byl rád, když jsem viděl naší plechovku. Honem jsem letěl ke dveřím a jak je panička otevřela, tak jsem se s ní hned přivítal. Pak jsem chvíli počkal v naší kuchyni a když páníci nanosili nákup domů a zavřeli dveře na ulici, tak mi panička otevřela a hned jsme šli spolu na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na oběd. Po obědě jsem si šel lehnout ven na boudu a tam jsem odpočíval. Potom jsem chvíli ležel pod stromem, chvíli pod keřem a pak jen tak v trávě. Občas jsem si skočil domů, abych se ukázal paničce a zase jsem utíkal ven. Byl jsem tam až do večera, pak jsem šel domů, dal jsem si večeři, uložil jsem se na gauči a odpočívám.

26. květen 2011 19:34:27

Včerejší den byl podobný jako každý druhý. Venku se o malinko ochladilo, takže jsem mohl od rána až do večera pobíhat po dvoře a po zahrádce a užíval jsem si to, že není takové vedro a nemusím celý den ležet schovaný ve stínu pod keřem. Všechno bylo v pohodě až do večera. Jen pár minut před tím, než nás šla panička volat domů, se na dvoře objevil cizí kocour. Holky se začaly krčit, tak mi bylo hned jasné, že je to ten lotr, co jim tuhle ublížil. Takže jsem si řekl, že je pomstím a vystartoval jsem po něm. Řvali jsme na sebe a rovnou jsme hupli k sousedům do zahrady. Panička nám byla v patách, ječela na mě, abych se vrátil, ale už jenom viděla, jak jsme vletěli do kůlny a mizíme po schodech nahoru. Tak mě chviličku volala, ale nebylo to nic platné, tak ječela dál a páník zatím obešel půlku vsi a šel k sousedům. To jsem čubrněl, když jsem ho viděl, že je v kůlně jen kousek ode mne. Ale řekl jsem si, že toho cizáka tam nenechám, takže jsem se schoval na půdě v té kůlně do podlahy mezi trámy. Za chvíli páník odešel a panička přestala ječet. Ale bylo to jenom proto, že se vydala s druhou paničkou také k sousedům, jestli třeba nebudu reagovat na její volání. Měl jsem nutkání, vyběhnout za ní, když byla v té kůlně, ale nevylezl jsem. Taky jsem měl strach vylézat, protože sousedka prolézala celou půdu, tak jsem se s ní nechtěl potkat. Potom paničky odešly a za chvíli už mě zase volaly u plotu. Když jsem nereagoval, šly znovu k sousedovic baráku. Dovnitř už nešly, ale prohlížely okolní zahrádky, jestli tam nejsem. No nemohl jsem tam být, když jsem byl v té podlaze. Tak to obešly a zase už panička ječela u plotu, pak to zase utichlo, ale to už se stmívalo, a tak to šly paničky ještě jednou projít. Když se vrátily, znovu volaly, ale já nic. V noci jsem každou chvíli viděl, jak panička svítí baterkou po zahradě a na schody v té kůlně, ale to jsem nechtěl vylézat, protože jsem měl strach, že bych třeba doběhl ke dveřím pozdě a už by bylo zavřeno a ten cizák by si tam na mě počkal. Říkal jsem si, že v kůlně mám alespoň dobrou skrýš. Nevěděl jsem totiž, že bylo celou noc otevřeno a paničky se střídaly v čekání a hlídání, aby k nám místo mě nepřišli zloději. Ale já jsem se moc bál do té tmy jít. Jsem zvyklý, že když je venku tma, jsem u paničky a nikdy nejsem sám doma, natož abych byl venku. Tak jsem se raději krčil v kůlně. Ráno po šesté hodině, to už bylo krásně vidět, jsem opět zaslechl paničku, jak mě volá. Tak jsem se rozhodl, že teď už to risknu, protože už určitě bude otevřeno, a vyběhl jsem. Byl jsem špinavý od hlavy až k patě a hlad jsem měl jako vlk, tak jsem hned zasedl ke granulím, pak jsem si vyskočil na kredenc, abych je zapil vodou z kohoutku. Pak jsem se chvíli natáhl na koberci na zemi, a když jsem si trochu odpočinul, ještě jsem to jednou zajedl granulemi a lehl jsem si na židli k počítači, chvilku jsem se myl, ale dlouho jsem to nevydržel, zatočil jsem se do klubíčka a spal jsem. Když jsem se probudil, šel jsem se podívat na balkon a rovnou jsem seskočil na dvorek, malinko jsem prošel zahrádku, zalehl jsem na boudu a spal jsem dál. Dokonce nám dopoledne přivezli nějaké desky na podlahu a sotva odjeli, přijeli si hasiči pro sběr, protože vždycky jednou za čas udělají sběr, a tak se s nimi páníci domluvili, že si přijedou pro takový "mimořádný sběr" a odvezou si starý plechový kredenc. Tyhle dvě "návštěvy" byly pořádně hlučné. Ale jam mi jindy stačí, když spadne špendlík na zem a já už se lekám a jsem vyplašený, co se děje. Dneska se mnou zůstala panička na dvoře, jen zavřela dveře do chodby a kdyby mi neřekla, že u nás někdo byl, tak to vůbec ani nevím, jak tvrdě jsem spal. Na boudě jsem spal až do oběda. Když jsem se nabaštil, šel jsem tam znovu pokračovat. Ale za chvíli přišel páník, že bude řezat ty desky, které dopoledne přivezli, takže jsem se šel raději schovat domů, abych to nemusel poslouchat. Lehl jsem na židli k počítači a spal jsem. Odpoledne, když už to bylo rozřezané, tak jsem se šel podívat na dvorek. Trošku jsem si prošel zahrádku a pak jsem si lehl pod strom a klimbal jsem tam. Potom jsme se s paničkou domluvili, že jsme oba pěkně ospalí, a tak jsme si šli chvíli schrupnout. Když jsme se probudili, šel jsem se podívat na balkon, ještě jsem seskočil na dvorek, trochu jsem si prošel zahrádku a chvíli jsem si poležel pod stromem. Holky ze mně nespustily oči a hlídaly mě, abych zase někam neodešel. Ale ani mě nenapadlo někam chodit. Když pro nás panička přišla, šel jsem domů, dal jsem si večeři, trochu jsem se prošel po bytě a šel jsem zase spát, abych tu včerejší probdělou noc dospal.

24. květen 2011 19:54:33

Ráno jsem se probudil a panička mě pěkně převezla, protože už jsem měl otevřené dveře a hned jsem mohl vyrazit ven. Pěkně jsem se proběhl, venku totiž bylo nádherně a pak jsem vyrazil domů na snídani. Pak jsem šel ven. To už ale bylo zase pěkné vedro. Sluníčko už pořádně hřálo, tak jsem si lehl pod keřík do stínu a tam jsem odpočíval. Celý den jsem byl venku. Ale skoro pořád jsem jen odpočíval někde ve stínu. Chvilku jsem ležel pod keříkem, chvíli v trávě pod stromem, občas jsem zaběhl domů, abych se trochu ochladil, ale dlouho jsem se tam nezdržel, protože mě to moc láká být venku. Odpoledne byli venku s námi páníci, ale také to tam dlouho nevydrželi, protože jim bylo veliké teplo. Pak se zase objevili venku až na večeři. Když odešli domů, tak to já jsem ještě zůstal venku. Netrvalo to dlouho a sluníčko se schovalo za sousedovic dům a hned bylo venku o trošičku chladněji a já jsem se konečně mohl proběhnout. Normálně chodím domů v půl osmé. Druhá panička přišla na dvorek a začala zalévat kytičky. Já jsem zrovna seděl na plotě a díval jsem se k sousedům na zahradu. V tom mě panička zavolala a řekla mi, abych jí šel pomáhat. To se mě teda vůbec nechtělo, tak jsem seděl na tom plotě klidně dál. V tom přišla moje panička a chtěla mě nahnat domů. Tak jsem seskočil z plotu a šup už jsem jí proklouznul na zahrádku. Než se stačila vzpamotovat, tak jsem byl pryč. Schovaný za skleníkem. Jenomže v tom druhá panička začala s hadicí zalévat zahrádku a to bylo akorát na to, že jsem se pěkně vylekal a místo abych letěl domů, tak jsem hnal zpátky na ten plot. Panička na mě ječela, abych koukal mazat dolů, ale kdepak já, ani náhodou. Sice druhá panička okamžitě přestala zalévat, ale můžu tomu věřit, že jí nenapadne ještě pokračovat. To teda nemůžu. Ženské jsou nevyspytatelné. Tak jsem seděl na tom plotě a ani jsem se nehnul. Potom se panička naštvala, vydrápala se za mnou, čapla mě a než jsem se stačil z toho šoku vzpamatovat, tak jsem byl doma. Pěkně jsem se nabaštil, lehl jsem si na křesílko a za chvíli jsem spal. Když jsem si odpočinul, tak jsem se přemístil do té mojí krásné krabice a tak ve spaní pokračuji.

23. květen 2011 20:02:16

Ráno jsem si myslel, že už se z toho zblázním. Panička vůbec nechtěla vstávat. Tak jsem jí chvíli přemlouval a pak jsem se vypravil za druhou paničkou. Skočil jsem k ní do postele a pěkně jsem jí kousnul do ruky. Ona se probrala a řekla mi, že jsem lump, když koušu a abych koukal spát. Tak jsem jí kousl ještě jednou a pak jsem si u ní lehl. Chvíli jsem tam ležel, ale stejně to k ničemu nevedlo, tak jsem se sebral a odešel jsem pryč. Chvíli jsem se procházel po baráku a pak jsem si lehl na pelíšek a za chvíli jsem usnul. Když jsem se probudil, tak panička už byla vzhůru. Trochu jsme se pomazlili a pak jsem šel ven. Proběhl jsem se, mrknul jsem z plotu k sousedům do zahrady a pak jsem šel na snídani. Potom jsem šel na balkon, ale vůbec mě to tam nebavilo, tak jsem se vypravil na dvorek. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem si lehl pod keřík a tam jsem odpočíval. Hezky jsem si to venku užíval až do té doby, než jsme museli jít zase hlídat. Nechtělo se mi ani trochu, ale co můžu dělat, vůbec nic. Když páníci odjížděli, tak jsem jim zase šel do okna zamávat a pak jsem šel spát. Páníci přijeli docela brzo. Ani jsem ještě nebyl pořádně vyspalý. Taky se mi panička chechtala když jsem je šel přivítat, že prý mám strašně malinkatá očíčka. Potom jsem šel ven. To už bylo pořádné teploučko, takže jsem se za chvíli zase musel jít ochladit do kuchyně na lino. Tam jsem sebou prásknul a pěkně jsem si tam odpočíval. Odpoledne byli venku i páníci, tak to se mi líbilo. Když odešli, tak jsem tam ještě zůstal až do té doby než nás panička zavolala. Pak jsem šel domů, nabaštil jsem se a skočil jsem si na moje křesílko a odpočívám.

22. květen 2011 20:27:00

Hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel probudit paničku. Zase prý to bylo moc brzy. Tak mě řekla abych koukal ještě spát a nezlobil. Tak jsem chvíli přecházel sem a tam a nakonec jsem si lehl na pelíšek a opravdu jsem usnul. Když jsem se probudil, tak mi panička řekla, že teď už je to akorát a že mi jde otevřít dveře, abych mohl vyrazit. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, pak jsem si skočil na plot, omrknul jsem to u sousedů v zahradě a pak jsem šel domů. Rovnou jsem to vzal na balkon, chvíli jsem tam pokukoval k sousedům do dvora a pak jsem seskočil zase dolů k nám na dvorek. Ještě jsem se proběhl a pak jsem šel na snídani. Potom jsem se vypravil zase ven. Uložil jsem se pod keříkem a netrvalo to dlouho a zase se u sousedů objevil ten pán na lešení. Chvíli jsem ho pozoroval, ale pak jsem zjistil, že o mě vůbec neví, tak jsem si pod tím keřem pěkně odpočíval. Z mého odpočinku mě vyrušil náš soused. Spustil brusku a to byl takový řev, že jsem musel utíkat domů. Tam jsem se schoval pod stolem a teprve, když to utichlo, tak jsem šel zase ven. Dlouho jsem se neradoval, protože za chvíli to spustil znovu. Tak jsem zase musel letět domů. Přes poledne byl klid. Tak jsem si to venku užíval. Tam bylo takové teplo, že jsem musel každou chvíli jít domů a tam jsem se musel na lině trochu ochladit. Odpoledne jsem si pěkně pochrupoval pod pergolou a najednou ten rámus spustil zase. To už mě teda naštvalo, protože jsem zase musel letět domů. Teprve večer to utichlo. Tak jsem se zase hezky proběhnul, chvíli jsem poseděl na plotě, trochu jsem prohnal holky a pak nás panička zavolala, tak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil a lehl jsem si do mého křesílka a odpočívám.

21. květen 2011 20:14:37

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem vyrazil ven. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a vrátil jsem se domů na snídani. Potom jsem to šel omrknout na balkon, ale tam mě to moc nebavilo, tak jsem šel raději na dvorek. Usadil jsem se pod jabloní a odpočíval jsem. Pak jsem se šel trochu proběhnout, ale moc jsem to nepřeháněl, protože venku bylo docela velké teplo, tak jsem jen tak trochu pobíhal po dvorku, občas jsem si vlezl pod keř a když už mě bylo velké teplo, tak jsem se šel domů trochu ochladit. Tam jsem se vždycky natáhl na lino, většinou jsem si dal vodičku rovnou z kohoutku a pak jsem zase vyrážel ven. Po obědě jsem se uložil pod keříkem a tam jsem odpočíval. Když u nás odpoledne někdo zazvonil, tak jsem se teda pořádně vylekal. Byli jsme venku s páníkama a docela se nám to líbilo a nejednou nás někdo ruší. Druhá panička šla otevřít a já jsem zatím strašně vrčel a spouštěl hrůzu. Pak se na dvoře objevila návštěva. Tak jsem na ně z povzdálí koukal, ale tak aby si všimli toho, že mě tu vadí. Ale nějak jim to bylo jedno a klidně se u nás usadili a byli tam až do večera. Já jsem byl celou dobu schovaný pod keříkem, tam jsem měl klid. Oni totiž o mě vůbec nevěděli. Když odešli, tak jsem si dal večeři a zůstal jsem ještě venku. Potom si panička vzpomněla, že už je čas jít domů, tak jsem teda šel. Uložil jsem se do křesla a pěkně si odpočívám.

20. květen 2011 21:36:33

Ráno jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku a šel jsem domů na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Nejdříve jsem si lehl pod keřík a tam jsem odpočíval. Dneska jsem měl celý den moc práce a moc starostí. Pořád jsem musel chodit kontrolovat, co zase páníci v tom našem bytě zlikvidovali. Teda já už se z toho zblázním. Z toho pokoje zmizel všechen nábytek. Když jsem se tam byl podívat, tak to ještě tak nějak trochu vypadalo, ale když jsem to šel omrknout za chvíli, tak zmizel koberec a lino co bylo pod ním, páník to vynesl ven, prý to zítra odveze do nějakého dvora a co potom, to teda nevím, protože na podlaze je beton. Ale je to prima, pěkně se na tom válí, jenom mi panička říkala, že prý jsem úplně jiný, prý jsem změnil i barvu. Bílá je načernalá a černá je tmavě šedá. Tak asi budu vypadat úplně jinak. Odpoledne jsem si řekl, že to půjdu zase omrknout. Tak to už páník začal i malovat. Ještě štěstí, že jsem přišel, protože jsem mu alespoň pomohl natáhnout folii na topení aby ho nezamazal. Ještě štěstí, že mě páníci mají. Alespoň někdo je tu, kdo jim poradí. Venku jsem byl až do té doby, než nás panička zavolala. Pak jsem šel teda domů. Sice se mi moc nechtělo, ale stejně už byl večer. Tak jsem se nabaštil a natáhl jsem se na křesílko, abych si po té celodenní honičce trochu odpočinul.

19. květen 2011 20:13:47

Ráno jsem vyrazil ven. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Nabaštil jsem se a šel jsem se podívat na balkon. Chvíli jsem poseděl u zábradlí a pak jsem seskočil na dvorek. Celý den jsem byl venku. Dneska bylo nádherně, úplně jako v létě. Takže jsem nejvíce času trávil ve stínu pod keříkem nebo pod stromem. Když už jsem to vedro nemohl vydržet, tak jsem vždycky zaběhl domů, chvíli jsem se natáhl na lině a pak jsem si dal vodu z kohoutku. Přitom jsem načerpal novou sílu a zase jsem utíkal ven. Odpoledne dorazili ven páníci a grilovali. Dneska dělali kuřátko. Mňam, to byla bašta. Všichni jsme si na něm moc pochutnali. Ale určitě jsme si ho zasloužili, protože jsme při tom grilování moc pomáhali. Než byla večeře, tak se začalo pěkně zatahovat a dokonce spadlo i pár kapek. Ale nic to nebylo. Když páníci odešli, tak my jsme ještě zůstali venku. To už bylo docela příjemně, takže jsem se i pěkně proběhl, pak jsem si vyskočil na střechu letní kuchyně, prošel jsem se po ní a zase jsem skočil na dvorek. Nejdříve jsem si myslel, že se podívám za plot, ale měl jsem smůlu. Panička zrovna přišla na dvorek a hned na mě kam zase jdu. Tak jsem se vrátil, lehl jsem si na polystytén pod keříkem a odpočíval jsem. Potom panička přišla na dvorek a zavolala nás abychom už šli domů, tak jsem šel. Rovnou jsem si lehl do křesílka a odpočívám.

18. květen 2011 20:02:49

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit paničku. Chvíli jsme se mazlili u ní v posteli, ale pak jsem jí řekl, že chci ven, tak mi šla otevřít dveře. Pořádně jsem se proběhl a pak jsem šel domů. Nabaštil jsem se a šel jsem zase na dvorek. Chvíli jsem seděl u stromu, chvíli pod keřem a také jsem jen tak pobíhal po dvorku. Potom nás panička zavolala a řekla nám, že budeme hlídat, protože páníci zase musí odjet. To mě teda docela štvalo, protože venku bylo nádherně a my jsme zůstali doma zavření. Naštěstí se páníci brzo vrátili a i já jsem se stačil vyspat a hned jak jsme se přivítali, tak už jsem zase běžel ven. To jsem koukal, jaké se venku udělalo krásné teploučko. Ani jsem se moc neproběhl a raději jsem si sedl pod keřík do stínu. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem se šel mrknout na paničku. Okouknul jsem nákup a šel jsem zase ven. Potom páníci přišli za námi, tak jsem chvíli byl s nimi pod pergolou a potom jsem si šel lehnout na boudu a odpočíval jsem. Pak páníci zmizeli a když jsem se vyspal, tak jsem šel za nimi. Byli v našem bytě. To je hrůza. Jak jsem tam přišel, tak jsem nevěřil svým vlasním očím. Za tu chvíli rozebrali gaučík a úplně z pokoje zmizel. Tak teď už tam mám jenom to jedno jediné moje křesílko a až mi ho také zlikvidují, tak teda nevím co budu dělat. Chvíli jsem si to tam prohlížel a pak jsem šel raději ven. Byl jsem tam až do večera. Pak jsem šel domů, nabaštil jsem se a honem jsem si zabral to křeslo, abych vůbec kde měl spát.

17. květen 2011 19:58:43

Dneska ráno jsem vyrazil na pochůzku a sotva jsem došel na dvorek, tak zazvonil někdo na zvonek. Tak jsem nasadil nejrychleší tempo a letěl jsem se schovat domů do kuchyně. Sotva jsem tam doběhl, tak už panička otevírala dveře. Bál jsem se, ale byl jsem hrozně zvědavý kdo to k nám jde. Tak jsem opatrně mezi dveřmi nakukoval. Panička mě viděla a protože měla strach, aby mě nenapadlo proběhnout na ulici, tak mi řekla abych se schoval. Tak jsem hned zacouval zpátky a počkal jsem v kuchyni než to panička vyřídila. Pak jsem teda vyběhl ven, abych tu svoji pochůzku dokončil. Celé dopoledne jsem běhal po dvorku a po zahrádce. Také jsem vyskočil na plot a mrknul jsem se po okolí. Jednou jsem se šel podívat i na střechu letní kuchyně, jestli by špačkové nechtěli se mnou kamarádit, ale jenom na mě křičeli, tak jsem je nechal být a zase jsem seskočil na dvorek. Po obědě jsem se uložil na zahrádce pod keříkem a jak jsem si tak pěkně odpočíval, tak zase někdo zazvonil. Zůstal jsem tam schovaný aby mě nikdo neviděl. Ale za chvíli už mě panička volala abych šel domů, protože nám pošťačka přinesla balíček. Tak jsem ho šel prozkoumat a zjistil jsem, že jsme v jedné soutěži vyhráli granulky a kapsičky. A aby toho nebylo málo, tak to přišlo v takové parádní krabici, že jsem se do ní musel hned nastěhovat. Chvíli jsem v ní bydlel a pak jsem jí uvolnil holkám. Sice nerad, ale už jsem se potřeboval jít nutně proběhnout, tak se nedalo nic dělat. Odpoledne přišli na dvorek páníci i s holkama a já rázem nevěděl co dřív. Panička mi dala krabici, ve které byly nějaké rostlinky na sázení, takže jsem jí musel hned vyzkoušet, abych věděl jak se v ní sedí. Jenomže přišla Kikina a usadila se na mém vozíku, který mi zbyl z křesla. To jsem přece nemohl dopusti. Vyjel jsem po ní a ona místo aby se stáhla do ústraní, tak si vyskočila na stůl pod pergolou, který samozřejmě považuju za svůj vlastní. Podařilo se mi jí vyhnat, ale ona skočila rovnou do té mojí nové krabice od sázení. Než jsem si to s Kikinou vyřídil, tak se mi Míša nastěhovala na můj polystyrén pod keř a panička mi začala na mé pergole obírat větvičky z mých rostlinek. Takže jsem si řekl, že v první řadě musím vyřešit problém s paničkou. Vyskočil jsem si na pergolu a doufal jsem, že se mě zalekne a odejde pryč. Ale ono jí to bylo úplně jedno. Takže se mi nikdo nemůže divit, že jsem paničku, Kikinu i Míšu nechal být, protože na ty už jsem neměl nervy a rozeběhnul jsem se proti Zuzce a pořádně jsem jí zmastil. Ta jen ječela a utekla domů. Potom jsem dostal od paničky vynadáno, ale na štěstí šla za chvíli domů také, takže jsem tam měl klid, protože odešly i holky. Ale já jsem to také venku dlouho nevydržel a šel jsem domů, protože jsem si zase vzpomněl na tu krabici a dostal jsem strach aby mi v ní holky neležely. A byl to opravdu oprávněný strach, protože jsem přišel domů a Zuzka v ní bydlela. Tak jsem jí vystěhoval, uložil jsem se tam a chvíli jsem tam odpočíval. Když mě to přestalo bavit, šel jsem se proběhnout na dvorek a když byl večer, tak jsem šel domů. Rovnou zase do krabice a hlídám si jí, aby mi jí nikdo neobsadil.

16. květen 2011 19:17:59

Ráno, hned jak jsem měl vyspáno, tak jsem křiknul na paničku a šlo se ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem si řekl, že se půjdu mrknout na balkon. Zrovna svítilo sluníčko, tak jsem si tam chvilku nahříval kožíšek, jenomže mě to dlouho nebavilo, tak jsem seskočil na dvorek a dal jsem se do průzkumu zahrádky. Tam bylo po nočním dešti docela pěkné blátíčko. Protože jsem vzorný kluk, tak jsem se šel ukázat paničce, vyskočil jsem na stůl a ona, místo toho aby mě pochválila, tak mi nadávala, že jsem čuník, protože jsem jí orazítkoval ubrus. Ale bylo to pěkné, takový krásný vzoreček, moc se mi to povedlo. Pak jsem šem šel zase ven. Vyskočil jsem si na pergolu, odtamtud na střechu letní kuchyně a šel jsem se podívat na špačky, kteří mají budku u sousedů těsně vedle naší střechy. Jenomže tu budku mají na strašně vysoké tyči, tak jsem tam chvíli přecházel, ale jak se k nim dostat jsem nevymyslel, tak jsem zase seskočil zpátky na dvorek. Tam jsem se usadil na mém novém vozíčku a pěkně jsem odpočíval. Venku bylo docela teplo. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli bylo zataženo, ale hlavně že nepršelo. Tak jsem byl venku celý den. Jen občas jsem se šel mrknout na paničku, aby neměla starost a zase jsem utíkal na dvorek. K večeru šel páník do skleníku, tak jsem tam šel s ním, pěkně jsem mu pomáhal a pak jsem si vyskočil do police pod střechou a dělal jsem šéfa skleníku. Domů jsem šel až večer, nabaštil jsem se, zalehl jsem do křesla a pěkně odpočívám.

15. květen 2011 19:48:28

Dneska ráno jsem měl zase nějak moc brzo vyspáno. Zkoušel jsem to u obou paniček, ale úspěch se nedostavil. Jenom mě nadávaly, že je málo hodin a abych ještě spal. Nakonec to dopadlo tak, že jsem pravdu ještě usnul. Ale potom, když jsem se probudil, tak to už teda jsem běžel ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, vyskočil jsem si na plot, mrknul jsem k sousedům do zahrady a pak jsem šel domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon, ale za chvilku už jsem běhal po dvorku. Dneska byl zase u sousedů na lešení ten pán, tak jsem ho chvíli pozoroval přikrčený za pažitkou, aby mě neviděl. Ale pak jsem si raději zašel pod pergolu a tam jsem si poležel na tom mém novém vozítku. Tam jsem si chodil během dne lehnout každou chvíli, je to fakt moc primové. Pak jsem chvilku pobíhal po dvorku a pak jsem šel domů. Zrovna jsem přišel v pravou chvíli, protože se blížila ochutnávka masíčka. Tak jsem se také snažil pomáhat, abych dostal kousek ochutnat. Pak jsem šel zase ven. Po obědě jsem šel na balkon. Byli jsme tam všichni. Hezky jsem se tam natáhnul na koberec a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak se to začalo nějak zatahovat a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Tak jsem šel domů. Ještě mi zbylo to jedno křesílko, tak jsem se do něj uložil a za chvíli jsem spal. Potom se mi tam nastěhovala Kikina. No, ta mě tak naštvala že jsem raději utekl. Copak já mám zapotřebí se s ní mačkat. Ani náhodou. Tak jsem šel ven. Akorát přestalo pršet a začalo zase vykukovat sluníčko. Tak jsem se proběhl a pak jsem si chvíli odpočíval pod pergolou. To už sluníčko svítilo krásně. Také jsem z toho rozebraného křesla dostal takovou krásnou gumu. Tak jsem s ní řádil, ale zase do té doby, než se přiřítila Kikina a chtěla si s ní hrát také. Chviličku jsem to vydržel, ale pak jsem jí tu gumu nechal a šel jsem raději pryč. Ta naše Kikina je opravdu dneska hrozná. Jen mě rozčiluje. Tak jsem šel na dvorek a chvíli jsem si tam poseděl na plotě a pak jsem skočil na střechu letní kuchyně, trochu jsem se po ní prošel a pak jsem se usadil u okapu a pořádně jsem si to tam prohlížel. Potom jsem seskočil na dvorek, proběhl jsem se a zase jsem se usadil na tom mém vozítku. Venku jsem byl až do večera. Potom jsem šel domů, nabaštil jsem se a šel jsem na to moje křesílko odpočívat.

14. květen 2011 20:59:31

Ráno jak jsem se vyspal, tak jsem honem běžel ven. Pěkně jsem si proběhl svoje místečka vyskočil jsem si na plot, prohlédl jsem sousedovic zahradu a šel jsem domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon. U sousedů na lešení někdo pracoval, tak jsem ho jen tak nenápadně chvíli pozoroval, ale pak jsem šel raději domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem šel na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem se schoval pod keříkem aby mě ten pán na tom lešení vůbec neviděl. Celé dopoledne jsem byl venku, ale každou chvíli jsem se šel ukázat paničce. Venku bylo docela hezky. Sice sluníčko bylo pořád schované, ale bylo teplo. Po obědě jsem se šel zase mrknout na balkon, ale za chvíli už jsem byl na dvoře. Pak jsem si řekl, že si půjdu na chvíli odpočinout do mého bytu na křeslo. Jenomže jak jsem si do toho křesla skočil, tak se mi zdálo nějaké divné. On s ním totiž páník něco dělal. Tak jsem si ho pořádně prohlédl a zjistil jsem, že už ho kus chybí. Páník ho úplně klidně rozebral a tím pádem ho zničil. Ale mám štěstí, ještě mám jedno křesílko a to mu nedám. Ale páník mi řekl, že prý o něj také přijdu, protože ho také zlikviduje. Tak nevím co budu dělat. Jsem opravdu chudák, kde já teď asi tak budu odpočívat.
Pak jsem šel na dvorek. Panička přišla za námi, ale vůbec nás nenašla. Já jsem byl schovaný pod pergolou v košíku a jak panička přišla, tak jsem vyskočil. Jé, ta se lekla. Pak mě chvíli honila a já jsem jí pokaždé utekl. Když páníci odešli, tak jsem tam ještě chvíli zůstal. Šel jsem se mrknout na králíkárnu a pak jsem se jen tak procházel po dvorku. Najednou začalo pršet, tak jsem se schoval na židli pod pergolou a tam jsem si odpočíval. Potom přišla panička a já jsem musel domů. Ale mě to nevadilo, protože už byl stejně večer. Tak jsem se nabaštil a skočil jsem si do křesla a teď si ho budu pěkně hlídat, aby mi ho páník nezlikvidoval.

13. květen 2011 20:58:41

Ráno jsem se probudil a šel jsem rovnou na paničku. Skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí na tvář pusu a pak jsme se chvíli mazlili. Potom jsem si u ní lehl a ještě jsem usnul. Když jsem se probudil, tak už byly dveře na dvorek otevřené, tak jsem tam honem vyběhl. Trochu jsem se prohnal po dvorku a pak jsem šel na snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon za holkama. Ty se tam vyvalovaly na sluníčku, ale mě se teda vůbec nechtělo takhle se válet, tak jsem seskočil na dvorek. Prošel jsem se, pak jsem si vlezl pod keřík a odpočíval jsem. Venku bylo dneska docela pěkně. Od rána svítilo sluníčko, malinko se ochladilo a to mě teda docela vyhovovalo. V poledne jsem šel na oběd a zase jsem běžel ven. Odpoledne jsem si říkal, že by také paničky mohly přijít na dvorek. Nějak se jim nechtělo a tak jsem každou chvilku pro ně běžel. Nakonec se mi to podařilo a paničky přišly. Chvíli jsme si hráli, ale pak mě panička docela naštvala. Vytáhla sekačku a začala sekat trávu. Tak jsem se schoval za ten nejvyšší trs a pozoroval jsem tu ošklivou sekačku. Jenomže ona se pořád ke mě přibližovala. Tak jsem nakonec utekl. Schoval jsem se pod stůl a pak jsem si skočil na boudu. Chvíli jsem tu sekačku pozoroval a než to bylo hotové, tak jsem usnul. Paničky šly potom domů, tak jsem se za chvíli šel na ně podívat. Uděl jsem dobře, protože mě panička dala ochutnat šunčičku. Tak jsem jí snědl a zase jsem běžel ven. Byl jsem tam až do večera. Pak jsem šel domů, nabaštil jsem se a lehl jsem si do křesla a odpočívám.

12. květen 2011 19:48:05

Dneska ráno jsem šel zase budit paničku. Jenomže nic s ní nehnulo, jen mi nadávala, že je málo hodin a abych ještě spal. Tak jsem si sedl do okna na pelíšek a měl jsem plán, že bych mohl zase paničce trochu zahrát na žaluzie. Ale neudělal jsem to. Zjistil jsem, že panička už zase spí, tak jsem si vyskočil na skříň a odtud jsem udělal jen malý krůček a už jsem byl na konzoli. Hezky jsem se prošel tam a zpátky a protože se mi to líbilo, tak jsem to vzal ještě jednou. Ale asi jsem byl trochu hlučnější, protože paničku to probudilo a hned se do mě pustila, abych koukal rychle slézt dolů. Tak jsem teda slezl. Nějak mě to unavilo, tak jsem si lehl do křesla a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se vypravil za druhou paničkou. Skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí na tvář pusu a tenounkým hláskem jsem jí řekl, že chci ven. Panička mě pohladila, řekla mi, že jsem její moc hodný kocourek, trochu jsme se pomazlili a pak jsme šli ven. Jé, to bylo něco. Pořádně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a pak jsem šel domů. Vběhl jsem na balkon a rovnou dolů na dvorek. Pak teprve jsem se vrátil na snídani. Po snídani jsem šel na balkon, chvíli jsem si tam sedl k zábradlí, ale jen jsem viděl jak sousedovic pejsek běhá po dvoře, ale nevím co se to s ním stalo, že si mě vůbec nevšiml. Tak jsem skočil na dvorek a byl jsem venku až do oběda. Pobíhal jsem po dvorku, chvíli jsem seděl pod stromem, chvíli pod keřem, pak jsem zase běhal po dvoře, potom jsem si skočil i do zahrady k sousedům a tak jsem si užíval krásné počasí. Po obědě jsem šel zase ven. Odpoledne přišly paničky za námi na dvorek. Chvíli jsem byl s nima pod pergolou, potom jsem se proběhl, chvíli jsem řádil ve stanu a potom jsem si lehl na moji modrou židli a odpočíval jsem. Najednou se ozvala strašná rána a v tom nás panička honem hnala domů, protože to vypadalo na pořádnou bouřku. Naštěstí už víckrát nezaburácelo, ale stejně jsme museli být doma. Pak jsem začal kňourat, že chci ven. Tak mi panička řekla, že mi ty dveře otevře, abych viděl, že tam prší a že se mi tam stejně líbit nebude. Měla pravdu, vůbec se mi tam nelíbilo. Tak jsem šel na balkon. Za chvíli se panička přišla na nás podívat. Protože jsme tam byli všichni. Jenomže se pořádně lekla, když viděla, že holky sedí na balkoně a já nikde. V první řadě jí napadlo, že jsem asi skočil na dvorek do toho deště, ale pak si všimla, že vítr zase otočil koberec, tak ho trochu nadzvedla a samozřejmě, že mě pod ním našla. Ta byla ráda, že jsem se neztratil. Pak jsem ale opravdu seskočil na dvorek, ale pršelo pořád, tak jsem šel domů. Hezky jsem se navečeřel, lehl jsem si do křesílka a odpočívám.

11. květen 2011 20:26:56

Ráno jsem se vyspal a běžel jsem rovnou na balkon. Dneska mě holky pěkně předběhly a byly venku dřív než já. Tak jsem se tam jen tak trošičku rozhlédl a už jsem skočil na dvorek a pěkně jsem se proběhl. Za chvíli jsem šel domů, dal jsem si snídani a už jsem zase běžel ven. Rovnou jsem si lehl pod keřík a trochu jsem si tam odpočíval. Pak jsem se šel proběhnout a v tom nás panička zavolala. Tak jsme letěli domů, protože umíme poslouchat a zase jsme na to doplatili. Panička zavřela dveře a řekla nám, že musíme hlídat, protože páníci jedou pryč. No to jsem teda neměl vůbec žádnou radost. Venku tak nádherně a my chudáci budeme zase doma zavření. Tak jsem jim ještě z okna zamával a pak jsem si lehl na pelíšek a dal jsem si dvacet. Když jsem se probudil, tak jsem zase vyskočil do okna a čekal jsem až se páníci vrátí. Najednou jsem uviděl plechovku, jak zajíždí k našemu baráku a už mi bylo veseleji. Panička hned vyskočila a běžela mi otevřít dveře na dvorek a já jsem konečně mohl jít zase lítat. Pak jsem šel překontrolovat nákup, dostali jsme ochutnat šunčičku a šel jsem ven. Ještě jsem se pořádně proběhl a pak jsem šel na oběd. Po obědě jsem zase hned vyrazil na dvorek. Venku ale bylo takové horko, že jsem si raději zalezl pod keřík do stínu a tam jsem odpočíval. Když odpoledne dorazili páníci ven, tak jsem vyběhl, pořádně jsem se s paničkou popral a pak jsem si chvíli poseděl u stanu a pak jsem zase zalezl do stínu. Venku jsem byl až do večera. Když se sluníčko schovalo za sousedovic barák, to už nebylo takové hrozné horko, tak jsem se šel ještě proběhnout. Potom jsem si zase vyskočil na střechu letní kuchyně a sledoval jsem špačky, jak létají do budky se žížalama v zobáku. Ale jen jsem je pozoroval. Pak jsem seskočil, ještě jsem se proběhl a šel jsem domů. Dal jsem si večeři a pak jsem si lehl do křesílka a odpočívám.

10. květen 2011 22:07:36

Ráno jsem šel zase budit paničku, řekla mi, že takhle brzy kočičky ještě spinkají, tak ať prý nezlobím a koukám ještě spát. Viděl jsem, že s ní nic nehne, tak jsem si lehl k paničce do postele a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak to už i panička byla vzhůru a šla mi otevřít a já jsem konečně mohl letět ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku a šel jsem se domů nabaštit. Pak jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem se rozhlížel u zábradlí, ale pak jsem seskočil na dvorek. Trochu jsem se prošel a šel jsem pod keřík. Pozoroval jsem ptáčky. Když už tam přestali poletovat, tak jsem se šel proběhnout. Dneska bylo venku zase nádherně. Sluníčko svítilo celý den a hřálo jako v létě. Tak jsem byl venku až do večera. Celý den jsem pobíhal po dvorku i po zahrádce, chvílemi jsem si nahříval kožíšek na sluníčku, chvíli jsem zase ležel pod keříkem ve stínu a nejlepší to bylo odpoledne, protože páníci byli venku a to je hned lepší zábava. Odešli až večer, ale já jsem ještě zůstal venku. Netrvalo to dlouho a zase začal křičet ten špaček. Tak jsem vyskočil na střechu a šel jsem to omrknout až na okraj střechy k tomu jejich domečku. Jenomže u sousedů po dvoře se procházela ta jejich fešanda. Tak jsem na ní koukal, ona také zastavila a dívala se na mě. Chvíli jsme tak na sebe koukali a pak přišla panička, zavolala mě a tak jsem seskočil dolů ze střechy na dvorek. Domů jsem ale ještě nešel. Musel jsem se ještě pořádně proběhnout. Pak už to panička beze mě nemohla vydržet, tak pro mě přišla. Ale mě to nevadilo a šel jsem klidně domů. Pěkně jsem se nabaštil a uložil jsem se na moje křesílko a odpočívám.

9. květen 2011 20:03:20

Včera večer pro mě panička přišla, abych už šel domů. Ale nejnevhodnější dobu si snad nemohla vybrat. Zrovna totiž začal nad střechou letní kuchyně kroužit špaček, a tak jsem neváhal, vyskočil jsem na pergolu a už jsem byl na střeše. Utíkal jsem na kraj střechy, protože hned vedle té střechy mají sousedi na dvoře vysokou tyč a ní budku, ve které špačkové bydlí. Jenomže jak se tam dostat, když ta tyč je železná a po takové já šplhat neumím. Tak jsem zůstal sedět na střeše a pozoroval jsem tu budku. Špaček zrovna letěl s žížalou v zobáku domů, jenomže měl strach, aby mi neukázal, že má uvnitř budky mláďata, tak začal odpoutávat moji pozornost a nasadil svůj vlastní život. Létal mi sotva pár centimetrů nad hlavou, křičel na mě, každou chvíli si sedl na střeše jen malý kousek ode mě a snažil se mě odlákat od budky. Tak jsem si lehl na střeše, přitisknul jsem se, abych nebyl ani vidět a bradička mi jen lítala. Ale navíc jsem se nezmohl. Panička na mě pořád křičela, abych šel odtamtud dolů, snažila se mě nalákat na provázek. ale přece si nebudu hrát s provázkem, když jsem měl před sebou tak důležitý objekt. Pak špaček odletěl na sousedovic strom, tak jsem ještě chvíli seděl na střeše a díval jsem se na něj. Pak jsem seskočil dolů, aby byl klid. Jenomže panička mě hned čapla a odnesla mě domů. Musel jsem na ní zasyčet, protože mě takhle překazila lov a nakonec jsem s ní ani nemluvil. Zalezl jsem si na křeslo, zabořil jsem čenich do opírátka a usnul jsem. Ale když jsem se za chvilku probudil, už jsem šel za paničkou, lísal jsem se, tak jsem dostal večeři a šel jsem spát.
Dneska ráno hned jak jsem se probudil, tak jsem zase skočil na paničku a řekl jsem ji, že chci ven. Chvíli se snažila mě přemluvit, ale já jsem se nedal. Tak teda mi ty dveře šla otevřít. Vyběhl jsem na dvorek a pořádně jsem se proběhl. Pak jsem šel na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Chvíli jsem ležel na sluníčku, chvíli pod keříkem, občas jsem se proběhl po dvorku a po zahrádce a také jsem párkrát vyskočil na plot, ale jen jsem tam poseděl, rozhlédl jsem se po zahradě a zase jsem skočil k nám na dvorek. Venku jsem byl dneska celý den. Bylo tam krásně, sluníčko svítilo a jak parádně hřálo. Po obědě jsem šel zase ven. Chvíli jsem tam poležel pod keříkem a netrvalo to dlouho a dorazily ven i paničky. Tak jsme si to hezky užívali. Panička nás prohnala, ale jen trochu a pak jsem si lehl na židli pod pergolou a byl jsem tam s nima. Pak dorazil i páník a ten začal připravovat gril. To už jsem neležel a musel jsem mu pomáhat. Když ho pořádně roztopil, tak panička běžela domů, přinesla naložené masíčko a hned ho tam naskládala. Tak jsem na to grilování musel dohlížet, protože to tak krásně vonělo a hlavně jsem si musel ohlídat až to bude hotové, abych také ochutnal. Ale má teda panička štěstí, že mi dala ochutnat, sice se moc nepředala, řekla mi, že to není papání pro kočičky, ale nevím proč. Vždyť, to co jsem dostal bylo moc dobré a mě to teda opravdu chutnalo. Potom páníci odešli domů, ale já jsem ještě zůstal venku. Jen mi panička, když odcházela, kladna na srdce, abych zase neprovokoval ptáčky a nechal jsem je v klidu. Tak jsem si skočil na plot a rozhlížel jsem se po sousedovic zahradě. Pak jsem se ještě proběhl po dvorku a pak jsem šel domů. Navečeřel jsem se a šel jsem si na to moje křesílko odpočinout.

8. květen 2011 21:10:26

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem skočil na paničku abych ji probudil a šla mi otevřít dveře. Ani nijak neprotestovala a šla. Pěkně jsem si proběhl nejdůležitější místečka a šel jsem zase domů na snídani. Nabaštil jsem se a vypravil jsem se na balkon. Tam jsem zase chvíli pokukoval po sousedovic dvoře a pak jsem skočil na náš dvůr a pěkně jsem se proběhl. Pak jsem se usadil pod keříkem a číhal jsem na ptáčky. To snad ani není možné, co jich k nám lítá. Ale jsem moc rád, protože mám alespoň primovou zábavu. Oni jsou mazaní, chytit se nadají, ale mě to nevadí. Během dopoledne jsem si užíval na dvorku. Pak mě napadlo, že bych se mohl kouknout do skleníku. Jenomže tam jsou udělané takové dveře s pletivem, to prý je kvůli nám, abychom tam nemohli. Ale já jsem to vymyslel. Vyskočil jsem na ně a pěkně po tom pletivu jsem po nich šplhal. Když už jsem byl skoro nahoře, tak se pod mojí váhou pootevřely a já jsem seskočil a už jsem byl ve skleníku. Panička mě viděla, tak honem letěla dolů takže mi nezbývalo nic jiného, než zase vyběhnout ven. Ale dočkal jsem se. Odpoledne přišly paničky ven. Já jsem si zrovna odpočíval pod keříkem a jak jsem je uviděl, tak jsem hned letěl za nima. Ony šly do skleníku něco sázet a tak jsem toho využil a už jsem tam byl také. Pěkně jsem si vyskočil na tu vysokou polici a za chvíli jsem tam usnul. Když paničky odešly, tak mě musely nechat otevřeno, protože jsem ještě pořád nebyl vyspalý a to mě ještě přišla na pomoc Kristýnka a spala se mnou na té polici. Pak jsem šel zase ven. Pobíhal jsem po dvorku, odpočíval jsem na sluníčku i ve stínu pod keříkem nebo na židli pod pergolou. Venku bylo zase krásně, tak jsem si to tam užíval až do večera.

7. květen 2011 19:50:17

Ráno jsem se vyspal, vzbudil jsem paničku, trochu jsme se pomazlili a hned jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a šel jsem domů na snídani. Hned po snídani jsem šel na balkon. Chvíli jsem si sedl k zábradlí a pozoroval jsem co je u sousedů nového. Sice mi panička řekla, že prý jsem hrozně zvědavý, ale co, přece musím mít přehled. Pak jsem seskočil na dvorek a celý den jsem tam byl. Občas jsem se proběhl, pak jsem odpočíval chvíli na sluníčku a chvíli zase pod keříkem ve stínu. Ale stejně jsem se chodil paničce ukazovat. Po obědě jsem šel zase ven. Lehl jsem si pod keř a tam jsem usnul. Za chvíli přišli páníci na dvorek a tak to bylo prima. Pěkně jsem se vyřádil s provázkem, panička nám vyndala stan, takže to také bylo bezva a tak jsem si to dneska venku užíval celý den. Bylo nádherně, tak co bych dělal doma. Když páníci odešli, tak jsem šel také, dal jsem si malou svačinku, zapil jsem to vodou z kohoutku a běžel jsem zase na dvorek. Byl jsem tam až do večera. Potom jsem šel domů, navečeřel jsem se a rovnou jsem šel na moje křesílko a za chviličku už jsem spal. Musím se hezky vyspat, abych ráno mohl zase utíkat ven.

6. květen 2011 22:01:53

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku, protože už jsem nutně potřeboval jít ven. Moc se jí to nelíbilo, ale vstala a otevřela mi dveře. Hned jsem proběhl zahrádku, vyskočil jsem si na plot, rozhlédnul jsem se, abych zjistil, co je u sousedů nového a vrátil jsem se na snídani. Potom jsem vyrazil na balkon. Chvíli jsem se tam vyvaloval na sluníčku a pak jsem seskočil dolů na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a vlezl si pod keřík, odkud jsem číhal na ptáčky. Odpoledne přišli ven páníci, tak mě panička prohnala s provázkem. Když šli domů, šel jsem s nimi. Dal jsem si svačinku a vrátil jsem se zase na dvorek na moje místečko pod keříkem. Pak jsem se šel domů ukázat paničce. Trochu jsem se pomazlil, nabrousil jsem si drápky a řekl jsem si, že zase půjdu ven. Sotva jsem vkročil na schody, uviděl jsem skrz okénko ve dveřích, že k nám někdo jde. Rychle jsem zaběhl do bytu v přízemí a schval jsem se tam. Dobře jsem udělal, protože to byl správce sítě a opět přijel opravovat internet. Panička mě tam zavřela, abych se nebál, ale když šel ten pán na střechu měnit anténu, tak za mnou panička přišla a otevřela mi okno do dvora a nechala mi ho otevřené, abych si mohl vybrat, jestli chci být venku nebo vevnitř. Tak jsem hned vyskočil ven, šel jsem na zahrádku pod keřík a zase jsem odtamtud pozoroval správce, co dělá na střeše. Za chvíli jsem si zase skočil oknem domů a tak jsem to střídal po celou dobu, co u nás byl. Byl u nás docela dost dlouho. Přestože odjížděl až v době, kdy už bývám dávno doma, tak mě panička ještě nechala, abych se trochu proběhl venku. Moc dlouho už jsem tam ale nebyl a šel jsem domů. Dal jsem si večeři, uložil jsem se na židli k počítači a čekal jsem, až budu moct kamarádům posílat vzkazíky, protože hned po odjezdu správce internet opět vypadl. Tentokrát to prý vyjímečně nebylo u nás, ale jednalo se o výpadek v celé oblasti.

5. květen 2011 19:53:24

Ráno jsem se probudil a šel jsem se proběhnout. Venku byla docela zima, ale já jsem běhal, tak mi to ani nepřišlo. Pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem tam poseděl a když mě to přestalo bavit, tak jsem skočil na dvorek. Proběhl jsem se, pak jsem odpočíval na boudě a nechal jsem si nahřívat kožíšek, pak jsem se schoval pod keřík a tak jsem to vlastně dělal celý den. Také jsem šel občas domů, abych se připomněl paničce a aby neměla starost a zase jsem honem běžel ven. Po obědě jsem si chvíli sedl do okna na pelíšek, ale za chvíli už jsem běžel na balkon. Netrvalo to dlouho a panička přišla za mnou. Jenomže já jsem tam nebyl. Tak se dívala všude po dvorku, ale nikde mě neviděla. Za chvíli se šla podívat znovu na balkon a já samozřejmě nikde nebyl. Tak šla na dvorek a tam mě znovu hledala. U sousedů z obou stran byl slyšet rámus, tak předpokládala, že tam nejsem, to že bych se bál. Tak šla zase domů, ale to já už jsem nevydržel a musel jsem vylézt. On totiž zafoukal vítr, nahrnul na balkoně koberec a já jsem si do něho vlezl a panička mě neviděla. Musel jsem se chechtat, ale neukázal jsem se jí, až později, když už bylo vidět, že má o mě opravdu veliký strach. Jé, ta byla ráda, když mě viděla, ale také mi hned řekla, že jsem pěkný pacholek, když jsem se jí neukázal a tak dlouho jsem jí nechal aby mě hledala. Pak jsme se ale udobřili a já jsem dostal šunčičku. Pěkně jsem si pochutnal a šel jsem zase na dvorek. Venku jsem byl až do večera. Pak jsem se sebral a šel jsem domů, aby panička viděla, že jsem šikulka a taky abych jí zbytečně nerozčiloval. Tak jsem se navečeřel a šel jsem na moje křesílko odpočívat.

4. květen 2011 19:48:19

Včera odpoledne jsem si řekl, že půjdu na chvíli k počítači, napíšu kamarádům vzkazíky a pošlu myšky. Jenomže internet opět nefungoval. Panička okamžitě kontaktovala správce a ten jí řekl, že má asi tak hodinku vydržet, že tam něco opravuje a pak nám dá vědět. Jenomže správce se neozýval, internet nefungoval. Pravda je, že občas nastal světlý okamžik a asi tak na minutu nebo na dvě se spustil, ale hned bylo zase po všem. Panička říkala, že asi s tím ti chudáci mají spoustu práce, tak že to teda musíme vydržet. Jenomže to pořád k ničemu nevedlo. V deset hodin večer už to panička nevydržela a volala správci. Ten se hrozně divil, že nám to nefunguje, když jemu to ukazuje že jsme v pohodě. Tak sedl do auta a v půl jedenácté k nám dorazil. Něco tady pořád dělal a pak řekl paničce, to už bylo čtvrt na dvanáct, že ještě něco doladí u sebe doma a pak zavolá. Dočkali jsme se. Internet ve 23.35 začal fungovat. Sice to není žádná sláva, ale ještě nám prý vymění anténu, za nějakou velikou a pak už to snad půjde. Tak tomu věříme a už se nemůžeme dočkat.
Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku. Teda to vůbec nešlo. Tak jsem na ní skočil a pořádně jsem jí našlapal. Ona teda ječela, že prý jsem pěkně těžký a že to bolí, ale když nechtěla vstávat, tak ať trpí. Když ani to šlapání nepomohlo, tak jsem šel na druhou paničku. Pořádně jsem zakřičel, ona se parádně lekla a hned vyskočila z postele a šla mi otevřít na dvorek. To bylo prima, konečně jsem se dočkal. Venku teda byla pořádná zima, ale já jsem se proběhnul a to mě zahřálo. Pak jsem se šel ukázat paničce a ta teda koukala, že už jdu z venku. Pak jsem šel ještě jednou. Zase jsem se proběhl, ale to už dorazily i holky, zatím teda jen Zuzka s Kikinou, ale Míša přišla za chvíli také. Tak jsme se hezky proběhli a pak jsme šli společně na snídani. Hned po snídani jsem šel na balkon, tam jsem chvíli nakukoval k sousedům, ale pejsek se mi neukázal, tak jsem seskočil na dvorek. Celé dopoledne jsem byl venku. Pěkně jsem se proběhnul, podíval jsem se i k sousedům, chvíli jsem se nahříval na boudě na sluníčku a také jsem byl pod keříkem a odtud jsem pozoroval ptáčky. Oproti včerejšku bylo dneska venku krásně. Sluníčko svítilo a jak pěkně hřálo. Po obědě jsem šel rovnou pod keřík. Chvíli jsem se rozhlížel, ale dokonce jsem tam i usnul. Pak se sluníčko schovalo, holky šly domů, ale já jsem zůstal venku až do večera. Proběhnul jsem se, odpočíval jsem a také jsem se chodil paničce ukazovat, aby neměla starost. Večer jsem šel domů na večeři, pěkně jsem se nabaštil a šel jsem ven. Chvíli jsem poseděl u boudy, ale pak jsem si řekl, že už toho bylo dneska dost a šel jsem domů. Lehl jsem si na křeslo a odpočívám.

3. květen 2011 23:33:58

Ráno jsem vyběhl na dvorek a nevěřil jsem svým vlastním očím. Tak, jak bylo v předcházejících dnech krásně, skoro letní počasí, tak dneska padal sníh. Celé dopoledne se sypal a padaly ohromné kusy. Tak jsem rychle proběhl nejdůležitější místečka a utíkal jsem domů. Dal jsem si snídani a sedl jsem si na pelíšek v okně a díval jsem se jak se to venku sype. Pak jsem jen tak pobíhal po bytě, až jsem dostal nápad. Lehl jsem si ke gauči a začal jsem tam šmátrat s tlapkou, protože jsem tam objevil myšku. Když to panička viděla, tak vzala plácačku a šla mi pomáhat. Jasně, že tam byla myška. Pak ještě panička provedla výlov pod skříňkami a to byla paráda. Takových myšek co tam bylo schovaných. Hned jsme je trochu prohnali, protože jsme se toho výlovu zúčastnili všichni. Potom jsem se trochu proběhl po bytě, panička mě chtěla chytit, ale to se jí teda nepovedlo, vždycky jsem jí utekl a když nás to honění přestalo bavit, tak jsem si lehl na pelíšek a krásně jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem to šel omrknout na balkon, ale pořád sníh padal, tak jsem se tam chvíli zdržel pod střechou a šel jsem zase domů. Odpoledne se to vybralo a konečně se začínalo dělat hezky. Tak jsem se šel na to podívat. Dlouho jsem se tam nezdržel, protože se pěkně ochladilo a tak jsem si řekl, že doma v teploučku mě bude lépe, tak jsem šel domů. Stejně už byl večer, tak jsem si dal večeři, lehl jsem si do křesla a odpočívám. Když jsem se mrknul do okna, tak tam docela krásně svítilo sluníčko, ale už jsem tam nešel a raději odpočívám.

2. květen 2011 21:17:25

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel na balkon. Měl jsem štěstí, protože tam byly otevřené dveře a ty naše holky už tam byly všechny tři. Tak jsem tam s nima chvíli poseděl a pak jsem seskočil na dvorek a šel jsem se proběhnout. Za chvíli jsem se vrátil domů na snídani. Potom jsem šel zase na dvorek. Venku bylo nádherně, sluníčko svítilo a bylo krásné teploučko. Chvíli jsem poseděl pod keříkem a pak jsem se vypravil na průzkum. Podíval jsem se k sousedům do zahrady, ale nezdržel jsem se tam dlouho a zase jsem šel na dvorek. Chvíli jsem pobíhal, pak jsem se také usadil pod stromem a pak jsem byl zase pod keříkem. Tam je to moc primové, protože mě tam nikdo nevidí a já mám parádní přehled. Potom jsem se jen tak procházel po dvoře a najednou u sousedů něco bouchlo. Šíleně jsem se lekl a celý jsem se naježil. Během chvilky mi ale došlo, že se nic neděje, tak jsem se uklidnil a svým ladným krokem jsem pokračoval v chůzi po chodníku. Jenomže mi zůstal pořádně naježený ocásek a panička se mi smála, že prý se nesu jako páv, který má roztažený ocas do vějíře. Pak jsem byl ještě chvíli venku a potom jsem šel na oběd. Po obědě jsem si šel rovnou lehnout pod keřík. Tak si tam tak pěkně odpočívám a najednou jsem zjistil, že se zavřely dveře na dvorek. Zdálo se mi to divné, ale panička na mě koukla z okna a tak jsem si řekl, že se asi zavřely samy. Jenomže to nebyla pravda. Dveře klidně zavřela panička a já jsem za chvíli zjistil proč. Netrvalo to dlouho a najednou jsem uviděl, jak po mojí střeše chodí nějaký cizí chlápek. Tak jsem ho chvíli pozoroval, ale docela mě to zajímalo co tam dělá. Podívat jsem se tam jít nemohl, ale panička mi to pak vysvětlila, že to byl zase ten správce sítě a dával nám na střechu nějakou novou anténu. Naštěstí se u nás dlouho nezdržel a já jsem se konečně mohl jít podívat domů. Pak jsem šel zase ven. Jenomže se pořádně zatáhlo, sluníčko se schovalo a netrvalo to dlouho a začalo pršet. Tak jsem si řekl, že teda na dešti nebudu a šel jsem domů. Zobnul jsem si pár granulek, zapil jsem to s vodou z kohoutku a uložil jsem se do křesla a za chvíli jsem spal. K večeru jsem se probudil, venku už nepršelo, tak jsem si řekl, že se ještě půjdu proběhnout. Tak jsem se hezky proběhl po dvorku, vyskočil jsem si na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady, pak jsem se ještě trochu proběhnul a šel jsem domů. Dal jsem si večeři, lehl jsem si zase do křesla a odpočívám dál.

1. květen 2011 19:36:54

Hned jak jsem se vyspal, tak jsem chtěl jít ven. Zkoušel jsem to na paničku, ale nebylo mi to nic platné, řekla mi, abych koukal ještě spát a nezlobil. Tak jsem se vypravil za druhou paničkou. Ani tu se mi nepodařilo přemluvit, aby mě pustila ven. Klidně mi řekla, že je málo hodin a ať si nevymýšlím a jdu ještě spát. Tak jsem šel. Lehnul jsem si k paničce do postele a za chvíli jsem spal. Když už ale bylo opravdu ráno, tak jsem teda šel ven. Pěkně jsem proběhl dvorek a šel jsem domů a na balkon. Odtud jsem okamžitě skočil na dvorek a za chvíli už jsem zase mířil na balkon. Celkem jsem si dal tři kolečka a pak jsem šel na snídani. Potom jsem šel na dvorek a lehl jsem si pod keřík a trochu jsem odpočíval. Celý den jsem byl venku. Sice nebylo takové teplo jako včera a dokonce i foukal docela studený vítr, ale sluníčko krásně svítilo celý den, tak jsem si to užíval. Chvíli jsem běhal po dvorku i po zahrádce, chvíli jsem poseděl u stromu, pak jsem se vypravil za plot a pak jsem zase odpočíval pod keříkem. Mezitím jsem se šel ukázat paničce, aby neměla starost. Byl jsem venku až do večera. Když už byl čas na večeři, tak jsem šel domů. Panička mi moc chválila, jaký jsem šikovný, že mě ani nemusí volat a já přijdu. No, měla pravdu, fakt jsem takový šikulka. Ale aby si panička nemyslela, že má doma takové andílka, tak jsem využil toho, že se otevřely dveře na dvorek a pěkně jsem utekl. Jé, ta nadávala a honila mě po dvorku. Nakonec jsem to vzdal a šel jsem dobrovolně domů.
Po večeři jsem si ještě chvíli sedl na pelíšek v okně a díval jsem se do ulice a pak jsem se sebral a lehl jsem si do křesla a tam si krásně odpočívám.

30. duben 2011 19:44:41

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem utíkal ven. Pěkně jsem si proběhl nejdůležitější místečka a běžel jsem domů na snídani. Pak jsem si chvíli poseděl na balkoně, ale nevydržel jsem tam dlouho a už jsem zase skákal dolů na dvorek. Tam jsem se trochu proběhl a šel jsem pod keř pozorovat ptáčky na stromě. Opravdu tam přiletěli, takže jsem měl na co koukat. Pak jsem se šel zase proběhnout a napadlo mi že půjdu k sousedům na lešení, protože už jsem tam dlouho nebyl. Panička jak mě tam uviděla, tak mě hned volala, abych koukal jít domů. Moc se mi nechtělo, ale pro klid jsem raději šel. Zase jsem se trochu proběhl po dvorku a pak jsem skočil na plot a díval jsem se do zahrady. Pak jsem zase chvíli pobíhal po dvorku a pak jsem odpočíval pod keříkem. Dneska bylo moc pěkné počasí, tak jsem si to užíval. Po obědě jsem šel zase ven pod keřík. Pořád jsem byl venku, až do té doby než začala bouřka. Jen to jednou zahřímalo a už jsem utíkal domů. Moc jsem se bál. Panička mě pořád chlácholila, ale nebylo to nic platné. Opravdu jsem se bál moc. A ještě to bylo horší o to, jak padaly kroupy a dělalo to strašný rámus. Jé, to jsem byl rád, když to přešlo a zase začalo svítit sluníčko. Honem jsem utíkal ven a užíval jsem si venku až do večera. Pak jsem šel domů, pěkně jsem se navečeřel, lehl jsem si do křesílka a za chvíli jsem spal.

29. duben 2011 19:55:22

Dneska ráno jsem zase vyběhl na balkon a zjistil jsem, že je venku moc pěkně. Honem jsem seskočil na dvorek, pěkně jsem se proběhl a šel jsem na snídani. Po snídani jsem se šel zase podívat ven. Chvíli jsem se usadil pod keříkem a pak jsem šel na průzkum okolí. Skočil jsem si za plot, mrknul jsem do zahrady k sousedům a pak jsem se zase vrátil domů. Chvíli jsem tam jen tak pobíhal a najednou se na jabloni objevila sýkorka. Abych ji nesplašil, tak jsem se odplížil na zahrádku a usadil jsem se za pivoňkama a odtud jsem jí pozoroval. Ale dlouho se tam potvůrka nezdržela a zase uletěla. Celý den jsem byl venku. Pobíhal jsem po dvorku, odpočíval na boudě a číhal pod keříkem. Odpoledne začal zase foukat veliký vítr a začalo se zatahovat. Tak jsem byl na židli pod pergolou a najednou se spustil hrozný liják. Ale já jsem to krásně přeběhl domů a ani jsem nebyl moc mokrý. Hned jsem se šel podívat na balkon. Tam to bylo moc zajímavé. Ten vítr nadzvedl koberec a on se tak pěkně zkroutil, že jsem to musel hned prozkoumat. Bylo to prima, protože se mi tam udělal takový pěkný stan a já jsem se v něm usadil. Hezky jsem si tam lehl a počkal jsem tam až do té doby než přestalo pršet. Jakmile ten liják přestal, začalo zase krásně svítit sluníčko, tak jsem vylezl, sedl jsem si k zábradlí a chvíli jsem tam jen koukal do dvora. Pak jsem seskočil dolů a zase jsem běhal po dvorku. Tak si tam tak v klidu pobíhám a v tom někdo zazvonil. To jsem se teda pěkně vylekal. Zase přišel ten pán kvůli internetu. Zase přinesl nějakou krabičku a řekl paničce, že to má vyzkoušet, co to provede. Naštěstí za chvíli odešel a já jsem se mohl na tu krabičku jít podívat. Pak jsem zase běžel ven a byl jsem tam až do večera. Pak přišla panička a řekla mi, abych už šel domů, tak jsem teda šel. Hezky jsem se nabaštil a lehl jsem si do křesla a odpočívám.

28. duben 2011 19:55:53

Ráno když jsem se vyspal, tak jsem si řekl, že půjdu ven. Naše holky už měly vyspáno a všechny byly na balkoně, tak jsem šel za nima. Chvíli jsem se tam jen tak rozhlížel a pak jsem skočil na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem domů na snídani. Když jsem se nabaštil, tak jsem zase vyrazil na ten balkon. Chvíli jsem si tam lehl na sluníčko, ale mě to zase až tak moc jako holky nebaví, tak jsem si vyskočil na střechu a šel jsem se mrknout co je nového na ulici. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem se vrátil na balkon. Odtud jsem seskočil na dvorek a zase jsem se pořádně proběhl. Pak jsem se usadil pod keříkem, chvíli jsem tam byl schovaný a myslel jsem si, že by mohli přiletět ptáčkové. Ale kdepak, jen jsem je slyšel, jak si krásně zpívají, ale k nám žádný nepřiletěl. Pak jsem se šel podívat na paničku a zase jsem si dal další kolečko z balkonu na dvorek. Proběhl jsem se a šel jsem se mrknout na plot. Chvíli jsem tam seděl a jen tak jsem se rozhlížel a pak jsem si sedl k jabloni a tam jsem odpočíval. Po obědě jsem si na chvíli skočil na škrabadlo, ale zase jsem tam dlouho nevydržel a šel jsem raději na dvorek. Odpoledne přišli ven i páníci a tak nás zase panička pěkně prohnala. Ale já jsem byl rád, alespoň jsem měl primovou zábavu. Potom se začalo zatahovat a začal foukat vítr, tak nás panička zahnala domů, protože to vypadalo, že bude bouřka. Naštěstí nebyla, jen spadlo pár kapek a hned zase začalo svítit sluníčko. Já jsem se mezitím uložil do křesílka a myslel jsem si, že budu spát. Už bych to byl docela potřeboval, protože jsem od rána ani oko nezamhouřil. Jenomže jak začalo to sluníčko svítit, tak jsem si řekl, že spát nebudu a šel jsem zase ven. Proběhl jsem dvorek a usadil jsem se pod keříkem. Ta jsem vymyslel primový plán. Vyskočil jsem na pergolu a už jsem běhal po střeše letní kuchyně. Šel jsem pěkně až na kraj střechy a nakukoval jsem k sousedům do dvora. Potom mi panička volala abych koukal skočit dolů, ale mě se nechtělo. Tak jsem jí zase trochu zahrál tu komedii, že nevím jak. Ale dlouho jsem to nevydržel a seskočil jsem dolů. Zase jsem se proběhl a šel jsem na plot a díval jsem se k druhým sousedům do zahrady. Nějak se mi venku moc líbilo a ani se mi nechtělo domů. Pak mě ale panička zavolala a protože jsem hodný a poslušný kocourek, tak jsem šel domů. Pěkně jsem se navečeřel a pak jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem.

27. duben 2011 20:06:38

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem šel na balkon, chvíli jsem tam nakukoval k sousedům do dvora a pak jsem skočil k nám na dvorek a zase jsem se pěkně proběhl. Pak jsem si sedl pod keřík a pozoroval jsem co se děje.Pak nás panička zavolala domů a dozvěděli jsme se, že zase budeme doma a hlídat. Tak jsem si skočil do okna a zamával jsem jim a šel jsem odpočívat. Když se páníci vrátili, pěkně jsme se přivítali a já jsem hned letěl ven. Proběhl jsem dvorek a honem domů. Zase jsem si takhle trochu zaběhal ven a domů a pak jsem šel na oběd. Po obědě jsem šel na balkon. Sedl jsem si k zábradlí a pozoroval jsem sousedovic pejska. Oči jsem na něm mohl nechat, ale jen do té doby než na mě zaštěkal. Já jsem se tak strašně lekl a utíkal jsem domů. Ale nedalo mi to, zase jsem se vrátil, sice ne až k zábradlí, pěkně jsem natáhl krk tak, aby o mě nevěděl a pozoroval jsem ho dál. Potom přišla panička a já jsem šel za ní domů. Odpoledne mi panička řekla, že musí jít na poštu a abych si sedl do okna a počkal na ní, že za chvíli přijde a něco mi přinese. Tak jsem se tam usadil a čekal. Najednou jsem jí uviděl a ona kromě tašky nesla ještě takovou nějakou rouru. To mi teda vrtalo v hlavě co to asi může být. Dokonce mi panička řekla, že je to pro mě. Tak jsem si vyskočil na stůl a společně s paničkou jsme tu rouru rozbalili. Teda to jsem koukal. Ono to opravdu bylo pro mě. To byla vábnička, kterou jsem vyhrál v soutěži. Páni, ta se mi teda líbí. Opravdu je moc pěkná. Hned jsem jí vyzkoušel a musím říct, že jsem se s ní docela pěkně prohnal. Potom šli páníci ven a panička zase přinesla tu mojí novou vábničku a pěkně nás s ní prohnala. Teda jenom mě a Míšu. Zuzka s Kikinou odpočivaly a vůbec za námi nepřišly. Když šli páníci domů, tak jsem se ještě trochu proběhl a pak jsem šel také. Vzal jsem to rovnou do křesla a jak jsem si lehl, hned jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem si dal večeři a zase jsem šel odpočívat.

26. duben 2011 19:19:48

Ráno jsem se ani nemohl proběhnout. Panička nám řekla, že to musíme vydržet, protože za chvíli zase přijedou ti pánové, co byli u nás minulý týden, ale nemusíme mít strach, protože jen přezkouší ten kotel a zase odjedou. Naštěstí měla pravdu a za chvíli byli pryč. Tak jsem honem utíkal ven. Pěkně jsem se proběhl a když jsem se usadil pod keříkem, tak začalo pršet a musel jsem běžet domů. Trochu jsem se proběhl po bytě a pak jsem se usadil na zábradlí. Hezky jsem se tam rozhlížel a pak jsem zjistil, že když se trochu otočím, tak je tam zrcadlo a v tom zrcadle jsem viděl paničku v kuchyni. To bylo prima. Koukal jsem vlastně na druhou stranu a panička vůbec nevěděla že jí pozoruji. Když mě to přestalo bavit, tak jsem se šel zase trochu proběhnout, ale za chvíli začalo znovu pršet. Tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesílka a usnul jsem. Netrvalo to dlouho a zase k nám dorazil nějaký chlapík. Tentokráte to bylo kvůli internetu. Tak jsem byl na tom křesle pěkně schovaný a vydržel jsem tam až do té doby než odešel. Sice byl u nás dlouho, ale výsledek je pořád stejný. Bílé stránky a panička nadává. Když odjel, tak jsem se hezky nabaštil a šel jsem se podívat ven. Docela se to venku vybralo a dokonce i začalo svítit sluníčko. Tak jsem se usadil pod keříkem a rozhlížel jsem se po dvoře. Za chvíli se ale sluníčko schovalo a protože je dneska venku docela zima, tak jsem šel domů. Lehl jsem si na židli k počítači a tam jsem odpočíval a trochu i spal. Když jsem se probudil, tak jsem se šel ještě na chvíli podívat ven. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem šel domů. Dal jsem si večeři a šel jsem zase na křeslo odpočívat.

25. duben 2011 19:55:51

Ráno jsem v domnění, že bude zase krásně vyletěl ven. To jsem se teda přepočítal. Venku se oproti včerejšku pěkně ochladilo a ani sluníčko nesvítilo, tak jsem se rychle proběhl a šel jsem domů na snídani. Potom jsem si řekl, že to zase zkusím jít ven. Vydržel jsem tam celé dopoledne. Občas se na mě kouklo i sluníčko a tak jsem tam zůstal. Proběhl jsem se hezky po dvorku i po zahrádce, občas jsem si vyskočil na plot a mrknul jsem k sousedům do zahrady, také jsem se šel podívat na králíkárnu, občas jsem poseděl u jabloně a také pod keříkem. Mezitím jsem se šel podívat na paničku a také chvíli posedět na balkon. Po obědě jsem se šel podívat na dvorek, ale to už jsem se opravdu jen prošel a vrátil jsem se domů, lehl jsem si na křesílko a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se šel podívat na balkon, pak jsem si řekl, že bych mohl jít i na dvorek a tak jsem se zase trochu prošel a vrátil jsem se domů. Hezky jsem si lehl na křesílko a spal jsem dál. Ani jsem nevěděl, že venku moc pršelo a dokonce padaly i maličké kroupy. Když jsem se probudil, tak jsem se chvíli usadil na škrabadle a pak jsem pomáhal paničce vařit večeři. Najednou se udělala veliká tma a zase začalo strašně moc pršet. Tak jsem byl rád, že jsem doma. Ten déšť, ale netrval dlouho. Potom jsem ještě chvíli jen tak pobíhal po bytě a pak jsem si řekl, že se ještě půjdu trochu projít. Tak jsem ještě vyrazil na dvorek. Prošel jsem se, ale ani jsem si nemohl sednout pod keřík, protože všechno bylo moc mokré, tak jsem venku dlouho nezůstal a raději jsem šel domů. Počkal jsem si na večeři a pak jsem šel odpočívat.

24. duben 2011 19:58:08

Včera jsem si ještě nebyl moc jistý, jestli ti řemeslníci opravdu odjeli, a tak jsem jen opatrně nakukoval na dvorek a moc dlouho jsem se tam nezdržoval, protože jsem nechtěl riskovat, že se tam objeví. Dneska už to bylo lepší. Ráno jsem to omrknul z balkónu, a když jsem zjistil, že je vzduch čistý, seskočil jsem na dvorek, proběhnul jsem se po zahrádce, šel jsem se podívat na plot a vrátil jsem se domů na snídani. Dopoledne jsme byli venku s páníkem, tak to bylo veselejší. Ale i on občas s něčím bouchl nebo zarachotil. Vždycky jsem se hrozně lekl, ale jakmile jsem zjistil, že je to páník, tak jsem se uklidnil a neběžel jsem se schovat domů. Domů jsem se jenom občas šel mrknout, abych zjistil, co dělají paničky, popřípadě jim s něčím pomohl a zase jsem běžel ven.
Před polednem využila panička momentu, kdy jsem spal na židli pod pergolou a šla mi krást pažitku. Schválně šla potichoučku, abych jí neslyšel, ale jak utrhla první kousek, už jsem na ní vyběhl. Skočil jsem jí po ruce a rafnul jsem jí, abych jí upozornil, že pažitka je moje. Ale nedala si říct a trhala jí dál. Tak jsem si lehl na záda, nastavil jsem jí bříško, nechal jsem si ho trochu podrbat a pak jsem chytil paničku za ruku a pořádně jsem se s ní popral.
Odpoledne už jsem byli venku všichni. To je paráda, když je takhle krásné počasí. Lehl jsem si do trávy a vyvaloval jsem se mezi sedmikráskami. Občas jsem si vlezl na moje místečko pod keřem, buď na polystyrén nebo vedle něj do kůry a lebedil jsem si tam. Domů jsem se vrátil až večer. Hezky jsem se nabaštil, zabral jsem si židli u počítače a odpočívám.

23. duben 2011 22:16:05

Kamarádi, všem vám přeju krásné prožití velikonočních svátků. Moc se omlouvám, že vám nenapíšu každému osobní vzkaz, ale strašně nás zlobí internet a po čtyřech týdnech marných oprav a úprav dneska zkolaboval úplně a zprovoznili nám ho teprve před chvilkou. Děkuju vám všem za myšky a za vzkazíky a budu se snažit co nejdříve vám odpovědět.

22. duben 2011 20:02:31

Ráno jsem si myslel, že půjdu ven a zase nic. Panička nám řekla, že budeme doma, protože ti řemeslníci dneska zase přijedou. Také že přijeli. My jsme teda museli být doma až do odpoledne, než zase odjeli. Moc se nám to nelíbilo, protože jsme viděli jak je venku krásně, ale co nám zbývalo jiného, než čekat až odjedou. Když jsme se konečně dočkali, tak jsme letěli ven a pořádně jsme si to venku užívali. V sedm hodin pro nás panička přišla, ale když viděla jak se nám venku líbí a jak je ještě krásně, tak nás tam nechala. Ještě jsem se hezky proběhl a pak jsem šel domů. Nabaštil jsem se a hned jsem šel odpočívat. Moc se těším na zítřek, protože už k nám nikdo nepřijde a my budeme venku hned od rána.

21. duben 2011 22:09:16

Dneska bylo venku nádherně. Ale bohužel nám to nebylo nic platné. Hned ráno k nám přijeli nějací řemeslníci a my jsme museli být doma. Panička řekla, že nebude riskovat, protože jsme prý vyplašení a všeho se bojíme a až bysme slyšeli nějaký rámus, tak bysme utekli a už by nás také nemusela najít. Takže pánové začali pracovat v kotelně, vynesli strarý kotel, připravili si podmínky pro nový a pak museli na střechu ke komínu. Potom museli něco připojovat ke každému radiátoru a to už bylo náročné i pro nás. Nejprve pracovali v našem bytě v přízemí. Tak to bylo dobré, až na nějaké vrtání a bouchání jsme to zvládli, ale pak nastala naše chvíle, protože jsme se museli přestěhovat z patra do přízemí. Panička to vyřešila docela dobře. Vždy vzala jednoho a šup s ním do přepravky a hurá dolů. Hezky se čtyřikrát proběhla po schodec a už jsme byli dole všichni a panička tam byla s námi, takže to byla paráda. Kolem páté hodiny ti pánové odešli a to bylo něco pro nás, protože jsme jak na povel všichni vyletěli na dvorek. Krásně jsme si to tam užívali až asi do čtvrt na sedm, kdy zase někdo zazvonil. Tentokráte to byl ten chlápek přes internet. Takže jsme počkali pěkně venku až do té doby než odešel. Ale on jen vyměnil nějaké zařízení a za chvíli už byl pryč. Tak teď uvidíme, jestli se mu ta oprava povedla a nebo ne. Pak jsme šli domů. Pěkně jsme se navečeřeli a všichni společně po tom náročném dni odpočíváme. Nejhorší je, že ti chlápci přijdou ještě zítra. Takže zase nás čeká domácí vězení. Ale panička říkala, že jsme moc šikovní a že to v pohodě zvládnem. Tak snad jo.

20. duben 2011 20:03:02

Ráno, hned jak jsem se vyspal, tak jsem utíkal ven. Hezky jsem se proběhl a pak jsem šel domů na snídani. Potom jsem si na chvíli sedl na škrabadlo a pak jsem zase vyrazil ven. Proběhl jsem se pěkně po dvorku a pak jsem se usadil pod keříkem. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem šel za holkama na boudu na sluníčko. Já jsem teda na té boudě neležel, ale seděl jsem před ní a holky jsem hlídal. Tak jsme si tam tak krásně užívali sluníčko a najednou jsem zaslechl jak nás panička volá. Sice křičela holky, ale na to já také slyším. Tak jsem utíkal a byl jsem u paničky první. Jenomže, panička je pěkný zrádce a řekla nám, že musí jet zase pryč a že my budeme hlídat. Žádnou radost jsem z toho neměl. Venku bylo tak nádherně a my jsme museli být doma. Ale panička nám slíbila, že přijedou brzy, tak jsem si řekl, že to teda vydržím. Když odjížděli, tak jsem jim zase z okna zamával a pak jsem šel spát. Když se vrátili, tak teda hodně dlouho mě trvalo, než jsem se probudil. Ale šel jsem je přivítat a pak jsem hned běžel na dvorek. Zase jsem lítal na dvorek a domů, protože jsem měl velikou radost, že už jsou páníci doma a to hlídání převezmou za nás. Přece jen je to velká zodpovědnost. Potom už jsem byl venku až do večera. Chvíli jsem běhal po dvorku a po zahrádce, občas jsem se mrknul k sousedům na králíkárnu, chvíli jsem si nahříval kožíšek na sluníčku a chvíli jsem zase ležel pod keříkem. Tak jsem to střídal až do večera. Mezi tím jsem občas letěl domů, ukázat se paničce, aby neměla starost a zase jsem honem běžel ven. Když panička pro nás přišla, tak jsem šel domů, ale moc se mi nechtělo. Jenomže jsem měl už docela hlad, tak jsem se nabaštil a pak jsem zalehl na židli k počítači a za chvíli jsem spal.

19. duben 2011 19:56:43

Ráno jsem šel ven. Proběhl jsem si nejdůležitější místečka a vrátil jsem se domů na snídani. Potom jsem šel na balkon a chvíli jsem se díval k sousedům do dvora. Pak jsem se rozhodl, že se musím jít zase podívat na střechu, abych věděl co je nového na ulici. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem šel zase zpátky na balkon. Potom jsem skočil do dvora a vlastně celý den jsem byl venku. Bylo krásné počasí, tak jsem si to parádně užíval. Běhal jsem po dvorku i po zahrádce, občas jsem se šel mrknout k sousedům na králíkárnu, také jsem několikrát skočil do sousedovic zahrady, ale vždy jen na chvíli a pak jsem zase šel domů na náš dvorek. Chvíli jsem poseděl s holkama na boudě, ale mě to opalování zase až tak moc nebaví, takže jsem za chvíli zase běhal po zahrádce. Vše jsem řádně prozkoumal a hlavně jsem si musel hlídat tu mojí pažitku. Odpoledne přišly paničky a vypadalo to, jakoby měly chuť si tu pažitku utrhnout. Tak jsem je teda převezl, pěkně jsem si do ní lehl a bylo to. Panička mi sice nadávala, že jí zničím, ale co, vždyť je to moje pažitka, tak si s ní můžu dělat co chci. Pak jsem si za ten kopec lehl a pěkně jsem pozoroval, co tam paničky vyvádí a samozřejmě jsem byl stále ve střehu a připraven si tu pažitku uhlídat. Paničky tentokrát neměly šanci. Když paničky odešly domů, tak jsem ještě zůstal venku. Ale fakt je, že jsem se paničce chodil každou chvíli ukázat. Byl jsem venku až do večera a pak jsem šel domů. Hezky jsem se nabaštil a šel jsem odpočívat.

18. duben 2011 19:46:06

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel ven. Proběhl jsem si nejdůležitější místečka a šel jsem se podívat domů na paničku. Hned jsem se nasnídal a šel jsem na balkon. Sedl jsem si k zábradlí a pozoroval jsem co se děje u sousedů na dvoře. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si zase vyskočil na střechu a rozhlížel jsem se po ulici. Pak jsem se vrátil na balkon a šel jsem se ukázat paničce, aby věděla, že už jsem zpátky. Pak jsem šel na dvorek. Dneska bylo celý den nádherně. Sluníčko svítilo a bylo i krásné teploučko. Tak jsem vlastně byl venku celý den. Občas jsem se proběhl po dvorku, potom jsem si vyskočil na plot a šel jsem se mrknout do zahrady, potom jsem se zase přemístil na sousedovic králíkárnu a také jsem odpočíval pod pergolou na židli a samozřejmě jsem byl i ukrytý pod keříkem. A tak to bylo po celý den. Odpoledne přišli páníci za námi na dvorek a tak jsem si chvíli hrál s provázkem a trochu jsem i prohnal holky a pak jsem měl jednu nehodu. Na dvoře máme takové tři květináče narovnané nad sebou. Já jsem chtěl být hodně vysoko, tak jsem si vyskočil až nahoru do toho vrchního. V tom náš soused, těsně za plotem pustil vrtačku a protože ty květináče jsou asi tak jeden a půl metru od plotu, tak jsem se tak strašně lekl, že jsem vyletěl z toho květníku a jak jsem se odrazil, tak jsem ty vrchní dva porazil a všechna hlína se z nich vysypala. A já jsem hnal domů. Panička mi řekla, že to nic není a šli jsme to spolu uklidit. Potom jsem ještě pobíhal po dvorku a pak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil a šel jsem zase ven. Venku bylo krásně a tak jsem si to dneska opravdu užíval. Večer jsem šel domů. Rovnou jsem si lehl na židli u počítače a v momentě jsem zase spal. Musel jsem to dohonit, vždyť přes den nemám ani chviličku čas na to, abych se trochu prospal.

17. duben 2011 19:48:16

Dneska ráno jsem probudil paničku a řekl jsem jí, že chci ven. Ona mi zase přemlouvala, že je málo hodin a že bych měl ještě spát. Tak jsem si vlezl k ní do postele a chvíli jsem si nechal drbat bříško. Ale za chvíli jsem jí utekl a sedl jsem si do okna a díval jsem se ven. Dlouho jsem tam tak nevydržel a za chvíli už jsem zase spal. Když už jsem se pak doopravdy vyspal, tak jsem šel ven. Honem jsem proběhl nejdůležitější místečka a běžel jsem domů. Rovnou jsem to vzal na balkon a odtud jsem se šel podívat na střechu. Chvíli jsem se tam rozhlížel po ulici a pak jsem zase seskočil na balkon. Pak jsem se šel nasnídat a vrátil jsem se zpátky na balkon. Tam jsem si lehl na koberec a odpočíval jsem. Pak jsem zase seskočil na dvorek. Celé dopoledne krásně svítilo sluníčko, odpoledne už se ale schovalo, ale mě to vůbec nevadilo. Celý den jsem byl skoro pořád venku. Chvíli jsem běhal po dvorku, chvíli jsem poseděl u stromu, pak jsem se zase schoval pod keříkem, občas jsem si zašel na králíkárnu, trochu jsem se pohonil s holkama, hlavně teda s Kikinou a mezitím jsem si občas odběhl na balkon, abych mohl zase seskočit dolů a tak jsem se bavil skoro celý den. Také jsem si odpoledne vyskočil na střechu naší letní kuchyně, sedl jsem si až na špičku a díval jsem se k sousedům do zahrady a když mě panička volala, abych slezl, tak jsem na ní zahrál docela pěkné divadélko, protože jsem se tvářil, jako kdybych nevěděl kudy dolů. Panička mě to pořád vysvětlovala a já jsem se jen chechtal pod vousy. Když už ale opravdu uvěřila tom, že nevím jak dolů, tak jsem seskočil, aby se uklidnila. Pak mi řekla, že jsem pacholek, ale že je moc ráda, že už jsem dole. Na dvoře jsem byl až do večera. Pak jsem se sebral a šel jsem domů. Pěkně jsem si skočil na židli u počítače a v momentě jsem spal. No není divu, vždyť jsem na nějaké spaní celý den neměl ani malinko času. Když jsem se probudil, tak jsem se šel nabaštit a znovu jsem zalehl a spím dál.

16. duben 2011 19:52:01

Dneska ráno jsem se nemohl dočkat až vyrazím ven. Pořád jsem chodil paničku budit, ale nějak mě to nešlo. Tak jsem na ní skočil, prošel jsem se po ní a jen mi řekla koukej si lehnout a ještě spi. Tak jsem ji nakonec poslechl a šel jsem ještě spát. Když jsem se probudil, tak to už bylo s paničkou lepší pořízení. Hned mi šla otevřít dveře na dvorek a já jsem tam konečně mohl vletět. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem na snídani. Potom jsem si šel odpočinout na chvíli na koberec na balkon. Ale jak jsem tam tak ležel, tak mě napadlo, že se mrknu na střechu. Hned jsem tam vyskočil, přešel jsem na druhou stranu a už jsem měl ulici jako na dlani. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem zase skočil zpátky na balkon. Odtud jsem to vzal rovnou na dvorek a hned jsem se usadil pod stromem a čekal jsem na ptáčky. Pak jsem se schoval pod keřík a když jsem viděl, že nějak neletí, tak jsem si vyskočil na plot a šel jsem na tu králíkárnu. Celé dopoledne jsem si užíval venku. Krásně svítilo sluníčko a bylo tam moc pěkně. Také jsem se parádně popral s paničkou. Ale to bylo proto, že zase přišla krást tu mojí pažitku. Panička to schytala a na ruce jí zůstaly krásné šrámy. Ale stejně to vyhrála, protože mi jí nakonec ukradla a odešla. Po obědě jsem si řekl, že si musím trochu odpočinout, tak jsem si lehl na židli k počítači a pěkně jsem tam usnul. Ale dlouho jsem nespal a šel jsem zase ven. Odpoledne byli venku i páníci, tak jsem se zase pěkně vyřádil s provázkem. Pak šli páníci domů a já jsem si šel na chvíli odpočinout pod pergolu na židli. Ale stejně jsem tam dlouho nebyl a zase jsem skočil na tu králíkárnu. Tak jsem to vlastně dělal až do večera. Chvíli jsem byl na králíkárně, chvíli na dvorku a tak jsem to střídal. Když se blížila sedmá hodina, tak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil a šel jsem si odpočívat. Jasně, že na židli k počítači.

15. duben 2011 19:52:25

Ráno jsem šel ven. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a běžel jsem domů na snídani. Pak jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem seskočil na dvorek, abych si dokončil svoji každodenní pravidelnou pochůzku. Dneska už se počasí malinko vylepšilo. Občas už dokonce i sluníčko svítilo, ale než jsem doběhl ven, abych se na něj podíval, tak se schovalo za mrak a nebo začalo pršet. Takže jsem celý den běhal chvíli po dvorku, seděl u stromu a pozoroval ptáčky nebo jsem byl schovaný pod keříkem a mezitím jsem byl doma, kde jsem si buď hrál v tunelu nebo jsem řádil na škrabadle a také nás panička provokovala s vábničkou a nebo jsem jen tak ležel a odpočíval a nebo jsem spal. Tyto činnosti jsem vlastně střídal celý den. K večeru se sluníčko ukázalo na trochu déle, tak jsem šel na balkon, odtud jsem seskočil na dvorek, pěkně jsem se proběhnul, chvíli jsem poseděl pod jabloní a pak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil, skočil jsem si na židli u počítače a odpočíval jsem.

14. duben 2011 19:58:43

Ráno jsem se šel podívat ven a zjistil jsem, že je stejně ošklivo jako bylo včera. Tak jsem si vyskočil na plot, rozhlédnul jsem se po našem i sousedovic dvoře, trochu jsem se proběhl po zahrádce a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a šel jsem se podívat na balkon. Sešli jsme se tam úplně všichni, tak jsme tam chvíli poseděli, ale sluníčko se pořád nechtělo ukázat, a tak jsme šli raději domů a vařili jsme s paničkou oběd. Dostali jsme ochutnat masíčko a já se šel zase podívat na dvorek. Usadil jsem se pod keřem a pozoroval jsem ptáčky. Potom přišla ven Kikina a parádně jsme se spolu proběhli. Honili jsme se nejdříve po dvoře a pak jsme vlítli do chodby a ještě jsme v té honičce pokračovali. Panička byla nadšená, protože jsme jí orazítkovali celou chodbu, a moc nás chválila jak jsme šikovní:-) Po obědě jsem si na chvíli vyskočil do okna. Díval jsem se na ulici, kde se po cestě procházely hrdličky, až jsem z toho usnul. Když jsem se probudil, šel jsem zase na dvorek. Sedl jsem si pod keř na polystyrén, hezky jsem se tam přikrčil za větev a pozoroval jsem ptáčky na protějším stromě jak zobou lojovou kouli. Potom jsem opatrně vyběhl pod ten strom a chtěl jsem některého z nich chytil. Ale jakmile jsem vyskočili, tak všichni uletěli. Ještě jsem na ně chvíli čekal pod stromem, a pak jsem šel domů. Vyskočil jsem si na židli k počítači a spal jsem. K večeru jsem se šel nabaštit a řekl jsem si, že se ještě půjdu mrknout ven. Rovnou jsem zamířil pod strom, tam jsem se usadil a čekal jsem, jestli přiletí nějaký ptáček. Ale žádný už nepřiletěl, tak jsem se za chvíli sebral a šel jsem domů. Opět jsem se vrátil na židli k počítači a hezky odpočívám.

13. duben 2011 18:49:19

Ráno jsem vyběhnul ven, ale vůbec se mi tam nelíbilo. Byla pěkná zima a pořádně zataženo. Tak jsem si proběhnul důležitá místečka a šel jsem si lehnout pod keřík. Během chvilky začalo pršet, a najednou začali poletovat sníh. Chvilku jsem to pozoroval z mého úkrytu, protože tam jsem byl v suchu, ale jakmile to trošku ustalo, přeběhnul jsem dvorek a šel jsem domů. Celé dopoledne jsem vždycky na chvilku vyběhnul, zkontroloval jsem ptáčky na stromě a zase jsem šel raději domů. Potkal jsem se tam s Kikinou, tak jsme se parádně proběhli po baráku.
Po obědě odjeli páníci pryč, takže jsme museli hlídat. Ani mi to moc nevadilo, že jsem nemohl ven, protože bych býval stejně doma spal. Takže jsem si lehl v kuchyni pod stůl a teprve, když se páníci vrátili, tak jsem vstal. Hned jsem se šel proběhnout na dvorek, pak jsem se letěl podívat domů na paničku a zase jsem utíkal ven. Chvíli jsem takhle poletoval sem tam, pak jsem ochutnal šunčičku a vyrazil jsem ven. Schoval jsem se pod keř a číhal jsem na ptáčky. Když se usadil jeden na větvi, pomalinku jsem se doplížil pod strom, zaklonil jsem hlavu a bradička mi jen kmitala, jak jsem se rozčiloval a chtěl ho chytit. Nakonec jsem se odrazil a vyskočil jsem po něm až k té větvi. Jenomže on mi uletěl. Tak jsem se chvíli procházel po dvoře a našel jsem si alespoň parádní větvičku. Hned jsem jí s hlasitým zpěvem letěl ukázat paničce. Položil jsem jí ji k noze a řekl jsem, ať mi jí hází. Tak jsem jí chvíli aportoval po chodbě. Pak jsem si ji odnesl do kuchyně a aby mi jí panička nesebrala, tak jsem si ji schoval pod lednici, a vyrazil jsem zase ven. Opět jsem se uložil pod keřem a sledoval jsem ptáčky. Dlouho jsem tam už ale nebyl a šel jsem domů. Nabaštil jsem se a vyskočil jsem si na gauč a odpočívám.

12. duben 2011 19:59:04

Ráno jsem zase vyrazil na pravidelnou pochůzku. Pak jsem šel na snídani a potom jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem tam odpočíval. Pak jsem se vypravil na dvorek. Docela bylo hezky, tak jsem se proběhl a pak jsem se usadil pod keříkem. Najednou začal foukat vítr a pořád byl větší a větší a netrvalo to dlouho a začalo pršet. Honem jsem utíkal domů. Sotva jsem dorazil, tak už venku lilo jako z konve. Tak jsem si lehl do okna na pelíšek a pozoroval jsem jak prší. Když jsem si myslel, že už přestalo pršet, tak jsem zase vyrazil ven. Ale už tam nebylo tak pěkně jako ráno, vítr foukal a docela se i ochladilo. Tak jsem šel domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal a pak jsem si lehl na pelíšek a odpočíval jsem. Po obědě jsem se přesunul na židli k počítači a odpočíval jsem dál. Pak jsem se šel zase na chvíli proběhnout. Dlouho jsem se tam nezdržel a zase mě vyhnal déšť. Tak jsem si zase lehnul na tu mojí židli a za chvíli už jsem spal. K večeru asi kolem šesté hodiny začalo krásně svítit sluníčko. Tak jsem šel na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem si lehl pod keřík. Najednou na jabloň přiletěla sýkorka. My jsme jim totiž ráno s páníkem pověsili novou lojovou kouli. Netrvalo to dlouho a přiletěla další a pak ještě. Celkem jich tam bylo pět. Jedna vždycky seděla na kouli a zobala a ostatní hopsaly po větvičkách stromu a čekaly až bude koule volná. Tak jsem je chvíli pozoroval, ale dlouho jsem to nevydržel. Vylítnul jsem z mého úkrytu, rovnou k tomu stromu. A ty sýkorky vůbec neuletěly a klidně si baštily dál. Tak jsem na ně chvíli koukal a pak jsem to vzdal a šel jsem raději domů. Zabral jsem si zase židli u počítače a odpočíval jsem.

11. duben 2011 20:01:04

Hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit paničku a křičel jsem, že chci ven. Chvíli jsem jí musel přemlouvat, ale pak mi přece jen šla ty dveře otevřít. Vyběhl jsem na dvorek, prošel jsem si ta nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a pak jsem šel na balkon. Chvíli jsem si tam sedl, ale moc dlouho jsem se nezdržel a už jsem zase byl na dvorku. Pěkně jsem se proběhnul a udělal jsem dobře. Páníci nás za chvíli zavolali a zase jsme museli hlídat, protože zase museli nutně odjet pryč. Už mě s tím docela štvou. Venku je krásně a my musíme hlídat. Ale já jsem si řekl, že teda vůbec hlídat nebudu. Pěkně jsem jim z okna zamával a šel jsem rovnou spát. Probudil jsem se až když přijeli. Panička se mi hrozně chechtala a říkala, že jsem určitě spal, protože mám malá očíčka. Mě to je jedno, že to poznala, má být se mnou doma. Po obědě jsem zase chvíli odpočíval na balkoně a pak jsem šel na dvorek. Pěkně jsem se proběhl a pak jsem odpočíval u jabloně. Pak přišli páníci za námi na dvorek. Pěkně jsme se zase vyřádili. Panička nás proháněla s provázkem a s hopíky a já jsem se teda něco nalítal. Pak najednou přiletěla na strom zase sýkorka, tak jsem se přitisknul v trávě a číhal jsem na ní. Netrvalo to dlouho a byla tam druhá. Paráda, jen mě bradička lítala. Ale stejně mi uletěly. Když šli páníci domů, tak jsme ještě zůstali venku. Proběhli jsme se a pak jsme šli domů. Dal jsem si večeři, zapil jsem to s vodou z kohoutku a lehl jsem si do křesílka a odpočíval jsem. Pořád jsem ale po očku pozoroval židli u počítače. Jak se panička zvedla, už jsem tam byl a určitě už dneska nemá šanci. Ta židle je prostě moje.

10. duben 2011 19:57:53

Ráno jsem šel nejdříve na balkon. Trochu jsem se rozhlédl po dvorku a teprve když jsem zjistil, že cizák u nás není, tak jsem seskočil na dvorek a šel jsem se proběhnout. Ale dlouho jsem se nezdržel a raději jsem se vrátil domů. Dal jsem si snídani a pak jsem zase zůstal na balkoně. Chvíli jsem tam jen tak ležel na koberci a pak jsem si sedl k zábradlí a pozoroval jsem co se děje u nás na dvorku. Teprve když jsem zjistil, že holky tam jsou, tak jsem seskočil dolů a byl jsem s nima na dvorku. Poseděl jsem u jabloně a jak jsem se tam tak rozhlížel, zahlédl jsem cizáka na plotě jak k nám kouká. Zachoval jsem klid a ani jsem se nehýbal. Ale to už ho uviděla i panička a přiletěla na dvorek a cizáka zahnala. To se mi teda ulevilo. Tak jsem na dvoře zůstal. Pak tam dorazil páník a to už jsem vůbec nemusel mít strach. Také jsem to hned využil a skočil jsem za plot na králíkárnu a potom jsem se šel ještě podívat i k sousedům, do zahrady. Chvíli jsem to tam prozkoumával a najednou jsem zaslechl, že se někdo ke mě blíží. Páni, to byl ale fofr jak jsem zdrhal. On tam totiž šel soused zase pracovat. Tak jsem zůstal na dvorku. Trochu jsem se proběhl a pak jsem si sedl pod keřík a v tom přiletěla na strom, zobat kouli, sýkorka. Tak jsem se přikrčil a pořádně jsem na ní číhal. Najednou se objevila na dvorku panička a šla mi zase krást tu mojí pažitku. Teda já jsem nevěděl co dřív. A dopadlo to špatně. Sýkorka uletěla a panička mi tu pažitku také ukradla. Po obědě jsem chvíli odpočíval doma, ale jen chvilku a pak jsem šel zase na dvorek. Netrvalo to dlouho a přišli za námi páníci. Byli tam s námi skoro celé odpoledne. Tak to se mi moc líbilo. Protože už jsem nemusel mít strach ze žádného cizáka. Já vím moc dobře, že páníci by mě nedali. Panička nás prohnala s provázkem a s hopíkem. Docela jsem se pěkně vyřádil. Když panička seděla na židli, tak jsem si sedl kousek od ní a nespouštěl jsem z ní oči. Najednou se zvedla a než se stačila otočit, už jsem byl na té její židli. Jé, ta nadávala, ale to je dobře, protože to bylo za to, že mě ukradla tu pažitku. Hezky jsem se tam stočil do klubíčka a už jsem jí tam nepustil. Musela si pěkně sednout na jinou židli. Když pak odešli domů, tak jsem se ještě hezky proběhnul a každou chvilku jsem si zaběhnul domů, podívat se na paničku. Když už bylo půl sedmé, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Pěkně jsem se nabaštil, lehl jsem si na židli k počítači a krásně si tu odpočívám.

9. duben 2011 19:51:37

Ráno jsem šel zase proběhnout nejdůležitější místečka a pak jsem se vrátil na snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem si tam odpočinul na koberci a zase jsem šel na dvorek. Vyskočil jsem na plot, chvíli jsem se díval do sousedovic zahrady a nevěřil jsem svým očím. Kus zahrady je úplně vyčištěno a dokonce zryto. Všechna křoviska co tam byla jsou pryč. Ale uprostřed zahrady je ohromná halda a tam je to vše naházené. Tak jsem teda seskočil z plotu a šel jsem tu hromadu prozkoumat. Pak jsem se vrátil a chvíli jsem běhal po dvoře, potom jsem se tam chvíli honil s holkama a pak jsem šel na králíkárnu a Kikina šla se mnou. Pěkně jsme to tam prozkoumali a šli jsme zase společně domů na dvorek. Najednou jsem viděl jak Kikina stojí a kouká po mně, tak jsem se rozběhnul a dal jsem jí velikou pusu. Ta se teda lekla, protože si myslela, že jí budu honit, ale kdepak. Tu pusu si fakt zasloužila. Potom jsem zase pobíhal po dvorku a najednou jsem zahlédnul paničku, jak míří rovnou k mojí pažitce. Jen se sehnula a natáhla ruku, tak už jsem jí do té ruky kousnul. Přece to je moje pažitka a nikdo mi jí nebude krást, ani panička. Nakonec jsem se s paničkou musel úplně poprat, ale stejně mi jí ukradla a docela pěkný kus. Po obědě jsem byl chvíli doma a pak jsem šel zase na dvorek. Najednou se u nás objevil cizák a šel rovnou ke mně. Začal jsem tak strašně křičet, že páník vyletěl z dílny a jak toho cizího kocoura uviděl, tak ho teda hnal. Ale já jsem hnal také. Rovnou domů. Letěl jsem po schodech nahoru a tam jsem skočil rovnou na chodbě na skříň. Paničky už také měly pohotovost, protože měly o mě hrozný strach, když jsem tak ječel. Pak mě panička z té skříně sundala a pořádně mě prohlédla, jestli mi ten cizák něco neprovedl, ale naštěstí vše dopadlo dobře, protože jsem včas stačil zdrhnout. Pak jsem si ještě znovu vyskočil na tu skříň a chvíli jsem tam ještě odpočíval. Potom jsem se jen tak procházel po bytě a objevil jsem krásnou krabici. Tak jsem si do ní vlezl a prý mi to v ní moc slušelo. Tak jsem si řekl, že si v ní na chvíli odpočinu, ale jak jsem si chtěl lehnout tak jsem zjistil, že se do ní nevejdu. Tak jsem musel přední tlapky nechat venku na zemi a už to bylo v pořádku. Když jsem si v krabici hezky odpočinul, tak jsem si řekl, že bych si teď měl odpočinout pořádně, tak jsem si skočil na židli k počítači a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem zase dělal šéfa a pak jsem se šel ještě podívat na dvorek. Panička mi řekla, že už je večer, tak abych byl brzo zpátky. Tak jsem proběhl dvorek a šel jsem domů. Hezky jsem se nabaštil a zase jsem se uložil na židli k počítači a odpočívám.

8. duben 2011 19:47:58

Hned jak jsem se ráno probudil, tak jsem skočil na paničku do postele a probudil jsem jí. Chvíli jsem u ní zůstal a nechal jsem si pořádně prodrbat bříško a potom jsem vyskočil, mňouknul jsem na paničku, že už to stačí a že chci ven. Tak mi šla otevřít. Jako každý den, tak i dneska jsem proběhl nejdůležitější místečka a za chvíli už jsem utíkal domů na snídani. Pak jsem šel na balkon, chvíli jsem se tam rozhlížel po okolí a za chvilku jsem seskočil na dvorek a šel jsem se proběhnout. Sluníčko svítilo už od rána, sice foukal vítr, ale dalo se to venku vydržet. Pak jsem se usadil pod keříkem a za chvilku už mě panička volala. Když jsem dorazil domů, tak jsem se dozvěděl, že páníci zase jedou nakupovat a že musíme hlídat. Dneska jsme to odnesli mi tři bez Michalky. Ta věděla dobře proč má zdrhnout. Tak mě nezbývalo nic jiného, než být doma. Když páníci odjížděli, tak jsem jim šel zamávat z okna a pak jsem šel spát. Když se páníci vrátili, tak jak jsem slyšel bouchnout dvířka u auta, honem jsem utíkal do okna, ale stejně se mi panička smála, protože prý jsem měl ještě malinké oči, jak jsem se právě probudil. Hned jsem utíkal na dvorek a pořádně jsem se proběhnul, ale ryhle jsem zase letěl domů, protože jsem byl zvědavý co páníci přivezli a hlavně jestli nezapomněli na nás. Měli štěstí, dostali jsme ochutnat šunčičku. Pak jsem zase letěl ven. Po obědě jsem si šel lehnout na balkon. Chvíli jsem tam odpočíval a pak jsem se šel proběhnout. Za chvíli jsem běžel domů a šel zase rovnou na ten balkon. Za chvíli přišla panička za mnou a ta se teda lekla, protože mě vůbec nemohla najít. Jak je tam totiž položený koberec, tak ho vítr otočil a udělal se tam takový pěkný tunel a já jsem se do něho schoval. To se teda panička lekla, když jsem vyskočil. Pak jsem šel zase běhat na dvorek. Chvíli jsem byl na sluníčku, chvíli jsem seděl pod keříkem a pak přišla panička za mnou. Nejdříve jsem šel vyzkoušet takovou pyramidu květináčů. Zajímalo mě co tam v tom horním je. Tak jsem tam vyskočil a zjistil jsem, že zatím jenom hlína a tak jsem si tam do toho lehl, aby měla panička radost, že už jí v květináči kvete kytička. Když mě to tam přestalo bavit, tak jsem šel prozkoumat meruňku. Ona totiž nádherně kvete a těch včeliček co na ní je. Tak jsem tam na ten stromek vylezl, trochu jsem se porozhlédnul z té výšky, asi tak metr nad zemí a zase jsem seskočil dolů. Potom jsem zjistil, že na zahrádce máme docela pěkný kopec pažitky. Tak jsem do něj skočil. Panička když to viděla, tak mě odehnala a jak se sehnula a říkala mi, že tahle pažitka je její, tak jsem po ní skočil znovu. Pak jsem si k ní lehl, aby panička měla jasno, čí ta pažitka vlastně je. Pak jsem ještě lítal po zahrádce, panička mi házela hroudičky a já jsem je chytal. Teda to byly zase skoky do výšky. Já jsem se tak vyřádil, že jsem si potom musel jít lehnout do sleníku na polici, abych si odpočinul. Pak panička utekla, ale já jsem ještě zůstal venku. Když už mě to tam přestalo bavit, tak jsem šel domů. Měl jsem štěstí. U počítače byla volná židle, tak jsem si na ní vyskočil a ať si panička nemyslí, že jí tam pustím. Pěkně si na ní odpočívám.

7. duben 2011 19:52:17

Dneska ráno jsem zase vyrazil na pravidelnou pochůzku. Pěkně jsem proběhl nejdůležitější místečka a pak jsem se šel podívat domů. Panička mi řekla, abych se brzo vrátil, tak jsem šel raději včas. Ukázal jsem se paničce a pak jsem vyrazil znovu. Tentokrát jsem to vzal přes balkon. Rovnou jsem seskočil na stříšku a už jsem skákal na dvorek. Proběhl jsem se a šel jsem na snídani. Pak jsem šel chvíli zase na balkon, trochu jsem se tam natáhnul a když jsem si odpočinul, tak jsem zase seskočil na dvorek. Venku bylo dneska celý den nádherné teploučko. Krásně svítilo sluníčko a jak moc hřálo, skoro jako v létě. Celé dopoledne jsem byl na dvorku. Pobíhal jsem, vyhříval jsem si kožíšek na sluníčku, byl jsem ale i pod keříkem a odtud jsem pozoroval ptáčky. Na strom jsme zase pověsili další lojovou kouli a sýkorky jsou tam pořád. Tak mám alespoň na co koukat. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na pelíšku a pak jsem zase šel ven. Už dopoledne začal foukat vítr a během odpoledne foukal pořád víc a víc. Odpoledne byli páníci na dvorku, tak mi panička vyndala mojí modrou židli a já jsem si na ní lehl a dokonce jsem tam i usnul. Pak šly paničky domů, tak jsem šel také. Šel jsem na balkon, tam to tolik nefoukalo, tak jsem si tam lehl na koberec a krásně jsem tam odpočíval. Dlouho to netrvalo a já jsem tam usnul. Potom se panička přišla za mnou podívat, tak jsem jí nastavil bříško, trochu mě ho prodrbala a já jsem spal zase dál. Když jsem se probudil, tak jsem seskočil na dvorek a šel jsem se trochu proběhnout. Sluníčko už se schovalo a začalo se nějak zatahovat. Tak jsem se musel ještě pěkně proběhnout, kdyby náhodou začalo pršet. Pak jsem šel domů. Pěkně jsem se navečeřel, lehl jsem si na pelíšek a odpočíval jsem.

6. duben 2011 19:58:50

Dneska ráno jsem se probudil, skočil jsem k paničce do postele a myslel jsem si, že ji probudím, ale kdepak. Tak jsem si řekl, že jí nechám ještě v klidu a vypravil jsem se za druhou paničkou. Ta už byla vzhůru, tak jsem si k ní skočil do postele, dal jsem jí pusinku a pak jsem si nastavil bříško a trochu jsme se prodrbali. Když už jsem bříško nepotřeboval víc prodrbat, tak jsem seskočil z postele, panička vstala a rovnou mi šla otevřít dveře. Hezky jsem proběhl dvorek a šel jsem se mrknout domů. Vyběhl jsem na balkon a dal jsem si ještě kolečko. Seskočil jsem na dvorek a pěkně jsem se ještě proběhnul. Pak jsem se vrátil domů a to už i moje panička byla v kuchyni. Ta koukala, že už se jdu ukázat a ještě víc koukala, když jí druhá panička řekla, že už jsem tu byl jednou. Pak jsem se nasnídal a šel jsem na balkon. Tam jsem si lehnul na koberec a odpočíval jsem. Sluníčko už krásně hřálo, tak jsem si nahříval kožíšek, ale moc dlouho jsem tam nevydržel a už jsem zase běžel domů. Celé dopoledne jsem byl na dvorečku. Běhal jsem tam, občas jsem i vyskočil na plot a mrknul jsem k sousedům do zahrady, také jsem byl na králíkárně a hlavně jsem hodně odpočíval pod keříkem na polystyrénu. Samozřejmě, že jsem každou chvíli doběhl i domů za paničkou, abych se jí ukázal a aby neměla starost. Po obědě jsem si chvíli odpočinul na pelíšku. Potom jsem zase vyrazil na dvorek. Odpoledne k nám přišel náš strejda na návštěvu. Naštěstí zůstal jen mezi dveřma a nešel dál. Já jsem stál nahoře na schodech a zdálo se mi to nějaké divné, že nejde dál. Tak jsem tam tak nakukoval a najednou jsem to uviděl. On totiž s sebou přivedl pejska, ale to nebyl pejsek, to byl ohromný pes, který jak vlezl do chodby, aby ho paničky mohly hladit a drbat, tak snad tu chodbu zabral celou. Nevím jaká je to rasa, jenom vím že je strašně velikánský a já jsem se moc bál. Panička mu přinesla vodičku a jak pil, tak jsem toho využil, přitiskl jsem se ke zdi a proletěl jsem kolem něho dolů do bytu. Tam jsem se schoval pod postelí a čekal jsem až zase odejde. Jenže aby toho nebylo málo, tak k nám přišel ještě nějaký pán a právě v tom našem bytě dělal něco s elektrikou. Takže panička přišla za mnou a řekla mi, že už se nemám bát, protože pejsek už šel domů a toho pána se prý také nemám bát. Tak jsem vylezl z pod postele, ale místo abych se šel na toho pána podívat, vyskočil jsem do okna a panička mi ho otevřela a já jsem skočil na dvorek. Celou dobu jsem byl schovaný pod keříkem a teprve, když panička přišla za námi na dvorek a řekla, že ten pán už je také pryč, tak jsem se šel podívat domů. To bylo bezva, když už u nás nikdo cizí nebyl. Pak jsem se šel ještě proběhnout a když bylo sedm hodin, tak panička přišla za mnou na dvorek, řekla mi že se jde domů, tak jsem teda
šel. Pěkně jsem se nabaštil, lehl jsem si na pelíšek a odpočíval jsem.

5. duben 2011 19:11:49

Dneska ráno, ještě byla velikánská tma paničky vstaly, oblékly se a jak dělaly rámus, tak nás samozřejmě vzbudily. Já jsem si myslel, že už je ráno a půjdu ven. Jenomže panička mi řekla, že ven ještě jít nemůžu, protože je tam veliká tma a že máme jít ještě spinkat. Paničky totiž pospíchaly na autobus a řekly nám, že jedou do Prahy. A že až se vyspinkáme, tak máme doma páníka a ten nás pustí ven. Tak nám nezbývalo nic jiného, než jít ještě spát. Teda, to byla doba než se nám paničky vrátily. Ještě štěstí, že jsme byli doma s páníkem a mohli jsme běhat venku. Večer mi páník řekl, že už paničky za malou chvilku přijdou, tak jsem skočil do okna a čekal jsem na ně. Pořádně jsme se přívítali a když jsem viděl, že paničky jsou pěkně utahané a nevypadají na to, že by ještě chtěly utéct, tak jsem se šel ještě proběhnout. Ale dlouho jsem tam nebyl, zase jsem běžel za paničkou a jsem moc rád, že už je doma.

4. duben 2011 21:43:16

Ráno jsem se vypravil ven. Proběhl jsem všechna důležitá místečka a šel jsem na snídani. Pěkně jsem se nabaštil a pak jsem chvíli poseděl na škrabadle. Pak jsem se rozhodl, že zase půjdu ven. Prošel jsem se po dvorku, sice trošičku pršelo, ale to vůbec nic nebylo a pak jsem se usadil pod keříkem na polystyrén. Hezky jsem pozoroval co se děje na dvorku, díval jsem se na ptáčky a najednou jsem zjistil, že začalo strašně moc pršet. Honem jsem vyletěl a utíkal jsem domů. Když panička viděla jak jsem zmáčený, honem vzala ručník a šli jsme sušit kožíšek. Když byl kožíšek vysušený, tak jsem dostal obrovskou žízeň. Vyskočil jsem si na kredenc a dal jsem si vodičku, točenou přímo z kohoutku. To je dobrota. Pak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven. Potom mě napadlo, že bych mohl trochu prohnat holky, ale nějak jsem neměl úspěch. Ono se jim nechtělo. Tak jsem si chvíli pohrál s myškou. Nosil jsem jí paničce a ona mi jí házela po schodech dolů. Po obědě jsem si na chvíli odpočinul a pak jsem se šel kouknout ven. Ale pořád pršelo, tak jsem šel zase domů. Zrovna byla volná židle u počítače, tak jsem si na ní vyskočil a chvíli jsem tam odpočíval. Když mě to přestalo bavit, tak jsem šel ven. Už pršelo jenom malinko, tak jsem se prošel a usadil jsem se pod keříkem. Najednou se začalo krásně vyjasňovat a za chvíli už svítilo sluníčko. Teda to bylo prima. Hned jsem se pořádně proběhnul a pak jsem si vyskočil do okna na parapet a tam jsem si nechal nahřívat kožíšek. Tím oknem jsem nakukoval dovnitř, protože tam byla panička a já jsem jí pozoroval. Když panička zjistila, že na ní koukám, tak šla otevřít okno. Honem jsem šel k ní, ale jak mi řekla abych šel domů, tak jsem rychle zacouval zpátky a dál jsem se opaloval. Pak jsem seskočil dolů a šel jsem se ještě proběhnout. Před sedmou hodinou jsem se sebral a šel jsem domů. Nejdříve jsem se usadil na skříni na chodbě, abych měl trochu přehled a pak jsem seskočil, dal jsem si večeři a šel jsem si lehnout na polštářek a odpočíval jsem.
dal jsem si večeři a šel jsem si lehnout na polštářek a odpočíval jsem.

3. duben 2011 20:11:10

Dneska ráno jsem opět vyrazil na pochůzku. Proběhl jsem vše důležité a šel jsem domů na snídani. Potom jsem se šel podívat na balkon, tam jsem si chvíli poležel a pak jsem seskočil dolů na dvorek a šel jsem se proběhnout. Dneska bylo venku nádherné počasí a tak jsem si to opravdu užíval. Pobíhal jsem po dvorku a po zahrádce, občas jsem vyskočil na plot a mrknul jsem do zahrady, pak jsem také chodil na králíkárnu, vyhříval jsem se na sluníčku, odpočíval jsem ve stínu pod keříkem a občas jsem se šel podívat domů na paničku. Odpoledne přišli páníci na dvorek a byli tam s námi až do večera. To bylo bezvadné. Ale i tak jsem se sebral a šel jsem k sousedům do zahrady. Tam jsem si lehl a usnul jsem. O to horší bylo, když jsem se probudil a kousíček ode mně stál ten bílý kocour. Já jsem se tak lekl, že jsem se nezmohl na nic jiného, než se zvednout a letět domů. Jenomže jsem letěl až do kuchyně. Panička se vylekala, že se mi asi něco stalo, ale když za mnou přišla tak zjistila, že je vše v pořádku a já jsem jenom pořádně vyplašený. Když jsem se uklidnil, tak jsme šli zase na dvorek. Už jsem nikam neodešel a lehl jsem si na boudu a tam jsem odpočíval. Potom jsem se přestěhoval na mojí modrou židli a odpočíval jsem dál. Pak šly paničky domů, vařit večeři, tak jsem šel také. Ochutnal jsem šunčičku a šel jsem zase na dvorek. Tam mě páník chvilku prohnal s provázkem a pak odešel a já jsem ještě zůstal venku. Když se blížila sedmá hodina, tak jsem šel domů. Hezky jsem se nabaštil, zalehl jsem na pelíšek a odpočíval jsem.

2. duben 2011 19:34:05

Od rána zase krásně svítilo sluníčko a bylo hezky teploučko, takže jsem se během celého dne ani moc nezdržoval doma.Jen jsem se vždy přiběhnul ukázat nebo nabaštit a zase jsem uháněl ven. Hned po ránu jsem si odbyl pochůzky na důležitých místech a usadil jsem se na plotě. Krásně na mě svítilo sluníčko a tak jsem se nahříval a přitom jsem sledoval, co se děje u sousedů v zahradě. Když mě to omrzelo, vrátil jsem se na dvorek a pořádně jsem překontroloval, co kde máme, prošel jsem i zahrádku a uložil jsem se pod keř na polystyrén. Páník byl venku se mnou, tak jsem šel občas omrknout, co dělá, trochu jsem mu pomohl a zase jsem šel odpočívat. Jak jsem se tak vyvaloval pod keřem, najednou kolem mě něco proletělo. Hned jsem vyskočil a šel to omrknout. A on to byl motýl. Chvíli jsem ho proháněl po zahrádce a netrvalo to dlouho a už jsem ho měl. Hned jsem ho utíkal ukázat paničce a ona místo, aby byla ráda, tak mi zase vynadala, že jsem lump, když chytím hned prvního motýlka, který k nám přiletí. Za chvíli už létal kolem zlatého deště další, ale toho jsem teda nechal být, aby neměla panička zase zbytečné řeči. Po obědě jsem si lehnul na dvoře na naši boudu. Netrvalo to dlouho a začaly se mi zavírat oči. Tak jsem si hezky udělal pohodlíčko a hodně dlouho jsem tam spal. Když jsem se probudil, zjistil jsem, že paničky vystěhovaly ven stůl a židle, tak jsem hned vyskočil na židli, abych si vyzkoušel, jak se na ní leží. Ale hned jsem se zase zvednul a šel jsem se mrknout k sousedům do zahrady. Trochu jsem si to tam prošel, ale pořád jsem musel myslet na tu židli, aby mi na ní náhodou někdo nevlezl, takže jsem se raději vrátil. Židle byla prázdná, tak jsem si na ní vyskočil, hezky jsem se tam uvelebil a chvilku jsem se na ní vyvaloval. Když mě to ležení přestalo bavit, šel jsem zase proběhnout moje místečka. Pak přišly ven paničky, a tak jsme si hezky pohráli. Ony mi házely hroudičky na zahrádce a já skákal do výšky a chytal je, a pak jsem ještě chvíli proháněl provázek. Když paničky odešly, šel jsem se ještě rozhlédnout na plot. Když mě panička zavolala, abych už šel domů, hned jsem seskočil a utíkal jsem. Myslel jsem si, že se uložím na židli k počítači, ale zjistil jsem, že po okně běhá moucha, a tak jsem vyskočil na parapet. Zatím jí sleduju, ale doufám, že se mi podaří jí chytit. A pak už půjdu určitě spát na tu židli.

1. duben 2011 20:55:54

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel vzbudit paničku. Moc se jí vstávat nechtělo, ale když viděla, jak moc chci ven, tak se překonala a šla mi otevřít. Pěkně jsem se proběhl po dvorku a za chvíli už jsem byl doma. Ukázal jsem se paničce a šel jsem znovu. Ale zase jsem se za chvíli vrátil a dal jsem si snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon, chvíli jsem poseděl u zábradlí a pak jsem seskočil dolů a šel jsem zase na dvorek. Proběhl jsem všechna důležitá místečka, poseděl jsem pod keříkem, trochu jsem se pohonil s holkama, protože všechny tři byly také venku, odpočíval jsem na boudě, seděl jsem na pergole, zkrátka jsem si užíval. Najednou jsem zaslechl nějaké bouchání a připomínalo mi to klepání masa. Holky také zpozorněly a tak jsme společně všichni utíkali domů za paničkou na ochutnávku. Jenomže dneska je 1. dubna takže apríl a skutečně to apríl byl. Naše panička nás potřebovala svolat domů, protože páníci chtěli odjet a tak jí nic lepšího nemohlo napadnout, než nás takhle obelstít. Nám už nezbývalo nic jiného, než zůstat doma, hezky hlídat a čekat na páníky až se vrátí. Naštěstí jim to až tak moc dlouho netrvalo a docela brzo se vrátili. Hned nám zase otevřeli dveře a my jsme se šli pěkně proběhnout. Ale zase jsme byli každou chvilku doma, protože jsme měli velikou radost, že už se vrátili. Tak jsme lítali ven a domů a tak nás to drželo hezkou chvíli. Po obědě jsem si šel lehnout na dvorek pod keřík a tam jsem odpočíval. Odpledne přišli páníci na dvorek a tak to bylo zase bezva. Panička nás prohnala s myškou na prutu a také s provázkem. Pěkně jsem se vyřádil. K večeru páníci odešli a já jsem ještě zůstal venku. Proběhl jsem se po dvorku, šel jsem se podívat na králíkárnu, chvíli jsem poseděl u jabloně a pak jsem si vyskočil na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady. Když bylo sedm hodin, tak jsem šel domů. Akorát jsme se sešli s paničkou na chodbě, ona totiž šla pro mě. Ta koukala jaký jsem šikulka, že jdu domů bez nějakého volání. Hezky jsem se nabaštil, lehl jsem si v okně na pelíšek, chvíli jsem pozoroval co se děje venku. Potom jsem si vzpomněl na mojí židli u počítače. Jenomže si na ní seděla druhá panička. Tak jsem na ní udělal oči a paničce hned došlo, že tu židli nutně potřebuji. Tak se z ní zvedla, já jsem si na ní vyskočil a odpočívám.

31. březen 2011 19:55:32

Ráno jsem vyběhnul ven, ale počasí se nám trošinku pokazilo, takže se sluníčko každou chvíli schovalo za mrak, a tak mě to tam tak moc nebavilo. Jen jsem si proběhnul důležitá místečka a vrátil jsem se domů. Chvíli jsem si hrál v tunelu a s myškou a pak jsem začal lítat jako šílenec po baráku. Lítal jsem přes křesla, přes gauč a nakonec mi vběhla do cesty Kikina, tak jsme se spolu pořádně prohnali, až jsme z toho doběhli ven. Kikina za chvíli utekla domů a já ještě pořádně prohnal lupínka, která se ve větru kutálela po zemi. Když jsem se uklidnil, lehnul jsem si na polystyrén pod keř a trochu jsem se odpočinul. Pak jsem se šel mrknout k sousedům na králíkárnu a zase jsem se šel ukázat paničce domů. Tak jsem to střídal až do oběda. Po obědě jsem si lehnul na židli k počítači a usnul jsem. Probudilo mě až když jsem zaslechl nějaký šramot na chodbě. Hned jsem se utíkal podívat, co se děje, abych náhodou o něco nepřišel. A to jsem udělal moc dobře, protože paničky se chystaly na půdu, že to tam trochu srovnají. Samozřejmě jsem byl hned připravený jít s nimi. Je to totiž místo, kde jsem ještě v životě nebyl, protože mě tam panička nechce pustit, abych někam nezalezl. Ta půda je z větší části hodně nízká, takže by mě tam musela panička hledat a přitom se plížit po zemi. Jenomže já jsem si takovouhle příležitost nechtěl nechat ujít a hned jsem stál u dveří. Tak abych měl klid, přinesla panička kšíry, oblékla mi je a šli jsme tam spolu. To byla paráda, všechno jsem si prohlédl, i jsem se mohl podívat do těch nízkých míst a dokonce jsem si vyzkoušel i chůzi po trámu. Moc se mi tam líbilo. Paničky odtamtud vyházely nějaké krabice, že je pak venku rozřežeme. Tak jsme je společně odnesli na dvorek, já jsem si tu nejlepší z nich vybral a udělal jsem si z ní domek. Kikině to bylo líto, tak mi vyskočila na střechu, domek se celý zaklimbal, já se lekl a utekl jsem . Ale za chvilku jsem byl zpět a už jsem zase bydlel. Pak mi ještě dala panička napůl rozřezanou krabici, ze které jsem měl jakoby stan, tak jsem ještě chvíli stanoval. Potom mi ale panička všechno sebrala a rozřezala a já neměl nic. Ale našel jsem si jinou zábavu. Páník natíral okno do dílny, takže ho vysadil a já skočil tou dírou dovnitř, ani jsem se tam nezdržel, dveřmi jsem vyběhnul a šel jsem znova. To už jsem si to tam trochu prohlédl. Potom jsem se šel podívat k sousedům na králíkárnu a nakonec jsem se usadil pod pergolou a pořádně jsem se u paničky pomazlil. Mezitím přiletěly na strom dvě sýkorky, tak jsem se opatrně plížil za nimi, bradička mi jen cukala a už jsem si představoval, jak si popovídáme z očí do očí, ale jakmile jsem se doplížil ke stromu, tak mi uletěly. Pak šli páníci domů, já jsem se ještě proběhnul po zahrádce a šel jsem taky. Nabaštil jsem se, zalehnul jsem na židli k počítači a v momentě jsem spal.

30. březen 2011 21:21:10

Dneska ráno jsem probudil paničku a hned jsem vyrazil na pochůzku. Proběhl jsem jako vždy ta nejdůležitější místečka a honem jsem utíkal domů. Nabaštil jsem se a chvíli jsem si odpočinul pod stolem. Potom jsem šel na balkon. Holky už se tam opalovaly, ale na to já nejsem, tak jsem tam chvíli také poseděl, ale pak jsem dostal primový nápad a vyskočil jsem si na střechu a šel jsem pozorovat dění na ulici. Pak jsem se vrátil a rovnou jsem skočil na dvorek a odtud zase na pergolu a ještě jsem se prošel po střeše na letní kuchyní. Došel jsem až na okraj, tam jsem si sedl a pozoroval jsem co je nového na dvoře u sousedů. Nic zajímavého jsem tam neobjevil, tak jsem zase seskočil na dvorek a chvíli jsem si poseděl pod keříkem. Celé dopoledne jsem byl venku. Pobíhal jsem po dvoře, šel jsem na králíkárnu, seděl jsem pod keříkem a u jabloně a pak jsem šel na oběd. Po obědě jsem si chvíli lehnul na pelíšek v okně a odpočíval jsem. Pak jsem šel zase ven. Odpoledne za námi přišli na dvorek páníci. To bylo něco. Pod pergolou máme troje dveře. Jedny jsou od dílny, druhé od letní kuchyně a třetí od kůlny. Všechny dveře páník vysadil a všichni společně je začali natírat. Také natírali futra a v nestřeženém okamžiku jsem se ztratil. Paničky mě začaly hledat, běhaly po celém dvoře i po baráku, ale nenašly mě. Potom je napadlo, že bych mohl vlézt do té kůlny, protože tam máme vstup zakázaný. Z té kůlny totiž vede žebřík na takovou půdu, kde jsou nějaké věci. No a já jsem využil toho, že páníci byli zábráni do práce a šup, už jsem vyšplhal po žebříku a byl jsem na té půdě. Páník tam za mnou vylezl, ale protože já po žebříku dolů neumím chodit a odnést jsem se nechtěl nechat, protože to by byla ostuda a tak páník na druhé straně té půdy otevřel dvířka a řekl mi, že až se mi bude chtít, tak abych odešel tím vikýřem a odešel. Tak jsem toho využil a všechno jsem tam pořádně prozkoumal. Jenomže se tam skoro vůbec nechodí, tak je tam spousta pavučin a já jsem se samozřejmě s nima krásně nazdobil. Když jsem pak seskočil dolů na dvorek, tak jsem myslel, že se panička zblázní, když viděla jak vypadám. Já jsem měl plné vousy pavučin a jedna pěkná pavučina mě visela za uchem. Panička se chechtala a řekla mi, že to mám jak náušnici. Ale fakt to bylo pěkné. Potom mě to panička všechno očistila a když jsem byl zase jako ze zlata, tak jsem se tam vypravil znovu. Ale to už tak nedopadlo, to už jsem se vrátil čistý. Několikrát jsem si tu trasu zopakoval a když byl večer, páník zase dveře nasadil, vylezl na tu půdu, zavřel vikýř a dveře do kůlny a měl jsem hotovo. Už jsem se tam nedostal. Ale bylo to moc prima a moc se mi to líbilo. Pak páníci odešli, ale já jsem ještě zůstal chvíli venku. Pěkně jsem se proběhl po dvorku, poseděl jsem pod keříkem a pak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil a zalehl jsem na židli k počítači a odpočíval jsem.

29. březen 2011 19:51:10

Ráno jsem zase vyrazil ven. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Chvíli jsem si odpočinul na škrabadle a pak jsem vyrazil ven. Nejdříve jsem šel na balkon, chvíli jsem tam poseděl, pak jsem seskočil dolů a zase jsem to celé obešel a šel jsem na balkon. Takových koleček jsem si dal několik. Potom jsem se proběhl po dvorku a pak jsem chvíli poseděl u jabloně a pak jsem šel pod keřík. Také jsem se občas vyhříval na sluníčku. Dneska celý den bylo nádherně. Sluníčko krásně svítilo a tak jsem si to opravdu užíval. Byl jsem pořád venku. Jen občas jsem se šel podívat domů na paničku a zase jsem letěl ven. Odpoledne byli venku i páníci a tak to bylo bezva. Panička nás zase prohnala s naší oblíbenou hračkou, provázkem a to jsme se zase pěkně vyřádili. Pak šli páníci domů a já jsem zůstal venku. Ještě jsem se proběhl a pak jsem chvíli seděl pod keříkem a potom jsem šel na balkon. Pak jsem zase seskočil dolů a ještě jsem byl na dvorku. Když se sluníčko schovalo, tak jsem šel domů. Ale moc se mi ani nechtělo, jenomže panička řekla, že už musím jít, tak jsem teda šel. Pěkně jsem se nabaštil, lehl jsem si na židli k počítači a odpočíval jsem.

28. březen 2011 20:00:12

Dneska ráno jsem se probudil a zase jsem nemohl dostat paničku z postele. Jen mě nadávala a posílala mě spát a já už jsem měl zatím dávno vyspáno. Tak jsem zase pobíhal po baráku a zpíval jsem si do kroku. Když už konečně panička vstala, tak mi šla otevřít dveře. Pěkně jsem se proběhl a šel jsem se nasnídat. Chvíli jsem si odpočinul a zase jsem vyrazil ven. Proběhl jsem dvorek, byl jsem na králíkárně a pak jsem se usadil pod keříkem. Najednou se na dvorku objevila Kikina. Začala lítat po dvoře a pak se usadila u jabloně do té mulčovací kůry. Tak jsem tam na ní vletěl, ale ona se nedala a syčela na mě jako had a vůbec mě k sobě nepustila. Ale já to mám pod tím keříkem také a jsem úplně stejný jako Kikina, protože jak se některá z holek jen k tomu keříku přiblíží, tak už jí ženu pryč. Dneska bylo venku docela pěkně. Celé dopoledne svítilo sluníčko, tak jsem si ho opravdu užíval. V poledne se zatáhlo a vypadalo to, že snad bude pršet. Ale naštěstí se to za chvíli přehnalo a zase sluníčko vyskočilo a svítilo až do večera. Odpoledne mi to ale nebylo nic platné, protože páníci zase odjeli a my jsme museli hlídat. Ale měli teda veliké štěstí, že přijeli docela brzo a zase jsme mohli vyrazit ven. Dneska jsme se měli docela dobře. Naše Míša má narozeniny a dostala dortíček. Protože není lakomá, tak nám dala ochutnat. Docela byl dobrý a za chvilku byl pryč. Odpoledne jsem byl zase venku a užíval jsem si krásného počasí. K večeru, když už nám sluníčko na dvorku přestalo svítit, tak jsem šel domů. Hezky jsem se nabaštil a lehl jsem si na polštářek a odpočíval jsem.

27. březen 2011 19:56:15

Dneska ráno, po tom včerejším skoro celodenním spaní jsem měl docela brzo vyspáno. Hned jsem skočil na paničku a vzbudil jsem jí. Jenomže místo toho, aby vyskočila a šla mi otevřít dveře na dvorek, tak mi klidně vynadala a řekla mi, abych koukal ještě spát, protože ještě není ani šest hodin a to prý hodní kocourkové ještě spinkají. Chvíli jsem jí přemlouval a když jsem viděl, že s ní opravdu nehnu, tak jsem odešel. Šel jsem za druhou paničkou zkusit jestli alespoň ona má pro svého kocourka pochopení. Ale dopadl jsem stejně. Tak jsem chvíli pobíhal po bytě a pak jsem se zase vrátil k mojí paničce. Zkusil jsem to trochu jinak. Vyskočil jsem do okna, postavil jsem se na zadní a hezky předníma tlapkama jsem jí zahrál na žaluzie. A abych to ještě trochu vylepšil, tak jsem k tomu hezky z plných plic zpíval. Panička místo toho, aby byla nadšená, jakého má hudebně nadaného kocourka, tak začala zase nadávat a hnala mě spát. Tak jsem raději odešel a sedl jsem si do jiného okna na pelíšek a díval jsem se ven. Pak jsem se sebral a šel jsem zase na druhou paničku. Skočil jsem k ní do postele a chvíli jsem tam jen tak seděl. Žádné mazlení se ale nekonalo. Na to já teda neměl náladu, protože jsem chtěl ven. Panička chvíli dělala drahoty, ale pak teda vstala a šla mi otevřít. Vyběhl jsem jako drak, proběhl jsem vše důležité a letěl jsem na králíkárnu. Chvilku jsem si tam poseděl a pak jsem šel domů. Nasnídal jsem se a lehl jsem si na škrabadlo, abych si trochu odpočinul. Pak jsem šel na balkon a odtud jsem seskočil na dvorek a lehl jsem si pod keř. Během dopoledne jsem byl docela dost venku. Sice žádné velké teplo nebylo, ale to sluníčko už se na nás dívalo, tak to bylo hned veselejší. Po obědě jsem si lehl na pelíšek v okně a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem si šel proběhnout dvorek a vrátil jsem se domů. Lehl jsem si na židli u počítače a usnul jsem. Když jsem měl vyspáno, tak jsem šel zase na chvíli ven, pěkně jsem se proběhl a pak jsem zase chvíli poseděl pod keříkem a pak jsem se vrátil domů. Nejdříve jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem si řekl, že se ještě půjdu podívat na balkon. Chvíli jsem tam poseděl u zábradlí a pozoroval jsem u sousedů pejska. On na mě také koukal a když na mě začal štěkat, tak jsem šel domů. Nabaštil jsem se, zabral jsem si židli u počítače a v momentě jsem spal,

26. březen 2011 19:53:22

Dneska ráno jsem zase musel paničku probudit. Ještě štěstí, že mi nedělala problémy a šla mi hned otevřít dveře na dvorek. Proběhl jsem nejdůležitější místečka, chvíli jsem poseděl pod keříkem a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem se šel podívat na balkon, ale moc se mi tam nelíbilo, tak jsem si šel lehnout domů na škrabadlo. Když jsem si odpočinul, tak jsem se vypravil na dvorek. Dneska se nám počasí docela pokazilo, sluníčko se na nás ani nepodívalo, tak jsem si řekl, že tam také nebudu a šel jsem domů. Chvíli jsem ležel na pelíšku, chvíli jsem řádil v tunelu, pak jsem odpočíval na škrabadle a také jsem prohnal myšku. Po obědě jsem si sedl na pelíšek v okně a díval jsem se ven. Potom jsem si tam lehl a chvíli jsem spal. Když jsem se vyspal, tak jsem se šel zase podívat ven, ale jen jsem prošel dvorek a hned jsem šel zase domů. Vůbec mě to dneska venku nebavilo. Šel jsem si lehnout na židli k počítači a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem si řekl, že bych se mohl ještě podívat ven. Tak jsem vyrazil. Chvíli jsem seděl u boudy a pak jsem si šel sednout pod keřík. Docela to bylo prima, protože začalo pršet a tam jsem byl pěkně schovaný. Ale pak ten déšť nějak přidal na síle a tak jsem šel raději domů. Prošel jsem se po baráku a šel jsem zase zpátky na tu mojí krásnou počítačovou židli. Stočil jsem se do klubíčka a za chvilku už jsem zase spal. Když jsem se probudil, tak jsem se navečeřel a šel jsem spát znovu.

25. březen 2011 19:51:37

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku. Až s podivem to šlo docela dobře. Hned mi otevřela dveře a já jsem utíkal ven. Proběhl jsem si dvorek a šel jsem se podívat domů. Nasnídal jsem se a místo odpočívání jsem se šel podívat na balkon. Chvíli jsem se tam rozhlížel u zábradlí a pozoroval jsem pejska u sousedů na dvoře. Potom jsem seskočil na dvorek a šel jsem se podívat na králíkárnu. Tam krásně svítilo sluníčko, tak jsem se tam uložil na střeše a nahříval jsem si kožíšek. Potom jsem šel k nám na dvorek, trochu jsem se proběhl a pak jsem si lehl pod keřík a odtud jsem pěkně pozoroval vše co se děje u nás na dvorku. Během celého dne jsem byl skoro pořád venku, jen občas jsem se šel podívat domů na paničku. Odpoledne přišli páníci na dvorek a tak jsem byl moc rád. Najednou jsem uslyšel, jak panička něčím zaharašila v kapse u bundy. Hned jsem zbystřil, protože ten zvuk mě byl moc povědomý. V momentě jsem seděl paničce u nohy a čekal jsem. Panička totiž v té kapse má pro nás bonbonky, sýrové a to je taková bašta. Hned jsem dostal ochutnat. Škoda, že je panička tak strašně lakomá a nedá mi ten sáček rovnou celý. Vždycky mi řekne, dostaneš jen tři bonbonky a dost. Jenomže to je strašně málo, ale aspoň že tak. Pak nám páníci zase utekli, ale mě to až tak moc nevadilo. Zůstal jsem na dvorku, chvíli jsem se procházel po dvoře a pak jsem šel zase na králíkárnu. Když mě to tam přestalo bavit, tak jsem ještě vyskočil na plot a šel jsem se mrknout do zahrady. Ale brzo jsem se vrátil, uložil jsem se pod keříkem a odpočíval jsem. Když se začínalo šeřit, tak jsem šel domů, nabaštil jsem se, vyskočil jsem si na židli u počítače a odpočíval jsem.

24. březen 2011 18:33:56

Ráno hned jak jsem se vyspal, tak jsem utíkal ven. Proběhl jsem dvorek a šel jsem se ukázat domů. Prošel jsem se po kuchyni a šel jsem znovu ven. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a teprve potom jsem šel na snídani. Po snídani jsem si šel na chvíli odpočinout na balkon, ale dlouho jsem se tam nezdržel a vyskočil jsem si na střechu, abych zjistil, jak vypadá pohled do ulice hezky z výšky. Pak jsem se vrátil zpátky na balkon a odtamtud jsem skočil na dvorek a pěkně jsem se zase proběhnul. Pak jsem se šel mrknout na králíkárnu a potom jsem se uložil na polystyrén pod keříkem. Teď, jak je to jen moje oplocená zahrádka, tak jsem tam skoro pořád. Docela raději než na králíkárně. Přece jen soukromý majetek něco znamená. Venku je dneska zase nádherně a tak jsem tam celý den. Občas se jdu paničce ukázat a zase letím zpátky. Odpoledne za námi dorazili zase páníci, tak to bylo prima. Pomáhal jsem jim na zahrádce, vyhrabovali jsme travičku a pak mě napadlo, že tu naší práci omrknu z výšky, tak jsem si vyskočil na takové mřížky, po kterých se v létě plazí kytičky, abych to zkontroloval. Jak jsem tam vylezl, tak se to se mnou začalo celé kymácet a já jsem nemohl udělat ani krok. Ještě štěstí, že mě panička zachránila a sundala mě dolů. Myslím si, že bych se tam klepal ještě teď. Když páníci odešli, tak já jsem ještě zůstal venku, vyvaloval jsem se pod keříkem, občas jsem se proběhl a domů jsem dorazil až když se začínalo šeřit.

23. březen 2011 19:37:41

Ráno když jsem se probudil, tak jsem skočil k paničce do postele. Chvíli jsme se mazlili, nechal jsem si hezky prodrbat bříško a pak jsme vstali a já jsem hned šel ven. Pěkně jsem si proběhl dvorek a šel jsem zase domů na snídani. Potom jsem si chvíli odpočinul na okně na pelíšku, ale moc dlouho ne a zase jsem utíkal ven. Proběhl jsem se po dvorku i po zahrádce a pak jsem si šel zase omrknout k sousedům tu jejich králíkárnu. Pak jsem se usadil pod keříkem a odtud jsem pozoroval ptáčky. To už ale sluníčko krásně svítilo a jak pěkně hřálo. Tak jsem si představoval, jak si budu dneska užívat celý den venku. V tom jsem uslyšel paničku, jak volá holky pojďte domů. Tak jsem teda jako správná holka utíkal domů. Dorazili jsme domů všichni. Jsme totiž poslušní. Panička nám řekla, že budeme hlídat, že jedou nakoupit. Mě to teda docela štvalo, protože jsem měl úplně jiný plán. Zuzka si zalezla do boudičky a Kikina se ve dveřích otočila a zdrhla. Míša se nastěhovala do obýváku a panička jí odtamtud nemohla za nic nasvětě dostat. My totiž když jsme sami doma, tak máme k dispozici chodbu a kuchyň a do ostatních místností se musí zavřít dveře. Když konečně panička Míšu dostala ven, tak ale ona teda doma nezůstala a zdrhla také. Takže hlídání jsme dneska odnesli jenom já a Zuzka. Ale nám to nevadilo, alespoň jsme se hezky vyspali a když se páníci vrátili, tak už jsme byli odpočatí a mohli jsme vyrazit ven. Také to tak dopadlo, hned jak páníci přijeli, tak jsem letěl na dvorek. Ale zase na malou chvilku a opět následovalo lítání domů a ven. Panička nám řekla, že bude kuřátko, tak ať prý koukáme být hodně rychle zpátky. To jsme teda poslechli. Za chviličku jsme byli doma úplně všichni. Dostali jsme každý docela hezkou hromádku kuřecího masíčka. Moc jsem si tak pochutnal a když jsem to snědl, tak jsem šel rovnou na plot, abych to sdělil celému světu, jakou jsem měl dobrotu. Potom jsem se usadil pod keřík a tam jsem odpočíval. Pak jsem se šel podívat na paničku a ona mi řekla, abych šel klidně ven, že za malou chvíli zase páníci přijdou za námi ven. Taky že jo. Teda to bylo prima. Nejdříve šla panička sázet nějaké kytičky a to jsem šel teda také, abych jí pomohl. Potom páníci dali kolem těch keříků, co pod nimi odpočívám na polystyrénu, takový mrňavý plůtek a nasypaly pod ty keře kůru, prý aby tam nebyla tráva a na to mě položili ten polystyrén. Teda já jsem tam teď jako na trůně a ještě oplocený, to je bezva. Fakt jsem se tam usadil a hodně dlouho jsem tam zkoušel to posezení a docela je to prima. Potom to ještě páníci dávali kolem stromů a tak jsem jim zase pomáhal a když to měli hotové, tak odešli domů. To já jsem tam ještě zůstal. Musel jsem si to pořádně užít. Ale jak se blížila šestá hodina, tak jsem šel domů. Pěkně jsem se nabaštil a protože byla volná židle u počítače, tak jsem si tam na ní vyskočil a krásně jsem si tam odpočíval. Vlastně ještě pořád odpočívám.

22. březen 2011 18:56:14

Ráno jsem se proběhnul po dvorečku a šel jsem se ukázat domů. Mezitím dorazili na ulici před náš barák dělníci a začali kácet strom. To by mě tak moc nevadilo, ale nejhorší bylo, že na to měli motorové pily a ty dělaly hrozný rámus. Lítal jsem po baráku a sháněl jsem, kam bych se schoval, abych to neslyšlel, ale žádné takové místo jsem neobjevil. Panička mě chlácholila, že to bude brzo hotové, tak abych to vydržel. Musím uznat, že to vážně dlouho netrvalo. Když byl konečně klid, šel jsem zase na dvorek. Rovnou jsem vyskočil na plot a šel jsem si nahřát kožíšek k sousedům na lešení. Potom jsem se šel zase ukázat paničce a zrovna v té chvíli jsme se sešli doma úplně všichni. Panička zavřela všechny dveře a hned nám bylo jasné, že se něco bude dít. A taky se dělo. Pro jistotu jsem si vlezl do tunelu, aby nikdo nevěděl, že jsem doma a jen jsem odtamtud viděl, jak panička nese tabletku na odčervení. Naštěstí dneska nebyla pro mě, ale jenom pro Zuzku a Míšu. Tak jsem zůstal v tunelu a sledoval jsem ten boj. Když to měly holky spolknuté, šli jsme zase všichni ven. Proběhnul jsem dvorek a šel jsem k sousedům na králíkárnu. Tam mě za chvíli zase vyrušily nějaké rány. Nejdříve jsem si myslel, že se utečku schovat domů, ale pak mi došlo, že domů musím, ale ne se schovávat, ale jít na ochutnávku masíčka, protože panička klepala maso. Opět jsme se sešli během minutky všichni. Dostli jsme ochutnat a šli jsme zase znovu ven. Lehnul jsem si pod keř na polystyrén a odpočíval jsem tam. Odpoledne přišli ven páníci, tak nás panička trochu prohnala s vábničkou, přitom jsem stačil i několikrát vyskočit na plot, podívat se k sousedům do zahrady a nebo posedět na králíkárně. Když už byli páníci doma, uložil jsem se pod keřem a pozoroval jsem dění na zahrádce. Když se začalo šeřit, šel jsem domů, nabaštil jsem se, lehnul jsem si na židli k počítači a odpočívám.

21. březen 2011 19:18:43

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem hned chtěl jít ven. Jenomže panička mi řekla, abych koukal ještě spát, že je málo hodin, tak jsem chvíli počkal, pak jsem nasadil tón a začal jsem zpívat na celé kolo. Vždyť dneska začíná jaro a já si ho chci pořádně užít. Panička nejdříve dělala, že nic neslyší a pak mi řekla, abych už byl zticha a koukal spát. Tak jsem si řekl, že se teda projdu. Procházel jsem se po celém baráku a zpíval jsem si do kroku. Pak jsem to šel zkusit ke druhé paničce. Ta mi také řekla, že jsem se zbláznil a abych koukal ještě spát. Tak jsem musel zase čekat. Ale já jsem teda páníkům, ten jejich spánek pořád vylepšoval zpěvem. Nakonec to panička nevydržela a šla mi ty dveře otevřít. Hned jsem proběhl nejdůležitější místečka a pak jsem šel domů na snídani. Po snídani jsem si musel na chvíli odpočinout. Přece jen jsem dneska vstával nějak moc brzo. Jak jsem si odpočinul, tak jsem zase běžel ven. Celé dopoledne jsem běhal venku. Chvíli jsem byl na dvorku, chvíli na králíkárně, dokonce jsem se prošel i po střeše letní kuchyně, chvíli jsem seděl pod keříkem a taky jsem chvílemi ležel na sluníčku a nahříval jsem si kožíšek. Mezitím jsem občas zaběhl domů, abych se ukázal paničce a zase jsem letěl ven. Dneska bylo opravdu krásně. Sluníčko svítilo celý den a jak hezky hřálo.Ten první jarní den se opravdu vydařil. Po obědě jsem si vyskočil na pelíšek v okně, chvíli jsem se díval ven, při tom jsem si stačil odpočinout a pak jsem zase běžel ven. Proběhl jsem se po dvorku, pak přišli páníci také na dvorek a to se mi moc líbilo. Dokonce i holky se šly proběhnout, takže jsme se pěkně prohnali. Když páníci odešli domů, tak já jsem ještě zůstal venku, znovu jsem se proběhl po dvorku, mrknul jsem ještě i na králíkárnu a chvíli jsem poseděl pod keříkm a pak jsem si řekl, že už půjdu domů také. Panička seděla na židli u počítače, tak jsem šel k ní, udělal jsem na ní ty moje oči a už jsem měl židli volnou. Sice mi řekla, že jsem uličník, ale židli mi uvolnila, pro sebe si přinesla z kuchyně a jsme spokojení oba dva. Tak jsem se na tu židli hezky uložil a už si tady krásně po tom náročném dni odpočívám.

20. březen 2011 19:44:18

Ráno jsem zase musel paničku probudit. Naštěstí to moc práce nedalo a já jsem mohl jít ven. Hezky jsem se proběhl a šel jsem domů na snídani. Potom jsem si chvíli odpočinul na pelíšku v okně a pak jsem zase vyrazil na dvorek. Celé dopoledne jsem běhal po dvorku. Venku bylo pěkně, sluníčko svítilo, tak se mi tam moc líbilo. Chvíli jsem se jen tak procházel, chvíli jsem lítal, pak se tam objevily i naše holky, tak jsme se společně také proběhli, mezitím jsem se šel ukázat paničce, aby nemusela mít starost, kde jsem. Také jsem občas v úkrytu pod keříkem číhal na ptáčky, ale dneska jsem žádného neulovil. Jen jsem na ně koukal a poslouchal jsem je, jak krásně zpívají. Když jsem si tam tak hezky odpočíval, najednou u sousedů začala vrčet pila a já jsem se tak strašně lekl a utíkal jsem domů. Když to utichlo, tak jsem zase vyrazil. Po obědě jsem si lehl v okně na pelíšek, chvíli jsem se díval ven a za chvilku už jsem spal. Dlouho ale né. Jak jsem se probudil, hned jsem běžel ven. Potom přišly na dvorek paničky a chvíli mě proháněly s provázkem a pak šly do skleníku zasít nám novou travičku, tak jsem jim šel pomáhát. Jak byla panička sehnutá, tak jsem jí skočil na záda, odtud na polici a za chvíli jsem byl až na takové malé laťce až ve špičce skleníku. Panička mi říkala, abych slezl, že ona by se tak vysoko bála, ale já jsem se nebál. Potom jsem seskočil na tu polici a usadil jsem se v truhlíku. Původně jsem si myslel, že tam budu pořád. I když mě paničky volaly, abych už šel dolů, tak jsem je vůbec neslyšel a klidně jsem tam seděl dál. Jenomže, paničky se sebraly a odešly, tak jsem utíkal za nima. Přece tam nezůstanu sám. Potom odešly domů a já jsem ještě zůstal venku. Proběhnul jsem se a pak jsem šel domů. Tak jsem si vzpomněl na tu mojí židli u počítače, tak jsem si řekl, že si půjdu chvíli odpočinout. Tak se tam ženu a skoro už jsem tam skočil, když jsem uviděl, že se tam vyvaluje Míša. To mě teda pěkně naštvalo, ale ona vůbec neměla snahu mě tu židli uvolnit. Tak jsem si zalezl do tunelu, ten je totiž kousek od té židle a nenápadně jsem číhal, kdyby si to náhodou Míša rozmyslela. Ale kdepak, ani náhodou. Tak jsem se šel podívat ke druhé židli u notebooku. Ta byla volná, tak jsem tam na ní skočil, hezky jsem se stočil do klubíčka a už jsem spal. Když přišla panička, tak jsem opravdu spal hodně tvrdě, že si musela přinést židli z kuchyně. Ale ono jí to nevadilo. Potom jsem se probudil a řekl jsem paničce, že ještě půjdu ven. Ona mi šla otevřít a protože už bylo docela dost hodin, tak mi řekla, abych koukal být za chvíli doma. Tak jsem teda rychle proběhl dvorek a zase jsem se usadil pod keříkem a číhal jsem na sýkorku. Ona zase seděla na té voňavé kouli a zobala. Tak jsem jí chvíli pozoroval a pak, protože jsem vzorný a poslušný kocourek, jsem šel domů. Panička mě moc chválila, že prý je opravdu na mě spolehnutí a dostal jsem za odměnu ochutnat šunčičku. Potom jsem chtěl jít ještě na chvíli ven, ale už jsem nemohl. Dveře byly zavřené a panička mi řekla, že už se venku stmívá a to že už hodní kocourkové nikde neběhají, tak jsem šel na okno na pelíšek a odpočíval jsem.

19. březen 2011 19:33:35

Ráno jsem probudil paničku a šli jsme rovnou na dvorek. Sníh už tam nikde žádný nebyl, tak jsem se hezky proběhl, obešel jsem to nejdůležitější a šel jsem domů na snídani. Chvíli jsem si odpočíval pod stolem a pak jsem si šel hrát s myškou. Panička jí zase pověsila do dveří a tak jsem jí pořádně prohnal. Pak jsem řádil v tunelu, pak jsem jen tak pobíhal a potom jsme s Kikinou na sebe mrkli a už jsme se honili. Myslel jsem si, že by se mohla proběhnout i Zuzka, ale kdepak, ta jen nadávala, křičela, prskala a syčela. Až na nás vlítla panička a samozřejmě, že já dostal zase vynadáno. Tak jsme se honili s Kikinou sami. Když nás to přestalo bavit, tak jsem si chvíli odpočinul a pak jsem uviděl paničku, že začala vařit. Vyskočil jsem si na kredenc a kontroloval jsem co dělá. Vymyslel jsem to dobře, protože tam byla taková malinká hromádka nakrájeného masíčka, prý ochutnávka pro nás, ale jak se panička otočila, zasedl jsem k tomu a než stačila nadávat měl jsem to v sobě. Prý ochutnávka pro všechny. Vždyť i já bych toho potřeboval víc. Ale holky zkrátka nepřišly, panička jim dala také. Potom jsem běžel ven. Proběhl jsem se po dvorku a pak jsem se usadil pod keříkem a pozoroval jsem ptáčky. Jak to panička viděla a zjistila, že jsou tam sýkorky na lojových koulích, hned mě volala domů. Tak jsem teda šel. Ta moje panička se asi zbláznila. Ona mi chtěla navléknout obojek s rolničkou. Né snad proto, abych byl fešák, ale abych prý splašil ty sýkorky a nemohl je chytit. To teda nejsem blázen. Hned jsem se otočil a utekl jsem jí. Pak jsem ještě pobíhal po dvorku a potom jsem šel domů. Po obědě jsem si na chvíli lehl na pelíšek a trochu jsem si odpočíval. Když jsem se probudil, tak jsem to šel zase omrknout ven. Běhal jsem po dvorku a pak za mou přišla panička. Teda, to bylo prima, já jsem se tam tak vyřádil. Holky tam byly také, ale jen jako diváci, na ty volovinky jsem tam byl jen já. Panička mě pěkně prohnala a dokonce mi vyndala na chvíli i mojí modrou židli, na které sedávám v létě. Tak jsem si jí vyzkoušel a moc se mi to líbilo a těším se na léto, jak si budu pěkně venku odpočívat. Když panička odešla, tak jsem šel za chvíli také. Paničky něco dělaly v dolejším bytě a tak jsem dostal nápad. Vyběhl jsem na dvorek a za chvíli už jsem byl v okně. Paničkám to naštěstí došlo a tak mi to okno otevřely a já jsem vběhl domů oknem. To se mi moc líbilo, tak jsem to ještě párkrát zopakoval. Pak jsem se šel ještě po dvorku hezky proběhnout a šel jsem domů. Honem jsem si vyskočil na židli u počítače, aby mě jí nikdo neobsadil a strašně moc na ní teď spím.

18. březen 2011 19:59:02

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil, už jsem křičel, že chci ven. Panička mě říkala, že se mi tam nebude vůbec líbit, ale já jsem tam chtěl. Jak mi otevřela dveře, hned jsem jí dal za pravdu. To byla hrůza. Všude bylo bílo a sníh se pořádně sypal. Proběhl jsem dvorek a hned jsem běžel domů. Vůbec se mi venku dneska nelíbilo. Celý den jsem vlastně jen tak chvílema pobíhal po bytě, také jsem si hrál s myškou, pořádně jsem prohnal tu závěsnou myšku a řádil jsem na škrabadle. Ale nejvíce dne jsem stejně prospal. Zabral jsem si židli u počítače a na té se mi krásně spalo. Odpoledne mi panička řekla, jestli bych se nechtěl jít proběhnout. Tak jsem šel. Venku už nepadal sníh, ani nepršelo, chodník už dokonce začínal prosychat, ale stejně se mi tam nelíbilo. Nebyl jsem tam ani deset minut a už jsem byl zase zpátky doma. Chvíli jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven, ale dlouho jsem tam nevydržel, šel jsem se nabaštit a hurá zase zpátky na mojí židli. Musel jsem si pospíšit, aby mi ji panička nesebrala. Tak jsem se na ní hezky uložil a spím dál.

17. březen 2011 19:47:02

Ráno, když jsem se probudil, tak jsem jako každý den šel ven. To jsem se teda lekl. Místo sluníčka, byla venku strašná mlha a asi zrovna přestalo pršet. Tak jsem se trochu proběhl a šel jsem domů. Lehl jsem si chvíli pod stůl a pak jsem se nasnídal a skočil jsem si do okna, abych zjistil jestli už je tam to počasí trochu lepší. Jenomže nebylo. Tak jsem si šel lehnout na židli k počítači a skoro celé dopoledne jsem tam spal. Pak jsem se naobědval a šel jsem zase zpátky na tu židli. Když jsem se vyspal, tak jsem si nejdříve musel pořádně nabrousit drápky, ale ne o škrabadlo, vrhl jsem se na paničku. Ta teda ječela. A jak mi nadávala. Potom jsem se u ní chvíli mazlil, abych si to zase trochu vyžehlil a pak jsem se pustil do té závěsné myšky. Pěkně jsem jí prohnal. Potm jsem si řekl, že bych se měl jít podívat ven. No, to byl teda nápad. Dostal jsem se jen mezi dveře, protože venku strašně moc pršelo. Chvíli jsem tam stál a díval se na tu hrůzu a pak jsem šel domů. Měl jsem štěstí. Židle u počítače byla volná, tak jsem si na ní vyskočil a odpočíval jsem dál. Potom jsem ucítil krásný vzdoušek, šel jsem po něm. Panička otevřela v kuchyni okno a to bylo ono. Hezky jsem se tam usadil a chvíli jsem tam čichal tu vůni. Pak jsem seskočil a šel jsem zase odpočívat na židli. Doufám, že zítra bude lépe, to už bych se asi doma ukousal. Toho leženího dneska fakt bylo dost.

16. březen 2011 19:07:53

Dnešní den se vydařil a to doslova. Ráno jsem spal. Panička teda na rozdíl ode mně, když já jí chodím budit mě klidně nechala zaspat. Chodila okolo mě snad po špičkách, jen aby mě neprobudila a docela se jí to povedlo. Dneska jsem se fakt probudil až v devět hodin. Panička se mi smála, že prý to snad ani není možné, ale co by nebylo. Když se jeden během dne utahá, tak potom holt spí. Hned jsem letěl ven. Ani jsem nemusel paničce říkat o otevření dveří, protože ty už byly dávno otevřené a naše holky už měly svoje pochůzky odbyté. No co, tak jsem vyrazil ven. Honem jsem si vše pěkně proběhnul a šel jsem se domů nasnídat. Potom jsem šel za holkama na balkon, ale jen jsem to tam proběhl a už jsem byl na dvorku. Běžel jsem honem k sousedům na králíkárnu a pak jsem se vrátil zpátky na dvorek. Chvíli jsem se usadil pod keříkem a pozoroval jsem sýkorky a pak jsem šel domů. Jenomže jsem se dozvěděl, že páníci pojedou pryč a my prý budeme hlídat. Když odjížděli, tak jsem jim ještě z okna zamával a pak jsem šel spát. Musel jsem, vždyť jsem se v noci docela málo vyspal. Spal jsem až do té doby než se páníci vrátili. Jak jsem uslyšel bouchnout dvířka u auta, už jsem byl zase v okně. Panička se mi smála, že prý jsem pěkně ospalý, že snad ani nemůžu vidět, jak mám malinké oči. Pak jsem se šel proběhnout na dvorek. Zase se opakovalo to, že jsem běhal ven a domů a zase zpátky. Potom jsem se nabaštil, trochu jsem si odpočinul a pak jsem šel zase ven. Pobíhal jsem po dvorku, pod keřem jsem pozoroval ty ptáčky a pak se to stalo. Sýkorka přiletěla, poskakovala po trávě, já jsem se přikrčil a skočil jsem po ní. A už jsem jí měl. Honem jsem utíkal domů za paničkou. Panička mě nejdříve hrozně moc vynadala a potom mě teda řekla, že jsem opravdu moc veliký šikulka a opravdový lovec, ale abych už ty ptáčky raději nikdy nelovil. Jak jsem vběhl s ním do chodby, tak panička zavřela dveře a chtěla mi toho ptáčka vzít. To určitě, konečně se mi to povedlo a ona si myslí, že snad jí ho dám. Jen ať si ho také chytne, když chce mít ptáčka. Tak jsem ho držel a na každého, kdo se ke mě přiblížil jsem strašně moc vrčel. Na paničku i na holky. Těm by se býval také líbil. Jenomže jsem si musel alespoň malinko odpočinout a tak jsem si ho před sebe položil na zem. Než jsem se stačil vzpamatovat, tak mi ho panička úplně klidně ukradla. Tak jsem se sebral a šel jsem ven. Sedl jsem si pod keřík a číhal jsem znovu. Ale už zbytečně, oni snad raději uletěli. Potom přišel na dvorek za mnou páník, tak jsme tam spolu zase chvíli pracovali a pak začalo pršet, tak jsme šli domů. Nejdříve jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven, potom jsem trochu řádil v tunelu a pak jsem si sedl proti druhé paničce a dělal jsem na ní oči. Ona totiž seděla na té židli u počítače a mě se na ní moc chtělo jít ležet. Jenomže panička, když mě viděla, tak vstala a tu židli mi půjčila a šla si pro jinou do kuchyně. Řekla mi, že ví, že si musím pořádně odpočinout a jí prý ta židle z kuchyně úplně stačí. Tak jsem si tam vyskočil a ještě pořád na ní krásně odpočívám.

15. březen 2011 20:05:49

Dneska ráno jsem vyrazil ven. Proběhl jsem zase svoje nejdůležitější místečka a šel jsem se podívat domů. Trošku jsem se nasnídal a na malou chvilku jsem si odpočinul na škrabadle. Pak jsem vyrazil znovu. Venku bylo nádherně, sluníčko svítilo celý den, bylo krásné teploučko, takže mě nebránilo nic v tom, abych byl co nejvíce venku. Běhal jsem po dvorku, každou chvíli jsem skočil k sousedům na králíkárnu a když jsem byl utahaný lehl jsem si pod keř na polystyrén. Odtamtud jsem pozoroval ptáčky a pak mě napadlo, že se na ně půjdu podívat zase jako včera ze střechy letní kuchyně. Tak jsem tam vyskočil a chvíli jsem se tam rozhlížel a najednou se kousek ode mě na střeše usadila hrdlička. Přřikrčil jsem se a pomaloučku jsem se k ní přibližoval. Když už jsem byl maličký kousek od ní, tak zase uletěla. Ještě jsem tam chvíli poseděl a pak jsem šel zpátky na dvorek. Odpoledne přišli ven páníci a šli uklízet do kůlny. U toho jsem samozřejmě nemohl chybět. Takže jsem to tam vše prolezl a prozkoumal a díky mě bylo brzo hotovo. Potom nás panička prohnala s provázkem a pak jsem si vyskočil na pergolu, kam krásně svítilo sluníčko a chvíli jsem si tam nahříval kožíšek. Jenomže takovéhle nečinné sezení, to pro mě není, takže to netrvalo dlouho a už jsem byl zase na králíkárně. Pak jsem si ještě prošel zahrádku a dvorek a když se začalo šeřit, tak jsem šel domů. Hezky jsem se nabaštil a vyskočil jsem si na gauč a odpočívám.

14. březen 2011 19:41:23

Dneska ráno jsem se probudil a hned jsem chtěl jít ven. Jenže zase bylo málo hodin a musel jsem čekat. Když už mě to přestalo bavit, tak jsem skočil na paničku a zkoušel jsem jí probudit. To se mi povedlo, ale z postele jsem jí nedostal. Sedl jsem si na noční stolek a koukal jsem na ní. Panička mi začal povídat a já jsem na ty její řeči reagoval. Nejdříve mi říkala, že jsem její chlapeček, tak jsem jí řekl, že nejsem. A tímto způsobem jsme se dohadovali hezky dlouho. Když mě to přestalo bavit, tak jsem na ní skočil, rafnul jsem jí třikrát do ruky a utekl jsem. To bylo znamení, že už toho povídání mám tak akorát dost a že chci jít ven. Paničce teda nezbývalo nic jiného, než vyskočit z postele a jít mi otevřít na dvorek. Pěkně jsem se proběhl po dvorku i po zahrádce a šel jsem se paničce ukázat. Ona si myslela, že už budu snídat, ale kdepak. Hned jsem se otočil a zase jsem utíkal ven. Znovu jsem všechno proběhnul a letěl jsem na balkon. Tam jsem se porozhlédnul po okolí a skočil jsem na dvorek. Letěl jsem omrknout králíkárnu a pak teprve jsem šel na snídani. Pak jsem chvíli zůstal doma, lehl jsem si na pelíšek a odpočíval jsem. Musel jsem si odpočinout, protože už jsem měl za sebou tolika pochůzek. Potom jsem šel zase na dvorek. Chvíli jsem seděl pod jabloní a poslouchal jsem zase ptáčky, jak krásně zpívají. V tom jsem dostal nápad a vyskočil jsem na pergolu a odtud na střechu letní kuchyně a usadil jsem se úplně na špičce střechy. Odtud jsem byl těm ptáčkům hodně blízko a mohl jsem sledovat, jak si pěkně létají. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si sedl pod keřík na polystyrén. Tam je to moc pěkné, protože já tam odtud vidím po celém dvoře a mě vlastně nevidí nikdo. Jsem tam parádně schovaný. Pak jsem se šel zase podívat na paničku a potom jsem vyrazil zase na dvorek na další kolečko. Na nějaké opalování to dneska nebylo, sice bylo teploučko, ale to sluníčko se na nás za celý den ani nepodívalo. Po obědě jsem si chvíli sedl na pelíšek v okně a díval jsem se ven a pak jsem šel ještě na dvorek. Moc dlouho jsem tam nebyl a už mě panička volala. Tak jsem letěl domů a dozvěděl jsem se, že páníci musí odjet pryč a já budu hlídat. To jsem teda měl ohromnou radost. Když odjížděli, tak jsem se usadil v okně, abych jim mohl zamávat.
Když se vrátili, tak jsem zase v tom okně seděl. Jak jsem poznal, že jsou to oni, hned jsem se začal v okně kroutit a protahovat a jak jsem viděl paničku už jsem letěl ke dveřím. To bylo vítání. Ale hned jak jsme se přivítali, tak začala zase honička. Letěl jsem ven, hned zase zpátky a zase znovu a pořád do kolečka. Hezkou chvilku mě to drželo. Pak jsem šel omrknout jestli mi náhodou něco páníci nepřivezli. Objevil jsem něco moc dobrého. Takovou krásnou voňavou rybičku. Hned jsme dostali ochutnat. Byla docela dobrá, ale vzal jsem si jen kousíček a už jsem zase letěl ven. Když se začínalo šeřit, tak panička pro mě přišla na dvorek. Hned jak mě zavolala, tak jsem přiběhnul a šli jsme domů. Doma jsem se nabaštil a pak jsem se uložil na gauči na polštářek a odpočíval jsem.

13. březen 2011 19:42:29

Ráno jsem opět vyrazil na svojí pravidelnou pochůzku. Potom jsem šel na snídani a pak jsem si trochu odpočinul. Pak jsem se šel mrknout na balkon, ale hned jsem seskočil na dvorek a byl jsem tam. Dneska se za celý den sluníčko vůbec neukázalo, ale bylo docela teplo, tak mě nic nebránilo v tom, abych byl co nejvíce venku. Pobíhal jsem po dvorku, prozkoumal jsem vše na zahrádce, seděl jsem pod keříkem a číhal na ptáčky, byl jsem omrknout králíkárnu u sousedů a také jsem se podíval na lešení. Mezi tím jsem občas zaběhl domů, aby panička neměla starost a zase jsem utíkal ven. Po obědě jsem chvíli seděl na pelíšku v okně a díval jsem se ven a pak jsem zase vyrazil. Trochu jsem se proběhl a šel jsem domů. Lehl jsem si na gauči na polštářek a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem ještě šel na balkon, ale i když mě panička řekla, abych už nikam nechodil, tak jsem stejně ještě skočil na dvorek a pěkně jsem se proběhl. Když už se začínalo šeřit, tak jsem šel domů. Nejdříve jsem chvíli řádil na škrabadle, potom v tunelu a pak jsem si šel zase lehnout na polštářek a odpočíval jsem.

12. březen 2011 18:37:42

Ráno jsem se probudil a hned jsem si myslel, že bych mohl jít ven. Panička mi řekla, abych nezlobil a koukal ještě spát. Jenomže co jsem měl dělat, mě už se spát vůbec nechtělo. Vždyť jsem spal včera skoro pořád. Tak jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem si lehl na křesílko a usnul jsem. Když jsem se vzbudil, tak jsem si řekl, že teď už by to mohlo vyjít. Skočil jsem na paničku, ale ona mi zase řekla to samé. Nezlob a spi. Copak to jde pořád spát. Zvlášť když už jsem tak moc chtěl jít ven. Tak jsem si vyskočil do okna, trochu jsem tam paničce zahrál na žaluzie a pak jsem to vzdal. Zase jsem se uložil na pelíšek a zase jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem si řekl, že paničku budit nebudu, stejně by mě zase nadávala. Tak jsem naladil tón a začal jsem zpívat na celé kolo. Při tom zpěvu jsem došel až ke druhé paničce. Ta sice také ještě ležela, ale jak jsem zpíval, tak jsem jí probudil. Ani nenadávala, dokonce mi řekla, že probuzení zpěvem je docela fajn. Vstala a šla mě pustit ven. Konečně jsem se dočkal. Honem jsem proběhl ta nejdůležitější místečka a protože venku bylo docela pěkně, tak jsem se šel podívat i za plot na tu králíkárnu. Chvíli jsem se tam zdržel a pak jsem to vzal honem ještě ke druhým sousedům na lešení. Řekl jsem si, že to musím využít, než budou na dvoře. Měl jsem štěstí, nikdo tam nebyl a já jsem se tam klidně mohl usadit a rozhlížet se. Potom jsem seskočil dolů, prošel jsem dvorek a šel jsem se domů nasnídat. Panička mi řekla, že už měla chuť jít mě volat, kde prý jsem tak dlouho, ale ona tomu nerozumí a neví co já mám starostí a práce. Když jsem se nasnídal, tak jsem se šel mrknout na balkon. Chvíli jsem tam poseděl u zábradlí, rozhlédl jsem se po sousedovic a po našem dvorku a šel jsem zpátky domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem uviděl, že panička táhne tu příšeru vrčivou, tak jsem raději utekl. Celou dobu, co s ní panička doma vrčela, jsem byl na dvorku. Ale jak to utichlo, hned jsem letěl domů. To už byl vysavač uklizený a já už jsem se nemusel ničeho bát. Tak jsem zase klidně odešel ven. Pobíhal jsem po dvorku a pak tam přišel páník, tak jsem s ním pracoval a hned nám bylo veseleji. Potom odešel, já jsem ještě jednou mrknul na králíkárnu a šel jsem na oběd. Potom jsem si lehl pod stůl a chvíli jsem odpočíval. Ale jen malinkou a zase jsem utíkal ven. Proběhl jsem se po dvorku a lehl jsem si na polystyrén pod keříkem a pozoroval jsem co se děje. Hlavně jsem poslouchal špačky, jak umějí krásně zpívat. Odpoledne za námi dorazily na dvorek paničky a to bylo fajn. Panička nás zase prohnala s provázkem. Bylo to prima, při tom se vždycky parádně vyřádíme. Když paničky odešly, tak já jsem teda ještě zůstal venku. To by byla škoda, tak krásné počasí nevyužít. Tak, jak jsem včera prospal skoro celý den, tak dneska jsem ještě oko nezamhouřil. Zase jsem se proběhl po dvorku, zkontroloval jsem na zahrádce sněženky, ty teda krásně kvetou a taky na záhonku co jsme na podzim sázeli takové cibulky, jak to pěkně roste a než jsem se nadál, tak se začalo šeřit a panička už mě hnala domů. Ale nějak mě to nevadilo, už jsem šel docela rád, protože jsem si řekl, že už si opravdu potřebuju odpočinout. Skočil jsem si na gauč na polštářek a za chvíli už jsem chrněl. Když jsem se probudil, tak jsem se nabaštil a šel jsem zase odpočívat.

11. březen 2011 18:44:48

Ráno, když jsem se vyspal, tak jsem nejdříve skočil k paničce do postele. Chvíli jsme se mazlili a pak jsem jí řekl, že už chci jít ven. Tak mi šla otevřít dveře a já jsem vyběhnul. Proběhl jsem zase ta nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Venku byl docela velký vítr, tak se mi tam ani moc nelíbilo. Nasnídal jsem se a lehl jsem si pod stůl. Chvíli jsem tam jen tak ležel a pak mě napadlo, že půjdu na balkon. Tam jsem se ani moc dlouho nezdržel a rovnou jsem skočil zase na dvorek. Proběhl jsem se a pak jsem se usadil na polystyrénu pod keříkem. Ale ani tam se mi moc nelíbilo, tak jsem šel raději domů. Trochu jsem prohnal holky, pak jsem si chvíli hrál s myškou a pak jsem trochu řádil v tunelu. Odpoledne jsem si šel na chvíli lehnout na pelíšek v okně a pak jsem ještě na chvíli vyrazil ven. Ten vítr byl snad pořád větší a větší, tak jsem šel domů. Trochu jsem se prošel po bytě, pak jsem se chvíli díval z okna na hrdličky a pak jsem si šel lehnout na židli k počítači a za chvíli už jsem spal. Když to panička zjistila, tak sice nadávala, ale odtáhla mě i s židlí kousek dál, přinesla si židli z kuchyně a já se tam můžu krásně vyvalovat dál.

10. březen 2011 19:52:31

Dneska ráno jsem šel zase jen tak ze zvyku vzbudit paničku. Abych se přiznal, tak se mi ven ani moc nechtělo. Jednak bylo venku zataženo, vše bylo mokré po dešti a pak také jsem byl už pěkně utahaný, z toho jak jsem se v předchozích dnech ani na chvilku nezastavil. Ale pak jsem si řekl, že já sice utahaný jsem, ale panička už může klidně vstávat, tak jsem na ní skočil do postele. Když vstala, tak mě pustila na dvoreček. Proběhnul jsem si důležitá místa a poměrně brzo jsem byl zpátky doma. Chvíli jsem řádil v tunelu, trochu jsem prohnal holky a pak jsem zjistil, že nám listonoška přinesla letáky, které se povalují na stole. Holky už si je pročítaly a pěkně s nima rachotily. Tak jsem si vyskočil na židli, opřel jsem se o stůl a pomáhal jsem jim je trochu přebírat. Když nás to přestalo bavit, začal jsem se shánět po tom včerejším voňavoučkém sáčku. Panička to viděla, tak mi ho půjčila. Já jsem se s ním krásně popral a vlastně jsem jí ušetřil spoustu práce, protože až ten bobkový list bude chtít použít, tak ten sáček už nemusí otevírat, protože jsem ho pěkně prokousal. Pak jsem se šel zase proběhnout ven a protože bylo zataženo, tak mě to tam ani moc nebavilo, tak jsem šel raději domů. Lehl jsem si na polštářek na gauči a odpočíval jsem. Pak jsem slyšel na chodbě nějaké zvuky, tak jsem se šel podívat co se tam děje. Přišel jsem právě včas. Panička vybalovala pití a na zemi ležel ten igelitový obal od lahví. Tak jsem si do něj vlezl a pěkně jsem se jí tam schoval. Byl jsem fakt schovaný dobře, protože mě vůbec nikdo neviděl. To mi nějak zvedlo náladu, že jsem začal lítat po baráku jako šílenec. Potom jsem si lehnul na gauč a řekl jsem si, že dneska už budu jenom spát. Jenomže po obědě se páníci sebrali a šli na dvorek a do skleníku. U toho já přece nemohl chybět. Co kdyby potřebovali mojí pomoc. Tak jsem šel s nima. Pěkně jsem se vyřádil, venku foukal vítr, tak jsem honil po dvoře lupínka, ve skleníku jsem prolezl každé zákoutí a nebo jsem si vyskočil na polici pod střechu, sedl jsem si do truhlíku a dělal jsem jim šéfa. Když šli páníci domů, ještě jsem chvíli zůstal venku, proběhnul jsem moje místečka, chvíli jsem poseděl u sousedů na králíkárně a šel jsem domů. Pěkně jsem se nabaštil, vyskočil jsem si na gauč a teď už budu opravdu konečně odpočívat.

9. březen 2011 18:53:56

Ráno jsem zase vyběhl ven. Prošel jsem si svoje místečka a šel jsem domů na snídani. Když jsem se nasnídal, tak jsem si na chvíli sedl na škrabadlo a pak jsem zase vyrazil. Proběhl jsem dvorek a pak jsem to vzal rovnou na průzkum králíkárny. Tam jsem se chvíli zdržel a zase jsem letěl na dvorek. V tom mě padlo do oka lešení, tak jsem honem letěl zase tam. Už jsem si představoval, co dneska budu mít práce a jestli to vůbec všechno zvládnu. Běžel jsem domů, abych se ukázal paničce a to byla největší chyba, kterou jsem dneska udělal. Panička mi řekla, že teď už nikam nemůžu jít. Protože zase páníci pojedou pryč a my budeme hlídat. Než jsem se stačil z toho leknutí vzpamatovat, tak byly dveře na dvorek zavřené a mě teda nezbývalo nic jinéh,o než se s touto skutečností smířit. Když páníci odjížděli, tak jsem jim šel do okna zamávat a taky jsem paničce mňouknul, aby přijeli brzy. Panička mi to slíbila a docela se jí to i povedlo. Zase tak dlouho pryč nebyli. Ale to už jsem je zase vyhlížel v okně. Honem jsme se s paničkou přivítali a já jsem dobrovolně šel v dolejším bytě do kuchyně, aby mohli páníci v klidu nanosit nákup do chodby. Jak to měli hotové, hned mi panička otevřela a já jsem v letu přepočítal tašky a hned jsem utíkal na dvorek. Dlouho jsem se tam nezdržel, protože jsem byl zvědavý co přivezli, tak jsem se šel podívat důkladněji. To jsem teda koukal, přivezli nám hodně papáníčka. Tak to je dobře, alespoň nebudeme mít hlad. Pak jsem šel zase ven. Běhal jsem po dvorku a po zahrádce, zkontroloval jsem tu králíkárnu a letěl jsem se zase mrknout domů. Nabaštil jsem se, chvíli jsem si odpočinul a hurá zase ven. Pak přišly paničky za námi na dvorek. Kromě dobrůtek pro nás koupili nějaké kytičky, tak je šly paničky zasadit do mísy. Líbily se mi a ta jedna zvlášť, ta tak krásně voní. Ale ta vůně není vůbec nic proti tomu, co mě panička ukázala. Dala mi čichnout k takovému pytlíčku, teda to byla vůně. Prý v tom byl nějaký bobkový list, to teda nevím k čemu, ale krásně to vonělo, až jsem úplně do toho pytlíku udělal zubama díry. Ale stejně jsem se na to nedostal, takže vůbec nevím jak taková krásně voňavá věc vypadá. Pak jsem se šel ještě ven proběhnout a když už mě to tam přestalo bavit, tak jsem šel domů, zobnul jsem si pár granulek a rovnou jsem si lehl na gauči na polštářek a v momentě jsem spal.

8. březen 2011 19:24:32

Hned, jak jsem se ráno probudil, tak jsem rovnou skočil k paničce do postele. Chvíli jsme se mazlili, hlavně jsem si nechal podrbat bříško a pak jsem utekl. Běžel jsem za druhou paničkou, tam už to mazlení bylo rychlejší, ale hlavně jsem jí řekl, že chci ven. Panička mě šla otevřít dveře a já jsem vyběhnul. Docela byla zima, tak jsem proběhl ta nejdůležitější místečka a raději jsem běžel domů na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem si lehl pod stůl, abych si trochu odpočinul, potom jsem si skočil do okna a když jsem viděl to sluníčko, tak jsem byl k neudržení. Šel jsem na balkon, chvíli jsem tam poseděl u zábradlí a pak jsem seskočil na dvorek. Na sluníčku už to bylo prima, ale ve stínu byla pořád veliká zima. Celé dopoledne jsem běhal venku, občas jsem šel mrknout domů na paničku, ale dlouho jsem se tam nezdržoval. Buď jsem běžel zase zpátky na dvorek po schodech a nebo jsem to bral přes balkon. Po obědě jsem si zase na malou chviličku odpočinul pod tím stolem a za chvíli už jsem zase běžel ven. Byl jsem hlavně na dvorku a u sousedů na králíkárně. Odpoledne přišly za námi paničky. Chvíli byly na dvorku a pak se sebraly a šly do skleníku. Daly se tam do uklízení, ale nebyly na to sami, všichni jsme jim pomáhali. Ale já jsem při tom stačil i běhat venku po dvorku. Když odešly, tak já jsem teda domů nešel. Ještě jsem se proběhl po dvoře a pak jsem šel zase na tu králíkárnu. Včera jsem se tam docela dost umazal, ale proti dnešku to nebylo skoro nic. Dneska budu mít celý večer co dělat, abych tu hrůzu ze sebe smyl a zítra ráno byl zase fešák. Byl jsem venku docela dlouho. Když už se blížila šestá hodina, tak panička přišla na dvorek pro mě. Hned jak mě zavolala tak jsem přiběhl a šli jsme domů. Pěkně jsem se nabaštil a šel jsem si na pelíšek lehnout. Musím si napřed po tom celodenním běhání pořádně odpočinout a teprve potom se musím pustit do toho mytí. Kdybych se zítra potkal s tou sousedovic fešandou, tak by mě asi ani nepoznala.

7. březen 2011 18:50:18

Ráno jsem opět vyrazil ven. Prošel jsem si moje důležitá místečka, ale docela brzo jsem se vrátil zpátky domů. Nasnídal jsem se a uložil jsem se v kuchyni pod stolem. Musel jsem dohonit to, co jsem v noci zameškal. Ale tentokráte to nebylo mojí vinou, ale pro změnu zaperlila Míša a když pak k ránu už byla v klidu, tak zase já nemohl usnout a tak jsem se procházel po konzoli. Takže mě nezbývalo nic jiného než to ráno dohonit. Když jsem se konečně vyspal, tak jsem se šel zase podívat na balkon. Chvíli jsem si tam poseděl u zábradlí a pak jsem se vydal na zahrádku. Všechno jsem si tam prošel, mrknul jsem se i k sousedům a pak jsem šel k druhým sousedům na lešení. Hezky jsem se tam uložil, nastavil jsem břicho sluníčku a užíval jsem si. Dokonce i sousedi běhali po dvoře, ale mě to dneska vůbec nevadilo. Řekl jsem si, že za mnou na lešení nepůjdou a na dvorku mě nevadí. Pak jsem se šel ukázat domů, abych nemusel poslouchat zase nějaké řeči a pak jsem se vypravil k druhým sousedům na králíkárnu. Mají tam takovou zdvojenou střechu, pod kterou se dá vlézt a tak jsem to tam pořádně prozkoumal. Když jsem se vrátil domů, tak panička nevěřila svým očím. Místo černobílého Honzíka se jí vrátil černý kocour. Hned mě začala vyhrožovat, že by mě nejraději hodila do vany a tak jsem předešel nepříjemnostem a vyskočil jsem si na kredenc a vlezl jsem si do dřezu. Chvíli jsem tam seděl a pak jsem si tam lehnul. Panička začala vyhrožovat, že mi pustí vodu abych se umyl, ale to já bych si nenechal líbit. Až když jsem vylezl, tak jsem jí mňouknul aby mi tu vodu pustila a já jsem se napil rovnou z kohoutku. Pak jsem chvíli koukal z okna a nakonec jsem si vyskočil na gauč na polštářek a pustil jsem se do mytí. Ale dlouho mi to nevydrželo a usnul jsem. Vzbudilo mě, jak nám zarachotila schránka na dopisy. Vyskočil jsem, začal jsem vrčet, protože jsem si myslel, že je u nás pošťačka, tak aby se trochu bála, ale ona to byla panička, která šla pro letáky. Tak jsem se uklidnil a rovnou jsem si skočil na židli k počítači, tam jsem se zatočil do klubíčka a spím.

6. březen 2011 20:10:43

Ráno jsem zase tak, jako každý den vyrazil ven. Pěkně jsem proběhl to nejdůležitější a šel jsem domů. Nasnídal jsem se a na chvíli jsem si lehl pod stůl a trochu jsem si odpočinul. Potom jsem se šel podívat na balkon. Chvíli jsem se díval u zábadlí k sousedům, ale zrovna se tam nic zajímavého nedělo, tak jsem si vyskočil na střechu a šel jsem se podívat do ulice. Tam už to bylo zajímavější. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem šel zase dolů na balkon. Ukázal jsem se paničce, aby neměla starost a šel jsem na dvorek. Hezky jsem se proběhnul, chvíli jsem číhal na ptáčky pod keříkem a pak jsem šel na plot a mrknul jsem k sousedům do zahrady. Ale za chvíli už jsem se zase běžel domů ukázat, aby panička neměla starost. Takhle jsem pobíhal celé dopoledne. Po obědě jsem se šel ještě mrknout na dvorek, ale už jsem se tam dlouho nezdržel a šel jsem domů. Dneska byla venku docela zima. Sluníčko sice svítilo, ale žádné teplo nebylo. Lehnul jsem si na plštářek na gauči a za chvíli už jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem zase vyrazil ven na pochůzku. Potom panička přišla za mnou a řekla mi, že je děsná zima a určitě by bylo lepší kdybych šel už domů. Tak jsem šel. Zase jsem si chvíli lehl na ten polštářek, ale dlouho jsem tam nevydržel. Tak jsem si stoupnul ke dveřím na balkon, panička mi otevřela a řekla mi, abych už byl jen na balkoně. Ale než to stačila dopovědět, tak už jsem kráčel zase po chodníku. Ještě jsem se proběhnul a šel jsem domů. Pak už to vypadalo, že snad ani už ven jít nechci. Ale zdání klame. Kolem páté hodiny jsem si řekl, že bych měl jít ještě alespoň na chvilku ven. Tak jsem teda vyrazil. Venku už byla docela zima, sluníčko už mi také uteklo, tak jsem honem proběhl sousedovic zahradu, potom náš dvorek i zahrádku a pak už jsem šel opravdu domů. Nejdříve jsem si vyskočil na škrabadlo, chvíli jsem tam poseděl a pak jsem se přemístil na gauč na polštářek a za chvíli už jsem spal.

5. březen 2011 19:24:40

Dneska ráno jsem vyběhl ven, honem jsem zkontroloval to nejdůležitější a běžel jsem domů na snídani. Chvíli jsem si doma odpočinul a pak jsem vyrazil znovu ven. Dneska se teda počasí vydařilo. Celý den krásně svítilo sluníčko a bylo i teplo. Tak jsem si dneska celý den užíval venku. Občas jsem si zaběhnul na něco dobrého nebo jsem se šel ukázat paničce, aby neměla starost a hned jsem zase utíkal ven. Celý den jsem byl jen doma na dvorku nebo na zahrádce. Chvíli jsem běhal, chvíli jsem pod keříkem číhal a chvíli jsem se vyhříval na sluníčku. Odpoledne přišla panička za mnou na dvorek, tak to bylo prima. Trochu nás tam prohnala, ale hlavně jsem se honil se Zuzkou. Ta byla dneska vyjímečně nějak moc čilá, asi to sluníčko na ní tak působilo. Když panička odešla, tak jsem tam ještě zůstal. Pak mě napadlo, že bych se mohl jít mrknout domů. Zrovna panička připravovala večeři a tak jsem jí mňouknul, že bych si také dal něco na zub. Dostal jsem šunčičku a zase jsem šel ven. Později, to už sluníčko z našeho dvorka úplně zmizelo, tak jsem se šel kouknout za plot. Panička mě neviděla na dvorku, tak přišla za mnou. Myslela si, že jsem v zahradě, tak si vylezla k plotu a když mě zavolala, tak jsem vyskočil z druhé strany. Byl jsem za plotem, ale u druhých sousedů na králíkárně. Seskočil jsem z plotu a šli jsme domů. Míša tam byla se mnou a tak šla také s námi domů. Chvíli jsem jen tak bloumal po bytě. Panička seděla u počítače a najednou se zvedla. Okamžitě rychlostí blesku jsem ležel na židli. Jenomže panička je strašně lakomá a z té židle mě sundala a já zase neměl kam to své tělo složit. Nakonec jsem si lehl na gauč na deku a odpčíval jsem.

4. březen 2011 17:58:08

Ráno jsem se šel proběhnout. Ale byla zase pořádná zima a tak jsem to vzal hodně rychle. Proběhl jsem ta nejdůležitější místečka a honem jsem utíkal domů. Dal jsem si snídani, potom jsem si vyskočil do okna na pelíšek a pozoroval jsem pod okny hrdličky. Pak jsem prohnal myšku a potom jsem šel ještě ven. Ale pořád bylo ošklivo a tak jsem se za chvíli vrátil, lehl jsem si pod stůl a za chvíli už jsem spal. Během dopoledne jsem ani ven už nešel, buď jsem spal a nebo jsem se jen tak procházel po bytě. Ale dobře jsem udělal, protože jsem si za to dopoledne krásně odpočinul. Po obědě jsem si vyskočil na škrabadlo a odpočíval jsem. Najednou jsem uviděl, jak začíná vykukovat sluníčko. Honem jsem seskočil a utíkal jsem ven. Než jsem tam doběhl, tak už krásně svítilo. Hned jsem provedl pořádný průzkum zahrádky a pak jsem se šel podívat k sousedům do zahrady. Když jsem se vrátil, tak jsem šel zase na to lešení. Tentokrát jsem si vylezl až úplně na tu nejvrchnější podlážku. To byl rozhled. Ale dlouho jsem si to neužíval, protože za chvíli panička vyběhla na balkon a když mě uviděla kde sedím, tak mi řekla, abych koukal rychle jít domů. Tak jsem seskočil o patro níže a sedl jsem si přímo proti oknu k sousedům. Panička se mi chechtala a říkala jaký jsem zvědavý, že tam tak nakukuji. Tak jsem raději seskočil a šel jsem k nám na dvorek. Chvíli jsem tam ještě pobíhal a pak jsem se šel mrknout domů na paničku. Za chvíli jsem vyrazil na balkon. Chvíli jsem se tam usadil a pak jsem šel domů a rovnou jsem to vzal na dvorek. Prošel jsem se po dvoře a šel jsem si to omrknout do zahrady. Když jsem se vrátil tak jsem si ještě proběhnul dvorek, prozkoumal jsem ty díry v trávě, ale pořád se tam nic neobjevilo a pak jsem šel domů. Nabaštil jsem se a lehl jsem si na pelíšek a pěkně jsem odpočíval.

3. březen 2011 19:31:11

Včera večer jsem si potřeboval nutně lehnou. Já jsem byl tak moc unavený z toho celodenního pobíhání a nějak jsem se nemohl rozhodnout kam své tělo složit. Panička seděla na gauči a tam je natažená na kousku naše krásná černá deka. Ona se na ní klidně usadila, ale jak mě viděla celého nešťastného, tak mi řekla jestli bych si nechtěl lehnout na tu naší deku. Zvedla se a udělala mi tam místo. Chvíli jsem o tom přemýšlel a pak jsem si tam vyskočil a pěkně jsem se tam natáhnul a už jsem spal. Potom později jsem zase jen tak pobíhal po bytě a najednou jsem uviděl paničku, jak míří na gauč a zase snad na tu mojí deku. Honem jsem se rozběhl a přímo před tím než si stačila dosednout, tak jsem na tu deku hupnul. Jé, ta nadávala, ale dobře to dopadlo a deku jsem si zachránil pro sebe. Už jsem na ní zůstal a moc hezky se mi na ní spalo.
Ráno jsem opět vyrazil ven. Byla docela zima. Sice sluníčko už začalo vykukovat, ale přesto jsem to vzal hodně rychle a běžel jsem domů. Po snídani jsem si na chvíli odpočinul na škrabadle a pak jsem vyběhl na balkon. Jenomže to už se začalo zatahovat a sluníčko, to už se až do večera vůbec neukázalo. Chvíli jsem se na balkoně rozhlížel a potom jsem skočil na dvorek. Trochu jsem se proběhnul a šel jsem domů. Holky byly doma, tak jsem se do nich pustil a trochu jsem je prohnal. Bylo vidět, že se jim moc nechce, ale co jim zbývalo jiného, než utíkat. Alespoň se také trochu proběhly. Potom jsem trochu prohnal myšku, když už to holky vzdaly a pak jsem šel zase ven. Chvíli jsem pozoroval díru v trávě. Občas jsem tam zašťoural tlapkou, ale myslím si, že tam opravdu vůbec nic není. Pak jsem chvíli pozoroval v krmítku kosa a pak jsem šel domů. Po obědě jsem si lehl na okně na pelíšek a spal jsem. Potom jsem se přemístil na gauč a spal jsem dál. Ven mě to dneska moc nelákalo, sluníčko nesvítilo a docela byla celý den zima. Až pozdě odpoledne mě napadlo jít na balkon. Panička mě tam pustila a řekla mi, abych už nikam nechodil a zůstal na tom balkoně. Ale to bych nesměl být já, abych se ještě neskočil mrknout na dvorek. Skočil jsem dolů, proběhl jsem dvůr, chvíli jsem se díval na tu díru v trávě a pak jsem vyskočil na plot, abych si ještě očíhl zahradu, ale už jsem tam nešel. Seskočil jsem dolů a šel jsem ke dveřím. Měl jsem štěstí, protože panička už je stačila otevřít. Tak jsem šel domů. Sedl jsem si do okna a díval jsem se na ulici. Hopsaly nám tam pod okny hrdličky, tak jsem je chvíli sledoval a pak jsem se natáhl na pelíšku a za chvíli už jsem spal.

2. březen 2011 17:10:28

Ráno jsem probudil paničku, hned jsem jí řekl, že musím jít nutně ven, tak aby měla se mnou klid, tak mi šla otevřít dveře na dvorek. Venku ale ještě byla docela zima, tak jsem honem proběhl to nejdůležitější a běžel jsem domů. Nasnídal jsem se, chvíli jsem si odpočinul na škrabadle, potom jsem prohnal myšku a pak jsem se šel mrknout na balkon. Tam už krásně svítilo sluníčko a tak jsem tam chvíli zůstal. Pak jsem seskočil na dvorek, trochu jsem se proběhnul a už jsem utíkal nahoru a rovnou na balkon. A zase následovalo to samé, seskočit dolů, proběhnout dvorek a zase nahoru a další a další kolečka. Když už mě to přestalo bavit, tak jsem zůstal na dvorku. Pořádně jsem prozkoumal vše na zahrádce a pak jsem šel domů. Když jsem dorazil do kuchyně, panička jen spráskla ruce a povídá, kdo to k nám přišel, asi kominík. Ona vůbec nepoznala, že jsem to byl já. Můj kožíšek totiž docela změnil barvu. Ty moje bílé skvrny, které ještě ráno docela zářily čistotou, byly šedé a místy černé. Ale není divu. Vždyť na té zahrádce je tolika špíny a já jsem musel prolézt každé zákoutí. Celý den jsem byl pořád venku, jen občas jsem vběhnul domů abych se ukázal paničce a zase jsem letěl ven. Zase celý den krásně svítilo sluníčko a tak jsem si to opravdu užíval. Ani jsem za celý den oko nezamhouřil a jen jsem běhal venku. Odpoledne šla panička do letní kuchyně se na něco podívat. Hned jsem jí byl v patách, vběhnul jsem tam za ní, ani o mě nevěděla, takže se parádně lekla, když jsem jí najednou vyskočil za krk a odtud rovnou až nahoru na kredenc. Hezky jsem se tam usadil a jen jsem se rozhlížel. Panička mi nadávala a říkala mi abych koukal rychle seskočit, ale mě se nechtělo. Tak vzala do ruky náš stan a ptala se mi, jestli ho nechci vzít zase ven. No to je jasné, že jsem chtěl. Honem jsem seskočil dolů a už jsem utíkal za paničkou na dvorek. Jak ho položila, tak jsem začal šílet. Já jsem se zase tak vyřádil. To bylo moc prima. Když mě to přestalo bavit, tak ho zase panička uklidila. Pak jsem ještě běhal dál po dvorku a teprve až když sluníčko z našeho dvorka úplně odešlo, tak jsem šel domů také. Dal jsem si granulky, zapil jsem je s vodou z kohoutku a šel jsem se natáhnout na gauč. Chvíli jsem se pokoušel umývat ty moje krásné tlapky, ale dlouho to nevydrželo a za chvíli už jsem spal.

1. březen 2011 17:14:54

Dneska ráno jsem šel ven. Proběhl jsem to nejdůležitější a za chvilku už jsem byl zase doma. Trochu jsem se prošel po bytě, nasnídal jsem se a pak jsem odpočíval pod stolem. Ale dlouho jsem neodpočíval a zase jsem utíkal ven. To už sluníčko krásně svítilo, tak jsem musel běžet za ním. Proběhl jsem dvorek i zahrádku, mrknul jsem k sousedům do zahrady a šel jsem zase domů na dvorek. Jak jsem tak po tom dvoře pobíhal, najednou jsem uviděl tu sousedovic krasavici, jak sedí na lešení. Honem jsem vyskočil na plot, hned vedle toho lešení a měl jsem veliké štěstí, protože ona zůstala sedět, ani přede mnou jako jindy neutekla a tak jsme na sebe chvíli koukali a potom jsme si spolu i povídali. Když odešla, tak jsem šel také. Šel jsem domů, odtud na balkon, rovnou jsem skočil na dvorek a hned jsem to otočil a zase jsem si to kolečko zopakoval. Když už jsem šel asi po šesté, tak se mi panička začala smát, jaký prý jsem sportovec. No musím se přece po té zimě pořádně proběhnout. Po obědě jsem padnul únavou pod stůl a v momentě jsem spal. Ale za chvilku už jsem zase vyskočil a znovu utíkal ven. Běhal jsem po dvorku i po zahrádce, potom přišel páník a tak jsme spolu byli ve skleníku a když odešel, tak jsem se ještě na chvíli usadil pod keříkem, pak jsem se proběhnul po dvorku a šel jsem domů. Chvíli jsem jen tak pobíhal a potom jsem se nabaštil, lehl jsem si do tunelu, chvíli jsem pozoroval strašidýlko, ale jen pozoroval a za chviličku už jsem spal. Netrvalo to dlouho a z tunelu jsem odešel, přešel jsem si na gauč na polštářek a krásně jsem spal dál. Musím si přece po tak namáhavém dni odpočinout a nabrat síly na zítra.

28. únor 2011 19:44:17

Ráno jsem se šel mrknout ven. Sice ještě byla docela zima, ale přesto jsem se pěkně proběhl. Pak jsem šel domů na snídani. Hezky jsem se nabaštil a trochu jsem si odpočinul. Potom jsem si chvíli zařádil v tunelu a šel jsem na balkon. Nejdříve jsem si chvíli poseděl u zábradlí a pak jsem skočl na dvorek a šel jsem se zase proběhnout. Prošel jsem si sousedovic zahradu, pak jsem si šel na chvíli sednout ke druhým sousedům na lešení a pak jsem zase seskočil na dvorek. Chvíli jsem jen tak pobíhal po dvorku a pak jsem se usadil pod keříkem na polystyrénu. Chvíli jsem tam tak seděl a najednou přiletěla sýkorka a sedla si na větvičku kousek nade mnou. Ani jsem nedutal a pěkně z blízka jsem si jí prohlížel. Chvíli tam poseděla, snad ani o mě nevěděla a pak uletěla pryč. Tak jsem se sebral a šel jsem domů. Rovnou jsem to vzal na balkon a jak jsem tam tak chvilku přešlapoval, tak mě napadlo, že jsem ještě letos nebyl na střeše a že teda bych se tam mohl podívat. Tak jsem vyskočil na zídku a odtut na stříšku a už jsem tam byl. Hezky jsem přešel na druhou stranu baráku, tam jsem se u okapové roury usadil a rozhlížel jsem se po ulici. To byla paráda. Pak jsem se vrátil zpátky dolů a chvilku jsem zase poseděl na balkoně. Dlouho jsem se tam nezdržel a zase jsem seskočil na dvorek a raději jsem se šel proběhnout. Po obědě jsem si doma chvíli odpočinul na pelíšku a pak jsem šel zase ven. Musel jsem, protože dneska bylo tak krásně, že už to uplně vypadalo, jako kdyby bylo jaro. Odpoledne za mnou přišly paničky na dvorek. Šly se podívat do letní kuchyně a tak jsem šel s nima. Tam jsem objevil stan. Paničku hned napadlo, že ho vezme ven, abych si ho mohl pořádně prozkumat. Jé, to bylo bezva. Pěkně jsem se s ním vyřádil. Potom šly paničky domů a já jsem za chvíli dorazail za nima. Na zemi v kuchyni leželo něco podivného. Tak jsem to opatrně prohlížel, ale pořád mi nebylo jasné co to je. Chvíli jsem to okukoval z povzdálí, pak jsem se k tomu přiblížil, pak jsem se i po tom prošel, dokonce jsem to i trochu nadzvedl a prozkoumal to i zespodu, ale pořád mi nebylo jasné co to je. Potom mi panička řekla, že mi tu záhadu pomůže vyřešit a dala to dohromady. Jé, to jsem koukal, to byla naše boudička co máme doma. Panička jí rozebrala a vyčistila a pak jí zase dala dohromady a už je vše v pořádku. Boudička už zase stojí na místečku. Potom jsem se šel ještě na chvíli proběhnout, ale za chvilku už jsem byl doma, pěkně jsem se nabaštil a šel jsem odpočívat na pelíšek. Fakt je, že jsem měl v plánu, že si odpočinu na židli u počítače, ale panička je lakomá a vyhnala mě. Tak jsem si musel lehnout na pelíšek. Ale mě to nevadilo, protože už se mi chtělo moc spát a vůbec jsem neměl sílu se s ní hádat.

27. únor 2011 18:22:35

Ráno jsem zase vyrazil na svoji pravidelnou pochůzku. Venku byla zima, tak jsem moc pospíchal, abych se šel domů ohřát. Hned jsem se nasnídal, trochu jsem si odpočinul na škrabadle a pak jsem šel zase ven. Venku ale bylo pořád ošklivě, bylo zataženo a sluníčko, to se nám vůbec nechtělo ukázat. Celý den bylo schované až odpoledne kolem půl páté si to rozmyslelo a přece jen se na nás na chvilku podívalo. Ale dlouho mu to nevydrželo a zase se schovalo. Během dne dokonce i každou chvilku poletoval sníh. Ale mě to dneska nějak moc nevadilo a stejně jsem byl venku docela hodně. Dopoledne jsem si skočil k sousedům na králíkárnu a od tamtud jsem pozoroval u nás na plotě, kousek od krmítka jak seděl kos. Vyskočil jsem na plot a pěkně jsem se přikrčil a už jsem se po plotě ke kosíkovi přibližoval. Když už jsem byl od něho asi tak metr, tak on se po mě otočil a pozoroval mě, jak se k němu blížím. V tom mě napadlo, že by se klidně mohlo stát, že mě chce chytit a tak jsem se na tom plotě otočil a běžel jsem zase zpátky, skočil jsem k nám na dvorek a ukryl jsem se pod keříkem a pozoroval jsem ho dál. On místo toho aby uletěl, tak se tam na tom plotě začal naparovat a dokonce si i zpíval. Jak jsem tam tak seděl pod tím keříkem, najednou jsem viděl, že začal padat sníh. Tak jsem začal chytat ty sněhové vločky a to mě tak rozparádilo, že jsem lítal po celém dvoře, občas jsem vletěl domů, proletěl jsem tunelem, chytil jsem myšku a zase jsem utíkal na ten sníh. Panička se vždycky hrozně lekla, protože mě říkala, že jsem jakoby se hnalo stádo divokých koní a místo stáda přiletěl pokaždé jen kocourek. Já jsem byl tak rozdováděný, že jsem dokonce letěl po chodbě a na konci té naší dlouhé chodby se musí zatočit a to jsem nikdy nestihl a pokaždé jsem to musel vybrat po zdi. Jednou jsem dokonce přistál až v okně. Odpoledne jsem se ještě na chvíli šel proběhnout, ale to už jsem byl klidnější, tak jsem si jen prošel důležitá místečka a šel jsem domů. Lehl jsem si do nákupního košíku, tam jsem se stočil do klubíčka a spal jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se šel ještě proběhnout ven, ale protože už tam byla zase nějaká větší zima, tak jsem byl za chvíli doma. Trochu jsem se prošel po bytě, jen tak lehce jsem prohnal myš a když jsem zjistil, že je volná židle u počítače, tak jsem si na ní vyskočil a v momentě jsem spal. Myslím si, že se té židle panička hned tak nedočká, protože mě se na ní moc hezky leží, takže jí ji hned tak nevrátím.

26. únor 2011 19:22:27

Dneska ráno jsem šel vzbudit druhou paničku. Moc se jí vstávat nechtělo, tak jsem k ní skočil do postele, nastavil jsem bříško a pěkně dlouho jsme se mazlili. Když nás to přestalo bavit, tak jsme vyskočili z postele a panička mi šla hned otevřít dveře. Ale řekla mi, že je venku zima, tak abych přišel brzy. Tak jsem rychle proběhnul ta nejdůležitější místečka a už jsem pelášil domů. Nejdříve jsem se trochu nahřál na topení a pak jsem se nasnídal. Potom jsem chvíli odpočíval na škrabadle a pak jsem zase vyrazil ven. To už bylo lepší, protože sluníčko už krásně svítilo i na dvorku a nádherně hřálo. Tak jsem svůj průzkum trochu protáhl a vypravil jsem se i do zahrady k sousedům. Když jsem se vracel, tak jsem uviděl naše holky, že jsou na balkoně, tak jsem tam letěl za nima. Ale dlouho jsem se tam nezdržel a seskočil jsem na dvorek a ještě jsem se proběhnul. Potom jsem si lehl na boudičku a nechal jsem si nahřívat kožíšek. Pak jsem se šel zase mrknout domů, trochu jsem si pohrál s myškou a šel jsem zase ven. Já jsem si teda to sluníčko opravdu dneska užíval. Po obědě jsem se šel zase proběhnout a pak jsem se uložil na okně na parapetu. Odpoledne jsem dorazil domů, rovnou jsem si lehl v kuchyni pod stůl a v momentě jsem spal. Pak se obě paničky oblékly a řekly mi, že musí na chvilku odejít. To mě zase okamžitě probudilo, protože já teda nemám rád, když mě takhle utíkají. Šel jsem je ke dveřím vyprovodit a vyskočil jsem si do okna, abych viděl jak odcházejí. Naštěstí to netrvalo dlouho a už jsem je zahlédl, jak se vrací. Seskočil jsem z toho okna a čekal jsem na ně u dveří. Jak se dveře otevřely, už jsem vyběhnul ven. Jenomže panička mě moc dobře zná a hned mě lapila. Chvíli mě na ulici chovala a pak jsme šli domů. Ještě jsem si šel jednou naposledy proběhnout dvorek, ale za chvilku jsem byl zpátky. Pořádně jsem se nabaštil, zapil jsem to s vodou přímo z kohoutku a šel jsem spát. Lehl jsem si na židli u počítače a jen jsem z dáli slyšel jak panička zuří, ale mě to vůbec nevadilo, ani jsem se nehnul a krásně jsem si tam chrupčil.

25. únor 2011 17:12:37

Ráno jsem ležel kousek od paniččiny postele a bedlivě jsem jí sledoval, jestli už bude vstávat. Najednou jsem viděl, že se probudila, podívala se na hodiny, a když zjistila, že je ještě brzo, tak si myslela, že snad bude spát dál. Hned jsem na ní začal křičet, aby vstávala a pustila mě ven. Ale ona dělala, že se jí nechce. Tak jsem jí skočil na břicho, prošel jsem se přes ní a když ani tohle nezabralo, sednul jsem si na noční stolek a začal jsem z něj shazovat věci na zem. Ale bohužel ani tohle nebylo nic platné. Panička vše posbírala vynadala mi, abych dal pokoj, že je ještě málo hodin. Chvíli jsem jí ještě přemlouval, ale pak jsem to vzal a šel jsem si ještě lehnout. Když jsem se probudil, šel jsem rovnou za druhou paničkou. Celou cestu jsem si zpíval do kroku a naštěstí jí to probudilo, tak vstala a šla mě pustit ven. Proběhnul jsem důležitá místečka a vrátil jsem se zpátky domů, protože byla venku zase pořádná zima. Trochu jsem se ohřál, a pak jsem si hrál v tunelu a s myškou. Holky a panička se přidaly, tak jsme se docela hezky vyřádili. Potom už svítilo sluníčko i na dvorek, tak jsem šel zase ven. Pěkně jsem se proběhnul po zahrádce, mrknul jsem k sousedům do zahrady, a pak jsem se vyhříval na naší boudičce. Odpoledne jsem se ještě vyhříval na balkoně, a když tam sluníčko přestalo svítit, seskočil jsem na dvorek, ještě jsem se proběhnul, a pak jsem si vyskočil na parapaet na okno, kam ještě sluníčko svítilo. Jak mě tam panička viděla, otevřela okno, tak jsem vběhnul dovnitř, nabaštil jsem se, zapil jsem to vodou z kohoutku, trochu jsem se prošel po baráku, až jsem došel ke křesílku, tak jsem si do něj vyskočil a hezky odpoočívám.

24. únor 2011 18:35:32

Ráno jsem musel opět na svojí pravidelnou pochůzku. Venku byla pořádná zima, tak jsem to vzal docela dost rychle. Když jsem se vrátil domů, tak jsem si hrál chvilku v tunelu, potom jsem prohnal myšku a pak jsem se nasnídal. Po snídani jsem si musel odpočinout, tak jsem se uložil zase pod stolem. Pak jsem zjistil, že už sluníčko svítí na balkon, tak jsem se tam šel podívat. Jenomže nějaké ležení a opalování, to pro mě není. Tak jsem seskočil dolů na dvorek a už jsem seděl na plotě a díval se k sousedům do zahrady. To dívání mě ale dlouho nevydrželo a rovnou jsem tam skočil. Pěkně jsem si prošel zahradu a pak jsem šel zase domů. Jen jsem se ukázal, otočil jsem se a šel jsem k druhým sousedům na lešení a pozoroval jsem, co se u nich děje. Pak mě nějak napadlo, že bych nutně potřeboval podrbat bříško. Tak jsem šel domů. Nalákal jsem paničku, vyskočil jsem si na gauč, lehl jsem si na záda, natáhl jsem ruce i nohy a nastavil břicho. Pěkně dlouhou dobu jsem si bručel a lebedil, jak mě panička drbala. Když mě to přestalo bavit, rafnul jsem jí do ruky a utíkal jsem zase ven. Proběhnul jsem dvorek, šel jsem zase k sousedům, občas jsem vběhnul domů a šel jsem rovnou ke dveřím na balkon, aby mě tam panička pustila. Zkontroloval jsem holky a zase jsem seskočil na dvorek. Chvílemi jsem se usadil v přízemí na okně a vyhříval jsem si kožíšek. A kdyby mě bývala panička nezahnala domů, tak bych tam určitě vydržel až do večera. Ona si myslí, že mám slabý kožíšek, tak jsem si řekl, že jí udělám radost a chvíli jsem byl doma. Trochu jsem si schrupnul a pak jsem paničce mňouknul, že jdu ještě ven. Tak mě pustila na balkon a řekla mi, abych už nikam nechodil. Než stačila zavřít dveře, tak už jsem byl na dvorku. Nejdříve jsem si skočil na plot u lešení, potom jsem přeběhl dvorek a už jsem skákal do zahrady. Ale dlouho jsem se tam nezdržel a za chvíli už jsem běžel domů. Pak jsem si ještě hrál s myškou, chvíli jsem poseděl na škrabadle a potom jsem se uložil na polštářek na gauči a za chvíli už jsem spal.

23. únor 2011 19:24:55

Ráno jsem šel zase ven. Ale ta zima je každý den o něco větší. Rychle jsem vše proběhl a potom jsem utíkal domů do teploučka. Trochu jsem se ohřál a šel jsem to zkusit ještě jednou. Zima děsná, tak jsem jen skočil na plot a už jsem zase pelášil domů. Nasnídal jsem se, trochu jsem si odpočinul, potom jsem pohonil myšku a pak jsem si myslel, že bych mohl jít zase ven. Ale už to nešlo. Páníci se rozhodli, že pojedou pryč a my musíme hlídat. Když se vrátili, tak to už teda bylo docela dost pozdě odpoledne, tak jsem vyrazil ven. Sluníčko krásně svítilo, na něm bylo moc příjemně, ale ve stínu už byla zase pěkná kosa. Nejdříve jsem z radosti, že už se nám páníci vrátili, lítal z domova na dvorek a zase zpátky a to mě teda drželo docela dost dlouho. Potom jsem si šel na balkon a místo na náš dvorek jsem skočil na dvůr k susedům. Naštěstí jen na jejich pergolu, která je blízko u plotu. Protože ten jejich pejsek je opravdu hlídač. Jak mě tam uviděl, tak vyletěl a strašně moc na mě štěkal. Jenomže, já jsem také nezaváhal a v momentě jsem byl na plotě, honem jsem skočil na střechu a šup už jsem byl na balkoně. Panička to viděla, tak mi honem otevřela dveře a já jsem vletěl domů. Ale opravdu jsem byl moc rád, že jsem doma. Já na toho pejska docela rád dorážím a provokuju ho, ale dneska mi to všechno oplatil. Hlavně, že jsem stačil utéct. Potom jsem šel ještě na dvorek, proběhl jsem si i sousedovic zahradu, pak jsem si chvíli poseděl na lešení a potom jsem si ještě na chvíli lehl na okně a nahříval jsem si kožíšek. Pak už mě panička volala abych šel domů, tak jsem teda šel. Stejně už se zase začínala dělat pořádná zima. Lehl jsem si pod stůl a odpočíval jsem.

22. únor 2011 15:53:47

Ráno jsem opět vyrazil ven. Teda, tam byl mráz. O hodně větší než včera. Rychle jsem si vše důležité proběhl a šel jsem domů. Trochu jsem si odpočinul, nabaštil jsem se a pak jsem z okna koukal ven. Netrvalo to dlouho a začalo vykukovat sluníčko. Tak jsem si ho dneska zase pěkně užíval. Nejdříve jsem šel s holkama na balkon, ale nezůstal jsem tam s nima. Seskočil jsem dolů a už jsem běhal po dvorku. Potom k nám přišla pošťačka a přinesla nám obálku a v té obálce byla parádní závěsná myška. Tak jsme jí všichni pěkně prohnali, pak jsme prohnali i sebe a potom jsme museli chvíli odpočívat. Po obědě jsem ještě vyrazil ven, abych si pořádně užil sluníčko. Nejdříve jsem jen tak pobíhal po dvorku, potom jsem si skočil na plot a pak mě napadlo, že už jsem strašně dlouho nebyl na střeše u naší letní kuchyně. Tak jsem tam vyskočil, pěkně jsem se tam prošel, dokonce jsem se podíval i do komína a pak jsem se usadil na špičce střechy a díval jsem se k sousedům do zahrady. Pak jsem seskočil dolů a běžel se domů zahřát, protože na té střeše je pořád sníh a mě teda pěkně studěl do tlapek. Jak jsem se ohřál, tak jsem se šel ještě mrknout k sousedům na lešení. Tam jsem se usadil, ale to už na mě za chvíli panička ječela, abych koukal už jít domů. Tak jsem seskočil a v okně v přízemí na parapetu se nahřívala Míša, Tak jsem si tam k ní ještě skočil, trochu jsem si nechal nahřát kožíšek a za chvilku jsme šli i s Míšou domů. Hezky jsem se nabaštil a rovnou jsem si lehl pod stůl, abych si pořádně odpočinul. A teď už zase proháním tu novou myšku.

21. únor 2011 17:12:37

Dneska byla venku pěkná zima, ale konečně po dlouhé době svítilo sluníčko. Ráno jsem vzal pochůzku jenom v rychlosti, protože sluníčko ještě na dvorek nesvítilo. Raději jsem doma prohnal strašidýlko a zařádil jsem si v tunelu. Potom jsem si dal snídani a šel jsem se dívat z okna. V tu chvíli už sluníčko krásně svítilo na balkon a přímo mě vytáhlo ven. Panička mě tam pustila a přitom jak mi otevírala dveře, tak mi kladla na srdce, abych zůstal na balkóně a nikam nechodil. Tak jsem vyběhnul ze dveří a než stačila začít protestovat, rovnou jsem utíkal k zábradlí, seskočil jsem na plot a už jsem byl na dvoře. Než stačila panička zanadávat, seděl už jsem na plotě a díval jsem se k sousedům do zahrady. Za chvíli jsem se ale vrátil a šel jsem se domů ohřát. Odpoledne jsem opět vyrazil ven. Sluníčko se krásně opíralo do oken v přízemí, tak jsem se uložil na parapet a vyhříval jsem se. Panička nemohla pochopit jak se můžu vyhřívat, když je venku osm pod nulou, ale to sluníčko opravdu krásně hřálo. Byli jsme tam i s holkama pěkně dlouho. Pak nás ale panička nahnala domů, abychom nenastydli. Tak jsem se nabaštil, zalehnul jsem pod stůl a usnul jsem. Před chvílí jsem se přemístil na radiátor, hezky jsem se tam nátáhnul a vyvaluju se dál.

20. únor 2011 18:33:21

Dnešní den jsem prožil podobně jako každý druhý. Ráno pravidelná pochůzka, potom jsem si hrál, odpočíval a také jsem doslova šílel v tunelu. Panička vzala takové strašidýlko a tím nás tak rozdováděla, že tunel jen lítal. Řádili jsme úplně všichni. Já jsem ještě potom pokračoval na chodbě s myškou a povedlo se mě shrnout celý koberec, porazit vázu, zkrátka jsem řádil jako divoch. Po obědě jsem chtěl hrozně moc jít ven. Panička mi řekla, že je zima, tak abych koukal přijít brzo domů. Jenomže já jsem letěl rovnou na plot a i když mě panička volala, abych nikam nechodil, tak jsem dělal že jí neslyším a šel jsem se tam mrknout, ale fakt je, že jsem se brzo vrátil. Potom mě panička chytla a já bláhový, nic netušil a přišel jsem o drápky. To mě teda docela naštvalo, pak jsem ještě jednou vyběhl ven, našel jsem tam krásnou větvičku a aby si panička nemyslela, že s ní kvůli ostříhaným drápkům nekamarádím, tak jsem jí vzal a odnesl jsem jí tu větvičku až do kuchyně a položil jsem jí na stůl. Potom jsem si řekl, že ven už nepůjdu a lehl jsem si pod ten stůl a odpočíval jsem tam.

19. únor 2011 17:35:59

Dneska, stejně jako každý den jsem absolvoval své pochůzky, běhal jsem po dvoře a po baráku, díval jsem se z okna, snažil jsem se trochu prohnat holky a hlavně jsem odpočíval. Odpoledne šly paničky do skleníku, vzaly si takovou nádobku a semínka a šly nám zasít novou travičku, protože jsem jejich pomocník tak jsem šel také. Nasypali jsme do té nádobky hlínu, pak jsme tam dali semínka trávy, trochu zasypali hlínou a bylo hotovo. Paničky si myslely, že půjdeme zase domů, ale to já jsem teda v úmyslu neměl. Pěkně jsem proběhl záhony, vyskočil jsem si na takové prkno a odtud už jsem byl až úplně nahoře na té nejvyšší poličce. Panička si myslela, že půjdu dolů, ale mě se tam moc líbilo. Tak se paničky sebraly a odešly domů odnést trávu na okno a mě tam klidně nechaly. Tak jsem seskočil dolů a prošel jsem si i ta místečka pod záhonama, tam jsou totiž vyrovnané květináče a tak jsem si to tam pěkně celé prolezl. Za chvíli přišly paničky zpátky a hledaly mě u střechy skleníku. Ty se lekly, když jsem vyšel ze spodu a na sobě jsem měl krásné parádičky z pavučin. Panička mi řekla, že jsem čuník a že mě bude muset omést s koštětem, ale druhá panička to zachránila a otřela mi ty pavučinky rukou a už byl ze mě zase velký fešák.

18. únor 2011 19:26:16

Ráno jsem vyrazil na svojí pravidelnou pochůzku. Hned mezi dveřma jsem zjistil, že je venku ošklivé počasí. Pořádná mlha a zima. Nejhorší bylo, když jsem vběhnul na chodník, tak jsem se hned pěkně sklouznul, protože to bylo pěkně namrzlé a jak mi ujížděly tlapky, to bylo něco. Ale stejně jsem to nevzdal a už jsem běhal po dvoře i po zahrádce. Pak jsem si vyskočil na plot, omrknul jsem si tu mojí zahradu u sousedů a šel jsem domů. Nasnídal jsem se a na chvilku jsem si lehl pod stůl, abych si odpočinul a mohl se vydat na další průzkum. Za chvíli už jsem zase běžel. Naštěstí ta klouzačka už nebyla tak strašná a tak jsem si vše pořádně proběhl. Dokonce jsem si skočil i do zahrady. Pak jsem se vrátil domů a hned na chodbě jsem se potkal s myškou. Pěkně jsem jí prohnal a pak jsem šel do kuchyně. Panička zrovna začínala vařit, tak jsem jí zkontroloval a pak jsem šel za holkama a hráli jsme si s myškama. Také jsem si myslel, že je trochu proženu, ale dneska se nechala zlákat jen Kikina a to ještě jen na malinkou chvilku. Pak jsem se šel zase mrknout ven, ale tam to dneska vůbec nebylo zajímavé, tak jsem se raději vrátil domů. Chvíli jsem poseděl v okně na pelíšku a pozoroval jsem dění na ulici. Ale vlastně ani tam nebylo nic zajímavého. Tak jsem se tam na tom pelíšku natáhnul a odpočíval jsem. Po obědě jsem si chvíli lehnul na polštářek na gauči, ale nespal jsem. Pak jsem uviděl na zemi ležet tu slavnou gumičku, co Kikina dostala od paničky. Tak jsem si jí půjčil. Chvíli jsem si s ní hrál, honil jsem jí po kuchyni a pak jsem dostal nápad. Lehl jsem si k ledničce a hezky pacinkou jsem milou gumičku nacpal pod ledničku. Panička to viděla a ještě chvíli mě nechal být. Já jsem tu mojí tlapku pořádně natáhnul a snažil jsem se tu gumičku dostrkat co možná nejdále. Povedlo se. Panička pak vzala plácačku, zašmátrala a ono nic. Tak si pod tu ledničku posvítila s baterkou a také nic. Tak si teď lámu hlavu, kam jsem jí nacpal, když pod tou ledničkou vůbec není a přitom oba dva, já i pančka víme, že tam je. Je to záhada, ale horší je, že teď Kikina je na mě pěkně naštvaná, protože ona se jí ta gumička moc líbila. Ale má smůlu, už jí prostě nemá.
Odpoledne šly paničky nakoupit a tak jsem si sedl do okna a čekal jsem na ně. Jenomže, ony se tam nějak zdržely a mě to čekání tak dlouho nebavilo. Ale jak jsem slyšel rachotit klíč v zámku, už jsem je běžel ke dveřím vítat. Zkontroloval jsem nákup, ochutnal jsem šunku a šel jsem se proběhnout ven. Pak jsem se uložil na pelíšek a skoro celé odpoledne jsem spal. Když jsem se probudil, dal jsem si pár granulek a vyskočil jsem si na šéfovské místo na škrabadle a tam jsem odpočíval.

17. únor 2011 16:49:20

Ráno jsem opět vyrazil na svoji pravidelnou pochůzku. Venku bylo ošklivo, tak jsem to vzal rychleji. Za chvíli už jsem byl doma v teploučku. Chvíli jsem se díval z okna, potom jsem si dal snídani, uložil jsem se pod stůl a odpočíval jsem. Potom jsem si řekl, že se půjdu podívat zase ven. Procházel jsem se po dvoře a najednou jsem viděl, jak k nám hupnul přes plot cizí bílý kocour. V první chvíli jsem si řekl, že moudřejší ustoupí a vběhnul jsem do chodby. Tam jsem si to ale rozmyslel. Tak prudce jsem se tam otočil, až jsem přehodil rohožku přes půlku chodby a běžel jsem zpátky ven, abych tomu cizákovi vysvětlil, že u nás nemá co pohledávat. Začal jsem na něj ječet a než jsem mu stačil říct pár slov už tam byla panička a jak jí ten zbabělec viděl, tak zdrhnul za plot. Šel jsem s paničkou domů, protože jsem věděl, že ten bojavka už se nevrátí. Trochu jsem se proběhnul po baráku, prohnal jsem myšku, pak jsem prohnal i holky a nakonec jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Před polednem mi ještě panička otevřela dveře na dvorek a tak jsem se šel proběhnout. Mrknul jsem se i k sousedům do zahrady, ale ani tentokráte jsem se nikde dlouho nezdržoval a vrátil jsem se domů. Nabaštil jsem se, vyskočil jsem si na pelíšek do okna a ještě chvíli jsem se díval ven. Když se mi začaly zavírat oči, přestěhoval jsem se do kuchyně pod stůl a spal jsem tam. Odpoledne jsem se probudil, šel jsem si chroupnout pár granulek, využil jsem toho, že je volná židle u počítače, skočil jsem si na ní, stočil jsem se do klubíčka a spal jsem dál.

16. únor 2011 18:22:37

Dneska ráno jsem zase vyrazil na svojí pochůzku. Venku byla docela zima a tak jsem honem proběhl dvorek a pak jsem si ještě vyskočil na plot. Chvíli jsem se díval do zahrady, ale nedalo mi to a musel jsem tam skočit a proběhnout si to i tam. Za půl hodinky jsem měl vše vyřízené a už jsem utíkal domů. Jé, tam bylo teploučko. Honem jsem si vyskočil na pelíšek na radiátoru, abych se trochu ohřál. Když už mě bylo teploučko, tak jsem seskočil a šel jsem na snídani. Potom jsem si skočil na pelíšek do okna a díval jsem se ven. Pak jsem si chvíli hrál s myškou a pak jsem se usadil na škrabadle a dělal jsem šéfa. Během dopoledne jsem několikrát vyběhnul ven, ale vždycky jen na malou chvilku. Jen jsem proběhl dvorek, skočil jsem se mrknout do zahrady a zase honem domů. Dneska bylo venku ošklivě. Sluníčko vůbec nevykouklo, celý den bylo pod nulou a bylo to tam moc nepříjemné, ta zima strašně lezla do kožíšku. Po obědě jsem si lehl v okně na pelíšek a myslel jsem si že budu spát. Ale nějak mě to nešlo. Tak jsem seskočil a pořád jsem přecházel po bytě a nevěděl jsem čeho se chytit. Nakonec jsem si vymyslel, že půjdu ven. To jsem měl výborný nápad, protože zrovna v té době, když jsem vyrazil, tak jsem uviděl jak pod keříkem na mém polystyrénu sedí kos. Přikrčil jsem se a už jsem na něj běžel. Jenomže on mě uviděl, dostal strach a uletěl. Tak jsem se tam chvíli usadil, jen kdyby náhodou se chtěl vrátit, tak abych mu vysvětlil čí je ten polystyrén. Ale on už nepřiletěl. Tak jsem se ještě trochu proběhnul po dvoře a pak jsem šel domů. Vyskočil jsem si v kuchyni do okna a sotva jsem tam doskočil, už jsem zase viděl kosa na dvoře. Okamžitě jsem za ním utíkal, ale on uletěl. Vrátil jsem se zase zpátky domů. Dlouho jsem ale doma nevydržel a za chvíli jsem si musel zase běžet ten polystyrén zkontrolovat. Ale vše bylo v pořádku, kosík přece jenom ze mě dostal strach a už se tam nevrátil. V tom přišla na dvorek panička a nesla odpadky do popelnice. Otevřela popelnici, hodila je tam a šla uklízet lahve od pití do pytle. Já jak jsem byl rozlítaný, tak jsem to vzal tryskem na tu popelnici, v tom panička vykřikla, ale zbytečně, protože já jsem šikulka a vybral jsem to a zůstal jsem stát na okraji popelnice. Ona měla strach, když jí nezavřela, že tam spadnu, ale nejsem žádné nemehlo, abych skákal do popelnice. Pak jsme šli spolu domů, já jsem si zabral židli u počítače, hezky jsem se tam zatočil do klubíčka a už jsem spal. Pak jsem se jen trošinku probudil, když si tam panička chtěla sednout, tak se mnou popojela, aby si tam mohla postavit jinou židli. Ještě štěstí, že mě nevyhnala. Mě se na ní tak krásně spí.
Když jsem se probudil, tak jsem se hezky nabaštil a šel jsem si lehnout na polštářek na gauči a odpočíval jsem dál.

15. únor 2011 19:07:37

Dneska ráno jsem vyrazil ven na svojí pravidelnou pochůzku. Venku byla zase zima a tak mě nezbývalo nic jiného, než tu mojí trasu proběhnout co nejrychleji. Za chvíli už jsem byl doma. Nejdříve jsem se zahřál na pelíšku na topení a pak jsem se nasnídal. Chvíli jsem si odpočinul na škrabadle a pak jsem si řekl, že proženu holky. Tak jsme na sebe číhali a když už jsem si myslel, že vypukne honička, tak je to přešlo a klidně odešly. Tak jsem se proběhl sám. Potom jsme si vzali do parády myšky a kuličky a všichni jsme si hráli. Já jsem proháněl myšku a když jsem jí pořádně prohnal, tak jsem se šel zase na chvíli mrknout ven. Dlouho jsem tam nevydržel. Když jsem se vrátil, tak jsem si na chvilku lehl pod stůl a odpočíval jsem. Pak jsem zase běhal po baráku, ale ven už se mi moc nechtělo. Pak mě napadla primová věc. Vyskočil jsem si na nahoru na kredenc a teď jsem měl v hlavě, že bych se mohl projít po konzoli. Jenomže, to už na mě obě paničky ječely, abych koukal seskočit dolů, protože tam je jenom tyčka a to prý bych si namlátil. Já vím svoje, přešel bych to v pohodě, ale za ty řeči to nestálo, tak jsem raději seskočil dolů. Po obědě jsem si chvíli odpočinul a pak jsem šel s paničkou, když šla vysypat koš do popelnice. Jak sáhla na popelnici, než stačila otevřít víko, už jsem na něm seděl. Ta se teda lekla, ale hned jsem seskočil a utíkal jsem pryč, ona mi řekla, že mě chytí a to teda si jen myslela, hned jsem utekl do chodby a běžel jsem na schody a číhal jsem až se bude vracet. V tom slyším, jak mě panička nemůže nikde najít, tak jsem vyskočil. Teda to bylo něco, ta se lekla až úplně vykřikla a já už zase letěl. To se mi moc líbilo, tak jsem se paničce pořád někam schovával a ona mě hledala a já jsem na ní vždycky někde vybafnul, jé to bylo prima, jak se pokaždé lekla. Když už nás to přestalo bavit, tak jsem ještě chvíli lítal po bytě. Pak jsem objevil myšku, tak jsem jí trochu prohnal a když už jsme toho měli oba dost, tak jsem si lehl na pelíšek a odpočíval jsem. Pak jsem objevil prázdnou židli u počítače a honem jsem utíkal si na ní lehnout. Celé odpoledne jsem tam na ní spal. Když jsem se probudil, tak jsem se zase jen tak malinko prošel a pak jsem zase skončil na pelíšku a odpočíval jsem dál.

14. únor 2011 19:21:17

Ráno jsem zase jako každý den vyrazil ven. Dneska tam ale opravdu bylo nevlídno. Nejen že je všude bílo, ještě k tomu bylo i mlhavo. Tak mě to tam dlouho nebavilo. Honem jsem proběhl nejdůležitější místečka a běžel jsem domů. Chvíli jsem ležel pod stolem a pak jsem se nasnídal. Po snídani jsem si řekl, že se jdu ještě mrknout ven. Ale zase se opakovalo to co ráno. Honem proběhnout a utíkat domů. Doma jsem si chvíli odpočíval na škrabadle, potom jsem si hrál s myškou, chvíli jsem jí nosil paničce aby mi jí házela,ale dlouho mě to nebavilo. Pak jsem si lehl na pelíšek v okně a trochu jsem se prospal. Když byly holky na balkoně, tak jsem si řekl, že se tam půjdu také mrknout. Chvíli jsem se tam jen tak rozhlížel, ale pak jsem seskočil dolů na dvorek a ve chvilce už jsem seděl u sousedů na plotě. Když už jsem byl na tom plotě, tak jsem se šel podívat i do zahrady. Když jsem se vrátil na dvorek, ještě jsem se malinko proběhl a šel jsem domů. Zase jsem se uložil pod stolem a odpočíval jsem. Po obědě jsem si lehl na pelíšek v okně, chvíli jsem pozoroval co se děje na ulici a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem paničce řekl, že chci jít ven, tak mi otevřela dveře a šel jsem. Netrvalo to dlouho a už jsem se dobýval do okna v přízemí. Naštěstí tam panička byla, tak mi ho otevřela a už jsem byl doma. Tak šla zavřít dveře na dvorek a já jsem si šel lehnout na polštářek na gauči a ve chvilce jsem spal. Spal jsem celé odpoledne. Vzbudil jsem se až když byla venku tma. Ale vůbec mě to nevadí, protože už bych tam stejně nechtěl jít. Je tam ošklivá zima.

13. únor 2011 18:59:46

Dneska ráno jsem se těšil jak se pěkně proběhnu a když jsem vyběhl do dveří, tak jsem nevěřil svým vlastním očím. Venku bylo bílo a sníh se pěkně sypal. Ač nerad, ale vběhl jsem do toho. Už jsem skoro zapomněl jak ten sníh studí do tlapiček a tak jsem proběhl dvorek a honem jsem utíkal domů. Doma jsem se nejdříve musel pořádně ohřát a teprve potom jsem se nasnídal. Po snídani jsem si chvíli lehl pod stůl a odpočíval jsem. Pak jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem tam poseděl. Pak jsem si řekl, že nejsem žádná bábovka a že teda jdu na dvorek znovu. Panička šla také, protože musela odmetat chodník. Když jsem vyběhl ven, tak jsem se usadil u boudy, ta je pod stříškou a tak tam žádný sníh nebyl a pěkně jsem si počkal až panička ten chodník odmete. To jsem udělal dobře, protože to bylo úplně jiné proběhnutí. Jak měla panička hotovo, tak jsem šel s ní domů. Hezky jsem se ohřál a pak jsem chytil myšku a pěkně jsem jí prohnal. Pak jsem měl snahu také trochu prohnat holky, ale ty to dneska vůbec nebavilo a jen na mě syčely a prskaly. Tak jsem je nechal být. Trochu jsem se proběhl po bytě a pak už jsem vůbec nevěděl co mám dělat. Panička mi chtěla házet myšku, ale mě to nebavilo, protože bych býval šel nejraději ven, ale ten sníh mě opravdu moc štval. Tak jsem se šel podívat na balkon, ale tam to bylo také takové ošklivé, tak jsem šel zase domů. Pak jsem se přece jen rozhodl a šel jsem ven znovu. Pořádně jsem se proběhl a dokonce jsem si vyskočil na plot a chvíli jsem se díval k sousedům do zahrady a pak jsem tam skočil. Ale dlouho jsem tam nevydržel, protože tam není sníh odmetený, tak jsem raději honem běžel zase zpátky domů. Doma jsem se uložil pod stolem a odpočíval jsem. Po obědě jsem si lehl na pelíšek v okně a netrvalo to dlouho a už jsem spal. Potom jsem se přesunul do křesílka a spal jsem dál. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě a pak jsem si lehl na pelíšek v okně a krásně jsem zase odpočíval. Pak jsem seskočil a zase jsem se trochu procházel, až jsem došel k zrcadlu. Tam jsem se posadil a nemohl jsem se vynadívat na toho kocourka, co na mě tak hezky koukal. Když mě to přestalo bavit, tak jsem se šel trochu nabaštit a sedl jsem si do závěsného pelíšku na topení, Kikina už ležala na tom vršku a hezky jsme tam společně odpočívali.

12. únor 2011 19:54:55

Ráno jsem se probudil a hned jsem se vypravil vzbudit druhou paničku. Povedlo se, probudil jsem jí, ale stejně nevstala. Jenom mi udělala místečko a řekla mi, abych si tam k ní vyskočil, že je ještě málo hodin. Tak jsem si tam skočil. Nejdříve jsem si nechal hezky drbat bříško, potom se konalo veliké hlazení a když mě to přestalo bavit, tak jsem paničku kousnul a utekl jsem. No a šel jsem za mojí paničkou. Tam se to vlastně opakovalo. Ale tu už jsem nekousnul. To jsem asi udělal dobře, protože za malinkou chvilku vstala a šla mi otevřít na dvorek. To jsem teda koukal. Venku byla pěkná zima a všude jinovatka. Ale stejně jsem se proběhnul a pak jsem šel domů. Panička měla radost, že jsem se brzo vrátil. Hned jsem se nasnídal, chvilku jsem si odpočinul a vyrazil jsem znovu. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem si na plot, prošel jsem se i po sousedovic zahradě a šel jsem zase domů. To už venku začalo vykukovat sluníčko, ale zima byla pořád. Chvíli jsem se doma ohřál, pak jsem se proběhl po bytě a pak jsem se šel zase mrknout ven. Celé dopoledne jsem tak pobíhal. Vždycky jsem byl chvíli venku a šel jsem se ukázat a zase znovu. Po obědě jsem si řekl, že si také musím trochu odpočinout, tak jsem si lehl na pelíšek v okně, chvíli jsem koukal ven a pak jsem se tam natáhnul a usnul jsem. Za chvilku jsem se probudil a jen tak ve spánku jsem přešel do křesílka a spal jsem dál. Odpoledne jsem už ani nešel ven. Dokonce i páník šel na dvorek a lákal mě abych šel s ním, ale mě se nějak nechtělo. Tak jsem si chvíli poseděl na šéfovském místečku na škrabadle a pak jsem se trochu prošel a zase jsem se natáhnul na pelíšku. Horší to bylo večer. To na mě nějak dolehlo, že jsem nebyl odpoledne venku, tak jsem stál za dveřmi na balkon a moc jsem tam chtěl. Jenomže panička mi řekla, že je venku tma jako v pytli a to už ven jít nemůžu, jedině na kšírkách. Tak jsem si řekl, že lepší něco než nic a šlo se. Dokonce paničky vyrazily se mnou obě dvě. Nejdříve jsme šli na dvorek, moc mě to tam nebavilo, ale nakonec jsem se přece jen trochu prošel a pak jsme šli ještě i na ulici. Bylo to tam prima, docela se mi tam líbilo a docela jsem i hezky na těch kšírách šel. Najednou vjelo do ulice auto a bylo po radosti. Panička mě honem chytla do náruče, abych se nebál. Je pravda, že auto profrčelo rychle a bylo v momentě pryč, ale mě už to tam pak vůbec nebavilo. Tak jsem paničky odvedl ke dveřím a šlo se domů. Nejdříve jsem se musel od těch kšírek pořádně umýt a potom jsem zalehnul do křesílka a v momentě jsem spal.

11. únor 2011 19:55:47

Dneska ráno jsem vyrazil na pochůzku. Venku ale zrovna nebylo moc vlídno. Bylo zataženo a vypadalo to, jako by každou chvíli chtělo začít pršet. Tak jsem to vzal rychle. Proběhl jsem ta nejdůležitější místečka a už jsem utíkal domů. Hezky jsem se nasnídal a pak jsem si trochu odpočinul. Potom jsem chviličku nosil paničce myšku a když mě to přestalo bavit, tak jsem se šel zase mrknout ven. Ale tam to bylo pořád stejné. Žádné sluníčko se na mě nesmálo a tak mě to tam ani moc nebavilo. Šel jsem domů a lehl jsem si pod stůl a tam jsem odpočíval. Když už jsem si myslel, že zase půjdu ven, tak nám panička řekla, že musí jet nakoupit a my prý budeme hlídat. Dokonce mi řekla, abych hlídal sám a nechal jsem holky pořádně vyspat. Netrvalo to dlouho a páníci odjeli. Ještě jsem se za nima podíval z okna a pak jsem šel spát. Probudilo mě, až když zastavilo auto před barákem. Ani jsem pořádně nemohl udržet otevřené oči, když jsem běžel páníky vítat. Ale hned jsem se probral a začalo lítání. Měli jsme takovou radost, že se nám vrátili, že jsme zase začali lítat na dvorek a honem zpátky domů a zase na dvorek a to nás drželo hezkou chvíli. Po obědě jsem si dneska nešel vůbec lehnout, ale rovnou jsem běžel zase ven, protože venku už svítilo krásně sluníčko a tak jsem musel jít za ním. Šel jsem se mrknout k sousedům, proběhnul jsem zahrádku a užíval jsem si sluníčko. Odpoledne jsem se rozhodl, že si půjdu odpočinout. Jenomže, já jsem měl na mysli, že budu odpočívat na židli u počítače. Ale nějak mi to nevyšlo. Panička tam byla usazená a dokonce mi řekla, že mi tam nepustí. To mě teda naštvala. Ale nakonec jsem byl rád, že to tak dopadlo, protože druhá panička dostala vynikající nápad. Šla do letní kuchyně a přnesla mi mojí modrou židli, kterou používám v létě když se sluním. Postavila mi jí vedle radiátoru a já jsem do ní skočil a teď si tam krásně odpočívám a ať si panička tu svojí židli klidně nechá.

10. únor 2011 18:19:20

Ráno jsem vyrazil na svoji každodenní pochůzku. Venku byla docela zima, tak jsem proběhl to nejdůležitější a šel jsem domů. Hezky jsem se nasnídal a pak jsem si skočil na škrabadlo a odpočíval jsem. Když mě to tam přestalo bavit, tak jsem seskočil dolů a lehl jsem si pod stůl. Ještě chvíli jsem se tam válel a pak jsem to šel omrknout na balkon, abych zjistil jestli je venku už tepleji. Na balkoně bylo docela pěkně, tak jsem se tam usadil u zábradlí a pozoroval jsem co se děje u sousedů. Pak jsem skočil z balkonu na dvorek a šel jsem se trochu projít. Moc daleko jsem nedošel, jen k sousedům na lešení. Chvíli jsem se tam rozhlížel zase po jejich dvoře a protože se tam nic zajímavého nedělo, tak jsem skočil dolů. Šel jsem domů, abych se paničce ukázal a zase jsem to vzal rovnou na balkon. Chvíli jsem se tam natáhnul na sluníčku a nahříval jsem si kožíšek a potom jsem zase skočil dolů na dvorek a šel jsem do sousedovic zahrady. Prošel jsem jí křížem krážem a vrátil jsem se k nám na dvorek. Za chvíli tam dorazila panička a přinesla s sebou vábničku a provázek. To byla paráda, ta nás zase pěkně prohnala. Sešli jsme se tam všichni a tak jsme se zase pěkně vyřádili. Když panička odešla, tak já jsem ještě zůstal venku. Trochu jsem se ještě prošel a za chvíli už jsem šel domů také. Po obědě jsem se šel ještě na chvilku projít, ale opravdu na chvilku, protože už jsem si také potřeboval trochu odpočinout. Nejdříve jsem si vyskočil na pelíšek v okně a díval jsem se ven a za chvíli jsem se na tom pelíšku natáhnul a už jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem si přešel na gauč na polštářek a spal jsem dál. Potom, když jsem se vyspal, tak jsem se prošel po bytě, trochu jsem si pohrál s myškou a pak jsem využil toho, že byla židle u počítače volná a skočil jsem si na ní. Když to panička zjistila, tak se jí to moc nezdálo, protože si tam chtěla sednout, ale já jsem dělal, že strašně moc spím a když se mnou popojížděla, tak jsem se ani nehnul, aby věděla, jak hodně spím a náhodou jí nenapadlo, že by snad na tu židli si chtěla sednout sama. Tak na to ať apomene, protože ta židle se mi moc líbí a moc krásně se na ní leží.

9. únor 2011 18:06:09

Ráno jsem se stejně jako každý den vypravil na mojí pravidelnou obchůzku. Moc dlouho jsem se ale venku nezdržel. Sice už krásně svítilo sluníčko, ale moje místečka byla ještě ve stínu, a tak na nich byla ještě docela zima. Dal jsem si snídani a zjistil jsem, že sluníčko krásně svítí na balkon. Tak jsem tam hned vyběhnul. Sednul jsem si k zábradlí, prostrčil jsem skrz něj hlavu a sledoval jsem co se děje u nás na dvoře a především to, co se děje u sousedů. Tam to bylo mnohem zajímavější, protože mě od nich sledoval jejich pejsek, který na mě každou chvilku něco pokřikoval a bylo na něm vidět, že by se nejraději odrazil a vyskočil za mnou, abychom si mohli pořádně popovídat. Vydržel jsem tam sedět pěkně dlouho. Potom jsem seskočil dolů na dvorek a vypravil jsem se za plot k sousedům do zahrady. Nic moc zvláštního tam nebylo, tak jsem se vrátil a raději jsem šel k druhým sousedům na lešení. Během dopoledne jsem byl na lešení i v zahradě několikrát, mezitím jsem si proběhnul zahrádku, odpočíval jsem na boudičce a několikrát jsem se šel ukázat domů, aby mě zase panička nemusela vyvolávat, kde jsem, ale nikdy jsem se na dlouho nezdržel a běžel jsem zase ven, abych si pořádně užil sluníčko. V poledne jsem dorazil domů a zrovna jsme se sešli v obývku s Kikinou. Jen jsme na sebe mrkli a už vypukla pořádná honička. Běhali jsme po stole, přes gauč a přes křesla, až nám obývák přestal stačil a lítali jsme po celém baráku a dokonce jsme vyběhli i ven. Když nás to přestalo bavit, šel jsem si domů odpočinout. Vyskočil jsem si do okna na pelíšek a díval jsem se na ulici. Docela se mi začínalo chtít spát. Ale nejdříve jsem se šel nabaštit, abych kvůli tomu nemusel za chvíli vstávat. Potom jsem objevil, že na židli u počítače nikdo nesedí, a tak jsem do ní hned hupnul a zabral jsem si jí pro sebe a krásně jsem si tam chrupčil celé odpoledne. Najednou si panička vymyslela, že si do ní chce sednout. Vůbec se nestyděla a klidně mě vzala a odnesla mě do křesla. To tak, já chtěl být na židli a ne v křesle. Hned jsem odtamtud vyskočil a lehnul jsem si na zem kousek od paničky. Přemlovala mě, abych si vyskočil na gauč, do křesla nebo do pelíšku, ale já neměl zájem. Najednou jí napadlo, že mě naláká na škrabadlo. Stoupla si, že mě tam odnese, ale sotva se postavila, odrazil jsem se a už jsem byl zpátky na židli. Tak mě na ní panička odvezla o kousek dál, přinesla si židli z kuchyně a teď sedíme vedle sebe a píšeme deníček.

8. únor 2011 19:55:29

Ráno jsem opět vyrazil ven. Proběhl jsem dvorek a šel jsem domů na snídani. Potom jsem si chíli odpočinul pod stolem a zase jsem šel ven znovu. Ráno bylo docela teplo, ale také bylo zataženo. Zrovna když jsem byl na své pochůzce, tak začalo pršet. Honem jsem utíkal domů. Hned jak jsem dorazil domů, tak zase přestalo a netrvalo to dlouho, vykouklo sluníčko a už svítilo celý den. Takže mě nebránilo nic v tom, abych si sluníčko pěkně užíval. Dokonce i naše holky sluníčko vylákalo ven. Tak jsme se společně proběhli po dvorku a pak jsme se začali honit. To byla honička, holky vletěly do chodby a já za nima. Pak letěly až domů, jenomže na mě si nepřijdou, když se honíme, tak se honíme. Chytil jsem Zuzku a ta začala tak křičet, že panička na nás vletěla a já jsem dostal vynadáno. To teda nevím proč, vždyť jsme se honili všichni . Ale mě je to jasné, ženské drží při sobě. Pak jsem šel zase ven. Samozřejmě jsem se byl podívat i v sousedovic zahradě, ale dneska jsem nejvíce času strávil u druhých sousedů na lešení. Tam se to sluníčko tak krásně opíralo a nádherně hřálo do kožíšku. Po obědě jsem si chvíli odpočinul a pak jsem vyrazil ještě jednou, ale jen na malou chvilku. Když jsem se vrátil, natáhnul jsem se na pelíšek v okně a v momentě jsem spal. Pak jsem se probral, sedl jsem si a přímo pod oknem hopsaly dvě hrdličky. To bylo prima. Hned jsem měl co pozorovat. Pak najednou jako když střelí a byly pryč. Potom jsem se přemístil na křeslo a spal jsem dál. Odpoledne jsem šel ještě jednou na obchůzku, skočil jsem i za plot, proběhl jsem i naší zahrádku a pak jsem šel domů. Chvíli jsem si hrál s myškou, potom mě jí panička chvíli házela a pak jsem si zabral židli u počítače a krásně si tu odpočívám.

7. únor 2011 18:20:22

Ráno jsem šel vzbudit paničku. Hupnul jsem k ní do postele a pěkně dlouho jsme se mazlili. Potom jsem vyskočil a panička hned se mnou. Za chvíli už mi šla otevřít dveře. Řekla mi, že je venku ale zima, tak abych se rychle proběhl a byl brzo zpátky. To teda měla pravdu. Zima byla pěkná. Tráva byla celá bílá, samá jinovatka. Tak jsem se rychle proběhnul a už jsem byl doma. Nasnídal jsem se, trochu jsem si odpočinul a pak jsem si myslel, že už by mohlo být venku lépe, tak jsem vyrazil znovu. Fakt je, že to lepší bylo, ale jenom trošinku. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem na plot, rozhlédl jsem se z plotu po zahradě a už jsem se zase utíkal domů trochu ohřát. Chvíli jsem si sedl na škrabadlo a odpočíval jsem a pak jsem si vzpomněl, že jsem k tomu mému včerejšímu svátku dostal myšku, tak jsem jí šel trochu prohnat. Ale dlouho mě to nebavilo, protože jsem viděl, jak venku krásně svítí sluníčko, tak jsem šel raději ven. Chvíli jsem tam pobíhal a pak jsem zjistil, že jsou holky na balkoně. Tak jsem šel za nima. Chvíli jsem si tam nahříval kožíšek, jenomže já nevydržím tak dlouho ležet jako holky, tak jsem seskočil na dvorek a vběhnul jsem do chodby a hezky po schodech nahoru a šup, už jsem byl zpátky na balkoně. Udělal jsem si takové kolečko a protože to bylo fajn, tak jsem šel ještě jednou. Pak jsem si řekl, že půjdu do zahrady. Tak jsem skočil na plot a šel jsem se tam podívat. Prošel jsem si celou zahradu a vrátil jsem se na dvorek. V tom mě zase napadlo sousedovic lešení. Tak zase hop na druhý plot a už jsem tam seděl. V tom vyšla panička na balkon a už na mě pokřikovala, abych koukal slézt dolů. Jenomže mě se tam líbilo, tak jsem se otočil a dělal jsem, že vůbec neslyším. Ještě chvíli jsem tam seděl, ale pak vyšel na dvorek soused a tak jsem raději zmizel. Nevím, ale třeba by mě nadával a to už by bylo horší, než když se čertí panička. Tak jsem šel domů. Trochu jsem si odpočinul pod stolem a za chvíli jsem vyrazil ještě jednou. To už na dvorku sluníčko nesvítilo a tak jsem se jen proběhnul a zase jsem šel domů. Nejdříve jsem jen tak pobíhal, potom jsem se uložil pod stolem a krásně jsem spal. Když jsem se probudil, šel jsem si zhroupnout pár granulek a přemístil jsem se do pelíšku a spal jsem dál. Teď už teda nespím, ale pořád odpočívám.

6. únor 2011 20:37:05

Ráno jsem musel zase paničku probudit. Nějak se jí nechtělo vstávat a mě už se zase tak moc chtělo jít ven. Nakonec se mi to povedlo a panička vstala. Hned mi šla otevřít dveře a já konečně mohl ven. To bylo prima, venku bylo docela hezky, i ten vítr už nebyl takový jako včera a tak jsem tam vletěl a honem jsem si proběhnul všechna nejdůležitější místečka. Když jsem to proběhl, tak jsem se šel domů ukázat. Chvilku jsem doma pobíhal, ale neměl jsem tam žádné stání. Musel jsem jít ven znovu. To už jsem si vyskočil i na plot a netrvalo to dlouho a už jsem byl v zahradě. Pěkně jsem si ji prošel a šel jsem zase domů. Panička mě pochválila, že jsem šikovný, když jsem se přišel ukázat. Pak jsem se nasnídal a za chvilku jsem šel znovu. To je tak primové, když je venku hezky a můžou být pořád dveře na dvorek pootevřené. Ještě jsem chvíli běhal po dvorku a pak se tam objevil kosík, tak jsem na něho číhal. Pak jsem šel domů, to když jsem totiž uslyšel, že panička začala klepat maso. Dostali jsme ochutnat a já sem zase letěl ven. Sluníčko chvilkama krásně svítilo a jak hřálo, to bylo fajn. Jenomže každou chvilku přiletěl veliký černý mrak a sluníčko schoval. Také jsme se pěkně pohonili se Zuzkou, ta měla dneska nějakou primovou náladu a mě to samozřejmě vyhovovalo. Po obědě jsem si chvíli odpočinul a pak jsem zase vyrazil. To už bylo lepší, protože sluníčko svítilo pořád. Pak jsem si skočil na plot a už jsem byl u sousedů v kůlně. Měl jsem smůlu, protože panička šla za mnou ven, že prý si chce také užívat sluníčko a ta smůla, já jsem tam zrovna nebyl. Ale panička nezklamala. V momentě stála u plotu a už mě zase vyvolávala. Řekl jsem si, že si nenechám dělat ostudu a raději jsem šel hned k ní. Dobře jsem udělal. Venku byla i Zuzka a tak nás oba panička pěkně prohnala. Když panička odešla, tak za chvíli za ní šla i Zuzka a já jsem tam zůstal sám. Tak jsem se šel také mrknout domů. Potom šel páník na dvorek a tak jsem šel s ním. Dokonce jsme spolu byli i ve skleníku. Tak jsem to tam zase po dlouhé době všechno prolezl a pak jsem šel ještě chvíli běhat ven. Také jsem chvilku seděl i na polystyrénu pod keřem a pak jsem šel domů. Nejdříve jsem se nabaštil a pak jsem si zalezl do toho pěkného košíku a tam jsem usnul. Vzbudilo mě až když paničky začaly šílet, že prý jsem se ztratil. Tak jsem ještě chvíli byl v tom košíku schovaný a pak jsem vyskočil. Teda ty se lekly. Pak jsem si lehl na pelíšek a odpočíval jsem.

5. únor 2011 19:28:13

Ráno jsem šel ven. Dneska tam bylo ještě tepleji než včera, ale vítr hrozný. To se mi vůbec nelíbilo a za chvíli jsem byl zpátky. Během dne jsem tam několikrát vyběhnul, ale vítr nepřestal, tak jsem to vždy vzdal. Dopoledne jsem si chvíli hrál s myškou, potom mě napadlo, že by mě jí panička zase mohla házet, tak jsem jí ji odnesl a pořádně jsme se prohnali. Potom jsem si musel na chvíli odpočinout. Pak jsem se zase vypravil ven. Tahle výprava byla moc úspěšná. Na dvorku jsem našel větvičku a už jsem s ní běžel domů. Donesl jsem jí paničce až do kuchyně. Moc mě chválila, protože to byla tak ohromná větev, že mi panička řekla, že vypadá jako půlka stromu. Chvíli mě jí zase házela po schodech dolů a já jsem pro ni běhal. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si šel na chvíli odpočinout na škrabadlo. Po obědě panička vzala koště a začala zametat. To jsem si nemohl nechat ujít a musel jsem jí pomáhat. Jenomže druhá panička si vzala kýbl a začala všechno co jsme zametli mýt. Teď jsem teda nevěděl co dřív, protože jsem chtěl pomáhat i při tom mytí. Ale já jsem fakt šikula a zvládnul jsem to vše. Pak jsme si zase chvíli hráli a pak jsem dostal primový nápad. To jsem zrovna byl v našem bytě a jak jsem se tak rozhlížel, tak mě nejdříve napadlo, že si vyskočím na stěnu v obýváku. Vyskočil jsem až nahoru a přešel jsem si na konzol a hezky jsem se prošel z jedné strany na druhou a zase zpátky. Pak jsem se chvíli usadil na té stěně a panička se mi ptala jestli se nebojím. To byl nápad, čeho asi tak. Vždyť lezení po výškách mám moc rád. Odpoledne jsem si ještě chvíli pohrál s myškou a pak jsme si spolu lehli na pelíšek a spali jsme. Když jsem se probudil, tak jsem opatrně, abych tu myšku nevzbudil, vyskočil z pelíšku, nabaštil jsem se a šel jsem se dívat z okna. Pak mě to nějak unavilo a lehl jsem si na pelíšek na radiátoru a usnul jsem.

4. únor 2011 20:01:02

Ráno jsem zase vyrazil ven. Dneska už tam zima nebyla, ale zato ten vítr byl o hodně větší než včera. Tak jsem proběhl dvorek, vzal jsem to pod pergolu, nabral jsem síly a pak jsem si skočil za plot. Jen jsem rychle proběhnul zahradu a za čvrt hodinky už jsem byl zase doma. Lehl jsem si pod stůl a musel jsem si pořádně odpočinout. Ten vítr byl fakt veliký. Když jsem si odpočinul, tak jsem se nasnídal a pak jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem tam jen tak ležel. Ven mě to vůbec nelákalo. Hrál jsem si s myškou, chvíli jsem koukal z okna, chvilku mě panička provokovala s vábničkou, ale skoro bych zapomněl napsat, co jsem měl práce. Paničky si vzpomněly, že budou převlékat peřiny. Je úplně jasné, že beze mne by vůbec nebyly schopné, tak důležitou práci udělat. Převlíkaní postelí, to je totiž moje hobby. Honem jsem jim utíkal pomoci. Nejdříve jsem prozkoumal ty svlečené deky a polštáře a potom, to mám teda nejraději přišlo na řadu prostěradlo. Nejdříve jsme stáhli to staré, to bylo něco. Dokonce mě v něm paničky i trochu pohoupaly, ale pak jsem jim z toho vyskočil, protože ony by snad úplně zapomněly, že se tam na ty postele také musí natáhnout nové. A to jsem měl moc práce. Musel jsem dohlédnout, aby bylo všude správně natažené, nikde nebylo nic nakrabatěného, no jak říkám, můžou být paničky rády, že mě mají a hlavně, že tahle práce mě tak baví. Když jsme to konečně měli hotové, tak jsem si šel zase lehnout pod stůl, protože jsem si musel řádně odpočinout. Po obědě jsme se vypravili se Zuzkou na dvorek. Chvíli jsme tam pobíhali a najednou se ozvala taková rána. To asi u sousedů vítr něco porazil. Ale my jsme se tak lekli, že jsme oba letěli domů. Já jsem se asi vylekal víc, protože jsem byl moc vyplašený. Panička mě vzala a chlácholila mě, že to nic není a nakonec jsme šli spolu i na chodbu, abych se přesvědčil, že u nás se nic nestalo. Pak jsem si lehnul na pelíšek v okně a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se jen tak procházel po bytě. Potom šla panička pro něco na dvůr a řekla mi, jestli nechci jít s ní. Jak vyšla, tak nechala otevřené dveře. Když jsem si dodal odvahu, tak jsem na ten dvorek vletěl, proběhl jsem honem tam a zpátky a než se panička stačila otočit tak už jsem byl doma. Později tam šel páník. Také mě lákal abych šel s ním. Ale mě se moc nechtělo, co kdyby tam zase něco tak strašně bouchlo. Ale přesto jsem si dodal odvahu a zase jsem tam za ním vběhnul, ale honem jsem zase utíkal domů. Víc už jsem se nepokoušel jít ven. Snad zítra ten vítr už nebude takový a já si dodám odvahu. Pak jsem se uložil na polštářku na gauči a zase jsem odpočíval. Potom jsem si šel zobnout granulek a zjistil jsem, že je volná židle u počítače, tak jsem si na ní vyskočil a krásně jsem tam spal.

3. únor 2011 21:53:45

Ráno jsem měl zase nějaké potíže s paničkou. Pořád jsem jí vysvětloval, že chci jít ven a ona mi zase pořád říkala, že je tam zima a strašný vítr. Nakonec to dopadlo dobře a přehádal jsem jí. Tak mi šla otevřít. Ale musím říct, že měla pravdu. Byla zima a ten vítr byl fakt protivný. Musel jsem ale dělat, že mě to nevadí a vyběhl jsem tam. Dlouho jsem to ale venku nevydržel a zase jsem utíkal domů. Nasnídal jsem se a chvíli jsem si odpočinul pod stolem. Potom venku začalo krásně svítit sluníčko, tak jsem se šel na něj podívat. Fakt je, že sluníčko bylo primové, ale ten vítr snad byl ještě větší než ráno, tak jsem proběhl dvorek a už jsem byl zase doma. Chvíli jsem nosil paničce myšku, ona mi jí házela a když už jsme si potřebovali oba odpočinout, tak jsme si hezky s myškou lehli pod stůl a už jsme spali. Potom panička začala vařit. Né snad, že bych byl takový nadšenec jako Zuzka, ta musí pořád pomáhat, ale mě zajímala jedna věc. Panička si vyndala z lednice takovou zajímavou kouli. Tak mě jí teda ukázala. No to bylo něco. Ta tak krásně voněla. Já jsem s ní ležel pod stolem a musel jsem se s ní mazlit. To bylo něco. Pak mi panička řekla, že je to celer. To je jedno, ale krásně voní. Pak mi ještě ukázala pórek. To bylo také něco. Ten také tak krásně voní. S tím jsem se teda nemazlil, do toho jsem rovnou kousnul. Ještě štěstí, že jsem nebyl venku, to bych býval o ty krásné věci přišel. Pak jsem si ještě na chvíli lehl zpátky pod ten stůl a ještě jsem na chvíli usnul. Venku prý stejně pršelo, tak co tam. Po obědě mě panička řekla, jestli nechci jít ven. No zrovna moc se mi tam nechtělo, ale aby neřekla, tak jsem šel s ní. Ona mi cestou říkala, že budeme odmetat sníh. To mi nešlo do hlavy, když jsem spal pod stolem, tak říkala že prší a teď chce jít odmetat sníh. No, ale řekl jsem si, že jí nic vymlouvat nebudu a šel jsem. Když otevřela dveře, tak jsem nevěřil svým vlastním očím. Tam ho teda napadalo, to byla pořádná vrstva. Pak za námi dorazila Zuzka a ta se také nemohla na tu hrůzu vynadívat. Já jsem proběhl pod pergolu a tam jsem zůstal sedět. Nejhorší bylo, že před tím sněžením, jak pršelo, tak to namrzlo a když panička ten chodník odmetla, tak byl tak hladký, že se po něm ani nedalo chodit. Pak jsme šli domů. Rovnou jsem si vyskočil do okna, které bylo zrovna otevřené a pozoroval jsem ten sníh jak padá. Byly to takové kusy, že jsem se musel občas i přikrčit, aby mě náhodou netrefil a neudělal mi bouli na čele. Pak jsem si vzpomněl na myšku a na paničku. A už to zase začalo nanovo. Já jsem se tak nalítal, ale prohnali jsme se fakt pořádně. Potom jsem si šel lehnout na pelíšek a spal jsem. Když jsem se probudil, trochu jsem se prošel a lehl jsem si na židli u počítače a pokračoval jsem ve spaní.

2. únor 2011 19:35:35

Dneska ráno jsem zase vyrazil na pochůzku. Ale stejně jako každý den byla pořádná zima. Rychle jsem se proběhl, stačil jsem si i skočit na plot a šel jsem domů. Nejdříve jsem se uložil pod stolem a trochu jsem si odpočinul a pak jsem se hezky nasnídal. Ven už mě to vůbec nelákalo. Přesto jsem si vyskočil do okna na pelíšek, že se podívám jestli není na dvoře něco zajímavého a to jsem teda koukal. Ono chumelilo a než jsem se nadál tak jsme měli zase chodník celý bílý. To je fakt hrůza. Tak jsem si šel sednout na šéfovské místo na škrabadlo a dělal jsem šéfa. Když mě to šéfování přestalo bavit, tak jsem seskočil dolů a přinesl jsem si myšku. Nejdříve jsem jí dal paničce, aby mi jí zase házela a když jsme se pěkně uhonili, tak jsme si s myškou lehli pod stůl a odočívali jsme. Potom nám páníci oznámili, že musí jet nakoupit a že budeme zase sami doma. Nějak mě to ani nevadilo. Venku bylo ošklivo, tak jsem si řekl, že než se vrátí, tak si alespoň trochu odpočinu. Když odjížděli, tak jsem je šel vyprovodit ke dveřím, skočil jsem do okna, abych měl jistotu, že odjeli a pak jsem šel spát. Vzbudil jsem se až když se páníci vrátili. Vůbec jsem neslyšel přijíždět auto a vzbudil jsem se až když rachotil klíč v zámku. Honem jsem utíkal, abych se s nimi přivítal. Jenomže, zase to dopadlo stejně. Panička mi řekla, že musím jít dole do kuchyně a počkat až bude nákup vyložený z auta, protože prý bych utekl na ulici. Tak jsem teda šel a čekal jsem. Páníci to měli hned hotové a už nám šli otevřít na dvorek dveře. To jsme byli rádi. Hned jsme tam běželi, protože venku krásně svítilo sluníčko. Rychle jsem proběhl dvorek a letěl jsem se podívat co nám páníci přivezli. Tašky ještě nebyly vybalené, tak jsem ještě jednou letěl ven a za chvíli už jsem byl zase zpátky. Prohlédl jsem nákup a pak mi panička řekla, že mi něco přivezli. To jsem teda koukal, když vytáhla z tašky novou myšku. Prý je to za tu ztracenou. Měl jsem z ní takovou radost, že panička musela všeho nechat a hned jsme jí šli házet po chodbě. Musím říct, že se fakt povedla. Je úplně stejná jako ta chudinka co se mi ztratila. Když už jsme se pořádně prohnali, tak jsem si šel na chvíli odpočinout pod stůl, samozřejmě že i s myškou a potom jsem ještě vyrazil ven. Bylo tam pořád krásně. Sluníčko hezky svítilo a docela pěkně hřálo. Ale dlouho to nevydrželo a ze dvorka se nám ztratilo a to už byla zase pěkná zima. Tak jsem šel domů. Zase jsme řádili s myškou. Ale ona je to hrozná potvůrka, protože se mi schovává a pak jí musí panička dolovat s plácačkou na mouchy. Pak už jsem byl tak uhoněný, že jsem si musel jít lehnout do pelíšku a hezky se vyspat. Když jsem si myslel, že už mám vyspáno, tak jsem vyskočil a šel jsem se projít. Ale zjistil jsem, že to ještě není to správné a tak jsem si lehl do křesílka a odpočíval jsem dál.

1. únor 2011 19:33:17

Dneska ráno jsem zase vyběhl ven. Původně jsem měl představu, jak si všechna svoje důležitá místečka proběhnu, ale jak jsem přišel na dvorek, hned jsem změnil svoje plány. Dneska tam byla zima mnohem větší než včera, akorát ta mlha byla stejná. Honem jsem proběhl dvorek, zaběhnul jsem pod pergolu, trochu jsem se porozhlédl po dvoře a běžel jsem domů. Tam jsem si hned vyskočil na radiátor a nahříval jsem se. Potom jsem se nasnídal a trochu jsem si odpočinul na škrabadle. Pak jsem prohnal myšku a vymyslel jsem si, že půjdu zase ven. Panička mi otevřela dveře a už jsem tam byl. Vyskočil jsem si na plot, mrknul jsem se k sousedům do zahrady, ale jen z toho plotu a už jsem zase pelášil domů. Na chvilku jsem si lehnul na topení na pelíšek a pak jsem se přemístil pod stůl a tam jsem odpočíval. Po obědě jsem si lehl na pelíšek a trochu jsem se prospal. Když jsem se probudil, tak jsem se jen tak chvíli procházel po bytě a pak jsem šel s paničkou na dvorek pověsit sýkorkám nové lojové koule. Trochu jsem se tam hned proběhul a pak jsme šli s paničkou domů. A já jsem dostal parádní nápad. Vzal jsem si do tlamky myšku a odnesl jsem jí paničce. Ona mi jí házela a já jsem pro ní běhal. Když už jsme byli pořádně uhonění, tak jsme si s myškou lehli zase v kuchyni pod stůl a odpočívali jsme. Když jsme se vzbudili, tak jsem vzal myšku za ocásek a šli jsme spolu zase za paničkou. A honička začala znovu. To bylo něco. My jsme se tak vyřádili, že jsme za chvíli museli jít zase odpočívat. Když jsem si odpočinul, tak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a díval jsem se ven. Pak už se začalo stmívat, venku se stejně nic nedělo, tak jsem se přesunul na křesílko a hezky jsem si tam odpočíval.

31. leden 2011 19:25:54

Dneska ráno jsem se probudil a šel jsem rovnou za druhou paničkou, abych jí řekl že chci ven. Opět jsem si musel vyslechnout přednášku, že je tam zima a že tam nemám chodit, ale když jsem i potom paničce mňouknul vééén, tak mi teda šla otevřít. Musím se přiznat, že tam byla fakt pořádná zima. Rychle jsem proběhl dvorek, mrknul jsem pod pergolu a v rychlosti jsem ještě vyskočil na plot, abych se podíval k sousedům a už jsem utíkal domů. Nejdříve jsem se hezky nahřál na radiátoru a pak jsem trochu prohnal myšku. Během dopoledne jsem ještě párkrát vyběhl ven, ale pokaždé jsem to vzal hodně rychle, protože zima byla pořád veliká. Po obědě jsem si vyskočil v přízemí do okna a díval jsem se na ulici. Najednou kousek ode mně přiletěl kosík a začal hopkat po sněhu. Určitě mě neviděl, protože přede mnou vůbec neuletěl. On mě ani vidět nemohl, byl jsem totiž přitisknutý k parapetu, jen občas jsem na něj zavrčel, ale to on také neslyšel, protože mezi námi bylo okno. Potom jsem se uložil na tom okně a usnul jsem. Když jsem se probudil, proběhnul jsem se po baráku a doběhnul jsem až k židli u počítače, která byla volná a tak jsem toho hned využil. Vyskočil jsem si do ní, zatočil jsem se do klubíčka a celé odpoledne jsem tam spal. Když jsem se probudil, díval jsem se chvíli z okna na tu černou tmu, která už tam je. Pak jsem se nabaštil a došel jsem k druhému počítači, kdy byla také volná židle, tak jsem si na ní vyskočil a teď si v ní hezky odpočívám.

30. leden 2011 18:12:15

Ráno jsem měl vyspáno a chtěl jsem jít ven. Jenomže panička to nějak nechtěla pochopit a pořád mě říkala jaká je venku zima, abych počkal. Když konečně uznala, že už můžu jít, tak mi šla otevřít dveře. To jsem byl moc rád, že už můžu lítat. Jenomže tam opravdu byla děsná zima. Tak jsem honem proběhl jen ta nejdůležitější místečka a pelášil jsem domů. Honem jsem si vyskočil na pelíšek na topení, že se tam ohřeju. Jenomže tam byla Kikina. Ale ona když viděla, jak jsem zmrzlý, tak seskočila a ten pelíšek mi uvolnila. To jsem byl rád. Krásně jsem se na něm natáhnul a nahříval jsem se. Když jsem se ohřál, tak jsem se nasnídal a skočil jsem si na šéfovské místo na škrabadle a hezky jsem si tam odpočíval. Když už jsem byl dostatečně odpočinutý a řádně vyhřátý, tak jsem se rozhodl, že půjdu ještě ven. Panička mi otevřela a já jsem vyrazil. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem si na plot u lešení, rozhlédl jsem se u sousedů po dvoře a protože se tam vůbec nic nedělo, tak jsem seskočil a šel jsem zase na plot k sousedovic zahradě. Tam už to bylo veselejší, protože od dalších sousedů mě sledoval jejich pejsek a pořádně mi nadával. Jenomže já jsem seděl na plotě, tam on nemůže a odtud jsem se mu chechtal. Když mě to přestalo bavit, tak jsem skočil do té zahrady, trochu jsem si jí prošel a za chvíli už jsem běžel domů. Po obědě jsem si šel lehnout na pelíšek a odpočíval jsem. Když už jsem byl odpočinutý, tak jsem vyskočil a pobíhal jsem po baráku a prozpěvoval jsem si. Panička mě na to řekla, proč pořád kňourám a jestli nechci jít náhodou třeba ven. Teda s tím kňouráním mě přímo urazila. Řekl jsem jí, že ty zvuky co vydávám je nový hit a že se jí divím, že to nepoznala. No a když si myslí, že bych měl jít ven, tak že teda jdu. Tak mi zase šla otevřít dveře, já jsem proběhl dvorek, na chvíli jsem se usadil na plotě a protože se venku vůbec nic nedělo, ani ptáčkové tam nebyli, ani soused na mě neštěkal, tak jsem šel domů. Zobnul jsem si pár granulek, uložil jsem se v kuchyni pod stůl a za chvíli jsem spal. Potom jsem ve spánku přešel na gauč na můj polštářek a pěkně jsem spal dál.

29. leden 2011 18:50:22

Ráno jsem zase vyrazil ven, ale byla tam pěkná zima. Tak jsem si proběhnul dvorek, vyskočil jsem na plot, rozhlédnul jsem se, co je u sousedů nového a honem rychle jsem pospíchal zpátky domů. Rovnou jsem hupnul na radiátor na pelíšek a hezky jsem se ohřál. Během dopoledne mě to párkrát zlákalo a vydal jsem se ven. Většinou jsem ale zaběhnul pod pergolu, tam jsem chvilku poseděl a vrátil jsem se domů. Jen jednou jsem se vypravil za plot k sousedům do zahrady. Ale ani tam jsem se dlouho nezdržoval a během páru minut už jsem byl doma v teploučku. Někdy se mnou vyběhla na chvíli i některá z holek, tak jsem jí trošku prohnal a vrátili jsme se domů. Po obědě jsem mňouknul na paničku, že chci jít zase ven. Tak mi šla otevřít, jenomže mi pootevřela dveře a vypadala, že snad jde zpátky domů. Já jsem si ale představoval, že tam budeme spolu, a tak když jsem viděl, že se vrací, vrátil jsem se taky. Když to panička viděla, oblékla se, vzala myšku na prutu a šli jsme spolu. To byla paráda. Proháněl jsem myšku po dvoře a docela jsem se tam během chvilky pěkně vyřádil, že jsme šli domů a já si rovnou vyskočil do křesla a dal jsem si dvacet. Ale dlouho jsem si klídek neužíval, protože panička přitáhla vysavač a musel jsem se utéct schovat. Když bylo hotovo, pustila mě panička zase ven. Teď už to bylo mnohem lepší. Začalo totiž svítit sluníčko a zrovana se krásně opíralo na parapet, tak jsem si tam vyskočil a vyříval se. Hned vzápětí dorazila i Zuzka. Lehla si vedle mě a hezky jsme si to sluníčko uživali. Panička několikrát přišla za námi, abychom už šli domů, několikrát otevřela okno a myslela si, že bychom šli domů oknem, ale nám se vůbec nechtělo. Pokaždé jsme otočili hlavu, aby nás panička vůbec neviděla a zůstali jsme tam. Jenomže to netvalo dlouho a sluníčko na nás přestalo svítit. Jako na povel jsme se oba zvedli, a aniž by nás někdo musel přemlouvat, utíkali jsme domů. Cestou jsem potkal plyšovou myšku, tak jsem jí trochu prohnal a jak jsem se vrátil domů takový rozdivočelý, začala mě panička provokovat a docela pěkně jsme se spolu poprali. Kousal jsem a škrábal jsem a bylo jasné, že jsem bitvu s přehledem vyhrál. Ale i přesto jsem si řekl, že paničce musím ukázat, kdo je u nás šéfem. Odrazil jsem se a vyskočil jsem na vrchní šéfovské místo na škrabadle. Jenomže mě vůbec nenapadlo, že by si ho někdo mohl drze přivlastnit. Prostě jsem s něčím takovým vůbec nepočítal. O to víc jsem se lekl, když jsem hupnul nahoru a rovnou jsem skočil Zuzce na záda. Ta se hrozně lekla, samozřejmě na mě ze všeho nejdřív pořádně zasyčela, a pak si chtěla stoupnout a utéct. Měl jsem strach, aby mě nesmetla dolů, ale naštěstí mám dlouhé nohy, takže jak si stoupla a úplně se nanapřímila, stála pod mým břichem a já zůstal nohama stát na škrabadle. Pak proklouzla, seskočila dolů, utekla a já se konečně mohl na mém místě pěkně vzpřímeně usadit a ukázat všem, že jsem opravdový šéf, který pro své místo riskuje i život:) Chvilku jsem tam zůstal, a pak jsem odkráčel na pelíšek na okno. Nejdříve jsem pozoroval dění na ulici a nakonec jsem z toho usnul. Jen jsem v polospánku seskočil, šel jsem si dát pár granulek, přemístil jsem se na gauč na polštářek a odpočívám dál.

28. leden 2011 18:38:31

Dneska od rána svítilo krásně sluníčko a tak jsem neměl doma nejmenší stání. Hned ráno jsem se šel proběhnout. Jenomže mi panička kladla na srdce, abych se přišel včas ukázat, tak jsem to musel splnit a za chvíli jsem byl doma. Dal jsem si snídani a šel jsem se podívat na ten krásný den z okna. Mezitím mi ale někdo zavřel dveře na dvorek. Mňouknul jsem na paničku, že už chci jít zase ven, ale ona mi řekla, že musím malou chviličku vydržet, protože pro mě něco má. Tak jsem napjatě očekával co z toho bude. Kdybych to býval věděl, tak jsem se alespoň schoval. Panička přinesla tabletku na odčervení a oznámila mi, že dneska je řada na mě. Jenomže spolu se mnou potkalo toto štěstí i Kikinu a protože s ní je to horší než se mnou, tak jsem musel čekat. Abych se přiznal, docela jsem se při tom hezky bavil. Ležel jsem v kuchyni pod stolem a celou tu šou, jak paničky s Kikinou bojujou jsem odtud sledoval. Hodně dlouho to vypadalo, že nemají šanci, ale nakonec Kikinu přepraly a mě smích přešel, protože jsem přišel na řadu já. Ale já jsem jim ukázal, že jsem statečný kluk a né nějaká histerická ženská, jako Kikina, nechal jsem si strčit tabletku do krku, polknul jsem a měl jsem jí v sobě. Taky mě za to paničky moc chválily. Ale já jsem to udělal takhle schválně, protože jsem to nechtěl zbytečně protahovat, abych už mohl jít konečně ven. Taky nám hned po té akci panička otevřela a já jsem okamžitě vyběhnul. Chvílemi jsem se vyhříval na parapetu na okně, občas jsem si přešel na sluníčko na boudičku, párkrát jsem si vyskočil na plot, abych se mrknul co je nového u sousedů a mezitím jsem několikrát zaběhnul domů, ukázat se paničce a také jí zkontrolovat jestli nemá třeba něco dobrého. Po poledni už jsem byl z toho pobíhání pěkně utahaný, takže i přesto, že tam bylo tak nádherně, jsem šel domů, vyskočil jsem si na pelíšek do okna, chvíli jsem odtamtud číhal na hrdličky, které poletovaly na ulici a za chvíli jsem usnul. Odpoledne jsem se probudil a šel jsem za paničkou. Ona si myslela, že chci jít ještě ven, ale já měl v hlavě úplně něco jiného. Vzpomněl jsem si na mojí myšku. Jenomže jsme jí s paničkou hledali, ale ona je pořád někde ztracená a my jsme jí vůbec nenašli. Panička mi přinesla jinou, která je jí sice hodně podobná, ale prostě to není ona. Aby neřekla, že jsem nevděčník, tak jsem jí trochu prohnal po chodbě a šel jsem si raději lehnout na gauč, na polštářek a tam odpočívám.

27. leden 2011 19:41:19

Včera večer kolem jedenácté hodiny mě napadlo, že bych šel ven. Když panička viděla, jak tam u těch dveří přešlapuju, tak mi řekla, že jestli teda chci jít ven, tak půjde se mnou, ale že musím na kšírkách. Nezbývalo mi nic jiného, než na to kývnout. Když už jsem měl kšíry oblečené a panička už také byla oblečená, v tom si vzpomněla Kikina, že půjde s námi. Jenomže ona si myslela, že půjde jen tak, pěkně bez kšírek, aby se mohla proběhnout, jenomže panička jí pěkně převezla. Řekla jí, že klidně může jít, ale s kšírama. Tak si je panička donesla, Kristýnce je oblékla a šli jsme. Šli jsme teda kvůli Kikině jen na dvorek. Jenomže ona, dáma jedna, zůstala stát kousek od dveří a nikdo s ní nehnul. Panička jí řekla, že je jako oslík, ale ono jí to nevadilo a stála tam jak zamrzlá. Tak jsme si tam asi tak pět minut postáli a šli jsme domů.Panička sundala Kikině kšíry a já jsem se zatím postavil ke dveřím na ulici. Tam se mi chtělo jít a né na dvorek, tam to znám. Tak panička otevřela dveře, já jsem vyběhl na schod, natáhl jsem krk, abych viděl do všech stran a protože jsem se také ani nehnul, tak se šlo domů. Panička nám řekla, že na takovou procházku se nám příště vykašle a budeme raději sedět doma.
Ráno, když jsem se vyspal, tak jsem hned začal přemlouvat paničku aby mě pustila ven. Tak mi šla otevřít a já jsem vyrazil. Zase do rána napadal sníh a já zase musel přeskákat dvorek a rovnou pod pergolu. Chvíli jsem se díval na ten sníh a pak jsem šel domů. Panička koukala, jak jsem brzo zpátky. Ale já jsem se otočil a šel jsem ještě jednou. Zůstal jsem sedět u boudy, pod stříškou a chvíli jsem tam jen tak seděl. Pak jsem šel domů na snídani, chvíli jsem si lehl na škrabadlo a pak jsem se přemístil na pelíšek v okně a díval jsem se ven. Tam zase byla plná ulice hrdliček. Těch teda bylo. Chvíli jsem se na ně díval a pak jsem se na tom pelíšku hezky natáhnul a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak jsem zase běžel ven. Zrovna byl na dvorku kosák. Tak jsem se přitisknul k chodníku a plížil jsem se k němu. Dopadlo to stejně, jako vždy, zase mi uletěl. Chvíli jsem se tam ještě rozhlížel, ale už se nevrátil, asi měl strach. Pak jsem šel domů. Venku totiž celý den padal sníh, sice drobounce, ale padal. Za to odpoledne, to se sníh sypal, že skoro nebylo vidět. Když to přešlo, tak jsme šli s páníkem na dvorek. On šel zametat a já jsem si pěkně skočil za plot do zahrady, potom jsem se šel podívat na druhý plot, co se dá po něm vlézt k sousedům na lešení, ale tam už jsem se nedostal, protože páník měl hotovo a musseli jsme jít domů. Potom jsem si lehl na pelíšek v okně a netrvalo to dlouho a usnul jsem. Když jsem se probudil, tak jsem se šel nabaštit a šel jsem zase odpočívat.

26. leden 2011 20:10:18

Ráno jsem vyběhnul ven a zjistil jsem, že nám opět napadal další sníh. Moc se mi do něj nechtělo, ale když už jsem takovou dobu mňoukal paničce do ucha, aby vstávala, že chci ven, tak jsem teď nechtěl couvnout a šel jsem. Nejdříve jsem šel k boudičce, kterou máme pod stříškou a odtamtud jsem si naplánoval trasu cesty. Od jiných dnů se prakticky nelišla. Opět jsem tryskem proběhnul přes dvorek schoval jsem se pod pergolou. Chvíli jsem tam poseděl a pak jsem se rozhodl, že do toho sněhu ještě párkrát šlápnu a půjdu se podívat přes plot. Sednul jsem si na plotě, rozhlédnul jsem se a za chvíli jsem sokčil dolů a šel jsem domů na snídani. Pak jsem se šel chvíli dívat z okna a potom mi vstoupila do cesty Kikina. Zrovna měla nějak rozběháno, takže jsme se na sebe podívali a bylo jasno. Začali jsme lítal nejdříve v obýváku okolo křesel a pak jsem to rozšířili na celý barák. Potom šla panička odmetat sníh, a tak jsem jí šel pomáhat. Opět jsem proběhnul dvorek pod pergolu a odtamtud jsem jí chvíli sledoval. Holkám se venku moc nelíbilo, a tak šly během chvilky domů a mě to tam taky moc dlouho nebavilo, tak jsem šel za nimi a proběhli jsme se po chodbě. Když panička chodník odmetla, hned to bylo o něčem jiném a mohl jsem bez obav běhat po dvoře. Celé dopoledne jsem tam měl spoustu práce. Do krmítka nám přiletěl kos, a tak jsem na něj chodil číhat. Nekdy jsem seděl přímo pod stromem, někdy jsem se schoval za hromadu sněhu, aby mě neviděl, a když se mi nechtělo být v blíkosti toho ošklivého sněhu, vběhnul jsem do verandy, lehnul jsem si na rohožku, přikrčil jsem se a pootevřenými dveřmi jsem ho sledoval. Ale pokaždé jsem se jen díval a nikdy jsem za ním nevyběhnul. Po poledni jsem si šel domů odpočinout. Vyskočil jsem si do okna, chvilku jsem pozoroval, co se děje na ulici a netrvalo to dlouho a nějak mě to uspalo. Když jsem se probudil, ani už mě to ven nelákalo. Jen jsem si přešel do druhého okna a střídavě jsem se díval ven a spal na něm. Potom jsem se proběhnul po baráku, pak jsem se nabaštil a nakonec jsem si vyskočil na židli u počítače a odpočívám na ní.

25. leden 2011 20:39:18

Dneska ráno jsem opět vyrazil ven. Stejně jako včera zase napadal další sníh. Ale já jsem fakt dobrý a vběhl jsem do toho. Pěkně to záblo, tak jsem zase utíkal rovnou pod pergolu, abych nabral sílu na cestu zpátky. I když vím, že ho panička půjde odmést, tak nemůžu na ní tak dlouho čekat a musím se jít proběhnout. Ale jinam jsem nešel a zase jsem to vzal tryskem zpátky. Pak jsem se nasnídal a hned po snídani jsme ho šli s paničkou odmetat. Když byla část chodníku odmetená, tak to už bylo prima. Ještě lepší bylo to, že šla s námi i Míša. Ta je fakt bezvadná, ta jediná má pro mě pochopení a dobře ví, co já nejvíc ze všeho potřebuju. Jasně, pořádně prohnat a tak jsme se do toho pustili. Lítali jsme po dvoře a pořádně jsme se prohnali. Bylo to moc pěkné. Když byl chodník odmetený celý, tak nám panička řekla, že jde ještě na ulici, tak jsme šli s ní domů. Míša si šla odpočinout na pelíšek a já jsem si vyskočil na chodbě do okna a odtud jsem paničce moc pomáhal. Když to měla hotové, tak jsme šli ještě jednou na dvorek nakrmit ptáčky a pak jsme šli domů. Trochu jsem si odpočinul na škrabadle, samozřejmě, že na šéfovském místě a pak jsem se chvíli popral s myškou. Potom jsem si šel lehnout na pelíšek do okna a najednou jsem spal. Po obědě jsme šli zase s paničkou na dvorek. Ona ví, co na mě platí, tak si vzala vábničku a vyrazili jsme. Tam mě zase tak prohnala, dokonce mi tu vábničku hodila do sněhu a já, takový sněhový odpůrce jsem do něho skočil. Dneska teda vábnička dostala zabrat. Přišla o dvě největší brka a o všechny mašličky co měla. Nejhorší je, že panička mi ty brčka a mašličky hned vyrvala a hodila do popelnice. To je teda nespravedlivé, protože jsem si s nima mohl hrát. Jenomže panička má strach, že bych to spolknul, to teda nevím. Když jsem se pořádně utahal, tak jsme šli domů. Pěkně jsem si lehl na pelíšek a krásně jsem usnul. Když jsem se probudil, šel jsem se mrknout z okna a tam se zase sypal sníh. To jsem teda už ven jít nechtěl. Chvíli jsem se jen tak procházel a pak jsem se nabaštil a šel jsem si zase lehnout na polštářek. Když jsem se probudil, to už se venku začínalo šeřit, tak jsem si vymyslel, že bych mohl jít na balkon. Nejdříve mi to panička rozmlouvala a nakonec ty dveře otevřela. Tam bylo ale ošklivě. Napadaný sníh, foukal vítr, tak jsem se přebrodil sněhem až k zábradlí, rozhlédl jsem se a zase jsem se vrátil a honem domů do teploučka. Rovnou jsem šel na pelíšek na radiátor,abych se trochu ohřál.

24. leden 2011 20:13:50

Dneska v noci jsem se probudil a zjistil jsem, že už mám vyspáno. Šel jsem se mrknout na paničku, ale s tou jsem ani nehnul. Holky také spaly, akorát Kikina na mě mrkla a mě teda došlo, že by se asi potřebovala trochu proběhnout, protože také jako já vypadala, že už je vyspalá. Moc práce mě to nedalo a ona se zvedla z pelíšku. Okamžitě jsem po ní vyskočil a už začala šílená honička. My jsme se honili nejen po bytě, ale po celém baráku. Nejdříve jsme dostali vynadáno od druhé paničky, řekla nám, co prý nás to v půl třetí ráno popadlo. A že máme mazat na pelíšky a spát. Jenomže nám se vůbec nechtělo. Tak jsme lítali dál. Nakonec jsme dostali ještě vynadáno i od naší paničky a ta nás dokonce zahnala na ty pelíšky. Ale to už nám nevadilo, protože už jsme byli tak ulítaní, že jsme si docela rádi šli zase odpočinout. Krásně jsem usnul a spal jsem až do rána. Hned jsem se vypravil za paničkou, aby mě šla pustit ven. Moc se jí nechtělo, ale nakonec šla. Teda to bylo strašné. Do rána zase napadalo tolika sněhu, že se mi do něj ani moc nechtělo. Ale šel jsem. Rychle jsem se několika skoky dostal pod pergolu, chvíli jsem tam poseděl a zase jsem běžel zpátky domů. Nasnídal jsem se, potom jsem si vyskočil na škrabadlo a odpočíval jsem. Přece jen jsem se v noci pořádně utahal. Potom šla panička odmetat sníh, tak jsem šel s ní. Venku nějaká hrozná zima nebyla, sníh nepadal a chodník se odmetal, tak jsem se alespoň mohl už pořádně proběhnout. Když jsme se vrátili domů, tak jsem se chvíli díval z okna, potom jsem pořádně prohnal myšku a pak jsem si šel zase na chvíli odpočinout. Po obědě jsem si lehl na pelíšek v okně a krásně jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu najedl a v tom se páník začal oblékat, že jde ven a hned se mi zeptal jestli půjdu s ním. To je jasné, že jo. Nejdříve jsme byli na dvorku a potom šel páník do dílny. Tak jsem mu musel chvíli pomáhat a pak jsem mu utekl a šel jsem domů. Tak jsem tak pořád přecházel a nějak jsem nevěděl čeho se chytit. Nakonec mi panička řekla, jestli prý nemám chuť na něco dobrého. Tak jsem zpozorněl a čekal jsem co mi asi tak nabídne. Tak to jsem teda nečekal. Nabídla mi tyčinku. To jsem teda po ní skočil, ta byla dobroučká. Akorát je škoda, že už mám dnešní příděl vybrán a na další budu zase čekat až do zítra, ale co se dá dělat. Pak jsem se ještě chvíli díval z okna a potom jsem si šel lehnout na polštářek a krásně jsem spal.

23. leden 2011 19:54:01

Ráno jsem skočil za paničkou do postele, abych jí připomněl, že už je ráno a že chci jít ven. Ale k ničemu to nevedlo. Panička mě začala drbat bříško a hladit mě a pořád mě říkala, jaký jsem její hodný chlapeček a když jsem viděl, jak jí to vzalo, tak jsem jí dal i několik pusinek a pak jsem jí utekl. Ale nezapomněl jsem pořád na ní křičet, že chci ven. Chvíli to panička protahovala a vymlouvala mi to, abych nepospíchal, protože je venku zima, ale nakonec to nevydržela a šla mi otevřít dveře. Vyběhl jsem na dvorek. Chodník byl čistý, tak mě nic nebránilo v tom, abych se pořádně proběhnul. Jenomže za chvilku jsem zjistil, že panička měla pravdu a že je fakt docela pořádná zima. Tak jsem tryskem proběhl dvorek a utíkal jsem domů. Dostal jsem snídani a pak jsem si lehl na pelíšek a trochu jsem ještě pospával. Když jsem se už opravdu probudil, tak jsem si hrál s myškou, trochu jsem se snažil prohnat holky, ale zase to dopadlo jako včera, vůbec se jim nechtělo a tak jsem šel koukat z okna. Pak jsem si řekl, že už by mohlo být venku lépe, tak jsem se tam šel podívat. Ale moc se to nezlepšilo, ale už jsem se vypravil i na plot, mrknul jsem se do zahrady, proběhl jsem dvorek a hurá domů, do teploučka. Pak jsem se šel ještě podívat na balkon. Dneska jsme tam byli jenom já a Míša. Stejně jsem tam dlouho nevydržel a šel jsem domů. Po obědě si panička vzala do ruky škádlítko a řekla mi, jestli s ní půjdu ven. Tak jsem šel. Já jsem se zase tak vyřádil. Jak panička měla ten prut s těma brčkama v ruce, tak jsem se chtěl na ně dostat. Tak jsem se jí chytil za nohu a pěkně jsem si za tím prutem vyšplhal. Panička ječela, protože jak jsem zabral zadníma tlapkama, tak prý jsem jí škrábal. To teda nevím, ale jestli je to pravda, tak si za to může sama, protože mi měla to škádlítko dát a neměla být lakomá. Pěkně jsme venku řádili, protože jsme se tam sešli i se Zuzkou a s Míšou. Najednou si panička vzpomněla, že půjdeme domů. To byl pro nás povel. Všichni jsme se rozběhli, každý na jinou stranu. Když nás volala, tak já jsem opravdu poslechl a šel jsem za ní. Vběhnul jsem do chodby a než panička stačila zavolat holky, to ale zase poslechla jen Zuzka, tak jsem to na té chodbě otočil a už jsem byl zase venku. Panička se teda pěkně rozčílila a tak raději abych neprovokoval, tak jsem se zase otočil a šel jsem domů. Ale Míša, ta byla chytřejší, ta zdrhla za plot. Když jsme dorazili domů, tak jsem si lehl na pelíšek v okně a chvíli jsem pozoroval co je nového na ulici a když mě to přestalo bavit, tak jsem seskočil dolů a šel jsem na křeslo. Tam jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel, dal jsem si pár granulek a jen tak jsem chodil sem a tam a nevěděl jsem čeho se chytit. Pak mi panička navrhla jestli nechci jít ještě ven, trošku se proběhnout. Tak jsem jí mňouknul, že jo. Panička mi šla otevřít na dvorek a vrátila se domů. Ještě než dorazila do kuchyně, tak jsem jí předběhl. To už jsem se vracel domů. Ta koukala. Otočila se a šla zase zavřít. Tím moje dnešní procházení skončilo. Venku je ošklivo, tak co tam. Hezky jsem se uvelebil v pelíšku na radiátoru a krásně jsem se nahříval. Potom jsem si vyskočil na židli u počítače a tam jsem usnul.

22. leden 2011 19:49:39

Ráno jsem se nemohl dočkat až půjdu ven. Panička mi šla otevřít a já jsem teda vyrazil. Nejdříve jsem se lekl, když jsem viděl jak do rána napadal zase sníh, tak jsem si sedl na boudičku, která je pod střechou a chvíli jsem jen tak na tu hrůzu koukal. Potom jsem si dodal odvahu a několika skoky jsem se dostal až pod pergolu. V tom jsem se podíval nahoru do okna a zjistil jsem, že druhá panička mě sleduje. Aby si nemyslela, že se toho sněhu bojím, tak jsem do toho skočil. Proběhl jsem dvorek tam a zpátky a dokonce jsem skočil i na plot. Ta teda koukala, jaký jsem šikula. Pak jsem seskočil dolů a běžel jsem domů. Nasnídal jsem se a uložil jsem se pod stůl, abych si odpočinul. Potom jsem šel s paničkou odmetat sníh, ale vůbec mě to nebavilo, stejně jako Zuzku. Tak jsem šel domů. Tam jsem si lehl zase pod stůl a čekal jsem až to bude mít panička hotové. Když jsem slyšel, že už je na chodbě, tak jsem letěl za ní. Protože jsme měli domluveno, že potom budeme krmit ptáčky. Tak to jsem si nemohl nechat ujít. Jen ať ptáčkové vidí, jak se o ně starám. Pak jsme šli domů. Chvíli jsem si hrál s myškou a potom jsme se s holkama rozhodli, že půjdeme na balkon. Tam bylo moc pěkně. Sluníčko tam tak hezky hřálo a my jsme se tam všichni krásně vyhřívali. Po obědě jsem si chvíli odpočinul a potom mi panička řekla, že jdeme ven. Tak to jsem byl moc rád. Protože samotného mě to tam moc nebaví a s paničkou bude alespoň nějaká zábava. Vzala s sebou škádlítko s brčkama a já jsem teda řádil. Pěkně mě proháněla. Pak za námi dorazila i Zuzka a tak nás panička prohnala oba. Moc se nám to líbilo. Když pak řekla, že už jdeme domů, tak se nám ani nechtělo. Když jsme se vrátili, tak jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven a potom mě to nějak zmohlo a přešel jsem si do křesílka a spal jsem celé odpoledne. Po večeři jsem se trochu prošel, ale jen malinko a šel jsem zase odpočívat.

21. leden 2011 19:44:31

Ráno jsem zase vyrazil na svojí pravidelnou pochůzku. Jenomže venku byl zase nový sníh a pořádná zima. Tak jsem to proběhl, ale hodně rychle. Ani jsem nebyl na všech místečkách, protože se mě venku vůbec nelíbilo a už jsem utíkal domů. Vyskočil jsem si na pelíšek na radiátor a když jsem se pěkně ohřál, tak jsem se pustil do snídaně. Potom jsem si vyskočil na šéfovské místo na škrabadle, aby holky nezapomněly, kdo je tu šéfem a chvíli jsem tam odpočíval. Potom jsem seskočil dolů a moc se mi chtělo prohnat holky. Jenomže to vůbec nešlo. Ty byly dneska tak strašně moc líné a jen se vyvalovaly na pelíškách. Tak jsem se proběhnul sám. K tomu jsem si prozpěvoval a když mě to přestalo bavit, tak jsem chytil myšku a nosil jsem jí paničce a ona mi jí házela a mě to moc bavilo. Potom jsem se po té honičce na chvíli uložil na polštářek na gauči a když jsem si odpočinul, tak jsem mňouknul na paničku, že bych zase mohl jít na chvíli ven. Panička mi šla otevřít a řekla mi, abych se proběhnul a zase brzo přišel, abych nenastydl. Tak jsem to vzal zase tryskem. Proběhl jsem dvorek, dokonce jsem se proběhl i ve sněhu po zahrádce, ale to strašně studilo. Za chvíli už jsem byl doma. Panička mě chválila, že jsem se tak brzo vrátil. Pak jsem chvíli pobíhal po bytě a nakonec jsem si lehl v kuchyni pod stůl a tam jsem odpočíval. Po obědě jsem si šel lehnout na křesílko a za chvíli jsem spal. Když jsem se probudil, tak mi panička sama řekla jestli bych se ještě nechtěl jít proběhnout. Mě už se ani moc nechtělo, ale abych jí udělal radost, tak jsem šel. Proběhl jsem dvorek, vyskočil jsem si na plot, chvíli jsem se díval do sousedovic zahrady a pak jsem šel domů. Doma jsem se uložil zase na pelíšek na topení a odpočíval jsem. Když jsem se pěkně ohřál, tak jsem se přesunul na křesílko a pěkně jsem tam usnul.

20. leden 2011 21:17:54

Ráno jsem šel ven. Panička mě varovala, že prý napadal sníh, ale já jsem fakt musel. Naštěstí ho tam nebylo moc. Honem jsem si proběhnul nejdůležitější místečka a protože jsem dostal za úkol brzo se vrátit, tak jsem šel domů. Nasnídal jsem se, chvíli jsem jen tak pobíhal po bytě a pak jsem se šel ještě jednou proběhnout. To už bylo docela hezky, svítilo sluníčko a tak jsem si skočil i za plot do zahrady. Ale dlouho jsem tam nevydržel. Když jsem se vrátil, tak panička zavřela dveře na dvorek a bylo. Potom jsme se dozvěděli, že budeme hlídat, protože páníci jedou nakoupit. Tak to je radosti. Zase budeme celé dopoledne trčet doma. Když odjížděli, tak jsem si vyskočil v přízemí do okna a sledoval jsem je, jak odjíždějí. Pak jsem šel spát. Když jsem se probudil, tak jsem si zase vyskočil do okna a čekal jsem až se vrátí. Panička se potom chechtala, protože prý je to krásné, jak jsme je vyhlíželi. Kikina totiž koukala z okna nahoře a já dole. Než páníci nanosili tašky s nákupem do chodby, tak jsem se zase musel nechat dobrovolně zavřít v kuchyni. Prý je to pro moje dobro, abych prý nezdrhnul na ulici. Nevím proč bych to měl dělat, ale jeden nikdy neví co ho může napadnout. Když se konečně dveře na ulici zavřeli, tak nám šel páník otevřít na dvůr. Já jsem letěl jako střela a než se páníci vzpamatovali, už jsem byl zase v chodbě a v momentě zase venku. A tak jsem lítal pěkně dlouho až do ochutnávky šunčičky, ale potom mě to stejně ještě chvíli drželo. Já jsem totiž měl ohromnou radost, že už se nám páníci vrátili. Odpoledne jsem si chvíli odpočinul na křesílku a najednou jsem slyšel, jak si paničky říkají, jak moc venku chumelí. Tak jsem to šel omrknout do okna a to teda bylo něco. To byla taková chumelenice, že skoro vůbec nebylo nikam vidět. Tak jsem na to chvíli koukal a pak jsem se šel projít po bytě. Druhá panička seděla u stolu, tak jsem si k ní vyskočil a ona se mi zeptala, jestli jsem její chlapeček. Normálně se začnu mazlit, ale teď jsem na ní zakřičel nééé. V tom moje panička na mě zavolala a řekla mi, že je to jasné, protože jsem její kluk, tak jsem vyskočil a letěl k ní. A už jsme se šmajchlovali. Odpoledne, to už dávno přestal sníh padat, tak ho šla panička odmetat. Jasně, že jsem šel s ní. A nejen já, šli jsme všichni. To byla legrace. Vůbec nám sníh nevadil a běhali jsme jak o závod. Teda Kikina se Zuzkou jen trochu, ale já s Míšou jsme to vzali vážně. To byla honička. Nakonec mi utekla až nahoru do kuchyně, tak já za ní. Tam jsem jí přeskočil, vletěl jsem na židle, ty jsem proběhnul všechny najednou, jen taktak, že se nepřevrhly. Druhá panička zrovna u toho byla a jen na nás křičela, že něco rozbijeme. Ale kdepak. Potom jsme se oba uklidnili a šli jsme si odpočinout. Lehl jsem si na křesílko a usnul jsem.

19. leden 2011 21:09:54

Ráno jsem jako každý den musel utíkat ven. Nejdříve jsem proběhnul dvorek a pak jsem si vyskočil na plot, že se podívám k sousedům do zahrady. Tenhle plot je taková křižovtka, odkud můžu jít jednak do té mé oblíbené zahrady a nebo k druhým sousedům. K těm teda skoro vůbec nechodím, protože mají na dvoře pejska, kterého jen z plotu provokuju, ale skočit za ním na dvůr si netroufám. Jediné moje oblíbené místečko u nich je střecha králíkárny, která je přímo u plotu. A právě na tu střechu jsem si vyskočil a myslel jsem si, že si tam na chvíli sednu a budu sledovat dění okolo. Jenomže sotva jsem na střechu doskočil, zakroužila mi nad hlavou hrdlička. Takže je jasné, že jsem neměl čas na nějaké rozjímání ale musel jsem se jí věnovat. Přitisknul jsem se ke střeše jako placka a pomalu jsem ani nedýchal, aby mě ta hrdlička vůbec neviděla. Asi jsem byl schovaný opravdu moc dobře, protože klidně létala kolem mě jako by nic. Panička sice pak říkala, že mě spíš pořádně provokovala a zkoušela, co vydžím. Alespoň pak viděla, že jsem to nevydržel a jak se jednou přiblížíla, připravil jsem se k útoku. Už jsem si představoval jak si jí přinesu domů a budeme si spolu hrát, jenomže ona místo aby se nechala chytit, tak mi uletěla. To mě docela naštvalo. Ještě jsem tam chvíli počkal, jestli si to nerozmyslí a nevrátí se, a pak jsem šel domů. Dal jsem si snídani, a to už bylo venku pěkně zataženo a pomalu začínal poletovat sníh. Tak jsem se na něj šel dívat z okna. Měl jsem radost, protože jsem zjistil, že se hned roztává. Během dopoledne jsem se šel párkrát podívat jak padá, ale vždy jsem byl schovaný pod stříškou u boudičky a vůbec jsem do toho nevlezl. Mezitím jsem stačil prohnat holky a myšku, díval jsem se z okna a řádil jsem na škrabadle. Před polednem přestal sníh padat a vysvitlo sluníčko. Hned jsem toho využil a letěl jsem ven. Prošel jsem si všechna důležitá místa, občas jsem se šel ukázat domů, abych nemusel poslouchat žádné řeči a později odpoledne jsem se vrátil domů, uložil jsem se na pelíšek na okno a spal jsem. Když jsem se vzbudil, šel jsem se nabaštit a panička mě ještě pustila ven. To už jsem tam ale dlouho nebyl. Sice ještě sluníčko svítilo, ale žádné teplo tam nebylo, tak jsem se šel raději jen dívat z okna. Pak jsem si zabral židli u počítače a spal jsem tam až do večera. Před chvílí jsem se proběhnul po baráku a teď už jsem zase uložený na té židli a určitě to nebude dlouho trvat a budu zase spát.

18. leden 2011 19:18:38

Ráno jsem si opět proběhl nejdůležitější místečka a běžel jsem se domů ukázat paničce. Hned jsem se nasnídal, trochu jsem se prošel po bytě a šel jsem ven. Tam bylo dneska moc krásně. Sluníčko pěkně svítilo, tak jsem si řekl, že to musím využít. Proto jsem také celé dopoledne běhal venku. Ale aby panička nenadávala, tak jsem se jí každou chvilku chodil ukazovat. Byla moc ráda a moc mě chválila. Potom mě uviděla, že ležím venku na parapetu na okně, tak mi ho šla otevřít a já jsem šel oknem domů. To já tak chodím moc rád. Skočil jsem z okna a než se panička vzpamatovala už jsem byl zase na dvorku. Potom jsem si i vyskočil na plot a také jsem šel na průzkum ousedovic zahrady, ale nezdržoval jsem se tam dlouho. Ono by to za ty řeči vůbec nestálo. Pak jsem si vyskočil i na plot k druhým sousedům, odtud na lešení a najednou jsem byl u nich na balkoně. Jenomže jsem měl smůlu a zrovna, když jsem se tam hezky uložil, tak vyšla panička ven a jak mě tam uviděla, hned začala ječet, abych koukal mazat domů. Nevím co se jí nezdálo, ale asi to, že jsem neležel přímo na balkoně, ale na tom malém kousíčku před zábradlím. Tak jsem teda slezl. Šel jsem za ní na dvorek, ale když odešla, tak jsem si stejně znovu vyskočil na lešení, ale dál už jsem nešel a jen jsem chvíli poležel na něm. Myslel jsem si, že bych zase mohl vidět tu jejich fešandu, ale dneska jsem to štěstí neměl. Asi se vypravila také na procházku, ale šla jiným směrem. Škoda, třeba se to povede zítra.
Odpoledne jsem si chvíli odpočinul po obědě, ale dlouho ne a šel jsem zase ven. Ale to už jsem tam tak dlouho nebyl. Ještě jsem se pořádně proběhl a šel jsem si odpočinout na pelíšek. Samozřejmě, že odpočívání se proměnilo ve spánek a když jsem se probudil, tak už byla venku tma. Tak jsem se prošel po baráku, trochu jsem si pohrál s myškou a pak jsem si sedl na škrabadlo a dělal jsem šéfa. Ale zatímm teda sám sobě, protože ty naše holky už zase všechny spí.

17. leden 2011 19:25:26

Dneska ráno jsem vyrazil ven. Panička mi řekla, abych koukal přijít brzo, protože je tam zima. To teda měla vyjímečně pravdu. Všude bylo bílo, samá jinovatka a zima docela pěkná. Tak jsem honem proběhl ta nejdůležitější místečka a hnal jsem domů. Pěkně jsem se nasnídal a pak jsem se uložil v kuchyni pod stůl. Tam já teď v poslední době ležím strašně rád. Moc hezky se mi tam odpočívá. Když jsem si odpočinul, tak jsem se šel jen tak trochu proběhnout po baráku a jak jsem tak mrknul z okna a viděl jsem, že svítí krásně sluníčko, tak jsem mňouknul na paničku, že bych potřeboval otevřít dveře, protože už chci jít ven. Panička mi šla otevřít a já jsem vyrazil. Venku už bylo docela hezky. Sluníčko nejen že svítilo, ale také krásně hřálo. Jak jsem ale vběhnul do stínu, tak tam už to bylo znát, tam byla docela pěkná zima. Běhal jsem po dvorku i po zahrádce. Každou chvilku jsem si vyskočil na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady. Trochu jsem využil i toho, že holky běhaly venku, tak jsem je alespoň malinko prohnal. Ale fakt jen málo, protože ono je to lítání nějak zase nebavilo. Tak jsem vlastně byl venku celé dopoledne. Ale občas jsem se šel paničce ukázat, aby neměla starost. Po obědě jsem se šel ještě proběhnout a dokonce jsem šel i do té sousedovic zahrady. Ale dneska mě to tam moc nelákalo, žádná zajímavost tam nebyla, ptáčkové tam také nebyli, tak jsem šel zase k nám na dvorek. Potom šly paničky nakoupit a tak jsem si řekl, že na ně počkám v okně. Vyskočil jsem si tam na pelíšek a čekal jsem. Když se vrátily, tak jsem je hned ve dveřích vítal a už jsem se tlačil do tašky, jestli mi přinesly šunčičku. Jenomže, to by to nesměly být takové lakomice lakomé, protože mě nepřinesly vůbec nic. To kdybych býval věděl, tak jsem na ně vůbec nečekal. Potom jsem šel ještě na dvorek, prošel jsem se a pak jsem vyskočil k druhým sousedům na lešení a pozoroval jsem u nich na dvoře zase tu krásku. To je opravdu veliká fešanda. Ale ona je nějaká nesmělá, protože jak mě vidí, tak chvíli na mě kouká také, ale potom uteče.
Pak mě panička zavolala, abych už šel domů, že už se ochladilo a že prý jsem si to užíval dneska skoro celý den, tak jsem teda šel. Trochu jsem si zobnul granulek a uložil jsem se do křesílka a po té celodenní námaze jsem za chvíli usnul.

16. leden 2011 16:36:52

Celý den krásně svítilo sluníčko, takže jsem byl ráno jak na trní a nemohl jsem se dočkat, až mi konečně panička otevře dveře. Hned jsem si prošel dvorek, mrknul jsem přes plot k sousedům, ale za malou chviličku už jsem byl zpátky doma. Ono sluníčko sice hezky svítilo, ale bylo všude mokro, a tak jsem si řekl, že s pořádným průzkumem okolí počkám, až bude ještě o něco lépe. Na chvíli jsem se usadil v okně a díval jsem se ven, a pak jsem si vzal myšku a hrál jsem si. Hraju si s ní moc rád, ale samotného mě to tak nebaví jako když si se mnou hraje i panička, takže jsem myšku vzal do tlamky a odnesljí paničce, aby mi jí házela. Chvíli jsem jí aportoval a pak jsem jí jen chytal do tlapek a přitom jsem skákal do výšky. Docela jsem se u toho pěkně utahal, takže jsem si šel chvíli odpočinout do kuchyně pod stůl. Ale dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem ven. Nejdříve tam se mnou byla chvíli panička, tak jsme si hráli s provázkem, potom za námi přišla i Zuzka, tak jsem jí trochu prohnal a pak jsem jen tak prolézal každé zákoutí na zahrádce a na dvoře. Když panička odešla domů, šel jsem se mrknout za plot, ale za chvilku už jsem jí byl v patách a šel jsem si zase chvíli odpočinout do kuchyně pod stůl. Když jsem znovu vyběhnul ven, ani jsem se nestačil pořádně rozkoukat a přišel za mnou páník. Tak jsem se s ním šel podívat do skleníku, pak jsme byli spolu v dílně a nakonec jsem zaběhnul domů pro myšku a nosil jsem mu jí, aby mi jí házel a já jí apotroval na dvoře. V poledne jsem přišel domů. Do kuchyně krásně svítilo sluníčko, tak jsem si vyskočil na stůl, natáhnul jsem se přes celý stůl a vyhříval jsem si kožíšek. Ale ne dlouho. Musel jsem zase jít ven. Tentokrát už jsem tam moc dlouho nepobyl, protože jsem byl pěkně utahaný a musel jsem si jít na chvilku zdřímnout. Uložil jsem se na pelíšek na okně a spal jsem. Když jsem se probudil, nabaštil jsem se a chtěl jsem jít ven. Paničky mi řekly, abych na ně počkal, že půjdou taky. Tak jsme se šli společně podívat zase do skleníku, a pak jsem se proběhnul po dvoře. Taky jsem zjistil, že už konečně zmizel sníh i z mého polystyrénu pod keřem, tak jsem ho vyzkoušel, jestli se na něm leží pořád tak dobře jako loni. Protože s námi šla opět Zuzka, tak jsem si to neodpustil a zase jsem jí trochu prohnal. Fakt jenom malinko, ale ona z toho byla nějaká nervózní a začala ječet a vrčet a syčet a utekla mi na parapet na okno. Tak jsem jí ještě dal preventivně takový malinkatý pohlavek a nakonec jsem si lehnul vedle ní a hezky jsme se tam společně vyhřívali na sluníčku. Zuzka šla pak domů a já se šel ještě jednou podívat za plot. Během chvilky jsem byl ale zpátky doma. Nejdříve jsem si lehnul v kuchyni pod stůl, ale měl jsem hroznou chuť na něco obrého, tak jsem začal chodit kolem paničky a nakonec jsem došel k lednici, sednul si proti ní a upřeně se díval na dvířka. Paničce to naštěstí došlo, tak mi vyndala plátek šunky, já jí zblajznul a teď už se spokojeně vyvaluju na křesle a odpočívám.

15. leden 2011 17:24:32

Ráno jsem vyrazil ven. Svítilo sluníčko a bylo krásně jak na jaře. Proběhnul jsem dovrek a šel jsem se domů ukázat paničce. Zbytečně dlouho jsem se tam nezdržoval a vyrazil jsem nanovo. Tentorkáte jsem se vypravil na plot. Tam jsem se usadil. Svítilo na mě sluníčko, tak jsem si parádně vyhříval kožíšek. Když jsem se vrátil domů, trochu jsem prohnal holky a hlavně jsme otestovali naší novou vábničku s brčkama. Pěkně jsem se při tom utahal, že jsem si musel na chvíli lehnout v kuchyni pod stůl a odpočinout si. Ale sluníčko mě hodně rychle vylákalo zase ven. Vyběhnul jsem na dvorek, trochu jsem se porozhlédnul, co tam je nového a v tom jsem si všimnul, že je panička na balkoně. Honem jsem utíkal domů a šel jsem tam za ní. Myla tam podlahu, protože jak roztál sníh, všechna špína z něj tam zůstala ležet. Tak jsem jí při tom pomáhal. Nejdříve jsem seděl opodál a sledoval jí, pak jsem se šel podívat na vodičku jak teče do okapu, ale když už mi hrozilo, že bych se při tom mohl namočit, vyskočil jsem si na boudičku a sledoval jsem vše pěkně shora. Protože byl balkon mokrý, tak jsem šel raději na dvorek a nakonec mi to nedalo a hupnul jsem za plot. Chvilku jsem prolézal u sousedů v kůlně a už jsem zase slyšel paničku jak mě volá. Vylezla si na odložené betony, aby mohla kouknout přes plot a to teda zírala, jak jsem šikovný a poslušný. Jen jak mě zavolala, vyběhnul jsem z kůlny, několika dlouhými skoky, skoro lety jsem přeběhnul zahradu a už jsem byl na plotě. To bylo chvály. Seskočil jsem na dvorek a zůstal jsem tam. Přes poledne jsem šel na chvíli domů, abych si odpočinul, ale stejně jsem neměl žádné stání a musel jsem vyrazit znovu ven. Když jsem se vrátil, vzpomněl jsem si, že bych mohl trochu prohnat myšku. Jenomže byla opět někde schovaná. Mňouknul jsem paničce, že jí potřebuju nutně najít. Ona začala hledat, ale úplně jinde. Já jsem věděl moc dobře, kde myška je. Včera se mi totiž hrozně líbilo jak panička odtáhla skříňku na chodbě a já se mohl podívat za ní, tak jsem tam myšku zase schoval. Hned jsem utíkal k té skříňce, lehnul jsem si vedle ní a začal jsem šmátrat tlapkou pod. Panička už věděla, co jsem si naplánoval, a tak ani nešla pro plácačku na mouchy a rovnou skříňku odtáhla. To bylo něco. Oběhnul jsem si jí pěkně kolem dokola, a pak jsem si vzal myšku, která tam samozřejmě byla schovaná. Položil jsem jí paničce k noze a pěkně dlouho jsem jí zase aportoval. Potom šla panička do regálu pro naše kapsičky, aby si je mohla naskládat do krabice a nechat si je v polici. To mě nijak moc nezajímalo a klidně jsem si při tom vyskočil do okna a díval se z okna. Jenomže potom vzala do ruky ještě dózičku na tyčinky a šla mi doplnit i tyčinky. A to jsem už byl v pohotovosti. Hned jsem si vyskočil na stůl a začal se otírat o dózičku a mňoukal jsem na paničku, že je nutně potřeba ty tyčinky vyzkoušet, aby nebyly zkažené. Naštěstí jsem hned jednu dostal. Jenomže jsem jí ani nestačil pořádně ochutnat a byla snědená. Tak jsem začal paničce domlouvat, že by bylo potřeba vyzkoušet i jiný druh. Ale už jsem neměl úspěch. Prý to není jídlo, ale jen pochoutka. Nakonec sem to usmlouval alespoň na to, že mi dala panička ochutat nějaký nový bonbónek, který jsme ještě nikdy neměli. Nejdříve jsem se ho docela zalekl, protože byl cítit jak mentolové bonbony, ale pak jsem si řekl, že ho vyzkouším a moc mi chutnal. Snědl jsem tři a býval bych si dal ještě, kdyby nebyla panička taková lakomá. Ale nic už jsem z ní prostě nedostal. Tak jsem si řekl, že to nemá smysl a šel jsem se ještě proběhnout na dvorek. Když jsem se vrátil, usadil jsem se na okně do ulice, chvíli jsem se díval ven a nakonec jsem i usnul. Když jsem se probudil, šel jsem se podívat ještě z okna na dvorek. Zrovna jsem tam přišel v pravou chvíli. U sousedů na střeše na kůlně seděla jejich kočička. Taková fešanda, že jsem se na ní nemohl vynadívat, škoda, že za chvíli utekla zase domů. Tak jsem se ještě chvíli díval a pak jsem si lehnul na pelíšek a odpočíval jsem. Před chvílí jsem si vzpomněl zase na tu mojí myšku, tak jí teď proháním po chodbě. Možná jí ještě budu chvíli aportovat, ale pak jí určitě zase schovám pod skříňku, abychom jí mohli zítra s paničkou opět odtáhnout.

14. leden 2011 16:28:25

Ráno jsem se šel proběhnout, ale hned mezi dveřmi mi panička řekla, abych se tam moc nezdržoval, protože pojedou páníci pryč a já budu muset hlídat. Ani mě to moc nevadilo. Venku zas tak krásně nebylo, sice zrovna nepršelo, ale bylo zataženo a všechno bylo mokré, takže jsem si jen proběhnul dvorek, v rychlosti jsem mrknul za plot a během čtvrt hodinky jsem byl doma. Dal jsem si snídani a vyskočil jsem si do okna a díval jsem se na dvorek. Pak jsme se trochu proběhli s Kikinou po bytě a mezitím se páníci vypravili, že už pojedou. Tak jsem je šel vyprovodit na chodbu. Chtěl jsem si vyskočit do okna, abych je viděl jak odjíždí, jenomže mi do cesty přišla ta moje oblíbená plyšová myška. Tak jsem po ní skočil a raději jsem se s ní pěkně popral. Teprve potom jsem se šel podívat do okna, ale to už byli páníci pryč. Chvíli jsem tam seděl a pak jsem si šel lehnout do kuchyně pod stůl a spal jsem tam, dokud se páníci nevrátili. Jakmile jsem zaslechl šramot u dveří utíkal jsem tam, abych páníky přivítal. Jak panička otevřela, ani jsem si jí nevšímal, protože držela v ruce novou vábničku s brčkama. Hned jsem po nich začal skákat a chytat je, abych je vyzkoušel, jestli budou dobrá. Běžel jsem za nimi a za paničkou až do kuchyně, tak jsme vábničku vyzkoušeli úplně naplno tak jak je potřeba, ale protože mi páník otevřel na dvorek, abych se mohl jít proběhnout, neměl jsem na to tolik času a šel jsem se mrknout ven. Ale venku jsem taky neměl žádné stání, protože jsem musel jít zkontrolovat tašky a ochutnat šunčičku, takže než paničky vybalily nákup, stačil jsem se několikrát proběhnout po dvoře a několikrát doběhnout domů ten nákup zkontrolovat. Zjistil jsem, že v jedné obzvlášť voňavé tašce je grilované kuřátko, takže jsme ho museli s holkama pomoct páníkům sníst. Teprve potom jsem se mohl jít v klidu proběhnout a konečně jsem se šel podívat i za plot. Ale počasí moc hezké nebylo, tak jsem se tam ani moc dlouho nezdržel a šel jsem domů. Na chodbě jsem si vzpomněl, že se mi zase někam ztratila ta moje myška. Tušil jsem, že se mi schovala pod skříňku, ale nemohl jsem jí tam nikde nahmatat. Tak vzala druhá panička plácačku na mouhy a pomohla mi hledat. Ale stejně se nám to nepodařilo. Ta myš se chytla nohy od skřínky a nechtěla se vůbec pustit. Nakonec panička skříňku popotáhla a já konečně mojí myšku našel. Jenomže když panička vrátila skříňku zpátky na své místo, dostal jsem strach, aby nám nakonec ta skříňka ještě někam neutekla, když je taková pohyblivá, tak jsem si na ní vyskočil, usadil jsem se tam a hlídal jsem jí. Až za pěkně dlouhou dobu, jsem usoudil, že už se snad pohybovat nebude, tak jsem seskočil dolů, vzal jsem si myšku a šli jsme si spolu hrát. Potom jsem zjistil, že panička dělá něco u kredence, tak jsem si vyskočil nahoru a šel jsem to zkontrolovat. Akorát pustila vodu, protože nám páníci koupili novou travičku, tak jí chtěla zalít. Ještěže jsem tam byl včas. Řekl jsem paničce, že nejdříve musím zkontrolovat, jestli je ta voda kvalitní a těm semínkům neublíží. Sednul sem se ke kohoutku a pořádně jsem se napil. Pak jsem ještě trochu prohnal tu myšku a řekl jsem si, že si půjdu odpočinout. Představoval jsem si, jak si lehnu na židli u počítače, jenomže jsem měl smůlu, protože na ní panička seděla. Pořád jsem brousil kolem, až panička vymyslala něco moc pěkného. Vzala naše malé škrabadlo, na něj mi dala svoji mikinu a já se tam hned uložil. Zatočil jsem se do klubíčka a teď si tam hezky chrupčím.

13. leden 2011 19:21:43

Dneska bylo celý den venku hrozně ošklivo. Od rána je šílená mlha a k tomu lije jako z konve. Jen na malou chviličku jsem vyběhnul ze dveří, ale byl jsem jen za dveřmi pod stříškou. Rozhlédnul jsem se po dvoře, i když přes tu mlhu jsem ani moc daleko nedohlédnul, a šel jsem zase zpátky domů do teploučka. Vyskočil jsem si do okna a chvilku jsem tu hrůzu pozoroval. Pak jsem si vzpomněl na mojí myšku. Začal jsem šmátrat pod gauč, pod skříňku, pod lednici a vůbec jsem jí nikde nemohl najít. Panička vzala plácačku na mouchy a pomohla mě v pátrání, ale myšku jsme nikde nevydolovali. Už jsem měl strach, že mi někam utekla, ale v tom jsem si vzpomněl, že jsme spolu byli včera dole v bytě, a tak jsem se utíkal podívat, jestli je někde tam. Jen co jsem se podíval do kuchyně, už jsem jí viděl jak na mě čeká pod stolem. Hned jsem jí vzal do tlamky a utíkal jsem s ní nahoru. Cestou jsme se ještě stačili pořádně poprat na chodbě a myška si se mnou hrála i na schovávanou, protože se mi několikrát schovala pod rohožku. Pak jsem jí už ale vzal a odnesl jí paničce, aby mi jí házela po schodech dolů a já lítal za ní. Bavilo mě to pěkně dlouho, ale přitom jsem stačil ještě pořádně prohnat i Kikinu. Pak šla panička zase pro něco do lednice a já si vzpomněl jak jsem si včera vyskočil nahoru na lednici a paničku pozoroval, tak jsem to udělal zas. Panička už dávno lednici zavřela a já tam pořád seděl. Moc se mi tam líbí, protože jsem pěkně vysoko, mám o všem přehled a připadám si jako šéf. Po obědě jsem si vyskočil do okna a chvíli jsem se díval do ulice, pak jsem si přešel ještě do druhého okna, abych se mrknul i na dvorek a potom jsem se natáhnul na radiátor v obýváku a skoro celé odpoledne jsem tam spal. Když jsem se probudil, tak jsem se malinko prošel po bytě a šel jsem na gauč na polštářek a pokračuju v odpočívání.

12. leden 2011 19:38:57

Ráno jsem zase utíkal ke dveřím, abych se mohl podívat na dvorek. Jako vždy mi šla panička v patách a bylo mi jasné, že moje pochůzka proběhne opět pod dozorem. O to větší byla moje radost, když se panička podívala na střechu a oznámila mi, že už je to skoro dobré, a že to, co tam ještě zbývá už mě nijak neohrozí, nechala mi pootevřené dveře a šla domů. To byla paráda, když jsem si mohl jít všude, kam jsem si vzpomněl. Ale abych se přiznal, nějak mě to zaskočilo, že mě panička pořád nenahání a asi jsem si už zvykl na to, že jsme se proběhli spolu jen v krátkosti a šli jsme zpátky domů. Takže jsem si prošel dvorek a během pěti minut jsem byl doma. Nasnídal jsem se, vyskočil jsem si do okna a chvíli jsem se díval ven a pak jsem šel prohnat plyšovou myšku, kterou jsem si včera našel pod skříňkou. Včera večer jsem si lehnul na zem a všimnul jsem si, že je pod skříňkou schovaná plyšová myška. Začal jsem tam šmátrat tlapkou, až se mi podařilo vytáhnout jí ven. Nejdříve jsem se s ní popral a pak jsem jí vzal do tlamky a odnesl jí paničce, aby mi jí hodila po schodech. Dlouho mě to bavilo a aportoval jsem jí, až došlo k nehodě a najednou jsem džel ocásek a myška zůstala ležet na zemi. Ale panička to viděla a myška šla okamžitě na operaci. Během operace jsem poctivě asistoval a popotahoval nit, aby byla myška co nejdříve fit a mohli jsme zase pokračovat. Dobře to dopadlo a během chvilky jsme mohli řádit dál. Pak jsem jí dal spát pod křeslo, já jsem si vyskočil na něj a šli jsme spát. Dneska jsem jí vzbudil a zase jsme si hráli. Když jsem se spolu poprali, šel jsem zase ven. Bylo tam krásně, sluníčko svítilo, ale já to vzal opět v rychlosti a během páru minut jsem byl doma. Panička mě moc chválila, až mě přechválila. Za chvíli jsem šel znovu, a to už jsem si zvykl na tu svobodu, takže jsem hupnul za plot a šel jsem na průzkum k sousedům do kůlny. Panička si ale na tu mjí svobodu ještě nezvykla, takže mě za chvíli přišla vyvolávat k plotu. Ale já byl jako pěna, ani jsem netudal a vůbec se nehýbal, aby mě náhodou neviděla a jen jsem si říkal, že snad jí to za chvíli přejde a budu mít zase pokoj. Měl jsem pravdu. Za chvíli byl klid a já mohl prozkoumávat kůlnu dál. Ale dlouho to nevydrželo a panička už zase ječela, kde jsem tak dlouho. Chvíli jsem ještě odolával, ale pak jsem si řekl, že už se to nedá poslouchat, tak jsem vyskočil na plot a raději jsem se vrátil na dvorek. Domů jsem ale nešel a ještě jsem chvíli běhal po dvoře. Potom jsem si vzpomněl na tu mojí myšku, a napadlo mě, že by se určitě taky chtěla podívat ven. Vzla jsem jí a odnesl jsem jí před dveře na rohožku. Řekl jsem jí, ať se trochu nadýchá čerstvého vzduchu a šel jsem si domů sednout na radiátor a podívat se z okna, co je nového na ulici. Když panička viděla, že jsem doma, šla zavřít dveře na dvorek a myšku mi přinesla domů. Položila jí vedle mně na pelíšek na radiátor. Chvíli jsme tam spolu leželi, ale dlouho nám to nevydrželo a zase jsme se pěkně poprali. To nás tak utahalo, že myška zůstala ležet v kuchyni pod stolem a já se odstěhoval do obýváku na křeslo a oba jsme usnuli. Probudil jsem se, když už se začínalo šeřit. Nabaštil jsem se a šli jsme s paničkou na dvorek. Už tam byla docela zima a skoro už i tma, takže jsme tam dlouho nepobyli a šli jsme zpátky domů. Trochu jsem se proběhnul po baráku, protože mě panička chtěla chytit, ale já se nedal a utekl jí. Pak šla pro něco do lednice a já potřeboval mít jistotu, že o něco důležitého nepřijdu. Jenomže ze země do ledničky nevidím, protože je to moc vysoko, a tak jsem se odrazil, vyskočil jsem na kredenc a odtamtud jsem hupnul nahoru na lednici a pěkně jsem to pozoroval shora. Docela si mi tam líbilo, protože jsem měl pěkný rozhled, tak jsem se tam chvíli usadil. Pak jsem se šel podívat z okna a teď jsem zabral paničce židli u počítače, stočil jsem se do klubíčka a spím.

11. leden 2011 19:58:07

Dneska ráno jsem si myslel, že už půjdu ven sám. Ale nevyšlo to. Panička šla omrknout střechu a i přestože včera večer spadla šílená lavina, tak tam toho ještě pořád moc viselo. Takže jsem musel čekat až půjde i panička. Naštěstí to netrvalo dlouho a šli jsme. Venku jsme se dlouho nezdrželi, protože tam byla mlha a docela i zima. Dokonce i Míša za námi dorazila, ale stejně to tam nebylo nic moc hezkého. Pak jsem si hrál chvíli s myškou, potom jsem si vzal motýlka a strkal jsem ho pod skříňku a zase vytahoval a pak se paničky na mě domluvily a začaly si házet ty cinkací kuličky. Ony si myslely, že za nima budu běhat, ale neběhal jsem. Hezky jsem si sedl a pozoroval je. Netrvalo to dlouho a přišla i Kikina a tak jsme společně pozorovali jsme paničky, jak si hrajou. Když paničky viděly, že to se mnou ani nehne, tak toho nechaly také. Já se jim divím, vždyť přece musí vědět, že ty kuličky se mi vůbec nelíbí. Za chvíli jsme s paničkou vyrazili znovu ven. To už bylo lepší, mlha už nebyla tak hrozná, tak jsem se pořádně proběhnul a pak jsme šli domů. Po obědě jsme šli zase. Tentokráte s námi šla i Zuzka. To bylo prima, protože jsme se pěkně prohnali. Dneska měla Zuzka nějakou dobrou náladu, tak to bylo docela fajn. Pěkně jsem jí prohnal, ale ona mě také. Potom jsem si myslel, že bych trochu prozkoumal ten sníh na zahrádce. Ale zjistil jsem, že je pořád stejně studený a ošklivý. Akorát co se mi líbilo, bylo to, že jsem po něm mohl chodit a nebořil jsem se do něho. Asi jak na něj svítilo včera sluníčko, tak se na něm vytvořil led a já jsem se po něm mohl krásně projít. Když jsme se vrátili, tak jsem si lehl na křeslo a odpočíval jsem. Odpoledne jsem se ještě proběhnul po bytě, trochu jsem si pohrál s myškou a když už se venku začalo šeřit, tak jsme tam ještě jednou vyběhli. Trošku jsem se proběhl po chodníku a pak jsme šli domů. Vyskočil jsem si do okna a chvíli jsem se díval ven a potom jsem z toho usnul.

10. leden 2011 19:42:12

Ráno jsem chtěl jít ven. Panička mi řekla, že musím vydržet a že se tam zase půjdeme podívat spolu. Jen to dořekla a ozvala se šílená rána a z naší střechy sjelo zase kus ledu. Tak mi to bylo hned jasné, že sám ven nepůjdu. Ale netrvalo to dlouho a už jsme byli s paničkou venku. Proběhl jsem se po chodníku a potom jsme šli zase domů. Během dopoledne jsme se tam šli mrknout ještě párkrát. Ale na té střeše to bylo pořád špatné. Ze všech střech už je to nejhorší pryč, jenom u nás to na jednom kuse pořád visí a ještě je tam toho pěkná halda. Jak jsme tam tak pobíhali, najednou se ozvala rána. To sjel zase sníh na balkon ze stříšky. I když nás to nějak neohrozilo, pěkně jsme se lekli a utíkali jsme domů. Po obědě jsme šli zase. To bylo prima, protože jsme tam byli všichni. Pěkně jsme se proběhli a já jsem si i vyskočil na plot. Hezky jsem se tam usadil a díval jsem se k sousedům do zahrady. Potom tam za mnou přišla Kikina a tak jsme tam ještě seděli chvíli spolu. Potom nám panička řekla, že už půjdeme domů, tak jsme seskočili a šli. Až se panička divila, jak jsme poslušní. Odpoledne jsem se konečně dočkal. Panička řekla, že nám otevře dveře a když jí slíbíme, že nebudeme u baráku, tak můžeme jít sami. Jé to bylo něco. Konečně jsme se mohli svobodně proběhnout a jít si kam chceme. Ale fakt je, že jsme běhali jen po chodníku a pod střechu jsme opravdu nešli. Panička za námi za chvíli dorazila, ještě nás trochu prohnala s provázkem a šli jsme domů. Já jsem se pořádně nabaštil, zabral jsem si její židli u počítače a v momentě jsem spal.

9. leden 2011 17:09:16

Dneska bylo venku krásně, po ránu byla mlha, ale pak vylezlo sluníčko a svítilo celý den. Hrozně mě to lákalo ven, ale pořád jsou na střechách kusy ledu, takže jsem mohl jít opět jen na chvíli s paničkou. Ale byl jsem rád, že je to možné alespoň tak. Chvíli jsem běhal za provázkem, chytal jsem sněhové koule a nakonec jsem zkusil i jednou nohou šlápnout do sněhu, kterého je na zahrádce ještě pořád pěkná halda. Hned jsem ale vycouval, protože je stále tak hrozně studený jako byl když napadal. Během dne jsme si s paničkou takhle vyrazili ven několikrát. Mezitím jsem udělal spoustu práce. Pomáhal jsem paničce prověřit kvalitu masíčka k obědu, pak jsem dělal šéfa na škrabadle a když jsem si po té námaze chvíli odpočinul, dal jsem se do chytání myšek. Včera večer jsem si schoval pod skříňku takovou pěknou myšku, se kterou jsme si celý večer hráli. Nosil jsem jí paničce k noze, ona jí vždy sebrala, šla se mnou na chodbu, hodila mi jí po schodech a já letěl za ní. Chvilku jsem si s ní pohrál a zase jsem jí odnesl paničce. Dneska jsem jí ale neaportoval. Jen jsem si jí vytáhl a popral jsem se s ní v pokoji. Pak jsem taky pořádne prohnal Kikinu. Byla na chodbě a já viděl, že se vrací zpátky do kuchyně. Tak jsem se přikrčil za dveřmi a číhal jsem na ní. Takovou dobu jsem tam seděl a ona se plazila jak had a pořád nešla. Když už se mi to zdálo moc dlouhé a přestal jsem věřit tomu, že vůbec do té kuchyně jde, tak jsem se otočil, aby mi neuniklo něco důležitého na druhé straně, a v tom Kikina vběhla dovnitř. To ale neměla dělat. Hned jsem se za ní rozeběhnul a pořádně jsem jí prohnal. Ale ani nenadávala a honila se se mnou. Odpoledne jsem musel zase hlídat, protože páníci odjeli pryč. Když se vrátili, šli jsme ještě na chvíli s paničkou ven a teď už jsem se uložil na křesílko a budu spát.

8. leden 2011 19:54:36

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Ale zase to nešlo. Panička mi řekla, že nebezpečí ze střech je pořád stejné, tak abych byl raději doma. Co se teda dá dělat. Ale slíbila mi, že se tam půjdeme podívat později spolu. Tak jsem se nasnídal, chvíli jsem si lehl na škrabadlo a čekal jsem, že vyrazíme ven. Jenomže potom začalo strašně moc pršet a tak mi panička otevřela dveře na balkon, abych se převědčil o tom, jak to venku opravdu vypadá. To teda byl liják, že jsem se raději otočil a dobrovolně jsem se vrátil domů. Prohnal jsem alespoň myšku a pak jsem pomáhal paničce vařit oběd. Potom jsem se proběhl po baráku a po obědě najednou začalo svítit sluníčko a tak jsme hned s paničkou vyrazili ven. Docela jsem se hezky proběhnul, ale je jasné, že za plot jsem se nedostal. Jak jsem jen trošičku zamířil k plotu, už panička ječela, abych koukal utíkat zpátky. Na střeše to zatím také nevypadalo dobře, takže jsme za chvíli zase šli domů. Ale už to bylo veselejší, protože jsem konečně byl venku. Pak jsem se uložil na křesílko a trochu jsem si odpočinul. Když už mě nebavilo ležet, tak mi panička řekla, jestli chci jít ještě na chvíli ven. To je jasné, že jsem chtěl. Tak jsme tam asi tak na hodinku vyrazili. Bylo to prima. Dokonce i Kikina přišla za námi. Panička nás zase prohnala s provázkem. Teda víc mě, protože Kristýnku to nějak moc nebavilo, ale venku se proběhla. Potom jsme šli domů. Já jsem objevil myšku, tak jsem ji donesl paničce a ona mi jí chvíli házela a já jsem jí aportoval. To mě tak uhonilo, že jsem se za chvíli uložil v kuchyni pod stolem a usnul jsem. Pak jsem si přešel na gauč na polštářek a spal jsem dál. Když jsem se vyspal, tak jsem se trochu procházel po bytě a při tom jsem si prozpěvoval. Panička mi říkala, že mám nějakou dobrou náladu. Mám, protože jsem byl venku, krásně jsem se vychrupčil a nic už mi nechybí. Potom jsem se navečeřel a šel jsem si zase na chvíli odpočinout. Zase pro změnu na křesílko.

7. leden 2011 21:36:10

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Jenomže panička mi řekla, že to vůbec nejde. Venku je prý strašné náledí a protože se tam moc oteplilo, tak ze střech padají laviny. To prý je pro nás moc nebezpečné. Bylo mě to líto, protože jsem fakt chtěl jít ven. Ale s paničkou vůbec nic nehnulo. Tak jsem se proběhnul po bytě a šel jsem se nasnídat. Po snídani jsem to ještě jednou zkusil, ale dopadlo to stejně a nikam jsem nemohl jít. Trochu jsem si hrál s tou obrovskou myší. Myslel jsem si, že bych jí mohl zakousnout, když nikam nesmím, ale to se mi také nepovedlo. Potom začala druhá panička vařit, tak jsem to šel omrknout a v tom nás panička volala, abychom jí šli pomáhat. Ona totiž šla odstrojovat stromeček. Tak jsem se tam teda přihnal a fakt jsem jí hodně pomáhal. Nejlepší byly korálky a hlavně se mi líblo, jak byly strašně dlouhé. Když byl stromeček odstrojený, tak ho páník vynesl na dvorek a to nejhorší teprve začalo. Panička přijela s tou ošklivou vrčivou příšerou a začala vysávat. Jé, to jsme ale zdrhali. Ještě štěstí, že máme kam jít. V našem bytě byl klídek. Tak jsme to tam přečkali. Když to měla panička hotové a ta příšera už nevrčela, tak jsem zase utíkal domů. Po obědě mi panička řekla, že půjdeme ven. Teda já jsem měl takovou radost, myslel jsem si, jak si skočím za plot, ale kdepak. To jsem se přepočítal. Panička mě tam nepustila a ještě jsme ani nesměli vůbec se přiblížit ke střeše. Tam teda visí tak ohromná lavina a vůbec se jí nechce spadnout. Jestli do rána nesletí, tak zase nikam nepůjdeme. Páník jí zkoušel shodit, ale kdepak, tam je tak strašný led, že se to ani nehne. Když jsme byli venku, tak malý kousek uletěl ze střechy. Jenomže, já jsem hrozný moula a už jsem chtěl k tomu utíkat. No panička mě zastavila a hned mi řekla, že mě tam samotného nemůže nechat, protože jsem hrozně zvědavý a jak by něco letělo, hned bych k tomu utíkal a klidně by mě potom mohlo něco žuchnout za krk. Tak to máme jasné, že zítra zase nikam nepůjdem. Když jsme byli venku, tak nás panička prohnala s provázkem a potom jsme zase museli domů. Když jsme se vrátili, tak jsem se nabaštil a šel jsem si lehnout do křesílka. Celé odpoledne jsem spal. Vzbudil jsem se když už byla venku tma. Proběhl jsem se trochu po bytě, potom jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem tam jen tak seděl a pak jsem se sebral a šel jsem si zase lehnout. Sice nespím, ale válím se.

6. leden 2011 21:03:48

Ráno jsem moc chtěl ven. Ale panička mi to pořád rozmlouvala a říkala mi, abych to ještě vydržel, protože je venku deset pod nulou a že prý mě tam bude zima. No chvíli jsem to vydržel, ale nijak se neoteplovalo, tak jsem teda šel ven. Záblo to pěkně. Ale já jsem proběhnul nejdůležitější místečka, vyskočil jsem si na plot a šel se podívat do sousedovic zahrady a potom už jsem pelášil domů, do teploučka. Panička byla moc ráda, že jsem to tak rychle zvládnul. Pěkně jsem se nasnídal a potom jsem si vyskočil na chodbě v přízemí do okna a díval jsem se ven. Pozoroval jsem zase hrdličky. To je paráda, co jich tam bylo. Pak jsem šel na škrabadlo a chvíli jsem se tam uvelebil. Pak jsem pozoroval Kikinu, jak proháněla myšky a kuličky, to bylo něco. Ta lítala, že jsem měl strach aby v tom fofru nesmetla i mě. Pak jsme si společně hráli s novou vábničkou a to se mě líbilo. Pak jsem našel jednu myšku, ale nehrál jsem si s ní, jen jsem jí schoval pod ledničku. Potom jsem se trochu proběhl po bytě a pak jsem si lehl na škrabadlo a odpočíval jsem. Po obědě jsem se šel ještě proběhnout ven. To už tam takový mráz nebyl, tak to bylo lepší. Chvíli jsem běhal po dvorku a pak jsem zase skočil k sousedům do zahrady. Trochu jsem to tam prošel a vrátil jsem se zpátky. Ještě jsem chvíli na dvorku číhal na kosíka, ale dlouho jsem to nevydržel a šel jsem domů. Ještě jsem se proběhnul po bytě a pak jsem si skočil na můj polštářek na gauči a spal jsem. Když jsem se probudil, prošel jsem se a šel jsem do křesla a tam se teda parádně válím.

5. leden 2011 19:02:14

Ráno jsem šel vzbudit druhou paničku. Skočil jsem si k ní do postele a chvíli jsme se museli pořádně prohladit. Potom jsem paničce řekl, že chci ven a ona hned vstala, řekla mi, že je venku velká zima a že bych měl ještě raději chvíli počkat. Dlouho jsem teda to čekání nevydržel a tak mě tam panička pustila. Měla pravdu, byla zima. Tak jsem to vzal hodně rychle. Proběhl jsem vše důležité, dokonce jsem si i skočil za plot do zahrady, ale bylo to opravdu hodně rychlé a za chvíli už jsem byl doma. Hezky jsem se nasnídal a pak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a odpočíval jsem. Pak jsem si řekl, že je třeba prohnat tu velikou myšku, tak jsem se do ní pustil. Potom jsem se také přidal k holkám, když pomáhali paničce vařit a to jsem teda udělal moc dobře, protože nám panička dala ochutnat masíčko. Pak mě napadlo, že půjdu na chvíli ven. Vyrazil jsem a najednou vidím, jak kos hopsá po sněhu. Přitiskl jsem se k chodníku a plížil jsem se k němu. Jenomže on si hopsal po tom sněhu a tam se mi teda vůbec nechtělo. Když už jsem to ale nevydržel, tak jsem chtěl po něm skočit a jak jsem jednou tlapkou skočil do té studené hrůzy, tak jsem v tom momentě zapomněl na kosa, odrazil jsem se a už jsem utíkal domů. Potom jsem si šel chvíli lehnout na škrabadlo a protože na mě šlo nějaké spaní, tak jsem přeběhnul na gauč na polštářek a pěkně jsem si dal dvacet. Když jsem se probudil, tak jsme zase s paničkou prováděli výlov myšek. Tentokráte byly schované pod skříňkou, panička zase vzala plácačku na mouchy a už lítala jedna za druhou. Tam jich zase bylo. Ale to je dobře, že jsou venku. Alespoň budeme mít zase co schovávat, ale musím si pospíšit, protože Kikikna je na to schovávání jak dělaná. Odpoledne jsem se šel ještě na chvíli proběhnout, ale to jen proto, že tam šla panička, tak jsem šel s ní. Hned jsme nakrmili ptáčky, dali jsme jim novou voňavou kouli, aby měli co zobat a potom jsme šli domů. Hned jsem si vyskočil v obýváku na topení a pořádně jsem se zahříval a také jsem sledoval hrdličky na ulici. Tam jich zase bylo. Panička je také viděla a říkala, že jich je šestnáct. Potom panička rozsvítila stromeček a jak ho zapla, tak začali ty žárovky nejen svítit, ale i hrát. To se mi moc líbilo. Tak jsem je chvíli sledoval a když už panička řekla, že se to nedá poslouchat, tak tu muziku vypla. Ale já bych to ještě určitě chvíli vydržel. Tak jsem ještě koukal na ta blikající světýlka a potom jsem seskočil a šel jsem si dát svačinku. Potom jsem si šel lehnout na křesílko a odpočíval jsem. Za chvíli jsem se přestěhoval na gaučík na polštářek a pokračuju dál.

4. leden 2011 19:44:51

Dneska jsme byli od rána až do večera doma jenom s páníkem. Ráno jsem paničky vyprovodil ke dveřím, když odcházely, pak jsem se za nimi ještě díval z okna, a protože bylo ještě moc brzo a venku byla tma, šel jsem ještě spát. Když jsem se probudil, trochu jsem se proběhnul po baráku a pak jsem mňouknul páníkovi, že už chci ven. Prošel jsem si moje místečka a šel jsem se nabaštit. Večer, když už byla zase tma, tak mi páník řekl, že za chvíli paničky přijdou. Neváhal jsem a vyskočil jsem si na chodbě do okna a čekal jsem tam na ně. Když dorazily domů, pořádně jsme se přivítali a já se šel podívat do tašky. Čekal jsem šunku, ale ta dneska nebyla, zato jsem tam našel dva pytle mých oblíbených granulek. Takže jsem byl spokojený. Teď už mám konečně klid, že je panička se mnou doma, takže ležím na křesílku a musím se pořádně vyspat, abych dohnal to časné ranní vstávání.

3. leden 2011 19:17:58

Dneska ráno jsem říkal paničce, že chci jít ven. Šla mi otevřít dveře a tam zase byl napadaný nový sníh. Naštěstí jen malinko, ale celý chodník jsem musel běžet po tom ošklivém sněhu. No co se dá dělat. Já si ty svoje místečka musím oběhnout. Když jsem odcházel, tak mi panička zase říkala abych přišel brzo. Tak jsem teda opravdu byl zpátky za malinkou chviličku. Nasnídal jsem se a šel jsem ještě jednou. Stejně jsem tam dlouho nevydržel, ale byl jsem i za plotem v sousedovic zahradě. Ale za chvíli už jsem byl zase doma. To bylo chvály. Ale nic proti tomu, ono se to docela hezky poslouchá. Potom jsem šel s paničkou odmetat sníh a dokonce i Kikina šla s námi, tak jsme se spolu pěkně proběhli a potom ještě nás i panička prohnala a pak jsme šli domů. Chvíli jsem si hrál s paničkou s tím novým škádlítkem, to je moc primové. Po obědě jsem si šel na chvíli odpočinout, ale pak jsem si vzpomněl, že bych mohl jít ven. Tak jsem teda šel. Zrovna zase padal sníh, tak jsem si sedl pod stříšku a díval jsem se na ty vločky. V tom jsem zahlédl za oknem dole v přízemí paničku. Vyskočil jsem a letěl jsem k oknu. Panička ho otevřela a já jsem skočil domů. Než se stačila z toho leknutí, jak jsem tam vletěl vzpamatovat, tak už jsem to celé oběhl a už jsem byl zase na dvorku. Ještě jsem se trochu proběhl a pak jsem šel domů. Nabaštil jsem se a skočil jsem do křesílka a krásně jsem si tam spal celé odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem se šel projít, trochu jsem si k tomu prozpěvoval a mířil jsem rovnou ke dveřím, že půjdu ven. Jenomže mě panička řekla, že teď už se ven nechodí, tak prý zase až zítra. Tak jsem se hezky prošel po bytě, trochu jsem si zařádil na škrabadle a pak jsem si vzpomněl na tu velikánskou myš a tak jsem jí šel prohnat. Teď už zase odpočívám.

2. leden 2011 21:48:17

Ráno jsem šel zase ven, na svou pravidelnou pochůzku. Panička mi kladla na srdce, abych nikam neutekl a brzo se přišel ukázat. Honem jsem si proběhl to nejdůležitější a už jsem byl doma. Panička mě moc chválila a dokonce řekla, že je na mě spolehnutí. Potom jsem šel ještě jednou, ale zase jsem to nepřeháněl a byl jsem brzo zpátky. Hezky jsem se nasnídal, chvíli jsem se procházel po bytě a potom jsme šli s Míšou na balkon. Chvíli jsem tam seděli a pak jsme zjistili, že panička začala vařit, tak jsme šli také přiložit tlapku k dílu. Spíš teda čumáček na ochutnávku masíčka. Potom jsem byl chvilku na škrabadle a pak jsem se zase musel porvat s tou velikou myší. Po obědě šla panička zametat sníh, tak jsem šel také. Zuzka s Kikinou vyrazily s námi. Jen Míša, ta se prostě vůbec nehodlala zvednout z pelíšku. Venku jsme se hezky proběhli. Když to panička měla hotové, trochu nás pohonila s provázkem a pak jsme šli zase domů. Chvíli jsem se díval z okna a pak jsem usnul. Natažený na pelíšku na okně jsem spal celé odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem se trošku najedl, ale to asi bylo vše ve spánku, protože pak jsem zalehl na gauči na polštářek a v momentě jsem zase spal. Teď už teda nespím, ale stejně se válím.

1. leden 2011 19:40:54

Oslavy Silvestra jsem si parádně užíval. Páníci měli chlebíčky a já žebral u stolu. Tak mi panička řekla, že tu veku bych určitě nejedl, tak abych šel s ní na šunku bez toho ostatního. To jsem běžel a rád. O půlnoci začali střílet rachejtle a já začal větřit, co se děje. Seděl jsem na křesle s vykulenýma očima a snažil jsem se skrz zatažené žaluzie zjistit, co se venku děje. Ale nikam jsem kvůli tomu neutíkal. Když to malinko přestávalo, tak jsem si řekl, že mě to nijak neohrožuje, a tak jsem šel k mističce a dal jsem si granulky, abych ten příchod nového roku pořádně oslavil. Když venku všechno utichlo a my se všichni uklidnili, vypukla parádní noční honička po celém domě. Pak jsme zalehli a spali jsme až do rána. Dneska jsem měl celý den vynikající náladičku. Pořád jsem si prozpěvoval a hrozmě moc mě bavilo aportovat myšku. Vždycky jsem jí donesl paničce, ona ji vzala a odnesla mi ji na chodbu, tam se mě zeptala, jestli jí chci hodit po schodech nebo po rovině po chodbě, tak jsem si vybral místo, připravil jsem se na startovní čáru a jakmile panička hodila, vyletěl jsem jak střela a myš jsem chytil. Chvíli jsem si s ní pohrál a zase jí vzal do tlamky a odnesl paničce k noze, aby mohla jít zase házet. To mě bavilo až do večera. Pak jsem se najedl a po té celodenní námaze jsem si šel lehnout do křesílka a teď si v něm hezky odpočívám.

31. prosinec 2010 15:11:27

Všem kamarádům přeju krásnou silvestrovskou oslavu a o půlnoci co nejméně rachejtlí.

30. prosinec 2010 19:22:01

Dneska ráno jsem od paničky dostal pochvalu. Protože jsem byl v noci moc hodný. Hned jsem na ní mňouknul, že chci jít ven. Ona se snažila mě to vymluvit, ale kdepak já jsem se nedal. Pořád mi říkala, jaká je venku hrozná zima a abych tam vůbec nechodil. Jenomže, já jsem prostě musel. Panička mi šla otevřít a řekla mi, abych se rychle proběhnul, že ty dveře zavře a počká na mě. Tak jsem to fakt vzal fofrem. Honem jsem se podíval k budce, stejně tam ptáčkové žádní nebyli, potom jsem zaběhl pod pergolu, tam také nic nového a myslel jsem si, že skočím ještě na plot. To už panička otevřela dveře a volala mě, tak jsem šel domů. Stejně tam byla šílená zima. Vždyť bylo mínus 16,5 °C. Takže žádná sláva. Když jsem dorazil domů, tak jsem se nasnídal a jen tak jsem se procházel po bytě. Moc mě to lákalo ven, protože krásně svítilo sluníčko. Ale když jsem si vzpomněl na tu hroznou zimu, tak jsem raději mlčel. Hráli jsme si s holkama trochu s novýma hračkama, ležel jsem na škrabadle, také jsme se honili. Pak šel páník na dvorek, tak jsem toho využil a šel jsem s ním. Ale za chviličku už jsme byli zase doma, protože mrzlo pořád pěkně. Po obědě nám paničky ujely. Ale ještě štěstí, že nám nechali doma páníka. Přece jen jsme měli klídek, nemuseli jsme hlídat, protože páník si to uhlídal sám. Odpoledne se paničky vrátily a říkaly nám, jaká je venku strašná zima. Nejdřív jsem to chtěl jít vyzkoušet, ale steně mě to nebylo nic platné, protože panička řekla, že nikam nejdu a pěkně budeme doma, všichni bez vyjímky. Takže mě nebývalo nic jiného, než si skočit do křesílka a odpočívat. Doufám, že zítra už takový mráz nebude a my se alespoň budeme moct na chvilku proběhnout.

29. prosinec 2010 19:06:41

To je hrůza, jak je ta moje panička nevděčná. Dneska v noci jsem si řekl, že pro ní připravím překvapení a trošku přestavím byt. Nejdříve jsem si vyskočil do okna, abych překontroloval žaluzie, jestli jsou správně zatažené a nikdo zvenku mě nebude sledovat a pak jsem se dal do práce. V první řadě jsem vyskočil na paniččin noční stolek, shodil jsem jí na zem brýle a odkopl je kus od postele, aby na ně nedosáhla. Chtěl jsem přece, aby ty úpravy byly pro ní překvapením, tak jsem si to pojistil, aby na mě neviděla. Ještě jsem jí chtěl uklidit mobil, aby jí nikdo neobtěžoval a mohla v klidu spát, ale ten mi nedala. Tak jsem se dal do práce. Začal jsem s upravováním knih v knihovně. Vůbec se mi nelíbilo, že jsou všechny seřazené v jedné linii, tak jsem občas nějakou popotáhnul, jinou zase trochu zasunul a hned to bylo takové živější. Když jsem byl spokojený, přesunul jsem se na další místo. Chtěl jsem trochu přerovnat nebo úplně odstranit věci, které se mi tam nelíbí. Například taková kytka. Tu bych tam třeba i nechal, ale podíval jsem se na kvalitu hlíny a zjistil jsem, že nutně potřebuje přesadit. Sotva jsem do ní trochu hrábnul, už panička ječela. Tak jsem to nechal být, ať si jí přesadí sama a šel jsem sundat ubrousek ze skříňky. Ten je tam podle mě naprosto zbytečný. Je dobrý akorát k tomu, že si na něj sednu, a panička už ječí, že ho muchlám, tak jsem ho složil do úhledné koule a uklidil jsem ho pod skříňku, abych těmto zbytečným problémům zabránil. Ale panička byla jak smyslů zbavená a nakonec mě úplně vyhnala pryč. Ale já si nenechal zkazit dobrou náladu. Šel jsem do obýváku a z plných plic jsem si zpíval jeden hit za druhým. Pak jsem se šel chvíli dívat na chodbu z okna a potom jsem si řekl, že už bych se mohl jít podívat ven. Šel jsem vzbudit paničku, ale ona mi začala opět nadávat a dokonce mi vytýkala, že se kvůli mě vůbec nevyspala. To snad není pravda. Já se celou noc dřu, abych jí udělal radost a ona si leží v posteli a protože je zvědavá, tak mě pořád pozoruje a snaží se mi radit, co mám dělat a co ne, a pak si ještě stěžuje, že se nevyspí. Já jsem se jí o rady neprosil, stejně jsem si dělal vše podle svého. Ale zjistil jsem, že to nemá cenu, tak jsem šel za druhou paničkou. Opatrně jsem k ní skočil do postele, otřel jsem se jí o ruku a jemně jí zavrněl do ucha, že už by mohla vstávat a jít mě pustit ven. To bylo něco jiného. Hned mě chválila jaký jsem hodný a šikovný kluk, podrbala mě bříško a za chvíli už vstávala a šla mě pustit na dvorek. Moc dlouho jsem tam ale nepobyl. Byla tam šílená zima, takže jsem se jen proběhnul po chodníku pod pergolu a zpátky a už jsem utíkal domů do teploučka. Během dopoledne jsem měl opět moc práce. Panička vzala plácačku na mouchy a vylovila s ní všechny naše hračky, které nám utekly pod gauč a pod skíň a pod lednici, takže jsem musel všechny pořádně prohnat, když tam byly kdovíjak dlouho úplně nečinné. Jednu myšku jsem si vzal na chodbu a pěkně dlouho jsem tam s ní řádil. Pak jsem ještě prohnal tu velkou novou myš. Ta teda nikde schovaná nebyla, protože by se tam nevešla, ale musel jsem se do ní taky pustit, aby nevyšla ze cviku. Potom jsem si chvilku odpočinul a přes poledne jsem se šel podívat ven. Byla tam pořád stejná zima, tak jsem jen v rychlosti hupnul na plot, abych se podíval k sousedům a během chvilky panička otevřela okno v přízemí, tak jsem za ní běžel a šel jsem domů oknem. Odpoledne jsem se ještě na chvíli podíval na balkon, ale sluníčko jako včera nesvítilo, takže byla zima i tam. Tak jsem šel domů, vyskočil jsem si do okna a díval jsem se na ulici. Za chvíli mě to uspalo. Topení ale tak hřálo, že i přesto, že jsem ležel na pelíšku, mi bylo za chvíli vedro a navíc jsem si potřeboval pořádně natáhnout kostru. Tak jsem seskočil na zem a rozvalil jsem se pod stromečkem. Hezkou chvíli jsem tam spal. Potom jsem se přestěhoval na gauč a kromě malých přestávek tam ležím až doposud.

28. prosinec 2010 18:35:15

Když mi ráno otevřela panička dveře na dvorek, jen jsem se rozhlédnul a hned jsem zase zacouval zpátky do chodby. Opět připadal další sníh a stále padal a byla tam pěkná zima, takže mě to odradilo a šel jsem domů. Sotva jsem ale doběhnul do kuchyně, došlo mi, že jsem udělal chybu, protože mojí každodenní pravidelnou ranní pochůzku přece nemůžu takhle odbýt. Otočil jsem se, šel jsem zase zpátky ke dveřím na dvorek a mňouknul jsem na paničku, ať mě tam pustí, že jsem si to rozmyslel. Nejdříve jsem postál chvíli na rohožce a pak jsem přeběhnul do boudičky, kterou máme schovanou pod stříškou. Vlezl jsem si dovnitř a odtamtud jsem se rozhlédl po dvoře.Teprve za chvilku jsem si dodal odvahy a vyrazil jsem do toho. Proběhnul jsem dvorek a dokonce jsem se mrknul i přes plot k sousedům. Pak jsem se vrátil domů, dal jsem si snídani a popral jsem se s novou myší. Kikina měla taky nějakou divokou náladičku, takže jsme se pak spolu parádně proběhli a poprali. Potom jsem si na chvilku odpočinul, a když přestal padat sníh, šel jsem ho s páníkem odmést. Začalo krásně svítiti sluníčko, tak jsem toho využil. Vyskočil jsem si zvenku v přízemí na okno na parapet, nahříval jsem se a přitom jsem celou dobu intenzivně pomáhal páníkovi s odmetáním. Když jsme měli hotovo a došli jsme nahoru, zjistil jsem, že holky jsou všechny na balkoně. Tak jsem tam šel za nimi. Vyskočil jsem si na boudičku a vyhříval jsem si kožíšek dál. Sice mrzlo, ale na tom sluníčku bylo nádherně. Vydrželi jsme tam docela dost dlouho. Když se ale sluníčko přehouplo a na balkon pomalu přestávalo svítit, zavolala nás panička domů. Nabaštil jsem se, trochu jsem se prošel po bytě, pohrál jsem si s myší, chvíli jsem si odpočinul v kuchyni pod stolem a pak jsem si vyskočil do okna. Chvíli jsem se díval, co je na ulici nového, a pak se mi nějak začaly zavírat oči, že jsem se natáhnul na pellíšku a spal jsem.

27. prosinec 2010 18:59:13

Dneska v noci jsem měl vyspáno. Tak jsem přemýšlel, jak probudit paničku. Třeba by si se mnou mohla alespoň povídat. Jenomže mě to nějak nešlo. Tak jsem vyskočil do okna a začal jsem zase trénovat hraní na žaluzie. To až do dnešního dne mělo vždy ten správný účinek. Paničku to probralo, chvíli nadávala a pak mi povídala. Ale dneska se na mě koukla, vůbec nic mi neřekla a klidně si zase lehla a spala dál. Tak to mě teda docela naštvalo a rázem mě to přestalo bavit. Skočil jsem si k ní do postele, opřel jsem se jí o nohy a spal jsem až do rána. Když mi ráno panička otevřela dveře a šel jsem ven, tak jsem se zase lekl. Do rána zase připadal sníh, celý chodník byl zasypaný a já jsem teda chudák musel běžet v tom sněhu až pod pergolu. Tam jsem si chvíli sedl a díval se na tu novou sněhovou nadílku a pak jsem zase, jako zajíček přeskákal dvorek a letěl jsem domů. Hezky jsem se nasnídal a pak jsem musel chvíli odpočívat. Potom šla panička odmetat sníh a já jsem šel s ní. Ale hodně brzo jsem jí utekl, kdopak by tam byl v té zimě. Počkal jsem si na ní na chodbě a když šla ještě zametat na ulici, tak jsem si vyskočil na chodbě do okna a odtud jsem se na ní díval. Potom jsme šli společně nakrmit ptáčky a honem jsme běželi domů do teploučka. Během dopoledne jsem trošku prohnal holky, ale moc né. Ony se totiž nějak prohánět ani snad nechtěly. Jen Kikina byla dneska nějaká divočejší, tak jsem toho využil a trochu jsme se proběhli. Odpoledne jsem se šel podívat na balkon. Tam bylo docela hezky, ale né snad že by tam bylo teplo, to teda né. Ale jak tam svítilo sluníčko, tak to bylo příjemné. Potom jsem šel domů, chvíli jsem se díval z okna, pak jsem se taky popral s tou novou myší a pak jsem si šel odpočinout na škrabadlo. Chvíli jsem tam jen tak koukal až jsem z toho začal podřimovat. Najednou jsem zjistil, že se panička chystá s odpadkama do popelnice. V tom okamžiku jsem byl nastartovaný, že poběžím s ní. Taky jsem tam vyběhnul. Hezky jsem toho využil a proběhl jsem se po dvorku a jak šla domů, honem jsem běžel také. Přece jen už se začínalo šeřit a docela zase přituhlo. Hned jak jsem se vrátil, tak jsem skočil na moje křesílko a v momentě jsem spal.
Teď už mám vyspáno a tak se tu procházím po bytě a k tomu si chvilkama prozpěvuju nové hity.

26. prosinec 2010 19:29:10

Ráno jsem se šel podívat ven, ale byl tam hrozný mráz, takže jsem si v rychlosti proběhnul dvorek tam a zpět a už jsem byl zase v teploučku. Svítilo už sluníčko, tak jsem si řekl, že si počkám, až začne svítit i k nám na dvorek, a teprve potom že se vypravím na pořádnou pochůzku. Za chvíli šla panička odmetat sníh. tak jsem šel s ní. Dokonce už i svítilo na kousek dvorka sluníčko, ale vůbec to nebylo znát. Tolik tam mrzlo, že jsem se tam zbytečně nezdržoval a už jsem stál u dveří, aby mě panička pustila dovnitř. Raději jsem si sednul ve verandě pod radiátor a čekal jsem na paničku tam. Když jsme se vrátili domů, prohnal jsem tu novou velkou myš, pak jsem ještě trošku prozkoumal motýla a šel jsem si odpočinout na pelíšek na okno. Přes poledne jsme se šli i s holkama podívat ven, ale taky jsme se tam moc dlouho nezdrželi. Chvíli jsem se díval z okna, chvíli jsem si hrál zase s tou myší a nakonec jsem se uložil v křesle a usnul jsem. Když jsem se vzbudil, chtěl jsem jít ještě ven. Ale sluníčko už nesvítilo a zase padal sníh. Tak jsem jen vyběhul ze dveří a během minutky jsem byl zpátky doma. Chvíli jsem se procházel po baráku, až jsem došel k židli u počítače, tak jsem si do ní vyskočil a celý zbytek odpoledne v ní spal. K večeru, když jsem se vzbudil, tak vzala panička vábničku s brčky a já se s ní pěkně vyblbnul. Pak jsem si dal večeři a teď si musím zase chvíli odpočinout.

25. prosinec 2010 14:58:00

Včera jsem měl už od rána plné tlapky práce. Ani jsem neměl čas na to, abych se šel proběhnout ven. Nejdříve jsem musel pomáhat v kuchyni. Zaměřil jsem se hlavně na to, abych ověřil, jestli je šunka na chlebíčky kvalitní a jestli maso na řízky je to správné. Potom jsme šli s páníkem ven pro stromeček. Nechali jsme ho stát na chodbě a já se dal do pořádného průzkumu. Když se zdálo, že je hotovo, šel jsem si na chvíli odpočinout. Ale opravdu jen na malinkou chviličku. Sotva jsem usnul, probudil mě poderželý šramot. Vyskočil jsem a utíkal jsem zjistit, co se děje. Stormek už stál v obýváku a panička chystala všelijaké ozdůbky, aby ho mohla začít zdobit. Je jisté, že u toho jsem v žádném případě nemohl chybět. Vyskočil jsem si na stůl mezi ty ozdoby a začal jsem je přebírat. Našel jsem si tam jablíčko, tak jsem ho za provázek vytáhnul ven a pořádně jsem ho prohnal po pokoji. Ale nevěnoval jsem se jen jemu. Každý řetěz, korálky i žárovky, které vzala panička do ruky, jsem jí musel pomoct pořádně natáhnout, abychom věděli, jak je to dlouhé a kolik místa na stromečku to zabere. Pak jsem si na chvilku vlezl do tunelu, ale opět jsem si nestačil ani pořádně odpočinout a páníci se začali chystat, že půjdou na hřbitov. Takže jsem je musel jít vyprovodit ke dveřím a pak jsem si vyskočil na chodbě do okna a díval jsem se ven. Zrovna začínal poletovat sníh, kolem chodilo docela dost lídí, kteří chodili taky na hřbitov, takže jsem měl na co koukat. Páníkům to ale dlouho netrvalo a vrátili se zpátky. Panička vzala naše mističky a začala nám připravovat štědrovečerní večeři (fotku má v galerii Míša). Asistovali jsme jí u toho tak poctivě, že si nás musela vzít druhá panička stranou a dát nám ochutnat šunčičku, protože bychom si všechno snědli ještě dříve než by to bylo hotové. Pak jsem se pěkně nabaštil a šel jsem si lehnout do přízemí do obýváku na křeslo, abych si konečně odpočinul. Trochu jsem se prospal a přišla panička s tím, že už byl u nás Ježíšek, tak abych se šel podívat na dárečky. Byl jsem hrozně zvědavý, takže jsem se vůbec nerozmýšlel a utíkal jsem ke stromečku. Prolezl jsem hromadu dárků z jedné strany na druhou a objevil jsem balík dobrůtek a ještě jeden balík s hračkama. Dobrůtky jsem si jenom prohlédnul, protože jsem byl najedeneý, takže jsem neměl potřebu něco ochutnávat, ale do podrobného průzkumu hraček jsem se dal hned. Dostali jsme nové myšky, chrastíci kuličky, rybičku a pytlíček na provázku a ze všecho nejvíce se mi líbil motýl a obrovitnská myš. Ty jsem hned prohnal a pak jsme spolu usnuli na křesle.
Dneska ráno jsem vyběhnul ven, ale je tam tolik nového sněhu, že jsem jen proběhnul dvorek tam a zpátky a vrátil jsem se domů. Ani s paničkou jsem nešel, když šla odmetat. Raději jsem jí podporoval z teploučka a sledoval jsem jí z okna. Až když měla hotovo, šel jsem s ní dát ptáčkům do krmítka a pak jsem šel raději zase trochu prohnat tu novou obrovskou myš. Taky už jsem prozkoumal stromek a začal jsem promýšlet, který řetěz by mohl jít nejlépe sundat. Zatím se mi to nepodařilo, protože sotva jsem se něčeho dotknul, že mě někdo okřikoval, ale ono se to jednou povede. Odpoledne šel páník odmetat sníh, tak jsem šel taky. Dokonce jsem se rozhodnul a hupnul jsem i přes plot k sousedům do zahrady. Ale mají tam taky tolik sněhu, že jsem se hodně rychle vrátil zpátky. Teď sedím na okně, dívám se jak se tam sype sníh a docela se mi zavírají oči tak myslím, že už budu spát.

24. prosinec 2010 17:29:28

Přeju všem kamarádům i jejich páníčkům krásné prožití vánočních svátků:D

23. prosinec 2010 19:26:35

V noci jsem si zase myslel, že bych mohl něco paničce zazpívat a zabrnkat na žaluzie, ale sotva jsem začal, už vyletěla z postele a vyhnala mě pryč. Tak jsem si řekl, že když se jí to nelíbí, budu si šetřit hlasivky a šel jsem si lehnout do křesílka a usnul jsem. Když konečně panička vstala, otevřela mi dveře a já mohl vyrazit ven, abych zjistil, co je tam nového. Moc jsem toho teda neviděl, protože byla pořádná mlha. Tak jsem se během chvilky vrátil, dal jsem si snídani, trochu jsem prohnal holky a šel jsem se dívat z okna. Ani odtamtud jsem žádný velký rozhled neměl, takže jsem si lehnul v kuchyni pod stůl a přemýšlel jsem, co budu dělat. Namáhal jsem se zbytečně, protože to opět páníci vymysleli za mě. Řekli nám totiž, že pojedou na nákup, a že my budeme muset hlídat. Radost jsem z toho moc neměl, ale zas tak moc mě to nevadilo. Venku bylo stejně ošklivo, tak jsem si vyskočil na chodbě do okna, počkal jsem, až páníci nasednou do plechovky a odjedou a šel jsem si lehnout a vlastně jsem celou dobu, co byli pryč, prospal. Když se vrátili, měl jsem hroznou radost. A nejen já, i holky z toho byly celé vedle, takže jsme se začali honit. Lítali jsme po celém baráku, dokonce nám páník otevřel i dveře na dvorek, takže jsme občas vyběhli i tam. Přitom jsme ale neustále chodili kontrolovat tašky, abychom byli včas připraveni a hned jak panička vyndá voňavý balíček, tak abychom mohli ochutnat šunčičku. Když jsme se uklidnili, myslel jsem si, že si půjdu odpočinout, jenomže panička přitáhla vysavač a já se musel jít schovat, protože se ho hrozně bojím. Ještě než to měla hotové, tak začala druhá panička vytírat podlahu. To jsem teda v té době ještě nevěděl, protože jsem byl schovaný. Teprve když panička tu vrčivou obludu vypnula a schovala, vylezl jsem z úkrytu. A to jsem zjistil, že panička zametá schody a chodbu a druhá panička to následně vytírá. Už mě štvalo to, jak pořád něco dělají a pořád nemají hototvo, že jsem se rozhodnul, že přidám tlapku k dílu a pomůžu jim, aby už konečně daly pokoj. Tenhle nápad jsem nedostal jen já, ale dospěly k tomu i holky, takže jsme celou dobu běhali všichni od koštěte k mopu a povzbuzovali jsme paničky. Protože bylo pootevřeno na dvorek, občas jsme vyběhli i tam, ale spíš jsme jen zůstali ležet na chodbě na rohožce a dívali se ze dveří ven. Paničky nás chválily, jak jsme šikovní, že díky nám měly brzo hotovo. To jsme byli rádi, protože už se konečně uklidnily a my si konečně můžeme po té celodenní dřině pořádně odpočinout. A taky jsem se do toho hned dal. Nabaštil jsem se, uvelebil jsem se do křesílka a teď relaxuju a teším se na Ježíška:-)

22. prosinec 2010 19:04:35

Dneska v noci jsem prý zlobil. Ale to říká panička, já teda ne. Nevím proč mi nadává, když chci jít v noci ven. Křičel jsem na ní, aby mě otevřela, že chci ven, ale kdepak. Jen mi nadávala a říkala mi, abych spal, že jsou dvě hodiny. Když jsem teda nemohl jít ven, tak jsem si řekl, že budu koukat z okna. Copak to jde, když jsou stáhnuté žaluzie. Tak jsem do nich bušil a čekal jsem co to s paničkou udělá. Nakonec vstala, vynadala mi, žaluzie vytáhla a šla spát. Tak jsem zase vyskočil na skříň a trochu jsem jí k tomu spaní i zazpíval. Já to myslel dobře, přece taková ukolébavka je dobrá na usnutí, ale panička to nepochopila a dostal jsem vynadáno znovu. Ani povídat si se mnou nechtěla. Já už jsem měl vyspáno, tak nevím co jí na tom vadilo. Nakonec jsem ale usnul a když jsem se probudil, tak jsem to zase musel jít paničce oznámit. Zase bylo zle. Prý byly teprve tři hodiny. A tak jsem to zkoušel každou snad půl hodinu a stejně mě to nebylo nic platné. To vůbec není možné, jak ta noc byla dneska dlouhá. Panička teda tvrdí pravý opak a že prý se kvůli mě vůbec nevyspala. Ale proč kvůli mě nespala, to mi nejde do hlavy. Vždy mě mohla pustit ven a klidně spát dál. Když mi ráno konečně otevřela dveře, tak jsem vyrazil ven. Proběhnul jsem si svoje místečka a vrátil jsem se domů. Nasnídal jsem se a hezky jsem se uložil do pelíšku a trochu jsem si schrupnul. Přece jsem musel dospat tu noc. Pak jsem šel zase na pochůzku. Když jsem se vrátil, trochu jsem si pohrál s novou vábničkou a pak jsem se usadil na škrabadle. Když panička vařila, tak jsem také přidal tlapku k dílu, teda hlavně čumáček, abych ochutnal jestli je masíčko dostatečně kvalitní. Potom jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Pozoroval jsem sýkorky na té jejich kouli a měl jsem opravdu na co koukat. Moc se mi líbí, když tam přiletí a zobou tu jejich dobrotu a přitom se pěkně houpají. Po obědě jsem si šel na chvíli natáhnout své tělo na pelíšek a pak jsem šel zase ven. Proběhnul jsem se a když jsem se vrátil, uložil jsem se do pelíšku na topení a chvíli jsem tam ležel. Pak jsem zjistil, že je volná židle u počítače a honem jsem si na ní vyskočil. My totiž o ní s holkama i s paničkou skoro pořád bojujeme. Moc hezky se na ní leží a mě se na ní i hezky spalo. Když jsem se probudil, tak jsem se trochu prošel po bytě, vyskočil jsem si na šéfovské místo na škrabadle a chvíli jsem tam zůstal. Potom jsem zase jen tak přecházel z místa na místo až jsem došel k mému křesílku, hezky jsem se tam uložil a spal jsem. Teď už zase chytám brčka na té nové vábničce.

21. prosinec 2010 19:43:18

Dneska ráno jsem moc chtěl jít ven. Ale s paničkou zase nebyla zrovna nějaká řeč. Pořád mi říkala abych počkal, protože je venku zima a chumelí. Chvíli jsem jí přemlouval a nakonec to nevydržela a pustila mě. Venku se tak strašně sypal sníh, že než jsem doběhl pod pergolu, tak už jsem byl jako sněhulák. Tam jsem se na chvilku usadil u stromečku, prohlédl jsem ho jestli je v pořádku a rozběhl jsem se na plot. Chvilinku jsem tam seděl a nechal jsem si na sebe padat sníh a potom jsem skočil k sousedům do zahrady. Tam už jsem to proběhl rychle a honem jsem běžel domů. To panička koukala, jaký jí přiběhl sněhuláček. Honem vzala ručník a už mě sušila. Docela to bylo příjemné. Já se normálně nikdy nechovám, ale to sušení a zahřívání, to mám rád. To si při tom přímo vrním blahem. Jak jsem byl vysušený, dostal jsem snídani a pak jsem chtěl jít znovu ven. Panička mi to zase rozmlouvala, protože ten sníh se pořád strašně moc sypal, ale já tam opravdu chtěl. Dostal jsem nařízeno abych se za malou chviličku vrátil, ale já jsem paničce ukázal, že je na mě spolehnutí a opravdu za chvíli jsem byl zpátky. Potom šel páník odmetat sníh, tak jsem mu šel pomáhat, ale celou dobu co on tam byl, tak to jsem tam teda nevydržel. Po obědě jsme šli ven s paničkou. To už bylo lepší. S ní mi tam bylo veseleji a hlavně ten sníh už nepadal. Trochu jsme se tam vyřádili s provázkem a šli jsme domů. Jen jsme dorazili domů, v tom někdo zazvonil. Páník běžel otevřít a já pořád čekal, kdo k nám asi jde. Ale páník se vrátil sám a v ruce držel nějaký balíček. Hned jsem k tomu skočil, protože jsem byl zvědavý. Jenomže, ten balíček byl opravdu pro mě. Když to panička rozbalila, tak to jsem teda čubrněl. Mě přišla dneska výhra od Micin. Dostal jsem takovou krásnou vábničku, která má na sobě tolik krásných brček. Teda, to je fakt bezvadná věc. Naše holky, když to viděly, tak ty mě jí teda opravdu závidí. Takovou krásnou hračku jsme ještě nikdy neměli. Panička nás s tím hned prohnala a my jsme se teda pěkně vyřádili. Až jsme si potom museli jít všichni odpočinout. Odpoledne jsem byl ještě chvíli venku, ale dlouho jsem se tam nezdržel. Sice už nechumelilo, ale samotného mě to tam nebavilo. Holky byly doma, tak jsem šel také. Chvíli jsem jen tak pobíhal po baráku, k tomu jsem si prozpěvoval a bylo mi docela fajn. Pak jsem si vyskočil do okna na pelíšek a pozoroval jsem co se děje na ulici. Když mě to přestalo bavit, tak jsem si řekl, že se jdu podívat na to moje křesílko, jenomže jsem zjistil, že mi z něj někdo ukradl leskymo. Panička mi řekla, že ho dala vyprat, tak jsem usoudil, že se ho hned tak nedočkám a vyskočil jsem si na židli k počítači a hezky jsem si tam pospával. Až teprve, když panička našla náhradní leskymo a dala mi ho na křeslo, tak jsem se přestěhoval.

20. prosinec 2010 22:04:07

Dneska ráno jsem zase vyrazil na mou pravidelnou pochůzku. Na chodníku byl zase nový sníh, ale zima už byla mírnější. Během dne bylo kolem nuly, tak jsem si to parádně užíval. Hned po snídani jsem se vypravil na další pochůzku. Ale stejně jsem běhal jen po odmeteném chodníku a dost často jsem seděl na plotě a pozoroval jsem ptáčky. Samozřejmě, že jsem to nevydržel a musel jsem si skočit do sousedovic zahrady, ale opravdu jen na malou chvíli. Po obědě jsem si šel na chvilku odpočinout a mezitím druhá paníčka s páníkem odjeli pryč. Naštěstí naše panička byla s námi doma, takže jsme měli klídek, nemuseli jsme hlídat a panička vlastně hlídala nás. Když se páníci vrátili, tak panička z tašky vyndala takový igelitový sáček a v něm byly nějaké kuličky. Hned jsem to začal prozkoumávat, ale nemohl jsem na ně, protože je přes ně natažená taková síťka. Krásně to vonělo, jen jsem pořád nevěděl k čemu mě to je. Nakonec mi panička řekla, že to pro mě vůbec není, ale že to přivezli pro sýkorky. Asi měla pravdu, protože potom jsme to s paničkou šli pověsit na strom. A za chvíli už kolem toho jedna sýkorka kroužila. Zítra si to budu muset pořádně ohlídat, jestli na to půjdou a jestli náhodou panička nekoupila něco zbytečně. Když jsme tu kuličku pověsili, tak jsme ještě do krmítka nasypali nějakou baštu a potom mě panička pěkně proháněla po dvorku. Ona si dokonce myslela, že mě dostane i do sněhu, ale to teda ne, tam nejdu, je to moc studené. Když jsme se vrátili ze dvorka, tak jsem se pěkně nabaštil, zapil to vodou z kohoutku a šel jsem si lehnout do křesílka. Musím si pořádně odpočinout, protože zítra mě čeká veliká akce. Musím sledovat ty sýkorky.

19. prosinec 2010 18:27:26

Ráno jsem zase vyrazil na svoji pravidelnou pochůzku. Venku byl malý poprašek nového sněhu a docela velký mráz. Proběhl jsem honem svá nejdůležitější místečka a zase jsem pelášil domů do teploučka. Nasnídal jsem se, trochu si odpočinul, potom jsem si zařádil v tunelu a šel jsem zase ven. Ale stejně jako ráno, jen na malou chvilku. Udělal jsem dobře, že jsem se tak brzo vrátil, protože panička zrovna začínala převlékat peřiny a u toho já nemůžu chybět. To je totiž jedna z prací, kterou dělám strašně rád. Panička mě sice řekla, že by za tu dobu co jí pomáhám, převlékla těch postelí desetkrát tolik, ale ona tomu nerozumí. To se musí pořádně všechno prozkoumat, potom je moc důležité poprat se s prostěradlem a pak, když panička obléká deku, tak jí do toho skočit a prohlédnout si to také zevnitř. Když jsme to měli hotové tak jsem si musel jít odpočinout. Potom šel páník ven a já jsem musel honem běžet s ním. Co kdyby také potřeboval nějakou pomoc. Odmetal chodník, tak jsem mu musel poradit a pak jsme spolu zkontrolovali stromeček. To bude bezva, až ho budeme mít doma. Odpoledne jsem šel ještě chvíli na dvorek, ale nešel jsem sám šla tam se mnou panička. Prohnala mě s provázkem a pak jsme šli zase domů. Honem jsem utíkal na topení, abych se zahřál. Potom jsem si lehl na křesílko a odpočíval jsem.

18. prosinec 2010 19:05:16

Včera večer jsem měl moc dobrou náladu. Tak jsem si začal hrát v tunelu. Já jsem tam tak řádil, že jsem v tom tunelu po celém pokoji válel sudy. Potom panička vzala takovou primovou hračku. On je to nějaký kašpárek na šňůrce a holky ho chytaly a já samozřejmě nemohl zůstat pozadu. Tak jsem za tím také lítal. Najednou jsem zjistil, že to je vlastně hračka, která se mi vůbec nelíbí a nemám jí rád. Tak jsem toho nechal a šel jsem zase řádit do tunelu.
Dneska ráno jsem přišel za druhou paničkou a chtěl jsem jít ven. Ona mi řekla, že jsem blázen, protože je tam hrozná zima. prý je venku -14°C. Jenomže, já jsem jí nedal pokoj a pořád jsem křičel, že chci ven. Panička to nevydržela a šla mi otevřít dveře. Řekla mi, že je zavře, abych si vše rychle proběhnul, že na mě počká u dveří a hned mi otevře. Jenomže, jak jsem přišel na dvorek, v tom jsem uviděl kosíka. Honem jsem se přikrčil a už jsem šel po něm. V tom momentě jsem ani nezpozoroval jaká je venku zima a taky jsem hned zapomněl co mi to panička říkala. Proběhl jsem dvorek, skočil jsem na plot a už jsem byl v sousedovic zahradě. Panička mě volala, ale já nic. Nakonec se naštvala a šla domů. Asi tak za dvacet minut přišla moje panička a už mě zase začala vyvolávat. Ječela, asi to bylo tou zimou, tak jsem si řekl, že teda jdu domů. Pěkně jsem se nahřál na topení a potom jsem se nasnídal. Pak jsem chtěl jít zase ven, jenomže panička mi řekla, že nikam nepůjdu, protože je pořád děsná zima a já prý neumím poslouchat a dělám si co chci a když mi řekne abych se za chvíli vrátil, tak stejně domů nejdu. Takže nic. Tak jsem se teda naštval. Zalezl jsem si v kuchyni pod stůl a chvíli jsem trucoval. Pak jsem šel na chodbu ke dveřím a zase jsem tam začal křičet, že chci jít ven. Asi tak za hodinku mě tam panička konečně pustila. To už jsem si ale dával pozor a za chvíli jsem byl doma. Po obědě jsme šli na dvorek s paničkou. Trochu jsme se tam prohnali s provázkem a pak jsme šli domů. Potom se páníci zase sebrali a ujeli nám. Prý musí zase do Rakovníka nakoupit. Jenomže odjeli všichni a my jsme museli hlídat. Když se vrátili, hned jsem letěl ven. Ale než došli nahoru, tak už jsem byl zase doma. A než se otočili už jsem zase lítal na dvoře. Já jsem měl takovou radost, že už se vrátili. Přece jen hlídání celého baráku je dost velká zodpovědnost. Když jsem se proběhnul, tak jsem šel dobrovolně domů, bez vyvolávání. Protože jsem si řekl, že ráno už mi panička udělala dost velkou ostudu, tak jdu raději sám. Pak jsem se usadil do okna a díval jsem se ven. Když mě to přestalo bavit, tak jsem chvíli řádil v tunelu a pak jsem si lehl v kuchyni pod stůl a pěkně jsem si odpočíval.

17. prosinec 2010 18:02:51

Ráno jsem vyrazil ven. Zase připadal nový sníh a vlastně pořád padal. Honem jsem proběhnul svá místečka, dokonce jsem hupnul i za plot, ale vzal jsem to rychle a utíkal jsem domů, abych se ohřál. Panička mi dala snídani, já jsem se najedl a už jsem křičel znovu, že chci ven. Zase jsem si rychle proběhnul, to co jsem nestihl hned ráno a už jsem utíkal domů. Potom šel páník odmetat sníh, tak jsem mu šel pomáhat. Taky jsem šel pod pergolu zkontrolovat stromeček a on se tam pod ním procházel kosík. Ale jak mě uviděl, tak uletěl. Já se mu nedivím, má ze mě strach. Potom jsem šel domů. Po obědě jsme tam šli s paničkou a zase tam byly dvě sýkorky. Ale samozřejmě, že uletěly také. Dneska je teda venku zase plno ptáčků. Hlavně kolem krmítka, asi mají chudáci hlad, ale my jsme je s paničkou šli nakrmit, tak nemusí mít strach. Odpoledne jsem paničce musel pomáhat. Začala v obýváku vyndavat skleničky ze skříňky a nosila to do kuchyně druhé paničce a ta je myla. Když to měla umyté, tak zase je rovnala do té skříňky. Jak byla sehnutá, tak jsem jí skočil na záda a už jsem mířil mezi sklenky. Panička začala ječet a druhá panička hned přiběhla, mě sundala a obě mě řekly, že prý tam nesmím. To teda nevím proč. Já jsem chtěl také rovnat skleničky. Ale když to ode mě nechtějí, tak ať si to udělají samy. Šel jsem na okno na pelíšek a raději jsem pozoroval ptáčky. Když už se začínalo šeřit, ta jsem si vzpomněl, že bych mohl jít ještě ven. Panička se oblékla a šli jsme spolu. Ta mě teda prohnala. Když jsme se vrátili, tak jsem si musel jít rovnou lehnout na její židli a hezky jsem si tam odpočíval a pak jsem usnul a pěkně dlouho jsem spal. Teď už tady zase pobíhám a nějak se nemůžu rozhodnout co budu dělat. Jestli se mám poprat s paničkou nebo prohnat holky. Ale myslím si, že zvládnu obojí.

16. prosinec 2010 20:54:17

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku. Protože mi řekla, že je málo hodin a abych nezlobil a koukal ještě spát, tak jsem se sebral a šel jsem vzbudit druhou paničku. Tam jsem dopadl stejně. Už mě to připadá, že jsou ty moje paničky na mě domluvené. Protože obě mi říkají pořád to samé. Akorát se netrefili v čase. Moje panička mi řekla, že je teprve pět hodin a druhá panička půl šesté. Tak mě teda nezbývalo nic jiného, než čekat. Konečně jsem se dočkal a panička vstávala. Ale stejně mi řekla, abych nikam nepospíchal, protože je venku strašná zima. Pak mě tam teda pustila. Ale zima opravdu byla veliká. Honem jsem proběhl dvorek a už jsem upaloval domů. Jak jsem se zahřál, tak jsem šel znovu. To už jsem skočil i za plot do zahrady, ale dlouho jsem se tam nezdržel. Když jsem se vracel domů, tak akorát ve stejnou dobu mě panička volala. Honem jsem utíkal, abych se zase zahřál. Pak jsem se nasnídal a trochu jsem si odpočinul. Potom šla panička odmetat sníh, tak jsem šel s ní. Myslel jsem si, že jí budu pomáhat, ale za malinkou chvilinku už jsem stál u dveří a křičel jsem na paničku, aby mě pustila domů. Hned mi šla otevřít a já jsem běžel do kuchyně, vyskočil jsem si do okna a sledoval jsem jí, jak jí to jde. Potom jsme se s holkama trochu proběhli po bytě a pak jsem si vyskočil na škrabadlo a chvíli jsem dělal šéfa. Před polednem nám paničky utekly. Prý musí jet do Rakovníka, ale páník s nima nejel, ten je lepší než paničky, protože byl s námi doma. Když už se paničky měly vracet domů, to mi teda řekl páník, že už přijel autobus, tak jsem si vyskočil na chodbě do okna a sledoval jsem to. Najednou jsem je zahlédnul. Honem jsem vyskočil a už jsem se v okně nakrucoval, aby si mě také všimly. Jak mě tam zahlédly už jsem honem letěl ke dveřím, abych je hned mezi dveřma přivítal. Jé, ty měly radost, že jsem na ně čekal. Když jsem se řádně přivítali, tak jsem musel provést kontrolu tašek, abych zjistil jestli na mě na těch cestách nezapomněly. Ale dopadlo to dobře. V tašce jsem vyčmuchal šunčičku. Tak jsme dostali ochutnat. Koupily jí docela dobrou. Potom jsem si musel jít pěkně odpočinout do mého křesílka.

15. prosinec 2010 18:04:06

Rána byla zase halda čerstvě napadaného sněhu. Moc se mi do něj nechtělo, jenomže jsem v posledních dnech přišel na to, že se do toho sněhu hrozně dobře dělá loužička. Takže hned jak mi panička otevřela, vyběhnul jsem do toho. Když jsem udělal, co bylo třeba, zaběhnul jsem se schovat pod pergolu. Moc místa bez sněhu jsem tam nenašel, protože ho vítr nafoukal i tam, ale přece jenom se tam dalo být. Hned jsem překontroloval stromek, který tam čeká až ho někde přenese domů do tepla, a pak jsem se ještě vydal na plot okouknout, co je u sousedů nového. Během chvilky už jsem zase utíkal domů do tepla. Trochu jsem prohnal holky, které kupodivu ani dneska moc neprotestovaly a docela s chutí se se mnou proběhly po bytě a pak jsem šel ke dveřím na dvorek, ale když jsem zjistil, že jsou zavřené, šel koukat z okna. Za chvíli mi panička řekla, že jde odmetat sníh, tak abych šel s ní. Hned jsem utíkal. Jenomže sotva jsem vylezl ze dveří, zjistil jsem jaká je tam zima a jak se sníh pořád sype, že jsem se otočil a utekl jsem jí. Kdopak by tam v takové hrůze byl. Po obědě jsme šli znovu. Tentokrát jsem to tam vydržel o něco déle, ale byl jsem schovaný pod pergolou a paničce jsem s tím odmetáním vůbec nepomáhal. Celé odpoledne jsem pobíhal po bytě, občas jsem se rozeběhnul za některou z holek, abych jí trochu prohnal, a nebo jsem si hrál na škrabadle nebo s paničkou. Když už se pomalinku začínalo šeřit, vzpomněl jsem si, že bych šel zase ven. Mňoukal jsem u dveří, dokud mi je panička neotevřela. Ale bylo tam pořád hrozně, sníh se sypal a k tomu foukal vítr, takže byla i pěkná zima. Nějak mě to tam rozčílilo, že jsem vběhnul do chodby, přeskočil jsem přes botník a vyskočil jsem do okna. Odtamtud jsem pozoroval Zuzku a chystal jsem se, že jí pěkně proženu. Jenomže panička mi to překazila a nic z toho nebylo. Ale řekla mi, že se mnou půjde na chvíli zase ven, tak jsem byl docela spokojený. Vzali jsme si s sebou provázek a já se tam hezky proběhnul. Když už mi byla zima, tak jsem ho chňapnul do tlamky a s hlasitým mňoukáním jsem odtáhl paničku ke dveřím. Doma jsem se nabaštil, zapil jsem to vodou z kohoutku a teď už jsem se uložil do křesla a na chvíli si schrupnu.

14. prosinec 2010 18:30:41

Když jsem se ráno probudil, chtěl jsem jít ven. Jenomže s paničkou byly opět potíže a vůbec se jí nechtělo vstávat. Tak jsem si řekl, že ten čas, kdy budu muset čekat, než se milostivě uráčí a půjde mi otevřít na dvorek, musím nějak využít a udělat něco prospěšného. Trochu jsem se rozhlédnul a do oka mi padla krabička, ve které jsou papírové kapesníky. Ihned jsem ke krabičce přistoupil a začal jsem vytahovat kasníky ven. A už byl zase oheň na střeše. Místo aby byla panička ráda, že až bude potřebovat kapesník, nebude ho muset namáhavě vytahovat z krabice, protože ho bude mít připravený na hromádce, tak mě nadávala a vůbec to neocenila. Ale jednu výhodu to přece jenom mělo - paničku to vytáhlo z postele, a když už teda vylezla, tak vstávala a já se dočkal a konečně jsem mohl utíkat ven. Opět do rána napdl nový sníh, ale naštěstí ho nebylo moc, takže jsem si mojí pravidelnou pochůzku mohl udělat. Jen jsem to vzal o něco rychleji než obvykle, protože byla pořádná zima. Vrátil jsem se domů na snídani, trochu jsem se proběhl po bytě a usadil jsem se na okně. Jenomže za chvíli přitáhla panička vysavač a řekla nám, že bude mýt koberec na chodbě. Dokud byl vysavač zticha, tak jsem si ho zdálky opatrně prohlížel, ale jak ho panička pustila, honem rychle jsem utekl dolů do našeho bytu a schoval jsem se tam. Dlouho jsem si tam klidu neužil, protože panička přišla řádit i tam. Tak jsem zase utekl nahoru a pomáhal jsem druhé paničce vařit. Vysavač tam nebyl tolik slyšet, takže jsem to docela přetrpěl. Pak jsem se šel zase mrknout ven, ale zima byla pořád hrozná a k tomu zrovna pěkně chumelilo, tak jsem tam dlouho nebyl a vrátil jsem se do teploučka. Po obědě jsem začal dorážet na paničku, abych jí připomněl, že když je taková veliká zima a nemůžu běhat pořád venku, stalo se pravidlem, že se mnou jde po obědě chvíli na dvorek. Tak jsme šli. Trochu jsem se proběhnul a prohnal jsem provázek a zase jsme šli domů. Odpoledne jsme šli s paničkou ještě jednou. Panička odmetala sníh a já se vypravil na zahrádku. Zjistil jsem totiž, že je tam sice velká vrstva sněhu, ale ten sníh je zmrzlý a já po něm můžu chodit, aniž bych se probořil a zapadnul do závěje. Tak je jasné, že jsem to musel využít. Když jsem se vrátili, uložil jsem se na křesílko a spal jsem. Před chvílí jsem se vzbudil a chtěl jsem jít zase ven. Panička mi řekla, že už je tam tma, ale že bych mohl jít chvíli na kšírách. Sice nerad, ale nechal jsem si je obléknout a šli jsme. Byli jsme jen na dvoře a během pěti minut jsme utíkali zase zpátky do teploučka. Je tam fakt hrozná zima. Teď jsem se usadil zase na křesílko, umyju se a asi si zase na chvíli schrupnu.

13. prosinec 2010 19:20:07

Když jsem se ráno vzbudil, hned jsem si řekl, že musím zjistit jak je venku. Vyskočil jsem si do okna, a protože byly stažené žaluzie, začal jsem do nich bouchat a mlátit a snažil jsem se je otevřít. Bohužel se mi to nepodařilo. Paničku to sice probudilo, ale místo aby vstala a odtemnila mi nebo mě rovnou pustila ven, tak jen nadávala, abych koukal spát, že je ještě tma. Chvíli jsem to okno ještě pokoušel, a protože se mi zdálo, že je opravdu ještě docela šero, tak jsem si šel ještě na chvíli lehnout. Když jsem se vzbudil podruhé, byla už i s paničkou rozumnější řeč a pustila mě ven. Varovala mě, že je tam zima, ale začínalo svítiti sluníčko, tak mě to tam děsně lákalo. Hned mezi dveřmi jsem zjistil, že se oproti včerejšku o dost ochladilo, ale bylo mě to fuk. I přesto že zase napadlo v noci trochu sněhu, bez rozmýšlení jsem do toho vyběhnul. Prošel jsem dvorek, vyskočil jsem na plot, chvíli jsem se odtamtud rozhllížel, a pak jsem se šel podívat i k sousedům do zahrady. Když jsem si ta nejdůležitější místa prohlédl, vrátil jsem se domů na snídani. Trochu jsem se proběhnul po bytě a mezitím mi panička řekla, že jde odmetat sníh, tak abych šel s ní. Hned jsem jí byl v patách. Jenomže na dvoře jsem zjistil, že sluníčko sice hezky svítí, ale celý náš dvorek je pořád ještě ve stínu, a kvůli tomu, abych tam seděl a sledoval paničku jak zametá, to že tam nemusím mrznout a raději jsem šel domů. Než ale panička dvorek odmetla, tak na kousek už začalo sluníčko svítit, a tak jsem se tam zase vypravil. Chvíli jsme si spolu hráli s provázkem a se sněhem a když panička odešla domů, zůstal jsem venku. Vlastně celé dopoledne jsem pořád chodil ven. Na sluníčku bylo opravdu moc hezky a já si našel prima místečko v přízemi na okně venku na parapetu, a tam jsem se chodil vyhřívat. V poledne jsem si šel na chvíli odpočinout domů. Uložil jsem se do křesla a za chvilinku jsem usnul. Odpoledne jsem se vzbudil a chtěl jsem jít ještě ven. Jenomže zrovna venku pěkně chumelilo, a do toho se mi vůbec nechtělo. Tak jsem se proběhnul po baráku, trochu jsem prohnal holky, chvíli jsem si hrál s paničkou a teď už jsem se zase uložill do mého křesílka a odpočívám.

12. prosinec 2010 19:02:09

Ráno jsem vyběhl ven. Do rána zase napadl poprašek sněhu, ale nebylo to tak strašné. Hezky jsem se proběhnul po dvorku, vyskočil jsem na plot a hupnul do sousedovic zahrady, abych si omrknul ty moje ptáčky. Potom jsem šel domů na snídani. Po snídani jsme šli s paničkou odmetat sníh. Když jsme to měli hotové, tak mi panička utekla. Já jsem celé dopoledne zase pobíhal. Chvíli jsem byl venku a chvíli doma. Venku bylo dneska zase docela hezky, žádný mráz a tak se mi tam moc líbilo. Po obědě jsem si chvíli skočil do okna na pelíšek a pak jsem se přemístil do křesílka a chvíli jsem spal. Odpoledne paničky zase něco uklízely a tak jsem jim trochu pomáhal. Když to měly hotové, tak si přinesly nějaké větvičky a takové všelijaké věcičky a panička začala vyrábět svícen. To bylo moc zajímavé. Potom jsem dostal nápad, že bych prohnal holky, ale nějak mi to nevyšlo. Ono se jim vůbec nechtělo. Tak jsem si zalezl do tunelu, aby mě nikdo neviděl a trochu jsem se v něm prospal.

11. prosinec 2010 19:04:43

Dneska ráno jsem se šel zase na dvorek trochu proběhnout. Do rána nám zase připadl nový sníh. Naštěstí už jsem si tak zvykl, že snad už mi přestává vadit. Ale zase né tak úplně, protože do tlapek zebe pořád stejně. Přesto jsem zaběhl pod pergolu, tam jsem chvíli počkal a šel jsem si vyskočit na plot. Chvíli jsem tam seděl a díval jsem se k sousedům do zahrady a při tom jsem pozoroval ptáčky. Potom jsem seskočil a šel jsem domů na snídani. Po snídani jsem chvilku jen tak pobíhal po bytě a pak jsem šel zase ven. To už šel se mnou i páník a odmetl mi chodník. Hned se mi venku lépe běhalo. Venku jsem byl zase celé dopoledne, teda s tím, že jsem se chodil každou chvilku kouknout na paničku. Když už mě to přestalo venku bavit, tak jsem šel domů. Zrovna panička něco dělala u skříně na chodbě a to mě docela zaujalo. Protože se zrovna ohnula. Jak jsem to zjistil, skočil jsem jí na záda a vyskočil jsem na skříň. Panička mi řekla, že prý jsem pěkný uličník a začala na mě dorážet. Jenomže já jsem se prát nechtěl. Přeskočil jsem na druhou skříň, aby na mě nemohla a v tom jsem zjistil zajímavou věc. Na věšáku vedle skříně má panička pověšený kabát a u něho šálu. Takovou hezkou blýskavou a ještě k tomu s třásničkama, tak ta mi teda padla do oka. Pěkně jsem se natáhnul a tlapkou si tu šálku sundal. Zatáhl jsem si jí na tu skříň a už byla moje. Dokonce mi to panička nahrála i na video, aby prý všichni viděli, jaký jsem lumpík a jak kradu šálku. Když mě to přestalo bavit, tak jsem šel zase na chvíli ven. Po obědě jsem se uložil do okna na pelíšek. Nejdříve jsem sledoval, co se děje venku a potom jsem přešel do křesla a trochu jsem se prospal. Pak jsem musel zase ven. Dneska bylo venku docela pěkně. Žádný sníh nepadal a docela povolovalo. Jen jsem slyšel jak to teče ze střech, ale toho sněhu je venku tolik, že ani není k poznání, že by nějaký ubyl. Potom jsem zjistil, že panička vytírá podlahu, tak jsem honem utíkal, abych jí s tím trochu pomohl. To já dělám moc rád. Pak jsme šli spolu ještě na dvorek. Museli jsme zkontrolovat stromeček, jestli ho pořád ještě máme. Ale je to dobré. Stojí tam. Já ho teda kontroluju denně několikrát, ale zatím na něj jen koukám. Pořádně ho prozkoumáme potom až bude v pokoji a naparáděný. To bude zase něco. Už se těším na ty všechny ozdůbky a řetězy a korálky. Potom jsme šli domů. Paničky ještě něco uklízely a tak jsem jim zase pomáhal. Ale nakonec jsem to vzdal a šel jsem si lehnout na křesílko, abych si odpočinul. Vždyť já jsem dneska už nadělal tolik práce.

10. prosinec 2010 19:39:54

Ráno jsem se šel proběhnout na dvorek. Zase přes noc připadl nový sníh, takže se mi to moc nezamlouvalo, ale proběhnul jsem v něm pod pergolu, a tam jsem si dodal odvahu a dokonce jsem se šel podívat i na plot, abych se trochu porozhlédnul, co je nového u sousedů. Vrátil jsem se na snídani a vyrazil jsem znovu ven. Netrvalo to dlouho a paničky se vypravily na nákup. Jak jsem je slyšel na chodbě, přiběhnul jsem domů, vyprovodil jsem je ke dveřím a pak jsem si vyskočil do okna a čekal jsem, dokud se mi nevrátí. Jakmile jsem je viděl, že jdou zpátky, utíkal jsem ke dveřím a hned za dveřmi jsem prohlédnul tašky, abych zkontoloval, co mi přinesly. Našel jsem balíček se šunčičkou, tak jsem jí hned ochutnal a utíkal jsem zase ven. Když jsem dorazil domů, neveřil jsem svým očím. Paničky včera napekly cukroví a asi zjistily, že ho mají zbytečně moc, protože už měly rozdělané nějaké náplně a ty včera upečené kousky slepovaly k sobě, takže toho nakonec měli oproti včerejšku polovinu. Moc jsem je teda nechápal. Celý den pečou a pak musí počet cukrátek takhle snižovat. Řekl jsem si, že je vidět, že nutně potřebují mojí pomoc. Vyskočil jsem si nahoru na šrabadlo na šéfovské místo a dohlížel jsem na ně. Když mě to přestalo bavit, šel jsem zase ven. Tentokrát šel se mnou i páník a společně jsme odmetali sníh. Potom mi páník zase utekl, ale já jsem zůstal venku. Samozřejmě jsem každou chvíli běžel domů zkontrolovat paničky. Buď jsem si vyskočil na šéfovské místo na šrabadle a nebo jsem si sednul rovnou na židli ke stolu, abych viděl vše pěkně zblízka. Jendou jsem se rozhodl, že musím zkontrolovat i kvalitu toho, co paničky dělají. Vyskočil jsem si na stůl a přímo přede mnou jsem uviděl takový blýskavý balíček. Čichnul jsem k němu a krásně to vonělo, tak jsem jeho obasah začal olizovat. Když to panička viděla, okamžitě mě vyhnala a ještě mi vynadala. Ale mě to nevadí, alespoň už vím, co je to to máslíčko, které Zuzka a vlastně včechny holky rády ochutnávají, když ho panička maže na rohlík. Od teď už budu stát ve frontě s nimi. O takovou dobrůtku se přece nenechám připravit. V poledne už jsem byl z toho pomáhání pěkně unavený, takže jsem si lehnul v kuchyni pod stůl, aby mi náhodou něco důležitého neuniklo a za chvíli už jsem spal. Když jsem se probudil, šel jsem se ještě na chvíli proběhnout ven a pak jsem se uložil v obýváku na křesle a odpočíval jsem. Když paničky dodělaly cukroví, šel jsem to zase zkontrolovat. Pak jsem si dal večeři a teď ležím na židli u počítače a myslím, že to nebude dlouho trvat a budu zase spát.

9. prosinec 2010 21:58:13

Ráno jsem vyrazil ven. Byla tam docela zima, panička mi říkala, že je 6°C pod nulou, ale krásně svítilo sluníčko. Do rána nám napadal malý poprašek sněhu, takže mě vůbec nic nebránilo v tom, abych se pořádně proběhl. Potom jsem šel domů na snídani. Dneska byla výborná. Měli jsme tu výherní konzervičku. Když jsem se najedl, tak jsem zase vyrazil ven. Ono také co doma. Paničky začaly zadělávat cukroví a ještě by mohly chtít, abych jim pomáhal, to tak. Tak jsem celé dopoledne pobíhal venku, občas jsem zaběhl domů, abych ty moje paničky zkontroloval a zase jsem běžel ven. Po obědě jsem si řekl, že už snad mají hotovo, tak že by si taky se mnou mohly trochu pohrát. Jenomže, to jsem se pěkně zmýlil. Ony místo aby se mi trochu věnovaly, tak začaly ty těsta vyndavat z ledničky a že prý je musí všechny upéct. Tak to už bylo i na mě moc. Sebral jsem se a šel jsem do našeho bylu, tam jsem se lehl na křesílko a celé odpoledne jsem spal. Když jsem se probudil, tak jsem to šel očíhnout domů. Zjistil jsem, že paničky pořád pečou a pečou, tak jsem si sedl na škrabadlo na mé šéfovské místečko a pěkně jsem na ně dohlížel. Když měly hotovo, to jsem byl opravdu rád. Po večeři jsem si šel zase lehnout do křesílka a zase jsem odpočíval.

8. prosinec 2010 19:58:29

Dneska ráno jsem si představoval jak se půjdu ven proběhnout a ono nic. Panička mi řekla, že mě nikam nepustí, protože budou muset odjet pryč a kdyby mě náhodou napadlo, že bych se šel podívat za plot a nestačil se vrátit, tak bych musel být venku a protože dobře ví, že bych tak dlouho venku a ještě k tomu za zavřenýma dveřma nemohl být, tak ať jsem raději doma. Tak mě teda nezbývalo nic jiného, než nikam nechodit. Ale docela jsem se s tím smířil, stejně je venku ošklivo. Jak jsem si sedl do okna a díval jsem se ven, tak jsem ani moc daleko neviděl, jaká tam byla strašná mlha. Netrvalo to dlouho a páníci skutečně odjeli. Řekli nám, že přijedou až pozdě odpoledne, tak abychom s tím počítali a nebáli se, že se nám určitě vrátí. Když konečně přijeli a já uslyšel před barákem bouchnout dvířka od plechovky, hned jsem utíkal do okna a už jsem se tam nakrucoval. Panička otevřela dveře, řádně jsme se přivítali a já zase dobrovolně šel do našeho bytu, abych tam počkal než nanesou domů nákup. Za chviličku to bylo hotové a já už letěl vše zkontrolovat. Potom jsem teda koukal co přivezli. Leželo to na chodbě, celé smotané v síti a krásně to vonělo. Nejdříve jsem to z dálky pozoroval a pak jsem se odvážil jít až k tomu. Panička mi řekla, že prý je to vánoční stromeček, ale nějak se mi to nezdá, protože je chudák celý svázaný. Potom jsem ho šel ještě prozkoumat na dvorek a páníček mi slíbil, že zítra ho z té sítě spolu vyndáme a postavíme ho do stojánku a pak prý budu čubrnět jaký je krásný. To jsem teda zvědavý. Když jsem se dostatečně s tím stromečkem seznámil, tak jsem zase letěl domů za paničkama. Pak zase na dvorek a zase domů. Ale takhle jsme lítali všichni, my jsme totiž měli velikánskou radost, že už jsou páníci doma. Když už jsme se tak nějak uklidnili, v tom zazvonil zvonek. Pěkně jsem se lekl a říkal jsem si, kdo k nám asi jde. Ale nešel k nám vůbec nikdo a přijeli pošťáci s autem a přivezli mě, fakt mě, veliký balík. Když jsme ho s paničkou rozbalili, tak to jsem teda koukal. Ten balík byl plný dobrůtek a panička mi řekla, že prý jsou všechny moje, protože to prý mi posílají Miciny a je to výhra v TOP 100 za 1. místo. Teda já jsem měl takovou radost a naše holky, ty teda zíraly. Ale ať se nebojí, to já se s nima rozdělím. Potom jsem ještě musel jít alespoň na chvilku ven. Musel jsem se proběhnout. Když jsem se vrátil, tak jsem si musel lehnout do křesílka, abych si odpočinul a taky abych se trochu z těch všech událostí vzpamatoval. No a jak jsem tak odpočíval, tak jsem usnul a spal jsem až do tmy. Takže to mám jasné, ven už zase půjdu až zítra, ale mě to vůbec nevadí. Mě se doma líbí. A taky jsem moc rád, že jsme doma všichni i páníci.

7. prosinec 2010 18:17:33

Ráno jsem šel ven. To jsem se docela lekl. Celý dvorek byl zase zasypaný novým sněhem. Tak jsem tam na to koukal a přemýšlel kudy to vzít, ale nakonec jsem to proběhnul a šel jsem rovnou pod pergolu. Tam jsem se zastavil a rozmýšlel jsem si kudy teď půjdu. Vymyslel jsem to dobře. Přebrodil jsem další sněhy a skočil jsem na plot. Chvíli jsem se tam rozhlížel a pak jsem šel domů. Řekl jsem si, že se raději půjdu paničce ukázat, než zase začne ječet na celý dvůr a volat mě. Potom jsem vyrazil znovu. Pak za mnou došla i panička a společně jsme odmetali sníh. Když to bylo hotové, tak panička šla domů, ale já jsem ještě venku zůstal. Dneska se mi tam líbilo, už nebyl žádný mráz a tak to bylo docela primové. Pěkně jsem se tam vylítal a také jsem byl i u sousedů v zahradě. Jenomže tam je moc sněhu a tak jsem tam zase tak moc dlouho nevydržel. Když paničky čistily okna, tak jsem taky pomáhal. Nejlepší byla ta probíhačka. Oknem ven a zase druhým oknem dovnitř. Jé to byla paráda. My jsme se pěkně vyřádili. Po obědě jsem si myslel, že panička půjde zase se mnou na dvorek, ale ona to dneska vzdala. Dokonce mi řekla, že jsem tam byl celé dopoledne, jestli bych třeba nechtěl být také doma. Ale to jsem nechtěl, tak jsem šel sám. Chvíli jsem tam ještě pobíhal, dokonce jsem zase z plotu pozoroval ptáčky, ale dlouho jsem to nevydržel a šel jsem domů. Chroupnul jsem si pár granulek, zapil jsem je vodou z kohoutku a šel jsem si lehnout do okna na pelíšek. Odtud jsem se za malou chvíli přemístil do křesílka a spal jsem tam až do tmy. Já jsem byl fakt nějaký utahaný, že jsem opravdu spal celé odpoledne. Teď se jen tak procházím a přemýšlím co asi budu dělat. Nejraději bych prohnal holky, ale z toho nic nebude, ony jsou nějaké ospalé, asi jako já odpoledne.

6. prosinec 2010 18:19:19

Včera večer už jsem se nemohl dočkat toho Mikuláše. Panička nám sice vyhrožovala, že prý k nám přijdou jenom čerti, protože prý zlobíme. Ale ta se potom divila, když přišel jen Mikuláš a čert ani jeden. A dokonce nám Mikuláš přinesl spoustu dobrůtek a hlavně pro mě donesl tyčinky a taky jsme dostali každý jednu plyšovou myšku a takovou podložku pod misky s jídlem. Ta podložka je moc pěkná a my jsme všichni parádně naletěli, protože jsou na ní namalované myšky a my jsme je chtěli chytat.
Když jsem se konečně ráno dostal ven, tak jsem honem proběhl svoje nejdůležitější místečka a zase jsem utíkal domů. Ta zima už nebyla tak hrozná, ale byla. Doma jsem se hezky zahřál, nasnídal jsem se a trochu jsem se proběhl po bytě. Mrknul jsem z okna a v tom se mi zase moc chtělo ven. Panička mi otevřela dveře a já jsem tam vyběhnul. To už ale zase padal sníh. Sice takový droboučký, ale padal. Já jsem měl takové štěstí, že jsem šel ven, protože jsem rovnou vběhl pod pergolu a tam jsem našel nádhernou větvičku. Honem jsem jí vzal do tlamky a běžel jsem s ní domů. Po cestě jsem si jí vyhazoval do výšky a skákal jsem pro ní. Panička mě viděla z okna a smála se mi, že prý jsem tam skákal jako kozlík. Větvičku jsem si donesl do chodby a vyběhl s ní na schody. Odtud jsem jí spustil dolů a zase pro ní běžel. No a tak to šlo pořád dokola, dokud mě to bavilo.
Jak se blížilo poledne, tak sníh padal stále víc a víc a po obědě, když jsme šli s paničkou zase na dvorek, tak to už byla pořádná chumelenice. Docela dost ho zase za to odpoledne napadalo. Když už se začínalo šeřit, tak jsem chtěl ještě jednou ven. Panička mě tam zase pustila, ale řekla mi, abych už se jen proběhnul na dvorku a pak šel domů. Tak jsem jí poslechl, ani jsem si nevyskočil na plot, ale jen jsem proběhl dvorek a zase jsem utíkal domů. Rovnou jsem to vzal na křesílko, abych si pořádně odpočinul.

5. prosinec 2010 17:21:00

Dneska ráno jsem zase moc chtěl jít ven. Ale jako vždy, jsem musel čekat. Prý v sedm hodin nebudu lítat venku. Tak jsem to musel vydžet až do půl deváté. To je hrůza. Jak panička otevřela dveře, hned jsem vyletěl ven. Honem jsem proběhl vše důležité a šel jsem zase domů. Samozřejmě jsem byl pochválen, že jsem se brzo vrátil. Potom jsem se nasnídal, trochu jsem pohonil holky, ale zase je to moc nebavilo, jenom Míša má pro mě pochopení, ta to vydržela o chvilku déle. Potom jsem se na chvíli usadil na šéfovském místě na škrabadle a pak jsem zase nasadil ten můj kukuč a chtěl jsem jít ven. Panička mi šla otevřít a pořád mi říkala, abych se zase brzo vrátil. Tak jsem proběhl dvorek a vyskočil jsem na plot. V tom jsem zahlédl na sousedovic zahradě ptáčky a už jsem tam byl. Pěkně jsem si to tam prozkoumal a šel jsem se podívat do té kůlny. Jenomže to už se paničce zdálo, že jsem nějak dlouho pryč a začala mě zase vyvolávat. Teda nic proti tomu, já vím že má o mě strach, ale musí přece pochopit, že už jsem tam nebyl strašně dlouho a musel jsem vše řádně prohlédnout. Takže jsem na její volání vůbec nereagoval. Asi tak za dvacet minut jsem vyskočil na plot a šel jsem domů sám a dobrovolně. Panička mi sice nadávala, ale jenom trošičku, protože byla ráda, že už jsem doma. Pak už jsem byl zase moc hodný. Po obědě jsme šli zase na dvorek společně s paničkou. To bylo prima. Ona mě zase honila s provázkem a já jsem lítal za ním. Jo a také mě chtěla nahnat do závěje, ale to jsem se teda nedal. Potom jsme šli domů. Lehl jsem si na pelíšek a hezky jsem si odpočíval. Když jsem se trochu prospal, tak jsem si řekl, že bych mohl jít ještě ven. Panička mi tam pustila, ale dostal jsem zase kázání, abych nechodil za plot a rychle jsem se proběhnul a šel zase domů. Ale tentokráte jsem jí poslechl. Opravdu jsem se proběhnul a šel jsem domů. Zabral jsem si židli u počítače, hezky se na ní vyvaluju a čekám netrpělivě na Mikuláše, protože vím, že jsem hodný kluk a určitě mi něco přinese.

4. prosinec 2010 19:10:57

Ráno vedla moje první cesta ke dveřím na dvorek. Panička měla opět milion zbytečných řečí o hrozné zimě a podobných nesmyslech, ale nakonec mi otevřela a mohl jsem vyrazit. Zima byla opravdu zase pořádná, takže jsem proběhnul dvorek tam a zpět, cestou jsem ještě zaběhnul ke krmítku, abych zkontorloval ptáčky a rovnou jsem zase utíkal domů do teploučka. Nabaštil jsem se už jsem zase křičel u dveří. Ale zase jsem venku vydržel jen chvilku. Pak jsem šel pomáhat druhé paničce s vařením. Holky už byly připravené na ochutnávku masíčka, tak jsem se zařadil před ně do fronty a čekal jsem, až něco upadne. Sice nic nespadlo, ale panička si k nám sedla a spravedlivě nám každému dávala po jednom kousku rovnou do pusinky. Za chvíli šel páník ven, tak jsem tam běžel s ním. Taky jsme to tam dlouho nevydrželi, ale na to, abych stihnul překontrolovat ptáčky v budce to stačilo. Po obědě jsme šli ven s paničkou. Chvíli jsme si hráli s provázkem, ale byla tam taková zima, že jsem provázek chytil do tlamky a s pořádným kvílením jsem na něm paničku odtáhnul až ke dveřím a mňouknul jsem na ní, že už jdemem domů. Odpoledne vyndali páníci takového srandovního zeleného hada, který byl omotaný světýlkama. Panička hada položila na stůl a světýlka rozsvítila. Prý aby ověřila, jestli vše funguje tak jak má. Sednul jsem si na stůl k tomu hadovi a pořád jsem ho prozkoumával, protože se mi hrozně líbil. Jednak na něm svítily žárovičky a jednak na něm byly přivázeané různé mašličky. Pak se ke mě přidala i Kikina, jenomže během chvilky nám páníci zkazili radost a hada odnesli ven s tím, že to není hračka, ale vánoční výzdoba. Docela mě to mrzelo, ale naštěstí jsem si brzo našel novou zábavu. Panička si přinesla kartáč. Nejdříve jsem se na něj podíval a šíleně jsem se lekl toho, jak je z jedné strany chlupatý. Vyskočil jsem snad metr vysoko, ale pak jsem si dodal odvahy a pomaloučku jsem se k němu připlížil. Opatrně jsem do něj strčil tlapkou, a když jsem zjistil, že on na mě nijak nezaútočil, tak jsem se ho přestal úplně bát. Panička si pak přinesla nějaký prášek a čistila s ním křesla. Sednul jsem si v obýváku na stůl a ze všech sil jí pomáhal. Když to měla hotové, najednou jsem se odrazil a skočil jsem si na opírátko od křeslo. Panička začala nadávat, že prý si ten prášek našlápnu na tlapky a hned mě chytla a odnesla mě do koupelny. Cestou vzala druhou paničku a společně pak v koupelně pustily vodu, namočily hadr a umyly mě tlapky. To mě strašně rozčílilo. Nejdíve jsem vrčel, pak jsem prskal a nakonec jsem se odrazil, vydrápal jsem se paničce za krk a po zádech jí slezl dolů a chtěl jsem utéct. Jenomže dveře byly zavřené, tak mě paničky stejně lapily a ty nohy mi umyly. Ale alespoň jsem se paničce pomstil a pořádně jí podrápal. A asi se pěkně naštvala, protože už mě do obýváku nepustila. Dokonce si na pomoc vzala i vysavač a pořád tam s ním vrčela, abych se bál a nemohl tam jít. To je potom vděk za pomoc. Raději jsem odešel do bytu dolů. Tam byl klid. Lehnul jsem si do křesla a hezky jsem si odpočíval. Když přestal vysavač vrčet, šel jsem se podívat za paničkou, najedl jsem se a šel jsem za se pokračovat v odpočívání.

3. prosinec 2010 18:04:48

Ráno jsem se nemohl dočkat, až zase vyběhnu ven. Když mě konečně panička, po dlouhém přemlouvání, otevřela dveře, tak jsem vyletěl jako blesk. Hned jsem zjistil, že jsou na jabloních ptáčkové, tak jsem se pořádně přikrčil a plíživým krokem jsem běžel k nim. Jenomže oni mi zase uletěli. Proběhnul jsem dvorek a zjistil jsem, že je šílená zima, tak jsem zase hnal domů. Zahřál jsem se a už jsem ječel u dveří na paničku, že chci ven. Řekla mi abych raději ještě chvíli počkal. Co jsem teda mohl dělat. Za chvíli mi panička zase otevřela a já jsem letěl znovu. Ta zima byla pořád stejná, tak mi nezbývalo nic jiného, než se zase po páru minutách vrátit domů do teploučka. Potom šly paničky nakupovat. Sedl jsem si do okna na pelíšek a čekal jsem až se vrátí. Za chvíli byly zpátky, asi je ta zima taky popoháněla. Překontroloval jsem nákup a šel jsem zase na dvoreček. Ale zase jen na chvíli. Po obědě jsme šli ven s paničkou. Trochu jsme se tam prohnali s myškou na provázku, ale za chvíli jsme šli zase domů. Byla tam fakt hrozná zima. Celý den bylo kolem deseti stupňů pod nulou. Také jsem si vymyslel, že bych mohl jít na balkon. Panička mě tam pustila v domění, že tam ani nevkročím, protože je celý zasypaný sněhem. Jenomže to bych ani nebyl já, abych se nevydal na průzkum. Pěkně jsem tou vrstvou sněhu prošel až k zábradlí a už jsem se chystal, že skočím na stříšku kůlny a potom na dvorek. Tak jak to dělám běžně, když není sníh. Jenomže to už na mě panička ječela, abych se koukal vrátit, nebo na té střeše uklouznu a ještě si zlomím nohu. Nevím co jí to napadlo, přece nejsem nějaký moula a mám to dobře promyšlené, ale přece jen jsem to raději otočil a šel zpátky. Panička byla ráda, ale chechtala se mi, protože jak jsem se otáčel v tom sněhu, tak jsem měl celý čumáček obaléný sněhem. Jí to přišlo k smíchu, mě teda ne, protože mě to docela pěkně studilo. Odpoledne jsem ještě asi dvakrát vyběhnul ven a když už se začínalo šeřit, tak jsem si vzpomněl na ty moje ptáčky a rozhodl jsem se, že by bylo potřeba je jít ještě jednou zkontrolovat. Panička něco dělala na verandě, tak jsem jí chvíli pomáhal a potom jsem jí řekl, že musím jít ven. Zuzka jak to slyšela, tak přiběhla také. To už jsme byli v přesile a paničce nezbývalo nic jiného, než nám otevřít. Honem jsem vyběhl na dvorek a letěl jsem rovnou na plot. Odtud mám docela dobrý rozhled po sousedovic zahradě. Provedl jsem kontrolu a zjistil jsem, že je vše v pořádku, tak jsem se vrátil domů. Když jsem dorazil, pořádně jsem se nabaštil, vyskočil jsem si na linku k vodovodu a panička mi pustila vodičku a já jsem to pořádně zapil. Potom jsem seskočil dolů a šel jsem si pěkně odpočinout na křesílko.

2. prosinec 2010 19:49:03

Včera večer jsem si vzal do hlavy, že se chci jít podívat ven. Nejdříve jsem to šel omrknout ke dveřím na dvorek, jestli náhodou není otevřeno, a když jsem zjistil, že není, tak jsem šel za paničkou. Pořád mi tvrdila, abych si to rozmyslel, že je tam hrozná zima, ale já byl jak beran. Nepřetržitě jsem mňoukal, až to panička nevydržela, navlékla mi kšíry a svetr a otevřela dveře na dvorek, že se projdeme alespoň tam. To jsem se teda pěkně lekl. Zase tam byla halda nového sněhu, který byl navátý až ke dveřím, takže jsem tam neměl ani centimetr kam bych mohl šlápnout. Ušel jsem asi metr a už jsem kňučel, že chci zpátky domů. Došel jsem ke dveřím na ulici a mňouknul jsem paničce, že chci jít tam. Bláhově jsem si myslel, že tam to bude lepší. Ale bylo to tam ještě mnohem horší, protože tam byly zaváté i dveře a jak je panička otevřela, tak tam sníh zůstal trčet jako překážka. Jen jsem se mezi dveřmi rozhlédnul a šlo se domů. Tak mě to dalo zabrat, že jsem hned zasednul k misce, nacpal jsem se a rovnou jsem si lehnul na gauč. Do rána jsem tu hrůzu nějak zaspal a už jsem zase křičel na paničku, aby mě pustila ven. Řekla mi, že nemá smysl mě něco vymlouvat, že bude nejlepší, když se přesvědčím sám. Šla a otevřela mi dveře na dvorek. To byla hrůza. Pořád tam ležel ten sníh od večera a ještě nějaký k němu připadal. Tak jsem se přebrodil pod pergolu, že se tam schovám, ale ani tam nebyl ani nejmenší kousek, kde by ten ošklivý studený sníh neležel. Tak jsem se tam otočil a zase jsem se přebrodil zpátky. Počkal jsem na paničku, až půjde odmetat a šel jsem s ní, abych jí pomohl. Moc jsem tam chtěl být, ale nevydržel jsem to. Byla taková šílená zima, že jsem během dvou minut mňoukal u dveří a chtěl jít domů. Šel jsem pomoct druhé paničce s vařením, poslilnil jsem se masíčkem a řekl jsem si, že zase půjdu na dvorek. Ale opět se opakovalo to co před tím, během páru minut jsem musel do tepla. Ještě několikrát jsem za paničkou vyběhnul a nakonec jsem to úplně vzdal. Až když měla hotovo a šla krmit ptáčky, tak jsem šel s ní. Ale hned jsme šli zase domů. Po obědě začalo svítit sluníčko a tak mi panička řekla, že se mnou chvíli půjde na dvorek, abych se proběhnul. Vzali jsme si s sebou myšku na prutu a malinkou chviličku jsem jí proháněl. I přesto, že mi panička oblékla svetr, byla mi zase hrozná zima a šli jsme brzo domů. Odpoledne jsem si ještě jednou zamňoukal u dveří. Panička mě pustila ven a řekla mi, abych se jen v rychlosti rozhlédnul a šel zase domů. Zrovna seděl v krmítku takový veliký kos. Tak jsem se přikrčil, schoval jsem se za hromadu sněhu a nenápadně jsem se k němu plížil.... a on zamával křídly a byl fuč. Odletěl k sousedům na keř. Tak jsem hupnul do závěje, přebrodil jí a vyskočil na plot. Chvíli jsem tam seděl a porozoval ho, ale k sousedům jsem neskočil, protože tam nemají odmetené žádné pěšinky a do toho sněhu se mi nechtělo. Raději jsem za chvilku seskočil dolů a šel jsem domů. Chvíli jsme si hráli s paničkou s provázkem, a pak jsem se uložil na židli k počítači a usnul jsem. Když jsem se vzbudil, šel jsem se chvíli dívat z okna, pak jsem se proběhl po bytě, nabaštil jsem se a teď už jsem zase uložený, tentokrát pro změnu na křesle.

1. prosinec 2010 19:59:57

Ráno jsem marně přemlouval paničku aby mě už pustila ven. Řekla mi, že musím ještě počkat, protože je venku strašná zima. Když se mi podařilo paničku přesvědčit, že už bych tam mohl jít, tak mi šla otevřít. Jenomže, ty dveře do chodby musí zůstat pootevřené, abych věděl že se můžu kdykoliv vrátit domů. Panička je přivřela a řekla mi, abych si to rychle proběhnul a přišel brzo domů, protože ty dveře nemůžou být dlouho otevřené. Tak jsem teda fakt letěl. Vzal jsem to opravdu rychle, né snad že by mě tak moc ležely v hlavě ty pootevřené dveře, ale protože tam byla opravdu děsná zima. Docela brzo jsem se vrátil, honem jsem si skočil na topení a jak jsem se malinko ohřál, už jsem znovu chtěl ven. Tak panička mi zase šla za chvíli otevřít. Takhle se to opakovalo během dopoledne několikrát. Mezi tím jsem si stačil zařádit v tunelu a také chvíli posedět na šéfovském místě na škrabadle. Ale venku to nebylo tak hrozné. Sice mrzlo parádně, ale sníh nepadal, takže jsem mohl běhat po odmeteném chodníku, občas jsem zaběhl pod střechu pergoly, ale také jsem si několikrát skočil za plot, abych zkontroloval ptáčky a alespoň chvíli jsem je pozoroval. Po obědě jsem měl zase chuť jít ven. Panička mi řekla, abych na ní chvíli počkal, že půjde také. Tak jsme vyrazili. Nakrmili jsme ptáčky a panička mě zase trochu prohnala s větvičkou. Myslela si, že mě zase nachytá a já si pro ní skočím do sněhu, ale dneska jsem jí teda převezl. Pěkně jsem si počkal až bude větvička na chodníku a teprve tam jsem jí začal chytat. Pak jsme se vrátili domů. Já jsem si nejdříve sedl do okna a díval jsem se ven a potom jsem seskočil a šel jsem si lehnout do křesílka. Když jsem se probudil, tak mě panička řekla, že musí jít ven, protože padá sníh a musí ho jít odmetat. Hned jsem byl v pohotovosti a už jsme vyrazili. Panička za sebou zavřela dveře. Já jsem běhal v té chumelenici po dvoře a ona zametela. Najednou jsem jí neviděl. Ten sníh byl totiž navátý až do pergoly a panička ho tam vymetela ven. Jenomže to mě nějak uteklo a já jsem se lekl, že mě tam zapomněla. Honem jsem utíkal ke dveřím, vyskočil jsem do bočního okénka a odtud jsem se natáhnul, abych byl vidět přes skleněnou výplň dveří a tak paničce připomněl, že mě tam nechala. Najednou vyšla z pergoly a volala na mě. Honem jsem za ní utíkal a byl jsem moc rád, že jsme venku pořád spolu. Když už panička přestala zametat, ono to stejně nemělo žádný smysl, protože jí to hned zapadalo sněhem, tak na mě zavolala, že jdeme domů. Já jsem zase letěl jako splašený, honem za paničkou. Jak panička viděla, že letím, tak nmě řekla, abych si dal pozor a přibrzdil, protože na dlaždicích to pěkně klouže. Tak jsem teda těsně před těma dlaždicema zabrzdil a přešel jsem je opatrně, abych se tam na nich nenatáhnul. Pak jsme šli domů. Hezky jsem se nabaštil a uložil jsem se do křesílka. Odpočívám a pospávám a ven už teda nejdu.

30. listopad 2010 19:48:09

Dneska jsem vyrazil ven. S takovou chutí jsem utíkal ke dveřím a jak jsem viděl zase ten ošklivý sníh, tak jsem měl po radosti. Ale stejně jsem šel ven. Pěkně jsem se proběhnul, hlavně po odmeteném chodníku a dneska už jsem dokonce i mohl skočit sousedům do zahrady. Sníh tam mají pořád, ale já jsem si zalezl pod keř a tam to nebylo tak hrozné. Pozoroval jsem chvíli ptáčky a potom jsem zase běžel domů. Celé dopoledne jsem si tak pobíhal. Bylo to docela dobré. Sníh trochu poletoval, ale ne dlouho a tak to venku docela šlo. Po obědě jsem si chvilku odpočinul na křesle a potom se panička rozhodla, že půjde zametat chodník a tak jsem šel s ní. Dokonce i Zuzka se přidala, tak jsme se alespoň mohli trošku honit. Potom jsme krmili ptáčky, zkontroloval jsem jim budku, jestli tam nemají něco závadného a šli jsme domů. Šel jsem rovnou na křeslo, trochu jsem si odpočinul a potom jsem si řekl, že musím taky na škrabadlo. Zuzka už tam seděla, ale měla štěstí, že to moje nejvyšší šéfovské mísečko neobsadila. Potom jsem se trochu prošel po bytě a pak byla večeře. Po večeři jsme dostali ochutnat sýr. Fuj, tak to teda já jíst nebudu. Nevím co ty naše holky na tom mají, ale ty se olizoval jako kdyby měly kdoví co, ale já jsem si řekl, že to jíst nebudu a tak jsem raději zdrhnul do mého bytu a tam jsem si lehl na křeslo. Naštěstí holky ten sýr snědly a mě už s ním panička neotravovala. Teď si hezky odpočívám a nejraději bych šel ještě ven, ale už prý to nejde, protože je tam děsná zima a tma. Tak nevím jestli já to do rána vydržím. Možná, že se ještě domluvíme s paničkou a půjdeme se tam alespoň na malou chvilku mrknout.

29. listopad 2010 18:50:13

Dneska ráno to bylo něco. Panička mi otevřela dveře na dvorek a já jsem teda nevěřil svým vlastním očím. Sněžilo a co už bylo toho sněhu napadáno, to snad ani není možné. Jak jsem do toho vkročil, brr to to studělo. Jenomže mě to moc lákalo, tak jsem do toho vlezl. Ale pěkně jsem se lekl, protože celé nožičky jsem měl zabořené ve sněhu a ještě jsem bříškem ten studený sníh rozhrnoval. Ale když už jsem se do toho pustil, tak jsem doskakál až pod střechu pergoly. Myslel jsem si, že tam budu v suchu, ale nebyl, on totiž jak foukal vítr, tak tam ten sníh navál také, ale naštěstí ho tam nebylo tolik. Chvilku jsem si tam odpočinul a zase jsem se vrátil tou hroznou cestou zpátky a šel jsem domů. Hezky jsem si počkal na paničku, až ho půjde odmetat. Za chvilku jsme na to vyrazili. To už bylo lepší. I když také žádná sláva. Než jsme došli na konec dvorka, tak to odmetené už bylo zase zapadané. Přesto jsem celé dopoledne byl venku. Většinou jsem seděl pod stříškou a pozoroval jsem jak ten sníh pořád padá. Ale každou chvilku jsem běžel domů, abych se trochu zahřál. Po obědě jsem to vzdal a šel jsem domů. Hezky jsem si lehl na křesílko a odpočíval jsem. Když jsem si odpočinul, tak šla panička ještě jednou odmetat. Tak jsem šel zase s ní. Ale fakt je to hrůza, co ho napadalo. Naštěstí po chodníku už se dá běhat, ale stejně se mi to vůbec nelíbí. Když jsme to měli hotové, tak jsme šli domů. Já jsem si zase lehnul do křesla a odpočívám, dokonce i chvilkama pospávám. Ven už dneska nepůjdu. Počkám si na ráno, třeba to bude lepší. Teď stejně ještě pořád sníh padá.

28. listopad 2010 20:04:52

Ráno jsem šel zase na svoji pravidelnou pochůzku. Venku byla pěkná zima, sluníčko krásně svítilo a naštěstí žádný sníh nepřipadal. Ale stejně je až dost toho co už napadal. Ještě štěstí, že je na dvorku odmetený a dá se tam normálně chodit. Celé dopoledne jsem byl venku, ale každou chvilku jsem se běžel domů ukázat a hlavně zahřát. Nejvíce času jsem strávil na plotě a odtud jsem v sousedovic zahradě pozoroval ptáčky. Do zahrady jsem vůbec nešel, protože je tam plno sněhu a když to nemusí být, tak do něho dobrovolně nepůjdu. Už před obědem se sluníčko schovalo a zase tím pádem i přituhlo. Tak jsem to vzdal a šel jsem raději domů. Chvíli jsem se díval z okna, chvíli jsem pozoroval dění doma z nejvyššího patra na škrabadle a také jsem si šel na chvilku odpočinout. Potom jsem se zase vypravil ven. Vyskočil jsem si na plot a díval jsem se na ptáčky. Ale dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem raději domů. Hezky jsem se uložil do křesílka a trochu jsem se prospal. Když jsem se probudil, tak to už se začínalo šeřit. Ale stejně jsem se ješě zkusil zeptat paničky, jestli by mi nechtěla otevřít dveře, že bych se šel mrknout ven. Naštěstí se mnou souhlasila a šla je otevřít. Řekla mi, že už bude za chvíli tma, tak abych si to všechno co potřebuju rychle proběhnul a přišel brzo domů. Zvládnul jsem to docela dobře. Já už jsem neměl nic důležitého, kromě těch ptáčků. Jak jsem skočil na plot, v tom zrovna jich vyletělo takové hejno, až jsem se skoro lekl. To jsem byl rád, že zrovna jsem je viděl. Chvíli jsem tam ještě poseděl a potom jsem šel domů. Prošel jsem se po bytě. Na chvíli jsem se usadil na škrabadle, jen abych holkám připomněl, kdo je tady šéfem a potom jsem šel zase na křesílko odpočívat.

27. listopad 2010 22:30:13

Dneska ráno když jsem vyběhl ven, tak to jsem teda čubrněl. Všude byl jenom sníh a nic jiného. Sice jsem si to včera večer prošel, ale doufal jsem, že do rána zmizí. Několika skoky jsem se dostal do pergoly a tam jsem se teprve začal rozhlížet po té hrůze, co nám napadala. Potom jsem se zase vypravil zpátky domů. Musel jsem to říct paničce. Ta mě řekla, abych chvilku počkal, že jenom něco dodělá a půjde se mnou na dvorek a ten sníh odmete. To jsem byl rád. Už jsem opravdu nikam nešel a hezky jsem si počkal na paničku. Konečně jsme vyrazili. Panička se do toho pustila a za chvíli byl chodník čistý. Paráda, tak se mi to líbí. Celé dopoledne krásně svítilo sluníčko, sice mrzlo, ale bylo to nádherné. Tak jsem toho také patřičně využil. Pěkně jsem se proběhnul a nejen já, dokonce i naše holky vyrazily ven. Přece jenom to sluníčko je vytáhlo. Trochu jsme se společně proběhli, já jsem si skočil i za plot k sousedům. Musel jsem se podívat na ty ptáčky. Po obědě se sluníčko schovalo a udělala se docela pěkná zima. Tak jsme se všichni vrátili domů. Já jsem si vyskočil do okna a díval jsem se ven. Netrvalo to dlouho a nějak mě to teploučko uspalo. Když jsem se probudil, tak jsem chtěl jít ještě ven. Paničce se už moc nechtělo mě tam pouštět, ale nakonec mi přece jen otevřela dveře a já jsem ještě mohl vyběhnout ven. Zase jsem si skočil do sousedovic zahrady, potom jsem se ještě proběhl u nás na dvorku a pak jsem šel domů. Hezky jsem se uložil do křesla a spal jsem. Teď už jsem vyspalý, ale stejně se jen tak vyvaluju v křesle. Musím si pořádně odpočinout, abych mohl zase ráno vyrazit.

26. listopad 2010 19:53:16

Ráno jsem zase moc chtěl ven. Nejdříve se paničce zase nechtělo vstávat a když už konečně se z té postele vyhrabala, tak mě tam stejně nepustila. Prý je zima. No, tak jsem zase kňoural a škemral, až mě tam nakonec pustila. Jenomže fakt byla zima. Pořádně mrzlo a pěkně to studilo do tlapek. Honem jsem proběhl vše důležité a utíkal jsem domů. Už jsem tam, jako jindy, nešel. Vyskočil jsem si na škrabadlo a začal jsem s ranní hygienou. Panička hned věděla proč jsem byl tak brzo doma a nemám se k tomu abych znovu vyrazil ven, tak jak bývá mým zvykem. Kdopak by tam chodil, do takové zimy. Potom se páníci začali vypravovat zase na nákup. Dneska mě to vůbec nevadilo a dokonce jsem si říkal, jen si jeďte, ať poznáte jaká je venku zima. Když odcházeli, tak jsme je šli všichni vyprovodit ke dveřím. Já jsem potom vyskočil do okna a ještě jsem se díval než odjeli. Páník musel celou plechovku očistit od sněhu a ještě potom oškrábat okna. Jé to byla doba než vyrazili. Myslím si, že jim asi byla také zima, protože přijeli docela brzo. Když jsem uviděl naší plechovku, tak jsem jí teda sledoval z okna a když zastavila u baráku, honem jsem seskočil a letěl ke dveřím, abych byl první, kdo je bude vítat. Panička otevřela dveře a řekla mi, že mě musí zavřít v našem bytě, než nanosí nákup domů. Tak jsem zaběhl do kuchyně a pěkně jsem tam počkal. Jak to měli hotové, hned se dveře otevřely a já letěl rovnou po chodbě na dvorek. Ale to byl zase mžik a byl jsem zpátky doma. Odpoledne jsem si myslel, že bych se ještě mohl jít proběhnout. Tak jsem teda šel. Panička mi šla otevřít dveře a cestou mě říkala, abych si proběhl jen to nejdůležitější a rychle se vrátil domů do teplíčka. Jak otevřela, vyběhnul jsem ven a než došla do kuchyně, tak už jsem jí ve dveřích předběhl. Ta teda koukala. Běžela zavřít dveře a já jsem šel rovnou na pelíšek do okna. Řekl jsem si, že to, co se děje venku, můžu klidně sledovat z okna a nemusím přitom trpět zimou. Chvíli jsem se díval a netrvalo to dlouho a normálně jsem usnul. Když jsem se probudil, tak jsem se jen tak trochu prošel a v tom jsem zahlédl, jak panička odnáší odpadky do popelnice. Nejdříve jsem si myslel, že půjdu s ní, ale pak jsem usoudil, že bude lepší, když na ní počkám na chodbě. Hezky jsem si sedl na rohožku a čekal jsem. Panička byla ráda, že už jsem nevyběhl ven. Je tam opravdu strašná zima. Myslím si, že už ani na žádnou procházku večer nepůjdu. Uvidím. Jestli bude chtít jít panička, tak třeba bych mohl jít s ní, ale asi né. Počkáme si až bude venku lépe.

25. listopad 2010 21:28:50

Dneska ráno jsem se zase marně dožadoval u paničky, aby mě už pustla ven. Venku svítilo sluníčko a já už jsem tam moc chtěl. Jenomže mě panička řekla, abych si nechal zajít, protože tam mrzne a pěkně si počkám až později. Dneska mě vůbec nepomohlo nějaké křičení a nadávání. Panička se zasekla a musel jsem čekat. Když bylo asi půl deváté, tak se nade mnou konečně smilovala a šla mi otevřít. Vyběhl jsem ven, ale pěkně jsem se lekl. Ono fakt mrzlo. To byla zima. Ale na sluníčku to zase nebylo až tak hrozné. Honem jsem si proběhl ta nejdůležitější místečka a běžel jsem se domů ohřát. Tak jsem to vlastně dělal celý den. Panička mě moc chválila a říkala mi, že jsem moc šikovný kocourek, když se venku proběhnu a hned běžím domů se ohřát. Odpoledne paničky začaly zase kramařit. Pustily se do ložnice. Tak jsem si řekl, že bych jim mohl pomáhat a jak byla panička sehnutá před otevřenou skříní, skočil jsem jí na záda a už jsem mířil do regálu. Jenomže druhá panička mě sundala dolů a řekla mi, že nemám zlobit. Tak jsem si řekl, že jim pomáhat nebudu a šel jsem do obýváku na křeslo a pěkně jsem si tam odpočíval a dokonce i spal. Ať si to teda udělají samy. Když měly hotovo, tak jsem to šel zkontrolovat. Musím říct, že jsem žádnou chybu nenašel. Udělaly to dobře. Kromě toho, že jsem běhal venku, tak jsem zase trošku prohnal Zuzku, dneska to nebylo tak divoké jako včera. Taky jsem hodně času byl na škrabadle, samozřejmě, že na tom mém nejvyšším šéfovském místečku.

24. listopad 2010 21:38:06

Ráno jsem opět s chutí vyrazil ven. Jenomže jsem nějak přes noc zapomněl, jaká je venku zima. Honem jsem si proběhl nejdůležitější místečka a pelášil jsem domů. Pořádně jsem se zahřál a šel jsem znovu. To už jsem si trochu na tu zimu zvykl a tak jsem nemusel tolik pospíchat. Když jsem se šel ukázat domů paničce, tak mě to nějak zlákalo jít do zahrádky. Jak jsem se dostal až pod keř, nějak se ten sníh na mě nasypal a já dorazil domů s pořádně mokrým kožíškem. Panička mě hned vysušila a já mohl jít znovu. Dneska jsem byl i u sousedů očíhnout ptáčky, ale dlouho jsem se tam nezdržoval. Potom jsem dorazil domů a Zuzka mě normálně vyprovokovala a došlo k veliké honičce. Lítali jsme po celém bytě a panička jen říkala, že si natlučem a něco rozbijem. Náhodou to ale dopadlo dobře. Pěkně jsme se prohnali, jen Zuzka to vzala trochu prudčeji a jak byla rozběhnutá tak narazila do stolu. Ale dobře to dopadlo. Nic se jí nestalo a ten stůl taky nepadl. Potom jsme si museli trochu odpočinout. Když už bylo po obědě, tak jsem šel ještě na chvíli ven a když jsem se vrátil, tak jsem si vyskočil do okna a pozoroval jsem co se děje na ulici. Nejlepší bylo, když mě druhá panička začala hledat a nikde mě nenašla. Já jsem se musel chechtat, jak okolo mě chodila a volala mě a já jsem byl schovaný za záclovnou a ona mě vůbec neviděla. Jé, ta byla ráda, když jsem vyskočil. Odpoledne paničky zase něco uklízely, tak jsem jim pomáhal. Občas jsem vyběhl na dvorek, trochu jsem se proběhnul a zase jsem šel domů do teploučka. Teď odpočívám na křesle.

23. listopad 2010 21:25:49

Dneska ráno jsem se probudil a moc jsem chtěl jít ven. Panička mi zase přemlouvala, abych to ještě vydržel, že je tam hrozná zima a že prý se budu divit až uvidím co je venku. To teda nevím čemu bych se asi tak mohl divit. Snažil jsem se jí přemluvit, aby už mi ty dveře konečně otevřela. Když už to teda nevydržela, tak šla otevřít. Teda, to jsem koukal. Všude bylo bílo. On do rána napadal sníh a ještě k tomu se pořád sypal. No teda, tak to jsem opravdu nečekal. Tak jsem to trochu okouknul a zjistil jsem, že je to uplně stejně studené a ošklivé, jako to bylo v loňské zimě. To mě teda naštvalo. Opatrně jsem do toho šlápnul a přímo tryskem jsem přeběhl dvorek, rovnou pod pergolu. Tam bylo sucho, sláva. Chvíli jsem tu hrůzu pozoroval a pak jsem si teda dodal odvahy a šel jsem do toho. Proběhnul jsem dvorek a běžel jsem domů, abych se trochu ohřál a taky, abych se z toho leknutí vzpamatoval. Když už jsem byl doma, tak jsem se i nasnídal a šel jsem do toho znovu. Přešel jsem po chodníku a schoval se do boudy a koukal se na tu spoušť. Vůbec mě ani nenapadlo běžet za plot na ptáčky. Potom jsem šel domů a trochu jsem prohnal holky. Ony naštěstí měly také nějakou honící náladu, takže to bylo docela dobré. Po obědě jsem si řekl, že to musím zase jít omrknout ven. Ale tam se nic nezměnilo. Trochu jsem se proběhl po chodníku, na něm sníh nebyl a šel jsem zase domů. Chvíli jsem odpočíval a pak jsem šel zase ven. Dokonce jsem i skočil za plot. Jenomže na té zahradě sníh ležel všude, tak jsem to vzal honem zpátky. Honem jsem běžel domů, abych se ohřál. Odpoledne jsem si ještě jednou vymyslel, že půjdu ven. Zuzka, když viděla, že je otevřeno, tak letěla za mnou. Jenomže já jsem si myslel, že jí trochu proženu, aby jí nebyla zima, ale to jsem teda odhadnul špatně. Jak jsem proti ní zaútočil, ona začala syčet a když to nepomohlo, tak začala ječet na celé kolo. Panička to slyšela, Přiletěla na nás a když viděla, že Zuzanka se mi bojí, dostal jsem pěkně vynadáno. Zuzka šla domů a já za chvíli také. Pak šel páník na dvorek, ještě něco před tou zmou uklidit, tak jsem musel jít s ním. Samozřejmě jsem mu musel pomáhat, aby to měl brzo hotové a mohli jsme jít honem domů. Trochu jsem se ještě proběhnul po chodbě a pak jsem si lehl na křesílko a odpočíval jsem. Když jsem si trochu odpočinul, tak jsem se zase proběhl a usadil jsem se na škrabadle. Jenomže Zuzka s Kikinou jsou drzé jako opice a klidně si každá zabrala místečko. Panička nám sice říkala, že nám to tam sluší, dokonce i Míšu tam posílala, ještě že alespoň ona má rozum a nešla tam. Mě úplně stačili ty dvě. Když už mě to na škrabadle přestalo bavit, tak jsem slezl dolů a šel jsem si lehnout na křesílko a hezky si tu odpočívám.

22. listopad 2010 21:12:43

Tak jsem byl včera večer na procházce. Odpoledne jsem se vrátil docela brzo domů a šel jsem spát. Když jsem se probudil, venku už byla sice tma, ale já jsem si řekl, že by bylo dobré ještě vyrazit ven. Jenomže panička mi řekla, že po tmě už nikam nepůjdu, ale jestli chci, tak jdeme na kšírách na dvorek. To se mi moc nelíbilo, já jsem si totiž představoval, že bych mohl ještě hupnout za plot, ale kdepak, panička se nedala ukecat. Tak jsem souhlasil. Oblékla mi kšíry a šli jsme na dvorek. Potom jsme se ještě vypravili i na ulici. Sice jsme byli jen před barákem, ale stejně se mi to líbilo.
Dneska ráno, hned jak mi panička otevřela dveře, tak jsem vyběhl honem ven. Prozkoumal jsem si svoje místečka a letěl jsem omrknout ptáčky. Chvíli jsem je pozoroval a pak jsem se šel ukázat paničce. Tak jsem to dělal celé dopoledne. Po obědě jsem se šel ještě proběhnout a potom jsem si musel taky alespoň na chvilku odpočinout. Odpoledne jsem chtěl jít ještě ven. Panička mi otevřela dveře a řekla mi, že za chvíli bude tma, tak abych se koukal rychle vrátit. Jenomže, já jsem se trochu zdržel. Potkal jsem se totiž s tím cizákem. Šel jsem okouknout ptáčky a on tam byl také. V tom začalo pršet. Ale opravdu lilo. Za normální situace bych běžel domů, ale takhle jsem nemohl. On by si pak myslel, že se ho bojím a utíkám před ním. Ale stejně mě to panička všechno překazila. Jak zjistila, že venku prší, honem běžela na dvůr a volala mě. To už jsem akorát vletěl do zahrádky, protože cizák utíkal. Hupnul na plot u druhých sousedů a skočil na lešení. A já za ním. Zůstal jsem stát na plotě a teď jsem nevěděl co mám dělat. Sto chutí jsem měl na toho cizáka. Abych ho odehnal a ukázl mu kdo je tady pánem, jenomže panička ječela abych koukal mazat domů. Ona měla strach, že zmoknu a taky aby nedošlo ke rvačce. Tak jsem chvíli stál na tom plotě a rozmýšlel se co mám udělat. Mezitím cizák vzal nohy na ramena a utekl. Tak snad je to s ním zase na nějakou dobu vyřešené. Nakonec jsem raději poslechl paničku a šel jsem domů. Ta hned vzala ručník a sušila mi kožíšek, protože jsem byl jako zmoklá slepice. Dostal jsem pořádně vynadáno a tak jsem raději zalehnul do křesílka a řekl jsem si, že jí nebudu provokovat a počkám až se uklidní. Teď už je vše v pořádku, už se na sebe nezlobíme a jsme zase nejlepší kamarádi.

21. listopad 2010 19:47:16

Včera večer jsem se už ven nedostal. Panička pořád motala nějaké kabely a drátky a mě se to moc líbilo. Jenomže je hrozně lakomá a žádný drátek mě nepůjčila. Tak jsme se spolu nakonec museli pořádně poprat a potom mi ještě házela myšku, já jsem jí aportoval a přitom jsem se tak vyřádil a utahal, že už mě ani nenapadlo jít ven. Zalehl jsem si na polštářek a spal jsem.
Ráno jsem měl zase docela brzo vyspáno. Chtěl jsem vzbudit paničku, ale to bylo marné. Jen mě vždycky řekla, abych koukal ještě spát a nezlobil. Ono se jí to hezky řekne, ale mě už se opravdu spát nechtělo ani trochu. Tak jsem si řekl, že jí nechám spát a zatím si trochu zazpívám. Tak jsem chodil po bytě a hezky jsem si prozpěvoval. Když už se panička konečně probrala a já myslel, že půjdu ven, tak mi zase řekla, abych ještě vydržel, že je dneska venku zase mlha a že se budu divit, jaká mě tam bude zima. Jenomže, já jsem se nedal. Mňouknul jsem na ni, že chci ven a že nezmrznu ať se nebojí a kouká mě už otevřít ty dveře. Když panička viděla, že už to fakt nemůžu vydržet, tak mi konečně otevřela. Já jsem zase vyběhnul a letěl honem překontrolovat ta svoje nejdůležitější místečka. Normálně mě tato ranní pochůzka trvá asi tak hodinku, ale dneska jsem to vzal tryskem a byl jsem doma už za půl hodiny. Ona tam fakt byla zima. Honem jsem se zahřál a utíkal jsem znovu. Dneska jsem chodil domů častěji. Ale stejně jsem si to venku užíval. Pozoroval jsem ptáčky, to je nejlepší zábava. Odpoledne šel páník něco udělat na dvorek, tak jsem mu musel pomáhat a jak to bylo hotové, tak jsme šli společně domů. Pořádně jsem se nabaštil a lehl jsem si na polštářek a trochu jsem si odpočinul. Když jsem se probudil, trochu jsem se proběhnul po bytě. Jenomže, co pořád dělat doma. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné ještě se na chvilku mrknout ven. Šel jsem ke dveřím na balkon, ale panička mi řekla, že už je tma a že už mám sedět doma. Tak jsem si to nenechal líbit a šel jsem ještě ke dveřím na dvorek. Panička místo toho aby mě pustila ven, tak vzala kšíry, navlékla mi je a musel jsem jít tak. Ale abych pravdu řekl, ani mě to nevadilo a docela s chutí jsem se prošel. Teď už jsem zase uložený, počkám si na tyčinku a půjdu spát.

20. listopad 2010 19:33:49

Včera večer jsem si vzpomněl, jak se mi tuhle krásně leželo ve skříni na ubusech, a tak jsem se rozhodl, že se tam opět uvelebím. Běžel jsem ke skříni, ale zjistil jsem, že je zavřená. Chvíli jsem před ní zůstal sedět a doufal jsem, že snad si mě někdo všimne a pustí mě dovnitř. Jenomže jsem měl smůlu. Nikoho nenapadlo, aby přišel otevřít dveře a pomohl tak svému nebohému kocourkovi k příjemnému odpočinku. Po chvíli mě moje trpělivost došla a začal jsem hlasitě volat paničku, aby okamžitě přišla, že potřebuju něco děsně důležitého. To skutečně zabralo a panička za mnou přišla. Ale stejně jsem vyhráno neměl, protože si hrála na nechápavou a mylslela si, že se snad nudím nebo co a chtěla si se mnou hrát. Na to já jsem ale neměl ani nejmenší pomyšlení, protože už jsem se viděl jak relaxuju uprostřed bílých ubrusů. Tak jsem paničce utekl a sednul jsem si proti skříni, a upřeně jsem se zahleděl na zavřené dveře. Konečně mi je panička otevřela a já si hupnnul rovnou do mého vysněného regálu. Chvíli jsem tam poležel, chvilku jsem se myl a to mi ke štěstí úplně stačilo. Vyskočil jsem zase ven a šel jsem si lehnout do obýváku na gauč na polštářek. Akorát jsem si teda nepředstavoval, že panička vzápětí půjde a skříň zavře. Během večera mi to bylo fuk, to jsem ležel na tom polštářku, ale když šli páníci spát, tak jsem se chtěl vrátit zpátky do skříně. Mňoukal jsem kolem ní, pak jsem si lehnul na zem a zvedal jsem kolem skříně koberec a zkoušel jsem všechno možné jenom aby se mi podařilo dostat se dovnitř. Měl jsem ale smůlu a nakonec mi nezbylo nic jiného než to vzdát a vrátit se na gauč. Když jsem se ráno probudil, ani jsem tomu nemohl uvěřit - venku svítilo sluníčko. Rázem jsem na nějaké obývání skříní zapomněl a co nejrychleji jsem uháněl ven. Celý den jsem pořád někde pobíhal. Samozřejmě jsem se chodil pravidelně ukázat paničce, aby mě nemusela chodit volat a dělat mi ostudu, ale jen jsem se doma otočil popřípadě trochu nabaštil a už jsem zase pádil ven. Odpoledne už jsem byl pěkně utahaný, že jsem si musel jít odpočinout. Lehnul jsem si do křesla a usnul jsem. Když jsem se probudil, byla už tma, a dveře na dvorek byly zavřené. Tak jsem si vyskočil nahoru na škrabadlo a sledoval jsem, co se doma děje. Před chvílí jsem šel ještě jednou zkontrolovat, jestli náhodou někdo neotevřel dveře na dvorek, ale protože se to nestalo, tak si asi půjdu zase lehnout. Ale možná se domluvíme s paničkou a nechám si obléknout kšíry a na chvilku se ještě půjdeme přece jenom mrknout ven.

19. listopad 2010 19:27:35

Ráno, když mě panička otevřela dveře na dvorek, tak jsem vyletěl jako střela. Venku totiž svítilo sluníčko a já už jsem se nemohl dočkat až tam vyrazím. Panička mi pořád říkala, že je tam děsná zima, ale já jsem jí nevěřil. Ale jak jsem tam vběhl, tak jsem jí dal za pravdu. Stejně jsem si v rychlosti oběhl všechna nejdůleřitější místečka a honem jsem letěl domů, abych se ohřál. Jenomže u nás doma už bylo pořádné vzrůšo. Holky když viděly, že svítí sluníčko, tak hned dostaly lepší náladu a řádily jako pominuté. Já abych o něco nepřišel, hhned jsem se k nim přidal. Teda to bylo něco. Honili jsme se, lítali jsme tunelem a panička jen trnula hrůzou, kdy něco rozbijeme. Jenomže my jsme šikovní a nerozbili jsme nic. Potom jsem se šel ještě na chvíli proběhnout a když jsem se vrátil, tak jsem se nasnídal. Panička mezitím zavřela dveře na dvorek a sdělila nám, že musí zase odjet a že my budeme hlídat. Řekla nám, že přijedou brzo a že se potom půjdeme zase proběhnout. Jak odjeli, tak jsem viděl z okna, že sluníčko se schovalo a zase se začala dělat ta ošklivá mlha. Když se páníci vrátili, tak jsme fakt měli všichni ohromnou radost. Lítali jsme na dvorek a zase domů a to nám vydrželo alespoň půl hodiny. Potom nám panička řekla abychom už zůstali doma, protože bude grilované kuřátko. To jsme jí teda poslechli, protože to je fakt mňamka. Dostali jsme ochutnat a potom jsem zase běžel ven. I když už byla zase mlha a zima, přesto jsem tam musel. Ale chodil jsem se domů každou chvilku ohřát. Když už se začalo stmívat, tak jsem šel sám a dobrovolně domů. Hezky jsem se najedl a napil z kohoutku na lince a potom jsem se uložil na pelíšek a trochu jsem se prospal. Teď už jen tak odpočívám a čekám na tyčinku.

18. listopad 2010 17:46:15

Ráno jsem chtěl jít ven, ale zase jsem nemohl. Panička si vzala do hlavy, že musím počkat. I když teda nevím na co. Venku byla šílená mlha a nevypadalo to, že by chtěla zmizet. Když jsem se konečně dočkal, tak jsem vyrazil na svojí pravidelnou pochůzku. Musím přece vše překontrolovat. Když jsem to měl hotové, tak jsem šel domů. To bylo něco pro paničku. Já jsem totiž přišel celý zmáčený. Hned mě musela vysušit kožíšek. Trochu jsem se škubal, aby si nemyslela, že se mě to líbí, ale byl jsem rád, protože jsem fakt byl pěkně mokrý. Potom jsem se nasnídal a vyrazil jsem znovu. Vběhnul jsem za plot na ty ptáčky, abych zjistil jestli se mi nějaký neztratil a za malou chvíli začalo pršet. Tak jsem zase letěl domů. Potom jsem šel ještě jednou ven a byl už jsem teda schovaný pod pergolou abych nezmokl. Po obědě jsem to ještě jednou proběhnul a šel jsem domů si odpočinout. Panička zrovna vyhazovala nějaký notes, a takové to pérko, co je na něm z něho sundala a odložila. Tak jsem jí ho sebral a utekl s ním. Panička běžela za mnou a to už se mi teda normálně smála, protože já jsem zrovna šel proti ní s tím pérem v tlamce a ono se tak parádně klimbalo a mě se to moc líbilo. Potom jsem ho paničce položil na zem a ona mi ho házela, já jsem ho aportoval a parádně jsem se při tom vyřádil. Odpoledne jsem si řekl, že bych mohl jít ještě ven. Tak jsem to mňouknul na paničku aby mě šla otevřít dveře. Moc se jí to nezdálo, ale přece jenom vím, že pro mě udělá vše, co mě na očích vidí, tak mi šla otevřít. Ale hned mi řekla, abych si vše rychle proběhnul a přišel brzo domů, že je tam ošklivě a abych nebyl nemocný. Tak jsem si vše proběhl a opravdu jsem se brzo vrátil. Potom jsem dostal hroznou žízeň. My teda máme v misce vodu, ale to není ono. Vyskočil jsem si na kredenc, vedle dřezu a významně jsem se díval na paničku, aby mi pustila vodičku. Když mě jí pustila, strčil jsem hlavu pod kohoutek a pěkně jsem se napil. Takové pití, to je o něčem jiném, než z misky. Moc mě takhle ta voda chutná. Potom jsem se ještě trochu prošel po bytě a pak jsem zalehnul na pelíšek, abych si trochu odpočinul. A taky hlavně, abych těm našim ospalým holkám s tím spaním trochu pomohl a ony už se probraly a mohli jsme si spolu alespoň chviličku zahrát na honěnou.

17. listopad 2010 18:08:40

Ráno jsem šel ven. Panička mě varovala, říkala mi jak je venku ošklivě, ale já jsem šel stejně. Jak jsem tam vyběhl, hned jsem jí musel dát za pravdu, protože fakt byla venku hrozná mlha. Naštěstí ale nepršelo. Tak jsem teda vyrazil ven. Proběhl jsem si svoje místečka, mrknul jsem k sousedům za plot, abych překontroloval ty ptáčky, chvíli jsem je pozoroval a šel jsem domů. Tak jsem to dělal celé dopoledne. Po obědě jsem si šel lehnout na polštářek a trochu jsem se prospal. Potom jsem šel zase na chvíli ven. Když jsem se vrátil, tak panička zavřela dveře a já jsem zůstal doma. Ještě štěstí, že při jednom návratu z venku jsem paničce přinesl krásnou větvičku. Tak jsem jí chvíli honil po chodbě a pak jsem si našel myšku a proháněl jsem zase jí. Když už mě to přestalo bavit, tak přišla panička a házela my myšku po chodbě a já jsem jí aportoval. Tím jsem se teda zabavil, to bylo moc prima. Když už ani to mě nebavilo, tak jsem si šel zase na chvíli lehnout. Pak jsem si vymyslel, že bych mohl jít ještě ven. To už se teda docela začínalo šeřit. Ale panička řekla, že se potřebuju ještě proběhnout a že mě otevře dveře a abych na to myslel a brzo se vrátil. Já jsem letěl rovnou za plot a tam jsem zase pozoroval ptáčky, jak tam krásně létají, přímo nade mnou. Když už se to paničce zdálo nějaké dlouhé a venku už se skoro začínala dělat tma, tak mě zavolala. Protože jsem moc šikovný, tak jak jednou zavolala, tak už jsem letěl za ní. Šel jsem teda domů. Trochu jsem se ještě proběhl po chodbě a potom jsem si vyskočil v obýváku na stěnu a pozoroval jsem, co paničky dělají. Sice mi řekly, že něco uklízí, ale mě to teda připadalo, že spíš dělají nepořádek. Pořád něco vyrovnávaly ze skříněk a potom to zase uklízely. Tak jsem je chvíli pozoroval a když mě to přestalo bavit, tak jsem seskočil dolů, lehl jsem si na pelíšek a odpočívám.

16. listopad 2010 19:42:48

Jako každý den jsem ráno pospíchal ven, abych se mohl vydat na pořádný průzkum okolí. Sotva mi panička otevřela dveře, bylo mi jasné, že na žádnou výpravu dnešní počasí nebude. Všude byla hustá mlha a do toho i poprchávalo. Řekl jsem si, že nejsem žádná bábovka, a že alespoń takovou rychlou pochůzku musím zvládnout. Zaběhnul jsem pod pergolu, abych si v suchu naplánoval cestu a vydal jsem se za plot. Jenomže poprchávání se začalo měnit v déšť a mě nezbylo nic jiného než se otočit a jít se domů schovat. Dokonce se mi stačil i pěkně namočit kožíšek. Jak to panička viděla, hned vzala ručník a chtěla mě sušit. Ale já na to neměl náladu, tak jsem jí utekl. Chvíli mě pronásledovala s ručníkem po bytě, až mě nakonec přece jenom chytla a trošku mě vysušila. Moc jsem se ale nenechal a utekl jsem jí. Za chvíli se páníci sebrali a odjeli pryč. Tentokrát mě to ani moc nevadilo. Stějně bych venku nemohl být. Vyskočil jsem si do okna, chvíli jsem se díval na ulici, ale byla tam taková mlha, že stejně nic moc vidět nebylo, tak jsem se přestěhoval do pelíšku a spal jsem. Když se odpoledne páníci vrátili domů, šel jsem se na chvíli podívat na dvorek. Pořád pršelo. Tak jsem se vrátil domů. Holky byly nějaké rozradostněné, že zase páníky vidí, a honily se po celém bytě, prolézaly tunelem a hrály si myškami. Tak jsem se k nim přidal. Docela jsme se hezky vyřádili. Pak jsme dostali ochutnat šunčičku a já si řekl, že se ještě zkusím podívat ven. Na chvíli jsem se usadil pod pergolou, ale moc se mi tam nelíbilo. Vrátil jsem se domů, nabaštil jsem se, zalehnul jsem na gauč a od té doby se jen tak vyvaluju.

15. listopad 2010 16:56:12

Ráno jsem chtěl jít ven. Já jsem si myslel, že je venku zase tak nádherně, jako bylo včera. Panička mě pořád přemlouvala, abych ještě nechodil, že je tam ošklivě, ale já si nedal říct. Pořád jsem křičel, že chci ven. Když už to teda nevydržela, tak mi šla otevřít dveře a já konečně mohl vyrazit. Jenomže, tam bylo strašně. Hrozná mlha a pěkně ta zima lezla do kožíšku. Honem jsem proběhl nejdůležitější místečka a letěl jsem se domů ohřát. Tak jsem to dělal až do té doby, než sluníčko konečně vykouklo. Jé, to bylo pěkné. Krásně hřálo. Tak jsem se hned vypravil za plot, omrknout ty ptáčky. Chvíli jsem se tam pozdržel, protože to je paráda je pozorovat, zvlášť když mi létají maličký kousek nad hlavou. Potom jsem se šel ukázat paničce a šel jsem znovu. Jenomže to sluníčko to dlouho nevydrželo a zase se schovalo a v tom momentě byla mlha zase zpátky. Tak jsem zase musel chodit domů častěji, protože se hned pořádně ochladilo. Tak jsem vlastně pobíhal celý den až do té doby, než se začalo šeřit. To jsem ještě honem proběhl znovu svá místečka, překontroloval jsem ještě ty ptáčky a šel jsem domů. Docela se mi povedlo. Holky měly nějakou dobrou náladu a tak jsme se chvíli honili po chodbě. Potom jsem si šel chvíli odpočinout na škrabadlo, samozřejmě, že na šéfovské místo až nahoru a netrvalo to dlouho a krásně jsem tam usnul. Za chvíli jsem seskočil dolů a šel jsem si lehnout na polštářek a odpočívám.

14. listopad 2010 17:23:39

Ráno jsem opět vyrazil na svoji pochůzku. Dneska to byla paráda. Sluníčko už svítilo od rána a jaké bylo krásné teploučko. To bylo bezva. Proběhl jsem si svoje nejdůležitější místečka a jako vzorný kocourek jsem se šel paničce ukázat. Ale jenom kouknout a už jsem zase utíkal ven. Honem jsem skočil za plot, podívat se na ptáčky a potom jsem se proběhl po dvorku a šel jsem zase domů. Tak jsem to vlastně dělal celé dopoledne. Mezitím jsem si občas dal kolečko, z balkonu na dvorek a zase po schodech domů a znovu přes balkon na dvorek. Po obědě jsem šel zase ven. Odpoledne dorazili na dvorek i páníci. To bylo prima, protože panička mě proháněla s větvičkama a já jsem měl hned co dělat. Potom jsem byl zvědavý jak to vypadá v krmítku a počkal jsem si až se panička přiblíží ke krmítku a hupnul jsem jí za krk a už jsem koukal do budky. Na strom se mi teda vůbec nechtělo, tak panička tu budku vzala a zavěsila ji na spodní větev a já jsem to tam mohl pěkně prozkoumat. Taky jsem ochutnal, co tam ti opeřenci mají dobrého a musím přiznat, že mě to docela chutnalo. Když panička viděla, že bych snad byl schopný všechno jim to sníst, tak budku vzala a zase ji zavěsila zpátky do koruny stromu. Ale až zase dostanu chuť na tu baštu, co jim tam dává, tak si vylezu na strom a zase jim trochu ochutnám. Když páníci odešli, tak jsem šel ještě za plot, abych zase omrknul ty ptáčky, potom jsem se ještě proběhnul po dvorku a šel jsem domů také. Pořádně jsem se nabaštil a šel jsem odpočívat. Nejdříve jsem se umyl a pak jsem vyskočil v obýváku na tu nejvyšší skříňku a tak jsem se hezky uložil ke spaní. Jenomže panička přišla a řekla mi, že mi to tam vůbec nesluší. Tak jsem skočil dolů a lehl jsem si na polštářek na gauči a tady si hezky odpočívám.

13. listopad 2010 19:36:14

Včera večer venku pršelo a já jsem spal. Když jsem se probral, nějak před půlnocí, tak jsem si říkal, že by bylo bezvadné jít ven. Hned jsem to na paničku mňouknul a ona mi sice řekla, že tam prší, ale oblékla mi kšíry a domluvili jsme se, že budeme pod střechou abychom nezmokli. My jsme ale měli štěstí, protože jak jsme vyšli na dvorek, tak už bylo po dešti, pěkně jsme se procházeli po dvorku a potom jsme šli ještě i na ulici. Bylo to prima, takhle pozdě, vlastně už v noci. Když jsme se vrátili, panička mě sundala kšíry a netrvalo to dlouho a už jsme slyšeli, jak déšť znovu buší do oken. To jsme teda měli štěstí.
Ráno, když jsem se dostal ven, tak jsem zase vyrazil na kontrolu svých místeček a jak jsem to proběhnul, hned jsem se běžel ukázat paničce. Dneska teda venku bylo teplo, ale ten hrozný vítr foukal zase celý den. Když jsem se nasnídal, tak jsem vyrazil znovu. Šel jsem rovnou k sousedům do zahrady, tam jsem se přikrčil do té vysoké trávy a pozoroval jsem ptáčky. Tam jich dneska zase bylo, létali mi přímo nad hlavou. To bylo něco. Tak jsem měla dneska celý den o zábavu postaráno. Vždy jsem jen odběhl ukázat se a zase jsem utíkal ven. Když už se začalo šeřit, tak jsem se nějak na ty ptáčky zadíval a úplně jsem zapomněl, že bych měl jít domů. Ale panička ta na to myslela. Už mě volala. Ale já jsem schválně dělal, že neslyším a čekal jsem až přijde k plotu. Ona si tam vylezela na beton, aby viděla do té zahrady a v tom jsem vyrazil. Skočil jsem na plot a jak tam panička stála, tak jsem jí skočil za krk a pěkně jsem se nechal snést až dolů. To jsem to teda vymyslel primově. Už nemusím skákat z plotu a mám to až s donáškou. Když už jsem byl doma, tak panička zase uklízela do skříně prádlo. V tom jsem si vzpomněl, jak se mi tam líbilo, tak jsem toho využil, že je skříň otevřená a skočil jsem do ní. Trefil jsem se dobře, přímo do ubrusů. Trochu jsem je tam přerovnal a v tom přišla panička. Hned začala nadávat a já, aby to nebylo na mě, tak jsem si přelezl až dozadu, na jiný štůsek. Tam jsou taky ubrusy, ale vánoční a hezky jsem si do nich lehl. Jenomže místo toho, aby panička měla radost jaký jsem hodný a vzorný, jak umím hezky ležet, tak mě tam odtud uplně klidně vyhnala. Tak jsem teda odešel, šel jsem do kuchyně a protože jsem vůbec nikde neviděl naše holky, tak jsem trochu prohnal myšku a šel jsem si lehnout na gauč a odpočívám.

12. listopad 2010 18:02:01

Ráno jsem chtěl jít ven. Ale zase jsem se musel s paničkou dohadovat, protože mě tam nechtěla tak brzo pustit. Když jsem se konečně dočkal, tak jsem zase vyletěl jako střela. Honem jsem si proběhl nejdůležitější místečka a šel jsem se ukázat. Dneska ani zima nebyla, ale zase byl docela velký vítr. Takže jsem se dost často chodil paničce ukazovat. Ona měla radost, jaký jsem šikovný a já se při tom vždycky alespoň ohřál. Jenomže já jsem venku musel být. Tam bylo zase tolik ptáčků. A já jsem měl co pozorovat. Doma mě to stejně nebaví. Protože holky jenom spí a vůbec se nechtějí ani honit. To jsem si zkusil, když jsem zahlédl Kikinu na dvorku. Hned jsem za ní běžel a ona místo toho, aby byla ráda, že jí chci trochu prohnat, tak raději utekla domů. O Zuzce ani nemluvím. Ta se šla podívat na balkon a na dvorku jsem jí vůbec neviděl. Když jsem jí chtěl prohnat alespoň doma, tak na mě zasyčela a bylo to. Naštěstí Míša je trochu aktivní, ale také to není nic moc. Jsou to prostě lenošky. Odpoledne šel páník na dvorek. To jsem byl rád, hned jsem k němu utíkal. Trochu mě prohnal s provázkem, ale také se mu venku nelíbilo a brzo mi utekl. Jak odešel, tak jsem si ještě honem proběhl ta nejdůležitější místečka a šel jsem sám dobrovolně také domů. Panička zrovna měla otevřené okno, tak jsem si do něho sedl a díval jsem se ven. Chvilku jsem tam vydržel a potom jsem si šel na můj polštářek trochu odpočinout. Nějak mě to povětří zmohlo a já jsem krásně usnul a pořád ještě spím.

11. listopad 2010 18:18:57

Dneska v noci jsem skoro pořád zpíval. Já jsem totiž včera dorazil moc brzo domů a spal jsem. Takže v noci jsem měl vyspáno a pořádně jsem si prozpěvoval. Taky jsem dostal od paničky pěkně vynadáno. Asi jsem jí hodně rozčiloval, protože úplně na mě vyskočila i z postele a nadávala mi. Ale já jsem za to nemohl. Spát už se mi nechtělo a co jsem teda měl dělat.
Ráno, když panička uznala, že už je ten správný čas a otevřela dveře, tak jsem teda vyrazil. Jů, tam byla pořádná zima. Ale mě to vůbec nevadilo a honem jsem utíkal na ta svoje místečka. Honem jsem provedl kontrolu a běžel jsem zase domů. Tak jsem to vlastně dělal celé dopoledne. Každou chvíli jsem se chodil paničce ukázat, aby neměla starost. Ona teda byla pořád zima a to byl ten hlavní důvod, já jsem se totiž chodil ohřívat. Celý den jsem běhal po dvorku, a občas jsem skočil za plot a pozoroval jsem tam na zahradě ptáčky. To je primová zábava. Jenom kdyby bylo trošičku tepleji, abych pořád nemusel odbíhat domů se zahřát.
Když se začalo šeřit, tak mě panička zavolala, že už mám jít domů, moc se mi teda nechtělo, ale šel jsem. Na chviličku jsem se uvelebil do křesílka, odpočinul jsem si a pak jsem si řekl, že už jsem doma dost dlouho a že bych mohl jít zase ven. Jenomže už to prý nejde. Zazpíval jsem paničce u dveří,aby mě pustila a ona místo toho, aby otevřela dveře, tak přinesla balonek a hráli jsme si spolu na chodbě. Docela mě to bavilo a lítal jsem za ním jako blázen. Potom jsme se přesunuli domů a hráli jsme si v tunelu. Panička vzala myšku a schovávala jí pod tunel a do tunelu a já jí chytal. To bylo prima. Před chvilkou jsem se nabaštil a už jsem na gauči na polštářku a myslím si, že to nebude dlouho trvat a trochu si schrupnu.

10. listopad 2010 19:12:51

Ráno jsem zase jako každý den spěchal ven. Sotva jsem vyběhnul, pěkně jsem se lekl. Po včerejším sluníčku nebylo nikde ani památky a celý dvorek byl schovaný do bílé mlhy. Až jsem zapochyboval, jestli do toho mám vůbec vkročit nebo se raději vrátit domů. Ale moje potřeba každé ráno oběhnout důležitá místečka byla silnější, a tak jsem do toho vyběhnul. Byla docela pěkná zima. V rychlosti jsem mrknul před plot k sousedům, prošel jsem zahrádku a šel jsem zpátky domů. Trochu jsem se ohřál, dal jsem si snídani a vyrazil jsem nanovo. Pořád byla mlha, ale už nebyla tak moc hustá jako ráno. Vyskočil jsem si na plot a odtamtud jsem zjistil, že u sousedů v zahradě sedí v keři spousta sýkorek. Tak jsem tam hupnul za nimi a díval se na ně. Jen čas od času jsem zaběhl domů, abych se ukázal paničce a nebo jsem šel k nám na dvorek zkontrolovat krmítko na stromě, jestli tam náhodou taky není nějaká ta sýkorka. Přes poledne na malou chviličku vysvitlo sluníčko. Využil jsem toho. Vyskočil jsem si na pergolu a myslel jsem si, že si budu chvíli nahřívat kožíšek. Jenomže než jsem si stačil udělat pohodlí, sluníčko se schovalo a víc se mi neukázalo. Chvíli jsem na něj na pergole čekal, a když se navracelo, šel jsem se ještě mrknout k sousedům. Protože byla pěkná zima, sebral jsem se šel jsem domů. Lehnul jsem si na gauč na polštářek a až na malé přestávky tam odpočívám doposud.

9. listopad 2010 18:27:39

Já už jsem se dneska zase nemohl dočkat až vyrazím ven. Jenomže panička si zase vzala do hlavy, že ještě ven jít nemůžu, protože je tam strašná mlha k tomu ještě pořádná zima. Pořád jsem jí přemlouval, ale kdepak. Pustila mě tam až po osmé hodině. Tak pozdě, to je hrůza. Já jsem teda vyběhl ven, ale měla pravdu. Byla pěkná zima a pořádná mlha. Stejně jsem vyrazil, alespoň na ta nejdůležitější místečka a honem jsem utíkal domů. Dal jsem si menší snídani a šel jsem zase znovu. Skočil jsem za plot a tam na keři bylo plno ptáčků. Tak jsem je chvíli pozoroval, ale fakt byla zima, tak jsem šel zase domů. Potom už to netrvalo dlouho, mlha se ztratila a hned začalo krásně svítit sluníčko. To bylo nádherné. A jak pěkně hřálo. Tak jsem se proběhnul po dvorku a šel se podívat na balkon. Jen jsem se tam uložil na koberci, že si trochu nahřeju kožíšek, kouknu se před sebe k sousedům na lešení a tam se vyhřívaly dvě kočičky. Takové fešandy. Hned jsem seskočil dolů a běžel se na ně podívat. Myslel jsem si, že si s nima chvíli popovídám, ale ony mi utekly. Tak jsem seskočil na dvorek a jak se tak procházím, v tom jsem zahlédl, že na sousedovic střeše, která sousedí s naší střechou na letní kuchyni, se jedna ta kráska prochází. Honem jsem vyskočil na střechu a šel se na ní podívat. Já teda nevím proč, ale zase utekla. Jak jsem se tak na té střeše rozhlížel, tak jsem zjistil, že na stromě je zavěšené krmítko pro ptáčky. V tom jsem zahlédl paničku, že je na dvorku a stojí u krmítka a něco jim tam dávala. V tom zmatku, jak jsem chtěl honem skočit dolů, jsem si spletl trasu kudy chodím a namířil jsem si to rovnou na střechu pergoly. Jenomže, to už panička viděla, že zmatkuju a šla mě zachránit. Nastavila mi záda a já jsem jí na ně skočil. Zůstal jsem paničce sedět za krkem a nechal jsem se přenést ke stromu. Přelezl jsem na strom a prohlédnul jsem si krmítko hezky zblízka. Jenomže, ptáčci tam nebyli, ani voňavá kůže, tak jsem slezl dolů. Potom jsem šel za plot. To jsem udělal dobře, protože tam bylo ptáčků a já jsem na ně číhal. Po obědě jsem se šel ještě projít a potom jsem pokračoval v číhání na ptáčky. Občas jsem se šel ukázat paničce. Najednou se začalo šeřit a tak jsem honem ještě proběhl nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Teď už ležím na křesílku a po té celodenní namáhavé práci odpočívám.

8. listopad 2010 18:33:56

Dneska ráno jsem po chvíli dohadování se s paničkou vyrazil ven. To bylo něco. Ani jsem tomu nemohl uvěřit, že už neprší. Já jsem měl takovou radost, že jsem si oběhl jen ta nejnutnější místečka a hned jsem musel letět domů, abych tu novinku mohl říct paničce. Jak jsem jí to řekl, už jsem letěl znovu. Zase jsem se trochu proběhl a hned jsem šel domů se ukázat. Nemohl jsem přece dopustit, že by panička měla o mě starost. Tak jsem to dělal vlasně celé dopoledne. Chodil jsem se ukazovat snad po deseti minutách. Zrovna, když jsem se byl paničce ukázat, tak jsem zjistil, že se k našemu baráku blíží listonoška. A hned jsem začal vrčet, aby se mi alespoň trošičku bála. Jenomže ona to asi neslyšela a klidně si zazvonila. Panička šla otevřít a když se vrátila, tak mi řekla, že paní listonoška mě přinesla dopis. Teda já jsem koukal, ona mi přinesla výhru ze soutěže. Hurá. Takový krásný míček, to je něco. To holky koukaly, když jsem jim ho ukázal, ty mě ho záviděly. Potom jsem šel zase ven. Taky jsem pozoroval ptáčky. Dneska u nás na dvorku bylo plno sýkorek, jé ty jsou krásné a těch hrdliček co lítalo. Asi měly taky radost, že neprší. Než se zašalo stmívat, tak jsem si ještě vše proběhnul, vše jsem překontroloval a šel jsem domů. Lehl jsem si v obýváku na gauči na polštářek a odpočívám. Ale musím se hrozně smát, protože panička každou chvilku chodí koukat, jestli jsem pořád na tom polštářku. Já se jí teda nedivím, ona ví proč to dělá. Já jsem se totiž včera večer ztratil. Panička něco dělala a hezky dlouho jí to rvalo než to zjistila, že její Honzíček není doma a že je ztracený. Začala prohledávat byt, běhala po chodbě, v dolejším bytě hledala a pořád nic. Byl jsem ztracený. Když už pomalu nevěděla kam se kouknout, to už mě hledali obě paničky i s páníkem, tak jí konečně napadlo, že byla ve skříni uklízet vyžehlené prádlo. Otevřela skříň a já jsem si tam klidně ležel stočený do klubíčka a vůbec mě tam nic nechybělo. Ani jsem nevyskočil a klidně jsem tam ležel dál. Panička musela nechat tu skříň otevřenou a pěkně počkat, až mě to tam přestane bavit a vylezu. Proto dneska pořád kouká jestli jsem na polštářku, abych se jí zase někam neschoval.

7. listopad 2010 18:24:10

Dneska ráno jsem se nemohl dočkat až vyběhnu ven. Nejdříve jsem měl potíže s paničkou, potom i s tou druhou. Obě si vzaly do hlavy, že je venku ošklivě a že bych měl raději být doma. Jenomže já jsem chtěl moc jít ven. Nakonec mě tam panička pustila a já jsem jim musel dát za pravdu, protože venku fakt pršelo. Stejně jsem vyběhl, ale letěl jsem jako blesk rovnou pod pergolu. Tam jsem se usadil a chvíli se jen tak rozhlížel. Dlouho jsem to nevydržel a šel jsem domů. Nasnídal jsem se a šel jsem zase ven. Ale bylo to tam pořád stejné. Tak jsem se alespoň i v tom dešti trochu proběhl po dvorku a šel jsem se schovat domů. Panička mě musela vysušit kožíšek a já jsem si šel potom lehnout na polštářek. Po obědě jsem to zase zkusil jít ven, ale tam se vůbec nic nezměnilo a ještě k tomu dešti se udělala strašná mlha. Tak jsem šel zase domů. Odpoledne jsem využil příležitosti, když panička otevřela dveře na balkon a vyběhnul jsem tam. Vůbec jsem se tam nezdržel a rovnou jsem seskočil na dvorek. Panička mi šla hned otevřít dveře a já jsem zase běžel domů. Už jsme se s paničkou domluvili, že to zkusíme chvíli na kšírách, ale s tím deštěm je to pořád horší a horší a já bych tak moc rád šel ven. Ale teď už jsem paničku přemluvil a jak dopíšeme deníček, tak půjdeme alespoň na chvíli a schováme se pod pergolou, abych mohl zjistit co je venku nového.

6. listopad 2010 18:47:26

Dneska v noci na mě nějak působila ta včerejší injekce. Večer jsem si lehnul na polštářek na gauč a spal jsem tam až do rána. Vzbudila mě až panička, když vstala a prošla kolem mě. Hned jsem byl ale připravený u dveří, abych se mohl jít proběhnout. Jenomže to zase hned nešlo, protože jsem se prý musel nejdřív trochu probrat, abych nevyběhnul z vyhřátého pelíšku rovnou do té zimy. Tak jsem to teda chvíli vydržel, a když konečně panička uznala, že už můžu vyrazit, vyběhnul jsem jako střela ze dveří. Jenomže jsem zjistil, že se po té injekci stále ještě necítím nejlépe, tak jsem se jen podíval na dvorek a během pěti minut jsem byl zpátky doma. Vrátil jsem se na gauč a ještě jsem se asi tak hodinku prospal. Když jsem se probudil, cítil jsem se už mnohem lépe. Protože jsem ani neměl chuť na snídani, dala mi panička tyčinku, jestli si vezmu alespoň tu. No byl nápad, abych nechtěl tyčinku. Okamžitě jsem jí snědl a ta mě fakt postavila na nohy. Šel jsem se projít na zahrádku a vrátil jsem se na pozdní snídani. Po ní jsem vyrazil k sousedům do zahrady. Uprostřed stojí vysoký smrk a v jeho koruně mají hrdličky hnízdo a zovna se tam slétaly. Sednul jsem si pod strom a číhal jsem na ně. Jen jsem si vždycky na chvilku odběhnul domů, abych se ukázal paničce, a hned jsem zase běžel sledovat ty opeřence. Po obědě jsem si na pár minut lehnul do křesla, ale pomyšlení na hrdličky mi nedalo spát, takže jsem je opět vyrazil zkontrolovat. Jenomže za chvíli začalo poprchávat a jen tak tak jsem stihnul doběhnout domů, než začalo pořádně lít. Tak jsem si lehnul na gauč a spal jsem. Potom jsem se proběhl po bytě, trochu jsem si protáhnul tělo na škrabadle a myslím si, že jestli už neprší, řeknu paničce a půjdeme se na chvíli projít ven.

5. listopad 2010 17:03:33

Během dopoledne jsem většinou pobíhal venku. Po ránu jsem si odbyl pochůzky na všech důležitých místech a pak jsem lítal po dvoře. Opět foukal vítr a já chytal listy a trávu, která se v tom větru vlnila. Občas jsem se šel domů ukázat a posilnit a zase jsem běžel ven. Sem tam vysvitlo sluníčko a já měl výbornou náladičku. To jsem totiž ještě netušil, co mě čeká. Po poledni jsem dorazil zase domů, nabaštil jsem se a chtěl jsem jít ven. Jenomže panička mezitím zavřela dveře a řekla mi, že teď musím být chvíli doma. Dlouho to netrvalo a páníci se začali někam chystat. Hned mi bylo jasné, že mě opět čeká hlídání. Ale zmýlil jsem se. Panička přinesla přepravku zcela proti mé vůli mě do ní nacpala, zavřala jí a někam mě vlekla. Začal jsem vystrkovat tlapky skrz mříže a křičel jsem na ní, že chci být doma, ale nenechala si to vymluvit. Donesla mě až do auta. Křičel jsem na, ať mě zase vysadí, že klidně budu hlídat až do večera, ale nebyla s ní žádná řeč. Páník nastartoval plechovku a jeli jsme. Tak jsem si řekl, že paničku naštvu a budu dělat, že je mi to úplně jedno a na důkaz toho jsem si začal pěkně hlasitě prozpěvovat. Celých osm kilometrů jsem zpíval jeden hit za druhým. Na parkovišti jsme vystoupili a panička mě nesla známou cestu. Už z té dálky jsem cítil, že mě nečeká nic dobrého. Ale zatnul jsem zuby a zpíval jsem dál na celé náměstí, až se za mnou kolemjdoucí otáčeli. Mé tušení bylo správné. Došli jsme až na vetrinu. V čekárně bylo pár pejsků, kteří tam způsobně seděli a čekali, až na ně přijde řada. Tak jsem jim navrhl, že bychom si mohli ten čas trochu zkrátit a zazpívat si společně. Tak dobří jako já nebyli, ale snažili se a taky občas přidali nějaký ten tón. Když přišla řada na mě, zpěv mě přešel. Zapřel jsem se v přepravce nohama a nechtěl jsem vylézt. Jenomže panička mě vydolovala. Paní doktorka si mě celého prohlédla, asi takového fešáka už dlouho neviděla:-) Ale pak dostala děsně hloupý nápad, že mi změří teplotu. Zařval jsem na ní, ale panička mě tak hloupě džela, že jsem nemohl utéct a žádné výstrahy ani cukání mi nepomohly. To mě naštvalo a rozhodnul jsem se, že zalezu do přepravky. Jenomže ta byla otočená a já nemohl najít vchod. Než se mi to podařilo, připravila si na mě paní doktorka injekci. Začal jsem ječet, že už se mi tam nelíbí a chci domů, ale nikdo mě neposlouchal. Tak jsem začal mrskat nohama a kroutil jsem celým tělem a tři útoky injekce jsem úspěšně odrazil. Jenomže vetrinářka byla rozhodnutá, že když už si pro mě tu injekci nachystala, tak že mi jí píchne stůj co stůj, a opravdu se jí to nakonec podařilo. Hned potom mě vpustila do přepravky. Zalezl jsem si až do koutku a začal jsem nadávat, že takhle jsem si ten výlet teda nepředstavoval. Když jsme vylezli z ordinace, otočil jsem se v přepravce tak, abych nemusel vůbec koukat na paničku a nemluvil jsem s ní. Celou cestu domů jsem ani nemňouknul, protože jsem byl uražený a řekl jsem si, že za tohle si panička nezaslouží, abych jí něco zpíval. Doma jsem vyběhnul z přepravky, natáhnul jsem se v kuchyni na zem a pořád jsem s nikým nemluvil. Až když druhá panička vyndala z tašky šunku, tak jsem si jí teda šel dát. Ne že bych se už nezlobil, ale bylo by mě líto té šunky, kdyby se měla zkazit:D Trochu jsem si odpočinul a šel jsem se ještě proběhnout. Teď už jsem doma a odpočívám na křesílku. S paničkou dneska asi vůbec mluvit nebudu, ale možná že se překonám a až mi dá tyčinku, tak si jí přece jenom vezmu:D

4. listopad 2010 19:15:05

Dneska foukal venku pěkný vítr. Byl sice dost nepříjemný, ale mě stejně nezastavil a hned jakmile mi panička otevřela dveře, tak jsem utíkal, abych překontroloval všechna důležitá místečka. Přitom jsem stačil prohnat i pár lístků, které běhaly za větrem po chodníku a vrátil jsem se domů na snídani. Chvilku jsem se zdržel doma. Trochu jsem se proběhnul po bytě, prohnal jsem holky a myšky a taky jsem šel zkontrolovat paničku, co vaří. Byla moc ráda, protože zrovna krájela masíčko a potřebovala někoho, kdo ho vyzkouší, jestli je dobré. Tak jsme se s holkama hned přihlásili. Potom jsem šel zase ven. Skočil jsem za plot a chtěl jsem se jít podívat do mojí oblíbené kůlny k sousedům. Jenomže jsem si vzpomněl na moje včerejší setkání se Strakáčem a řekl jsem si, že se včera choval opravdu hodně divně, tak jestli náhodou nechtěl získat mojí důvěru a nečeká, že ho dneska půjdu zase navštívit, a on na mě zaútočí. Raději jsem se otočil a šel jsem pryč. Jenomže jsem neskočil zpátky na dvorek, ale přeskočil jsem k druhým sousedům a šel jsem se podívat k nim do stodoly. To je o dost dál, než ta kůlna a taky je ta stodola mnohonásobně větší, takže je logické, že jsem se tam musel zdržet dlouho, abych si vše, alespoň zběžně prohlédl. Panička zase stála u plotu a volala mě, ale já jí neslyšel. Když už jsem si i já myslel, že už jsem tam docela dlouho, vylezl jsem vikýřem na střechu a šel jsem domů. Jak mě panička viděla, že se blížím, tak jsem na ní viděl, že mi bude zase nadávat. Rychle jsem proběhnul kolem ní a vyskočil jsem si u nás v kůlně nahoru až pod střechu, aby na mě nedosáhla. Naštěstí mi ale nenadávala, jen měla zase plno řečí o tom, že takhle daleko nemám chodit, ale co přesně říkala nevím, protože jsem jí neposlouchal. Raději jsem jí mňouknul, že mě tam pěkně vyhládlo, a dal jsem si oběd. Odpoledne jsem si lehnul na křeslo a chvilku jsem odpočíval. Pak šel páník na dvorek, tak jsem šel s ním. Nikam už jsem se raději nevydával a jen jsem pobíhal po zahrádce a na chvilku jsem si vyskočil na plot, abych se ještě jednou podíval, co je kde nového. Když šel páník domů, šel jsem taky. Lehnul jsem si na gauč na deku, pořádně jsem se umyl a usnul jsem. Když jsem se vyspal, proběhnul jsem se po bytě, prohnal jsem holky, popral jsem se s paničkou a teď si myslím, že už si půjdu zase odpočinout.

3. listopad 2010 18:07:39

Včera večer jsme šli s paničkou na procházku na kšírách. Byli jsme na ulici a nějak se mi tam nelíbilo. Každou chvilku tam projelo auto, taky nějací lidé tam přecházeli a to mě docela štvalo. Tak jsem na paničku mňouknul, že jdeme domů. Sice mi řekla, že to teda vůbec nestálo za to se oblékat, ale co, když se mi tam nelíbilo.
Ráno jsem se nemohl dočkat až půjdu ven. Ono je to s tím posunutím času nějaké divné. Ráno je brzo vidět a já bych nejraději vyrazil hned, ale panička mi tam prostě nepustí ať dělám, co dělám. Když už jsem se konečně dočkal, pořádně jsem proběhnul svoje nejdůležitější místečka. Protože jsem věděl, že panička za mnou nejde, tak místo do zahrady jsem si pěkně vyskočil na lešení. Pak jsem se šel ukázat domů. Teprve potom jsem vyrazi do té sousedovic zahrady a pořádně jsem to tam prozkoumal. Když jsem se vrátil domů, tak jsem se dozvěděl, že páníci jedou pryč. Takže je to jasné. Zase budu tvrdnout doma a hrát si na hlídacího psa. Holky šly spát hned, Míša raději utekla a na to hlídání jsem zbyl zase jenom já, sám. Ale mě je to jedno, já to zvládnu. Když se někdo přiblíží k našemu baráku, tak na něj vrčím a jsem si jist, že se každý parádně vyleká. Když se páníci vrátili. Podle nich brzo, ale trvalo jim to čtyři hodiny, tak jsem letěl ven. Jenomže panička na mě křičela, abych přišel na šunku, tak to jsem se musel vrátit. Když jsem jí měl řádně ochutnanou, tak pak už mě nebránilo nic k tomu, abych vyrazil ven. Byl sice vítr, ale mě to nevadí, já přece něco vydržím. Proběhnul jsem místečka a šel jsem domů. Pořádně jsem se najedl a vyrazil jsem ještě jednou. Jenomže, to už se začínalo šeřit a panička začala mít strach, abych se jí náhodou neztratil, tak se vypravila ven. To se nemělo stát. Protože zjistila, že já jsem u sousedů na zahradě, společně se strakáčem, se kterým jsme se onehdá tak popraly a normálně sedíme proti sobě a povídáme si. Já jsem myslel, že paničku trefí. Ona začala ječet, ať koukám mazat domů a já teda pro klid se zvedl a šel jsem. A nejlepší na tom bylo, že strakáč mě šel vyprovázet. Z toho byla panička úplně vedle. Šel jsem teda domů. Trochu jsem se protáhnul na škrabadle a teď ležím na polštářku a odpočívám.

2. listopad 2010 18:25:40

Dneska ráno jsem si myslel, že už by mohl být čas vyrazit ven, ale zase mě to nějak nevyšlo. Panička mi řekla, že je málo hodin a abych ještě spal. Moc se mi nechtělo, ale nakonec jsem si lehl a usnul jsem. Když jsem se potom probudil, tak to už byla i s paničku řeč. Dokonce ani nic nenamítala a šla mě pustit ven. Proběhnul jsem si všechna místečka a šel jsem domů. Panička měla radost, že jsem šikovný, že jsem se tak brzo přišel ukázat a já jsem mohl vyrazit znovu. Když jsem se vrátil, tak mi panička začala nabízet snídani. Tak jsem si myslel, že bych jí mohl udělat radost, tak jsem si hezky počkal až mi dá kapsičku do mističky a potom jsem to zahrabal a utekl jsem ven. Jen jsem slyšel jak panička nadává, ale to už jsem byl skoro venku. A řekl jsem si, že než se vrátím, tak jí to přejde. Když jsem si prošel zase nějaká místečka, podíval jsem se za plot k sousedům, tak jsem šel na tu snídani. Najedl jsem se a šel jsem za holkama na balkon. Jé, tam bylo pěkně. Krásně tam svítilo sluníčko a holky se tam vyhřívaly. Tak jsem se také na chvilku natáhnul na koberec, ale jen na chvíli. Nějaké dlouhé nahřívání, to není nic pro mě. Raději jsem seskočil na dvůr a trochu jsem se proběhnul a pak jsem šel omrknout k sousedům lešení. Odpoledne jsem běhal venku a každou chvíli jsem se chodil ukazovat. Vždy jsem slyšel jen samou chválu a mě to teda dělalo docela dobře. Odpoledne se paničky sebraly a odešly. Řekly mi, že se brzo vrátí, abych neměl strach. Vyskočil jsem do okna, abych jim zamával a čekal jsem na ně. Jenomže ta jejich chvíle trvala víc než hodinu a já jsem tam usnul. Ani jsem se neprobudil, když mi páník říkal, že jde ven a jestli jdu s ním. Já jsem ale stejně nemohl, musel jsem vyhlížet paničky. Jé to jsem byl rád, když jsem je zahlédnul, že už se vrací. Hezky jsem je přivítal a šel jsem na dvorek. Trochu jsem se tam ještě proběhnul a potom jsem šel domů. Najedl jsem se a lehl jsem si na polštářek a spal jsem až do večera.

1. listopad 2010 19:02:18

Včera večer jsem se po procházce pěkně prospal a po půlnoci jsem byl opět svěží a odhodlaný, že se půjdu zase mrknout ven. Nejprve jsem si sdnul před skříň, vzhlížel jsem se v zrcadle a pořádně jsem se umyl, abych venku trochu vypadal. Jenomže panička si vymyslela,že místo na procházku půjdeme spát. S tím jsem se nemohl v žádném případě smířit a začal jsem chodit od dveří na dvorek ke dveřím na ulici a odtamtud ke dveřím na balkon a zase znovu dokola a k tomu jsem si samozřejmě pěkně nahlas prozpěvoval. Pořád mi nikdo neotevíral, jen panička párkrát vstala z postele a snažila se mě přemlouvat, abych se uklidnil a šel spát. Jak už jsem ale psal, ani trochu se mi nechtělo, a tak když jsem nemohl jít ven, začal jsem prohánět holky. Moc se jim to nelíbilo a dlouho to nevydržely. Nakonec jsem se i já docela utahal, takže jsem si vyskočil k paničce do postele a spal jsem až do rána. Když jsem se probudil, začal jsem na paničku křičet, že už je ráno, tak aby rychle vstala a šla mi otevřít ven. Ale ona se začala vymlouvat, že je ještě málo hodin. Za to přece já nemůžu. Neměla si je včera přeřizovat. Dobře jsem jí viděl, jak si schválně posunuje ručičku o hodinu zpět, aby se ráno mohla vymlouvat a měla na to dokonce i důkaz. Šel jsem překontrolovat všechny východy ven, jestli náhodou někde není otevřeno, a když nebylo, vrátil jsem se zpátky k paničce do postele. Spát jsem ale už nešel, šel jsem paničku budit kousáním, když slovní varování nestačilo. Vrtal jsem se jí pod peřinu a kousal jí do ruky. Jednou se mi to trošinku nepovedlo a místo pod peřinu jsem se provrtal do povlaku a protože jsou tam knoflíky našité nějak moc blízko u sebe, musela mě panička odtamtud vytáhnout, protože jsem nemohl prolézt ven:-) Když mě to přestalo bavit, začal jsem prohánět holky, které už taky měly vyspáno a nudily se. Myslím, že to fakt ocenily, protože samou radostí ječely a syčely a prskaly. Pak konečně panička uznala, že to s tím posunem času o celou hodinu asi fakt přehnala a vstala a šla nás pustit ven. Proběhnul jsem si všechna důležitá místečka a vrátil jsem se na snídani. Chvíli jsem si hrál na škrabadle a zase jsem utíkal ven. Bylo docela hezky, tak jsem to musel využít. Šel jsem se podívat k sousedům do kůlny a pak zase k druhým sousedům na lešení. Odpoledne jsem se sebral a šel jsem domů. Chvíli jsem se díval na chodbě z okna, a pak jsem si řekl, že se ještě půjdu podívat ven. Jenomže už se pomalu začínalo šeřit a panička přišla s tím, že už bych mohl jít domů. Ani jsem nijak neodporoval a šel jsem. Nabaštil jsem se, lehnul jsem si do křesla a ještě stále v něm odpočívám. Ale myslím si, že až se prospím, půjdeme se s paničkou podívat ještě na chvíli na ulici.

31. říjen 2010 18:57:59

Dneska ráno jsem zjistil, že ta noc je nějaká dlouhá. Chtěl jsem vzbudit paničku a dozvěděl jsem se, že je málo hodin a abych šel ještě spát. Tak jsem teda šel. Když jsem se probudil, začal jsem hezky nahlas zpívat a než jsem se otočil, už mi šla panička otevírat dveře. Ale teda, dneska tam bylo strašně ošklivo. Mlha a pořádně to lezlo do kožíšku. Rychle jsem si proběhl nejnutnější místečka a šel jsem domů. Celé dopoledne jsem byl za vzorňáka. Pořád jsem se chodil domů ohřívat, teda podle paničky ukazovat. Také jsem se zúčastnil toho výlovu myší. Akorát jsem se přišel podívat domů a ta akce začínala. To snad ani není možné, kolik jich panička vylovila. Ale dlouho jsem se nezdržel a šel jsem zase ven. Po obědě jsem se uložil na koberci na balkoně. Tam bylo krásně. Sluníčko už začalo svítit a krásně mi hřálo do kožíšku. Jak jsem tam tak ležel, nespouštěl jsem oči ze sousedovic lešení. Ono totiž z našeho balkonu je na něj krásně vidět. Nevydržel jsem to a seskočil jsem dolů z balkonu a šup na lešení. Trochu jsem se po něm prošel a běžel jsem domů. To panička koukala, když jsem se objevil v kuchyni. Ona si totiž myslela, že pořád ležím na balkoně. Hned jsem na ní mňouknul, aby mi otevřela dveře a šel jsem zase na balkon. Odpoledne jsem se trochu proběhnul ještě po dvorku, dokonce jsem šel i do sousedovic zahrady a potom jsem šel dobrovolně, sám od sebe domů. Lehnul jsem si do křesílka a pěkně si tu spím. No, vždyť to říkám, že jsem dneska vzorňák. Taky si myslím, že určitě půjdeme večer s paničkou na procházku. Už se na ní těším.

30. říjen 2010 19:02:19

Dneska ráno jsem k tomu buzení paničky musel přidat i zpěv. Vzbudilo jí to, to je pravda, ale stejně nevstala a dokonce mi řekla, že mě stejně nepustí ven, protože je tam pod nulou a venku je pořádná jinovatka. Tak prý se mám uklidnit a počkat si až vykoukne sluníčko. No to mě teda pěkně naštvalo, když já už jsem tak chtěl jít ven. Panička potom vstala a domlouvala mi, že bych venku nastydnul, tak ať ještě chvíli počkám. Co jsem teda mohl dělat. Když jsem se konečně dočkal a vyběhnul jsem ven, musel jsem dát paničce za pravdu. Skutečně venku byla pořádná kosa. Ale co, nejsem žádná bábovka a hned jsem letěl na ta svá nejdůležitější místečka. Pak jsem se šel ukázat paničce. Ta se mi smála, protože normálně chodím tak asi za hodinu a dneska jsem se přišel ukázat po deseti minutách. V tomto časovém intervalu jsem se chodil ukazovat několikrát za sebou. Ale panička dobře věděla, že to tentokráte není ukazování, ale docela obyčejné ohřívání. Když už pak sluníčko začalo trochu hřát, hned to bylo veselejší. To jsem vyrazil i za plot k sousedům do zahrady. Pořádně jsem to tam prozkoumal a šel jsem na dvorek. Pak jsem si vymyslel, že u druhých sousedů na lešení nikdo není, tak jsem se tam vypravil. Tam je rozhled, to je lepší než na plotě. Jenomže to mě zase panička nadává, abych tam nechodil. Nevím proč, když se mi tam tak líbí. Tak jsem šel dolů a jak panička nekoukala, už jsem tam byl zase. Odpoledne byli venku i páníci, tak nás panička prohnala s provázkem a taky jsem trochu prohnal Zuzku. Ona jen tak posedávala, tak jsem si řekl, že potřebuje prohnat, tak jsem se do ní pustil. Ale ona byla mazaná, vběhla do chodby a měl jsem po radosti. Ale mě to nevadilo, proběhnul jsem se sám. Potom páníci odešli a já jsem ještě jednou skočil za plot, potom na lešení, trochu jsem se proběhl a šel jsem domů také. Jak se sluníčko schovalo, už byla zase zima. Tak jsem šel na křesílko a hezky na něm odpočívám

29. říjen 2010 17:46:19

Ráno jsem chtěl vzbudit paničku, ale moje snaha byla marná. Tak jsem šel vzbudit tu druhou. Tam jsem dopadl stejně. Prý mám počkat, až bude venku tepleji. Já nevím, co ty paničky pořád mají. Mám kožich a myslím si, že dostatečně teplý a kdyby náhodou mě byla zima, tak bych šel přece domů. Jenomže tohleto ony nepochopí. Když jsem se konečně dočkal a mohl jsem vyrazit, tak jsem zjistil, že je venku opravdu zima, ale vyběhl jsem jakoby nic, nejsem přece nějaký ufňukánek. Pořádně jsem proběhnul všechna důležitá místečka, prošel jsem i sousedovic zahradu, proběhl jsem dvorek a když jsem myslel, že už je tak akorát čas jít se paničce ukázat, tak jsem šel domů. Měl jsem to fakt akorát, protože mě moc chválila, že jsem šikovný kocourek. Kdyby to bylo pozdě, dostal bych vynadáno. Vyslechl jsem si tu chválu, nasnídal jsem se a šel jsem znovu ven. To už pomalu začínalo hřát sluníčko. Pak jsem zjistil, že jsou holky na balkoně, tak jsem šel za nima. Chvíli jsem tam zůstal, trochu jsem si nahřál kožíšek, ale to mě teda moc nebavilo, tak jsem z balkonu vyskočil na střechu a trochu se porozhlédnul po okolí z výšky. Po obědě jsem se trochu proběhl po dvorku a potom jsem se vypravil k sousedům. Mezitím než jsem se vrátil, dorazili na dvorek i páníci. Páník nás pohonil s provázkem a my jsme zase řádili jako šílenci. Když páníci odešli, tak jsem si za chvíli řekl, že bych si mohl jít dát nějakou svačinku. Šel jsem domů a když jsem se nabaštil, tak jsem si chtěl vyskočit, jak u mě bývá po jídle zvykem, nahoru na škrabadlo, abych se mohl po jídle pořádně umýt. Jenomže jsem vyskočil do přeposledního patra a zjistil jsem, že nahoře leží Zuzka. Chtěl jsem ji vyhnat, ale ona se nedala. Tak jsem musel odejít. Já teda pod ní ležet nebudu, jsem přece šéf. Ale já jsem i mazaný, šel jsem na chodbu, vyskočil jsem si nahoru na skříň a hned jsem byl o kus výš než ona. Tam jsem se umyl, seskočil jsem dolů a šel jsem ven. Ještě jsem to trochu omrknul u sousedů v zahradě, ale protože už se sluníčko dávno schovalo za sousedovic dům, tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesílka a odpočívám.

28. říjen 2010 19:00:21

Dneska k ránu mě probudil déšť jak bubnoval do okna. Hned jsem měl po náladě, protože už jsem viděl, že budu muset celý den sedět doma schovaný a jen se dívat z okna. Naštěstí bylo ještě hodně brzo, tak jsem zatočil do klubíčka v křesle a spal jsem dál. Když jsem vstal a panička mě pustila ven, bylo sice ještě mokro, ale už nepršelo. Proběhnul jsem si moje místečka a šel jsem se podívat domů. Prošel jsem se po bytě a šel jsem zase ven. Vyskočil jsem si na plot a odtamtud jsem přeskočil k sousedům na lešení. Pořádně jsem si to tam prošel a vrátil jsem se na zahrádku. Tam jsem si lehnul pod keř na polystyrén a pozoroval jsem, jestli se v mém dohledu neděje něco zvláštního. Nic moc jsem tam neviděl, jen občas přiletěl na strom nějaký ptáček. Odpoledne přišel ven páník, a tak jsem s ním šel zase do skleníku. Když mi utekl domů, šel jsem se podívat ještě na chvíli za plot a jakmile se scholvalo sluníčko, šel jsem domů taky. Trochu jsem prohnal Kikinu, na chvíli jsem se usadil na naší dece, a pak jsem se přestěhoval na gauč na polštářek a teď na něm odpočívám.

27. říjen 2010 19:32:41

Dneska celý den svítilo sluníčko a docela i hezky hřálo, ale ve stínu už to bylo mnohem horší. Ale stejně jsem od rána až do odpoledne běhal venku. Jen jsem se vždycky na chvíli přišel ohřát a ukázat se paničce a zase jsem utíkal. Jen po obědě jsem se na chvíli uložil do křesla a usnul jsem. Odpoledne šel páník ven, tak jsem tam byl s ním. Pomáhal jsem mu v dílně a pak jsme šli do skleníku. Tam bylo hezky teploučko. O to větší šok byl, když jsme vylezli ven. Sluníčko se už začínalo schovávat, a tak jsem se šel schovat taky. Trochu jsem si odpočinul a před malou chvilkou už jsem se vrátil z večerní procházky. Dneska jsme to docela odbyli. Panička totiž vyvážela před barák popelnici a jak jsem viděl, že se blíží ke dveřím, tak jsem stál v první řadě a hlásil jsem jí, že chci taky ven. Jenomže ona si zase vzpomněla na ty děsné kšíry a tvrdila mi, že bez nich jít nemůžu. Tak jsem si je teda nechal nasadit, abych se tam mohl taky podívat. Jenom jsme se prošli kolem baráku a šli jsme zase zpátky. Je tam docela pěkná zima. Teď tady sedím a musím si pořádně umýt místa, kde jsem měl ty kšíry, protože mě vždycky hrozně umažou:-) A až to budu mít hotové, tak si určitě vyskočím na gauč na polštářek a budu spát.

26. říjen 2010 19:27:47

Ráno jsem chtěl jít ven, ale panička mě tam nepustila a řekla mi, že budu muset vydržet celý den doma. To mě teda hodně naštvalo, ale bohužel jsem s tím nemohl nic dělat. Během chvíle se páníci sebrali a odjeli pryč. Šel jsem je vyprovodit ke dveřím a vyskočil jsem si na chodbě do okna a díval jsem se jak odjíždí. Ještě chvíli jsem tam poseděl a sledoval jsem, co se děje na ulici a pak jsem si šel lehnout do pelíšku a celý den jsem prospal. Jen občas jsem se šel podívat z okna, jestli už náhodou páníci nejedou domů. Když se konečně vrátili, hned jsem utíkal na dvorek. Dlouho jsem si to tam neužíval, protože už se pomalu šeřilo a byla tam pěkná zima. Tak jsem si proběhnul moje nejnutnější místečka a šel jsem domů. Stejně jsem během doby, kdy jsem mohl být venku, musel neustále odbíhat domů, abych se podíval, co mi páníci přivezli a taky jsem se musel chodit dívat na paničku, protože se mi po ní za celý den moc stýskalo. Taky jsem objevil na stole prázdnou tašku, tak jsem si do ní vlezl, hezky jsem se tam uvelebil, umyl jsem se v ní a dokonce jsem se v ní nechal přenést do druhé místnosti. Pak jsem se šel ještě na chviličku proběhnout, ale to už byla veliká tma, tak jsem dobrovolně odešl domů. Prošel jsem se po bytě a našel jsem košík na nákup, na jehož dně byla složená ta pěkná taška. Tak jsem si do košíku skočil, uvelebil jsem se tam a už pomalu usínám.

25. říjen 2010 19:09:21

Dneska ráno jsem šel ven. Proběhnul jsem si svoje místečka, trochu jsem se prošel po dvorku a šel se domů ukázat. Panička si myslela, že jdu na snídani, ale já jsem jí ještě nechtěl. Porozhlédnul jsem se trochu doma, abych měl přehled, co se děje a protože bylo vše v pořádku, tak jsem vyrazil znovu. Skočil jsem si za plot, prošel zahradu a vrátil jsem se na dvorek. Usadil jsem se na polystyrén pod keříkem, chvíli jsem pozoroval stromy, jestli nepřiletí nějaký ptáček a protože se zase nic nedělo, tak jsem se rozhodl jít na tu snídani. Potom jsem šel ještě ven. Ještě před obědem jsem se vrátil, lehnul jsem si do křesílka a spal jsem až do odpoledne. Když jsem se probudil, tak jsem z okna viděl, jak venku krásně svítí sluníčko, tak jsem řekl paničce, ža chci jít ven, aby mi šla otevřít. Ještě jsem se trochu proběhl a šel jsem domů. Usadil jsem se na škrabadle a chvíli jsem dělal šéfa. Potom jsem si lehnul zase do křesílka a šel jsem odpočívat. Myslím si, že budu spát. A až se vyspím, tak to už bude tma a my určitě s paničkou půjdeme zase na procházku. Jako včera, to bylo moc pěkné.

24. říjen 2010 17:05:53

Dneska ráno jsem si trochu přivstal. Pokoušel jsem se vzbudit paničku, ale té se vůbec nechtělo vstávat. Dokonce mi řekla, že není blázen, aby kvůli mě vylezala z postele ráno v pět hodin. A že prý udělám nejlépe, když půjdu spát. To teda určitě. Tak jsem šel za druhou paničkou a tam jsem se dozvěděl něco podobného. Tak jsem šel do obýváku na polštářek, lehnul jsem si a ještě jsem nakonec usnul. Když jsem se dostal ven, tak jsem letěl prozkoumat nejdůležitější místečka a šel jsem domů na snídani. Najedl jsem se a hned jsem zase utíkal ven. Venku byl teda dneska celý den pěkný vítr. Ale mě to nevadilo, pozoroval jsem lupínky, jak je vítr honil po zemi a taky jsem mu trochu pomohl a taky jsem je honil a najednou jsem uviděl, že na jabloni sedí sýkorky. Bylo jich tam najednou pět. Tak jsem je pozoroval až do té doby než uletěly. Taky se na mě přišla panička podívat, ale dneska se venku moc dlouho nezdržela, protože byl ten vítr a to jí to tam moc nebavilo. Odpoledne dorazil na zahrádku páník. Tak jsem mu pomáhal a potom jsme šli spolu do skleníku zasadit nějaké kytky. To jsem mu také pomáhal. Potom jsem tam zůstal zase sám. Už mě to ale také moc nebavilo. Tak jsem šel domů. Lehl jsem si do křesílka a ještě teď odpočívám. Možná, že dneska půjdeme ven. Včera nám to totiž nevyšlo. Já jsem byl z toho celodenního lítání venku nějak moc utahaný, tak jsem spal a tu mojí večerní procházku jsem prostě zaspal. Tak uvidím dneska jak to dopadne. Snad se včas probudím abychom mohli s paničkou vyrazit.

23. říjen 2010 19:33:46

Včera večer jsem paničce musel připomenout, že bychom mohli jít na procházku. Hned mi to schválila a já vyletěl jako střela rovnou na chodbu ke věšáku, protože tam visí moje kšíry. Panička je sundala z věšáku a už mi je oblékala. Já jsem to nemohl vydržet, jak moc už jsem chtěl být na ulici. A musel jsem čekat, až se panička oblékne. Vyběhnul jsem ven a pěkně jsme si prošli celou ulici a protože už jsem šikulka a umím na kšírách pěkně chodit, tak jsme ji prošli dvakrát. Potom už i druhá panička vyšla ven do dveří a myslela si, že už bychom mohli jít domů, tak jsem jí ještě musel ukázat, jak to krásně na té ulici umím. Ta teda koukala. No, ale za chvíli už jsme se opravdu vrátili. To bylo pěkné, moc se mi to líbilo. Potom jsem si lehnul na křesílko a musel jsem po té tůře odpočívat. V noci asi tak v půl druhé jsem si řekl, že je venku tma a my bychom mohli znovu vyrazit na procházku. Jenomže panička mi řekla, že prý jsem se asi zbláznil a že v noci se spí, tak ať koukám rychle chrnět. To se mi teda nechtělo. Tak jsem si vyskočil na skříň a pěkně jsem jí k tomu spaní zpíval. Jé a to se jí nelíbilo, hned mi nadávala, abych koukal být potichu a spal.
Ráno jsem měl zase stejné potíže jako každý den. Já už nevím co mám dělat. Ale panička si prostě vzala do hlavy, že po ránu je venku hrozná zima a za nic na světě mě ven nepustila. Dokonce jsem ji ani nemusel tahat z postele, vstávala sama, ale ven prý můžu až později, až bude trochu tepleji. Ona to fakt vydržela, ale já už jsem tam moc chtěl. Ona si totiž vůbec neumí představit co já mám starostí a co všechno musím zařídit. Když už konečně panička uznala, že je možné jít ven, tak mi otevžela dveře. Já jsem vyběhl, ale pěkně jsem se lekl, ona tam skutečně byla pořádná zima. Tráva byla bílá, ale já jsem dělal, že mi to nevadí. Rychle jsem všechno důležité proběhnul a šel se domů ohřát. Později už sluníčko začalo trochu hřát a hned to bylo veselejší. Dokonce tam za mnou na dvorek přišel i páník a pak za chvíli dorazila i moje panička, tak jsem byl spokojený. Chvíli jsem se procházel po dvorku a pak jsem dostal nápad. Vyskočil jsem na plot a hned vedle plotu mají zase druzí sousedi postavené lešení. Skočil jsem na něj a už jsem prozkoumával u nich na balkoně co tam mají. Nakonec jsem přešel po tom lešení a koukal jsem jim do okna. To už ale panička na mě ječela, abych koukal mazat domů. Jenomže já jsem si to musel napřed pořádně prozkoumat. Až teprve potom jsem seskočil zase na plot a skočil na dvorek. Ta mi nadávala, ale mě to nevadí. Protože za chvíli šla domů a já jsem si tam v klidu mohl vylézt ještě jednou. Teď už jsem měl na ten průzkum dost času a hlavně klid. Když jsem se vrátil na dvorek, tak jsem se usadil na mém polystyrénu pod keříky a pozoroval jsem lupínky, jak je honil vítr. To bylo fajn, já na ně koukal hodně dlouho. Po obědě jsem byl chvíli na balkoně a pak jsem šel zase na dvorek. Šel jsem se taky mrknout k sousedům do zahrady a pak přišly paničky za mnou na dvorek. Trochu jsem se prohnal s provázkem a taky s Míšou. Zuzka s Kikinou ty jsou fakt hrozné. Jen jsem měl malinkou snahu je trochu prohnat, vždyť by to tak potřebovaly, jen se válí a spí. Jenomže jak to mohlo dopadnout. Ony na mě začaly vrčet a syčet, nakonec na nás vlítla i panička a holky začala chlácholit a mě samozřejmě vynadala. Tak jsem je raději nechal být, ať je klid, ještě jsem se proběhl a pak jsem šel domů. Už mě to venku samotného nebavilo. Lehl jsem si do křesla a za chvíli jsem spal. Teď pokukuju po hodinách a myslím si, že už se blíží čas na tyčinku. Potom se ještě trochu prospím a pak bychom mohli zase s paničkou vyrazit na procházku.

22. říjen 2010 17:04:30

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Jenomže se opakovalo to, co skoro každý den. Jenom s tím rozdílem, že panička vstala, ale ven mě pořád nechtěla pustit. Co já jsem se nalítal ke dveřím a jen jsem musel poslouchat, že ještě ne, protože je tam veliká zima. Prý byl jeden stupeň pod nulou. Co to je? Mě to přece vůbec nevadí. Mám kožíšek a to mě stačí. A jestli je paničce zima, tak ať ven nechodí, ale já tam chci. Nakonec se přece jen rozhodla a pustila mě tam. Řekla mi, abych se rychle proběhnul a přišel honem domů se ohřát. Tak jsem to tak udělal. Ohřál jsem se a letěl jsem znovu. Ona tam fakt byla zima, ale já dělal jako, že mi to vůbec nevadí. Ještě jednou jsem si proběhl ta nejdůležitější místečka a šel jsem domů. Panička byla ráda a chválila mě, že prý jsem šikovný, když jsem raději doma. Trochu jsem se prošel po bytě, vyskočil jsem si do okna na pelíšek a sledoval jsem co je venku nového. Já jsem totiž včera večer byl na procházce a pěkně na ulici. To byla paráda. Pěkně jsem paničku prohnal po celé ulici. Ta koukala, jak mě to běželo. My jsme se vždycky jen tak procházeli okolo našeho baráku a teď jsem jí pěkně protáhnul skoro po celé ulici. Taky jsme si s paničkou slíbili, že dneska večer půjdeme zase. Uvidíme, jak to dopadne. Ale myslím si, že dobře, že určitě půjdeme. Včera se mi to moc líbilo, ani ty kšíry mě nějak nevadily. Odpoledne jsem šel ven. Sluníčko krásně svítilo a já jsem se pořádně proběhl. Šel jsem i k sousedům na zahradu, ale jen na chvíli. Šel jsem se podívat domů, ale to jsem neměl dělat. Jen jsem vlezl do kuchyně, už panička křičela, že jdu akorát, protože mi musí prý dát taky prášek na červíky. Kikina už ho dostala a teď prý je řada na mě. Fuj, taková hrůza. Že já jsem vůbec chodil domů. Jenomže než jsem se vzpamatoval, panička už mě držela a už mi otevírala tlamku a už jsem ho tam měl. Chvíli mě podržela a já jsem ho spolknul. Tak teda jsem si řekl, že panička je pěkná zrádkyně, protože se jdu na ní podívat a místo toho, aby mě pochválila, tak mi cpe takové fujtajblíky, brrr. Jak jsem ho spolknul, tak jsem šel zase ven. Potom přišly ven i paničky. Teda nevím co dělaly, ale dlouho venku nevydržely. To já s Míšou jsme lepší. My jsme zůstali venku a pořádně jsme se proběhli. Také jsme se šli společně podívat do té sousedovic zahrady. Trochu jsme jí prozkoumali a šli jsme zase zpátky. Jak jsme doskočili na dvorek, tak jsme se ještě pořádně proběhli a potom mi Míša utekla. Tak jsem zase zůstal na dvorku sám. Ani ti ptáčkové se neukázali. Šel jsem se podívat domů. Ale zjistil jsem, že teda doma ještě být nechci. Tak jsem šel zase ven. A měl jsem štěstí, protože šel se mnou i páník. Ten mě hezky prohnal s provázkem a hned to bylo veselejší. Potom si zalezl do dílny, ale nechal pootevřené dveře, tak jsem tam s ním a pomáhám mu.

21. říjen 2010 19:34:41

Dneska svítilo od rána sluníčko a úplně vyzývalo, abych šel ven. Když jsem seděl na teplém radiátoru a díval se na to z okna, vypadalo to krásně, ale sotva jsem vykročil ven, změnil jsem okamžitě názor. Byla hrozná zima a foukal pěkný vítr. Jen jsem se krátce proběhnul a vrátil jsem se domů. Skoro celé dopoledne jsem byl doma. Vyskočil jsem si na škrabadlo a rozhodl jsem se, že budu pomáhat paničce vařit. Jindy mě to moc nebaví, to jenom tak přijdu zkontrolovat kvalitu masíčka a zase uteču. Ale dneska jsem udělal dobře. Panička přinesla špagety. Jakmile otevřela balíček, všichni jsme se kolem ní seběhli. Já jsem se natahoval až na kredenc, aby mi alespoň jednu dala na hraní. Nakonec jsme dostali každý svou. Pořádně jsme si je rozlámaly a prohnali je po kuchyni Holky ty malinkaté kousíčky nastrakly pod koberec a pod práh u dveří, ale já jsem si raději počkal, až je panička začne sbírat a skákal jsem jí po ruce a natahoval jsem se pomalu až do stropu, abych jí je zase sebral. Pak jsem si chvíli odpočinul a šel jsem to zase omrknout ven. Ale opět nebylo o co stát. Prohnal jsem pár lupínku a šel jsem domů. Uložil jsem se na gauči na polštářek a spal jsem. Když jsem se probudil, šel jsem ještě jednou na dvorek. Byl tam i páník, tak jsme si spolu chvíli hráli s provázkem. Ale opravdu jen chvilku a honem jsem spěchal zase do teploučka. Teď tady bloumám po bytě, před chvilkou jsem se trochu popral s paničkou a myslím si, že si teď odpočinu a pak jí řeknu, aby šla se mnou ven. Včera jsem se večer taky nakonec rozhodnul a nechal jsem si nasadit kšíry a šli jsme. Sice jsem rozhodnul, že půjdeme jenom na dvorek a důzarně jsem paničce mňouknul, že v tomhle případě jsou kšíry zbytečné, ale ona si nedala říct. Měla strach, že bych v té tmě utekl za plot a pak by mě ještě o půlnoci volala, abych šel domů. No nepopírám, že by se to nemohlo stát:-) Takže když jsem dostal na vybranou, že buď půjdu na kšírách nebo vůbec, raději jsem si vybral ty kšíry.

20. říjen 2010 19:01:47

Dneska ráno bylo zataženo a poprchávalo a mě se ani nechtělo vstávat. Spal jsem u paničky v posteli a probudilo mě teprve to, když ona vstávala. Jenom jsem se trochu rozkoukal a hned jsem byl připravený na odchod ven. Panička mě přemlouvala a domlouvala mi, abych tam nechodil, že poprchává, ale já si nedal říct. Vyběhnul jsem ven a opravdu tam bylo docela dost ošklivo. Ale měl jsem v hlavě, že chci být venku. Rychle jsem přeběhnul pod pergolu. Naštěstí nijak moc nepršelo, takže jsem to zvládnul aniž bych si namočil kožíšek. Chvíli jsem tam poseděl a přestěhoval jsem se odtamtud pod keř na polystyrén, kde bylo taky sucho. Za chvilku jsem se šel mrknout domů. Pohrál jsem si s myškou, trochu jsem prohnal holky a šel jsem zase ven. Zatím přestalo pršet a dokonce začalo vylézat i sluníčko. Konečně jsem si mohl obejít moje místečka. Celý den bylo střídavě zataženo, že to vypadalo, že každou chvíli začne pořádně lít a než jsem se stačil otočit, tak zase svítilo sluníčko. Takže já jsem ty sluníčkové okamžiky trávil venku, a jakmile se zatáhlo a pěkně se ochladilo, šel jsem vždycky domů. Odpoledne jsem se uložil do křesla a spal jsem. Pak jsem se šel ještě na malinkou chvilinku proběhnout, ale moc dlouho už jsem tam nevydržel. Vrátil jsem se domů a usadil jsem se na škrabadle. Před chvíli jsem si dal tyčinku a teď mám po ní nějaké roupy a lítám v obýváku po křeslech a honím se s Míšou:-) Nejraději bych šel ještě ven, jenomže prý tam lije jako z konve, tak uvidíme večer. Jestli se mi pořád ještě bude chtít a přestane pršet, tak mě prý vezme panička na ulici.

19. říjen 2010 22:32:44

Dnešní ráno bylo stejné jako každé jiné. Klasicky jsem nemohl dostat paničku z postele, a když se mi to konečně podařilo, vyrazil jsem ven. Prošel jsem si moje místečka a šel jsem se ukázat paničce. Jen jsem se ve dveřích otočil a běžel jsem zase ven. Netrvalo to dlouho a zachlechl jsem nějaký cizí hlas. Opatrně jsem se vydal na průzkum. Už včera mi panička říkala, že dneska přijede návštěva, a tak jsem šel zjistit, kdo u nás vlastně je. Podíval jsem se zdálky a šel jsem zase ven. Bylo docela hezky, sice foukal vítr, ale krásně svítilo sluníčko, a mě to děsně vyhovovalo. Mohl jsem běhat venku a k tomu jsem mohl běhat za listy, které proháněl vítr. Děsně mě to bavilo. Dokonce i Míše se to líbilo, a běhala se mnou, takže jsem mohl chvíli prohánět listy a chvíli Míšu. Každou chvíli jsem ale odběhl domů, abych ukázal paničce a hlavně abych se podíval, jestli už je čistý vzduch. Kdepak, návštěva tam pořád byla. Tak jsem se rozhodl, že se naní půjdu podívat zblízka. Párkrát jsem se prošel kolem, a když jsem zjistil, že se mi přitom nic nestalo, veškeré obavy ze mě spadly a choval jsem se jako by u nás nikdo nebyl. Hodně času jsem trávil venku běháním za lupínky, ale kdykoliv jsem si vzpomněl, sebral jsem se a šel jsem domů. Klidně jsem si lehnul přímo vedle návštěvy a bylo mi to fuk. Když se schovalo sluníčko, udělala se venku docela zima, a tak jsem šel domů. Chvíli jsem se procházel po bytě a podrobně si návštěvu prohlížel, a pak jsem se sebral a šel jsem do přízemí, že si lehnu v obýváku na křeslo. Jenomže tam nastal veliký problém. Panička na moje křesílko položila polštářek. Copak já bych mohl ležet na polštářku, který se mi ani trochu nelíbí? Rozpačitě jsem si sednul na stůl, zíral jsem do křesla a přemýšlel jsem, co bych tak měl udělat, abych ten polštář zneškodnil. Naštěstí se šla panička podívat, kde jsem, a jak mě viděla, tak ten děsivý polštář dala na gauč. To byla paráda. Hned jsem hupnul do křesla, zatočil jsem se do klubíčka a spal jsem. Večer jeli páníci návštěvu odvézt domů a my museli zase hlídat. Když se vrátili, rovnou jsem utíkal ke dveřím na dvorek. Mám to tak naučené, že jakmile páníci odněkud přijedou, otevřou nám dveře a my se jdeme proběhnout. Ale dneska mi to nevyšlo. Panička řekla, že už je venku hrozná tma, a že už nikam nemůžu jít. Tak jsem se teda vrátil, vyskočil jsem si na škrabadlo, chvíli jsem se tam usadil a pak jsem se sebral a šel jsem si zase lehnout do křesílka.

18. říjen 2010 18:38:59

Dneska ráno jsem zase musel paničku budit. Já nevím, jak je možné, že se jí tak nechce vstávat. A stejně to nedopadlo podle mých představ. Panička sice vstala, ale ven mě nepustila. Prý je ještě brzo a mám počkat, teď bych venku nastydl. Ta měla výmluv, to byla hrůza. Když už pak nevěděla na co se ještě vymluvit, tak mi konečně ty dveře otevřela. Letěl jsem rovnou obhlédnout stromy, abych zjistil kolik je tam ptáčků. Byli tam, ale né tolik jako včera. Ale dneska to bylo prima, oni dokonce létali i k nám na dvorek a vždy se usadili na jabloni. Takže jsem je měl docela blízko. Ale stejně jsem žádného nechytl. Mě totiž stačí je pozorovat. Občas jsem zaběhl domů, abych zjistil co je nového a také abych se ukázal paničce a hlavně proto, abych měl klid a nemusela mi panička dělat ostudu a pořád jen mě vyvolávat. Odpoledne šla panička za mnou na dvorek. Zase mě trochu prohnala. Ale to jsem byl rád. Vždyť jsem byl venku celý den a skoro pořád sám. Ty naše holky jsou líné a jenom by spaly nebo se alespoň válely. Odpoledne když panička odešla, tak jsem tam ještě chvíli zůstal a pak už mě to nějak nebavilo, tak jsem šel domů. Na chodbě jsem se potkal s páníkem, zrovna šel na dvorek. Jen mi řekl, že jde za mnou a já jdu domů. Tak abych koukal s ním ještě jít ven, že tam sám nebude. Tak jsem šel. Za to mě pěkně prohnal s provázkem. Pak odešel a já jsem ještě zůstal venku. Teď se mi tam zase začalo líbit. Ale netrvalo to dlouho a panička mě volala. Protože jsem hodný a poslušný kocourek, tak jsem hned utíkal za paničkou domů. Pochválila mě a pohladila a jak mě hladila, tak jsem jí chytil za ruku a kousnul jsem jí. Ale jen opatrně, aby jí to nebolelo. Potom jsem si lehnul na škrabadlo a myslel jsem si, že tam budu spát. Vydržel jsem tam jen chvíli a šel jsem raději na křesílko. To je přece jenom pohodlnější.

17. říjen 2010 19:10:47

Ráno jsem se probudil a hned jsem si bláhově myslel, že bych mohl jít ven. Jenže dveře zavřené, páníci spali a co já chudák. Mě už to doma nebavilo a vyspalý už jsem byl dost. Mrknul jsem na paničku a když jsem viděl jak spí, tak jsem šel za druhou paničkou. Ta mě zase řela, že prý jsem blázen, ať koukám ještě utíkat spát. No to určitě. Přesto jsem odešel a procházel jsem se po domě. K tomu jsem si prozpěvoval moje nejnovější hity, ale ani to nepomohlo. Když jsem se dočkal, ale to trvalo strašně dlouho, tak jsem vyběhl ven jako blesk. Hned jsem letěl na svoje místečka a hlavně, co jsem musel zkontrolovat byli ti ptáci. Naštěstí vše dobře dopadlo. Byli na ořechu u sousedů. To bylo pokoukáníčko. Ani se mi nechtělo jít na snídani. Ale šel jsem, hrozně rychle jsem se nabaštil a utíkal zase za nima. Naštěstí tam byli pořád. Celý den jsem měl co sledovat. Pořád tam lítali. Po obědě jsme se sešli na dvorku s Míšou. Pořádně jsme prohnali jeden druhého. To bylo prima. Odpoledne přišla za mnou panička na dvorek. Tak jsme si chvíli hráli. Házela mi hroudičky a já za nima lítal, ale potom mi utekla a já tam zůstal sám. Občas jsem se šel na ní podívat domů, ale už jsem jí ven nenalákal. Potom tam ještě dorazil páník, tak jsme si spolu taky hráli, ten mě zase proháněl s provázkem. Když odešel, tak jsem se ještě trochu proběhl a potom jsem šel domů. Sluníčko už se stejně schovalo, holky byly doma, tak samotného už mě to tam opravdu nebavilo. Šel jsem domů. Lehl jsem si do křesla a během chviličky jsem spal. Není divu, po tak náročném dni. Teď už se válím a čekám na tyčinku.

16. říjen 2010 17:11:48

Ráno jsem se probudil a i když bylo ještě šero, řekl jsem si, že bych klidně mohl vyrazit ven. Mrknul jsem na paničku, ta spala, tak jsem jí nechal a šel jsem za druhou paničkou. Ta sice taky ještě spala, ale když už jsem vážil tu cestu, tak jsem u ní zůstal a začal jsem hulákat, že chci ven. Panička dělala, že se nemůže probudit a jen tak v polospánku mi udělala místečko v posteli a řekla mi, abych si k ní šel lehnout. Bláhově jsem si myslel, že to pomůže, tak jsem k ní vyskočil a opravdu jsem si tam chvíli lehnul. Jenomže to k ničemu nevedlo. Tak jsem odešel, prošel jsem se po chodbě a šel jsem to zkusit znovu. Opět bez úspěchu. Po dlouhých marných pokusech jsem šel zase za mojí paničkou. A ta už vstávala. Zase mi domlouvala, že je venku zima, abych ještě vydržel, tak jsem jí mňouknul, že už čekám asi dvě hodiny a že už nevydržím ani minutu. Nakonec jsem jí přemluvil a ona mě pustila ven. Proběhnul jsem moje místečka a šel jsem se nasnídat. Po snídani jsem vyrazil znovu ven a zjistil jsem, že k sousedům na ořech přiletělo hejno špačků. Tak jsem vyskočil na plot, přeskočil jsem k sousedům na králíkárnu, připlácnul jsem se na její střechu, aby mě neviděli a číhal jsem na ně. Byl jsem odhodlaný, že se co nevidět odrazím a skočím tam po nich. Panička se mi smála, protože ten ořech je asi tak deset metrů od králíkárny a nejméně deset metrů vysoký. Všechno jsem si naplánoval a v tom jeden špaček vzlétnul a za ním se vypravilo celé hejno a rázem byli všichni pryč. Tak jsem se sebral a lehnul jsem si pod keř na polystyrén a čekal jsem jestli se vrátí. Netrvalo to dlouho a opravdu se vrátili. Tentokrát se neusadili na ořechu, ale na sousedovic pergole. Tak jsem je chvíli pozoroval a oni zase uletěli. Odpoledne se zatáhlo ještě o něco víc než bylo ráno a dokonce začalo poprchávat, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Uložil jsem se do křesla a usnul jsem. Teď venku docela pěkně prší, ale já jsem vedle teplého radiátoru a je mi fajn.

15. říjen 2010 18:47:28

Dneska ráno jsem se zase nemohl dočkat až půjdu ven. Jenomže paničku jsem za nic na světě nemohl přemluvit. Tak jsem ještě chvíli čekal, jestli si to náhodou nerozmyslí a vypravil jsem se za druhou paničkou. To bylo to samé. Ta byla ráda, že jsem za ní přišel, hned mi dělala místo v posteli, ale aby mi řekla Honzíčku, to víš, že půjdeš ven, tak toho jsem se také nedočkal. Sebral jsem se a šel jsem do našeho bytu, lehl jsem si na křesílko a spal. Netrvalo to dlouho a probudil mě šramot. Honem jsem utíkal nahoru do kuchyně a zjistil jsem, že panička už vstala. Já měl takovou radost, hned jsem na ní křičel, že chci ven, ale zase nic. Ony ty moje paničky se snad domluvily a nechtějí mě pustit. Vrtalo mi to v hlavě proč. Vždyť jsem hodný a nic jsem neprovedl, tak proč tam nemůžu. Panička mi potom řekla, abych to ještě chvíli vydržel, že je málo hodin a že bych venku nastydul a pak bych byl nemocný. No to si myslím, že přehání, vždyť mám kožich. No, ale panička nevydržela a asi v půl deváté mi otevřela dveře na dvorek. Já jsem tam vletěl jako blesk. Honem jsem si proběhnul nejdůležitější místečka. Byl jsem i u sousedů, ale rychle jsem se vrátil domů. Šel jsem se paničce ukázat, abych měl klid a vyrazil jsem znovu. Teď jsem provedl průzkum podrobněji a pak jsem se usadil na polystyrén pod keřík a pozoroval jsem ptáčky. Pak jsem se šel proběhnout a našel jsem tak krásnou větvičku, že jsem jí musel vzít do tlamky a hned jsem utíkal za paničkou, musel jsem se pochlubit. Paničce se větvička moc líbila. Po obědě jsem si šel lehnout na křesílko. Venku bylo ošklivo, tak jsem si řekl, že půjdu na chvíli domů. Jenomže ta chvíle se trochu protáhla. Páníci odjeli nakupovat a my jsme museli hlídat. Jenomže, holky spaly a zase jsem to odnesl já. Když se pánicí vrátili, hned jsem letěl ven. Panička na mě křičela, abych se proběhnul a přišel na šunku. Tak jsem se fakt na tom dvorku otočil a běžel jsem domů. Holky už tam byly také připravené a vypadalo to, že už se čeká jenom na mě. Docela byla dobrá. Pochutnal jsem si. Hned jsem zase vyrazil ven. Proběhnul jsem se a netrvalo to dlouho a přišla za mnou Míša. Teda, my jsme se zase pěkně pohonili. Když už nás to přestalo bavit, tak jsme šli společně domů. Panička koukala, jací jsme kamarádi, ale já jsem byl rád, že přišla za mnou. Alespoň jsme se pěkně vyřádili. Ještě jednou jsem vyrazil na dvorek, ale už mě to tam moc nebavilo. Tak jsem se sebral a šel jsem domů na moje křesílko pěkně si odpočinout.

14. říjen 2010 19:48:19

Ráno jsem šel vzbudit paničku. Sice kupodivu nijak moc neprotestovala, ale místo aby vyskočila z postele a šla mi otevřít dveře, začala mě zdržovat nějakým nesmyslným drbáním bříška a hlazením. Nejdříve jsem si myslel, že to chvíli vydržím a pak snad konečně půjdeme ven, tak jsem si na takové dvě minuty lehnul k paničce a držel jsem. Viděl jsem ale, že to podle mých představ asi nebude, a tak jsem paničku kousnul do ruky a utekl jsem jí k druhé paničce. Ta naštěstí byla rozumnější a hned vstala. Jenomže jsem se stejně dlouho neradoval. Rovnou jsem běžel ke dveřím, ale panička mi je neotevřela s tím, že je venku ještě hrozná zima. Mezitím přišla moje panička a začala mi slibovat, že jen co se oblékne, půjde mi otevřít. Ale schválně to hrozně moc zdržovala a vymyslela si ještě fůru nedůležitých činností, které musí ještě před otevřením dveří stihnout, takže jsem se ven dostal až někdy v devět hodin. Prý to bylo schválně, abych rovnou z vyhřátého pelíšku nevyběhnul do té zimy. Tak za takovouhle schválnost teda "pěkně děkuju". I když musím přiznat, že v místech, kde ještě nesvítilo sluníčko byla zima opravdu hrozná. Moc dlouho jsem to venku nevydržel a šel jsem se domů ohřát. Během dopoledne se ale udělalo krásně a já si to opravdu užíval. Procházel jsem se po zahrádce, číhal jsem na ptáčky a občas jsem se šel mrknout k sousedům. Odpoledne přišli ven i páníci. Páník něco hrabal na zahrádce, tak jsem mu šel pomoct, protože na tuhle činnost jsem fakt hodně dobrý. Potom sázel zase nějaké cibulky. Nejdříve jsem mu pomáhal a na každou cibulku jsem nahrábnul trochu hlíny, aby nám je někdo nesebral. Pak jsem si ale uvědomil, že jsem vůbec nezkontroloval jejich kvalitu. Tak jsem vzal jednu do tlamky a vyndal jsem si jí ze záhodnu ven. Zdála se být v pořádku, ale pro jistotu jsem ještě jednu vyhrábnul tlapkou a taky ji prověřil. Potom jsem zjistil, že paničky dávají něco do květináčů, tak jsem to šel omrknout. Měly tam spoustu smrčího. To mě teda moc nezajímalo, protože hrozně píchalo do tlapek. Ovšem neměly jen to. Objevil jsem, že mají na hromádce i krásnou trávu. Tak jsem jim jedno stéblo sebral a utekl jsem s ním. Když páníci odešli domů, ještě jsem zůstal venku a šel jsem se podívat k sousedům. Jakmile se ale schovalo sluníčko, udělala se pěkná zima, takže jsem se sebral a šel jsem domů do teploučka. Lehnul jsem si do křesla a teď si musím pořádně odpočinout.

13. říjen 2010 19:04:11

Ráno jsem vyrazil ven. Teda tam byla zase pořádná zima. Ale já jsem musel, jinak to ani nejde. Proběhl jsem nejdůležitější místečka a běžel jsem domů. Panička si myslela, že se jdu ukázat, ale kdepak, to jsem se šel ohřát. Dlouho jsem se doma nezdržel a šel jsem znovu. Lehl jsem si pod keř na polystyrén a pozoroval jsem na stromech ptáčky. Dneska už jsem neměl takové štěstí jako včera. Dneska už přiletěli jenom samí mrňouskové. Ale to nevadilo. Měl jsem alespoň co pozorovat. Potom přišel ven i páník a tak jsme tam byli spolu. Páník ořezával větvičky ze stromů a já jsem mu pomáhal. Po obědě se paničky vypravily do našeho bytu čistit okna. Když je čistily do dvora, tak jsem k nim honem běžel. Vyskočil jsem si na okno a panička je teda pěkně mazaná, protože mi klidně řekla abych jí šel pomáhat, že mi dá hadr a můžu taky čistit. To teda ani náhodou. Tak jsem raději utekl. Sedl jsem si na plot a koukal k sousedům. Občas jsem odběhl, abych zkontroloval jak to paničkám jde a zase jsem šel zpátky. Potom jsem si řekl, aby náhodou paničkám nebylo smutnu, že se půjdu na ně podívat. Našel jsem krásnou větvičku i s lupínkem, tak jsem ji vzal do tlamky a odnesl jsem jí paničce. Ta měla radost, hned mi jí hodila a já zase pro ni běžel a jak větvička letěla, tak jí lupínek upadl. Ale to nevadilo i bez něj byla pěkná. Když mě to přestalo bavit, šel jsem se zase podívat za plot. Ale dneska jsem tam chodil vždy jen na malou chvilku. Tak to byla panička spokojená a já taky, alespoň mě nemusela pořád volat a dělat mi ostudu. K večeru už se venku zase pěkně ochladilo, tak jsem se sebral a šel jsem domů. Hezky jsem si lehl na křesílko a odpočívám a čekám na tyžinku.

12. říjen 2010 18:56:27

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Vzbudil jsem paničku, ale ona zase pro mě neměla pochopení. Hned mi dělala místečko a chtěla, abych si k ní skočil do postele a že snad se budeme mazlit. No to se zbláznila, na to já neměl ani pomyšlení, já jsem potřeboval jít ven. Tak jsem šel nahoru za druhou paničkou. Opatrně jsem skočil k ní do postele, dal jsem jí pusu a hezky potichu, aby se nelekla jsem jí řekl véén. Panička mě pohladila a řekla mi, že jsem její zlatíčko, vyskočila z postele a už jsme běželi ke dveřím. Jé, to bylo prima. Ale tam byla pořádná zima. Hned jsem běžel na svá nejdůležitější místečka, skočil jsem za plot do zahrady a když jsem zjistil, že je vše v pořádku, šel jsem domů. Nasnídal jsem se a vyrazil jsem znovu. Pořádně jsem znovu prozkoumal svoje místečka a šel jsem si lehnout pod keř na polystyrén a pozoroval jsem ptáčky. Pak tam přišel za mnou páník, tak jsem mu chvíli pomáhal na zahrádce, ale ne dlouho. Zase jsem musel pozorovat ty ptáčky. Najednou jsem ho uviděl. U nás na střeše letní kuchyně se procházel sousedovic kohout. Hned jsem vyskočil na střechu za ním. To bylo něco. Ten byl veliký. O hodně větší než já. Tak jsem ho pozoroval, jak se po té střeše prochází, chodil jsem jako stín za ním a nespouštěl jsem z něj oči. Já ho ještě nikdy neviděl. To byl teda ptáček. Najednou šel ke kraji střechy, zamával křídly a přeletěl plot. Hned jsem seskočil ze střechy a honem za ním. Přeskočil jsem z plotu k sousedům na králíkárnu, ale kohout už byl na dvoře a procházel se tam mezi slepicema jakoby nic. Po obědě jsem běhal ještě chvíli venku a potom jsem musel jít zase hlídat, protože páníci jeli pryč, prý do lesa. Vrátili se docela brzo a přivezli pár houbiček a takové pichlavé větvičky. Ani jsem na ně moc nekoukal, protože děsně píchají. Pak jsem ještě chvíli páníkům pomáhal na zahrádce. Panička sázela tulipány a já jsem musel kontrolovat jestli tam má ty cibulky dobře položené. Pěkně jsem to tam tlapkou vyzkoušel a myslím si, že to udělala dobře. Když šli páníci domů, tak já ještě zůstal chvíli venku. Pořádně jsem se proběhnul s Míšou po zahrádce a potom jsem šel domů také. Teď odpočívám na křesílku a doufám, že neusnu. Musím si totiž počkat na tyčinku.

11. říjen 2010 19:11:39

Ráno byla pěkná zima. Zkusil jsem to omrknout u sousedů, ale tam to bylo stejné, tak jsem si řekl, že je zbytečné chodit sem tam a uvelebil jsem se na polystyrénu pod keřem na zahrádce. Za chvíli začalo sluníčko hřát a já se mohl vydat na průzkum. Nejdříve jsem si sednul na plot, a přitom jak jsem se rozhlížel, kde je co nového, jsem si parádně vyhřál kožíšek. Celé dopoledne jsem trávil na zahrádce pozorováním ptáčků. Odpoledne přišli páníci dělat něco na zahrádku a přinesli si s sebou dva květináče s takovými keříky. Hrozně moc se mi líbily. Běhal jsem kolem nich, očichával je ze všech stran, jenomže jsem nebyl sám, koho zaujaly. Hned se přišly podívat i holky. To jsem tak nemohl nechat. Rozeběhnul jsem se po nich a vyfackoval je od těch keříků pryč. Nadávaly, syčely a samozřejmě se tradičně přidala panička na jejich stranu. Ale mě to bylo celkem jedno, hlavně, že jsem si květináče uchránil. Pak paničky ty keře přesazovaly do jiných velikých květníků. Tak jsem na ně musel dohlížet, aby to udělaly dobře, a dokonce jsem musel přiložit tlapku k dílu a pomoct jim s hrabáním hlíny a kamínků. Když to bylo hotové, šel jsem pomáhat páníkovi, který zase vyhraboval nějaké cibulky ze záhonku. Najednou se kousek ode mně usadil na kytce motýl. Hned musela všechna práce stranou a vydal jsem se na lov. Jenomže on mi stále unikal. Prohnal jsem ho po celé zahrádce i po dvoře a nakonec mi zmizel kdesi za plotem. Škoda, ale co se dá dělat, snad jich ještě pár přiletí, než bude zima. Abych měl alespoň nějakou radot, házela mi panička chvilku na zahrádce hroudičky a já je chytal a skákal jsem za nimi snad metr vysoko. Když páníci odešli, zůstal jsem ještě venku a šel jsem se podívat za plot do sousedovic zahrady. Jakmile se sluníčko schovalo, šel jsem se schovat taky, protože se udělala zase pěkná zima. Nabštil jsem se, uvelebil jsem se do křesílka a teď už asi budu spát.

10. říjen 2010 19:15:50

Od rána zase krásně svítilo sluníčko. Sice po ránu byla pěkná zima, ale mě to nevadilo a hned jak mi panička otevřela dveře, utíkal jsem ven. Rovnou jsem se běžel podívat za plot. Nějak se mi tam ílbilo, že jsem úplně zapomněl, že bych se měl jít domů ukázat. Takže to netrvalo dlouho a panička už mě zase vyvolávala. Skočil jsem tedy na dvorek a šel jsem s ní domů. Vůbec jsem se tam ale nezdržel a vzal jsem to rovnou na balkon. Tam jsem se na chvíli usadil, prostrčil jsem hlavu skrz zábradlí a sledoval jsem dění kolem. Když mě to přestalo bavit, seskočil jsem z balkonu na dvorek a šel jsem zase za plot. Tam jsem se uložil v távě pod keřem a usnul jsem. Paničce se to opět zdálo dlouhé, tak mě šla zase volat. Podívala se přes plot a viděla mě, jak si tam hezky odpočívám. Ještě mě párkrát zkusila zavolat, ale pak jí konečně došlo, že je mi tam fajn a domů se mi ani trochu nechce. Kolem poledne jsem se sám dobrovolně vrátil a lehnul jsem si pod keř na zahrádce. Odtamtud jsem číhal na ptáčka na stomě a rozhlížel jsem se, jestli náhodou nepřiletí zase nějaký motýlek. Těm se ale dneska nechtělo. Odpoledne přišli ven páníci, tak jsem pomohl paničkám sekat trávu a zametat listí. To mě moc bavilo, protože jsem ho mohl chytat jak létá od koštěte. K večeru, když zapadlo sluníčko, tak se venku pěkně ochladilo a mě už se tam ani trošku nelíbilo. Sebral jsem se a šel jsem domů. Lehnul jsem si do křesla a odpočíval jsem. Teď sedím na škrabadle na tom nejvyšším patře a sleduju, co holky a páníci dělají, abych o nic důležitého nepřišel.

9. říjen 2010 18:47:55

Dneska bylo zase nádherně. Od rána svítilo sluníčko, takže jsem se doma skoro vůbec nezdržoval a náležitě jsem si ho užíval. Ráno jsem se šel na chvíli podívat s holkama na balkon. Moc dlouho jsem to tam s nimi ale nevydržel, protože ony se tam jenom vyvalovaly a vyhřívaly a to mě teda nebaví. Seskočil jsem na dvorek a šel jsem omrknout, co je nového na zahrádce a u sousedů. Celé dopololedne jsem pobíhal sem tam. Dokonce bylo tak hezky, že zase na kytičky přiletěli motýlkové, tak jsem na ně číhal a jednoho jsem i chytil a odnesl ho paničce domů. Odpoledne přišli ven i páníci, tak jsme si s paničkou hráli s provázkem, taky jsem trochu prohnal holky, a když mi utekly, chytal jsem zase lupínka. Teď už jsem po celém dni pěkně utahaný, ležím v křesle a vůbec nemůžu udržet otevřená očíčka, takže už určitě budu spát.

8. říjen 2010 18:32:41

Dneska ráno mě panička pěkně převezla. Vstávala dřív než já. Ležel jsem u ní v posteli a mě se tam tak hezky spalo. Kdyby se bývala nevrtěla a nechtěla vstávat, tak jsem to tam vydržel určitě mnohem déle. Ale když už jsem teda musel vstát, šel jsem rovnou ven. Byla tam docela zima, ale já něco vydržím, takže jsem se vydal na pravidelnou pochůzku. Potom jsem se vrátil na snídani a rovnou jsem vyrazil znovu. To už pomalu začínalo vykukovat sluníčko. Šel jsem se mrknout k sousedům jestli jsou tam v keři zase ptáčkové, ale to hejno, co tam bylo včera, tak to už tam nebylo. Jen tu a tam se jeden objevil. Stejně jsem to ale chodil pravidelně kontrolovat celý den, kdyby náhodou přiletěli, tak abych je neprošvihnul. Odpoledne jsem zase skočil za plot do zahrady a všimnul jsem si, že pod keřem leží můj strakatý nepřítel. Dělal jsem, že ho nevidím a lehnul jsem si opodál. Byl to ale zvláštní pocit a za chvíli už jsem to psychicky nevydržel. Zvednul jsem se a hezky nahlas jsem mu šel říct, aby šel pryč. Jen se na mě podíval a vůbec nereagoval. Naštěstí ani jeden z nás neměl chuť se rvát a tak jsem se otočil a šel jsem domů. Nabaštil jsem se a vrátil jsem se zpátky k sousedům na zahradu, ale strakáč už tam nebyl. Vrátil jsem se zase zpátky na dvorek, prohnal jsem pár lupínků, které ve větru létaly po zemi, pak jsme se trochu pohonili s Míšou. Pomalu se schovalo sluníčko a protože se udělala docela zima, tak jsem šel domů. Teď už jsem uložený v křesílku a hezky odpočívám.

7. říjen 2010 18:42:41

Ráno jsem se trošku proběhnul po zahrádce. Nebyl jsem venku ani půl hodiny a musel jsem utíkat domů za paničkou, aby mi vysušila kožíšek. Sice nepršelo, ale jak padala mlha všechno včetně mě namočila. Venku byla zima a nevlídno, ale i přesto mě to tam hrozně lákalo. Abych nemusel pořád běhat domů a nechávat si sušit kožíšek, skočil jsem si za plot a šel jsem se schovat k sousedům do kůlny. Tam jsem si lehnul a usnul jsem. Panička mě chvíli nechala, ale když jsem se, podle ní, dlouho nevracel, začala mě zase vyvolávat u plotu. Jenomže já jsem si našel v kůlně takové pěkné místečko, ze kterého se mi nechtělo vůbec vstávat. Tak jsem si řekl, že paničku nechám ať mě volá, že jí to snad časem přejde a vůbec jsem neragoval. Měl jsem pravdu. Paničku to přešlo a byl klid. Sice ne na dlouho, ale ani při dalším volání dlouho nevydržela a šla domů. Za chvíli jsem se úplně probudil a dostal jsem hlad. Tak jsem vstal a šel jsem domů. Viděl jsem, že mě panička sleduje z okna, tak jsem to raději otočil a schoval jsem se na zahrádku do záhonku mezi kytičky. Uměl jsem si totiž představit, jaké kecy bych zase musel poslouchat. Až když panička přišla za mnou na dvorek a hezkou chvíli mě přemlouvala a přesvědčovala o tom, že mi nadávat nebude, sebral jsem se šel jsem se nabaštit. Hned jak jsem se najedl jsem ale sebral a utekl jsem za plot nanovo. Ono je to tam totiž opět děsně zajímavé. Ta vysoká tráva pomalu mizí a začínají být vidět keře. A právě těhto keřů si všimla i spousta ptáčků. Takže tam hopkají a prozpěvují a já se na ně nemůžu vynadívat. Trávil jsem tam s nimi prakticky celý den. Jen když jsem měl hlad, tak jsem se šel nabaštit. Odpoledne jsem dorazil na svačinku a panička si mě začala dobírat a vyptávala se mě, kde jsem celý den. Jak mi položila tuhle otázku, otočil jsem se, vyběhnul jsem na dvorek, zkontroval jsem si, jestli mě panička sleduje z okna a utíkal jsem k plotu a hupnul jsem k sousedům. Přece jí nebudu sáhodlouze vysvětlovat, kde jsem, když postačí takováhle malá názorná ukázka. Později odpoledne už se asi těm ptáčkům tohle nevlídné počasí přestalo líbit a letěli se někam schovat. Tak jsem se sebral a šel jsem taky domů. Uložil jsem se do křesílka vedle teploučkého radiátoru. Po tom celém dnu stráveném venku si musím pořádně prohřát tělo a taky si odpočinout.

6. říjen 2010 18:30:24

Dneska ráno jsem se fakt naštval. Konečně bylo o trochu tepleji, že se dalo vydržet venku o něco déle, a ty naše holky, místo aby tam se mnou zůstaly a mohly jsme se společně trochu proběhnout, tak se tam jenom mrknou a hned se otočí a jdou zase domů. A já abych tam byl zase sám. Tak jsem udělal pokus a když tam byla Kikina, rozběhnul jsem se za ní. Jenomže ona místo aby začala běhat po dvorku, tak letěla rovnou domů. Já jak jsem byl v ráži, tak jsem letěl za ní. Doběhli jsme do kuchyně. Tam se zastavila, otočila se proti mě, celá naježená a syčela jako had. A panička místo aby jí vynadala, tak se přidala na její stranu a začala mi vytýkat, že nesmím holkám ubližovat. Jaképak ubližování, jen jsem jí chtěl pořádně prohnat, vždyť se jenom válí doma na pelíšku. Pochopil jsem ale, že to nemá smysl. Tak jsem nechal holky být a šel jsem ven sám. Proběhnul jsem si moje místa a vrátil jsem domů. Nabaštil jsem se, chvíli jsem si pohrál na škrabadle, trochu jsem si tam i odpočinul a šel jsem zase ven. Celé odpoledne jsem měl co dělat, protože k nám nějak víc létají ptáčkové. Každou chvíli sedí nějaký na stromě a jeden se dokonce odvážil a zaletěl si prohlédnout kopretinu, která byla jen malý kousíček ode mně. Já ležel v úkrytu pod keřem, ani jsem nedutal a čekal jsem na ten pravý okamžik. Jenomže než jsem se rozmyslel, ptáček mi uletěl. Ale mě to nevadilo, protože za chviličku už seděl další na stromě. Když mě to přestalo bavit, sebral jsem se a šel jsem si lehnout domů do křesílka a usnul jsem. Před malou chvilkou jsem se probudil a panička za mnou přišla, že bychom se mohli jít projít na ulici. Celý nadšený jsem za ní běžel, ale jak vzala do ruky kšíry, nějak jsem si to rozmyslel a utekl jsem se schovat. Prý mě přemlouvat nebude a půjdeme jen pokud budu chtít, ale já teď vůbec nevím, co mám dělat. Docela bych šel, ale na ty hrozné kšíry dneska nemám vůbec náladu. Tak o tom ještě popřemýšlím a uvidíme později.

5. říjen 2010 19:33:00

Ráno jsem přemlouval paničku, aby už vstala z postele a pustila mě ven. Ale když jsem se tam konečně dostal, musel jsem uznat, že jsem se tam těšil úplně zbytečně. Opět byla pěkná zima a k tomu navíc mlha, díky níž bylo všechno mokré. Jen jsem si proběhnul moje místečka a šel jsem domů. Dal jsem si snídani a šel jsem si hrát na škrabadlo. Když mlha opadla, vydal jsem se zase ven. Prošel jsem se po zahrádce a uložil jsem se na polystyrén, který mám pod keřem. Odtamtud jsem pozoroval ptáčky jak létají na strom a to mě uspalo. V poledne přišla panička s tím, že bych mohl jít spát domů do tepla a ven bych mohl jít zase až se budu chtít proběhnout. Uznal jsem, že má docela pravdu a šel jsem. Uvelebil jsem se na nejvyšším patře na šrabadle a usnul jsem. Za chvíli jsem v polospánku seskočil, přestěhoval jsem se na křeslo a pokračoval jsem. Když jsem se probudil, šel jsem zase ven. Podíval jsem se k sousedům, prohnal jsem po dvoře pár lístečků a nakonec jsem sebral větvičku a odnesl jsem jí paničce, aby mi jí házela. Teda já jsem si to myslel, že jí nesu, jenomže jsem došel k paničce, odvedl jsem jí na chodbu ke schodům a čekal jsem na to, až mi tu větvičku hodí. Panička ale žádnou neměla. Ani jí mít nemohla. Jak jsem s ní utíkal domů, uprostřed chodby mi vypadla z tlamky a zůstala tam ležet. Protože jsme jí s paničkou v tom okamžiku neviděli, tak mi hodila alespoň myšku. Chvíli jsem si hrál, pak jsem se šel ještě jednou proběhnout a teď už jsem doma v teploučku pěkně stočený do klubíčka na křesílku.

4. říjen 2010 19:35:22

Ráno jsem vyrazil na mojí pravidelnou pochůzku po zahrádce a za plot. Moc dlouho jsem se tam ale nezdržel. Nevím, jestli jsem měl nějaké tušení, které mi radilo abych šel domů, nebo jestli to bylo tou hroznou zimou, ale každopádně jsem udělal moc dobře. Sotva jsem dorazil, někdo u nás zazvonil Bylo to listonoška, která mi přinesla výhru z videosouteže. Hned jsem se podíval do balíčku a našel jsem tam velikou dobrůtku a parádní míček na hraní. Mám z toho velikánskou radost a ještě jednou vám všem moc děkuju za hlásky. Ani jsem si nestačil výhru pořádně užít a ozval se zvonek znovu a přijela k nám návštěva. Hned jsem se utekl schovat do přízemí. Návštěvy nemám vůbec rád a tahle vypadala obzvlášť nebezpečně, protože na mě volali čičičiči a dokonce i natahovali ruku, aby si mě pohladili! Rychle jsem udělal kličku, proklouznul mezi hosty na chodbu a už mě víc neviděli. Když odjeli a já mohl vylézt ze svého úkrytu, počítal jsem s tím, že půjdu zase ven. Jenomže páníci mi oznámili, že musí odjet pryč, a že budeme chvíli hlídat. Naštěstí to moc dlouho netrvalo a vrátili se a já konečně mohl vyrazit. Stejně jsem ale venku moc času nestrávil, protože tam byla pěkná zima. Jen jsem si odbyl pochůzku a vrátil jsem se domů. Nabaštil jsem se a šel jsem si natáhnout kostru na křeslo. Když jsem si trochu odpočinul, zeptala se mě panička, jestli nepůjdeme na procházku. Tak jsem si řekl, že bych se chvíli mohl jít podívat, co je na ulici nového a souhlasil jsem. Dneska jsme moc daleko nedošli, protože bylo vidět a já si nebyl tak jistý, tak jsme chodili jen kolem našeho baráku. Ale včera večer jsme vyrazili potmě a to bylo mnohem lepší, to jsem došel až na konec naší ulice. Když jsme se vrátili, odpočinul jsem si a za chvilinku se páník sebral a šel na dvorek. To jsem si nemohl nechat ujít a šel jsem s ním. Trochu jsem prohnal lupínka po zemi, pohráli jsme si s provázekem a zase jsme šli domů do tepla. Uložil jsem se do křesla a usnul jsem. Abych se přiznal, docela se mi tam líbí, takže tam asi ještě nějaký čas vydržím. Ale počítám s tím, že večer budu muset trochu prohnat ten můj nový míček.

3. říjen 2010 18:51:47

Dneska ráno, když se mi konečně povedlo paničku probudit a donutit jí aby mi šla otevřít dveře na dvorek, tak jsem zase vyletěl jako střela. Moc jsem se těšil až budu zase venku. Dneska sice nebylo už tak pěkné počasí. Celý den bylo zataženo a docela i foukal vítr, ale to mě od mých pravidelných pochůzek vůbec neodradilo. Dopoledne jsem se chodil paničce ukazovat, ale odpoledne už mě to nebavilo. Skočil jsem za plot a prozkoumával jsem sousedovic zahradu. Netrvalo to dlouho a panička už stála za plotem a ječela. Mě to teda docela štvalo, tak jsem dělal, že neslyším. Až teprve, když jsem sám uznal za vhodné, tak jsem šel domů. Vyslechl jsem si zase kázání o hodných kocourcích, ale ještě pořád nevím proč. Vždyť já hodný jsem. Jenom jsem dneska nějak málo slyšel. Navečer jsem se rozhodl a šel jsem dobrovolně domů. Pořádně jsem si zařádil na škrábadle a taky jsem trochu prohnal holky. Dokonce už jsem měl i tyčinku, zase nějakou novou, ale byla také dobrá. Už jsem i po večeři a hezky ležím na křesílku a odpočívám. Možná, až bude veliká tma a hlavně až si pořádně odpočinu, půjdeme s paničkou na kšírách na ulici.

2. říjen 2010 19:05:03

Ráno jsem měl zase problém. Já zpíval jeden hit za druhým a s tou mojí paničkou to ani nehnulo. Už jsem fakt nevěděl co mám dělat. Jen mi vždycky řekla, abych koukal spát a usnula. To je děsný. Tak jsem se rozhodl, že půjdu vzbudit druhou paničku. Té už jsem nezpíval, s tu jsem se začal mazlit. I když jsem věděl, že je moc ráda, že jsem za ní přišel, stějně z postele nevylezla a neotevřela mi. Ach jo. Když už jsem se konečně dočkal, tak jsem zase vyletěl jako blesk. Proběhnul jsem si nejdůležitější místečka a šel jsem se ukázat. Hned jsem se nasnídal a vyběhnul jsem na balkon za holkama. Jenomže s nima nic nebylo. Jen se válely a nahřívaly na sluníčku. To mě teda nelákalo. Skočil jsem z balkonu na dvorek a šel se znovu proběhnout. Tentokráte jsem to vzal trochu důkladněji a šel jsem i k sousedům. Ale nebyl jsem tam dlouho. Paničce se to zdálo dlouhé, ale jak mě poprvé zavolala, hned jsem letěl. Panička mě pochválila, že prý jsem moc hodný kocourek. Ale to já vím. Tak jsem zase šel. Když jsem se vrátil domů, zrovna panička se Zuzkou montovaly ke škrábadlu nějaké přívěsky. Tak jsem se hned zapojil a pomáhal jsem, měly teda holky štěstí, že jsem zrovna přišel. Myslím si, že by to beze mne ani nedokázaly. Jak to bylo hotové, hned jsem to vyzkoušel. Určitě se nám to povedlo, je to docela prima. A na to prý přišla Zuzka, ona se nezdá, ale pálí jí to. Potom jsem šel zase ven. Odpoledne jsem si hrál s myškou. Pořádně jsme se prohnali. Potom jsem si řekl, jestli ona náhodou nemá hlad, tak jsem jí vzal do tlamičky a položil jsem jí k misce s granulkama, aby se taky trochu nacpala. Odpoledne začalo trochu pršet, ale nebyl to žádný liják, jen tak malinko, takže jsem klidně mohl zase být venku. Teď už jsem doma a odpočívám na tom nejvyšším stupínku na škrábadle.

1. říjen 2010 19:14:18

Dneska ráno jsem vyběhl ven. Teda, ale venku byla pěkná zima. Tak jsem rychle proběhnul to nejnutnější a letěl jsem domů. Chvíli jsem se doma zdržel a šel jsem znovu. To už bylo lepší. Dokonce už začalo svítit sluníčko. Tak jsem se těšil, jak budu celý den venku a najednou mě panička zavolala. Já přiběhnul a ona mi řekla, že se nedá nic dělat, ale musíme zase hlídat. No to mě teda naštvala. A mám po plánech. Jenomže to nebylo všechno. Koukla se na mě a povídá mi, kde prý jsem zase prolézal, protože mám jednu tvář místo bílé černou. No to je teda otázka. My totiž máme na zahrádce takové místo, kam se hází suché kytky a páník tam vylil dřevěné uhlí, které vybral z grilu a měl ho namočené ve vodě aby ho uhasil. Protože ví, že s grilováním je konec, tak to vylil a kbelík uklidil. Jenomže, to bych nebyl ani já, abych si to nemusel prozkoumat. Já přece za to nemůžu, že tak moc to špiní. Panička mi vynadala a řekla mi, že jsem čuně, protože musím vlézt všude. Vzala mokrý hadr a mě chudáčkovi tu mojí tvářičku drhla. No trochu to pustilo, ale moc ne. Potom teda odjeli. Dokonce nám i panička slíbila, že nám něco přivezou. To bych teda rád věděl co to bude. Přijeli odpoledne a přivezli nové škrábadlo. Teda pro mě. Hned jak ho páník smontoval a postavil už jsem tam byl. Hezky jsem se usadil až úplně nahoře. Najednou ty naše holky, kromě Míši se drze draly za mnou. Tak jsem si řekl, jen pojďte blíž, ať na vás pěkně dosáhnu a jak se přiblížily, hned jsem je začal vyhánět. Kikina to vzdala, protože zjistila, kdo je tu silnější, ale Zuzka se mi nedala. Ta je totiž jako já. Když si něco vezme do hlavy, tak s ní nikdo nic neudělá. Ještě mi panička sdělila, že má pro mě něco. Koupila mi nové kšíry. Já už se z ní zblázním. Ale vyzkoušel jsem si je a myslím si, že to není tak nejhorší, že mi docela sluší. Potom jsem šel běhat ven. Protože krásně svítilo sluníčko a musel jsem si ho také trochu užít. Najednou zase u nás někdo zazvonil. Já se tak lekl. Ale byla to další zábava. Přivezli nám brambory. Páníci je začali uklízet do sklepa a já jim pomáhal. To bylo prima. Když bylo hotovo, tak jsem se ještě trochu proběhl a šel jsem domů. Teď zase odpočívám na křesílku a čekám na tyčinku. Snad jí dostanu. Ale proč by ne, vždyť jsem moc hodný kocourek.

30. září 2010 18:33:32

Dneska ráno, hned jak jsem měl vyspáno, už jsem křičel na paničku, že chci ven. Jenomže, zase se opakovalo to, co každý den. Prý v půl třetí hodní kocourci ještě spinkají. Já teda hodný jsem, ale spinkat se mi už vůbec nechtělo. No, viděl jsem, že paničku nijak neukecám, tak jsem si ještě lehl a opravdu jsem spal. Když už teda nastal ten správný čas a já konečně mohl ven, tak panička otevřela dveře a já zase vyletěl. No to byla paráda, ono nepršelo. Honem jsem zase proběhl svoje nejdůležitější místečka a šel jsem se ukázat. Panička měla radost a chválila mi, jaký jsem šikovný. Tak jsem skoro celé dopoledne byl na dvorku, jen občas jsem si odskočil k sousedům do zahrady. Ale fakt jenom na malou chvíli. Pak jsem šel domů a panička se mi zeptala, jestli bych chtěl jít zase na ulici, teda na kšírách. Já jsem normálně zařval "jóóó". Panička se nestačila divit. Navlékla mi kšíry a už jsem byl na ulici. Prošel jsem se zase jenom kolem našeho domu, ale bylo to moc pěkné. Pak jsem zahlédl v ulici skupinku lidí a dostal jsem strach a už jsme běželi domů. Ale i tak, to bylo moc prima. Odpoledne jsem byl ještě na dvorku. Dokonce i sluníčko svítilo, tak to už bylo bezvadné. Potom ještě za mnou přišel páník a tak jsme zase honili spolu provázek. Jé, to jsem se vyřádil. Najednou se na zahrádce objevila vážka. Ta byla krásná, taková veliká. Já jsem lítal po zahrádce a vyskakoval a opravdu jsem si myslel, že ji chytím, ale kdepak, ona lítala moc vysoko a nejednou odletěla za plot. A bylo po všem. V tom na dvorek dorazily holky a tak jsme se hezky proběhli. Když páník odešel domů, ještě jsem tam chvíli zůstal a potom jsem šel domů také. Teď odpočívám na křesílku a čekám na tyčinku, snad už bude brzy.

29. září 2010 17:18:40

Dneska ráno jsem vůbec nemohl dospat. Já jsem byl přesvědčený, že už pršet nebude a tak jsem tam chtěl být co nejdříve. Jenomže zase jsem měl problém s paničkou. Řekla mi, abych koukal ještě spát a nevymýšlel si. Tak jsem teda musel čekat, až panička sama uzná za vhodné, že už můžu jít ven. Když konečně nastal ten okamžik, tak jsem vyletěl jako střela. Honem jsem proběhl ta nejnutnější místečka a letěl domů, abych se paničce ukázal a taky abych jí řekl, že opravdu neprší. Potom jsem zase pospíchal ven. Já jsem tam byl celý den. To bylo prima. Jen nemůžu pochopit ty naše holky, že se jim tam nechtělo. Tak jsem tam musel být sám. Co se dá dělat, když mám doma takové lenochy. Každou chvilku jsem se chodil paničce ukazovat, jen aby viděla, že jsem šikovný a ona nemusí mít o mě vůbec žádnou starost. Odpoledne šel páníček na dvorek a tak jsem byl rád, že jsme tam mohli být spolu. Hned to bylo veselejší. Teď už jsem po tom celodenním běhání pěkně utahaný a odpočívám si na křesílku. Ale až si odpočinu, tak proženu holky, protože ty dneska prospaly celý den.
Taky mi dopoledne panička řekla, jestli bych nechtěl jít na procházku na ulici, ale na kšírách. Tak jsem jí řekl, že jsem tam dlouho nebyl a že bych docela šel. Do kšír se mi moc nechtělo, ale zvládnul jsem to. Hned jak panička otevřela dveře, vyběhnul jsem na ulici, hezky jsem se prošel kolem baráku, očichal jsem si pár místeček a šli jsme zase domů. Bylo to moc prima a možná zítra půjdeme zase.

28. září 2010 18:55:10

Ráno vedla moje první cesta stejně jako každý den rovnou ke dveřím na dvorek. Panička mi otevřela a já zjistil, že zrovna v tu chvíli neprší. Mňouknul jsem na paničku, ať si připraví ručník, že budu uritě potřebovat vysušit kožíšek, a vyrazil jsem do terénu. Věděl jsem, že sotva se otřu o keř na zahrádce, budu celý mokrý, ale nedokázal jsem se mé pravidelné pochůzky vzdát. Dokud jsem byl u nás na zahrádce, dokázal jsem docela úspěšně uhýbat. V trávě jsem si sice nohy namočil, ale jinak to šlo. Když jsem si prošel zahrádku, šel jsem se mrknout přes plot k sousedům a pak jsem vyskočil na plot k druhým sousedům. Tam jsem neodolal a skočil jsem k nim do zahrady do té vysokánské trávy. Tady už jsem se teda vyhnout nedokázal. Ani jsem se tam moc dlouho nezdržel a byl jsem celý zmáčený. Vrátil jsem se tedy domů a nechal jsem si pořádně vysušit kožíšek. Potom jsem počkal chvíli v teple, a když jsem si plánoval, že znovu vyrazím, zase už lilo jako z konve. Tak jsem se chvíli procházel po bytě, trochu jsem si pohrál s myškou a šel jsem si lehnout do křesla. Odpoledne přestalo pršet, tak jsem toho využil a zase jsem vyrazil ven. Zjistil jsem ale, že není o co stát, protože je všechno hrozně mokré a je tam pěkná zima, tak jsem v rychlosti mrknul ze všech stran přes plot a šel jsem zase zpátky domů. Od té doby už jsem ven nešel a děsně se nudím. Chvíli spím v křesle, chvíli proháním holky a chvíli se peru s paničkou, ale nic mě pořádně nebaví, protože ze všeho nejlepší je, když můžu běhat venku.

27. září 2010 19:41:32

Dneska hned, jak mi panička otevřela dveře jsem vyrazil ven. Venku sice pršelo, ale ta chuť, jít se proběhnout, byla silnější než nějaká voda. Hezky jsem si proběhl alespoň pár místeček na dvorku a šel jsem domů. Hned jak jsem vešel do kuchyně, už panička brala ručník do ruky a sušila mě. Jak bylo sušení odbyté, letěl jsem znovu ven. Teď už jsem byl chytřejší a byl jsem schovaný pod střechou, takže když jsem se vrátil domů, byl kožíšek suchý. Ale stejně mě to venku dlouho nebavilo. Přece jen tam bylo nevlídno. Tak jsem šel raději domů, lehl jsem si do křesla a spal jsem. Odpoledne páníci na chvíli odjeli a my zase hlídali. Když se vrátili, tak už nepršelo a hned jsme letěli ven. Já jsem měl takovou radost, že se páníci vrátili a že přestalo pršet, že jsem lítal ven a zase domů a zase ven. Až se mi páníci smáli. Když jsme se všichni vrátili domů, tak asi jsme byli nějací divocí všichni, protože začala šílená honička po celém baráku. Ta nás tak utahala, že už ležím na křesílku a odpočívám. Jen slyším, jak déšť bubnuje do okna a jsem moc rád, že alespoň na chvilku se udělalo lépe a mohli jsme se jít proběhnout. Teď si teda pěkně odpočívám a čekám na pravidelnou tyčinku.

26. září 2010 19:44:21

Dneska bylo od rána zataženo a každou chvíli pršelo. Ani se mi ráno nechtělo vstávat a byl jsem u paničky v posteli dokud ona sama nevylezla. Šel jsem samozřejmě hned ven, ale zrovna tak hrozně lilo, že jsem musel zůstat pod stříškou u dveří. Když ten liják nebyl už tak silný, nevětší možnou rychlostí jsem přeběhnul pod pergolu a na chvíli jsem se usadil zase tam. Jakmile trochu přestalo pršet, proběhnul jsem se po dvoře, ale netrvalo to dlouho a musel jsem se utíkat schovat domů. Odpoledne jsem se uvelebil do křesla a spal jsem. Když jsem se probudil, vypadalo to, že snad už konečně přestalo pršet, dokonce se i trošku začalo vyjasňovat, tak jsem hned běžel ven. Opět jsem se ale dlouho neradoval a začalo pršet nanovo. A abych pravdu řekl, i když zrovna nepršelo, moc se mi venku nelíbilo, protože byla docela zima a všude všechno mokré. K večeru už jsem byl z toho celodenního odpočívání pěkně otrávený a šel jsem si sednout ke dveřím na balkon, aby mě panička pustila ven. Jenomže ona mi řekla, že už bude za chvíli tma, tak abych si nevymýšlel. Měl jsem ale veliké štěstí. Zrovna v tu chvíli šla druhá panička po schodech dolů. Utíkal jsem za ní, udělal jsem na ní smutné oči a ona mému pohledu neodolala a pustila mě na dvorek. To bylo prima, dokonce ani nepršelo, tak jsem se hned vydal na průzkum. Obešel jsem dvorek a zahrádku, mrknul jsem přes plot k sousedům a pak jsem skočil k druhým sousedům do zahrady. Jenomže to už mě obě paničky volaly domů. Mě se tak straně moc nechtělo, ale když jsem zaslechl něco o tom, že se bude podávat tyčinka, tak mi nic jiného nezbylo a musel jsem jít. Teď už mám tyčinku snědenou, ještě trochu proženu holky a určitě už půjdu zase spát.

25. září 2010 18:23:20

Ráno mě probudilo jak bubnoval déšť do okna. Pořád jsem doufal, že to je jen pár kapek a v tom tichu se to tolik rozléhá. Vzbudil jsem paničku a přesvědšil jsem jí, aby mi otevřela dveře. Sice mě varovala, ale já jsem si nedal říct. Sotva mi otevřela, bylo mi jasné, že do tohohle se vlézt nedá. Zůstal jsem sedět na chodbě mezi dveřmi a díval jsem se na ten hrozný liják. Asi po půl hodině přestalo pršet a tak jsem to šel omrknout. Jen malinkou chviličku jsem se prošel a musel jsem jít domů, aby mě panička vysušila kožíšek, protože jsem byl celý promáčený. Za celý den se situace nijak neměnila, vždycky jen na malou cvilku přestalo pršet, tak jsem se šel proběhnout. Nestačil jsem dojít ani za plot a už jsem se musel vrátit. Takže hlavně odpočívám a spím, jenom odpoledne jsme se s holkama trochu prohnali po bytě, abychom se neukousali nudou.

24. září 2010 18:17:08

Dnešní den se opět vydařil. Od rána jsem pobíhal venku. Jen občas jsem se zaběhnul podívat domů, abych se ukázal paničce a nebo abych se nabaštil. Dopoledne jsem si tradičně odbyl moje pravidelné pochůzky po střeše a k sousedům, a potom jsem se uložil na zahrádce pod keřem. Pozoroval jsem motýlky, občas jsem se za nějakým rozeběhnul, ale žádného jsem dneska nechytil. Ono mě to lovení po včerejšku nějak moc nelákalo, protože jsem si ještě stále pamatoval na to, co mi ten jeden z hmyzáků prováděl v bříšku. Odpoledne jsem se šel podívat k sousedům do zahrady, ale za chvíli jsem se vrátil. To jsem udělal moc dobře, protože přišel ven páník a hrál si se mnou s provázkem. Potom mi někam utekl, a tak jsem se zase uložil pod keř. Za chvíli jsem se rozhodnul, že se půjdu podívat domů na paničku. Byla dole v přízemí, a tak jsem šel za ní a v obýváku jsem si vyskočil na stůl. Nějak jsem se otočil, přitom jsem mrknul do okna v kuchyni, které je do ulice, a uviděl jsem, jak kolem toho okna někdo prošel. Hned jsem skočil ze stolu na zem, přitisknul jsem se až k podlaze, aby mě ten dotyčný neviděl, a přeplížil jsem se do kuchyně. Tam jsem se schoval pod stůl pod ubrus a začal jsem se natahovat, abych zjistil, kdo se to tam pohybuje. Při celé akci jsem samozřejmě ze všech sil vrčel, abych případného vetřelce zastrašil a zahnal. Panička mě viděla a smála se mi, protože páník něco dělal na ulici a pod tím oknem procházel on. Jenomže já jí nevěřil. Chtěla mě ho ukázat, tak mě vzala a posadila mě do okna. Ale jak jsem viděl, že se tam někdo pohnul, nezjišťoval jsem, kdo to je a co nejrychleji jsem utekl. Asi to byl opravdu páník, protože za chvíli z té ulice přišel, ale kdo ho má poznat. Za to jak mě vyděsil, tak si se mnou ještě potom chvíli hrál na dvoře s provázkem. Když odešel, šel jsem domů taky, ale doma jsem nezůstal. Vyběhnul jsem na balkon a šel jsem se podívat na střechu. Potom jsem seskočil na dvorek a šel jsem se ještě jednou podívat na plot. Teď ležím na plotě k druhým sousedům a myslím, že za chvíli půjdu domů, abych neprošvihnul tyčinku.

23. září 2010 19:24:34

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku a hned jsem utíkal na dvoreček. Prošel jsem si všechny moje pravidelné pochůzky a šel jsem se domů ukázat. Protože bylo zase nádherně, celý den nám nad zahrádkou kroužili motýlci a jiní zajímaví tvorečkové. Ani jsem dlouho nečekal a už se mi jednoho z nich podařilo chytit. Nevypadal nijak krásně, ale na chuť byl přímo vynikající. Panička mi pak nabízela kapsičku nebo granulky, ale copak jsem to mohl jíst, když jsem měl plné bříško takové pochoutky. Jenomže to byl hmyzák s dlouhatýma nohama a křídlama a ty mě v bříšku děsně šimraly. Odpoledne už jsem je tam neudržel a několikrát jsem blinkal. Panička místo aby mě litovala, tak mi ještě nadávala, že jsem čuník a abych se nedivil, když sním každý úlovek. Zrovna v té chvíli, kdy mě nebylo tak akorát, se na střeše letní kuchyně zjevil cicí strakatý kocour. To jsem mu nemohl v žádném případě tolerovat, aby se promenádil na naší střeše. Vyskočil jsem za ním nahoru, naježil jsem se a začal jsem na něj ječet ať kouká vypadnout. Panička nás viděla z okna a tak, aby zabránila bitvě, chytla koště a rozehnala nás. Strakáč utekl a já jsem se vrátil na dvorek. Chvíli jsem se procházel po zahrádce a pak jsem se šel mrknout k sousedům. Za chvilku jsem se vrátil a protože už mě bylo dobře, šel jsem se konečně nabaštit. Ještě jednou jsem si proběhnul všechna místečka a před chvílí jsem se vrátil domů. Jenomže tam mě čekala další zrada. Panička během dne stáhla potahy z křesel a polštářků a dala je vyprat. Než jsem se vrátil, zase je natáhla a povlékla a já si nevědomky vyskočil na křeslo. To jsem se teda lekl. Všechno bylo provoněné aviváží a vůbec se na tom nedalo ležet. Nakonec jsem se přestěhoval na druhé křeslo, na kterém není polštářek. Sice taky děsně smrdí, ale není to taková síla jako z toho polštáře.

22. září 2010 18:40:55

Dneska ráno, hned jak se mi povedlo dostat paničku z postele, tak jsem letěl ven. Stejně, jako každý den jsem musel oběhnout moje místečka a zkontrolovat, jestli je vše v pořádku. Potom jsem šel domů na snídani. Jak jsem se najedl, hned jsem zase utíkal ven. Když jsem se šel domů ukázat, aby panička neměla starost, tak jsem na to doplatil. Dveře se zavřely a já musel zůstat doma. Prý páníci jedou pryč a nám nezbývá nic jiného než hlídat. To mě teda pěkně štvalo, protože venku už bylo vidět, jak bude zase krásně a my budeme doma. To snad nám páníci dělají schválně. Jak je venku hezky, hned jedou pryč. Ale naštěstí jim to zas tak moc dlouho netrvalo a vrátili se. Hned jak přijeli, letěl jsem ven. Ani jsem se nešel podívat jestli nám něco koupili. Musel jsem dohonit vše, co jsem ráno nestihl. Najednou jsem zaslechl zvonek. Někdo k nám šel. Ještě štěstí, že jsem nebyl doma, tak jsem zůstal na dvoře a čekal, kdy se tam panička objeví a řekne mi, že už můžu jít domů, že už návštěva odešla. Jenomže, to už bylo takovou dobu a pořád nic. Tak jsem se rozhodl, že se vypravím na průzkum. Plížím se po schodech, hezky potichoučku a v tom se ta návštěva proti mě postavila. Hned na mě dělal ten pán čičičičí, no tak to určitě. Nějaký cizí chlápek na mě bude dělat čičí. Na tom schodě jsem se otočil a pelášil na dvorek. Za chvíli už byl pryč a já jsem se konečně také mohl podívat domů. Potom šli páníci na dvorek a byli tam s námi docela dlouho. Hráli si s námi, prohnali nás s provázkem a já aportoval větvičky, docela to bylo prima. Potom odešli a já jsem ještě skočil za plot, potom na střechu a pak jsem šel dobrovolně sám domů. Teď jsem se uložil na křesílku, abych si také trochu odpočinul a čekám na tyčinku.

21. září 2010 18:53:31

Dneska ráno hned jak jsem otevřel oči, tak jsem šel vzbudit paničku. Jenomže ona už na mě koukala. Trochu jsme se pomazlili a hned mi šla otevřít dveře. Já jsem vyběhnul ven. Honem jsem utíkal na svoje místečka a letěl jsem zase domů. Nasnídal jsem se a běžel zase ven. Dneska bylo tak krásně, sluníčko svítilo celý den a jak nádherně hřálo. Proběhnul jsem se po dvorku, vyskočil jsem na plot a jako za starých časů jsem hupnul k sousedům. Tam jsem se prošel a hezky jsem se tam uložil do trávy, samozřejmě tak, abych nebyl vůbec vidět a pěkně jsem si tam chrupčil. Asi tak za hodinu, co jsem nebyl doma, mě začala panička zase vyvolávat. Ale já jsem dělal, že jí neslyším. Vůbec jsem se neozval. Ještě jsem asi tak půl hodinky počkal a potom jsem šel domů. Panička mi nejdříve chtěla nadávat, ale nakonec mi řela, že jsem moula a že se mám ozvat a bylo to vyřízené. Během odpoledne jsem si skočil za plot ještě několikrát, ale to už jenom na malou chvilku, abych měl klid. Paničky odpoledne dorazily do letní kuchyně. Já tomu nerozumím, ale všechno začaly vyklízet. Tak nevím, ale asi už se blíží zima a vařit už se bude jenom doma. Je to škoda. Venku je to primové. Zase jsme si s paničkou venku krásně užili. Ona nás prohnala s provázkem a s hopíkem. Docela to bylo fajn. Já jak jsem byl zase rozdivočený, tak jsem si vyskočil na střechu a procházel jsem se po střeše nad pergolou. Ono je skrz ní vidět a já mohl krásně koukat na páníky, jak si tam sedí a popíjejí kafíčko.
Když páníci odešli domů, ještě jsem byl venku. Ještě jsem se pořádně proběhnul, trochu jsem prohnal holky a teď už jsem doma. Ležím na křesílku, odpočívám a čekám na tyčinku

20. září 2010 19:38:18

Když jsem ráno viděl, že svítí sluníčko, utíkal jsem hned vzbudit paničku, aby mi otevřela dveře a mohl jsem vyrazit na dvorek. Oběhnul jsem si moje místečka a utíkal jsem se ukázat. Jen jsem ale rychle proběhnul bytem a rovnou jsem utíkal na balkon. Chvíli jsem z balkonu pozoroval ptáčka na stromě a pak jsem za ním skočil dolů na dvorek a číhal jsem pod stromem. Když ptáček uletěl, běžel jsem k sousedům, ale za chvíli už jsem byl zase doma. Měl jsem dneska nějak rozběháno, takže jsem proběhnul celý byt a zase jsem utíkal ven. Odpoledne mě panička zavolala, že budu muset být chvíli doma a hlídat. Tak jsem si vyskočil do okna a sledoval jsem dění na ulici. Když se páníci vrátili, hned jsem zase pelášil na dvorek. Prohnal jsem po zemi pár lupínků a šel jsem zkontrolovat, jestli nám panička přinesla něco dobrého. V tašce jsem objevil balíček se šunkou, tak jsem jí hned vyzkoušel. Potom jsem zase utíkal ven. Vrátil jsem se, až když už se pomalu začínalo šeřit. Dal jsem si večeři a uložil jsem se do křesla. Sotva jsem usnul, přišla panička a něco mi začala cpát do tlamky. Chtěl jsem to vyplivnout, ale nešlo to, protože mě panička pevně držela. Nezbylo mi nic jiného než to spolknout. Prý to bylo to hlavní, co nám odpoledne jela koupit. To se mi teda zdálo hodně divné, ta šunka byla mnohem lepší. Ale po té šunce prý nebudeme mít posílenou imunitu a krásný kožíšek jako po té tabletce. No tomu teda vůbec nerozumím, ale jestli si panička myslí, že mě bude tu odpornou tabletu cpát i zítra, tak to se teda hodně moc mýlí. To už budu vědět, co na mě chystá, takže budu připravený a budu se bránit a uteču!

19. září 2010 19:00:00

Dneska se nám počasí zase trochu pokazilo. Ale ráno a dopoledne ještě krásně svítilo sluníčko. Oběhnul jsem si všechna moje místečka a šel jsem se chvíli podívat na balkon. Natáhnul jsem se tam na koberec a trochu jsem si odpočinul. Dlouho jsem to ale nevydržel, protože takovéhle polehávání během dopoledne pro mě není. Mě stačí na chvilku si natáhnout kostru a odpočinout si, a při tom už vymýšlím, kam bych se mohl zase jít podívat. Takže po několika minutách rozjmání jsem se vydal za plot. Prošel jsem se u sousedů v zahradě a vrátil jsem se zpátky. Rovnou jsem utíkal na plot k druhým sousedům. Mají těsně vedle plotu postavené lešení a z toho je docela parádní výhled. Když jsem se porozhlédnul i tam, vrátil jsem se na dvorek. Poseděl jsem u boudičky a šel jsem na zahrádku. Přes poledne jsem si lehnul pod keř a vymýšlel jsem, co budu podnikat odpoledne. Jenomže za chvíli se začalo sluníčko schovávat za mraky a netrvalo to dlouho a už nesvítilo vůbec a docela se ochladilo. Tak jsem se ještě jednou podíval k sousedům a raději jsem šel domů. Uložil jsem se do křesla. Jen občas si jdu zobnout něčeho dobrého a jinak odpočívám.

18. září 2010 18:52:28

Dneska ráno jsem to zase skoro prošvihnul. Probudil jsem se teprve, když panička vstávala. To jsem měl štěstí, jinak by si zase ze mě dělala legraci. Panička mi šla otevřít dveře na dvorek a já jsem letěl ven. Proběhnul jsem si svoje místečka, ta nejdůležitější a šel jsem domů na snídani. Když jsem se najedl, tak jsem zase letěl ven. Bylo tam nádherně, tak jsem to musel využít. Ale fakt je, že jsem se občas šel paničce ukázat. Né snad, že by mě to nějak bavilo, ale za ty řeči to opravdu potom nestojí. Po obědě jsem zase lítal venku. Odpoledne mě začala panička vyvolávat. Já byl zrovna u sousedů. Ale raději jsem se jí šel ukázat, vždyť mi dělá jen ostudu. Tentokráte nechtěla nic důležitého, jen mi řekla, že i s druhou paničkou jdou pryč a že mám hlídat. Ale né zas tak, jak jsem zvyklý, protože páník je s námi doma. Tak se mi ulevilo. Počkal jsem si až panička zavře dveře a šel jsem zase k sousedům. Když se paničky vrátily, teda až za hodně dlouho, tak jsem zjistl, že přinesly nějakou tašku. Hned jsem se do té tašky koukal a to jsem teda čubrněl. Žádný nákup, žádná šunka, ale nějaké větvičky a v ruce měly takovou legrační trávu. Hrozně dlouhatou a docela pěkně šimravou. Když jsem to viděl, teda hlavně tu trávu, mě to tak rozparádilo, že jsem začal lítat jako smyslů zbavený. Najednou jsem zahlédl lupínky, jak visí na pavučině a moc jsem se k nim chtěl dostat. Vylezl jsem na strom, z něho přeskočil na plot a hupnul jsem na střechu pergoly. Chvíli jsem se na střeše usadil, ale to nebylo to správné. Skočil jsem zpátky na dvorek a vymýšlel další volovinky. Rozhodl jsem se, že si zase jednou po dlouhé době vyskočím na skleník. Druhá panička, když mě tam viděla, tak raději odešla za roh, aby mě neviděla, s tím že prý má jenom jedny nervy a nechce vidět, jak si rozbiju čumák. Pravda je, že na okraji mi to parádně klouzalo, ale potom jsem šel hezky při kraji, chytil jsem se větve stromu a už jsem byl až nahoře. Pěkně jsem se prošel a zase slezl dolů. Bez problémů, protože už to umím a nejsem žádný nešika, ale hotový profík. Když jsem skočil na zem, paničkám se teda ulevilo, když viděly že jsem celý a dostatečně na sebe pyšný, tak odešly domů. Páník byl na zahrádce, něco tam dělal, tak jsem se rozběhl a skočil jsem mu za krk. To byla legrace, ten se lekl. Když i páník odešel zůstal jsem venku sám. Paničky sice říkaly, že by snad bylo lepší kdybych byl venku pořád. Že prý jsem strašně divoký a mají strach až dorazím domů, že se budu houpat na lustru. Copak jsem opice? Náhodou, už jsem doma. Hezky jsem se navečeřel a jsem klidný jako beránek. Ležím na křesílku a odpočívám. Teď už si jen počkám na tyčinku a potom budu spát.

17. září 2010 18:54:31

Dneska jsem opět ráno intenzivně pracoval na tom, abych paničku vytáhnul včas z postele a mohl jsem vyrazit ven. Nechala se přemlouvat dost dlouho, ale nakonec jsem dosáhl svého a panička mě pustila na balkon. Než se stačila rozkoukat, seskočil jsem na dvorek a vydal jsem se na průzkum mých obvyklých místeček. Krásně svítilo sluníčko, takže už jsem si v hlavě dělal plány, kam všude se půjdu podívat. Ještě před pořádnou výpravou jsem se šel domů nasnídat, a to jsem udělal velikou chybu. Páníci mi řekli, že jedou pryč, zavřeli dveře a já musel s holkama hlídat. Z toho jsem teda neměl ani nejmenší radost. Když se páníci vrátili, prozkoumali jsme tašky, abychom zjistili, co nám přivezli, ochutnali jsme šunčičku a konečně jsem se mohl vypravit na pořádnou výpravu ven. Jenomže jsem vyšel na dvorek a zase tam seděl ten strakatý kocour. Začal jsem na něj ze všech sil křičet, aby okamžitě odešel pryč. Panička přiběhla, aby mě zachránila, protože si myslela, že už se zase pereme, ale už viděla jenom kocourovy zadní nohy jak mizí za plotem. Jenomže v tom okamžiku jsem zmizel i já. Panička mě hledala na zahrádce, protože si myslela, že jsem se bál a schoval jsem se pod keřem, ale nenašla mě tam. Až za chvíli zjistila, že jsem na střeše letní kuchyně a kontroluju, jestli ten strakáč není ještě někde poblíž, abych mu přidal ještě pár rad do života. Naštěstí někam zmizel a já mohl v klidu pobývat na zahrádce. Na chvíli jsem se mrknul i za plot, ale opravdu jen na malou chviličku. K večeru zapadlo sluníčko za sousedovic barák, a protože celý den foukal vítr, docela se ochladilo, takže jsem se sebral a šel jsem domů. Nabaštil jsem se, uložil jsem se do kšesla a myslím, že to nebude dlouho trvat a budu spát.

16. září 2010 19:04:39

Dneska ráno, když jsem zjistil, že neprší, tak už jsem doma nemohl vydržet. Hned jsem letěl vzbudit paničku a dopadl jsem jako vždy. Řekla mi abych nezlobil a šel ještě spát. Jenomže mě se teda nechtělo. Tak jsem si řekl, že jí k tomu spaní něco zazpívám. Já jsem ten můj repertoár přezpíval několikrát, ale stejně to k ničemu nevedlo. Tak jsem šel k paničce a začal jsem se lísat. Jé, to bylo něco. To se jí líbilo. Ale mě teda také. Když mě to přestalo bavit, tak jsem vyskočil a panička konečně také. Otevřela mi dveře a já letěl vééén. Proběhnul jsem si svoje místečka a šel se mrknout domů. Samozřejmě, že jsem byl pochválen, protože jsem se přišel ukázat a docela brzo. Jenomže to teda panička neví, ale venku foukal takový ošklivý vítr, proto jsem se tak brzo vrátil. Ale to jí teda říkat nebudu. Nasnídal jsem se a zůstal jsem chvíli doma. Potom jsem zase na chvilku vyběhnul. Když jsem se vrátil, tak jsem nějak nevěděl co mám dělat. Panička začala vytahovat hračky a myslela si, že snad si s ní budu hrát. Tak jsem se hezky posadil, mezitím přišly holky a chytaly myšky a střapečky a já jen tak seděl a pozoroval je. Panička se mi smála, že jako divák jsem dobrý, ale jestli prý bych se také nechtěl zapojit. Nechtěl. Jenomže jsem to vydržel až do té doby než vzala do ruky hopíka. Hodila ho po schodech a já letěl za ním. Než jsem doběhl po schodech dolů, on se odrazil od zdi a letěl nahoru. To bylo něco, já jsem lítal po schodech nahoru a dolů jako drak. To mě tak utahalo, že jsem sebou fláknul na zem a musel jsem si odpočinout. Odpoledne jsem se zase vypravil ven. Jak foukal vítr, tak honil listy po zemi a já se k nim přidal. To bylo něco. Mě to tak rozparádilo, že jsem vletěl do chodby, doletěl jsem na konec dlouhé chodby a tam se musí zahnout. Jenomže to by mě bývalo vůbec nevyšlo, protože jsem byl tak rozjetý, že jsem se odrazil a přešel po zdi. Panička se mi hrozně smála a byla z toho celá vedle, ale druhá panička mi řekla, že prý jsem jako opičák a že mi přinese kýbl s primalexem a budu malovat. Protože jak jsem se po té zdi prošel, tak se tam obtiskly moje stopičky a trochu i drápky. Ale to nic není. Vždyť to není ani pořádně vidět. Potom jsem si zase chvíli odpočíval a k večeru šel ještě páník ven, tak jsem musel jít s ním. Trochu jsem ho prohnal s provázkem, teda spíš páník mě a potom jsme šli spolu domů. Teď ležím na křesílku a čekám na tyčinku.

15. září 2010 19:39:50

Ráno jsem se těšil, že vyrazím na pořádný průzkum po okolí, a ono zase pršelo. Když na malinkatou chviličku přestalo, šel jsem si omkrnout alespoň ta nejdůležitější místa. Ani jsem to pořádně všechno nestačil a začalo pršet nanovo. Na chvíli jsem se usadil pod pergolou a doufal jsem, že ten déšť přece jenom přejde, ale nedočkal jsem se. Nezbylo mi nic jiného než jít domů. Uvelebil jsem se do křesla a skoro celý den jsem spal nebo se jenom tak vyvaloval a rozhlížel se kolem. Chvilku jsem si hrál s paničkou, ale moc dlouho mě to nebavilo. K večeru konečně přestalo pršet a dokonce na chvilku i vysvitlo sluníčko. Tak nám panička otevřela dveře na dvorek a hned jsme vyrazili. Škoda, že se tak brzo začalo šeřit a museli jsme zase domů.

14. září 2010 19:31:42

Dneska jsme byli celý den doma jenom sami s páníkem. Když jsem viděl, že brzo ráno ještě za tmy paničky odchází pryč, řekl jsem si, že by mohl být dnešní den prima, protože bych se mohl pořádně proběhnout za plotem. Páník totiž nemá ve zvyku stát třeba hodinu nebo i déle u plotu a obtěžovat mě děsivým vyvoláváním, abych se vrátil domů. Tak jsem teda ráno vyskočil do okna, abych paničce zamával, a hlavně aby odcházela s představou jak se mi bude stýskat a celý den budu čekat na okně, a šel jsem ještě spát, abych nabral sílu a mohl na celý den vyrazit za plot. Jenomže jsem měl hroznou smůlu. Když jsem se probudil, páník mě hned pustil, ale venku byla mlha, že jsem pomalu ani ten plot nenašel. Pak se počasí trochu vylepšilo, takže jsem si proběhnul moje obvyklá místečka a než jsem stačil odejít na ten můj plánovaný výlet, začalo lít jako z konve a ještě pořád prší. Nezbylo mi tedy nic jiného, než se uložit do křesla a spát. Když se večer paničky vrátily, běžel jsem je přivítat, ale ani tak moc jsem nechtěl vidět je, jako tašku jestli v ní něco přivezly:-) ale aby se neřeklo, dělal jsem, že jsem rád, že jsou doma. Nechal jsem se pořádně prodrbat a pohladit a už zase spokojeně ležím na křesle a čekám na tyčinku.

13. září 2010 18:40:25

Dneska už venku tak krásně jako včera nebylo. Docela se ochladilo a sluníčko se nám za celý den ani neukázalo. Ale hlavně že nepršelo a mohl jsem se jít proběhnout ven. Původně jsem chtěl vyrazit už kolem druhé hodiny v noci, ale to mi nevyšlo. Zpíval jsem paničce do ucha, a aby si nemyslela že je taková hrozná tma, zkoušel jsem tlapkou otevřít žaluzie, ale nebylo mi to nic platné. Ven jsem se dostal až ráno. Obešel jsem si moje místečka a šel jsem si domů lehnout na křeslo. Odpoledne jsem vyrazil ven znovu. Ale abych se přiznal moc mě to tam nebavilo. Na chvíli tam šel se mnou páník, tak jsme si hráli s provázkem, a když odešel, šel jsem taky domů. Řekl jsem si, že udělám paničce nějakou radost a vzal jsem si s sebou větvičku. Moc se jí líbila a hodila mi jí, abych jí mohl aportovat. Chvíli jsme si hráli, a pak jsem větvičku odložil pod stůl a šel jsem pro další. Vlastně po zbytek odpoledne jsem jenom nanášel domů větvičky, takže se nám jich pod stolem sešlo snad dvacet. No co, alespoň když si nějakou dobře schovám a nebudu hned vědět kam, budu jich mít ještě spoustu k dispozici. Teď se trochu prospím na křesílku a potom si půjdu větvičky přebrat. Jenom doufám, že mezitím panička nesplní slib a větvičky mi nevyhodí. To by byla fakt škoda.

12. září 2010 19:17:34

Dneska ráno, když jsem se vyspinkal, vzbudil jsem paničku a kupodivu to šlo nějak dobře. Hned vyskočila a šla mi otevřít. Ono to totiž nebylo ve čtyři ráno, ale až v sedm. To už panička zvládla. Honem jsem vyběhl ven a zjistil jsem, že bude zase krásně. Oběhnul jsem si svoje místečka a běžel domů na snídani. Hned po snídani jsem zase vyrazil ven. Byl jsem na dvorku i na zahrádce. S holkama jsme si hráli a taky jsem je trošku prohnal. Kdybych je nechal, tak by snad jen ležely a to není správné. Potom jsem se vypravil i za plot, ale fakt jen za plot. Jak mě panička zavolala, hned na první zavolání jsem přiběhnul. Ono totiž nemá cenu, když je venku tak pěkně ji zbytečně provokovat. Jeden nikdy neví, co by ji mohlo napadnou a když si představím, že je venku nádherně a já bych měl zaracha, tak to ne. Odpoledne byli s námi páníci venku. Stejně jsem ale občas skočil za plot. A najednou se to stalo. Já tam našel něco tak pěkného. Honem jsem si to vzal do tlamky a pelášil s tím domů. Musel jsem se přece pochlubit, co jsem ulovil. Já našel králičí lebku. Ta byla krásná. A panička je tak ošklivá, protože místo toho, aby mě pochválila, tak mi řekla, že jsem čuník. Potom jsem zjistil, že na trávě leží slunečník. Protože sluníčko hodně svítilo, tak jsem si pod něj vlezl. To bylo prima. Holky když to viděly, tak tam chtěly také, ale já je tam nepustil. Ale netrvalo to dlouho a stejně mi tam vlezly. Ty se tak rády opičí. Když páníci odešli, tak jsem se ještě trochu proběhnul a před chvilkou jsem dorazil domů. Sice se mi ještě moc nechtělo, ale panička mě už volala a aby viděla, že jsem hodný a poslušný kocourek, tak jsem teda šel. Teď si musím počkat ještě na tyčinku a potom asi půjdu odpočívat na křesílko.

11. září 2010 19:50:38

Přotože jsem se včera medaile slíbené za to, že budu v noci hodný, vůbec nedočkal, tak jsem dneska paničce ukázal, že vůbec v noci hodný být nemusím. Samozřejmě jsem se nejdříve vyspal, a teprve když jsem byl já sám dostatečně vyspalý, šel jsem vzbudit i paničku. Opět jako vždy protestovala, že jsou čtyři hodiny, a že je ještě na vstávání brzo, ale to měla smůlu. Sednul jsem si proti její posteli a začal jsem nahlas zpívat. Chvíli můj zpěv paničku při spaní rušil, takže se převracela na posteli a okřikovala mě, abych byl zticha, ale za chvíli si na to nějak zvykla a klidně si zase usnula. Tak jsem si začal brousit drápky o postel. To zabralo, panička se po mě ohnala rukou. Vím, že to tak nemyslela, ale já dělal, že jsem tenhle její pohyb pochopil tak, že si se mnou bude konečně hrát, a tak jsem jí po ruce skočil a zakousnul jsem se. Panička si schovala ruku pod peřinu a chystala se znovu spát, tak jsem začal zase zpívat. Chvíli to zabíralo a pak panička opět usnula. Řekl jsem si, že bych tedy mohl udělat menší úpravy v ložnici, a tak jsem začal kolem skříně odhrnovat koberec a snažil jsem se ho zvednout. Jak jsem do něj drápal, zase to paničku vzbudilo a opět jsem dostal vynadáno. Tak jsem si na chvíli lehnul na zem a dal jsem se do osobní hygieny. Při tom jak jsem se myl, tak jsem pořádně nahlas mlaskal a pauzy jsem prokládal hlasitým drbáním. Nakonec se panička vzdala, vylezla z postele a šla mi otevřít. Byl jsem rád, protože venku bylo opět krásně. Vlastně celý den jsem pobýhal po okolí. Většinou jsem byl na zarádce, ale občas jsem si na chvilku odskočil i k sousedům, ale opravdu jenom na chvilku, abych měl klid. Odpoledne byli venku i páníci, tak jsme společně dělali něco na zahrádce, taky jsme si hráli s provázkem a s hopíkem, a když mě to přestalo bavit, jenom tak jsem se vyhříval na sluníčku. Před chvílí jsem se vrátil domů, tak si teď ještě domyju jednu nohu a myslím, že než bude tyčinka stačím si ještě chvíli schrupnout.

10. září 2010 19:27:19

Včera jsem celý večer spal. Jenom na tyčinku jsem se milostivě zvednul a hned jak jsem jí snědl, skočil jsem zpátky do křesla a spal jsem dál. Vzbudil jsem se někdy kolem půlnoci a zjistil jsem, že jsem vyspinkaný natolik, že bych klidně mohl vyrazit znovu ven. Šel jsem ke dveřím na dvorek, ale bylo zavřeno a panička mi řekla, že jsem se asi zbláznil, když mám chutě teď někam jít. Ještě jsem to zkusil přes balkon, ale tam bylo taky zavřeno, takže jsem to vzdal. Naštěstí zrovna v tu chvíli měly vyspáno i holky a dokonce měly i stejnou představu o tom, že by se chtěly jít proběhnout. Když nás nikdo nepustil, dali jsme se do běhání doma. Lítali jsme po celém baráku přes stoly, židle, křesla, gauče a dokonce i páníky. Tahle náladička nám vydržela až do té doby, než šli páníci spát. Před odchodem do postele nám panička řekla, abychom se koukali uklidnit a šli taky spát a koho prý do rána nikdo z páníků neuvidí, ten dostane medaili. Tak jsem si řekl, že to teda vyzkouším a alespoň budu pro příště vědět, jestli ta medaile je natolik pěkná, že bude stát zato, abych vydržel celou noc nikoho nebudit. Odešel jsem do bytu do přízemí, tam jsem si lehnul do křesla a spal jsem tam celou noc. K ránu už jsem měl opravdu co dělat, abych nevyskočil a neuháněl za paničkou, ale zatnul jsem zuby a vydržel jsem. Dokonce jsem ještě usnul a probudil jsem se až v devět hodin. Z okna jsem viděl, že už holky běhají venku, tak sem si řekl, že je to dobré, že mám medaili jistou a šel jsem se podívat na paničku. Sice mě moc chválila, ale tím to skončilo. Medaili jsem žádnou nedostal, i když jsem jí ještě během dne od paničky několikrát požadoval. Holt jsem hloupý a naletěl jsem, ale ať se panička připraví, dneska v noci si připravím odvetnou akci. Obzvlášť poté, co mi během dne zase dělala ostudu. Odpoledne jsem si zase na chvilku, asi tak na hodinu a půl, odskočil k sousedům do kůlny. To zas bylo křiku a volání, abych se vrátil, ale mě se tam líbilo, tak jsem si řekl, ať si panička počká. Tepve, když jsem měl vše dopodrobna probádané, vrátil jsem se důležitě zpátky. Panička byla ráda, že mě vidí, a že jsem se vrátil celý a bez olejové koupele, takže ani moc nenadávala. Horší to bylo za chvíli. Těsně vedle plotu mají u sousedů postavené lešení a na něm seděl ten cizí strakatý kocour. Tak jsem se tam za ním vypravil, abych mu vysvětlitl, že sezení na lešení jsem si vymyslel dřív než on. Jenomže panička mě viděla z balkonu a přiletěla za mnou, abych šel odtamtud pryč dřív než se zase porveme. Tak jsem seskočil z lešení, ale nešel jsem na dvorek. Rozeběhnul jsem se po plotě a plánoval jsem si, že k sousedům seskočím na druhé straně. Panička vzala koště a běhala podle plotu za mnou a naháněla mě zpátky. Nakonec jsem to vzdal, seskočil jsem do zahrádky a schoval jsem se do záhonku mezi kytičky. Panička si bláhově myslela, že tam zůstanu, tak šla domů. Ale já hned vystřelil a utíkal jsem na plot, abych ještě toho strakáče zastihnul. Ale měl jsem smůlu, můj výhružný pohled mu stačil a raději zmizel. Tak jsem tam chvíli poseděl a čekal jsem jestli se nevrátí. Když nešel, hupnul jsem dolů a šel jsem domů. Teď už ležím na křesle a pomalu budu spát. Musím se přece pořádně vyspat, abych mohl v noci paničce ukázat, že když je lakomá a žádnou medaili mi nedala, nebude to se mnou mít tak jednoduché.

9. září 2010 18:29:58

Dneska ráno jsem měl zase vyspáno dřív než panička. Za nic na světě jsem jí nemohl dostat z postele, aby mi šla otevřít a pustila mě ven. Několikrát jsem jí skočil do postele. Zkoušel jsem všechno možné. Dával jsem jí pusinky, lehce jsem jí kousal do ruky a ona místo toho, aby vyskočila, tak mě pohladila, řekla mi, že jsem její hodný kocourek a spala dál. Tak jsem to vzal trošku z ostra. Několikrát jsem se přes paničku prošel, ale ani to nemělo úspěch. Nakonec zabralo to, že jsem si lehnul na bok vedle postele a začal jsem si o ní brousit drápky a to paničku probralo. Zašmátrala po mě rukou, abych dal pokoj a já jsem se jí tak lekl, že jsem se zadníma nohama odrazil a přejel jsem po koberci přes půlku pokoje. Ale účel to splnilo a panička konečně vstala a šla mi otevřít dveře na dvorek. Vystřelil jsem jako blesk a rovnou jsem utíkal na všechna moje místečka, abych si provedl řádnou kontrolu. Rychle jsem si to oběhl a běžel se domů ukázat. Jé, to panička koukala, jaký jsem šikulka, taky mě chválila. Potom jsem zase letěl ven. Vyskočil jsem si na plot a rozhlížel jsem se po sousedovic zahradě. Ale po tom průšvihu jsem tam raději nešel. Ještě chvíli jsem byl na dvorečku a potom jsem šel na snídani. Když jsem se nasnídal, tak jsem si šel lehnout do křesílka a krásně jsem usnul, vždyť jsem přece dneska brzo vstával. Panička tomu ani nechtěla věřit, že jsem doma. Odpoledne jsem šel ven. Běhal jsem po dvorku, ale byl jsem tam sám. Holky všechny tři spaly doma a mě to venku samotného moc nebavilo. Tak jsem si šel pro paničku. Jenomže té se ven také nechtělo, tak jsem šel zase sám. Když páník viděl jak jsem z toho nešťastný, tak šel se mnou. Chvilku mě prohnal s provázkem, potom mi házel hroudičky a já za nima lítal po zahrádce. To se mi moc líbilo. Když mi řekl, že už jde domů, tak jsem šel také. Chvilku jsem jen tak pobíhal a potom jsem si lehl do křesílka a odpočívám. Při tom teda čekám až bude tyčinka a potom už určitě budu zase spát.

8. září 2010 19:05:17

Ráno jsem si odbyl pravidelnou pochůzku a vrátil jsem se domů na snídani. V tu chvíli jsme se sešli doma úplně všichni najednou. A všichni jsme měli pořádně divokou náladu, takže to netrvalo dlouho a vypukla pěkná honička. Nejdříve jsme lítali po bytě, ale za chvíli jsme vyběhli až ven. Tam jsme se proběhli po zahrádce a přes všechno, co nám přišlo do cesty, jsme zase utíkali domů. Když nás to přestalo bavit, řekl jsem si, že už jsem se hodně dlouho nebyl podívat u sousedů v kůlně, a tak jsem na nic nečekal a vydal jsem se na cestu. Moc dlouho jsem si tam nepobyl a už jsme slyšel paničku jak mě volá. Ale já si řekl, že když jsem se tam po tak dlouhé době zase vypravil, nepoběžím přece hned zpátky. Jenomže panička si vzala do hlavy, že mám jít domů, a tak s malými přestávkami stála hodinu a půl u plotu a volala a volala. Já jsem si zatím v klidu všechno prohlédnul a se stejným klidem jsem po poledni vyskočil na plot. Očekával jsem ovace a vítání, ale místo toho paniččina ruka přistála několikrát na mojí prdelce. K tomu mi panička děsně nadávala, takže jsem se raději klidil dál od ní a šel jsem se schovat domů pod stůl. Když tam panička dorazila za mnou, řekl jsem si, že nemám nejmenší náladu na to, abych poslouchal ty její hloupé řeči a utíkal jsem po schodech dolů s tím, že raději půjdu zase ven. Jenomže dveře byly zavřené. Nechápavě jsem se podíval na paničku, co tohle jako má znamenat a ona mi řekla, že budu mít zaracha a ven půjdu jedině na kšírách a na důkaz toho kšíry přinesla a pověsila je na chodbě na věšák. Raději jsem to vzdal a šel jsem si lehnout na křeslo. Trochu jsem se prospal a měl jsem chuť vyrazit ven, ale nikdo mě nepustil. Panička mi pořád vykládala něco o neposlušných a zlobivých kocourcích, ale to mě vůbec nezajímalo. Naštěstí panička dlouho nevydržela, trest mi zrušila a pustila mě ven. A to jsem jí teda ale ukázal. Fakt jsem si na to myslel a během deseti minut jsem se jí přišel ukázat. Chvilku jsem byl venku, ale počasí dneska za moc nestálo, takže jsem se sebral a šel jsem se zase uvelebit do křesílka. To panička koukala, jaký jsem šikovný. Dokonce mě i chválila, a to už bylo něco jiného. Sednul jsem si proti ní a s přimhouřenýma očima jsem tu chválu poslouchal.

7. září 2010 19:05:05

Celé dopoledne jsem pobíhal venku, protože zase příjemně svítilo sluníčko. Chvilku tam byla se mnou panička a hráli jsme si s provázkem a jinak jsem se buď prochízel po zahrádce, nebo jsem si tam našel nějaké pěkné místečko v záhonku a odpočíval jsem. Jenom na chvíli jsem musel mojí důležitou činnost přerušit, protože panička začala klepat masíčko, tak jsem musel jít ochutnat jestli není zkažené. Kolem poledne začal foukat docela silný vítr. Nejdříve jsem se před ním schoval pod pergolu, ale odpoledne už mě dost štval, takže jsem se sebral a šel jsem si lehnout domů na křeslo. Chvilku jsem se prospal a šel jsem zase ven. Vítr foukal pořád, ale v tom okamžiku mě to tolik nevadilo. Spíš naopak. Využil jsem toho, že vítr prohání po dvoře listy, tak jsem mu s tím pomohl a taky jsem je trochu prohnal a pěkně nahlas jsem na ně křičel, aby na mě počkaly a nikam mi neutíkaly:-) Sice jsem se při tom běhání zahřál, ale protože už se sluníčko schovalo, docela se ochladilo. Takže jsem se vyběhal a utíkal jsem domů. Uložil jsem se do křesla a dneska už nikam nepůjdu.

6. září 2010 19:33:40

Dnešní den se opět vydařil. Krásně svítilo sluníčko a bylo i o něco tepleji než v předchozích dnech. Hned po ránu jsem si odbyl pochůzky po všech mých důležitých místech, to znamená že jsem z plotu nakouknul k susedům, prošel jsem si zahrádku a pak jsem se šel mrknout na střechu. Zjistil jsem, že nikde nic nového není, takže jsem se s klidným svědomým mohl uchýlit na zahrádku a vlastně jsem tam trávil celý den. Dopoledne jsem číhal na motýlky. Opět se mi podařilo jednoho chytit, tak jsem ho hned odnesl paničce. Potom jsem si lehnul na dvoře před naší boudičku a krásně jsem si vyhříval kožíšek na sluníčku. Odpoledne přišli za námi ven i páníci. Hráli jsme si s paničkou s provázkem a s hopíkem, pak mi panička házela na záhrádce hroudičky a já po nich skákal do výšky nabo jsem za nimi běhal a honil je. Měl jsem ale i spoustu práce. Páník šel zasadit keř, tak jsem mu musel přitom asistovat a radit mu, aby udělal všechno dobře. Když jsme ho společně zasadili, vzal páník konev a šel ho zalít. U toho už jsem se teda nezdržoval a raději jsem utekl do bezpečné vzdálenosti, aby mě náhodou nezasáhla nějaká zbloudilá kapka vody. Když šli páníci domů, šel jsem se ještě podívat na plot. Vrátil jsem se na zahrádku a našel jsem tam kousek provázku. Hned jsem ho vzal a odnesl ho paničce. Ona mi ho hodila po schodech dolů, tak jsem si s ním chvíli hrál a pak jsem šel ještě ven. Když bylo sedm hodin, sebral jsem se šel jsem domů, dal jsem si večeři a teď už jsem uložený na křesle a myslím, že to nebude dlouho trvat a budu už spát.

5. září 2010 19:14:14

Dnešní den jsem opět trávil téměř celý venku. Od rána svítilo sluníčko, takže sotva jsem se probudil, měl jsem jasno, že nutně potřebuju ven. Protože si poslední dobou v noci parádně hovím v obýváku na křesílku a ne u paničky v posteli, vstal jsem a šel jsem do ložnice vzbudit paničku. Docela mě překvapila, protože už mi šla naproti, takže jsem jí ani nemusel namáhavě budit jako vždy. Hned mě tedy pustila na balkon a šla mi otevřít dveře dolů na dvorek, abych se měl kudy vrátit. Ale na návrat jsem měl dost času. Nejdříve jsem musel překontrolovat zahrádku a z plotu se podívat k sousedům. Teprve potom jsem mohl jít domů na snídani. Moc jsem to ale nepřeháněl, protože jsem neměl čas zbytečně se zdržovat. Vždyť na zahrádku už darazili motýlkové! Tak jsem na ně musel jít číhat. Dokonce se mi opět podařil jeden parádní úlovek, který jsem musel hned utíkat ukázat paničce. Odpoledne přišli páníci taky ven. Moc dlouho tam s námi nevydželi, protože se zrovna sluníčko schovalo za mrak a byla docela zima, ale i tak jsme si s paničkou stihli chvíli pohrát s provázkem. K večeru přišla panička ven znovu a tentokráte s sebou přinesla hopíka, tak jsem se pěkně proběhnul. Teď se ještě rozhlédnu na plotě a pomalu půjdu domů, abych byl připravený na večerní tyčinku.

4. září 2010 20:37:59

Dneska bylo venku krásně. Od rána svítilo sluníčko, takže mě doma nemohlo udržet vůbec nic. Hned jak mi ráno panička otvřela dveře, vyběhnul jsem na dvorek a byl jsem tam vlastně celý den. Buď jsem seděl pod pergolou na židli nebo jsem se šel mrknout na plot a nebo jsem pobíhal po zahrádce. Tlapičku mám dneska už skoro dobrou. Vůbec nekulhám, a když sedím, tak už jí ani nezvedám nahoru. Myslím si, že ta včerejší šunková terapie mi opravdu pomohla :-) Dopoledne už jsem zase honil po zahrádce motýly a dokonce se mi podařilo jednoho chytit. Musel jsem se zase s mým úlovkem pochlubit, tak jsem ho odnesl paničce až do kuchyně. Aby si ho mohla pořádně prohlédnout, tak jsem ho pustil a on začal poletovat po kuchyni:) Odpoledne přišli ven i páníci, tak nám bylo hned veseleji. Když k večeru odešli domů já zůstal ještě venku. Našel jsem si krásnou větvičku a odnesl jsem jí paničce. Ona mi jí hodila po schodech, ale mě se nechtělo jí aportovat. Já jí paničce přinesl jenom tak, aby se nenudila a měla si s čím hrát. Takže jsem větvičku nechal ležet na zemi a šel jsem zase ven. Byl jsem tam až do té doby než se začalo šeřit. Teď už jsem ale doma uložený v křesílku a po tom náročném dni pořádně odpočívám.

3. září 2010 20:00:55

Dneska jsem se raději moc nevzadloval od domova. Bylo docela hezky, tak jsem se dal do pořádného průzkumu u nás na zahrádce, pak jsem se uložil na chvíli na židli pod pergolou a potom jsem musel hlídat naše holky. Ony se totiž uložily na dvoře do boudičky a na boudičku a všechny tři usnuly. Raději jsem si tedy sednul ke vchodu do boudy a hlídal jsem je, aby náhodou nepřišel zase nějaký cizí kocour a nechtěl se s nimi prát. Dopadlo to dobře a nikdo podezřelý se neobjevil. Ale dlouho to tak nevydrželo. Odpoledne měly holky vyspáno a šly domů na svačinku. Já jsem se šel ještě mrknout pod pergolu a v tom ten strakatý kocour, co to včera ode mně tak schytal, skočil na dvorek a rovnou se hnal pod pergolu. Naježil jsem se a začal jsem syčet, abych ho vyhnal. To už ale byla na dvoře panička a on jak jí uviděl, rychle zmizel za plotem. Já jsem se ještě chvíli proběhnul venku a šel jsem domů, abych se taky nabaštil. Protože i já jsem během té včerejší bitvy utržil pár šrámů, tak když jsem se najedl, vzala panička zase zásyp a šrámy mi zasypala. Ani trochu se mi to nelíbilo, ale stejně jsem tomu neunikl. Horší bylo to, že si panička všimla, že když sedím, tak si zvedám přední tlapku do vzduchu. Mám na ní taky šrám, jenomže panička se s jeho zasypáním nespokojila a začala mě tlapku prohmatávat a promačkávat a docela dost mě tím štvala. Chvíli jsem to vydržel a jenom jsem potichu výstražně vrčel, ale pak mě to tak naštvalo, že jsem začal vrčet a proskat a syčet hezky hlasitě. Panička z toho usoudila, že mě tlapka musí hodně bolet, a už začala chystat přepravku, že se pojede na veterinu. Ani jsem se nestačil pořádně rozkoukat a byl jsem zavřený za mřížemi v přepravce a panička mě nesla do to vrčivé plechovky. Celou cestu jsem ječel, že niakm nechci, že už mě tlapka vůbec nebolí, a na důkaz toho jsem jí prostrkoval mžížemi ven. Ale paničku jsem nepřemluvil. Dojeli jsme až na místo a šli jsme k ordinaci. Už z dálky jsem viděl velikou bílou ceduli na vratech s nápisem "dovolená". Z té velikánské radosti, kterou jsem měl, mě úplně přestala noha bolet:-) A poté, co mi panička koupila v řeznictví šunkovou medicínu jsem byl téměř uzdraven. V autě jsem si jí nedal, s plným čumáčkem bych přece nemohl křičet, ale hned jak jsme dorazili domů, tak mi panička na chodbě otevřela přepravku a přímo na místě jsem se začal "léčit" šunčičkou. Pak jsem si na chvilku odpočinul a šel jsem na balkon. Chvíli jsem se rozhlížel po okolí a potom jsem se natáhnul na koberci a pořádně jsem si odpočinul. Když se začalo venku ochlazovat, vrátil jsem se domů. Před chvílí jsem si dal večeři a teď už sedím na křesle a netrpělivě vyhlížím paničku, kdy už mi přinese tyčinku.

2. září 2010 18:38:25

Většinu včerejšího dne jsem prospal, takže je logické, že v noci jsem spát už vůbec nepotřeboval. Vím, že s mojí paničkou málokdy dobře pořídím, a tak jsem jí nechal, ať spí, a šel jsem rovnou za druhou paničkou. Skočil jsem k ní do postele, ale ona vůbec nepochopila, že se s ní chci prát. Místo toho mi udělala místečko vedle sebe a řekla mi, abych si k ní lehnul a spal. Chvíli jsem se nechal drbat. Jenomže panička zase usnula. Tak mi nezbylo nic jiného, než jí vzbudit znovu. Celou noc jsem se snažil dostat jí ven z postele, ale dál jak k tomu podrbání jsme se nedostali. Ráno jsem šel zkusit vzbudit mojí paničku. Po chvilce přemlouvání konečně vstala a pustila mě ven. Po těch několika dnech, kdy pořád pršelo a byla hrozná zima, bylo dneska relativně hezky. Sice sluníčko nesvítilo tak jak by se na něj v létě slušelo, ale musíme být rádi, že se alespoň trochu ukázalo. Hned jsem utíkal k sousedům do zahrady. Já vím, že mi před odchodem panička říkala abych tam nechodil, jenomže jsem to nemohl vydržet, když už jsem tam tak dlouho nebyl a v posledních dnech jsem neměl šanci ani se tam pořádně podívat z plotu, protože sotva jsem vyskočil na plot začalo pršet. Chvilku jsem se prodíral tou vysokou trávou a už jsem slyšel, jak mě zase panička volá domů. Ale já vůbec neragoval a procházel jsem se dál. Až za hezkou chvíli jsem si řekl, že bych se teda mohl jít zase podívat domů a hupnul jsem přes plot na dvorek. Jenomže tam se nic nezměnilo. Zato mě zajímalo, co je nového taky u druhých sousedů, takže jsem neváhal a skočil jsem na plot. Odtamtud jsem přešel na střechu naší letní kuchyně, vyskočil jsem si na komín a rozhlížel jsem se po okolí. Nejednou kde se vzal tu se vzal na střechu skočil cizí kocour, strakáč, na kterého mám snad úplnou alergii. Jak jsem ho viděl, seskočil jsem z komína na střechu a šel jsem za ním. Začal jsem na něj ječet, aby koukal mazat pryč. On se dal pomalinku na ústup. Ještě jsem na něj zakřičel pár nehezkých slov a on se zatím stačil přeplížit až na druhý konec střechy. V tom mě ale napadlo, že si moje výhružky určitě zapamatuje lépe, když mu na cestu přidám ještě nějaký pohlavek. Skočil jsem po něm ale on místo aby ustoupi, začal se se mnou rvát, až chlupy létaly. Panička na nás křičela abychom dali pokoj, jenomže na střechu se za námi nedostala, takže jsme si mohli v klidu vyřídit účty. Sice jsem utrpěl několik šrámů, ale z bitvy jsem vyšel jako vítěz. Kocour se odplížil k sousedům a já se vrátil jako hrdina domů. Panička už na mě čekala na dvoře a jak jsem seskočil na zem, hned mě chytila a začala mě prohlížet a prohmatávat, jestli jsem celý. No to snad viděla, ne? Tak nevím, proč mě otravovala. Ale nedala si říct a když jsem viděl, že by možná došlo k další bitvě, tentokráte teda s paničkou, tak jsem to vzdal a nechal jsem si ty šrámy vyčistit a zasypat. Všechno mě to dalo pořádně zabrat, že jsem si vyskočil do křesílka a usnul jsem. Když jsem se odpoledne probudil, nabaštil jsem se a šel jsem zase ven. Raději jsem paničku nijak neprovokoval. Jen jsem se prošel po dvoře, vrátil jsem se domů a šel jsem si sednout na balkon. K večeru jsem se šel ještě na chvíli mrknout na dvorek, ale opět začalo trochu poprchávat, takže jsem se zase vrátil a uložil jsem se do křesílka.

1. září 2010 20:28:52

Dneska ráno to vypadalo, že snad už konečně nebude venku pršet. Bylo ještě docela brzo, ale já nechtěl zbytečně ztrácet čas, takže jsem šel za paničkou a začal jsem na ní křičet, aby vstávala, že chci ven. Jenomže panička se se mnou chvíli dohadovala, že je brzo a poslala mě ještě spát. Tak jsem se vydal za druhou paničkou. Té se taky moc vstávat nechtělo, ale po chvilce přemlouvání nakonec vstala a pustila mě. Nevěděl jsem, co dřív. Honem jsem utíkal na plot k sousedům, odamtud zase zpátky a na plot k druhým sousedům a nakonec jsem se šel pořádně rozhlédnout ze střechy letní kuchyně. Když jsem měl tahle moje místečka proběhnutá, vrátil jsem se domů na snídani. Než jsem se najedl, páníci zavřeli dveře a řekli nám, že musí jet pryč. To byla teda smůla, ale nedalo se nic dělat. Vyskočil jsem si na chodbě do okna, podíval jsem se za nimi, jak odjíždí a šel jsem si lehnout do pelíšku. Když jsem se vyspal, šel jsem zase na okno zkontrolovat, jestli už páníci nejedou domů. Sotva jsem tam dosedl a natáhnul jsem se, abych pořádně viděl, zastavilo auto pod oknem. Hned mi panička otevřela na dvorek a já mohl mohl vyrazit na další pochůzky. Jenomže v té době už bylo zase pěkně zataženo a během chvilky se spustil pořádný liják. Ani jsem nestačil doběhnout suchý domů a musela mi panička zase sušit kožíšek. S malými přestávkami pršelo skoro celé odpoledne. Tak jsem si lehnul na křeslo a spal jsem. K večeru se na chvíli ukázalo sluníčko, a tak jsem toho využil a šel jsem se zase podívat ven. Byla tam ale docela zima, tak jsem to moc nepřeháněl a vrátil jsem se zpátky do teploučka na moje křesílko.

31. srpen 2010 18:41:10

Dneska ráno, jak jsem vyběhl ven, rovnou jsem se vypravil na průzkum svých místeček. Ani jsem je všechna neproběhl a už začalo pršet. Tak jsem šel domů. Když se ten déšť přehnal, tak jsem vyrazil znovu. Jenomže jak bylo všechno mokré, samozřejmě jsem byl mokrý i já. Když jsem se šel paničce ukázat, hned mě chytila a zabalila do ručníku a musel jsem se sušit. Nějak se mi to začíná líbit. Panička si ze mě dokonce dělá i legraci, že prý se mi začne líbit chování. No to se teda spletla. To, že jsem vrněl blahem, tak to nebylo vůbec kvůli chování, ale kvůli tomu, že budu suchý a venku mi nebude zima. Jak jsem byl vysušený, hned jsem zase letěl ven. Jenomže za chvíli zase začalo pršet a já už se fakt naštval. Jeden vůbec nic nestihne. Tak jsem šel domů, lehnul jsem si na křesílko, krásně jsem se stočil do klubíčka a spal jsem. Spal jsem docela dlouho a vzbudil jsem se až k večeru. Hned jsem vyrazil ven. Ona už ta zima také není taková jako včera, takže se mi venku docela líbí. Myslím si, že se ještě trochu proběhnu a potom půjdu domů. Dám si nějakou večeři a počkám si na tyčinku. A pak si opět lehnu do křesílka a budu hezky spinkat.

30. srpen 2010 18:50:39

Dneska už jsem budil paničku zase v pět hodin. To jsem to ale schytal. Hned jsem dostal vynadáno, abych koukal ještě spinkat, že je venku zima a to teda nikam nepůjdu. Tak jsem si zalezl zpátky na křesílko a usnul jsem. Když jsem se zase probral, tak jsem nejdříve chodil po bytě a prozpěvoval si. To jen proto, aby se panička trochu probrala a nedělala mi takové potíže. Když už jsem myslel, že je panička trochu probuzená, skočil jsem k ní do postele, dal jsem jí pusu a jen tak potichu jsem jí řekl véén. Tentokráte jsem měl úspěch. Panička vyskočila a šla mi otevřít dveře na dvorek. No, ale musím uznat, že měla pravdu. Tam byla zima a jaký foukal děsný vítr. Ale já to nevzdal. Proběhnul jsem si svá místečka, skočil jsem i za plot, ale brzo jsem se vrátil domů. Tak jsem několikrát během dne vyběhnul a vždycky tam byla zima. Moc mě to tam nebavilo. Co taky samotného. Naše holky všechny spaly a páníkům se taky ven nechtělo. Po obědě se mi podařilo vytáhnout ven paničku, ale dlouho tam nevydržela a řekla mi, abych šel také raději domů nebo tady zmrznu. To je nápad, vždyť mám kožíšek. Tak jsem se tam ještě trochu proběhnul a šel jsem zase domů. Odpoledne se páníček nade mnou smiloval a šel ven. Chvilku mě honil s provázkem a chvilku mi házel větvičku. Bylo to prima, ale také tam navydržel tak dlouho, jak mě by se líbilo. Tak jsem sebral větvičku a šel jsem za paničkou. Ta mi jí házela a já jsem jí větvičku aportoval. To jsem se teda něco naběhal. Před chvilkou jsem dorazil hladový domů, pořádně jsem se nabaštil a šel jsem ještě ven. Chvilku se tam proběhnu a potom půjdu domů na tyčinku.

29. srpen 2010 18:51:55

Včera jsem si ráno hezky přispal, a dneska jsem se probudil o to dřív. Kolem páté hodiny už jsem kňučel na paničku, že chci ven, tak aby vstávala a šla mě pustit. Ale přemluvit ji se mi nepodařilo. Když konečně ona sama uznala za vhodné, že mě pustí, musel jsem venku uznat, že to nadšení bylo zbytečné. Byla tam pořádná zima, foukal vítr a občas i pršelo. Během dopoledne jsem se několikrát přišel na chvíli schovat, ale všechna moje důležitá místečka jsem stihnul proběhnout. Odpoledne už jsem to vzdal. Raději jsem se pral doma s paničkou a pak jsem se uvelebil v křesílku a spal jsem. Až k večeru jsem se šel zase na chvíli proběhnout. Když jsem se vrátil, zavřela panička dveře a já se chystal, že si zase hupnu na křesílko. Jenomže vtom šla panička na balkon sbírat prádlo a jak otevřela dveře, proklouznul jsem ven a rovnou jsem skočil dolů na dvorek. Docela mě zarazilo, když jsem zjistil, že dveře do chodby jsou zavřené, protože horem přes balkon se vrátit neumím. Ale obavy byly zbytečné, protože panička už byla taky dole a otevřela mi. Tak jsem šel zase hned za ní do chodby a panička zavřela. Chvilku jsem bloumal po bytě a nevěděl jsem, co bych tak dělal. Jak ale panička vyběhla na chodbu měl jsem jasno. Utíkal jsem za ní, sednul jsem si ke dveřím na dvorek a vysílal ty nejsmutnější pohledy, jaké umím. Takže mi nakonec panička zase otevřela a já vyběhnul ven. Teď právě jsem se tam potkal s Míšou, kterou panička pustila ven balkonem, a docela bych se s ní chtěl honit. Ale ona je nějaké líná a moc se jí do toho nechce. Tak jí ještě chvíli budu provokovat a uvidíme jak to dopadne, třeba nakonec přece jenom uzná, že pohyb je zdravý, a trochu se proběhneme.

28. srpen 2010 19:57:43

Dneska mě panička pěkně přelstila. Ležel jsem natažený u ní v posteli a spal. Ona potichoučku vstala, utekla mi pryč a já vůbec nic nevěděl a spal jsem dál a probudil jsem se až v devět hodin. To se mi panička smála. Holky už měly ranní pochůzku venku odbytou, už byly po snídani a dokonce už nanovo spaly a já jsem se slavnostně vzbudil. Ale mě to bylo jedno. Stejně venku bylo ošklivo, tak jsem se alespoň hezky dorůžova vyspal. Když jsem vstal, šel jsem se hned proběhnout. Ale na žádné velké běhání to tam nebylo. Všude bylo mokro a byla pěkná zima. Raději jsem šel domů, nasnídal jsem se a hrál jsem si s myškou. Potom jsem to šel zase omrknout ven. Pořád bylo ošklivo. Tak jsem si sebral větvičku, přinesl jsem jí paničce a ona mi jí házela na chodbě a já jí aportoval. Přes poledne jsem si na chvílí lehnul a odpočinul si a odpoledne jsem vyrazil zase ven. Dlouho mě to tam nebavilo, tak jsem se šel domů prát s paničkou. Později odpoledne se udělalo venku trochu lépe, dokonce i sluníčko začalo na chvíli svítit, tak jsem toho využil a šel jsem se projít po střeše. Ještěže jsem to udělal, protože za chvíli začalo zase lít jako z konve a musel jsem se vrátit domů. Teď už jsem po večeři, už mám dokonce snědenou i tyčinku, tak jsem se uložil k televizi na křesílko, ale myslím, že dlouho koukat nebudu a budu raději spát.

27. srpen 2010 21:01:40

Ráno jsem vyběhnul na dvorek a pořádně jsem se leknul. Běžel jsem rovnou na zahrádku, jenomže přes celý vchod do zahrádky ležel na zemi cypřiš. Z bezpečné vzdálenosti jsem se na něj pořád díval a nemohl jsem pochopit, proč leží na zemi, když včera večer ještě stál vzpřímeně a já si pod něj dokonce šel i několikrát za den lehnout. Napadlo mě, že i ty rostlinky na zahrádce, než v noci usnou, tak že si lehnou a tenhle cypřiš, že asi zaspal. Odhodlal jsem se jít k němu blíž. Opatrně jsem do něj štouchnul pacičkou, abych ho probudil, ale on se ani nehnul. Tak jsem si k němu sednu a čekal jsem, co udělá. Neudělal vůbec nic. Když už jsem u něj seděl hezkou chvíli a pořád se nic nedělo, usoudil jsem, že teda není vůbec nebezpečný a můžu trochu vyzkoušet jeho trpělivost. Zjistil jsem, že pod ním vznikl jakýsi tunel, takže jsem si do něj vlezl. Dokonce jsem jím prolezl až do zahrádky. Docela mě to začalo bavit a prolézal jsem tunelem sem tam, zkusil jsem vyskočit i nahoru, ale to moc nešlo, protože byl hrozně mokrý. Panička říkala, že v noci moc pršelo a ten cypřiš se tak namočil, že padnul. To jsem rád, že si je panička takových následků vědomá. Doufám, že jí je jasné, že kdybych se namočil já, taky by se mi mohly podlomit nohy a padnul bych, a tak už mě nikdy nebude koupat.
S tím padlým cypřišem jsem si ale moc dlouho nepohrál, protože ho páník přivázal a už je zase stejný jako včera, ale to nevadí, alespoń si mám zase kam lehnout:-)
Jinak i dneska celý den foukal hrozný vítr. Takže jsem byl většinou schovaný pod pergolou nebo v boudičce a číhal jsem na lupínky. Občas jsem se za nějakým rozeběhnul trochu ho prohnal. Několikrát během dne přišel za mnou někdo z páníků, a tak jsme si hráli s provázkem. Ještě před osmou hodinou jsem se sám od sebe sebral a šel jsem domů. Dal jsem si tyčinku a rovnou jsem si vyskočil do křesílka a už budu spát.

26. srpen 2010 20:06:24

Dneska od rána fouká hrozný vítr. Sice bylo venku teplo a svítilo sluníčko, ale ten vítr byl dost nepříjemný. I když musím uznat, že něco do sebe to taky má, protože každou chvíli žene po dvoře nějaký lupínek nebo větvičku a já mám za čím běhat. Když už mě to foukání opravdu hodně štvalo, schoval jsem se na chvíli do naší boudičky venku na dvoře a nebo jsem se šel podívat domů. Trochu jsem se popral s paničkou a mohl jsem vyrazit zase nanovo ven. Odpoledne se mi podařilo chytit motýlka. Samozřejmě, že jsem se včera nepoučil a moje první cesta vedla opět za paničkou, abych se jí pochlubil. Jak jsem jí ho v kuchyni položil k nohám, motýl zamával křídly a chtěl mi uletět. Ale já ho nenechal. Pohotově jsem po něm skočil a raději jsem si ho odnesl zase na dvorek, aby mi znovu neuletěl a při jeho chytání mě panička nepředběhla a nesebrala mi ho.
K večeru jsem se šel podívat na plot, abych zjistil, co je nového u sousedů. Najednou jsem se mrknul před sebe a vidím, že o kus dál se rozhlíží i ten cizí kocour. Začal jsem ječet ze všech sil. Kocour na mě koukal a ani se nepohnul, zato panička to slyšela a přihnala se za mnou, aby zjistila co se mi stalo, že tak vyvádím. Je to zajímavé, panička nevydala ani hlásku a kocour jí viděl a hned prchal pryč. To teda nevím, jak je možné, že jí se bál a na moje výhružky vůbec neragooval. Až ho zase potkám, tak si s ním budu muset pořádně promluvit. Dneska už to ale nebude. Před chviličkou jsem dorazil domů, teď právě si pochutnávám na tyčincce a až jí sním, tak myslím, že už půjdu spát.

25. srpen 2010 20:49:40

Dneska ráno jsem venku moc dlouho nepobyl a už mě panička volala domů. Myslel jsem si, že má třeba pro mě přivenou nějakou dobrůtku, tak jsem to utíkal zkontrolovat. Jenomže na mě čekalo úplně jiné překvapení. Páníci opět jeli pryč a já musel třčet celou tu dobu doma. Sice mi panička řekla, že mám hlídat, ale já jen v okně počkal až uvidím, že auto mizí za zatáčkou. Pak jsem si vyskočil chodbě na skříň a celou dobu, co nebyli páníci doma jsem tam spal. To jsem udělal moc dobře, protože jsem si hezky odpočinul a celé odpoledne jsem potom mohl běhat venku. A že jsem tam dneska měl pořádnou haldu práce. Nejdříve přiletěl motýl, tak jsem na něj chvíli číhal, pak jsem se za ním rozeběhnul a už byl můj. Netrvalo to dlouho a u plotu jsem zaslechl nějaký šramot. Utíkal jsem se tam podívat a to už k nám pod plotem prolézalo nějaké malé zvířátko. V životě jsem nic podobného neviděl, ale bylo to děsně srandovní. Hned jsem po něm skočil a chytil ho. Protože zrovna v tu chvíli nikdo nebyl na dvoře, šel jsem se pochlubit paničce domů. Zuzka mě pronásledovala na každém kroku, asi se ji ten legrační tvoreček taky líbil. V chodbě mě zahlédla druhá panička a začala ječet že nesu domů ještěrku. Když jsem slyšel, jak kvůli ní křičí, chtěl jsem se raději otočit a odnést jí ven, protože jsem si myslel, že o ní nebude mít zájem jenom Zuzka, ale i páníci. Jenomže jsem to nestihnul. Moje panička za mnou přiběhla a zavřela dveře, abych si prý ještěrku neodnesl a nechtěl jí sníst. No to jsem teda v úmyslu fakt neměl, copak hračky se jí? Chvíli mi ji panička nechala na chodbě, abych si ji mohl prohlédnout, ale pak mi ji sebrala a vynesla ji na ulici. To je teda fakt smůla, že jí odnesla zrovna tam. Celé odpoledne chodím ke dveřím a házím na páníky smutné oči, že chci na ulici za ještěrkou, ale nikdo mi neotevře a nepustí mě tam.
K večeru docela dost foukal vítr, tak jsem po dvoře honil lupínky, pak přiletěl na jabloň ptáček, takže jsem na něj číhal, dokonce se u nás po dlouhé době objevila zase dlouhozobka, tak jsem jí sledoval, ale stejně to není ono a pořád mě to k těm dveřím na ulici táhne a pořád mám tu ještěrku v hlavě.

24. srpen 2010 18:46:55

Dneska ráno jsem paničku budil už od čtyř hodin. Asi tak pravidelně po půl hodinách. Vůbec s ní nebyla rozumná řeč. Jen vrčela a nadávala, abych ještě koukal spát. Copak to jde, když se mi moc chce jít ven. Zkoušel jsem to po dobrém, dal jsem jí pusinku, to mi jenom řekla, ty si můj chlapeček a spinkej, zkoušel jsem to i po zlém, kousnul jsem jí do ruky i do nohy, to mi zase řekla, ty pacholku, koukej spát a nezlob. No dalo mi to hodně starostí, než se konečně uráčila a vstala. Jak mi panička otevřela dveře, vyletěl jsem ven jako střela. Já totiž moc myslel na motýlky, jenomže oni tam po ránu nebyli. Tak jsem si zatím proběhnul svoje místečka a hned jsem se šel podívat domů. Dneska jsem byl fakt celý den hrozně vzorný. Několikrát jsem sice vyskočil na plot a rozhlížel jsem se po sousedovic zahradě, ale nešel jsem tam. Panička mě chválila a mě to dělalo moc dobře. Dneska jsem měl skoro celý den mazlivou náladu. Každou chvilku jsem běžel za paničkou a lísal se. Nejlepší bylo, když jsem šel ke druhé paničce a začal jsem se lísat, ona z toho byla celá vedle a já jsem jí otřel hlavu o ruku a v tom momentě jsem jí do té ruky kousnul. Ta teda vykřikla a já raději utekl. Ale ona dobře ví, jak jsem to kousnutí myslel. Teď ještě běháme s holkama venku a dokud nás panička nebude volat na tyčinku, tak domů nejdu.

23. srpen 2010 20:09:35

Dneska ráno jsem zaslechl paničku v kuchyni, ještě dříve než jsem jí šel vzbudit. Ta mě teda překvapila. Honem jsem k ní utíkal a ona mi hned otevřela dveře na balkon. Vyběhnul jsem ven a hned jsem skočil na dvorek. Proběhnul jsem si všechna svoje místečka a vrátil jsem se zpátky. To už jsem měl i dveře do chodby otevřené. Tak jsem se šel mrknout domů. Ukázal jsem se a hned jsem zase odešel. Tak jsem to střídal celé dopoledne. To už ale venku bylo pořádné horko, že jsem se šel na chvilku domů ochladit. Po obědě začalo strašně pršet, tak jsem ten déšť přečkal doma. Odpoledne jsem zase vyrazil. Bylo to moc prima. Protože tam s námi byli i páníci. I když jsem dělal, že je mi to fuk, tak jsem byl rád. Vždycky jsem odběhnul na plot a tam jsem čekal až mě panička zavolá. Jakmile zavolala, okamžitě jsem skočil z plotu a běžel k ní. Ona mi moc chválila a já byl na to patřičně pyšný. Večer jsem ale zase musel vyskočit na střechu letní kuchyně. Omrknout to hezky z výšky u všech sousedů a potom jsem skočil dolů a usadil jsem se na plotě. Přesně v osm hodin panička zavolala, kdo chce tyčinku a já se fakt skoro přerazil jak jsem letěl. Ale ne jen já, i holky a to jí Zuzka nejí. Ale ona zase dostává takové polštářky a ty jsou také dobré.

22. srpen 2010 20:05:24

Dneska bylo venku pěkné horko. Poránu jsem si proběhnul všechna moje místečka a během dne jsem převážně odpočíval. Buď jsem se schoval do stínu mezi kytičky nebo jsem si lehnul na židli pod pergolou. Občas jsem se proběhnul po zahrádce, začíhal jsem si na nějakého motýlka a taky jsem si párkrát vyskočil na plot, abych se mrknul k sousedům. Jednou jsem se teda šel podívat i do jejich zahrady, ale raději jsem se tam dlouho nezdržoval, protože znám paničku, jak by mě zase vyvolávala na celou ves a dělala mi ostudu.Raději jsem se vrátil zpátky pod pergolu. K večeru už mě ale to věčné povalování přestávalo pomalu bavit, a tak jsem si zase vyskočil na plot. Jak jsem se tam tak rozhlížel, zaslechl jsem, že panička cinká s talíři v letní kuchyni. Hned jsem si řekl, že páníci budou večeřet, a že je teda potřeba, abych si zkontroloval, jestli nemají něco takového, co by chutnalo i mě. Seskočil jsem z plotu a utíkal jsem pod pergolu. Jak jsem byl tak rozběhnutý, nedíval jsem se nalevo ani napravo a rovnou jsem vykočil na stůl. Ale bohužel jsem neskočil na stůl, ale rovnou do talíře. Jenomže jsem měl smůlu. Panička říká, že to bylo veliké štěstí, ale podle mého názoru štěstí vypadá naprosto jinak, protože ten talíř byl úplně prázdný. Navíc jsem zavadil tlapkou o vidličku a ta s děsným rachotem spadla na zem. To mě teda hodně vyděsilo a raději jsem se lětel schovat na zahrádku pod keř. Ale k něčemu to přece jenom bylo, protože mi až tam panička odnesla ochutnat masíčko. Během chvilky jsem se z toho šoku vzpamatoval a vyrazil jsem "do světa". Vyskočil jsem si na pergolu, odtamtud na střechu letní kuchyně, mrknul jsem k sousedům a nakonec jsem si vyskočil na komín a hezky dlouho jsem se rozhlížel po okolí. Když mě to přestalo bavit, seskočil jsem dolů a šel jsem si zase sednout na plot. V tom se panička začala ptát, jestli bude chtít někdo tyčinku. No to se ani ptát nemusela. To je jisté, že já jí chci. Hned jsem uháněl domů, aby se na mě nezapomnělo.

21. srpen 2010 21:10:43

Dneska ráno, hned jak se mi podařilo dostat paničku z postele, jsem letěl ven. To je tak pěkné, když je venku teploučko a svítí sluníčko. Hned jsem utíkal proběhnout celou mojí trasu, vyskočil jsem na plot, mrknul jsem se na zahradu, ale neskočil jsem tam, prošel jsem znovu naší zahrádku a šel jsem domů na snídani. Tu jsem docela odbyl, moc jsem to nepřeháněl a zase jsem běžel ven. Chvíli jsem ležel na chodníku, potom jsem se přemístil na záhonek mezi kytičky, tam byl totiž příjemný chládek a trošku jsem se prospal. Jenomže za malinkou chviliku mě probudilo takové slaboučké pípání a u nás na stomě seděla maličká sýkorka. Tak jsem na ní chvíli koukal, pravda je, že to se mnou škubalo, nejraději bych po ní skočil, ale stejně by to nemělo cenu, ona seděla na špičce stromu a kdopak by tam za ní lezl. Stejně za chvilku uletěla. Několikrát během dne jsem vyskočil na ten plot. Moc mě ta zahrada láká, ale dneska jsem byl na sebe tvrdý a vydržel jsem to a nešel jsem tam. K večeru jsem opět vyskočil na plot a u druhých sousedů ležela na králíkárně kočička. Docela fešanda, tak jsem se k ní trošku přiblížil a ona na mě zasyčela a utekla. Tak jsem šel zpátky. Vyskočil jsem na střechu letní kuchyně a šel jsem to zase omrknout k dalším sousedům. My totiž máme sousedy tři a ono to dá starostí, aby mi něco neuteklo. Pak jsem se ještě prošel po střeše pergoly, to se teda páníci lekli, protože když se koukli nahoru, tak jsem stál nad nima. Potom jsem se ještě trochu proběhl a najednou panička začala křičet, kdo prý chce tyčinku, tak ať jde na ní. No to je jasné, že já jí chci, tak jsem letěl a byl jsem první. Tyčinku jsem dostal, potom jsem se navečeřel a teď si pěkně ležím v obýváku na křesílku a koukám s páníčkem na televizi. Ale asi to dlouho nevydržím. Moc mě to nebaví. Lepší bude, když budu spinkat.

20. srpen 2010 20:48:56

Dneska celý den krásně svítilo sluníčko, takže jsem si ho užíval jak nejvíce se dalo. Celé dopoledne jsem byl na zahrádce a číhal jsem na motýlky. Několikrát jsem se za nějakým rozeběhnul, ale pokaždé jsem po něm skočil a on mi uletěl. Po obědě mě panička zavolala domů. Myslel jsem si, že se jí jenom ukážu a zase poběžím ven. Jenomže ona mi řekla, že budu chvíli muset hlídat a šla zavřít dveře. Z toho jsem teda neměl vůbec žádnou radost a taky jsem nehlídal. Vyskočil jsem si na chodbě na skříň, stočil jsem se do klubíčka a spal jsem. Páníci se vrátili docela brzo. Dokonce tak brzo, že jsem se ani nestačil vyspat a našli mě ještě na té skříni. Ale to už jsem pomalu skákal dolů a rovnou jsem utíkal zase na dvorek. Vyskočil jsem si na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady. Pak jsem se uložil na židli pod pergolou a odpočíval jsem. K večeru jsem si ještě proběhnul moje místečka, porozhlédnul jsem se z plotu do všech směrů a šel jsem domů na tyčinku.

19. srpen 2010 19:20:12

Ráno jsem šel vzbudit paničku, jenomže ona opět vůbec nereagovala. Tak jsem si vlezl do tunelu a pořádně jsem začal harašit s chrastícíma kuličkama, které jsou tam připevněné. Myslel jsem si, jak panička vyskočí a když už teda bude z té postele venku, tak mě půjde pustit ven. Jenomže ona jen zabrblala, abych toho nechal a šel spát. Řekl jsem si, že tady se dneska nechytnu, tak jsem se sebral a šel jsem za druhou paničkou. Ona teda taky nebyla zrovna moc přívětivá, ale alespoň mi udělal místo v posteli a řekla mi, abych si k ní lehnul. Tak jsem si tam vyskočil, chvíli jsem si nechal drbat bříško a nakonec jsme ještě usnuli. Když jsem se probudil, tak jsem si sednul a díval jsem se na paničku. Ona pořád spala, tak jsem začal křičet, že chci ven. Nereagovala na to, tak jsem jí šel dát pusu a to jí konečně probudilo. Šla mi otevřít na dvorek a já konečně mohl vyrazit. Prošel jsem se po zahrádce a šel jsem se domů nasnídat. Potom jsem se procházel po dvoře, a když se nikdo nedíval, vyskočil jsem na plot a utíkal jsem k sousedům. Za chvíli mě zase začala panička shánět, tak jsem se raději vrátil. Pořád mám obavy, aby náhodou nedošlo na ty kšíry. Pro jistotu jsem se už zdržoval na dvoře a na zahrádce a každou chvíli jsem se chodil domů ukázat. Pokaždé jsem odešel přes balkon. Chvíli jsem se tam usadil a rozhlédnul a pak jsem zase skočil na dvorek. Teď si ještě projdu zahrádku a za chvíli půjdu domů na tyčinku.

18. srpen 2010 19:00:10

Dneska ráno konečně nepršelo, tak jsem vyrazil do terénu. Nevím proč, ale sousedova zahrada na mě opět působila jako magnet. Tak jsem si naplánoval jak to provedu, abych se tam mohl jít poadívat a panička nic nezjistila. Vzorně jsem se prošel po dvoře a utíkal jsem domů, abych se paničce ukázal. Zase jsem šel na dvorek a během pěti minut jsem se šel ukázat ještě jednou. Když mě panička znovu pochválila a vypadala na to, že uvěřila tomu, jaký jsem šikovný, mohl jsem podniknout chystanou cestu. Hupnul jsem za plot, přebrodil jsem se vysokou trávou a došel jsem až do kůlny. Nevím jak je to možné, ale panička si zrovna v té chvíli vzpomněla, že by mě chtěla zase vidět. Ale já jsem si řekl, že když už jsem si dodal odvahu dojít zase až do kůlny, tak to přece nevzdám a na její volání jsem vůbec nereagoval. Hezkou dobu zase ječela u plotu, a tak jsem se raději vrátil. Sám sobě jsem si slíbil, že už to dneska nebudu více pokoušet a raději se tam znovu nevypravím. Jenomže během dopoledne se na plotě objevil strakatý kocour. Nedalo se nic dělat a musel jsem vyskočit na plot za ním, abych mu vysvětlil, že u nás nemá co pohledávat. Nějak mě nemohl pochopit a začal na mě řvát. Tak jsem mu ukázal, že umím křičet taky hodně nahlas. Konečně mu došlo, co jsem mu chtěl říct a skočil z plotu dolů. Samozřejmě že ne jinam, než sousedům do zahrady. Protože jsem mu musel ještě trochu vynadat, skočil jsem tam za ním. Jak jsme si hlasitě vyměňovali názory, hned zase přiběhla panička a začala ječet taky, ne teda, že by se hádala s kocourem jako já, ale neustále vykřikovala svoji známou větu, abych se okamžitě vrátil domů. Je snad jasné, že jsem nemohl. Dál jsem na kocoura ječel a vrčel, dokonce došlo i na pár pohlavků. Teprve potom uznal, že jsem silnějí a utekl se schovat do kůlny. Měl jsem vyhráno a mohl jsem se vrátit domů. Jenomže panička se pořád vztekala u plotu, tak jsem si řekl, že bych jí tak akorát skočil pod ruku, a o to že rozhodně nestojím. Zůstal jsem za plotem a čekal jsem, dokud to panička nevzdá. Za chvíli utichla a šla domů. Toho jsem využil a jakmile jsem jí viděl, že vchází do chodby, hupnul jsem na dvorek. Natáhnul jsem se na chodníku, abych si po té hádce trochu odpočinul, jenomže panička mě zahlédla a už na mě letěla. Tak jsem se jí schoval do kytiček. Když se k nim blížila, utekl jsem jí domů a zalezl jsem si pod postel. Nakonec mě stejně chytla a pořádně mi vynadala a dokonce začala vyhrožovat, že budu chodit ven jenom na kšírách. Pro jistotu už jsem to víc nepokoušel a držel jsem se po zbytek dne na dvorku a každou chvilku jsme se chodil domů ukázat.

17. srpen 2010 18:52:52

Dneska u nás nás od rána pršelo a byla docela zima. Jenomže já bych celý den doma nevydržel. Tak jsem alespoň proběhnul pod pergolu, schoval jsem se tam a díval jsem se, jak je všude kolem všechno mokré. Párkrát na malou chvilku pršet přestalo, jenomže to stejně nebylo nic platné. Všude byly louže, na zahrádce bláto, tráva mokrá a všechny kytičky a keříky samá kapka. Hodně opatrně jsem se prošel kolem kytiček, ty co se mi pletly v cestě jsem raději přeskočil, a stejně jsem měl celý kožíšek zmáčený a musel jsem jít domů za paničkou, aby mě vysušila. Odpoledne už mě to venku moc nebavilo. Tak jsem šel domů a hráli jsme si s paničkou. Přinesl jsem zase větvičku, abych jí mohl aportovat, a pak mi panička házela po chodbě hopíka. Potom jsem si šel ještě párkrát sednout na chviličku pod pergolu nebo do boudičky. K večeru jsem se ale sebral a úplně dobrovolně jsem šel domů. Vyskočil jsem si do křesla a teď si tu hezky v teploučku odpočívám.

16. srpen 2010 19:37:50

Ráno jsem vyběhnul ven, ale zjistil jsem, že tam prší. To mě docela naštvalo. Místo toho, abych si mohl odbýt mojí pravidelnou pochůzku, jsem se musel usadit pod pergolou a sledovat kapky deště. To mě nebavilo, tak jsem si sebral malinkatou větvičku, která pod pergolou ležela, a šel jsem za paničkou, aby mi jí házela. To mě moc bavilo a hezky mi při tom uběhla doba, kdy pršelo. Mezitím totiž přestalo a vykouklo sluníčko. To bylo bezva. Sice se moc nedalo chodit na zahrádku, protože tam bylo bláto a všechno bylo mokré, ale mohl jsem si v klidu projít alespoň dvorek a podívat se z plotu k sousedům. Zatím sluníčko začalo pořádně hřát a zahrádku alespoň částěčně vysušilo, takže jsem se mohl mrknout i tam. Když jsem si prošel vše, co jsem potřeboval, lehnul jsem si pod pergolou na židli a odpočíval jsem. Odpoledne jsem měl vyspáno a nevěděl jsem, co bych tak dělal. Panička mi přinesla náš stan, chrastila mi v něm s myškou, ale nebylo to to pravé. Sice jsem tam po té myšce několikrát vystartoval a pořád jsem měl představu, že by to chtělo nějakou jinou činnost. Potom panička na chvilku odešla a vrátila se s hopíkem. Házela mi ho po dvoře, po chodbě a dokonce i po schodech, a já za ním lítal jako blázen. To byla prímová zábava. Taky mi jednou panička hopíka hodila a on skočil někam do zahrádky. Panička chodila a hledala ho, ale pořád ho neviděla. Tak mi řekla, abych šel hledat s ní. Stoupnul jsem si k záhonku, pořádně jsem se rozhlédnul a už jsem ho viděl, jak leží pod kytičkou. Utíkal jsem k němu a začal jsem na něj dorážet. To panička koukala, jaký jsem detektiv. Ale já jsem se fakt snažil, protože jsem měl strach, aby se mi nestratil. Pěkně jsem se proběhnul a musel jsem si jít zase odpočinout. Opět jsem si lehnul na židli pod pergolu a spal jsem. Ale spal jsem jenom tak napůl. Jakmile panička prošla kolem, už jsem se převrátil na záda a nastavil jsem jí bříško, aby mě podrbala. Když mi to stačilo, kousnul jsem jí do ruky a poslal jsem jí zase pryč.
Teď si ještě v rychlosti proběhnu nejnutnější místečka a pomalu budu muset jít domů, protože bude tyčinka.

15. srpen 2010 20:21:42

Dneska jsem byl venku celý den. Bylo krásně, a tak jsem toho musel pořádně využít. Dopoledne jsem si prošel všechna moje důležitá místečka a pak jsem se uložil v záhonku mezi kytičky a odpočíval jsem. Jen občas jsem zaběhnul domů, abych se ukázal paničce a zase jsem utíkal ven. Odpoledne už darazili ven i páníci, takže jsem se nemusel zdržovat docházením domů a mohl jsem energii vložit do lovu motýlů. Když se mi podařilo získat do mé sbírky další kus, začal jsem prohánět naše holky. Celý den se povalovaly, tak jsem si řekl, ať mají taky trochu pohybu. Zuzce se to nejdřív nějak nezdálo, tak na mě syčela, ale pak přišla na to, že pohyb je zdravý a bez řečí se k nám přidala. Chvíli jsme se všichni čtyři honili, a pak vzala panička zase provázek a hráli jsme si s ním. K večeru jsem si vyskočil na plot, abych se trochu porozhlédnul, ale hned jsem se vrátil, aby byl klid. Jenomže panička si vzpomněla, že už by se mohlo jít domů. No tak ať si jde, ale já chtěl být ještě venku. Tak jsem vyskočil na plot s tím, že uteču k sousedům. Jenomže jsem měl smůlu, kde se vzal, tu se vzal, stál u plotu jejich pes a štěkal na mě. Nezbylo mi nic jiného, než se vrátit zpátky. Ale stejně jsem utekl. Prosvištěl jsem kolem paničky a schoval jsem se za skleníkem. Chvíli mě s druhou paničkou naháněly, ale já byl rychlejší a stále jsem jim unikal. Nakonec jsem udělal velikou hloupou chybu. Jak jsem byl rozběhnutý, aby mě panička nechytila, nabral jsem špatný směr a místo, abych zaběhnul zase za skleník, vletěl jsem do dveří na chodbu. To bylo něco pro paničku, hned zavřela a ještě se mi posmívala. Ale já dělal jakože nic. Sednul jsem si k místečku, kde jsou tyčinky a čekal jsem na odměnu za to, že jsem takový šikovný a úplně dobrovolně jsem přišel domů. Ono už bylo stejně osm hodin, tak přece bych tu mňamku paničce neodpustil.

14. srpen 2010 19:11:52

Dneska ráno, když jsem se vyspinkal, tak jsem šel vzbudit paničku. Jenomže, jako vždy mě odbyla tím, že je brzo a abych šel ještě spát. Udělala mi vedle sebe místečko a já si tam k ní lehnul. Chvilku mě drbala bříško, potom mě vzala za tlapičku, já zase jsem chytil její ruku a krásně jsme oba usnuli. Když už jsem byl ale opravdu vyspinkaný, tak jsem vyskočil. Paničce jsem vlepil pusu a zakřičel jsem vééén. To teda pomohlo. Panička vstala a šla mě pustit. To jsem byl rád. Jenomže venku bylo všechno strašně moc mokré, tak jsem se mohl procházet jen po chodníku. Také jsem vyskočil na plot a mrknul jsem se do té zahrady, ale nešel jsem tam. Já moc dobře vím, co se mi tam stalo a myslím si, že tam hodně dlouho nepůjdu. A kdyby náhodou, tak jen na krajíček a dál ne. Potom jsem se šel podívat domů a nasnídal jsem se a šel jsem zase ven. Je tam dneska docela pěkně. K večeru jsem měl pěknou starost, ale zase mi to nevyšlo. Pozoroval jsem dvě hrdličky. Seděly na střeše naší letní kuchyně. Tak jsem potichoučku vyskočil za nima na střechu a opatrně jsem se plížil k nim. Když už jsem byl malinký kousíček od nich, zamávaly na mě křídly a byly pryč. To mě fakt naštvalo. Skočil jsem ze střechy dolů a šel jsem zase na ten plot. No jasně, odletěly na sousedvic smrk. Ale tam už jsem za nima nešel. To mě ani nenapadne. Teď jsem ještě venku a budu tady až do té doby než bude čas na tyčinku.

13. srpen 2010 19:27:26

Dneska bylo venku docela ošklivo. Ale mě to zas až tak moc nevadilo. Sice každou chvíli poprchávalo, ale já vždycky zaběhnul pod pergolu, tam jsem to přečkal a zase jsem mohl běhat po dvorku. Párkrát jsem si vyskočil na plot a jednou jsem teda neodolal a skočil jsem k sousedům do zahrady. Dlouho jsem se tam ale nezdržoval, protože vím, že by panička zase ječela u plotu a dělala by mi ostudu v celém širokém okolí. Raději jsem se tedy vrátil domů a hráli jsme si s paničkou s provázkem. Taky jsem řádil v našem stanu a nakonec jsem se uložil na židli a odpočíval jsem. K večeru začalo pršet o něco víc a páníci šli domů. Ani jsem se nenechal moc přemlouvat a šel jsem taky. Teď už jsem uložený na křesílku a sleduju televizi:-)

12. srpen 2010 20:00:32

Ráno krásně svítilo sluníčko, tak jsem vyrazil ven. Omrknul jsem to na zahrádce a vypravil jsem se na plot k sousedům. Trochu jsem se porozhlédnul, abych zjistil, co je nového a teprve potom jsem šel na snídani. Během dopoledne jsem převážně odpočíval na zahrádce mezi kytičkama jen občas jsem se rozeběhnul za nějakým ptáčkem nebo motýlkem, ale jenom tak, abych je prohnal. Chytat se mi je nechtělo. To přišlo až odpoledne. Ptáčky jsem teda nechytal, ty se vždycky usadí až vysoko na stromě a já na ně nemůžu, ale motýlky jsem prohánel pořádně a zase jsem získal pár kousků do mé sbírky:-) Najednou se začalo zatahovat a ozvaly se první hromy. Vlezl jsem si mezi kytičky a čekal jsem, co z toho bude. Netrvalo to dlouho a spadlo prvních pár kapek. Tak jsem se šel schovat pod pergolu, protože tam byli i páníčkové, tak jsem se tam nemusel bát. Jenomže déšť pořád sílil, hřmělo taky čím dál víc, takže nám nezbylo nic jiného než se utíkat schovat domů. Ne že bych se bál, ale pro jistotu jsem se uchýllil v obývaku na křeslo, v blízkosti páníčků, a tu bouřku jsem sledoval odtamtud. Naštěstí jsem toho moc neviděl, protože jsem si sednul tak, že jsem se díval do opírátka od křesla a teprve za ním je okno. Bouřka ale dlouho netrvala a mohli jsme zase vyrazit ven. Jenomže všechno bylo mokré, na zahrádcce bylo bláto, a mě nezbývalo nic jiného než být pod pergolou. Ale i tak to bylo fajn. Lehnul jsem si na židli a odpočíval jsem.

11. srpen 2010 19:04:48

Dneska ráno, když jsem se probudil, tak jsem šel vzbudit paničku. Vůbec jsem nekřičel, že chci ven, ale vyskočil jsem si k ní do postele a strašně moc jsme se mazlili. Teprve, když mě to přestalo bavit, tak jsem chtěl jít ven. Panička hned vyskočila a šla mě otevřít dveře. Také mi řekla, abych nechodil za plot a abych se přišel brzo ukázat. Proběhnul jsem si svoje místečka. Vyskočil jsem na plot, ale k sousedům do zahrady jsem neskočil. Vrátil jsem se na dvorek a vyhupnul jsem si na střechu u naší letní kuchyně. Měl jsem důležitý úkol, zjistit co je u sousedů nového, když tam byli včera u nich pánové na střeše. Hezky jsem se přikrčil a pořádně jsem se rozhlížel. Ale nic se nedělo. To až později. Pánové zase dorazili. Lehl jsem si na dvorku před boudu a mohl jsem na nich oči nechat. Oni totiž běhali po střeše zrovna tak, jako já. Vůbec se nebáli. To jsem teda valil oči. Pak jsem šel domů na snídani a už jsem ven nemohl. Páníci zase jeli pryč a my jsme museli hlídat. Zase Zuzka a já. My jsme fakt chudáci, protože to vždycky odneseme. Ale vydrželi jsme to. Páníci naštěstí přijeli docela brzo. Jak dorazili, hned jsem letěl ven. Musel jsem zkontrolovat ty mé kolegy na střeše. Dobře to dopadlo, ještě jsem je viděl. Odpoledne jsme byli venku všichni i páníci. Bylo tam moc hezky. Krásné teploučko. Chvilkama až dost veliké. Já měl tolika starostí. Dneska ani motýlci moc nelítali, ale zase ptáčci. Hopsali po větvičkách stromů a já na ně číhal. Ale nechytl jsem žádného. Oni vždycky, když už jsem myslel, že bych mohl po něm skočit uletěli. Ale to mě nevadí. Panička by mi stejně vynadala a takhle jsem měl alespoň nějakou zábavu. Teď ještě běhám venku, ale v osm hodin musím domů na tyčinku. Tak mám co dělat, abych se stačil pořádně proběhnout.

10. srpen 2010 20:40:52

Dneska bylo krásně, tak jsem byl celý den venku. Dopoledne jsem si vyskočil na plot a díval jsem se k sousedům do zahrady. Dlouho jsem se přemlouval, ale nevydržel jsem to a skočil jsem tam. Je tam totiž spousta vysokých bodláků a na nich seděli motýlkové, tak jsem je šel trochu prohnat. Během desti minut jsem se ale vrátil zase zpátky domů. Měli jsme venku náš stan, tak jsem si v něm hrál, pak jsem si ho trochu upravil, to znamená, že jsem si ho otočil vzhůru nohama, a odpočíval jsem v něm. Odpoledne jsem se dal do chytání motýlků u nás na zahrádce. Ani mi to nedalo moc práce a už jsem jednoho měl. Panička byla zrovna doma, tak jsem jí ho běžel ukázat. Ale nechal jsem jí jenom ať se podívá a zase jsem si ho odnesl ven. Uložil jsem si ho do mé sbírky a už mi nad hlavou kroužil další. Tak jsem ho lapil taky a zase jsem se šel pochlubit paničce. Ona se mi smála, protože jsem držel motýlka v čumáčku a on mával křídly a cvrnkal mě do nosu. Pak jsem si lehnul do záhonku mezi kytičky a dal jsem si pauzu. Za chvíli přišla panička ven, tak jsem vstal a běžel jsem jí naproti. Cestou jsem si všimnul, že na kopretině sedí zase motýl. Postavil jsem se na zadní nohy, předníma tlapkama jsem tlesknul a už byl motýl můj. Večer jsem ještě pozoroval můru a myslel jsem si, že když mi dneska ten lov tak dobře šel, tak že bych jí mohl taky chytit, jenomže už na to nebyl čas. Panička šla domů a řekla, že teď bude rozdávat tyčinky, tak jestli někdo chce, ať jde s ní. Tak je přece jisté, že jsem musel utíkat, aby na mě náhodou nezapomněla.

9. srpen 2010 19:18:43

Dneska ráno jsem se nemohl dočkat, až mě panička pustí ven. Jenomže jako obvykle se jí nechtělo vstávat, a tak se snažila přesvědčit mě, že je ještě moc brzo. Když se mi podařilo konečně jí vytáhnout z postele, vyběhnul jsem ven a rovnou jsem se utíkal podívat na plot. Dál jsem ale neudělal ani krok. Jen jsem se tom rozhlédnul a šel jsem zpátky. Vrátil jsem se domů na snídani a šel jsem na balkon, odkud jsem si vyskočil na střechu a mrknul jsem se na ulici. Pak už jsem skoro celý den běhal po zahrádce nebo odpočíval v záhonku mezi kytičkama nebo na židli pod pergolou. Odpoledne byli páníci venku s námi, tak jsem si hrál chvíli s provázkem a pak jsem taky ukázal paničce, jak umím řádit ve stanu. Když páníci odešli, uložil jsem se na židli a odpočíval jsem. Dlouho mě to nebavilo a šel jsem se podívat za paničkou. Zrovna byla v obýváku, tak jsem se přikrčil za křeslem a číhal jsem na ní. Jak pohnula rukou, vyskočil jsem po ní a kousnul jí:-) Chvíli jsme si takhle hráli a pak se panička rozhodla, že mě chytne. To teda měla velikou smůlu. Rozeběhnul jsem se a utíkal jsem až na dvorek. Tam jsem se schoval na zahrádce pod keř. Panička chodila okolo a vůůůbec mě nemohla najít. Tak jsem počkal, až se přiblíží a těsně před ní jsem vyskočil a jako blesk jsem utekl na druhý konec zahrádky. To si panička myslela, že už mě chytne, ale byl jsem rychlejší. Nakonec mi otevřela okno v chodbě. Vyskočil jsem na parapet a ona se mě zeptala, jestli půjdu oknem domů nebo jestli chci chytit. Sotva to dořekla, odrazil jsem se a zase jsem jí utekl na zahrádku a ještě jsme se chvíli honili. Teď se ještě podívám z plotu k sousedům a pomalu půjdu domů, protože už bude brzo tyčinka.

8. srpen 2010 20:21:44

Dneska ráno, hned jak jsem se probudil, jsem mrknul do okna a už jsem viděl, jak nádherně svítí sluníčko. Hned jsem utíkal vzbudit paničku. Ale zase to bylo moc brzo. Tak jsem teda ještě chvíli počkal a šel jsem to zkusit znovu. Panička řekla, že prý jsem otravný, ale že ví jak bylo včera ošklivě a že mě tam pustí abych ten včerejšek dohnal. Proběhnul jsem se po dvorku, ale na zahrádku to nešlo, tam bylo ještě strašné mokro. Vyskočil jsem na plot a rozhlédl jsem se po sousedovic zahradě, ale neskočil jsem tam a šel jsem zase zpátky na dvoreček. Ještě jsem se trochu prošel a šel jsem se ukázat paničce. Potom jsem šel na balkon a také jsem si vyskočil na střechu, abych viděl co je nového na ulici. Potom jsem se zase vrátil na dvoreček. Za chvíli jsem se šel zase ukázat. Během dopoledne to trochu oschlo i na zahrádce a já už jsem si mohl zalézt i do záhonku mezi kytičky. Dneska za celý den jsem vůbec nebyl u sousedů v zahradě. Jen jsem několikrát vyskočil na plot a rozhlížel jsem se, ale do zahrady jsem nešel. Panička z toho byla celá vedla a říkala mi, co se mi přihodilo, že jsem tak strašně moc hodný a jestli prý jsem to vůbec já. To jsou nápady. Vždyť já to přece dobře vím, že jsem hodný kluk. Celé odpoledne jsem byl s páníkama na dvorku. Paník měl otevřené dveře do dílny a tak jsem šel na průzkum. Už jsem tam byl pěkně dlouho, když panička přišla za mnou. Ta koukala co mám za práci. Objevil jsem klubko s provázkem a potřeboval jsem ho dostat ven. Jenomže tam nějak moc drželo. Jen se mi podařilo kousek odmotat. Jak mě panička viděla, tak jí konečně došlo, že bych si rád zase jednou chtěl hrát s provázkem. Vzala nůžky, kus ho ustříhla a už to začalo. Já jsem ho teda prohnal, to bylo prima. Pak jsem ještě chvilku odpočíval na židli, potom jsem se trošku proběhl a šel jsem domů na tyčinku. Tyčinku už jsem snědl, dokonce jsem už i po večeři a teď už jen odpočívám a asi budu spinkat.

7. srpen 2010 18:52:21

Dneska od rána lilo jako z konve. Šel jsem si na chvíli sednout pod pergolu a díval jsem se na to. Pak mě napadlo, že bych to mohl zkusit omrknout ještě z balkonu, jestli tam není lépe, ale lilo tam úplně stejně. Lehnul jsem si tam pod střechou na boudičku, ale během chvilky jsem se šel zase podívat na dvorek pod pergolu. Takhle jsem přecházel skoro celé dopoledne. V poledne už jsem to vzdal a šel jsem domů. Uložil jsem se do křesla a spal jsem. Když jsem se vzbudil, šel jsem to zase ven omrknout, ale pršelo pořád. Tak jsem to přeběhnul pod pergolu a našel jsem si tam takovou malinkatou větvičku. Vzal jsem jí do tlamky a utíkal jsem s ní domů, abych se pochlubil paničce. Ta měla radost, hned mi jí šla házet na chodbu a já jí aportoval. Potom jsme se ještě s paničkou trochu poprali a šel jsem si odpočinout. Stejně mi to ale nedalo a alespoň na chvilku jsem se šel ještě mrknout na balkon. Prší pořád stejně, takže už jsem zase uložený na křesle a budu spát.

6. srpen 2010 19:37:34

Dneska ráno jsem vyrazil ven. S takovou radostí jsem vyběhl a hned ve dveřích jsem se zarazil. Pršelo. Opatrně jsem do toho vběhl a letěl jsem rovnou pod pergolu se schovat. Chvíli jsem na ten déšť koukal, ale vypadalo to, že snad nikdy nepřestane, tak jsem zase letěl domů. Moc se mi nechtělo, ale co venku. Všechno mokré a to se mi vůbec nelíbí. Tak jsem si lehl na polštářek a trochu jsem se prospal. Odpoledne to vypadalo, že už snad ten déšť přestal, tak jsem to šel omrknout. Skutečně nepršelo, tak jsem to využil a trochu jsem se proběhl. Jenomže za chvilku začalo znovu. Takže jsem zase pelášil rovnou pod pergolu a koukal na tu hrůzu. Už jsem z toho byl unuděný, že jsem si řekl, že to nemá cenu a šel jsem domů. Taky to bylo hlavně proto, že jsem dostal včera k narozeninám tyčinky a tak čistě jen kvůli tomu, aby se mi náhodou nezkazily jsem si řekl, že bych mohl nějakou zpracovat. Přišel jsem do kuchyně, ale panička tam nikde nebyla. Naštěstí druhé paničce došlo, že mám na něco chuť. Šla a tyčinku mi přinesla. Natahoval jsem se na ní, když jí rozbalovala a sliny se mi sbíhaly, že už jsem to nemohl ani vydržet. Panička tyčinku vyndala, popřála mi dobrou chuť a položila mi jí na zem. Jenomže mě něco chybělo. Tak jsem na tu tyčinku koukal, olizoval jsem se, ale nevzal jsem si ji. V tom naštěstí moje panička přišla a jak viděla, že mám na zemi tyčinku, tak jí vzala do ruky a to už jsem věděl přesně, co je potřeba. Ona totiž, když mi vždycky večer dává tyčinku, tak mi řekne, abych si sednul a poprosil. Sednul jsem si a hned jsem zase vstal, abych jí to dal na vědomí. Jakmile mi to řekla, chramstnul jsem po tyčince a během chviličky jsem jí měl v sobě.

5. srpen 2010 20:13:44

Dneska od rána mě panička pořád pronásledovala s foťákem. Řekla mi, že prý mám narozeniny, a tak si mě musí vyfotit. To jsem teda nechápal. Když má někdo narozeniny, tak má snad oslavovat a ne někde pózovat a nechat se fotit. Tohohle hesla jsem se taky držel a pokaždé jsem se současně s tím, jak panička stiskla spušť, pohnul. Za chvíli to konečně vzdala a šla něco dělat s druhou paničkou do letní kuchyně. Hned jsem to šel omrknout, abych náhodou o něco nepřišel. Udělal jsem dobře, protože měly v ruce balíček se šunkou. Ochutnávka ale nebyla moc velká. Panička mi řekla, že to mám chvilku vydržet, protože pak dostanu dort a už bych ho ani neochutnal. Naštěstí to moc dlouho netrvalo a panička šla domů i s dortem a volala mě, abych šel s ní. Tak jsem teda šel. Už jsem tam měl připravené nějaké dárky. Šel jsem si je prohlédnout, ale jak vzala panička do ruky foťák, zase jsem jí utekl. Dostal jsem nějaké dobrůtky a hračky a hlavně taky tyčinky. Jednou tyčinkou mě pančka hned uplatila. Myslela si totiž, že jí budu jíst a při tom pózovat. Ale já si tyčinku na gauči vzal do tlamky a hupnul jsem s ní na zem, abych si jí mohl sníst v klidu a bez blesků z foťáku. Teprve potom jsem šel ty dárečky omrknout znovu, aby si mě teda mohla anička vyfotit. Věděl jsem totiž, že by mi stejně nedala pokoj. Dlouho jsem se tam ale nezdržel. Ještě jsem ochutnal ždibínek šunky z dortu, dárky jsem si zahrabal leskymem na gauči, aby mi je holky nesebraly a šel jsem zase ven. Tam jsem si chvílií hrál s paničkou, protože mi s sebou vzala takové strašídýlko, které jsem dostal. Visí na gumičce a má dlouhé nohy a ruce, a tak jsem si řekl, že na něm zapracuju a časem mu je trochu zkrátím. Odpoledne jsem šel domů a panička mi vyndala ten můj dortík. Usadil jsem se k němu a sotva jsem snědl kousíček šunky, přišla Zuzka. Tak jsme chvíli baštili spolu. Míša s Kikinou ale domů nedorazily, takže jsme za chvíli dort vzali a šli jsme za nimi ven. Ty byly rády, že jim taky nesu ochutnat. Snědli jsme ho úplně celý.

4. srpen 2010 20:17:49

Ráno jsem se šel proběhnout ven a moje první cesta vedla samozřejmě na plot k sousedům. Ale do zahrady jsem neskočil. Jen jsem se usadil na plotě a díval jsem se tam. Jakmile panička přišla ven, skočil jsem na dvorek, aby byl klid. Celé dopoledne jsem trávil buď u nás na zahrádce nebo na tom plotě. Když jsem byl utahaný, šel jsem si pod pergolu lehnout na židli a spal jsem tam. Odpoledne jsem šel zase na kontrolu na plot a zjistil jsem, že se v té vysoké trávě, do které tak rád chodím, vyvaluje cizí kocour. Okamžitě jsem tam za ním skočil, začal jsem na něj ječet a dal jsem mu pořádně do kožichu. Tráva jenom svištěla, jak to kocouřisko pelášilo pryč. Ještě jsem na něj pěkně od plic ječel, aby už se nevracel. Ale tou dobou už ječela i panička na druhé straně plotu úplný opak - abych se okamžitě vrátil domů. Co jsem potřeboval, to jsem měl vyřízené, takže jsem paničku poslechl a vrátil jsem se. Odpoledne jsem se zase uvelebil pod pergolou a usnul jsem. Když jsem se probudil, vzpomněl jsem si, že si půjdu sednout před naší boudičku, co máme na dvoře, a pořádně se porozhlédnu po zahrádce. Jenomže jsem došel na místečko a boudička nikde. Chtěl jsem začít volat, že nás někdo okradl, ale v tom jsem si všimnul, že je boudička celá rozebraná a páníci s ní něco dělají. Obcházel jsem kolem a nemohl jsem pochopit, co se nám to s tou naší boudičkou stalo. Když jí páníci vátili na místo, šel jsem jí prozkoumat a zjistil jsem, že v ní máme nový polystyrén zakrýtý novým kobercem. Tak to je docela fajn, hned jsem jí vyzkoušel a myslím, že se v ní bude docela dobře odpočívat.

3. srpen 2010 19:28:01

Dneska brzy ráno jsem vyrazil na pochůzku, zatím jenom po baráku. Došel jsem až do ložnice a tam jsem měl hned prima zábavu. Lítala tam moucha. Tak já lítal za ní. Pěkně jsem to bral přes páníky, no jak taky jinak, když ta moucha tam tak lítala. Ale měl jsem štěstí. Chytil jsem jí a panička se mi potom smála, že už jenom slyšela, jak jsem si mlasknul, když jsem si na ní pochutnal. Dokonce mi řekla, že jsem čuník, ale ona tomu nerozumí, protože vůbec neví co je dobrého. Potom jsem šel za druhou paničkou, ta mi alespoň nenadávala. Ona to totiž nevěděla, jakou já měl dobrůtku. Po té honičce jsem šel ještě spinkat. Když jsem se vzbudil, tak mi panička otevřela dveře a já šel ven. Rychle jsem proběhl přes dvorek a rovnou pod pergolu. Ono totiž zase pršelo. Já už té vody mám opravdu dost. Od té neděle, co mě paničky koupaly, tak snad pořád jenom prší a já tu vodu tak nemám rád. Když přestalo pršet, tak se stejně nikam nemohlo, protože všechno bylo mokré. Tak jsem si alespoň vyskočil na plot a rozhlížel jsem se po té sousedovic zahradě. Ale nešel jsem tam, protože tam bylo mokro mnohem větší než u nás. Během dopoledne to trochu oschlo a já už mohl běhat po zahrádce. Po obědě nás panička volala, abychom šli domů, protože se žene bouřka. A taky přišla. To byl zase liják. Jenomže potom páníci museli odjet a my jsme museli hlídat. Dneska jsme teda nehlídali vůbec nikdo. Všichni jsme spali. Když páníci dorazili domů, hned jsem letěl na dvorek. Ale jenom na momentík, protože jsem musel jít zkontrolovat nákup. Teprve pak jsem šel ven. Pěkně jsem se po dvorku proběhnul, také jsem si vyskočil na plot a mrknul k sousedům, ale pořád jsem tam ještě nešel. Netrvalo to dlouho a zase se poblíž mě objevil ten strakatý cizák. Tak jsem se po něm rozeběhl a pěkně jsem ho vyhnal. Musím mu neustále připomínat, kdo je tady pánem. Ale letěl od nás. Teď jsem se byl navečeřet a už jsem zase venku. Ještě se trochu proběhnu a potom budu muset jít domů. Vždyť bude ještě tyčinka.

2. srpen 2010 19:34:50

Dneska jsem si řekl, že paničce ukážu, že když chci, umím být i hodný. Ráno jsem si vyskočil na plot, abych se porozhlédnul po světě, ale dál jsem nešel. Za malou chvilku jsem se vrátil zpátky na dvorek a uvelebil jsem se pod pergolou. Pořád odpočívat mě ale nebavilo, tak jsem se šel podívat k druhým sousedům. Ale i k nim jsem se díval jenom z plotu. Prošel jsem se po něm tam a zpět, seskočil jsem na zahrádku a šel jsem číhat na motýlky. Jednoho jsem chytil, tak jsem ho odnesl paničce, ať má nějakou radost. Odpoledne se na dvoře objevila zelená kobylka, a tak jsme měli o zábavu postaráno všichni. Číhali jsme na ní a schválně jsme na ní sahali tlapkou, aby skákala. Byla to docela prima zábava, jenomže pak nám odhopkala do trávy a úplně se v ní ztratila. Tak jsem místo ní číhal ještě chvíli na motýlky a pak jsem si šel lehnout zase pod pergolu na židli. K večeru jsem se šel mrknout na plot, ale opět jsem se udržel a do zahrady jsem neskočil. Teď se ještě vyvaluju pod pergolou na židli a ze všech sil se snažím, abych si to dneska nepokazil a nikam neutekl. Možná, že by mi to mohlo i vyjít. On totiž hlavní důvod toho, že se držím doma spočívá v tom, že v noci docela dost pršelo a ta vysoká tráva u sousedů v zahradě namokla. K tomu je celý den vlký vzduch, takže ta tráva vůbec neuschla a mě se do ní ani trošku nechce. Vždyť jsem si v posledních dnech užil nemáčení až až.

1. srpen 2010 20:59:19

Ráno jsem budil paničku, aby mě pustila ven, ale ona mě pokaždé poslala ještě spát. Jenomže mě už se spát nechtělo, tak jsem vymýšlel a plánoval, kam se všude půjdu podívat, až se konečně dostanu ven. Když nastal ten slavný okamžik, vyrazil jsem rovnou k sousedům do zahrady. Chvíli jsem zůstal sedět na plotě, a když panička naletěla na to, že tam budu jen sedět a rozhlížet se, hupnul jsem dolů. Chvilku byl klid, ale pak to zase začalo. Panička ječela jak blázen a já seděl schovaný ve vysoké trávě a chechtal jsem se, až jsem se za břicho popadal. Když už jsem na hlase poznal, že je fakt zle, šel jsem se teda ukázat. Panička si představovala, že jsem si tím prohlídku zahrady pro dnešek odbyl a víckrát se tam nepodívám. Ale to se teda mýlila. Schoval jsem se na zahrádce mezi kytičky a jak se panička otočila, už jsem vystartoval směrem k plotu. Jenomže ona mě zadržela a vrátila zpátky. Tak jsem trpělivě čekal dál. Netrvalo to dlouho a panička šla na balkon pověsit prádlo. A to byla moje chvíle. Sotva vstoupila na chodbu, zvednul jsem se a uháněl jsem pryč. Bylo docela pěkné horko, tak mě ani nebavilo něco prozkoumávat v kůlně. Rovnou jsem se uvelebil ve vysoké trávě a odpočíval jsem. Ta tráva není ani tak tráva, ale hlavně vysoké bodláky, na které létá spousta motýlků. Podařilo se mi dva chytit, tak jsem s nimi zaběhl domů a předal jsem je paničce. Ale nedal jsem je přímo jí. Nechal jsem je ležet na chodbě, aby o mě vůbec nevěděla. Už jsem se totiž těšil, jak se zase bude vztekat u plotu, protože si bude myslelt, že jsem nebyl celé odpoledne doma. A taky že jsem se nemýlil. Jako velký hrdina jsem se jí přišel ukázat a za chvíli už jsem zase zmizel. Už mě to tam ale moc nebavilo, tak jsem se vrátil. Šel jsem se mrknout na plot k druhým sousedům, pak jsem si vyskočil na pergolu, prošel jsem se po střeše a odtamtud jsem přešel na střechu letní kuchyně. Pořádně jsem se porozhlédnul po okolí a vrátil jsem se. Chvíli jsme se s Míšou proběhli po zahrádce a pak už jsem, ač nerad, musel jít domů. Zas takové neštěstí to ale nebylo. Dal jsem si tyčinku a teď už po tom vyčerpávajícím dni odpočívám na křesílku.

31. červenec 2010 21:37:29

Když jsem se konečně ráno dočkal a panička mě pustila ven, proběhnul jsem se po zahrádce a šel jsem se mrknout k sousedům. Ale zůstal jsem sedět na plotě, abych nemusel zase poslouchat ty hrozné řeči. Během dopoledne jsem zůzně pobíhal po dvorku a po zahrádce a najednou nás panička začala volat abychom šli domů. Tak jsem se šel podívat co se děje. Zuzanka s Kristýnkou mají narozeniny a dostaly dort a dárečky. To teda nevím, proč já jsem měl kvůli tomu chodit domů. Když už jsem tam teda byl, tak jsem to trochu omrknul, ale zase mě to tak moc nezajímalo. Holky se všechny pustily do dortu, ale já jsem šel raději zase ven. Když se holky vrátily, tak se olizovaly a říkaly mi, jaký jsem hloupý, že jsem to neochutnal. Tak jsem šel za paničkou a ona mi dala zbytek dortu. Zasedl jsem k němu a zjistil jsem, že je fakt dobrý. Akorát jsem měl problém. Protože ten dort byl udělaný z kočičí paštiky, kterou zas v takovém množství jíst nemusím, ale pod ní byl plátek šunky a ten jsem potřeboval dostat. Tak jsem to všechno vyházel na zem a šunčičku jsem snědl.
Odpoledne bylo horko, tak jsem hledal nějaké vhodné stinné místečko na zahrádce, ale pořád jsem si nemohl vybrat. Nakonec jsem skočil k sousedům a uvelebil jsem se v té vysoké trávě. Hned jak jsem se vyspal, tak jsem šel domů. K večeru jsme se hezky proběhli s Míšou po zahrádce a šli jsme domů. Dal jsem si tyčinku a teď už budu určitě spát.

30. červenec 2010 20:50:54

Dneska jsem se snažil, abych paničce ukázal, že je na mě spolehnutí. Většinou jsem byl jen na zahrádce, a nebo jsem vyskočil na plot, ale dál jsem nešel, a jakmile mě panička zavolala, hned jsem seskočil zase zpátky na dvorek. Vydrželo mi to ale jenom dopoledne a chvíli odpoledne. Víc jsem už nezvládnul. Když k tomu ještě navíc dorazil cizí kocour a usadil se u sousedů na plotě, musel jsem tam vyskočit také a trochu si s ním popovídat. Jenomže on seskočil dolů k sousedům do zahrady, a tak je jisté, že mě taky nezbylo nic jiného. Jenomže panička mě hned zase volala zpátky, tak jsem to raději nepokoušel a vrátil jsem se. Odpoledne jsem si ale vyčíhnul okamžik, kdy se panička nedívala, a do té zahrady jsem skočil znovu. Prodral jsem se vysokou trávou až k mé oblíbené kůlně a nejdnou jsem zaslechl nějaký šramot. Než jsem se nadál, stál přede mnou soused se sekačkou. Děsně jsem se lekl a pelášil jsem zpátky domů. Soused na pár vteřin pustil sekačku, jenomže asi zjistil, že takhle vysoké kopřivy a bodláky s ní neposeká, tak zase zmizel ze zahrady pryč. Já jsem ale měl strach, aby se náhodou nevrátil. Celé odpoledne jsem seděl na plotě a díval se k té kůlně, jestli se tam zase někde neobjeví. Stále se nic nedělo, a tak jsem si k večeru dodal odvahy a hupnul jsem tam. Jenomže jsem tam ještě ani pořádně nedoskočil a panička už zase stála u plotu a volala mě. Chvíli jsem dělal, že neslyším, ale když jsem viděl, jak už je panička vzteklá, raději jsem se vrátil. Panička místo, aby byla ráda, že mě vidí, tak začala nadávat a chtěla mě zahnat domů. Jenomže mě se ještě nechtělo. Tak jsem jí utekl za skleník. To už na mě šly paničky obě - každá z jedné strany skleníku, ale já zakličkoval jako zajíc a proklouznul jsem jim. Tak jsme se chvíli honili po zahrádce a zase jsem zaběhnul za skleník. Tantokráte už mi můj manévr nevyšel a panička mě lapila a odvlekla mě domů. Nejhorší bylo, že místo tyčinky jsem dostal pořádně vynadáno. Ale už je to zase dobré a nakonec byla i ta tyčinka.

29. červenec 2010 18:49:56

Včera večer mě panička začala důkladně prohlížet obě tlapky, které jsem měl nejvíce zašpiněné s tím, že dneska dojde na to ohromné mučení, to znamená koupání. Jenomže já jsem v předchozích dnech nezahálel a snažil jsem se z tlapek všechno smýt sám. Ono už to příliš práce nedalo, protože mi téměř všechno paničky vyčistily při prvním koupání. Takže už včera panička dospěla k názoru, že mám jen malilinko, skoro neviditelně, umazanou už jenom zadní nohu, takže ta přední z té dnešní očistné kúry vyvázne. Byl jsem moc rád, ale k úplné spokojenosti mi ještě trochu chybělo. Tak jsem se v noci dal do práce a ráno jsem byl od hlavy až k patě čistý jako právě napadaný sníh:D Panička mě prohlížela každý chlup na těle a dokonce mě i očichávala, jestli ten hnus není ještě někde na ném kožíšku cítit. Naštěstí nenašla vůbec nic a vše dopadlo nad mé očekávání. Páníci se domluvili, že už mě nebudou trápit, protože ta koupel by pro mě byla větší trauma, než všechny zážitky z posledních dnů najednou. To jsem byl rád. Teď už prý dostanu jenom dneska večer poslední tabletku toho ošklivého černého uhlí a budu mít klid. Není o co stát, ale myslím si, že když už to bude naposled, tak že se to dá vydržet. Sice se asi hned tak nezbavím toho, že panička bude sledovat každý můj krok a stále mě bude odhánět od plotu, určitě mě i nadále bude zkoumat, jestli jsem opravdu v pořádku, ale to zvládnu. A když budu chtít utéct za plot, počkám si na správný okamžit a stejně frnknu:-) Dneska jsem byl ale docela za vzorného. Jen jsem si párkrát vyskočil na plot, abych se podíval po okolí, ale k sousedům jsem nešel. Raději nebudu paničku nějaký čas provokovat, aby jí nenapadlo, že budu chodit ven jenom na kšírách. To bych teda nevydržel.

28. červenec 2010 19:01:19

Ráno jsem opět bezúspěšně budil paničku, aby mě pustila ven. Když jsem se konečně dočkal toho, že panička vstala, tak místo aby mi šla otevřít, šla rovnou do krabičky a přinasla mi to hnusné černé uhlí. Tak jsem se snažil, aby mě neotevřela tlamku, škubal jsem se, kroutil jsem se, ale stejně jsem to nevyhrál. Panička mi prášek strčila do krku a držela mě, dokud jsem ho nespolknul. Potom jsem ale mohl konečně jít ven. Sice zase s celodenní kontrolou, protože sotva jsem jen nakročil k plotu už za mnou panička přiletěla nebo alespoň začala ječet z balkonu nebo z okna, abych se vrátil. Už mě s tím hlídáním fakt štve. Vždyť už ani jednoho to běhání za plot nemůže pořádně bavit. Šel jsem tam jen na malou chvilku, když se panička zrovna nedívala. Jenomže jsem si už asi zvyknul na to, jak mě stále volá, že když se dobrých pět minut nic nedělo, tak jsem se otočil a šel jsem zase zpátky domů, abych zjistil, co se děje, že panička neječí:-) Takže jsem vlastně dneska až na těch pět minut nikde za plotem nebyl. Jen jsem se procházel po zahrádce. Odpoledne jsem si lehnul pod pergolu na židli a trochu jsem se prospal. Když jsem se probudil, šel jsem se domů nabaštit a pak šli se mnou ven i páníci. Chvíli jsem si hrál s provázkem a pak jsem jenom tak ležel na židli a odpočíval. Mezitím začalo pršet a docela se i ochladilo, tak šli páníci domů. Mě se moc nechtělo, tak jsem ještě chvilku pod pergolou zůstal, ale když pak pro mě panička přišla, abych šel taky domů, vlastně jsem ani neprotestoval a šel jsem. Uvelebil jsem se na křesílku. Tam teď budu odpočívat a čekat na osm hodin, až mi panička přinese tyčinku.

27. červenec 2010 20:43:51

Když jsem se ráno vyspinkal, hned jsem vzbudil paničku, aby mě pustila ven. Jenomže s ní nebyla rozumná řeč. Vzala si do hlavy, že ven půjdu až když půjde i ona. Pro mě za mě, když to tak měla naplánované, tak klidně mohla jít v těch půl šesté se mnou. Ale kdepak, podrbala mě na bříšku a řekla mi, abych si k ní ještě lehnul a nevymýšlel si hlouposti. Tak jsem si řekl, že třeba s druhou paničkou bude lepší domluva a vypravil jsem se za ní, ale taky jsem u ní nepochodil. Tak jsem jenom tak přecházel od jedné paničky ke druhé a čekal jsem na ten okamžik, kdy se konečně některá z nich rozhodne a otevře mi dveře. Když jsem se konečně dočkal, musel jsem si nejprve vyslechnout snad hodinovou přednáškku o tom, kam rozhodně nemám chodit. Tse, já si půjdu tam, kam chci a ne kam mi panička určí. Samozřejmě moje první cesta nevadla nikam jinam, než k sousedům do zahrady a následně do kůlny. Panička zase ječela u plotu, abych se vrátil, ale já měl ještě co prozkoumávat, takže jsem na její výzvy vůbec nereagoval. Vrátil jsem se až když jsem to já sám uznal za vhodné. Jak mě panička zahlédla na plotě, že se vracím, začala mi nadávat, ale nevydrželo jí to ani pár vteřin, protože byla ráda, že jsem celý a hlavně v ničem nenamočený. Šel jsem se nabaštit a vydal jsem se zase ven. Chvíli jsem se procházel po dvoře, odpočinul jsem si na židli pod pergolou a když panička nekoukala, skočil jsem zase za plot. A už to zase začalo. Panička ječela jak šílená, div že vzteky nevyletěla z kůže. Slyšel jsem jí dobře, ale dělal jsem, že mám něco s ušima a počkal jsem u sousedů v kůlně než z paničky ten vztek vyprchá a pak jsem se jako veliký hrdina vrátil zpátky. Vícekrát už jsem tam dneska raději nešel. K večeru jsem si vyskočil na střechu, abych se trochu porozhlédnul, pak jsem se šel podíval na plot k druhým sousedům a nakonec jsem se usadil nahoře na pergole. Když šli páníci domů, musel jsem jít s nimi. Dal jsem si tyčinku a teď už odpočívám na křesle.

26. červenec 2010 22:07:41

Ráno jsem mňoukal u dveří, že chci ven, ale páníci se rozhodli dodržet včerejší zákaz od paní doktorky a nikam mě nepustili. Když jsem viděl, že to fakt nemá cenu, šel jsem si ještě lehnout do křesla. Dopoledne jsem pořád smlouval s paničkou, až jsem jí nakonec přesvědčil a na malou chvilku jsme se vypravili na dvorek. Ale o takovou cestu ven jsem moc nestál. Panička mě doprovázela na každém kroku, a než jsem vůbec stačil pomyslet na to, že bych se vydal za plot, tak už mi nadávala a hnala mě domů.
Odpoledne jsem musel zase na kontrolu na veterinu. Dneska už jsem ale mohl jet k mojí paní doktorce, a to jsem byl rád, protože cesta je o polovinu kratší než včera. I tak jsem si ale jízdu "užil" a prozpěval jsem celou cestu. Pár skladeb jsem zapěl i v čekárně, kde byla spousta pejsků, tak aby si nemysleli, že se jich bojím. Když jsem přišel na řadu, paní doktorka mě prohlédla a řekla mi, že budu určitě v pořádku. Ještě mi dala dvě injekce, ale víckrát už tam nemusím. Teď už mě čeká jenom to, že ještě asi tak tři dny budu muset jíst to hrozné ošklivé černé uhlí.To se mi teda nelíbí ani trošku, ale ještě bych byl schopen to přetrpět. Co si ale líbit nenechám je další koupání. To je teda fakt hrůza. Paní doktorka mě pochválila, že už mám kožíšek jako nový, ale stejně by bylo dobré ta nejzasaženější místa ještě tak za dva až tři dny vyčistit znovu. Tak s tím ať teda panička nepoočítá. Sice mi řáká, že mě namočí už jenom dvě nohy, ale já už si nenechám líbit ani to. Včera jsem byl v nevýhodě, protože jsem měl za sebou tolik zážitků a ještě navíc dlouhou cestu na veterinu a zpět, takže jsem byl unavený, ale příště budu v plné síle a to by bylo, abych paničky nepřepral:-) Ale na to je zatím ještě čas, tak na to nebudu moc myslet. Hlavní věc je, že mě paní doktorka neprodloužila domácí vězení a já můžu opět svobodně ven. Okamžitě po návratu jsem vyrazil. I když teda svobody jsem si moc neužil, protože panička mě neustále hlídala a kontrolovala a jakmile jsem se přiblížil k plotu, už mě hnala pryč. Jenomže mě to tam tak strašně lákalo. Snažil jsem se nějak kolem ní proklouznout, ale stále se mi to nedařilo. Pak jsem ale vymyslel lest. Otočil jsem se a šel jsem se procházet po zahrádce. Přitom jsem dělal, že za plot už se mi vůbec ani trošku nechce, a že pro dnešek už jinde než doma na zahrádce být nechci. Uprostřed mého rozjímání mezi květy na záhonku jsem se ale rozhodl k rychlé akci. Vyskočil jsem a jako blesk jsem se přehnal kolem paničky a skočil jsem na plot. Panička mě chtěla chytit, ale já jí o vlásek unikl. Z plotu jsem přeskočil k sousedům na králíkárnu a tam jsem měl klid. Byl jsem dobrý metr od plotu a panička na mě nedosáhla. Chvíli jsem jí tam provokoval a chechtal jsem se jí, jak ječí a snaží se na mě dosáhnout. Pak jsem se ale dopustil chyby. Skočil jsem zpátky na plot, panička mě čapla a už jsem byl zase na zahrádce. Víckrát už jsem se o podobnou akci raději nepokusil, aby byl klid. Ale to neznamená, že se k sousedům do kůlny nepůjdu podívat, jen si to v noci pořádně všechno promyslím a vydám se tam zítra.

25. červenec 2010 22:27:17

Dnešní den začal docela slibně. Počasí vypadalo, že bude docela dobré, sice sluníčko nesvítilo, ale hlavní bylo, že nepršelo a mohl jsem vyrazit ven. Ovšem během dne se to pořádně zvrtlo. Vlastně to tak trochu začalo už ráno, protože jsem úplně zaspal. Jindy tahám paničku z postele od čtyř hodin a dneska jsem se probudil až ve tři čtvrtě na osm. Tak jsem se ani nijak moc ven nehrnul. Jen jsem si prošel zahrádku a šel jsem se nasnídat s tím, že po snídani vyrazím na pořádný průzkum okolí. To jsem taky dodržel. Prošel jsem si moje místečka a skončil jsem tradičně u sousedů v kůlně. Trochu jsem se tam porozhlédnul a zaujala mě tam jedna nádoba, ve ktré bylo něco nalitého. Vyzkoušel jsem si v tom namočit ocásek a zjistil jsem, že je to mastné a šílené to smrdí. Chtěl jsem od toho raději utéct pryč, ale jak jsem se otočil, nádoba se převrátila, ta tekutina mě celého opatlala a namočila mi přední i zadní nohu. Utíkal jsem domů, protože už panička zase volala u plotu, kde jsem tak dlouho. Jak mě viděla, úplně se zhrozila, protože jsem měl na sobě nějaký vyjetý olej nebo něco podobného. Hned mě vzala a s druhou paničkou natočily vodu, vzaly hadr a chtěly mě to umýt. To si teda dovolily moc. Já a voda, tak tahle kombinace nejde dohromady ani náhodou. Snažil jsem se utéct, ale stejně mě docela dost zmáčely. Nejhorší na tom bylo to, že se ta mastnota nedala vůbec smýt a jak jsem trošinku proschnul, zjistili jsme, že jsem na to stále stejně a očistná kúra se opakovala. Byl jsem vzteky bez sebe, vrčel jsem a spuštěl jsem hrůzu, ale nepomohlo mi to. Jak mě paničky pustily, utekl jsem jim a schoval jsem se pod stůl, pak za závěs a nakonec i pod postel. Jenomže panička mě všude vyčmuchala a pořád mě zkoumala a prohlížela, protože jsem kromě toho měl i poraněnou tlapku. Byl jsem z toho všeho nějaký přepadlý a bez nálady. Jak se mě panička dotkla, už jsem jí utíkal, dokonce jsem se chvilku začal i třást, že nakonec nezbylo nic jiného, než to, že mě páníci sbalili a jelo se na veterinu. Ke vší smůle je dneska neděle, takže moje paní dokrotka neordinuje a musel jsem jet na pohotovost, což znamená jednou tak dlouhá cesta než běžně. Samozřejmě jsem celou cestu zpíval na celé kolo, aby všichni viděli, že tam projíždím. Na veterině mě paní doktorka prohlédla a řekla, že bych mohl být přiotrávený z toho, jak jsem se snažil tu hrůzu ze sebe smýt. Dostal jsem dvě injekce, a pak mi ještě nacpala do tlamky černé uhlí. Byl jsem šťastný, že se můžu vrátit do přepravky a radoval jsem se, že už pojedeme domů. Jenomže to nejhorší mě teprve čekalo. Paní doktorka řekla, že je potřeba tu hrůzu z mého kožíšku dostat pryč, takže dala paničce kočičí šampon a je jisté, co mě čekalo. Sotva jsem doarzili domů a trochu jsem si odpočinul, vzaly mě paničky do vany, pustily na mě vodu a začaly mi patlat šampon do kožíšku. Teda já myslel, že z toho kožíšku vyletím, šphal jsem po vaně i po zdi a fakt se divím, že tohle vůbec paničky přežily, a že se koupelna nerozbořila. Brrr, to byl děs. A co teprve, když mě paničky konečně nechaly na pokoji. Sice mi kožíšek hodně dlouho sušily, ale stejně jsem vypadal hrozně. Vím to, protože jsem se šel na sebe kouknout do zrcadla a málem jsem se ani nepoznal. Nejdříve jsem se snažil umýt se znovu podle svého, pak jsem zkoušel vymyslet nějaký způsob, jak se vysušit, ale nakonec jsem všechno vzdal, a protože jsem byl po všech zážitcích úplně vyčerpaný, lehnul jsem si na gauč a usnul jsem a musím říct, že už jsem pomalinku i uschnul. Ještě se mi stala jedna hodně nepříjemná věc, protože paní doktorka mi doporučila, abych nějaký čas vůbec nechodil ven. To teda nevím, jak si představuje, že tohle všechno vydržím.
Zítra mě čeká další jízda, tentokráte už k mé paní doktorce, aby mi dala další injekci a ještě budu muset polykat to hrozné černé uhlí. To jsem si teda dal. Myslím, že do té zatracené kůlny hodně dlouho nepůjdu. Minimálně tak dlouho, než budu moct zase vyrazit ven:-)

24. červenec 2010 19:03:20

Dneska bylo celý den zataženo, občas poprchávalo a na mě to působilo tak, že jsem skoro pořád spal. Ráno jsem si odbyl v rychlosti jenom menší průzkum okolí, a to dokonce o něco později než obvykle, prtože ani ráno se mi vstávat nechtělo. Pak jsem se uvelebil na křesílku a buď jsem se jenom tak vyvaloval a lenošil jsem, nebo jsem spal. Jenom občas jsem se šel porozhlédnout po bytě a vyskočil jsem si na nějakou skříň. Nevím proč, ale něco mě stále táhlo nahoru do výšek. V každé místnosti jsem si vyhlédnul to nejvyšší možné místo a šel jsem se tam mrknout. Rozhlédnul jsem se odtamtud po bytě a zase jsem šel odpočívat. Až teprve k večeru jsem se probral a vyrazil jsem ven. Tentokráte jsem vzal průzkum okolí pořádně důkladně. Prozatím jsem byl na střeše, z balkonu jsem se podíval k sousedům, pak jsem šel na střechu kůlny, tam jsem se podíval zase k druhým sousedům, prošel jsem si zahrádku, mrknul jsem se za plot a ještě zdaleka jsem pro dnešek neskončil.

23. červenec 2010 20:39:38

Ráno jsem chtěl jít ven. Ale zase prý to bylo moc brzy. Tak jsem si chtěl nějak ukrátit tu čekací dobu, až to bude akorát a vyskočil jsem v kuchyni do okna. Jenomže jsem nic neviděl, protože byly zatažené žaluzie. Ale ještě štěstí, že byly zatažené. Večer tam za ně vletěla můra a já jsem jí ulovil. V tom vidím jak se panička přibližuje, protože ten rachot jí skutečně dokázal z té postele zvednout. Jenomže co teď, můru v tlamce, panička už skoro u mě, tak jsem můru rychle spolknul. No to byla dobrota. Panička mě nezapomněla říct, že jsem čuník, ale mě to nevadilo, hlavně že jsem tu můru chytil a stačil sníst. A další výhoda pro mě, když už panička byla v té kuchyni, tak mě šla pustit ven. Jenomže, v noci u nás byla bouřka a pěkně pršelo a venku bylo všechno mokré. Jen tak jsem se prošel po chodníku a šel jsem pod pergolu, tam jsem hupnul na židli a koukal po zahrádce, jak je všude mokro a bláto. Tam jsem teda vůbec nevlezl. Ale přece jen ta bouřka k něčemu byla. Krásně se ochladilo a venku byl nádherný vzdoušek. Po těch vedrech, je to opravdu moc příjemné. Měl jsem moc chutí se podívat k sousedům za plot, jestli tam by toho mokra nebylo méně, ale jak jsem skočil na plot, už jsem viděl, že je to všude stejné. Tak jsem vlastně byl dneska za velikého vzorňáka a byl jsem pořád jen u nás doma na dvorku. Konečně byla panička spokojená. Ale ať si nemyslí, jak to trošku oschne, hned to tam jdu omrknout.
Teď už jsem doma, dokonce už jsem měl i tu mojí tyčinku, ležím na křesílku a jak dopíšu deníček, tak budu spinkat.

22. červenec 2010 19:20:29

Dneska hned ráno, jak mě panička pustila ven jsem se vydal na průzkum všech mojich místeček. Udělal jsem dobře, protože jak jsem se vrátil, šel jsem na snídani, chvilku jsem se zdržel a když jsem zase dorazil ven, tak to jsem se skoro lekl. Tam to sluníčko hřálo, no hrůza. Rovnou jsem si vlezl do stínu pod keř a chvilku jsem si tam pospal. Když jsem se probudil, sice byli všichni venku, ale já šel domů se trochu ochladit. Dlouho jsem tam nevydržel, protože samotného mě to doma nebavilo, tak jsem se šel zase opékat. To bylo děsné. Po obědě šli páníci domů a já šel také. Skoro celé odpoledne jsem ležel na křesílku a spinkal. Tam mě bylo moc dobře. Když jsem se vyspal, tak mi to nedalo a šel jsem to ven omrknout. Ale hned jsem to otočil a plácnul jsem sebou na dlaždice na chodbě. K večeru, ale začal trochu foukat vítr a i to sluníčko se schovalo za mraky a konečně se venku dalo dýchat. Také jsem toho využil. Nejprve jsem hupnul k sousedům, jen jsem přebrodil tu trávu a hned jsem se zase vrátil. Vyskočil jsem si na pergolu a tak trochu pokukoval po střeše, ale dlouho jsem na ní nekoukal a už jsem tam byl. Hezky jsem se usadil na špičce a koukal k sousedům. Tam co mají tu vysokou trávu. Tam je pořád co sledovat. Zvlášť z té výšky, to je paráda. Tak jsem tam chvilku seděl a pozoroval jsem dění v té zahradě. Tam je totiž vysoký smrk a na něm jsou hnízda ptáčků a to je prima je pozorovat. Když mě to přestalo bavit, seskočil jsem na zem a trochu jsem se proběhl po našem dvorku. Určitě se ještě dneska několikrát půjdu mrknout do té zahrady. Mě to tam totiž pořád hrozně láká. Až se potom udělá tma, tak budu muset jít domů. Já bych třeba ani nemusel, ale to vždycky, když se vrátím, tak dostanu tyčinku a přece o ní nemůžu přijít.

21. červenec 2010 20:22:01

Ráno, když jsem se probudil, jsem začal budit i paničku, protože jsem chtěl, aby mě pustila ven. Dlouho se vymlouvala, že je ještě moc brzo a nakonec mě poslala spát. Je pravda, že ještě byla všude kolem tma, ale mě to nevadí, já přece ve tmě vidím. Protože jsem u paničky nepochodil, šel jsem ještě na chvíli spát. Probudil jsem se před šestou hodinou, a to už jsem si teda řekl, že paničku musím z postele vytáhnout ať se jí to líbí nebo ne. Naštěstí už sama uznala, že by mě mohla jít otevřít. Parádně jsem se proběhnul, protože bylo ještě moc hezky. Pak jsem se šel nasnídat, vyskočil jsem si na chodbě na skříň a celé dopoledne jsem tam odpočíval. Kolem poledne jsem se šel zase podívat ven. To byl teda šok. Ráno tam bylo tak příjemně a teď takový šílený hic. Snažil jsem se najít nějaké vhodné místečko někde pod keřem ve stínu, ale moc se mi to nedařilo. Nakonec jsem se rozhodnul, že půjdu k sousedům do zahrady do vysoké trávy. Tam bylo o něco lépe, takže jsem se tam hezky uvelebil a spal jsem až do té doby, než mě probudila chuť na něco dobrého. Šel jsem tedy domů, nabaštil jsem se a pak už jsem se různě potloukal po dvoře a po zahrádce. Před chvílí se schovalo sluníčko za sousedovic dům a já konečně ožil a vydal jsem se na průzkum okolí.

20. červenec 2010 20:52:15

Dneska bylo venku krásně, takže jsem si to pořádně vychutnával. Od rána jsem běhal po zahrádce, byl jsem se mrknout u sousedů, a když mi bylo velké horko, zaběhnul jsem si domů, tak jsem se uvelebil na křesílku a prospal jsem se. Hned jak jsem si odpočinul, letěl jsem zase ven. Číhal jsem na motýla, ale dneska jsem bohužel žádný úspěch neměl. Ale mě to nevadí, třeba večer ještě chytím nějakou můru. Odpoledne jsem ležel na židli pod pergolou a najednou jsem nad sebou zaslechl nějaký šramot. Zvednul jsem hlavu, a protože máme průsvitnou střechu, viděl jsem, jak se po ní prochází ptáček. Už jsem byl připravený, že vyskočím nahoru a půjdu si s ním popovídat. Jenomže on se sehnul a najednou měl v zobáčku velikánského pavouka. Zaradoval jsem se, protože jsem si hned představil dvojitý úlovek, jenomže bohužel než jsem se zvednul ze židle, ptáček zamával křídly a byl pryč.

19. červenec 2010 20:26:41

Dnešní den jsem celý trávil venku. Musím si pořádně vychutnat, že je tak krásně. Pobíhal jsem po dvoře a po zahrádce, mrknul jsem se k sousedům a hlavně jsem dneska slavil úspěch při lovu motýla. Usadil se na kytičce a mával na mě křídly. Dělal jsem, že ho vůůbec nevidím, ale po očku jsem ho sledoval, a když se otočil na druhou stanu, nenápadně jsem se připlížil až k němu a lapil jsem ho. Honem jsem ho utíkal ukázat paničce. Doběhl jsem s ním až do kuchyně, ale měl jsem strach, aby mi ho zase nesebrala, tak jsem jsem jí ho fakt jenom ukázal, otočil jsem se a utíkal jsem s ním zase ven. Měl jsem strach, abych ho nepusitl, protože jsem ho držel za tělo a on jak mával křídly, tak mě lechtal do nosu. Ale vydržel jsem to. Chvíli jsem se s ním pyšně procházel po zahrádce, aby ho všichni viděli, a pak jsem ho pustil v trávě, ale měl jsem ho stále pod kontrolou a jak se malinko pohnul, chytil jsem ho tlapkou. Holky mi ho záviděly, tak se ometaly kolem a chtěly mě ho sebrat, ale uchránil jsem si ho pro sebe.
Odpoledne jsem se zase procházel po zahrádce. Měli jsme v trávě náš stan, ve kterém je přivázaná myška. Panička šla kolem a s myškou zahýbala, abych jí šel chytat. Ale stalo se něco mnohem zajímavějšího. Jak panička pohnula s myškou, malinko se posunul i stan a vyletěla taková malá bílá můra, která byla schovaná pod ním v trávě. Přikrčil jsem se a chystal jsem se, že jí chytím. Jenomže panička mě předběhla a můru lapila dřív. Chtěla se nade mnou vytahovat, že je lepší a šla mi můru ukázat. Ale nakonec jsem stejně lepší já. Jak se panička přiblížila, natáhnul jsem se, tlamkou jsem můru chytil, dvakrát jsem kousnul a už jsem jí měl v bříšku. Panička nevěřila svým očím, že už místo můry drží v ruce jenom křídla, ale mohla s tím počítat. Vždyť já to stále říkám, že jsem lepší lovec než ona:-)

18. červenec 2010 19:14:24

Konečně je venku hezky a já můžu pořádně provádět moje pochůzky. Taky jsem se od rána nezastavil. Sice se musím přiznat, že se v tomhle počasí nejem parádně běhá venku, ale i se v něm senzačně spí, takže jsem ráno trošiku zaspal a vyrazil jsem ven nejméně o hodinu a půl později než obvykle, ale bylo to jedno, protože jsem zase nemusel utíkat během dne domů před sluníčkem a všechno jsem hravě stihnul. Dokonce jsem stačil i páníkovi pomáhat, protože dával na chodbu shrnovací dveře, tak jsem si vyskočil vedle něj na skříňku a radil jsem mu:-) Jakmile jsem mu dal pár cenných rad, šel jsem se proběhnout ven a zase jsem se vrátil, abych zkontroloval, jestli všechno udělal tak jak jsem mu řekl. V poledne už jsem byl pěkně utahaný, takže jsem se zabydlel na křesílku a schrupnul jsem si. Odpoledne jsem šel zase ven, vrátil jsem se domů, trochu jsem se popral s paničkou a vyrazil jsem nanovo. Vyskočil jsem na plot a usousedů v zahradě jsem zahlédnul cizího kocoura. Tak jsem se naježil a začal jsem na něj vrčet a syčet a prskat, abych mu dal najevo, že má jít domů, protože v téhle zahradě provádím průzkumy já:-) Zdálo se mi, že už opravdu couvá a chystá se k odchodu a v tom jsem neviděl nic. Panička totiž přišla, čapla mě a sundala mě z plotu dolů. To mě teda fakt naštvala. Nejméně pět minut jsem s ní nemluvil, ale když mě za chvílli začala provokovat, tak už jsem se s ní zase pořádně popral. Před chvíli jsem se byl podívat na střeše, abych omrknul svět trochu z výšky. Mezitím přišly na dvorek paničky, tak jsme se chvilku hráli s provázkem a teď už se chystám, že se zase půjdu podívat k sousedům.

17. červenec 2010 18:50:24

Ráno jsem se úplně lekl, že jsem zaspal, protože panička vstala z postele a já se ještě vyvaloval na křesílku a spal jsem. Hned jsem aktivně vyskočil, abych nevypadal, že spím tak dlouho, ale ukázal jsem, že jsem připraven k odchodu. Jenomže panička místo, aby mi šla otevřít dveře, šla zavřít všechna okna. To už jsem viděl, že je venku pořádný vichr, začíná pršet a dokonce jsem z dálky zaslechl hrom. Protože šla panička zpátky do postele, šel jsem s ní. Sám jsem uznal, že v takové situaci se mi ven vůbec nechce. Panička usnula a já jí utekl. Za chvíli jí slyším, jak zase vstává a jde se podívat, kde jsem. Ležel jsem v kuchyni pod stolem a s vykulenými očima se díval na paničku. Ona si hned myslela, že se snad bojím té bouřky, nebo co a začala mě chlácholit, že to nic není. Tse, to vím taky, nejsem žádná bábovka, abych se bál. To já tak zíral na to, že panička už zase vstala, když jindy jí musím dlouho a dlouho přemlouvat a tahat z postele. Podle toho jsem usoudil, že se asi té bouřky bojí ona a šel jsem zase zpátky za ní do postele. Když ustal ten největší liják a už se ani tolik neblýskalo, začal jsem paničku budit, aby už mě pustila ven. Já se tak snažil, začal jsem pusinkováním, pokračoval jsem kousáním do ruky, ale vůbec to nezabíralo. Panička stále opakovala, že ještě prší a hřímá, tak abych vydžel, že do toho přece nemůžu jít. Jako naschvál pokaždé, když se mi podařilo paničku probudit, tak zahřmělo, takže jsem si řekl, že to fakt nemá cenu a šel jsem si ještě lehnout na křeslo. Nakonec jsem tam usnul a vzbudila mě až panička, když vstala a prošla kolem mě. Hned jsem vyskočil a utíkal jsem ven. Bylo tam teda o hodně lépe něž včera. Prošel jsem si moje místečka, i když ne všechna, protože na zahrádce byly louže a bláto, ale kam se talo, tam jsem se mrknul. Pak jsem si vyskočil na střechu nad oknem v kuchyni, které bylo otevřené a poslouchal jsem páníčky, jestli mě nepomlouvají:-) Když jsem si vše prošel, lehnul jsem si pod pergolou a usnul jsem. Po obědě mě vzbudila další bouřka, tak jsem se běžel schovat domů. Když přestalo pršet, vrátil jsem se pod pergolu a znovu jsem usnul. Vzbudil jsem se teprve před chvilkou. Teď jsem se trošku popral s paničkou a myslím, že vyrazím na další průzkum okolí.

16. červenec 2010 22:48:19

Dneska bylo to vedro opravdu šílené. Celý den jsem nebyl schopen vůbec ničeho. Jenom jsem ležel buď venku ve stínu nebo doma na křesle a spal jsem. Probral jsem se až večer. Prošel jsem si všechna moje místečka a pak jsem na zahrádce číhal na můry. Dneska to bylo lepší než jindy, protože jsme byli venku déle, až do tmy, a to už alespoň nějaká můra přiletěla. Lítal jsem za nimi jako šílený a stejně se mi nepodařilo chytit ani jednu. Ale alespoň jsem je mohl trochu prohnat. Včera jsem dopadnul hůř, protože jsme šli domů, já si vyskočil na okno a díval jsem se ven, a v tom za sítí začala poletovat můra. Začal jsem po ní skákat, šplhal jsem po síti nahoru, ale protože byla z druhé strany, měl jsem smůlu a chytit se mi ji nepodařilo.

15. červenec 2010 19:35:42

Dneska ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že je venku pěkně zataženo. Zajásal jsem, že nebude takové vedro a utíkal jsem vzbudit paničku, aby mě pustila ven. Asi po půl hodině začalo trochu poprchávat a za chvíli už docela hezky pršelo. Ale domů jsem nešel ani náhodou. Sednul jsem si pod pergolu a vychutnával jsem si tu krásu. Bohužel moc dlouho nepršelo, ale hlavně, že sluníčko bylo stále schované. Tak jsem si prošel všechna moje místečka a šel jsem domů na snídani. Celé dopoledne bylo docela hezky, sluníčko nesvítilo, sem tam spadlo pár kapek a oproti včerejšku se malilinko ochladilo. Takže jsem byl k nezastavení. Pobíhal jsem po zahrádce a po dvoře, šel jsem se podívat na střechu, pak jsem zas utíkal k sousedům, a vždycky jsem si jenom na chviličku odpočinul na židli a zase jsem pokračoval. V poledne už jsem byl pořádně utahaný, že mi nezbylo nic jiného, než jít domů, vyskočit si na křeslo a spát. Odpoledne už jsem byl ale opět svěží a běžel jsem ven. Teď ležím na zahrádce mezi gladioly a číhám na broučky a mouchy. Občas se snažím nějakého chytit, ale moc se mi to nedaří, tak si myslím, že asi místo na broučky budu číhat na naše holky kočičí a ty se mi určitě chytit podaří, a když ne, tak je alespoň pořádně proženu.

14. červenec 2010 19:17:12

Dneska mi bylo venku vedro už i po ránu. Vyrazil jsem před sedmou hodinou a během čtvrt hodinky jsem se vrátil zpátky domů, protože v tom hicu se mi tam ani trošku nelíbilo. Chvíli jsem si nechal od paničky drbat bříško a pak jsem se natáhnul na zem jako placička. To mě trochu zchladilo, takže jsem se rozhodnul, že to půjdu zkusit ven znovu. Tentokráte jsem si lehnul do stínu pod stůl a jenom tak jsem tam relaxoval. Nejedou slyším, že nás panička volá. Tak jsem neváhal a uháněl jsem domů. Čekal jsem, co se bude dít. Páníci nám sdělili, že musí jet něco zařídit, a že tedy budeme hlídat. Moc se nám to nezamlouvalo a Kikina s Míšou opět tradičně raději utekli, ale my se Zuzkou jsme se k tomu postavili zodpovědně a vzali jsme hlídání na sebe. Zuzka se odstěhovala nahoru a já zůstal v přízemí. Nejprve jsem se pořádně najedl a pak jsem šel zkontrolovat do okna, jestli páníci opravdu už odjeli. Měl jsem totiž v hlavě, že dole v bytě je v obýváku moje oblíbené křesílko, a že by bylo nejlepší jít se na něj vyvalovat. Jenomže v tom byl háček. Dveře byly zavřené. Tak jsem si s nimi trochu pohrál. Měl jsem štěstí, protože klika nebyla dovřená úplně tak jak by měla být, takže stačila chvilka trpělivosti a kočičí zručnosti a byl jsem vevnitř. Uvelebil jsem se na křesle a spal jsem, dokud se páníci nevrátili. Ti koukali, kde to bydlím. Hned mi ale otevřeli na dvorek, tak jsem se šel proběhnout - spíš teda jenom projít, protože běhat se v tom vedru moc nedá - a vrátil jsem se domů na oběd, protože jsem si ještě cestou na dvorek stačil v tašce zjistit, že bude grilované kuřátko. Po obědě jsem se chvíli zchladil na chodbě na dlaždicích a šel jsem ven. Vzal jsem to rovnou za plot do té vysoké trávy. Našel jsem si tam hezké místečko a usnul jsem. Jenomže za chvíli jsem si všimnul, že se kolem potlouká zase ten cizí kocour. Tak jsme si trochu "vyměnili nározy" a kocour se raději sbalil a odešel pryč. Jenomže jsme při té rozmluvě byli trošku hluční a panička už si myslela, že mě ten cizák snad vraždí nebo co. Tak šla k plotu a volala mě domů. Jenomže jí nedošlo, že když se sbalím a odejdu, on mi zabere moje pěkné místečko a já si pak budu muset hledat nové. A už byl zase oheň na střeše. Panička ječela u plotu a já jen čekal, kdy mi prasknou bubínky. Ještěže ten kocour včas zmizel a já mohl jít v klidu domů. Panička mě hned prohlížela, jestli jsem celý. Nevím teda jak si to představovala, že budu chodit domů po částech. Ale tak jsem jí nechal ať má klid. Stejně ale když jsem se předvedl, že mi nic není, tak jsem se pro jistotu do té zahrady vypravil ještě jednou, abych si zkontroloval, jestli se cizák nevrátil a to moje místečko mi neobsadil. Všechno bylo v pořádku, tak jsem šel domů a uložil jsem se na křesílko. K večeru se venku udělalo zase lépe, tak jsem vyrazil nanovo. Procházel jsem se po zahrádce a v tom přišla panička pro popelnici, že jí vyveze před barák. Tak jsem jí šel pomáhat. Předeběhnul jsem jí došel jsem doprostřed chodby a tam jsem se nátáhnul přes celou šířku chodby, takže panička nemohla projet. Nezbývalo jí nic jiného, než zastavit a počkat si, až si odpočinu:) Jenomže druhá panička mě přelstila. Šla a otevřela dveře na ulici. To jak jsem viděl, hned jsem vstal a utíkal jsem, že se tam půjdu podívat. Nakonec jsem se tam ale mrknul, protože mě panička vzala do náruče a šla se tam se mnou podívat. Teď musím rychle dopsat deníček a utíkat na dvorek, protože už se těším, až budeme s paničkou zalévat truhlíky a já budu chytat vodičku, která poteče okolo:)

13. červenec 2010 18:50:18

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku ještě dřív než včera, ale to mi bohužel nevyšlo. Venku ještě byla tma a panička mě poslala spát, že na běhání po zahrádce je moc brzo. Tak jsem teda šel. Vzbudil jsem se až v sedm hodin, a to už jsem teda mohl konečně vyrazit. Netrvalo to dlouho a zaslechl jsem, že se na chodbě něco děje. Hned jsem to utíkal zistit. Panička stála u botníku a na něm měla položenou tašku. Vyskočil jsem nahoru, strčil jsem hlavu do tašky a sháněl jsem, jestli mi přinesla šunčičku. Jenomže panička mi řekla, že jsem se předeběhl, protože se teprve na nákup chystá, tak abych na ní počkal, že mi něco koupí. Aby na mě po návratu náhodou nezapomněla, vyskočil jsem si na chodbě do okna a čekal jsem. Za chvíli se vrátila i se šunkou. Ochutnal jsem a teprve potom jsem vyrazil ven. Během dopoledne to docela šlo. Sem tam se objevil nějaký mráček, takže bylo lépe než v předchozích dnech. Procházel jsem se po zahrádce nebo jsem ležel pod pergolou. Po obědě šli páníci domů a šel s nimi. Sluníčko už začínalo zase pořádně hřát, tak jsem si vyskočil v obýváku na křeslo a spal jsem. K večeru jsem zase vyrazil ven. Teď už je tam docela hezky, tak se trochu porozhlédnu po okolí.

12. červenec 2010 19:08:02

Ráno jsem se probudil v pět hodin hned jsem si řekl, že právě teď je jediný okamžik z celého dne, kdy bude venku trochu snesitelně. Hned jsem šel vzbudit paničku. Ale protože vím, že jakmile na ní začnu křičet, že chci ven, tak mě pošle ještě spinkat a budu mít po radosti. Tak jsem na to šel jinak. Vyskočil jsem za ní do postele, dal jsem jí pusu a ze všech sil jsem předl. Jak se panička probrala, hned jsem jí nastavil bříško na drbání. Tak mě začala hladit. Když už jsem si myslel, že je dostatečně probuzená, kousnul jsem jí do ruky, seskočil jsem na zem a začal jsem křičet: "véééén!!" Panička měla snahu přemlouvat mě, že je jěště brzo, ale viděla, že se tak lehce nevzdám, tak vstala a šla mi otevřít dveře na dvorek. Celou cestu mi domlouvala, abych se přišel co nejdříve ukázat, aby neměla strach, kde jsem. Všechno jsem jí slíbil a očima už jsem hypnotizoval kliku, aby už se konečně pohnula a ty dveře se otevřely. Hned jak jsem mohl, proklouznul jsem ven. Panička mi nechala otevřeno a šla ještě do postele. Já jsem zjistil, že je venku docela hezky, tak akorát na to, abych si odbyl všechny nutné pochůzky. Protože jsem ale paničce slíbil, že se jí přijdu brzo ukázat, řekl jsem si, že si to odbydu co nejdříve, abych mohl vyrazit. Hned jsem se otočil a uprostřed chodby jsem paničku doběhnul. Došli jsme spolu k její posteli. Počkal jsem, až si lehne, UKÁZAL jsem se jí a hned jsem zase utíkal ven a věnoval jsem se důležitějším věcem, než je ukazování se paničce. Měl jsem ale uši nastražené a jakmile jsem zaslechl na chodbě šramot, protože panička už vstala, utíkal jsem za ní. Byla moc ráda, že mě vidí, ale nic mi vytýkat nemohla, protože jsem se přišel ukázat opravdu včas, ještě mnohem dříve, než si to panička představovala.
Jinak celý den to byla zase hrůza. Už opravdu nevím, kam se před tím horkem schovat. Chvíli jsem byl na zahrádce pod keřem, pak jsem se přestěhoval do záhonku mezi kytičky, zkusil jsem jít na chvíli i domů a vyskočit si na chodbě na skříň a nakonec jsem zjistil, že snad nejlépe je mi v obýváku na křesle, tak jsem tam spal celé odpoledne.

11. červenec 2010 18:58:06

Ráno jsem se šel zase proběhnout dřív, abych to stihnul, než bude to ukrutné vedro. Žádné velké výpravy jsem ale nepodnikal. Jen jsem mrknul k sousedům, prošel jsem zahrádku a šel jsem se domů ukázat paničce. Hned jsem si dal snídani a zůstal jsem doma, dokud nešli ven i páníci. Panička vařila v letní kuchyni, takže jsem se nemohl nikam vzdalovat, protože jsem tušil, že by se mohlo rozdávat masíčko. Nemýlil jsem se. Sotva jsme ho snědli, vyskočil jsem na plot a hupnul jsem k sousedům do zahrady, kde jsem se uložil ve vysoké trávě. Alespoň trochu chladila, takže jsem tam usnul a vrátil jsem se až po obědě. Páníci se šli schovat před tím sluníčkem domů, a tak jsem šel s nimi. Ale doma bylo snad ještě hůř. Vyskočil jsem si na skříň, ale v té výšce se to nedalo vydržet. Raději jsem se sebral a šel jsem zase ven. Našel jsem si stín pod keřem za skleníkem a opět jsem tam usnul. Když jsem se probudil, řekl jsem si, že to zkusím znova a podívám se, jestli už to není doma trochu lepší. Tentokrát jsem na to šel chytře. Zůstal jsem v přízemí, tam je hezký chládeček. Vyskočil jsem si do křesla a spal jsem tam. Ven jsem šel až k večeru, když už to sluníčko tolik nesvítilo. Jenomže mě nenapadlo nic chytřejšího než to, že jsem ze dvorka, kde už je krásný stín, vyskočil na plot a šel jsem si vyhřívat kožíšek na sluníčko. Panička mi řekla, že asi nejsem normální, ale co mám dělat, když to mám tak nacvičené a každý den ve stejnou dobu si tam prostě na to sluníčko musím jít chvíli sednout. Dneska jsem ale uznal, že jsem to opravdu přehnal a po malé chvilce jsem seskočil na dvorek a raději budu tam. Alespoň do té doby, než se sluníčko úplně schová.

10. červenec 2010 21:51:24

Ráno jsem se probudil, a když jsem viděl, že je venku ještě šero, bylo mi jasné, že podle paničky to bude moc brzo na to, abych šel ven. Tak jsem jí nechal spát a rovnou jsem šel nahoru vzbudit druhou paničku. Jenomže dneska to zrovna bylo naopak. Když jsem k ní skočil do postele, poslala mě ještě spinkat a spala dál. Tak jsem šel zpátky za mají paničkou. Skočil jsem k ní do postele a ona se mně začala vyptávat, jestli jsem její kocourek. Tak jsem se k ní šel pomazlit, nastavil jsem bříško na podrbání, a když si ještě řekla o pusinku, tak jsem jí ji dal, aby byl klid. Ale naštěstí to zabralo a mohl jsem vyrazit ven. Proběhnul jsem se po zahrádce a po blízkém okolí a šel jsem se paničce ukázat. Pak jsem si lehnul venku pod stůl a vychutnával jsem si, že ještě není takové vedro. Když už se začalo oteplovat, šel jsem domů. Tam jsem se potkal se Zuzkou a ona se na mě tak provokativně dívala, jako by mi úplně říkala, abych jí trochu prohnal. Tak jsem se do ní dal a pořádně jí zmastil. Ta ječela! Jenom mě naštvala panička, protože zase byla na její straně a zastávala se jí. Přitom já v tom byl úplně nevinně. Tohhle byla moje poslední aktivita. Pak jsem si vyskočil n chodbě na skříň, pořádně jsem se tam natáhnul a spal jsem až do odpoledne. Ven jsem vyrazil až k večeru. I když sluníčko už zapadlo za sousedovic dům, stejně bylo hrozné horko, ale lespší už to bylo. Pmohl jsem paničce sekat trávu a přitom jsem chytal takové malé bílé můrky, které z ní vylétávaly ven. Pak jsem se šel mrknout za plot, ale i tam bylo stejné vedro, takže jsem se vrátil zpátky a pokračoval jsem v chytání těch můr. Když šla panička zalévat truhlíky, šel jsem jí zase pomáhat. Vodu, která by mě chtěla namočit, teda nemám rád ani trošku, ale takovu, která přeteče z truhlíku, hrozně rád pozoruju. Domů jsme šli až když už byla skoro tma. Dal jsem si tyčinku a teď už asi půjdu pomalu spinkat.

9. červenec 2010 21:59:48

Dneska ráno jsem se probudil asi o něco dříve než jindy, protože ještě byla docela tma. Ale mě to nevadilo, byl jsem vypsinkaný, a tak jsem šel vzbudit paničku, aby mě pustila ven. Jenomže jí se asi vstávat nechtělo, protože mi řekla, že je ještě hrozně moc brzo a abych šel spát. Ač nerad jsem teda odešel do obýváku na křeslo a ještě na chvíli jsem usnul. Když jsem se opět probudil, usoudil jsem, že tentokrát už je na běhání venku ten správný čas a vydal jsem se vzbudit paničku znovu. Ale ještě než jsem došel k její posteli, vzpomněl jsem si, jak mě odbyla, a tak jsem se rozhodl, že nebudu znovu riskovat neúspěch a šel jsem nahoru vzbudit druhou paničku. Kdybych býval tušil jak bude reagovat, tak jsem se vůbec nemusel po schodech trmácet, protože to dopadlo úplně stejně. Zase bylo brzo a měl jsem jít spát. Ale já byl rozhodnutý, že teď už chci veeen, tak jsem to jasně paničce mňouknul. Ale ona dělala jakoby přestala slyšet. Chvilku jsem teda počkal a vyrazil jsem tam a ní znovu. Tentokráte jsem k ní skočil do postele a zařval jí do ucha: "véééén!" Ona mě chtěla hladit a určitě si plánovala, jak mě bude hladit tak dlouho až usnu. A kdyby jenom to, dokonce mi řekla, jestli jí dám pusinku. No to mě naštvala úplně. Za co? Okamžitě jsem na ní mňouknul: "Neeeee" a seskočil jsem z postele na zem. Když to panička viděla, konečně se rozhoupala, vstala a pustila mě. Já jsem se chvilku proběhnul, ale sotva začalo sluníčko svítit, bylo tam už k nevydržení, že jsem zcela sám dobrovolně a bez odmlouvání šel zpátky domů. Natáhnul jsem se v obýváku na zemi a odpočíval jsem. Během dne jsem to šel ven čas od času omrknout, vždycky jsem si na chvíli vlezl za skleníkem pod keř do stínu, ale nedalo se tam být, tak jsem se raději odstěhoval do obýváku na křeslo a byl jsem tam až do večera. Když k nám na dvorek přestalo sluníčko svítit, tak jsem teprve vyrazil ven. Hezky jsem se tam proběhnul, panička si s námi hrála s provázkem, pak jsem trochu prohnal holky a teď už jsem zase na mém oblíbeném křesílku a pomalu se chystám spát.

8. červenec 2010 19:57:52

Oproti včerejšku bylo dneska zase o něco tepleji, ale stále to bylo docela snesitelné. Ani jsem nemusel být celý den schovaný ve stínu nebo se chladit někde na chodbě. Jen když už mě bylo veliké horko, tak jsem si na chvíli lehnul na židli pod pergolu. Většinu dne jsem ale číhal na ptáčky. Kousek od nás mají rehkové hnízdo a jak létají krmit mláďata, krouží nad naší zahrádkou. Já jsem neustále ve střehu. Občas se za nimi rozeběhnu, ale oni mi jen zamávají křídly na pozdrav a zmizí. Protože vím, že s nimi moc úspěchů mít nebudu, zaměřil jsem se i na mouchy. S těmi už je lepší pořízení. Když nějakou vidím běžet po zemi, přitisknu se k chodníku, začnu se plížit a v okamžiku, kdy to nejméně čeká po ní vystartuju. Spousta mi jich uletěla, ale slavil jsem i pár úspěchů. Největší radost jsem měl, když jsem přímo před paničkou chytil takovou krásnou velkou mouchu, a než se panička zvedla, protože mi jí chtěla sebrat, tak jsem jí spolknul. To byla dobrůtka. Kromě celodenního lovu jsem ráno pomáhal v letní kuchyni paničce s vařením. Jak začala krájet masíčko, vyskočil jsem si na lednici a chystal jsem se, že si počkám, až ho kousek odkrojí a hned si pro něj hupnu na linku. Jenomže panička mi řekla, že to nesmím, abych hezky seděl a počkal, že potom dostaneme. Tak jsem jí ukázal, že mám pevnou vůli. Zůstal jsem sedět na lednici jako přikovaný, i když mi tekly pořádné sliny. Ale jen co panička masíčko nakrájela, ochutnávku jsme dostali a já se kromě toho dočkal i velikánské pochvaly:-)

7. červenec 2010 19:34:01

Dneska ráno jsem šel na paničku trochu jinak. Skočil jsem k ní do postele, řekl jsem jí, že chci ven a dal jsem jí pusu. Ona mi pohladila a řekla, že ještě né. Tak jsem asi tak dvě minuty počkal a šel jsem znovu. Nejdříve dostala pusu a pak jsem znovu řekl véén. Panička mi šla otevřít a celou cestu až ke dveřím mi neustále opakovala, abych se nezapomněl přijít ukázat, protože by měla starost. To mi nemusí říkat, to já přece vím. Jenomže ona by si představovala, abych se chodil ukazovat každou chvilku, to nemůžu stihnout. Když jsem se teda dorazil ukázat, hned jsem dostal vynadáno, že prý mi ta chvilka trvala déle než hodinu. No já přece nemůžu za to, že ta hodina tak rychle uteče. Tak jsem si vyslechl přednášku o hodných kocourcích a zase jsem letěl ven. Dneska mám fakt průzkumnický den. O sousedovic pralesní zahradě už ani nemluvím. Tam jsem byl dneska několikrát. Ale už dlouho mě to táhlo k těm sousedům co mají toho pejska, jak na mě pořád štěká. No a dnešní den byl k tomu přímo stvořený. Doběhl jsem domů. Prošel jsem rovnou na balkon a odtud jsem skočil na naší stříšku, přeskočil jsem plot a skočil jsem na takovou zídku a pořádně si to odtamtud vše prohlížel. Jak mě panička viděla, přišla za mnou na balkon a řekla mi, že jsem pěkně zvědavý a až to toho pejska naštve, že k nim tak koukám, tak na mě vyletí a já se pěkně leknu. Naštěstí se to nestalo a on vůbec neví, že jsem tam byl. Možná nebyl doma a to jsem měl teda docela štěstí. Pak jsem odpočíval na židli. Potom jsem pořádně prohnal stan a v něm tu myš a kuličku. Ty teda dostaly zabrat. Pak mě vyprovokoval rehek. Poskakoval na plotě a mě nenapadlo nic jiného než to, že bych vyskočil na skleník a od tud ho normálně chyytil. Jenomže jak jsem na ten skleník skočil, najednou jsem si připadal jak v zimě na ledu. Pěkně mě to táhlo dolů. Ale spadnout jsem nechtěl, protože to už panička zjitila co zase vyvádím a kdybych spadnul, tak ta by se mi pěkně chechtala. Tak jsem se jí předvedl. Vyškrábal jsem se až na špičku a tam odtud jsem se vydal směrem k tomu plotu za tím ptáčkem. Na konci skleníku jsou větve od šeříku, tak jsem do toho vlezl, ale na ten strom jsem se nedostal. Tak jsem to vzal zase zpátky po té špičce. Došel jsem na konec střechy a teď jsem nevěděl co mám dělat dál. Ale já jsem kluk šikovný a já na to přišel. U skleníku byly otevřené dveře a já jsem se postavil na ně. Natáhnul jsem tlapy jak to šlo nejdál a hezky přešel na okraj skleníku a po něm jsem se dostal dolů. To panička koukala, že jsem to zvládnul. Pak jsem sebou plácnul na chodník a hrozně dlouho jsem odpočíval. Já byl úplně vyřízený. Když jsem si odpočinul, tak jsem pokračoval v průzkumech. Nejdříve jsem šel zase k sousedům. Pak jsem byl chvilku na dvorku a zase jsem skočil za plot. Panička mi řekla, že jsem fakt dneska blázen. To nevím, jak jí to mohlo napadnout. Teď sedím na dvorku na chodníku z jedné stany, proti mě sedí Míša a mám takový dojem, že už mě nebude dlouho provokovat a ještě jí proženu. Ale až za chvilku, protože teď šel páník zalévat do skleníku a to já mu musím pomoci. Tak musí Míša chvíli počkat, ale stejně jí to nemine, já jí fakt proženu.

6. červenec 2010 19:59:10

Dneska ráno, když jsem se vyspinkal, tak jsem si řekl paničce, aby mi pustila ven. Ona mi na to řekla, že je ještě málo hodin a abych ještě spinkal. Tak jsem si znovu lehl a spal jsem dál. Když už jsem byl ale opravdu vyspalý, tak jsem se šel ven proběhnout. Bylo tam moc hezky. Proběhl jsem si všechna moje místečka a šel jsem se ukázat. Hned jsem se nasnídal a znovu jsem letěl ven. Běhal jsem po dvorku a po zahrádce. Potom tam přišel páníček a něco dělal na zahrádce. Tak jsem se snažil mu pomáhat. Pak dorazily i paničky, protože šly vařit a to už jsem byl úplně spokojený. Šel jsem nenápadně zjistit co se bude vařit a když jsem uviděl masíčko, tak jsem se usadil pod pergolou a čekal jsem jestli náhodou nedostaneme ochutnat. Ještě že jsem počkal. Hned po ochutnávce se asi panička zbláznila a chytila Kikinu a začala jí stříhat drápky. Tak to teda určitě já si líbit nenechám. Raději jsem zdrhnul na zahrádku pod keř. Naštěstí se za chvilku přihnala bouřka a panička ty strašné kleštičky schovala. Já jsem byl celou dobu schovaný pod pergolou. Chvilku pod stolem a potom jsem objevil jednu primovou skrýš. Panička posadila náš stan na židli a já do něho vlezl. Bylo to moc pěkné. Já vlastně stanoval a přitom jsem seděl na židli. To se mi moc líbilo. Jak přestalo pršet, hned jsem šel běhat na dvorek. Odpoledne se páníci přestěhovali domů, prý je jim chladno. To se mi nezdálo, vždyť bylo akorát. Krásně jsem se dneska proběhnul. Já vlastně musel dohonit všechny ty dny co jsme jenom leželi a spali. Teď jsem pořád venku a je to moc pěkné.

5. červenec 2010 19:07:53

Dnešní den začal docela slibně. Ráno jsem vzbudil paničku, aby mě pustila ven a hned jak jsem vyběhnul na dvorek, poznal jsem, že je o něco chladněji než včera. To jsem byl rád. Hned jsem měl chuť vydat se na pořádnou pochůzku po okolí, ale protože mi panička mezi dveřmi opět říkala, abych se nezapomněl přijít brzo ukázat, tak jsem se nikam daleko nevypravil. Po snídani šly paničky vařit do letní kuchyně. To jsem samozřejmě taky nemohl nikam odejít, protože vím, že za pomoc v kuchyni bývá masíčková odměna. A taky že byla. Když jsme masíčko ochutnali, rozhodl jsem se, že teda vyrazím na průzkum okolí. Ale už to zase pořádně nešlo. Sluníčko začalo svítit a zase se udělalo vedro stejné jako bylo včera. Už mě to fakt naštvalo, že jsem se sebral a šel jsem domů. Vyskočil jsem si na chodbě na skříň a spal jsem až do odpoledne. Vzbudilo mě až to, když začala panička běhat po chodbě a sháněla domů holky. Zbystřil jsem co se děje, abych náhodou nepřišel o něco důležitého, ale zjistil jsem, že tentokráte se žádná dobrůtka podávat nebude, ale že se žene pořádná bouřka. Seskočil jsem dolů a šel jsem paničce pomáhat, aby se jí podařilo všechny holky nahnat včas domů. Ale už jsem nemusel, protože jí přišla na pomoc druhá panička a všechny tři holky u jsem potkal na chodbě. To jsem byl moc rád, protože ten černý mrak vypadal opravdu děsivě. Sotva jsme se všichni sešli doma, začalo lít jako z konve, ale bouřka nebyla tak hrozivá. Ono ve dne není blesky tolik moc jako v noci vidět, takže jsem se ani nebál. Hned jak se bouřka přehnala, šli jsme ven. To už bylo jinačí. Sice zase hned začalo sluníčko svítit a pořádně hřálo, ale nebylo to stašné dusno jako dopoledne. Ještěže jsem se během dne pořádně vyspal, protože pak jsem začal řádit. Prohnal jsem holky, hrál jsem si v našem stanu, taky jsem na chvíli zasedl paničce "její" židli, aby měla vztek, teď už si zase hraju ve stanu a přemýšlím, jestli se vydám i k sousedům, nebo budu pro dnešek doma.

4. červenec 2010 21:47:16

Ráno jsem zase vzbudil paničku, aby mě pustila na dvorek. Celou cestu než jsme došli ke dveřím, tak mě kladla na srdce, abych se jí přišel ukázat, aby neměla starost, kde jsem. Tak jsem jí to slíbil a taky jsem to splnil. Asi za půl hodinky už jsem za ní skočil do postele a znovu jí vzbudil, abych jí oznámil, že jsem v pořádku, a že zase pádím ven. Nebyl jsem tam ale opět moc dlouho a zas jsem šel za paničkou. Ještě byla v posteli, tak jsem za ní skočil. Chvilku jsem si nechal drbat bříško, a když mě to přestalo bavit, tak jsem začal kousat a škrábat a pořádně jsme se s paničkou porvali:-) Po snídani jsem šel zase ven, a tentokrát šli se mnou už i páníci. Prošel jsem se po zahrádce, odpočinul jsem si na židli pod pergolou a pak jsem se sebral a odešel jsem k sousedům. Uložil jsem se u nich na zahradě ve vysoké trávě, kde to docela příjemně chladilo a spal jsem tam až do odpoledne. Protože už i tam bylo nesnesitelné vedro, přemístil jsem se domů na chodbu. Vyskočil jsem si na skříň, zády jsem se opřel o zeď a chladil jsem se tam. K večeru šli páníci ven a já šel s nimi. Ještě stále bylo hrozné horko, tak jsem se schoval na záhonek mezi kytičky. Za nedlouho se ale sluníčko schovalo, začal foukat větřík a to byla paráda. Okamžitě jsem ožil a vydal jsem se na všechny pochůzky, které jsem nemohl během dne provést. Když jsem je měl odbyté, vrátil jsem se na zahrádku. Panička mi chvíli házela hroudičky a já za nimi lítal po zahrádce jako blázen.
Večer, když už byla skora tma, jsem se šel podívat za páníky pod pergolu. Něco až u střechy tak zvláštně šramotilo, a to jsem nemohl nechat bez povšimnutí. Panička jak viděla, že jsem se na něco zaměřil, byla taky zvědavá a společně jsme tam objevili takovou krásnou můru. Nutně jsem se za ní potřeboval dostat, ale byla moc vysoko. Tak mě panička vzala na ruku, já se jí usadil na rameni a sledoval jsem můru odtamtud. Sice jsem na ní stejně nedosáhl, ale byl jsem k ní mnoem blíže a to se mi fakt líbilo.

3. červenec 2010 22:07:53

Dneska bylo opět nesnesitelné vedro. Ještěže jsem se ráno brzo vyspal a vzbudil jsem paničku, aby mě pustila ven. Než začalo sluníčko tak hrozně moc hřát stihnul jsem si projít moje důležitá místa. Později už bych to teda učitě nezvládl. To jsem byl rád, že jsem našel stín pod stromem nebo pod pergolou. Chvíli jsem vyzkoušel i ležet v chodbě na dlaždicích, ale to vedro je i tam. Až konečně večer se sluníčko schovalo a já mohl zase vyrazit. Nejdříve jsem se šel podívat na střechu kůlny, odkud mám krásný rozhled k sousedům. Naplánoval jsem si odtamtud, co si musím u sousedů prohlédnout a šel jsem tam. Moc dlouho jsem se tam nezdržel, aby zase panička nemusela ječet u plotu a dělat mi ostudu. Vrátil jsem se, ukázal jsem se a zase jsem šel na střechu na kůlnu. Když už se začalo šeřit, uvelebil jsem se s páníky pod pergolou. Jenomže v tom se začaly u sesedů v zahradě prát nějaké cizí kočky. Všichni jsme zbystřili a já neváhal a utíkal jsem k plotu. Panička mě ale chytila a sundala mě dolů. V domění, že má vyhráno, mě postavila na zem a čekala, jak půjdeme společně zase pod pergolu. Jenomže zapomněla, že já umím vylézt i po pergole nahoru, a tak než se vzpamatovala, byl jsem tam a přeskočil jsem plot. Tam už za mnou panička nemohla a já v klidu mohl jít zjistit, kdo se tam pral. Ale taky to nedopadlo podle mých představ. Ten křik neprobral jenom nás, ale i sousedovic psa, který už obíhal nervózně kolem plotu a místo aby mě nechal v klidu projít a počkal si, co zjistím, že mu předám informace, tak ten zrádce začal štěkat na mě. Nezbylo mi nic jiného, než rychlostí blesku vyskočit na plot a utíkat se schovat na náš dvorek. To se paničce náramně hodilo. Hned mě lapila a šlo se domů. Byla to fakt smůla, ale zas tak moc mě to nevadí. Dostal jsem tyčinku a už se chystám do pelíšku. Musím nabrat sílu, abych mohl ráno zase vyrazit ven, než bude horko.

2. červenec 2010 21:39:34

Dnešní den jsem skoro celý proležel venku schovaný ve stínu pod keřem. To vedro bylo tak velikánské, že se mi nechtělo vůbec nic dělat. Jenom odpoledne, když přišla ven panička, tak jsem vylezl z mého úkrytu a přestěhoval jsem se do trávy pod strom, abych na paničku viděl. Ale stejně jsem si tam lehnul a za chvíli už jsem zase spal. Až k večeru jsem se probral. Sluníčko se schovalo za sousedovic dům a já jsem konečně byl schopný pohybu. Hned jsem si vyskočil na plot a rozhlédnul jsem se po okolí. Na chvíli jsem se tam usadil, ale když mě panička přemlouvala, abych nikam nechodil a zůstal jsem s páníky na dvoře, tak jsem zase sekočil dolů a šel jsem na zahrádku. Trochu jsem tam prohnal holky, a protože na mě syčely a vůbec si nechtěly hrát, přišla panička za námi a domlouvala mi, abych je nechal, že jsou zničené z toho horka. Tak jsem jí poslechl. Holky jsem nechal být, ale pustil jsem se do paničky a pořádně jsme se spolu poprali. Celý večer jsme byli venku. Já jsem ležel na zahrádce v záhonku a přemýšlel jsem, jestli se mám vydat za plot nebo raději ne. Vtom se Kikina rozeběhla a utíkala k pergole a odtamtud skočila na plot. Hned bylo po rozhodování a rozeběhnul jsem se za ní. Jenomže panička zrovna v tu chvíli někde našla provázek a prošla se s ním kolem mě. To jsem nemohl nechat bez povšimnutí a Kikina samozřejmě také ne. Oba jsme se vrátili a raději jsme si hráli s tím provázkem. Když nás to přestalo bavit, zase jsme se rozmístili po zahrádce a chvíli jsme si odpočinuli. Nabral jsem síly a rozhodnul jsem se, že přece jenom za ten plot půjdu. Došel jsem sotva metr od plotu a nevím jak je to možné, ale panička zase měla v ruce ten provázek a prošla kolem mě. No je jasné, že jsem se opět vrátil. Později jsem ještě udělal jeden pokus. To jsem doběhl dokonce až k pergole, i jsem po ní vyšplhal kousek nahoru, ale panička mě chytila. Držel jsem se pevně, aby mě panička nemohla sundat, jenomže nakonec jsem prohrál a zase jsem byl poslán na zahrádku. Tak jsem se s tím docela smířil. Lehnul jsem si do záhonku a zůstal jsem tam, dokud se páníci nerozhodli, že půjdou domů a já samozřejmě s nimi. Asi by se doma beze mně báli. Ale já šel rád, vždyť jsem měl před sebou vidinu toho, že dostanu tyčinku.

1. červenec 2010 20:55:54

Dneska jsem se fakt snažil, aby o mě panička nemusela pořád říkat, že jsem lump. Ono stejně, abych se přiznal, tak jsem na nějaké pobíhání po sousedních zahradách neměl náladu, protože bylo hrozné horko a já byl schopen tak akorát toho, že jsem ležel pod pergolou nebo v trávě pod keřem a odpočíval jsem. Ale k večeru, když sluníčko zapadlo za sousedovic dům a udělalo se příjemně, tak jsem zkrátka neodolal a vydal jsem se za plot. Panička mě nechala, protože ví, že na chvilku tam nakouknout musím, ale protože jsem nebyl daleko, slyšel jsem jí, jak se domlouvá s druhou paničkou, že mě chvíli nechají, ale jestli pak nepřiběhnu na první zavolání, budu mít s pobíháním po okolí defnitivní konec. Tak jsem s tím počítal. V rychlosti jsem si proběhnul a zkontroloval, co jsem potřeboval a ještě než mě vůbec panička zkusila zavolat, vyskočil jsem na plot a vrátil jsem se zpátky. To bylo chvály! Chvilku jsem si odpočinul v trávě a pak jsme se s paničkou trochu poprali. Teď jsme ještě pořád venku, diktuju paničce deníček, ale přitom jsem jak na trní a čekám, jestli se na chvilku otočí a já stihnu utéct.

30. červen 2010 19:52:46

Včera jsem měl průšvih, ale to co jsem napsal do deníčku, tak to zdaleka nebyl konec. Sice jsem se chválil, jaký jsem hodný, ale dlouho mi to nevydrželo. Když bylo asi půl devěté večer, tak jsem hupnul na plot. Panička mě sledovala, ale já normálka zdrhnul. I když mě volala, dělal jsem, že neslyším a byl jsem fuč. Skočil jsem opět do té pralesní zahrady a už mě nikdo neviděl. Asi za půl hodiny mě panička začala volat. Ale mě se ještě pořád nechtělo. Kikina šla znovu paničce na pomoc, ale nic platné. Se mnou to ani nehnulo. Vím, že jsem paničku pěkně vytáčel, ale co se dá dělat. Prostě panička se musí smířit s tím, že domů půjdu až budu chtít. Jenomže ona to nějak nechce pochopit. Vrátil jsem se po desáté hodině a to bylo něco. Já to schytal. Panička ječela a ještě k tomu jsem dostal sekec, protože vůbec neumím poslouchat. A nejhorší bylo, že jsem nedostal ani mojí tyčinku. A ještě horší, že panička se mnou nemluvila a já jsem si schválně sednul blízko ní a jak hnula s rukou už jsem nastavoval hlavičku na pohlazení a ono zase nic. Já už jsem z toho byl tak nešťastný, že jsem si nakonec vyskočil na chodbě na skříň a tam jsem spal. Později už se to začalo lepšit, dokonce už se mnou panička mluvila a i toho pohlazení jsem se dočkal. Dneska jsem od rána moc hodný. Fakt si dávám pořádného bacha abych něco nepokazil, tak snad to vydržím. Dneska mě panička pořád chválí a hladí a pořád mi říká jaký jsem šikovný, tak jenom mám strach aby mi zase něco nešvihlo a neudělal jsem zase takovou volovinu jako včera.

29. červen 2010 19:32:10

Dneska ráno jsem se vyspinkal a hned jsem chtěl jít ven. Vyběhnul jsem po schodech nahoru a šel vzbudit paničku. Jenomže ona mi zase řekla abych ještě spinkal a bylo to. Tak jsem šel zase zpátky a zkusil vzbudit mou paničku, i když to dělám nerad, ale já jsem chtěl jít opravdu ven. Moje panička okamžitě vyskočila a šla mi otevřít. Proběhnul jsem si svoje místečka a vrátil jsem se na dvorek. Ale v hlavě jsem měl plán. Sousedovic zahrada. Šel jsem se ukázat paničce, dostalo se mi pochvaly, protože jsem šikovný a vyrazil jsem znovu ven. Moje cesta vedla rovnou k sousedům do zahrady. Tam je to fakt moc pěkné. Tráva ještě potřebuje malý kousek a bude stejně vysoká jako náš plot a že ten je teda vysoký docela hodně. Tam skočím a vůbec nejsem vidět. Jenom se trochu vlní tráva. To když proběhnu, dostanu se do rozbořelé kůlny a tam je ráj. Jenomže jsem se tam zdržel a to se nemělo stát. Ještě do toho mi přišel do cesty cizí kocour, kterému jsem chtěl vysvětli, že to je můj rajon a on začal ječet jak smyslů zbavený. Ten řev paničku přivolal a už stála za plotem a volala mě. Asi to trvalo dlouho, protože jsem byl do něčeho zabrán, ale prostě jsem neslyšel. Panička to vzdala, ale za malou chvilku se opět vypravila k plotu. To už jí šla Kikina pomáhat. Konečně měly holky úspěch. Já jsem je slyšel a šel jsem teda zpátky. Myslel jsem si, že bude panička ráda a že mě bude vítat, ale za tím byla vzteky bez sebe a nadávala mi jako špaček. Dokonce jsem dostal i na prdýlku. Tak jsem si takový celý uražený lehl do stínu. Několikrát jsem se pokusil znovu zdrhnout, ale panička na mě zakřičela a já jsem se zase jak ten poslušný beránek vrátil. Ale stejně jsem musel pořád myslet na to, jak se tam dostat znovu. Po obědě paničky myly nádobí a já jsem toho využil a už jsem byl pryč. Paničky potom odešly domů a dělaly, že jim to snad nevadí. Nikdo mě nezavolal, tak jsem šel domů. Uložil jsem se ve stínu a tam jsem byl až do večera. Teď už se venku udělalo lépe. Dokonce jsem se byl už i nabaštit a teď už zase lítám venku. Jsem s holkama na dvorečku. Musím totiž paničce ukázat, že umím být i hodný.

28. červen 2010 19:16:52

Ráno jsem se vyspinkal a hned jsem šel ven. Panička mi nařídila abych byl za chvíli zpátky, protože zase pojedou pryč, ale dneska to nebude na dlouho, jen co si panička vyřídí zubaře. Nevím, jak ho bude vyřizovat, ale opravdu jsem se vrátil, tak jak mi panička řekla. I když se mi nechtělo, to hlídání mě vůbec neminulo. Ale já jsem tak strašně moc hlídal, ležel jsem v přízemí v okně na pelíšku, až jsem z toho usnul. Ale největší průšvih bylo to, že páníci se vrátili, s tou plechovkou zajeli až k tomu oknu u kterého jsem tak moc hlídal. Jenomže, oni viděli, že já spím, protože jsem vůbec nevěděl o tom, že mi u okna zastavilo auto a že na mě paničky koukají do okna. Vzbudil jsem se až když na mě zaklepaly. No já hned dělal jakou mám radost, že jsou doma, ale ve skutečnosti jsem měl zalepené oči a skoro vůbec jsem je neviděl. Když jsem se probral, tak to už páníci vešli do baráku a já hned letěl ven. Dneska bylo tak nádherně. Většinu dne jsem byl schovaný v záhonku mezi kytičkami a nebo pod keřem. Hlavně jsem byl pořád ve stínu. Teď už se sluníčko schovalo za sousedovic dům a já mohl v klidu vylézt a teď teprve se ještě musím proběhnout. Ale co, já mám času dost. Můžu být venku až do tmy. To je prima, co. Ale hlavně nesmím zapomenout na tyčinku.

27. červen 2010 21:16:49

Dneska bylo venku nádherně. Musím se přiznat, že jsem se za celý den vlastně ani pořádně nepodíval domů. Co bych tam taky dělal. Páníci byli s námi venku, tak když jsem měl hlad, dostal jsem kapsičku tam, a když jsem se potřeboval trochu pomazlit, panička byla taky nablízku. Takže jsem se celý den jenom povaloval - chvilku na židli nebo na stole pod pergolou, pak jsem přešel zase do trávy pod strom, kde byl stín a nebo jsem se uložil do záhonku mezi kytičky. Až k večeru jsem se vypravil k sousedům, abych zjistil, co je u nich nového. Nic moc se tam nezměnilo, tak jsem se vrátil na dvorek a chvilku jsme se s holkama proběhli po zahrádce. Před chvílí si páníci vzpomněli, že už půjdeme domů. Tak ať si jdou, ale nás do toho tahat nemuseli. Jenomže panička na mě v chodbě zavolala, jestli chci tyčinku, a to je jasné, že jsem neodolal a hned jsem uháněl jak o závod. Hned jak jsem jí snědl, běžel jsem zpátky ke dveřím, ale už bylo zavřeno. Tak jsem to zkusil ještě u balkonových dveří, ale ani tam jsem se nedostal. Vypadá to, že už mi asi pro dnešek nezbyde nic jiného než sedět doma. Tak si ještě chvíli zazpívám u dveří, kdyby náhodou se nade mnou někdo slitoval a pak už asi půjdu do hajan.

26. červen 2010 20:06:30

Dneska ráno hned jak jsem se vyspinkal, vzbudil jsem paničku a šel jsem ven. Pěkně jsem se proběhnul, prošel jsem si svoje místečka a lehl jsem si na židli. Když jsem si odpočinul, tak jsem se šel domů ukázat a hlavně také nasnídat. Jak jsem se najedl hned jsem zase utíkal ven. Chvilku jsem ležel na židli, chvilku pod keřem a chvilku taky pod strome. Hrozně moc se mi líbí na záhonku mezi kytičkama, ale to panička nadává, že je polámu. Ale když to nevidí, tak tam hned vběhnu. Taky je na jednom záhonku zasázený celer, ale v tom se leží. Paráda a ještě k tomu tak krásně voní. Odpoledne jsem dostal ale hrozně důležitou práci. Páníci dali na gril kuřátko a potřebovali někoho, kdo bude zodpovídat za kvalitu jeho upečení. No a jak to mohlo jinak dopadnout než tak, že tu zodpovědnost hodili na mě. Tak jsem měl o zábavu postaráno. Musel jsem dávat pozor, aby se nepřipálilo, pořád ho potírat a byl jsem z toho tak utahaný, že jsem v polovině pečení usnul. Panička to musela převzít za mě. Já jsem se vzbudil až když bylo hotovo. Ale bylo opravdu moc dobré. Teď ještě zažívám na židli pod pergolou a potom se ještě budu muset jít proběhnout a až to vše vyřídím tak půjdu domů na tyčinku.

25. červen 2010 19:49:07

Včera večer jsem si vyskočil k paničce do postele, hezky jsem se tam uvelebil a pomalu jsem začal usínat. Vtom mi nad hlavou zabzučela moucha. Hned jsem vyskočil a začal jsem jí honit po celém bytě. Musel jsem kvůli ní vyskočit na skříň, během chvilky už ale byla zase na druhé straně místnosti a já musel seskočit a vlézt za ní pod postel. Byla to hrozná práce, ale nakonec se mi to podařilo. Mouchu jsem chytil a rychle, než si toho panička všimne jsem jí snědl. Nevím, jestli mi dodala tolik energie nebo jestli jsem se při jejím lovu natolik probral, ale už se mi vůbec nechtělo spát. Přemýšlel jsem, co budu dělat a vzpomněl jsem si na mého lvíčka. Vůbec jsem nevěděl kde je, protože se během malování naše hračky pořád někam přesouvaly a přenášely. Dal jsem se do pátrání. Prolezl jsem každý kout v baráku, a našel jsem ho. Sláva! Chvíli jsem si hráli a pak jsem ho vzal do tlamky a položil jsem ho na zem paničce před postel, aby si ho hned jak ráno vstane všimla a mohla si s ním a se mnou hrát. Jenomže ráno už jsem na hraní moc náladu neměl. Zjistil jsem totiž, že venku krásně svítí sluníčko, tak jsem se šel raději proběhnout. Chvíli jsem prozkoumával okolí, ale spíš jsem většinu dne trávil na židli pod pergolou a relaxoval jsem tam.

24. červen 2010 19:52:35

Ráno jsem se šel proběhnout ven. Za chvíli mě panička volala. Protože jsem vzorný kocourek, hned jak jsem jí slyšel, běžel jsem domů. A to jsem teda neměl dělat. Panička mi oznámila opět tu "radostnou" novinu, že musí jet pryč a já budu zase hlídat. Když jsem viděl, jak venku svítí sluníčko, řekl jsem si, že přece nebudu sedět zavřený doma. Pokorně jsem vyběhnul po schodech nahoru a rovnou jsem zamířil ke dveřím na balkon, že jimi zase uteču ven. Jenomže jsem zjistil, že jsou zavřené a já se tudíž dostal do pasti, protože mezitím panička zavřela i dole na dvorek. To mě teda hodně naštvalo a ještě navíc jsem zjistil, že holky všechny utekly a já budu nakonec celý barák hlídat úplně sám. Naštěstí se paničce těsně před odjezdem podařilo dostat domů i Zuzku, takže nám bylo přece jenom o trochu veseleji. Jak se páníci vrátili, nejvyšší možnou rychlostí jsem utíkal na dvorek. Rovnou jsem běžel na zahrádku a uprostřed záhonku s kytičkama jsem si našel pěkné místečko, na kterém jsem se uvelebil a usnul jsem. Za chvíli mě zase panička volala domů. Moc se mi nechtělo, protože jsem měl strach, aby mě opět neřekla, že budu muset hlídat, jenomže ta zvědavost byla silnější, a tak jsem přece jenom šel. Ale tentokráte se žádné zavírání dveří nekonalo. Panička mi jenom řekla, že mám dneska svátek a dala mi nějaké dobrůtky a hlavně kočičí tyčinky. Hned jsem jednu ochutnal a zase jsem běžel ven lehnout si na záhonek. Spokojeně jsem spal, ale v tom mě probudil takový nějaký divný zápach. To už páníci běhali po dvoře a po balkoně a sháneli sousedy, protože u nich na dvoře začalo doutnat hnojiště a šlehaly z něj první plamínky. Nikdo u sousedů ale nebyl doma, tak páník natáhl hadici, vylezl na žebřík a přes plot hasil. U toho jsem teda já chybět nemohl. Seděl jsem u hadice a pečlivě jí hlídal. Dělal jsem to dobře, protože za chvilinku bylo po požáru a mohl jsem jít pokračovat v odpočívání na záhonku. K večeru jsem se trochu proběhnul v trávě, protože si se mnou panička hrála s provázkem. Teď už nám páníci utekli domů, ale já myslím, že venku ještě nějaký čas vydržím.

23. červen 2010 21:07:04

Dneska ráno, když jsem se vyspinkal, tak jsem šel vzbudit paničku. Moje panička spí pořád ještě v našem bytě. Ona totiž už má vymalováno, uklizeno, ale ještě pořád nemá na čem spát. Protože spí u nás, tak jsme tam s ní, musíme totiž na ní dávat pozor. A když se vyspím, tak to zase jdu nahoru vzbudit druhou paničku. S tou totiž máme vstávání nacvičené. Nejdříve mi nadává a potom mi jde otevřít. Pořádně jsem se proběhl a šel jsem domů. Pěkně jsem se nasnídal a šel zase ven. Potom nás panička zavolala, že prý jedou pryč a my musíme hlídat. To se mi teda vůbec nechtělo. Venku krásně a my zase budeme doma zavření. Jenomže co může jeden kocourek dělat. Musí poslechnout a hlídat. Odpoledne se páníci vrátili a já hned běžel na dvorek. Ale dlouho jsem tam nebyl, protože panička na nás volala, aby jsme se brzy vrátili a přišli na šunčičku. Tak jsem to šel ven omrknout a vrátil jsem se domů. Panička už na mě volala, abych si šel vybrat, co chi ochutnat. A šla mi naproti s balíčkem šunky a kladenky. Já si teda vybral kladenku, tu já mám moc rád. Potom jsem byl skoro pořád venku, jen občaas jsem se šel paničce ukázat, aby neměla starost. K večeru u nás byla návštěva, ale já byl celou dobu pěkně schovaný na zahrádce mezi liliema a tam jsem si počkal dokud neodešli. Naštěstí byli asi za hodinku pryč. Teprve před chvílí jsem dorazil domů. Dostal jsem svou tyčinku a teď koukám s páníkem na televizi.

22. červen 2010 19:26:54

Dneska bylo venku docela hezky. Doma se nic moc zvláštního nedělo, protože paničky jenom uklízely a co já bych z toho měl. Jen jsem se prošel v těch všech možných i nemožných věcech, očíhnul jsem, jestli by se mi něco nehodilo, a když jsem nic zvláštního nenašel, běžel jsem zase ven. Většinou jsem ležel pod pergolou na židli a vyhříval jsem si kožíšek na sluníčku. Hlavně taky proto, že byl venku páník a něco dělal, tak abych byl po ruce, kdyby potřeboval s něčím pomoct. Když odešel domů, šel jsem se podívat k sousedům a na střechu, pak jsem šel ještě zkontrolovat domů paničky a zase jsem se vrátil pod pergolu. K večeru jsem si šel domů na večeři. Pořádně jsem se posilnil a vyrazil jsem na pochůzku po mých obvyklých trasách, abych vše stihl, než mě panička zavolá na tyčinku.

21. červen 2010 19:36:47

Během dopoledne jsem byl venku. Sice tam byla zima, ale občas alespoň na chvilku vysvitlo sluníčko a to docela hřálo do kožíšku. Doma mě to stejně nebavilo, protože páník opět donesl kbelík s barvou, že se bude malovat schodiště, tak u toho jsem být nemusel. Naštěstí už to byl poslední kousek a už je všechno hotové. Ještěže tak. Odpoledne se totiž sluníčko schovalo a pořádně se ochladilo a já už alespoň mohl v klidu utíkat domů a uvelibit se na gauči, protože už nebylo nutné páníkům asistovat ani je kontrolovat. Když jsem se vyspal, šel jsem to ven znovu omrknout, ale k žádnému zlepšení nedošlo. Ale i přesto jsem tam chvíli zůstal. Hlavně teda proto, že šla ven i panička a hráli jsme si spolu s provázkem. Když odešla, šel jsem taky. Přestěhoval jsem se na balkon, tam bylo o něco lépe, a zbytek odpoledne jsem tam prospal. K večeru začalo svítit sluníčko a docela se i oteplilo. Vzhledem k tomu, že jsem si během dne parádně odpočinul, mohl jsem vyrazit do terénu a konečně se dneska dostanu k tomu, abych očíhnul, co je kde nového.

20. červen 2010 19:38:26

Mě už to malování moc nebaví. Ale když jsem viděl, že se dneska maluje kuchyň, tak jsem si řekl, že na tak důležitou místnost musím dohlédnout. Vyskočil jsem si hezky na ledničku a hned jsem měl vše řádně pod kontrolou. Vypadalo to, že to jde páníkům dobře, tak jsem seskočil dolů z ledničky a zalezl jsem pod stůl, pod igelit, jen hlavu jsem občas vystrčil, aby mě nikdo neviděl a prováděl jsem takovou tajnou kontrolu. Vše bylo v pořádku a tak jsem šel ven. Uložil jsem se pod pergolou a tam jsem spinkal. Odpoledne, když paničky uklízely, tak jsem je také byl několikrát zkontrolovat aby to neodbývaly a zase jsem šel ven. Později tam přišel páníček, tak jsme tam byli spolu a hned mi bylo veseleji. Teď jsem ještě pořád venku. Poslouchám jak si tam ptáčkové krásně zpívají a přemýšlím o tom, jak se na ně dostat. Ještě se trochu proběhnu a potom už půjdu domů na moji tyčinku.

19. červen 2010 20:53:05

Dneska se budu opět opakovat, ale ono mi nic jiného nezbývá. Prostě to malování už mě nebaví a rozčiluje. Ještě štěstí, že venku svítilo sluníčko a mohl jsem se vydat na průzkum nebo odpočívat pod pergolou. Doma bych se z toho věčného uklízení už asi opravdu pomátl. K večeru jsem se procházel po dvoře a docela jsem se nudil. V tom tam přišli páníci s tím, že pro dnešek mají hotovo a jdou se na chvilku taky "vyvětrat". Neváhal jsem ani vteřinu. Pod pergolou máme vystěhovaný starý stolek, který se bude vyhazovat. Tak jsem se pod něj schoval a čekal jsem na paničku, až se přiblíží. Jak k němu došla, opřela se o něj rukou a já po ní vyskočil a do té ruky jsem se jí zakousnul. Chvíli mě tam provokovala a schválně mi ruku podsrtkovala a zase mi s ní uhýbala. Když jsem viděl, že se se mnou snad konečně bude prát, utekl jsem jí na zahrádku a schoval jsem se za pažitkou. Panička mě nemohla najít, ale já se ani nepohnul. Byl jsem přitisknutý k zemi a čekal jsem. Jak se panička přiblížila, skočil jsem doprostřed pažitky a paničku jsem kousnul do ruky. Za to mě "zahnala" na trávu a pořádně mě tam zeprala. Ale já jsem se nedal a kousal jsem a škrábal jsem a za chvíli jsem jí utekl a schoval jsem se na zahrádce do kytek. Hezkou chvíli jsme se s paničkou takhle honili a prali a já jsem byl konečně spokojený, že jsem jenom nemusel přihlížet na to, jak se gruntuje:)

18. červen 2010 19:46:21

Dneska ráno pršelo. To mě teda docela naštvalo, protože jsem si myslel jak si budu krásně užívat venku sluníčko. Doma mě to totiž už nebaví. Pořád se maluje a uklízí. Nechci nic říkat, ale ono se uklízí a mě to připadá, že pomalu už není kam šlápnout. A to mi pořád páníci říkají, že už bude brzy hotovo. Ale myslím si, že to není pravda a ještě příští týden budou pořád malovat. Tak jsem se uložil pod pergolu na židli a byl jsem tam. Před polednem přestalo pršet a dokonce jsem se dočkal i toho sluníčka. Bylo to fajn. Šel jsem se podívat domů, tam žádná změna, tak jsem šel na balkon a usnul jsem tam. Teď ještě musím dohonit co jsem ráno v dešti nestihl a potom asi půjdu domů.

17. červen 2010 22:19:25

Dneska se opět malovalo. A abych se přiznal, už mě to moc nebaví. Jenom tak ze slušnosti, aby se neřeklo, jsem to přišel omrknout, chvíli jsem si lehnul doprostřed místnosti, abych zkontroloval, jestli vše probíhá v pořádku, ale usoudil jsem, že za tu dobu, co páníci takhle šílí, získali docela praxi a i bez mých rad ví co a jak. Takže stačí když jenom občas zaběhnu na kratičkou namátkovou kontrolu a jinak jsem si užíval venku sluníčko. Chvíli jsem si nahříval kožíšek, a když už mi bylo veliké vedro, přemístil jsem se pod strom do stínu a odpočíval jsem tam. Večer začal páník pokládat koberec, tak jsem mu přišel poradit, jak to má udělat, aby to bylo dobře a zase jsem odešel ven. Měl jsem tam o zábavu postaráno. Koberec byl totiž svázaný provázkem a Kikina ho sebrala a odnesla ho na dvorek. Měla sice strach, abych jí ho nevzal a nehrál si s ním, ale ani jsem nemusel. Běhala s ním po dvoře a tahala ho za sebou a já běhal za tím provázkem. Večer jsem se ještě zaběhnul podívat k sousedům, co je tam nového, a když pro mě panička přišla, nabaštil jsem se, zalehnul jsem na gauč a teď už jenom odpočívám.

16. červen 2010 19:22:29

Dneska ráno jsem šel ven. Počasí bylo docela pěkné. Nepršelo a tak mi nic nebránilo vyrazit na průzkum. Proběhnul jsem všechny svoje místečka a vrátil jsem se domů. Trochu jsem se najedl a šel znovu. Po tom včerejším lenošení jsem měl co dělat. Najednou slyším, že se něco děje na chodbě. Panička šla nakoupit. Myslel jsem si, že si na ní počkám, ale nějak jí to dlouho trvalo. Tak jsem šel ven. V tom jsem uslyšel bouchnout dveře a tak jsem letěl. Jak panička odložila tašku, hned jsem tam strčil hlavu a už jsem cítil tu krásnou vůni šunčičky. Druhá panička vyndala balíček a hned mi dala ochutnat. Tak jsem chutnal a chutnal, jé to byla dobrota. Dobře to panička koupila. Když jsem provedl řádnou ochutnávku, tak jsem šel zase ven. V poledne jsem už byl ale nějaký utahaný, tak jsem šel domů, lehl jsem si na křesílko v obýváku a spal jsem. Odpoledne šli páníci na dvorek. Budili mě, pořád na mě křičeli "Honzo, vstávej", ale mě se vůbec nechtělo. Nakonec odešli sami a mě chudáka nechali doma samotného. Tak jsem šel za nima. To jsem dobře udělal. Protože šli rozřezávat staré koberce a to jsem se při tom teda pěkně vyřádil. Když jsme měli hotovo, lehl jsem si na židli pod pergolou a zase jsem spal. Když jsem se probudil, tak už byli páníci pryč. Šel jsem za nima, zjistil jsem, že jsou doma, tak jsem zase přes balkon šel ven. Ještě se musím pořádně proběhnout, než půjdu domů na tyčinku.

15. červen 2010 19:06:34

Dnešní den jsem měl víceméně odpočinkový. Paničky ještě uklízely po malování, aby byl dostatek místa na dělání dalšího nepořádku, až se bude v malování pokrčovat:) Tahle akce mě přišla dost zbytečná, až bych řekl, že nesmyslná. Proč se má uklízet, když se v zápětí udělá další nepořádek. Já bych to býval nechal, jak to je, takže jsem se při této akci nijak neangažoval. Uchýlil jsem se na dvorek a užíval jsem si tam hezkého dne. Protože jsem se v posledních dnech pomalu ani nezastavil, řekl jsem si, že dneka budu relaxovat. Páníci odnesli pod pergolu starý koberec z obýváku, tak jsem si ho zabral pro sebe. Našel jsem si pěkné místečko a uložil jsem se na něm. Trávil jsem na něm většinu času. Jen jsem občas zaběhnul domů, abych paničky zkontroloval, jestli se neflákají. Musím je popohánět, aby měly brzo uklizeno, protože už se moooc těším, až zase budeme dělat nepořádek:)

14. červen 2010 20:24:17

Ráno jsem se šel proběhnout. Když jsem se vrátil na snídani domů, hned jsem omrknul, co se bude dělat, jestli budu muset zase na něco dohlížet a kontrolovat. Zjistil jsem ale, že žádná pořádná akce dneska nebude, protože se musí nejdříve uklidit obývák. Řekl jsem si, že tohle je práce pro ženské, takže u toho být nemusím. Raději jsem šel ven. Konečně jsem měl trochu času na své zájmy. Vypravil jsem se k sousedům, pořádně jsem to prozkoumal u nich v kůlně a na zahradě a zase jsem se vrátil zpátky na dvorek. Za chvíli někde v dálce začal štěkat pes a já se ho docela leknul. Raději jsem hned utekl domů do bezpečí. Abych byl opravdu dobře schovaný, vyskočil jsem si na chodbě na skříň. Chvíli jsem se tam rozhlížel, jestli se k nám ten pes nedostal, ale nikde jsem ho neviděl, panička mě taky ujistila, že mi žádné nebezpečí nehrozí, a tak jsem se uklidnil. Když už jsem byl na skříni, natáhnl jsem se tam a usnul jsem. Najednou u nás někdo zazvonil. Ale nebylo to takové běžné zvonění, ten dotyčný několikrát za sebou zadrnčel tolik, že snad musel probořit i zeď, když tisknul zvonek. Šíleně jsem se leknul a chtěl jsem se někde ukrýt. Rozeběhnul jsem se, ale zapomněl jsem, že spím na skříni. Udělal jsem pár kroků a zbuchnul jsem na zem. Jen jsem se ale oklepal a utekl jsem ven. Panička za mnou běžela, protože měla strach, jestli jsem v pořádku, ale nic mi nebylo. Jen jsem se hrozně bál a schoval jsem se za skleník pod keř. Když jsem se uklidnil a zjsitil jsem, že u nás nikdo není, zase jsem vylezl a šel jsem se paničce ukázat, aby viděla, že jsem v pořádku. Hned jsem ale zase běžel na dvorek, protože tam bylo hezky, tak jsem to musel využít. Odpoledne přišli páníci za námi. Chvilku si se mnou panička hrála s provázkem, a když odešla, vypravil jsem se ještě k sousedům. Večer jsem si zaběhnul domů na večeři, ale jakmile jsem se najedl, zase jsem běžel ven. Musím toho využít, protože nevím, jestli třeba zase zítra nebudu muset na něco dohlížet. To bych se ven ani pořádně nedostal.

13. červen 2010 21:33:52

Dneska bylo venku krásně. Nebylo tak příšerné vedro, zrátka den jako stvořený pro pořádný průzkum okolí. Taky jsem hned, jak mě panička pustila vyrazil rovnou k sousedům. Oběhnul jsem to nejnutnější s tím, že se půjdu nasnídat a pak vše projdu ještě jednou a důkladně. Jenomže jsem došel domů a než jsem se najedl, začali páníci přesouvat nábytek v obýváku, že budou malovat dneska tam. Nedalo se nic dělat. Na všechny naplánované trasy jsem musel zapomenout, protože jsem opět musel pomáhat. Řekl jsem si, že nejlepší bude, když opět na vše budu dohlížet a páníkům budu dávat cenné rady. Uložil jsem se na gauč, který byl zakrytý igelitem a chvíli jsem sledoval dění. Panička mi řekla, že pokud tam budu celou dobu takhle ležet, budu mít špinavý kožíšek od barvy. To jsem nechtěl, tak jsem si pořádně prohlédnul igelit, našel jsem si vhodné místo, udělal jsem do něj pořádnou díru a lehnul jsem si na křeslo pod igelit. Panička mě vyhnala, abych se tam neudusil, ale mě to bylo docela jedno, protože se musím přiznat, že mě to tam moc nebavilo. Neměl jsem odtamtud nejlepší výhled a v případě potřeby jsem nemohl okamžitě přiskočit s pomocnou tlapkou. Raději jsem tedy vylezl. Stejně jsem měl o zábavu postaráno. Když se odsunul gauč, našel jsem pod ním mojí myšku. Panička mi jí chtěla sebrat, protože už je prý hrozně ošklivá. No to teda nevím, na co koukala. Taková překrásná myšička, která už má skoro celý kožíšek odlepený, ani nemá ocásek, zkrátka naprosto ideální hračka. Nechápu, jak je možné, že se paničce nelíbí. Ale to je vlastně dobře, alespoň mi jí nesebere a nebude si s ní hrát. Klidně si může vzít některou z nových, které nejsou vůbec zajímavé:) Když jsem myšku pořádně prohnal po obýváku, zjistil jsem, že je téměř vymalováno a mohl jsem s klidným svědomím vyrazit ven. S průzkumem okolí jsem to ale moc nepřeháněl. Jen jsem to v rychlosti omrknul a pak jsem se uložil na židli pod pergolou a po té práci jsem odpočíval. Ještěže jsem to udělal. K večeru bylo uklizeno a páník začal pokládat koberec, takže to znamenalo další velikou práci pro mě. Za odměnu jsem dostal malý odstřižek a zase jsem měl plné tlapky práce, než jsem ho pořádně zepral:) Teď už je koberec natažený a já jsem se natáhnul doprostřed na něj a pořádně ho musím vyrovnat:)

12. červen 2010 19:48:38

Dneska jsem to zase prošvihnul. Panička vstávala dřív než já. Jen jsem po ní kouknul ani jsem nemohl udržet oči. Ona mi sice řekla, abych ještě spinkal, ale to zase ne. Když panička vstává, tak to já musím také. Hned mi šla otevřít dveře a já jsem se letěl proběhnout. Za chvíli jsem se vrátil a u nás byla práce v plném proudu. Páníček natahoval v ložnici koberec a paničky mu asistovaly. Jak jsem to uviděl, hned jsem se musel zapojit a taky pomáhat. Taky byl páníček rád a říkal mi, kde prý jsem byl tak dlouho, že už měl strach, že bude muset všechno dělat sám. Tak jsem se fakt snažil. Ale když už jsem toho měl dost, tak jsem mu utekl ven. Tam jsem si lehl do stínu a odpočíval. Když jsem se trochu prospal, letěl jsem se podívat domů, co je nového. Paničky měly otevřené postele a v úloženém prostoru něco rovnaly. Já jak jsem byl rozběhnutý, skočil jsem na tu otevřenou postel, přeskočil na tu druhou a už jsem jenom slyšel rány, jak se ty postele zavřely. Paničky teda měly ohromnou kliku, že zrovna v tom momentě si něco chtěly říct a obě z té pootevřené postele vylezly. Jinak by teda koupily pořádnou ránu. Hned jsem dostal vynadáno, že prý jsem jak vyplašenec. Tak jsem zase raději utekl, přece to nebudu poslouchat. Já přijdu později až mě budou zase chválit. K večeru přišli páníci na dvoreček a já tam nebyl. Netrvalo to dlouho a panička už zase začala vykřikovat kde jsem a volala mi. Jenomže mě s tím fakt štve. Vždyť mi dělá jenom ostudu, copak jsem malý abych se ztratil? Vždyť přece dobře vím kde mám domov. Ale já byl za plotem u sousedů a tam je to bezva. Vysokánská tráva už skoro jak plot. Panička mě tam neviděla ale já jí viděl. To je pěkná schovávačka. Za chvilku jsem šel domů, aby byl klid. Ono to totiž za ty řeči vůbec nestojí. Najednou začalo šíleně pršet. Byl jsem schovaný pod pergolou pod stolem a paničky tam seděly, ale i tak jsem se bál. Naštěstí ten déšť za chviličku přestal a já mohl vylézt. Teď ještě běhám venku, protože je opravdu nádherně. Po tom dešti, i když byl krátký je fakt krásný vzduch.

11. červen 2010 21:23:34

Ráno jsem se šel podívat ven. Zjistil jsem, že je tam opět neskutečné vedro. Raději jsem se sebral a šel jsem zase domů. Přišel jsem do kuchyně a páníčkové nikde. Tak jsem se je vydal hledat. Došel jsem až do ložnice. Všechno tam bylo vystěhované, jenom uprostřed místnosti byly na sobě položené postele. Šel jsem je vyzkoušet, jestli tam vůbec bude možné v noci spinkat, a zjistl jsem, že to asi možné nebude. Postel byla položená dnem vzhůru a to hrozně mačkalo. Chtěl jsem raději odejít pryč, abych náhodou nedostal taky nějakou práci, ale nestihnul jsem to. Panička mě dala igelit, pomohla mi postele zakrýt a pak mi řekla, abych je pořádně hlídal. Tak jsem se na nich uvelebil a sledoval jsem dění. Občas jsem šel zkontrolovat tu novou malbu zblízka, takže když bylo hotovo, zjistil jsem, že jsem stále černobílý, ale trochu jinak, protože tam kde jsem býval černý, jsem měl bílé šmouhy. Docela se mi to líbilo. Řekl jsem si, že změna je život a tak budu zas nějaký čas vypadat trochu jinak. Jenomže panička mi mojí radost zkazila. Lapila mě, namočila hadr do VODY a pod nátlakem mi ten můj nový melír umyla. Fuj, to byla hrůza, jako kdyby nevěděla jak tu mokrou vodu nemám rád. Odpoledne jsem se raději sebral a i přesto, že venku bylo ještě větší vedro než dopoledne, jsem se tam dobrovolně uložil ve stínu a odpočíval jsem. K večeru se konečně sluníčko schovalo a já se mohl vypravit na průzkum zahrádky a k sousedům. I holky se probraly, tak jsme se trochu společně proběhli. Teď diktuju paničce, co mi má napsat do deníčku a přitom se procházím po zahrádce. Před chvilkou mi zakroužila nad hlavou můra, chvíli jsem jí honil a nakonec se mi podařilo ji lapit. Dokonce jsem byl i dostatečně rychlý a než panička přišla, aby mi jí sebrala, tak jsem jí snědl:)

10. červen 2010 21:33:10

Dnešní den jsem celý věnoval intenzivnímu odpočinku. Bylo tak hozné vedro, že se mi nechtělo vůbec nic dělat ani nikam chodit. Jen po ránu, když ještě bylo o něco chladněji jsem trochu prohnal Kikinu. Včera jsem se zaměřil na Zuzku, tak tu jsem nechal odpočívat a pustil jsem se do Kikiny. Ale tak dlouho jako včera jsem nevydržel. Raději jsem se uložil pod keř do stínu a odpočíval jsem. Za celý den jsem zvládnul pouze přejít za zahrádky na židli pod pergolu, do krabice, kterou nám páníci věnovali, a zase zpátky na zahrádku pod keř. Ani domů jsem se neplahočil. Hlad jsem neměl, protože v tom horku se ani nedalo jíst, tak co tam, když je tam stejné vedro jako venku. Až teprve k večeru jsem se probral. A ne jen já, i holky. Tak jsme se trochu proběhli společně po zahrádcce, omrknul jsem novinky u sousedů a pak už jsme jenom tak poléhavali v trávě. Před chvílí pro náš přišly paničky, abychom už šli domů. Jak jsem je slyšel na chodbě, rozeběhnul jsem se za nimi, aby viděly, jak jsem šikovný, že umím přijít úplně sám od sebe. Taky mě za to hodně moc chválily. Zavolaly ještě holky, protože ty tak šikovné jako já nejsou, ale hned jak slyšely svá jména, tak taky přiběhly. Teď se nabaštíme a po tom vyčerpávajícím dnu si půjdu pořádně odpočinout.

9. červen 2010 20:13:10

Dneska bylo od rána venku šílené vedro. Ale mě to během dopoledne ani nevadilo. Nějak jsem se zaměřil na Zuzku a proháněl jsem jí, kde se dalo. Jak jsem jí někde zahlédnul, už jsem po ní vystartoval. Ona by se pořád někde vyvalovala, tak ať má holka trochu pohybu. Moc se jí to nezamlouvalo, protože na mě neustále syčela a vrčela. Bral jsem to tak, že si chce popovídat, tak jsem na ní taky občas něco zavrčel a hnal jsem jí zas dál. Když jsem se pořádně utahal, zalehnul jsem si venku pod pergolou do stínu na židli a odpočíval jsem. Panička vařila v letní kuchyni, tak jsem tam občas za ní nahlédnul, kdyby měla něco dobrého, tak aby věděla, že jsem nablízku, a zase jsem se vrátil na židli. Vydržel jsem tam až do té doby, než na mě začalo svítit sluníčko. To jsem vstal a chtěl jsem se přemístit na můj polystyrén pod keř. Jenomže to nešlo. Ona si tam totiž vyspávala Zuzka. Pak se ráno divila, že jí proháním. Já totiž tušil, že mi provede něco nepěkného, tak jsem jí proháněl prventivně:) Nezbylo mi tedy nic jiného než se přestěhovat na jinou židli, kde byl stín. Tam jsem byl celé odpoledne. Občas jsem se šel podívat domů na páníky, jestli se při malovaní a uklízení neflákají, poskytl jsem jim cenné rady, a zase jsem šel relaxovat. Teď už se sluníčko schovalo a já musím všechnu energii, kterou jsem při odpočinku během dne nasbíral, dostat z těla ven. Tak běhám po zahrádce, byl jsem na střeše, občas zaběhnu k sousedům a myslím, že ještě stihnu i pořádně prohnat ty naše holky, ať se taky trochu proběhnou.

8. červen 2010 19:50:58

Včera večer jsem paničku umňoukal, aby mě nechala venku déle. Sama uznala, že když je tam tak krásně, byla by škoda, abych se od osmi hodin povaloval doma na gauči. Byl jsem rád, protože jsem tam měl fůru starostí. Hned za plotem totiž celý večer pípal nějaký ptáček a já ho nemohl vůbec najít. Lítal jsem stále na plot, k sousedům a zase zpátky na dvorek, ale ptáček nikde. Nakonec jsem to vzdal a v půl desáté jsem dorazil domů. Měl jsem strach, aby vůbec byla tyčinka, když jí jindy dostávám v osm, ale dobře to dopadlo. Pak jsem se ještě nabaštil a pomalu jsem se uvelebil na gauči a šel jsem spát. Ty dvě hodiny, které mi večer chyběly jsem musel pochopitelně dohnat ráno. A tak když jsem šel paničku probudit, bylo to podle ní už v rozumnu dobu, takže hned vstala a šla mě pustit. Kdybych býval věděl, jaké překvapení na mě venku čeká, nařídil bych si budíka. Sotva jsem vyběhnul ze dveří, hopkal mi v trávě naproti malinkatý ptáček, to byl ten, které ho jsem včera celý večer hledal. Byl to ještě mrňousek, který neuměl pořádně létat. Sotva se mu podařilo na chvilku se vznést, popolétl ani ne metr a zase hopkal v trávě. Nespustil jsem z něj oči, stále jsem za ním běhal, nekolikrát jsem do něj opatrně šťouchnul tlapou, abych mu dal najevo, že bychom si mohli spolu hrát, ale neměl na to ani pomyšlení. Byl celý vykulený z toho, kde se ocitl. Jeho máma kosice z něj ale nespustila oči. Létala nad zahrádkou, seděla na stromě a dodávala mu kuráž, aby se nebál a vzlétl. Já byl z toho taky celý vedle. Takhle zblízka jsem na ptáčka nikdy nekoukal. Vždycky jsem si představoval, jak bych ty opeřence proháněl a chytal, ale dneska jsem zjistil, že bych mu nedokázal ublížit. Myslím, že bychom byli za chvíli docela dobří kamarádi. Jenomže panička mi ptáčka sebrala a vysadila ho nahoru na pergolu do větviček. Mohl jsem si sice vyskočit za ním, ale nechal jsem ho být, už měl dneska zážitků až až, tak třeba příště. Nakonec se mu podařilo vzlétnout a jeho máma ho odvedla zpátky do hnízda. Po takovém velikém zážitku jsem si musel pořádně odpočinout. Lehnul jsem si na židli a spal jsem až do odpoledne. Když jsem se probudil, bylo šílené vedro. Vůbec se mi nechtělo nic dělat. Jenom jsem se přemístil pod stůl a spal jsem dál. Až k večeru jsem se probral. Páníci grilovali kuřátko a ta jeho vůně na mě nějak zapůsobila. Hlídal jsem ho, aby nám ho nikdo nesnědl, a když bylo hotové, seděl jsem v první řadě a hlásil jsem se o svůj podíl. Samozřejmě jsme dostali ochutnat všichni. Po večeři jsem si ještě chvilku odpočinul, ale teď už běhám po zahrádce, protože je opět nádherně. Není tak šílené vedro, tak to musím využít a proběhnout se a domů půjdu určitě až zase pozdě.

7. červen 2010 19:34:58

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Jenomže mám pořád problémy s paničkou. Tak jsem se procházel po bytě a zpíval jsem na celé kolo. Samozřejmně, že s paničkou to ani nehnulo. Tak jsem za ní skočil do postele. A opatrně jsem se snažil jí probudit a tichounkým hláskem jsem jí říkal, že chci jít ven. Tento pokus se však nezdařil. Tak jsem na ní zakřičel vééén a kousnul jsem jí do ruky. Ona se na mě koukla a řekla mi, že jsem otravný jako moucha a abych koukal jít spát. Prý ještě není pět hodin. To si ale myslím, že už bylo o hodně víc. Tak jsem zase začal zpívat a byl jsem přesvědčený, že to zabere. Ale nic. Asi v půl sedmé se panice uráčila a vstala. Hned mi šla otevřít a já mohl konečně ven.Pořádně jsem proběhnul všechny moje stanoviště. Mrknul jsem i k sousedům a šel jsem se ukázat. Dostal jsem snídani, najedl jsem se a šel zase ven. Tam už jsem se uložil na židli a odpočíval. Vždyť jsem měl hotovo. Tak si tak venku hezky pospávám a najednou slyším, že mě panička volá. Tak jako ten vzorný a poslušný kocourek jsem hned letěl. A dozvěděl jsem se, že budu se Zuzkou hlídat, protože páníci jedou pryč. Tak to kdybych býval věděl, tak bych teda domů nešel. My chudáci zase budeme zavření doma a páníčkové si jedou na výlet. Byli tam pěkně dlouho. Ale když se vrátili, tak jsem byl moc rád. Nejdříve mě otevřeli dveře na dvorek a já letěl ven. Za chvilku jsem se ale vrátil, abych se s nimi přivítal a zase jsem šel zpátky. Nejraději bych byl venku hodně dlouho, protože je moc hezky, ale zase v osm hodin budu mít tyčinku a tak teď nevím, jestli mám na ní běžet domů a už tam zůstat nebo ukecat paničku a být ještě chvíli venku a teprve potom si dát tu tyčinku. Ale asi tak to bude nejlepší. Ještě budu venku a potom udělám smutný oči a tyčinka bude taky.

6. červen 2010 21:29:48

Dneska byla venku pořádné vedro. Naštěstí jsem si všechna důležitá místa stačil proběhnout ráno, kdy sluníčko příjemně svítilo a ještě tolik nehřálo. Byl jsem totiž brzo vyspinkaný, a tak jsem každých pět minut chodil za paničkou do postele, aby už vstávala a šla mě pustit. Stále odmlouvala ale před sedmou hodinou už mému nátlaku neodolala a pustila mě. To bylo prima. Hned jsem se utíkal podívat k sousedům, ale zdržel jsem se tam jen na chvilku a běžel jsem se zase ukázat domů, aby panička věděla, že neuděla chybu, tím že mě pustila, protože na mně je spolehnutí. Teplo bylo stále větší a větší a já byl stále línější a línější. Nechtělo se mi ani nikam chodit, dokonce ani holky jsem neproháněl, jenom jsem se vyvaloval střídavě na židli a pod keřem. Odpoledne přišly paničky a daly se do uklízení na dvoře. Tak jsem jim pomáhal a radil. Myslím, že beze mně by to moc dobře neuděly. To mě utahalo, že jsem se uložil na židli a opět jsem usnul. Večer už bylo zase krásně, jenomže já musel v osm hodin domů na tyčinku, tu si přece nenechám ujít. Když jsem jí snědl, šel jsem si lehnout na gauč a ještě jsem se prospal. Teď už bych ale zase šel docela ven. Jenomže panička říká, že to nejde, že musím počkat na ráno. Ach jo, co se dá dělat.

5. červen 2010 21:14:45

Dneska ráno, když jsem se vyspinkal, tak jsem šel vzbudit paničku. Ona mi vůbec nenadávala, dokonce mi řekla, že jsem její brouček a že ví, že chci jít ven. Že prý mi půjde otevřít, ale musím se přijít ukázat. Tak jsem vyběhnul. To byla paráda, ve vzduchu to tak krásně vonělo. Řekl jsem si, že určitě bude dneska krásný den. Proběhl jsem svá místečka a šel jsem se kouknou na paničku. Byl jsem pochválen. Tak jsem vyrazil znovu. Pobíhal jsem po dvorku, ale dlouho to netrvalo a sluníčko začalo pěkně hřát. Nejdříve to bylo primové, ale později už mi bylo veliké teplo, tak jsem se schoval do stínu. Přes den jsem moc nevycházel, ale k večeru už to bylo lepší. Taky jsem měl velikánské štěstí. Povedlo se mi chytit můru. Já měl takovou radost a honem jsem utíkal za paničkou. Jenomže ta když viděla co mám v tlamičce, sebrala mi jí, pochválila mě jak jsem šikovný a otevřeným oknem jí vypustila ven. To mi teda docela naštvalo. Tak jsem si řekl, že už jí nic nebudu ukazovat. Večer byla panička venku a já jsem zase měl štěstí. Taková maličká, můrečka a už panička viděla jen jak jsem jí spolknul. Dostal jsem vynadáno, že prý jsem čuník a že mi bude bolet bříško, ale není to pravda. Panička tomu vůbec nerozumí. Když bylo osm hodin, tak jsem šel na tyčinku. Myslel jsem si, že ještě půjdu ven, ale panička mi řekla, abych už byl doma, že jsem byl venku celý den. Nejdříve mě to štvalo, ale potom jsem jí dal za pravdu. Šel jsem do obýváku, lehl jsem si na křeslo a odpočívám.

4. červen 2010 21:00:55

Dneska přijeli zase ti cizí pánové. Přijel i nějaký jiný, který dorazil hodně brzo. Dokonce tak brzo, že se mi ještě ani nechtělo vstávat. Ale přemohl jsem se. Dokonce jsem došel až do kuchyně a obětoval jsem se natolik, že jsem tam chvíli setrval a nasnídal jsem se. To byl ale maximální výkon, kterého jsem byl schopen. Hned jsem se zase odebral do obýváku, vyskočil jsem si na gauč a ještě jsem pokračoval ve spánku. Když jsem se dostatečně vyspinkal, zjistil jsem, že venku krásně svítí sluníčko, a tak jsem se rozhodl, že tam chci, ať si je u nás třeba tisíc cizích pánů. Šel jsem ke dveřím a mňoukal jsem na paničku, ať mě tam pustí. Jenomže se nenechala přesvědčit. Slíbila mi ale, že dneska budou mít brzo hotovo a pak budu moct vyrazit ven. I přesto jsem to ale zkoušel a stále paničku přemlouval. Před polednem jsem se konečně dočkal.Všichni odjeli a já mohl uhánět ven.Sice to bylo jenom na chvilku, protože jsme čekali ještě na další pány, ale každá chvilka je dobrá. Opravdu jsem se moc proběhnout nestačil a pánové dorazili. Panička mě odnesla domů a zase zavřela dveře, abych nemohl utéct. Tak jsem si vyskočil zase na gauč a usnul jsem. Naštěstí to netrvalo dlouho a pánové odjeli. Ti prý byli poslední, od teď už k nám vůbec nikdo cizí nepřijede a my budeme zase moct v klidu běhat venku od rána až do večera. To bude prima. Hned odpoledne jsem si to vyzoušeli a mooooc se nám to líbilo.

3. červen 2010 19:09:14

Dneska ráno lilo jako z konve, takže mě to ani ven příliš nelákalo. Je pravda, že kdybych měl možnost, přeběhnul bych pod pergolu a alespoň chvilku bych tam poseděl, ale stejně mi posloužilo i otevřené okno. Trochu jsem se v něm nadýchal čertvého vzduchu, pak jsem se přesunul ke druhému oknu, které bylo zavřené, lehnul jsem si na pelíšek na parapetu a spal jsem. Dneska byli pánové na chodbě docela potichu, tak jsem si říkal, že bych se na ně mohl jít podívat a trochu se s ními seznámit. Panička mě tam ale nepustila. Stále se vymlouvá, že je otevřeno na ulici a já bych utekl. Když ale pánové přišli do kuchyně, myslím si, že mě panička nemusela před nimi schovávat v pokoji. Klidně nás tam všechny nahnala a zavřela dveře. Já jsem se teda rozhodl, že tam nebudu. Hrabal jsem tlapkou pod dveřmi, ale podařilo se mi jenom odhrnout koberec a do kuchyně jsem se stejně nedostal. Nakonec jsem to vzdal, zase jsem si vyskočil na okno a usnul jsem tam. Když odpoledne pánové odjeli, hned nás páníci pustili ven. Nejdříve jsem samozřejmě musel prohlédnout všechno na chodbě, a pak jsem se konečně dostal na dvorek. Naštěstí už nepršelo, takže jsem tam mohl všechno důkladně prozkoumat. Potom jsem si vyskočil na střechu na kůlnu a pořádně jsem se rozhlédnul, jestli je někde něco nového. Teď jsem se přišel ukázat domů, aby zase panička nemusela chodit ječet na dvorek, shánět mě a dělat mi ostudu, a už zase poběžím. Myslím, že se dřív jak v osm hodin na tyčinku nevrátím:)

2. červen 2010 19:25:24

Dneska už jsem se s tím rámusem u nás v baráku docela smířil. Když mě panička řekla, že zase nemůžu jít ven, šel jsem do obýváku, uložil jsem se na gauči a spinkal jsem. Probudil mě podezřelý zvuk v kuchyni. No jasně, panička krájela masíčko. Hned jsem jí běžel pomáhat, abych si vysloužil odměnu. Potom jsem zase zkusil paničce naznačit, že bych se docela rád podíval ven. Jenomže to stále nešlo. Nakonec jsem si dobrovolně nechal navléknout kšíry, musel jsem paničce slíbit, že dneska žádné kouzelnické chvaty dělat nebudu a šli jsme se podívat alespoň na balkon. Tam ležela Míša. Tak jsem se spolu pozdravili, chvilku jsme si popovídali, já jsem se ještě skrz zábradlí podíval na dvorek a k sousedům a šli jsme domů. Docela mi taková "procházka" stačila. Venku byla docela zima, tak co tam. Šel jsem do ložnice, vyskočil jsem si na okno, chvíli jsem se díval na ulici, až mě to uspalo. Když jsem se probudil, lilo už jako z konve. Ani se mi nechtělo vstávat. Jen jsem chvilku sledoval jak stékají kapky po skle a zase jsem usnul. Když k večeru pánové odjeli, šel jsem zkontrolovat, co dneska dělali. Ale hlavně jsem měl v hlavě, že na konci chodby jsou dveře na dvorek a těmi musím projít a vydat se na pochůzku. Jenomže ve dveřích jsem zjistil, že stále lije jako z konve a nedá se nikam jít. Rychle jsem to přeběhnul a schoval jsem se pod pergolou. Trochu jsem se odtamtud porozhlédnul po zahrádce, zase jsem to proběhnul zpátky a už jsem tam nešel. Najedl jsem se a šel jsem si lehnout do obýváku na gauč. Byla puštěná televize, tak jsem se začal dívat, protože tam zrovna dávali hrozně zajímavý pořad. Panička se na mě přišla podívat a smála se mi, že sleduju Večerníček, ale mě je to fuk, ať se mi směje, ona neví, že po takové hezké pohádce se mi teď bude krásně spinkat:)

1. červen 2010 19:31:06

Včera jsem byl z toho hrozného bouchání a vrčení u nás na chodbě celý nesvůj. Ale dneska jsem si řekl, že to vůbec nebudu vnímat. Ti pánové jsou schovaní za dveřmi, na mě nemůžou, tak co bych se kvůli nim stresoval. Rozvalil jsem se na křeslo a pořádně jsem se prospal. Když pánové přišli do kuchyně na svačinu, panička mě zavřela v pokoji, abych se nebál. Ale já se nebál, spíš naopak jsem byl zvědavý, co se v kuchyni děje. Lehnul jsem si ke dveřím, nalepil jsem na ně ucho a poslouchal jsem. Dokonce jsem se chvílemi i přitisknul k podlaze a pod dveřmi jsem nakukoval do kuchyně. Během dopoledne mě zase popadla chuť vyrazit na procházku. Stoupnul jsem si ke dveřím, ale hned mě panička oznámila, že nikam jít nemůžu, leda že bych šel na kšírách. Jinou možnost, že nemám. To se panička divila, když jsem vůbec neprotestoval a řekl jsem jí, že když to teda jinak nejde, tak se z toho taky nezblázním a ať mi klidně kšíry oblékne, že teda půjdu tak. Divila se jestli nejsem nemocný, ale navklékla mi je a šlo se. To panička ještě nevěděla, co jsem na ní vymyslel. Došli jsem na dvorek, dokonce i kolem těch pánů jsem prošel, a odvedl jsem paničku až na zahrádku. Uprostřed zahrádky jsem udělal kouzelnický chvat a panička držela v ruce vodítko, na něm kšíry a to bylo všechno. Kocourek už prachal schovat se za skleník:) Panička začala ječet, že jsem zdrhnul, že to není možné, protože kšíry jsem měl pevně utažené, nic se nepřetrhlo ani nerozeplo... ale hlavní věc byla, že já to dokázal a byl jsem volný jako pták. Bohužel ne nadlouho. Druhá panička slyšela, že se něco děje, přihnala se na dvorek a já byl v pasti. Mám za skleníkem v keři tajný úkryt, o kterém panička neví. Jenomže mě paničky obklíčily. Každá šla z jedné strany skleníku a na zbývající dvě strany jsem utéct nemohl - tam je ten skleník a na druhé straně plot k sousedům. Nakonec mě panička vytáhla ze skrýše, opět mi navlékla kšíry (to už jsem teda pořádně protestoval, protože jsem byl vzteky bez sebe, že mi to nevyšlo) a jako zajatce mě odvlekla domů. Navíc mi řekla, že teď už si se mnou ven netroufne a budu hezky zítra celý den sedět doma na zadku a ven se podívám, až u nás nikdo nebude.

31. květen 2010 18:45:10

Věděl jsem, že to dneska budu muset vydržet a zůstat zavřený doma. I přesto jsem hned ráno šel ke dveřím a mňouknul jsem na paničku, jestli si to náhodou nerozmyslela, že bych přece jenom šel raději ven na pořádnou pochůzku. Ale nevyšlo to. Panička mě nepustila a řekla mi, že teď se mi to sice zdá asi divné, ale za malou chvíli zjistím, že je mi doma lépe. Netrvalo to dlouho a přijeli k nám zase nějací pánové. Tentokrát si přivezli s sebou ještě hlučnější nářadí než minule a začali kopat dlažbu na chodbě. Byl jsem fakt rád, že jsem doma schovaný a máme zavřené dveře. Proti tomu rachotu to moc nepomohlo, ale alespoň jsem ty pány neviděl a nemusel jsem se jich bát. Za chvíli jsem si na ten hluk trochu zvykl a uložil jsem se v obýváku, chvíli na křesle, chvíli na gauči a chvíli pod stolem. Moc mi to poléhávání nebavilo. Pak jsem se šel podívat do ložnice. Panička přišla za mnou a chvíli jsme si spolu hráli. Když už jsem ten hluk ani moc nevnímal, rozhodnul jsem se, že bych mohl jít ven. Stoupnul jsem si ke dveřím, ale nešlo to tentokrát ani na kšírách. Všude po chodbě byly rozmlácené dlaždičky a mohl bych si je zapíchnout do tlapky. Navíc ten rámus, i když se to nezdálo, byl díky zavřeným dveřím dost tlumený a tou chodbou bych zkrátka projít nedokázal. Raději jsem si vyskočil do okna a ven jsem se jenom díval. Potom panička vymyslela, že bych se mohl podívat alespoň na balkon. To jsem souhlasil a už jsem se hrnul ke dveřím. Jenomže ona mi přinesla kšíry a řekla, že bez nich to nepůjde. Tak jsem se odrazil a utekl jsem se schovat do obýváku pod stůl, protože na navléknutí se do té hrůzy jsem neměl ani nejmenší náladu. Odpoledne už jsem byl pořádně unavený, že jsem se uvelebil na gauči a i přes ten hluk jsem usnul. Pánové odjeli až k večeru. Panička mi otevřela dveře na chodbu a řekla mi, že už můžu konečně běžet ven. Vystrčil jsem hlavu ze dveří a hned jsem zacouval zpátky. Nám se ztratily schody a chodba. Teda ne jako úplně, ale nebylo tam to co vždy, jenom omlácený beton. Rozhodl jsem se, že na to nešlápnu. Kdoví, kam bych se třeba mohl propadnout. Až když panička sešla po schodech dolů a zavola mě, abych se nebál, že se po tom dá úplně normálně chodit, tak jsem to teda zkusil. A šlo to. Sotva jsem sešel dolů, objevil jsem na chodbě soustu zajímavých věcí - různé kbelíky a pytle a nářadí... všechno jsem to musel pořádně prozkoumat a teprve potom jsem vyběhnul na dvorek. To byla úleva. Konečně venku. Nevěděl jsem, co dřív. Běhal jsem po zahrádce, utíkal jsem za plot, pak mě zase napadlo, že musím prozkoumat pořádně tu chodbu, tak jsem se vrátil, hned jsem zase utíkal na střechu...mám toho ještě moc, co musím stihnout, protože zítra se ven asi opět hned tak nedostanu. Ach jo, už aby to bylo hotové.

30. květen 2010 19:09:11

Ráno jsem se vypravil za paničkou do postele, abych jí upozornil, že je nejvyšší čas pustit kocourka ven. Chvíli jsem jí přemlouval, ale jako vždy to k ničemu nevedlo. Tak jsem se uvelebil vedle ní v posteli a čekal jsem, až sama uzná za vhodné vstát a pustit mě. Najednou se do ložnice přihnala i Zuzka. Jak mě uviděla v posteli, přikrčila se vedle postele a číhala na mě. Tak jsem si řekl: "Jen počkej, holka, já tě převezu." Viděl jsem jí, že leží vedle mě, ale já se odrazil a skočil po ní přímým skokem před sebe. To jsem se ale lekl. Zuzka nikde a já viděl před očima jen hvězdičky. Nebylo to tím, že by Zuzka stačila utéct, skok byl naprosto přesný, ale bohužel jsem neskákal po Zuzce, ale skočil jsem na zrcadlo. Ta se mi začala řehtat a panička se k ní hned přidala. Ale alespoň k něčemu to bylo, paničku to chechtání probralo, vstala a pustila mě ven. To ale není jediný můj dnešní nezdar. Dopoledne jsem přiběhnul do kuchyně, abych zkontroloval, co panička vaří. Měl jsem chuť na masíčko, a tak jsem se rozhodnul, že nebudu čekat, než se panička rozmyslí, jestli mi dá ochutnat nebo ne, a vyskočil jsem si na kredenc. První, co mi padlo do oka byl hrnec. Hned jsem se k němu rozeběhnul. Nakouknul jsem dovnitř a zajásal jsem. Na dně ležel kus masa. Hned jsem sklonil hlavu, že ho ochutnám, a v tom jsem opět narazil. Takovou zradu jsem teda nečekal. Masíčka jsem se ani nedotknul, protože bylo potopené ve vodě a já si namočil čumáček. Brr, takový šok! Hned jsem seskočil na zem a úplně jsem zapomněl, co jsem vlastně na kredenci hledal. Naštěstí mi to panička připomněla a dala mi odškodné za to trauma. Odpoledne šla panička na půdu a přinesla na zítřek fólie na zakrytí. Položila je na chodbě a odešla. Počkal jsem si až zmizí a šel jsem si je trochu prohlédnout. Vzal jsem to teda důkladněji. Musí přece projít pořádnou kontrolou. Jenomže byly ještě zabalené v balíčku, tak mi nezbývalo nic jiného, než ten obal prokousat a kus fólie vytáhnout. Sotva jsem začal pomocí zubů provádět kontolu, přihnala se panička a začala mi nadávat, že s takovou fólií už se nic nezakryje. A opět mi lhala. Večer tuhle poupravenou fólii vzala a šla s ní zakrýt něco dolů do bytu. Šel jsem s ní a na vlstní kůži jsem vyzkoušel, že je fólie v pořádku. Vlezl jsem si pod ní a nechtěl jsem vylézt, dokud v ní neudělám pár ozdobných dírek. Jenom mě štve panička, protože by nejraději nechala fólii takovou neupravenou, a přitom po mé úpravě vypadá mnohem lépe:)

29. květen 2010 19:29:04

Dneska jsem si musel pořádně užít, že u nás nikdo nic nebourá a netluče a já můžu být v klidu bez omezování na kšírách venku. Trávil jsem tam téměř celý den. Kromě páru okamžiků, kdy jsem byl na chodbě. Musel jsem znovu všechno pořádně prozkoumat a prohlédnout, ale to mi ani tolik práce nedalo. Spíš jsem objevil, že je chodba úplně vyklizená, neplete se mi v cestě žádná skříňka ani rohožky ani koberečky, jenom pár balíků nových dlaždic, které jsou ale taky docela fajn, protože se po nich dobře prolézá, a tak jsem si vzal jednu z těch objevených myšek a lítal jsem s ní po chodbě jako blázen. Jinak jsem celý den střídavě ležel pod keřem a v té vystěhované polici jako včera. Tam se mi to hrozně líbí a ne jen mě. Všichni v ní odpočíváme jako na palndě:) Rozhodně bych byl bych pro, aby ji páníci nechali venku nastálo.

28. květen 2010 21:18:30

Ráno mě panička nejen nepustila na balkon, ale dokonce zavřela dveře i na chodbu a musel jsem zůstat doma. Za chvíli mi bylo jasné proč. Přijeli k nám úplně cizí pánové a něco dělali na chodbě. Docela mě rozčilovali. Nemohl jsem kvůli nim ven a ještě navíc jsem ani nemohl spát, protože bouchali do zdi a vrtali a dělali hrozný rámus. Chvíli jsem seděla na křesle a poslouchal jsem ten rachot, pak jsem před ním chtěl utéct, tak jsem se schoval pod stůl, ale vůbec to nepomohlo. Když jsem si na hluk zvykl, začal jsem být pěkně nervózní z toho, že nemůžu ven. Nakonec jsem se snížil k tomu, že jsem si nechal navléknout kšíry a potupně jsem se nechal odvést na dvorek. Udělal jsem tam průzkum důležitých míst, a pak jsem nechal své tělo na chvíli odpočinout na lavičce. Včera páník vystěhoval na dvorek z chodby regál, ve kterém se nám krásně leželo, tak jsem ho šel zase omrknout a uvelibil jsem se v něm. A pak se šlo domů. Jenomže všechno předtím se událo v době, kdy ti pánové svačili a pak jenom tak něco drobného upravovali, ale teď už zase bouchali a vrtali a já měl projít kolem nich. To ani náhodou. Nakonec to dopadlo tak, že mě panička vzala do ruky, vylezla se mnou na vyvýšené místo, druhá panička to obešla po chodbě, vyšla na balkon a tam si mě převzala. Když panička došla za námi, ještě jsme tam chvilku seděli na sluníčku. Potom jsem se musel řádně umýt v místech, kde jsem měl ty odporné kšíry, aby nikdo nic nepoznal a šel jsem omrknout z okna, jestli už se náhodou pánové nechystají odjet. Ale bohužel. Dočkal jsem se až odpoledne. Hned jsem se vydal na průzkum. Nedřív jsem si prohlédnul trochu tu chodbu, a pak jsem šel konečně zcela svobodně a bez omezení ven. Měl jsem po celém dni opravdu co dohánět. Ani se mi večer nechtělo domů, jenože to bych zase prošvihnul tyčinku, a to by mě fakt mrzelo.

27. květen 2010 19:40:18

Dneska jsem to ráno pěkně prošvihnul. Panička vstávala dřív než já. Jenomže je to nespravedlivé. Ona mě totiž pěkně převezla. Já spinkám v obýváku na gauči. Nebudu se přece tlačit někde na pelíšku. Panička nechala zatažené žaluzie a mě se tak krásně spinkalo. Pořád byla tma, ani to sluníčko jsem neviděl. Ale jak jsem vstal, hned jsem běžel ven. Proběhnul jsem si svoje místečka a šel se mrknout domů. Panička mi pochválila, jak jsem vzorný a já důležitý zase odešel. Ale za chvilku jsem zase letěl domů Hezky jsem se nasnídal, trochu jsem se proběhl po bytě a šel jsem ven. Najednou začalo pršet. Já zaletěl pod pergolu a čekal co bude dál. V tom trochu přestalo a já se rozběhl a už jsem byl doma. Netrvalo to dlouho a už zase svítilo sluníčko. Od té doby jsem pořád venku a moc se mi tam líbí. Ale poctivě se chodím paničce ukazovat, protože nemám chuť poslouchat nějaké řeči, ale tu chválu, kterou vždy panička pronese, tu teda slyším moc rád.

26. květen 2010 18:59:54

Ráno jsem utíkal ven, jenomže jsem zjistil, že není zrovna moc o co stát. Všechno bylo mokré, na zahrádce bláto a sluníčko, které by vysvitlo a vodu vysušilo bylo někde v nedohlednu. Proběhnul jsem nejnutnější místečka, abych provedl zběžnou kontrolu a vrátil jsem se domů. Uložil jsem se na gauči a spal jsem. Probudil jsem se až v poledne. Podíval jsem se ven z okna, a když jsem zjistil, že sluníčko stále nesvítí a od rána tam vlastně není vidět ani nejmenší změna, vrátil jsem se na guač, natáhnul jsem se hezky uprostřed a pokračoval jsem ve spaní. Odpoledne už jsem měl toho odpočívání plné zuby. Chvíli jsem jenom tak bloumal po bytě, panička si vzala myšku na prutu a hrála si chvíli s námi, a potom jsem se teda rozhodnul, že to půjdu omrknout ven. Kupodivu jsem zjistil, že tam taková zima, jak se to z okna jevilo, není. Šel jsem se podívat k sousedům, pak jsem se prošel po zahrádce a šel jsem domů, aby mě panička pustila na balkon. Chvilku jsem tam poseděl a pak jsem si vyskočil na střechu. Když jsem si odtamtud prohlédl novinky na ulici, seskočil jsem zpátky na balkon a dolů na dvorek. Tam jsme se potkali s Kikinou, tak jsem se pořádně honili. Když mi utekla, vydal jsem se ještě na střechu na kůlnu. Naše kůlna sousedí se sousedovic kůlnou a u nich na střeše seděl nějaký neznámý kocour. Tak jsem se usadil kousek od něj a trochu jsme si popovídali o životě. Nad hlavami nám zpíval špaček, který tam má budku, a my se domlouvali jak to udělat, abychom se po železné tyči dostali za ním. Kocour nebyl schopen vůbec nic vymyslet, a tak jsem si řekl, že s ním teda kamarádit nebudu. Postavil jsem se proti němu, houknul jsem na něj, ať jde z mojí střechy pryč a pořádně jsem naježil kožich, aby viděl, že to myslím vážně. Zabralo to, kocour se sebral a utekl kamsi k sousedům na dvorek. Prošel jsem si mojí střechu křížem krážem a vrátil jsem se domů. Jen jsem se ukázal paničce a hned jsem zase utíkal na dvorek, protože domů se mi ještě nechce ani náhodou. Musím dohnat to, co jsem zameškal během celodenního povalování na gauči.

25. květen 2010 18:59:08

Dneska už jsem to ráno zase nemohl vydržet. Moc jsem chtěl jít ven. Neustále jsem volal na paničku, že chci ven, ale nějak to nepomáhalo. Když jsem viděl, že vstává tak jsem se zaradoval. Jenomže panička mi řekla, že je půl šesté a to že hodní kocourkové ještě venku nelítají. To nevím proč. Zase se to muselo řídit podle holek, protože ty ještě spaly. Nakonec to dopadlo zase pro mě špatně. Bylo čtvrt na sedm a panička odcházela. Letěl jsem s ní po schodech dolů, v bláhové představě, že už mi jde otevřít. Ale nešla. Řekla mi, že teď musí odejít a že prý přijde brzy a do té doby musím počkat, teprve potom mě pustí ven. Ale dopadlo to dobře. Opravdu byla doma už v sedm. Hned mi otevřela na dvorek a já letěl. Ona se šla se mnou podívat, prý aby věděla, co jsem měl v hlavě tak důležitého. Ta se divila. Moje první cesta vedla rovnou ke konvi s vodou. Jé to byla žízeň. Pak jsem proběhl vše důležité, mrknul za plot a šel domů. Protože bylo všechno strašně mokré, dorazil jsem mokrý i já. Ale to nevadilo, protože panička mi hned vysušila kožíšek. Jak to bylo hotové letěl jsem ven znova. Najednou začalo pršet. Tak jsem šel domů. Alespoň jsem si taky mohl chvilku odpočinout. Když začala panička vařit oběd, musel jsem jít taky pomáhat. Holky už tam byly všechny v pozoru a já bych zase byl za ulejváka, který nic nedělá. Tak jsem taky pomáhal. Pak jsme šli ven a já jsem musel holky trochu prohnat. Já nevím co je s nima, ale připadají mi nějaké lenivé. Odpoledne byly s námi venku i páníci. Ležel jsem pod keříkama na polystyrénu a odpočíval. V tom panička začala foukat do pavučiny na pavouka. Jak jsem to slyšel, mě to tak rozčílilo, že jsem vyskočil z mého úkrytu a skočil po paničce a kousnul jsem jí. Ta se divila. Když viděla co to se mnou dělá, ještě víc foukala na tu pavučinu a já fakt z toho úplně šílel. Když mě to unavilo, musel jsem si odpočinout. Padnul jsem uprostřed chodníku a odpočíval jsem. Teď už je klid. Panička šla domů a já si pěkně na dvorečku užívám sluníčko.

24. květen 2010 19:00:56

Dneska brzo ráno páník někam odjel. Když se chystal k odchodu, šel jsem za ním do kuchyně a zkoušel jsem ho umňoukat, že by mi mohl pustit ven. Řekl, že je ale ještě brzo a vlastně měl pravdu. Vždyť se mi ještě chtělo docela spinkat. Šel jsem zpátky do obýváku, že se uložím na gauči a budu spát dál, ale v tom mi svitlo - páník odchází a to znamená, že jeho postel je prázná:) Hned jsem se tam rozeběhnul. Uvelebil jsem se hezky uprostřed, natáhnul jsem se na bok, pořádně jsem si nátáhnul nohy a spal jsem dál. Když jsem se vyspinkal, panička mě pustila ven. Proběhnul jsem se po zahrádce a šel jsem si lehnout pod keř. Za chvíli jsem slyšel paničky na chodbě. Běžel jsem se podívat, co se děje. Panička mi řekla, abych se nebál, že se mnou bude doma, jenom druhá panička někam musí jít. Byl jsem rád, že nezůstanu doma sám, ale stejně jsem vyskočil do okna a na paničku jsem čekal. Až když se vrátila, přestěhoval jsem se zase pod keř. Hezky jsem si tam poklimbával, když mě v poledne probudila hrozná rána. Lekl jsem se a utíkal jsem se schovat domů. To už na mě po cestě spadlo pár kapek. Panička rychle nahnala domů i holky a sotva za námi zavřela dveře, spustil pořádný liják a ještě několikrát zahřmělo. Během chvíle se všechno uklidnilo a zase vysvitlo sluníčko. Celé odpoledne jsem byl venku. Občas trochu zapršelo, ale to nebylo ani pořádně znát. A navíc mě to bylo fuk, protože jsem měl na polystyrénu pod keřem náš stan a v něm jsem byl hezky schovaný. K večeru se začalo blýskat a přihnala se další bouřka a liják. Jak přestalo pršet, šel jsem se podívat ven. Ani celý dvorek jsem nestačil přejít a začalo lít nanovo a opět přišla bouřka. Takže už jsem ven nešel a ani už tam dneska nepůjdu, protože už zase začala další bouřka.

23. květen 2010 19:40:13

Jak jsem ráno viděl, že svítí sluníčko, hned jsem utíkal ven. Těšil jsem se, jak se schovám pod keř na můj polystyrénový pelíšek a budu tam celý den hezky schovaný číhat na ptáčky. Jenomže sotva jsem vkročil na zahrádku, došlo mi, co panička včera provedla. Všechnu trávu kolem keře mi posekala a já se nemám za co schovat. I přesto jsem se tam uložil, ale nebylo to ono. Ptáčkové mě asi viděli a vůbec se ke mě nepřiblížili. Tak jsem se vydal blíž za nimi. Nedříve jsem šel na bakon, usadil jsem se na zídku vedle zábradlí a sledoval jsem, co se kde děje. Rozhled jsem měl dobrý ale nebylo to ono, protože jsem neviděl na ulici. Tak jsem se odrazil a vyskočil jsem nahoru na střechu. Omrknul jsem to pěkně z výšky, podíval jsem se, jestli náhodou nesedí ptáčkové na anténě, a protože tam nebyli, vrátil jsem se zase zpátky na dvorek. Uložil jsem se opět pod keř a chvilku jsem si schrupnul. Odpoledne přišly ven paničky. Vyndaly si na židle sedáky, ještě si pro něco odběhly a já využil situace. Vyskočil jsem si pěkně na židli, zatočil jsem se do klubíčka a než se panička vrátila, už jsem spinkal. Ta se čertila, ale mě to bylo fuk. Ať si jde sednout pod ten keř, když mi to tam tak pokazila.

22. květen 2010 19:48:19

Já to věděl, že bude dneska krásně. Taky jsem se snažil ráno paničku probudit, protože jsem se chtěl už jít podívat ven. Ale nic z toho nebylo. Panička mi řekla ať koukám zalézt do pelíšku a spím, protože ještě není ani pět hodin. Tak jsem odešel a strašně dlouho jsem čekal, aby panička zase nenadávala, a šel jsem znovu. Teda já jsem se úplně lekl, prý je čtvrt na šest a mám zase mazat spát. Já to fakt zkoušel každou čtvrt hodinu. Panička už byla na mě docela naštvaná, protože mi nakonec řekla, že mě vyhodí ven a zamkne a uvidíme, kdo bude brečet. Prý já venku. Jenomže já vím dobře, že to by mě nikdy neudělala. Taky, že né. Když bylo půl sedmé, vyskočila z postele a šla mi otevřít. Dveře nechala otevřené a šla ještě spát. Jé, to bylo prima. Hned jsem si proběhl všechny moje místečka, skočil jsem si i za plot, to abych na něco nezapomněl a pak jsem se šel paničce ukázat. Ale sešli jsme se v kuchyni a konečně od rána jsem poprvé uslyšel, že jsem šikovný a hodný, když se jdu ukázat. Že teda panička vůbec nemá žádnou starost. Když jsem si vyposlechl pochvalu, že mi to teda udělalo dobře, hned jsem zase letěl ven. To bylo tak primové. Bylo krásně, dopoledne tam za mnou přišel páníček a odpoledne zase paničky. Páníček totiž koukal na hokej. Já taky někdy s ním koukám, ale dneska ne. Dneska je to lepší venku. Když mu to skončilo, tak přišel taky za námi. To jsem byl moc spokojený kocourek. Všichni jsme byli venku. Zajímavé bylo, když panička šla sekat trávu a vyjela ven se sekačkou. Nejdříve jsem se bál, protože ta sekačka moc vrčela, ale pak jsem jí šel prozkoumat. Dokonce jsem si na ní vyskočil a už jsem se jí nebál. Potom s ní panička jezdila okolo mě a vůbec mi to nevadilo. Když páníci odešli domů, šel jsem se za chvilku na ně mrknout, ale hned jsem vběhnul na balkon a ještě jsem od tamtud vyskočil na střechu a mrknul jsem se do ulice. Chvilku jsem se tam zdržel a pak jsem zase skočil dolů na balkon a z balkonu na dvorek a uložil jsem se na mém polystyrénu a ještě pořád tam jsem. Mě se nějak dneska nechce domů.

21. květen 2010 20:21:26

Dneska ráno mě panička předběhla. Vstávala dřív než já. Ale jak jsem jí zaslechl, hned jsem za ní utíkal. Pořádně jsme se přivítali, pohladili a hned jsem letěl ven. Proběhl jsem nejdůležitější místa a šel jsem se ukázat. Ale opravdu jen ukázat a zase hurá zpátky. Venku počasí zase nebylo nic moc, ale hlavně že nepršelo. Prošel jsem si svojí trasu, na nic jsem nezapomněl a usadil jsem se pod keříky na můj polystyrén a pozoroval co se děje. A taky se dělo. Netrvalo dlouho a ten vetřelec už byl u nás na dvoře zase. Tak jsem po něm vyjel. To teda nečekal, protože mě neviděl, to je totiž fakt dobré místečko, ale ten mazal. Jen jsem se na něj kouknul a už hnal za plot. Přes poledne jsem šel domů. Najedl jsem se a šel si odpočinout. Když jsem se vyspinkal venku už bylo krásně. Svítilo sluníčko. Tak jsem hned letěl ven. Byl jsem tam celé odpoledne. Pak tam za námi dorazila i panička, trochu si s námi pohrála, hlavně s provázkem. Za ty dny co bylo ošklivo už nám to docela chybělo. Pořádně nás prohnala a odešla. Já jsem tam zůstal. Už byl večer. Holky byly všechny už doma a já byl na dvorku sám. Vůbec nikdo pro mě nepřišel, dokonce mi ani panička nevolala. Zdálo se mi to nějaké divné. Už jsem si říkal, jestli třeba na mě nezapomněli. Tak jsem šel domů sám. Téda, to panička koukala a jak mi chválila, že jsem šikovný a přišel jsem sám. No to je pravda, jenože panička neví, že jsem přišel domů na tyčinku, protože v té době jí zrovna dostávám. Ale to jsem paničce neřekl, ať má radost a myslí si, že jsem takový šikulka. Tyčinku už jsem zbaštil, teď jsem se uložil na modrý polštářek a musím si taky trochu odpočinout.

20. květen 2010 18:32:41

Dneska bylo na můj vkus venku nějak moc mokro. Na zahrádce bylo bláto, všechny keříky byly zmáčené a já měl co dělat, abych se jim úspěšně vyhýbal, aniž bych si namočil kožíšek. Párkrát se mi to taky nepodařilo. Protože já s vodou zrovna moc nekamarádím, prošel jsem si rychle, co bylo třeba a šel jsem domů. Odpočívat se mi nechtělo, tak jsem si vzal plyšáka a pořádně jsme se spolu poprali. Pak jsem vyprovokoval paničku a hráli jsme si spolu na schovávanou. Když jsem si odpočinul, šel jsem to omrknout ven. Pořád to nybyla žádná sláva. Řekl jsem si, že to vyzkouším na balkóně, ale ani tam jsem moc nadšený nebyl. Alespoň na chvilku jsem se tam usadil, než jsem zase pokračoval v ležení na gauči. K večeru jsem se vydal ven znovu. Začal jsem běhat z balkonu na dvorek, po schodech zpátky a zase na balkon. Tak asi udělám ještě pár koleček a půjdu zase odpočívat. Teda pokud mě nenaštve ta hrdlička, co stále létá k sousedům na strom. Ještě chvíli mě bude provokovat a vypravím se tam za ní:)

19. květen 2010 18:56:45

Ráno jsem šel za paničkou, aby vstávala. Včera celý den nebyla doma, tak abych si jí dneska pořádně užil. Nevím proč, ale nějak se jí to nezdálo a místo aby radostně vyskočila z postele a šla se se mnou proběhnout po dvoře, zavrčela na mě, abych šel ještě spinkat, že je brzo. Nenechal jsem se tak snadno odbýt a alespoň jsme si spolu povídali. Já křičel že chci ven a panička mě nadávala abych byl zticha a šel spát. Když jsem se konečně dočkal, vydal jsem se k sousedům. Trochu jsem to tam omrknul a vrátil jsem se na zahrádku. Uložil jsem se pod keřem a číhal jsem na ptáčky. Určitě jsem tam hodně nenápadný, protože za chvilku se na dvoře objevil cizí kocour. Tak jsem po něm vystartoval a poslal jsem ho k sousedům s tím, že tahle zahrádka je moje. Byl celý vystrašený a utekl. Já jsem zahrádku ale taky brzo opustil. Venku byla zima a navíc začalo i pršet. Zbytek dne jsem tedy nedělal vůbec nic a jen jsem odpočíval na gauči. K večeru jsem se šel ještě jednou proběhnout. To šla se mnou i Kikina, tak jsme se trochu prohnali, ale stejně to skončilo tak, že když Kikina hnala mě, utekl jsem před ní domů a schoval jsem se jí za gauč. Když mě našla, vystartoval jsem po ní zase já, ale dál než na chodbu už jsme neběželi. Venku je ošklivo a vůbec se nám do toho nechtělo. Raději jsme se po té rozcvičce opět uložili do pelíšku a odpočíváme.

18. květen 2010 19:48:47

Dneska ráno jsem spikal na gauči a nejednou mě probulo, jak nede mnou stála panička. Vůbec se mi nechtělo vstávat, tak jsem se převrátil na záda, nastavil jsem bříško, aby mě podrbala a zase jsem usnul. Za chvíli mi to ale nedalo a šel jsem zjistit do kuchyně, co se děje. Panička mi dala jídlo a oznámila mi, že musí jet i s duhou paničkou pryč a vrátí se až večer, ale abych se ničeho nebál, že páník bude se mnou doma. Tak jsem to vzal na vědomí, tochu jsem se nejedl a šel jsem zase spát, protože bylo i na mě ještě málo hodin. Během dne jsem pobíhal venku, číhal jsem zase na ptáčky, ale navíc jsem každou chvíli běžel na okno, abych se podíval, jestli už se paničky vrací. Věděl jsem, že přijedou až večer, ale co kdyby náhodou přjely dřív a já je prošvihnul. Když se konečně vrátily, nastalo velikánské vítání. Potom jsem se šel ještě na chvilinku proběhnout ven, ale raději jsem se vrátil domů, abych si paničky pořádně užil.

17. květen 2010 19:17:08

Dnešní den jsem skoro celý trávil venku. Musel jsem se podívat k sousedům, taky prohlédnout vše ze střechy a samozřejmě největší část dne mi zabralo ležení na polystyrénu pod keřem a číhání na ptáčky. Dopoledne jsem se přišel ukázat paničce úplně v pravou chvíli. Zrovna totiž krájela masíčko. Byl bych blázen, kdybych se jí ukázal a zase šel ven. Zasedl jsem si k lince a čekal jsem co upadne. Nebyl jsem na to sám. Už dávno přede mnou vařila i Zuzka. Tak jsem si vyskočil na židli, abych byl první na řadě a čekal jsem. Nic neupadlo ale panička na nás nezapomněla a spravidlivě nás o masíčko rozdělila. Pochutnal jsem si a mohl jsem zase utíkat ven a pokračovat v mé rozdělané práci. Odpoledne za mnou přišly paničky, tak jsem se trochu proběhnul po zahrádce, protože mi panička házela hroudičky a hrála si se mnou s provázkem. Když odešla domů, přesunul jsem se opět pod keř. Najednou se na dvoře objevil úplně cizí neznámý kocour. Opatrně našlapoval a rozhlížel se, jestli ho nikdo nevidí. No díval se špatně, já bedlivě sledoval každý jeho krok. Nechal jsem ho, až se dostane doprostřed dvorka a pak jsem na něj vyletěl. Nevěděl na kterou stranu má zdrhat. Nakonec to stočil na plot a skočil k sousedům, kam tak rád chodívám na průzkum kůlny. Tak jsem tam skočil za ním a vyhnal ho i odtamtud. Když byl dostatečně daleko, mohl jsem se v klidu vrátit a zase se uložit pod keř.

16. květen 2010 19:17:49

Dneska jsem se ráno probudil a hned jsem si vymyslel, že půjdu ven. Tak jsem šel vzbudit paničku. Jenomže ona mrkla na budík a řekla mi, že jsem se zbláznil, že je teprve pět hodin, abych si k ní lehnul a ještě spinkal. Tak jsem si tam lehnul a panička mi chviličku hladila, jenomže usnula a bylo po všem. Tak jsem se šel projít a za chvilku jsem byl u ní znovu. Jenomže mi rovnou řekla, abych koukal ještě spát. To určitě. Tak jsem jí kousnul do ruky. Řekla mi pacholku, to se nedělá. Tak jsem jí kousnul ještě jednou. To už mi nadávala a jak jsem se otočil a jí koukala noha, tak jsem jí kousnul do nohy. Jé, ta mi nadávala, ale stejně nevstala. Ale to kousání, to je jen takové opatrné, aby to nebolelo, ale aby to probudilo. Panička už to moje křičení " vééén " nemohla poslouchat, tak mi otevřela dveře. Jé, to bylo bezva. Já vyletěl jako střela a rovnou jsem skočil na dvorek. Netrvalo to dlouho a panička přišla za mnou. Letěl jsem k ní, aby viděla jakou mám radost, že už můžu být venku. Potom když odešla, prošel jsem si všechna svá místečka. Vyskočil jsem na střechu a pozoroval ptáčky. Oni tak lítali hnizoučko, snad schválně, aby mě ještě víc naštvali a jak jsem se rozběhl, že už ho snad chytím, v tom momentě byly tak strašně vysoko. Tak jsem se schoval na můj polystyrén mezi keříky a pěkně jsem je pozoroval. Celý den jsem byl venku. Jen jsem se každou chvilku šel paničce ukázat, aby neměla starost a zase jsem letěl ven abych náhodou o něco nepřišel. A když už mě to na dvorečku nebavilo, tak jsem šel na balkon. Prostě celý den jsem měl zábavu. Škoda, že už je večer a ven už nemůžu. Prý zase až ráno.

15. květen 2010 18:59:11

Včerejší den mě totálně vyčerpal. Stále jenom pršelo a já se mohl nanejvýš podívat ze dveří ven a honem zase zpátky domů na gauč a spát. To mě dalo víc zabrat, než kdybych celý den běhal venku a vůbec se nezastavil. Dokonce jsem večer dostal hlad, došel jsem k mističce a těsně u ní jsem si musel lehnout a ještě si chvilku schrupnout. Teprve když jsem se dospal, mohl jsem se nabaštit. Zato ráno. Vyskočil jsem do okna a zjistil jsem, že konečně neprší. Hned jsem to utíkal říct paničce a hlavně jsem jí musel oznámit, že nutně potřebuju ven. Když jsem párkrát zakňučel paničce do ucha, vstala a šla mě pustit. To bylo radosti. Sice bylo všechno mokré a ani žádné teplo nebylo, ale mě to bylo fuk. Hlavně že nepršelo a mohl jsem se proběhnout. Venku jsem trávil témeř celý den. Jenom přes poledne jsem si šel na chvilku odpočinout na gauč, ale sotva jsem se malinko prospal, už jsem zase utíkal. Jenom mě bylo líto, že tam nebyli páníčkové celý den se mnou. Ale jakmile za mnou na chvilku někdo přišel, hned jsem toho náležitě využil a běžel jsem se pomazlit a hned jsem si chtěl hrát s provázkem. K večeru si se mnou šel chvilku páník hrát. Držel mi provázek a já ho na druhé straně chytal. Najednou jsem provázek čapnul do tlamky a řekl jsem si, že ho odnesu domů paničce, abych jí taky trochu udělal radost. Jenomže páník ho držel z druhé strany a tak jsem ho na provázku přivedl až domů do kuchyně:)

14. květen 2010 18:36:48

Dneska ráno jsem se tak strašně moc těšil ven. Vzbudil jsem paničku, moc se jí nechtělo, ale vstala a šla mi otevřít. Je to fakt, že mi řekla abych nikam nechodil, protože prší. Ale já si nedal říct. Musím se sám přesvědčit. Ono teda nepršelo, ale doslova lilo jako z konve- Velikou rychlostí jsem proběhl dvorek a letěl rovnou pod pergolu. To bylo jediné suché místo. Na zahrádku se také nedalo jít, tak mi nezbývalo, než se zase vrátit domů. Páníci nám řekli, že musí jet nakoupit a že budeme hlídat. Mě to dneska vůbec nevadilo. Klidně jsem hlídal. Když páníci odjížděli, vyskočil jsem do okna, kouknul jsem se jak odjíždějí a šel jsem spát. Ani mi nevzbudilo když přijelo auto. Teprve jsem se probral když jsem slyšel, že odemykají. Hned mi otevřeli dveře na dvorek, ale k ničemu to nebylo. Pořád pršelo. Tak jsem si chviličku sedl pod stříškou a koukal na to. Nevypadalo, že by chtělo přestat, tak jsem šel zase domů. Lehl jsem si na polštářek a zase spal. To je teda nuda. Doufám, že už zítra bude lépe. Ale když se kouknu z okna, tak to vypadá, že snad nikdy nepřestane pršet. Ale co já budu dělat, to fakt nevím. Jak asi budu chytat motýlky a ptáčky. To nikoho nezajímá. Já už chci zase hezké počasí.

13. květen 2010 19:13:59

Ráno jsem zase vyběhnul ven. Proběhl jsem svou trasu a šel jsem se mrknout domů. To jen pro klid, aby bylo vidět, že jsem se neztratil. Hned jsem ale letěl zpátky. Vždyť já mám pod keříkama můj polystyrén a už jsem se nemohl dočkat, až se na něj usadím. Odtud já vidím všude a mě nikdo. To je bezvadné. Sledoval jsem ty ptáčky. Oni snad schválně, aby mě ještě víc rozčílili si zpívají na celé kolo. To je křiku. Ale fakt jsem na ně číhal. Kolikrát já za ten den musel na střechu vyskočit, protože to už jsou skoro na dosah, ale kdepak. Dopadlo to jako vždy, nic. Prostě mi ulítnou. Taky jsem byl na průzkumu u sousedů a taky jsme se honili s Kikinou. Zuzka s Míšou, ty dneska byly skoro celý den doma. Tak jsem je ani nemohl prohnat. Ale s Kristýnkou jsme si to vynahradili. Teď už jsem doma jako holky a už nikam nejdu.

12. květen 2010 18:05:57

Dnešní den byl pro mě spíše odpočinkový. Venku bylo krásně, takže jsem si užíval sluníčko a vyhříval jsem si kožíšek. Jediný problém byl v tom, aby se mi podařilo uchránit si vhodná místečka na ležení. Jakmile jsem se někde vyvyloval a pak jsem vsal a chtěl jsem se přestěhovat na jiné místečko, už mi byla některá z holek v patách a MOJE předchozí místo mi zabrala. Takže sotva jsem se zvednul z mojí modré židle, že půjdu na polystyrén pod keř, už na židli ležela Zuzka. Tak jsem se na polystyrénu otočil a utíkal jsem zpátky k židli, abych jí upozornil, že tam nemá co dělat, protože za chvíli tam budu chtít ležet zase já. Naštěstí stačila slovní domluva a Zuzka si přelehla pod židli a já se mohl uvelebit na svém. Jenomže z té židle jsem se podíval pod keř a na MÉM polystyrénu ležela Kikina. Nedalo se nic dělat a musel jsem vstát a jít jí vysvětlit, že tam nemá co pohledávat. Když jsem tyhle dvě holky usměrnil, přišla Míša a vyskočila si na židli ke stolu. To by tak nevadilo, jenomže zákon schválnosti byl v tom, že to byla zrovna ta židle, kterou jsem si vyhlédnul jako další místo odpočinku. Je to fakt děs. Tolik ženských mít na krku není žádná legrace. A to ani nemluvím o paničce, která si klidně sedla na MOJÍ lavičku.

11. květen 2010 18:38:23

Ráno jsem vyběhnul ven, abych si zkontroloval, jestli mi v noci nikdo nesebral můj nový polystyrénový pelíšek, který mi včera dal páník pod keř. Naštěstí to dobře dopadlo a byl stále na svém místě. Jenom tak zběžně jsem ho vyzkoušel, jestli se na něm stále tak dobře leží a vydal jsem se na pochůzku k sousedům a po střechách. Vše proběhlo podle plánu, rychle jsem se jště běžel domů nabaštit a přitom jsem se těšil, jak zaujmu pozici na mém místečku a budu hezky odpočívat a přitom sledovat ptáčky. Vyběhnul jsem ven a najednou jsem uviděl, že na mém místě leží Míša. Utíkal jsem za ní a pohledem jí naznačil, že tohle místo patří mě. Jenomže ona dělala že nevidí neslyší, otočila hlavu a vůbec na mojí výstrahu neragovala. Tak jsem přistoupit k násilí. Nedalo se nic dělat, ale Míša dostala facku, vystřažně jsem na ní zasyšel a vyhnal jí pryč. Od té doby prakticky celý den ležím pod keřem, vyběhnu jenom občas, když mám hlad a nebo za námi přijde ven panička, protože to vím, že si s námi bude hrát s provázkem a zabaví nás všechny, takže mi na pelíšek nikdo nevleze. Jenom nevím jak to udělám večer. Asi si ten kus toho polystyrénu vezmu na záda a položím si ho na gauč, aby mi na něm v noci neležel nějaký cizí kocour.

10. květen 2010 18:34:49

Ráno jsem se nadšeně vyřítil na balkon a hned mě radost přešla. Všude bylo všechno mokré, na zahrádce bláto a obloha černá jen spustit další liják. Jenomže jsem potřeboval kakat. Můžu jít samozřejmě domů na náš kočíčí záchůdek, ale to já ráno nechodím, ráno prostě musím ven. Alespoň mám záminku, aby mě panička pustila. Ale co těď. Seskočil jsem na dvorek, mrknul jsem z chodníku na zahrádku, ale do toho bláta se mi nechtělo. Jenomže jsem chytrý kluk, a tak jsem si poradil. Vyskočil jsem si na pergolu, odtamtud jsem pšeskočil na střechu dílny, našel jsem si pěkné místečko vedle komína a učinil jsem, co bylo třeba. Pak jsem seskočil zpátky na dvorek a přece jenom jsem to šel omrknout i na tu zahrádku. Prošel jsem se pod keřem a měl jsem záda mokrá jak po koupeli. Utíkal jsem tedy domů za paničkou, aby mě vysušila. Během dopoledne jsem takhle přiběhnul několikrát za sebou. Ale jinak to nešlo. Pod tím keřem jsem schovaný musel být, protože ti ptáčkové mě nenechají v klidu. Páník mi nakonec přinesl kus polystyrenu a položil mi ho tam, abych nemusel být na té mokré zemi. Bylo to lepší, ale stejjně mi to při lovu nepomohlo. Odpoledne už jsem to vzdal a šel jsem domů. Ležel jsem na gauči a najednou se panička sebrala a někam šla. Hned jsem vyskočil a utíkal jsem za ní, protože šla ke dveřím na ulici. Chtěl jsem jít taky, ale panička mě řekla, že mám na ní čekat a ukázala mi moje místečko na okně. Tak jsem si tam vyskočil, přilepil jsem čelo na sklo a díval jsem se, abych paničku nepropásl, až půjde kolem. Nejedou bouchly dveře, tak jsem se ještě víc natáhl, aby si mě všimla, jenomže kde se vzala tu se vzala, panička promluvila za mými zády. Chválila mě jak jsem šikovný ale zároveň se mi i smála, že jsem čekal kdoví kam půjde a ona zatím šla jenom do schránky.

9. květen 2010 18:35:55

Dneska bylo venku celé dopoledne krásně. Vyhříval jsem si kožíšek na trávě, ale zdaleka jsem jenom nelonošil. Musel jsem omrknout situaci u sousedů a hlavně jsem musel být stále ve střehu, abych náhodou nepropásl některého ptáčka. Odpoledne přišla ven panička a chtěla si se mnou hrát s provázkem. Tak jsem se za ním jenom tak ze slušnosti párkrát rozeběhnul. Měl jsem totiž stále plnou hlavu těch ptáčků. Nad hlavou mi kroužily vlašťovky a já se nemohl na provázek soustředit. Raději jsem se schoval pod keř a číhal jsem. Jenomže panička mi je plašila, takže jsem se nakonec rozhodnul, že přece jenom využuju ten provázek a trochu ho proženu. Jakmile ale odešla panička domů, uchýlil jsem se opět pod keř. Jenomže za chvilku se přihnal veliký černý mrak a začalo pršet. Domů jsem ale nešel. Schoval jsem se pod pergolu, lehnul jsem si na židli a přečkal déšť tam. Naštěstí dlouho nepršelo. Docela se dost ochladilo, ale to nám otužlcům přece nevadí. Zaujmul jsem opět svojí pozici pod keřem a číhal jsem. Konečně se jeden rehek odvážil a usadil se na nedaleký keř. Hned jsem vyskočil jako střela, ale jen do poloviny cesty a pak už jsem se plížil po zemi, aby mě neviděl. Neviděl mě, ale jenom do té doby, než jsem se připravil, že po něm skočím. Najednou se odpíchnul od větvičky a byl fuč. Panička mě sledovala z okna. Do té doby jsem o ní nevěděl, ale jak jsem jí tam objevil, chtěl jsem jít za ní, abych si mohl postěžovat. Běžel jsem pod okno, podíval jsem se nahoru, zamňoukal jsem, že jdu k ní, odrazil jsem se, vyskočil jsem na parapet, jenomže ouha. Okno zavřené a panička nikde. To se mi teda zdálo hodně divné, že by mi takhle zavřela před nosem a vtom jsem jí slyšel jak na mě promluvila. Podíval jsem se nahoru a zjistil jsem, že je o patro výš. To teda byla zrada. Tak vysoko nevyskočím, ani s rozeběhem. Aho jo, nezbývalo mi nic jeiného, než utíkat na chodbu a běžet za ní po schodech. Ale ani jsem až nahoru nemusel, protože panička šla za mnou ven, aby mě prý nenapadlo dělat nějaké pokusné skoky, tak jsem se potkali na chodbě.

8. květen 2010 18:36:52

Konečně už se to počasí trochu umoudřilo a já můžu bez obav běhat celý den venku. Dopoledne jsem byl s páníkem na zahrádce a pomáhal mu tam. Ještěže si mě vzal s sebou. On totiž uhrabal záhonek, ale vůbec se mu to nepovedlo. Tak jsem nastoupil a trochu mu to přehrabal, ať to má úroveň:) No sám uznal, že se mi to podařilo lépe než jemu, protože tu svoji prohru neunesl a vyhnal mě pryč. Zjistil jsem, že je otevřeno do skleníku, tak jsem se tam šel mrknout. Taky by to tam nějaké moje úpravy potřebovalo, ale odtamtud mě pro změnu vyhnala panička. Tak jsem se sebral a šel jsem se vyvalovat na balkon. Když nikdo o mojí pomoc nestojí, tak se přece nebudu vnucovat. Jenomže najednou jsem práci dostal. Panička sušila na balkoně prádlo a hned mě pověřila, abych hlídal, kdyby náhodou se přihnal mrak a začalo pršet. Tak jsem se uvelebil pod sušákem a hlídal jsem. Když mě to přestalo bavit, seskočil jsem na dvorek. Chvíli jsem ležel pod keřem a číhal jsem na ptáčky, pak přišla panička a hrála si s námi s provázkem, taky jsem se musel jít podívat k sousedům na zahradu a ani jsem nezapomněl vyskočit na střechu a omrknout to všechno pěkně z výšky.

7. květen 2010 19:07:40

Dneska ráno už jsem to fakt nemohl vydržet. Hrozně moc jsem chtěl ven. Panička mi tam pustila a já vyběhl s takovou radostí, venku už nepršelo. Hned jsem skočil na dvorek. Proběhnul jsem všechna svá místečka a rovnou na plot k sousedům. Dlouho jsem se tam nezdržel a zase letěl domů, abych se ukázal paničce. Byl jsem pochválen, jaký jsem šikovný kocourek a že zase můžu jít ven a abych nezapomněl zase přijít. No, já někdy fakt zapomenu. Dneska teda ne. Jsem asi opravdu šikovný, alespoň mi to panička říkala. Odpoledne jsem byl rád, protože páníček šel ven a to já vždycky jdu s ním a pomáhám mu co je potřeba. On je rád, že má takového pomocníka. Když odešel domů, ještě jsem tam zůstal. Pozoroval jsem vlaštovky. Jenomže ony jsou tak rychlé, že na ně prostě nemám. Dokonce jsem vyskočil i na střechu abych je měl blíž, ale stejně mi to nebylo nic platné. Taky jsem seděl hodně dlouho na zahrádce a pozoroval broučky. To je také moc zajímavé, jak tam pobíhají. A to už je lepší. Ty už chytím, ale pak dostanu vynadáno, protože prý jsem čuník a baštím je. Ale jenom malinko a panička vůbec neví jaká je to dobrota. Teď ještě lítám venku. Ani se mi moc nechce domů. Je tam moc pěkně.

6. květen 2010 19:00:54

Dnešní den byl úplně hrozný. Od rána lilo jako z konve a k tomu se ještě udělala mlha. Alespoň na chvilku jsem ráno vyběhnul ven, ale nemohl jsem ani na zahrádku ani k sousedům, jenom jsem chvilku poseděl schovaný pod stříškou a zase jsem se vrátil zpátky domů. Byla to hrozná nuda. Panička si přinesla hračky a chvilku nás jimi provokovala. Párkrát jsem se rozeběhnul za myškou, chvilku jsem chytal provázek, ale byl jsem tak otrávený z toho počasí, že mě to moc nebavilo. Jediná věc, která mě na chvíli zabavila bylo to, že jsme si s paničkou hráli na schovávanou. Já jsem si schoval hlavu do tunelu a panička mě vůbec nemohla najít. Když už mě hledala tak dlouho, tak jsem proběhnul tunelem a vybafnul na ní. Lekla se a chtěla mě chytit. Jenomže já se otočil a vzlezl zpátky do tunelu a zas mě nenašla:) Odpoledne jsem se uvelebil na gauči a spal jsem a spal jsem. K večeru přestalo pršet, tak jsem konečně mohl vyběhnout na chvilku ven. Ale stejně není o co stát. Na zahrádce je bláto, tráva a včechny keře jsou mokré, tak se můžu maximálně procházet po chodníku. Ale jsem rád i za to. Dokonce za mnou přišla i Kikina, a tak jsme se trochu proběhli.

5. květen 2010 18:34:38

Včera bylo venku ošklivo, tak jsem se tam moc nezdržoval. O to víc jsem tam potřeboval utíkat ráno co nejdříve. Jenomže opět nastal problém s paničkou. Ať jsem jí zpíval do ouška jak jsem chtěl, vůbec to nezabíralo. Jenom mě řekla abych byl zticha šel ještě spát. No to určitě, hned jsem jí mňouknul, že pokud si nevpomíná, musím jí tedy připomenout, že jsem spal včera skoro celé odpoledne, a teď už chci konečně véééén. Ale zase bez úspěchu, panička si stále mlela svou, že mám jít ještě spát a tak jsem si řekl, že když se se mnou chce hádat, budu se teda hádat. A hned jsem na ní znovu zařval: "véééén". Když už mě od toho křiku začínalo bolet v krku, vyskočil jsem k paničce do postele a rafnul jsem jí do ruky, aby se už konečně probrala. Jenomže to bych musel mít nějakou jinou paničku a ne tu mojí, která si schovala ruku pod peřinu a spala dál. Když jsem se konečně dočkal a panička vstala, hned jsem utíkal na balkon. Než se panička stačila podívat z okna, kam tak spěchám, byl už jsem dávno u sousedů za plotem. Jenomže sotva jsem vystrčil čumáček ze dveří, zjsitil jsem, že ani dneska venku hezky nebude. Takže jsem rychle proběhnul nutné pochůzky a utíkal jsem domů do tepla. Vyskočil jsem si v obýváku na gauč, zatočil jsem se do klubíčka na polštářku a spal jsem. A paničce už se to zase nelíbilo. Já se z ní fakt jednou zblázním, prostě nechápu, co se jí na mě pořád nezdá. Copak jí nemohlo dojít, že jsem se tím buzením ráno tak vyčerpal, že jsem si musel nutně odpočinout? Když jsem se vyspal, šel jsem se znovu podívat ven. Zima byla stále stejná, ne-li ještě větší, tak jsem se otočil a vrátil jsem se zpátky na gauč. Celé odpoledne jsem prospal. Až k večeru jsem se vvydal znovu ven. Našel jsem tam větvičku, tak jsem jí přinesl paničce, aby mi jí hodila. Dlouho mě to ale nebavilo a raději jsem šel zase spát.

4. květen 2010 19:22:10

Dneska ráno jsem šel vzbudit paničku. Ona na mě už čekala. Tak jsem skočil k ní do postele, lehnul si na bok a moc jsem se mazlil. Potom jsem vyskočil, panička taky a hned mi šla otevřít dveře na balkon. Než se stačila rozkoukat, už jsem chodil na dvorečku po chodníku. Když panička otevírala dveře na chodbě, byl jsem právě připraven skočit za plot. Ale když jsem jí uviděl ve dveřích, skočil jsem dolů a letěl k ní. Nechal jsem se pohladit, panička mi řekla abych se přišel brzy ukázat a zase jsem běžel na svojí pravidelnou obchůzku. Nebyl jsem tam dlouho a šel jsem raději za paničkou. Ta mě chválila, jaký jsem šikovný a hodný kocourek. No, ale mě ta chvála dělala taky moc dobře. Já jsem snad v tom okamžiku vyrostl o půl metru. Pak jsem šel zase ven. Sešli jsme se s Kikinou a pěkně jsme se prohnali. My jsme tak lítali, že i Zuzka si sedla raději stranou, protože z nás šla hrůza. Ale stálo to za to. Pěkně jsme se vyřádili. Pak jsem musel jít odpočívat. Lehnul jsem si v obýváku na gauč. Dlouho jsem to tam nevydržel a šel jsem ven. Moc se mi venku líbilo. Byl jsem tam s páníkem, on tam sázel nějaké rostlinky a já mu pomáhal. Nejlepší bylo, když se ohnul a já mu nenápadně skočil na záda. Ten se teda lekl. Pak šel v předklonu po dvorečku a já mu seděl na zádech a pěkně jsem se vozil. Odpoledne jsem se znovu honil, ale pro změnu zase s paničkou. Hlavně jsem se jí schovával a moc dobře, protože mě vůbec nemohla najít. Ta se vždycky lekla, když jsem někde na ní vyskočil. To byla legranda. Pěkně jsme se vyřádili. Potom jsem si musel zase trochu odpočinout. Teď tam prší, tak ten déšť pozoruji z okna a doufám, že do rána bude zase hezky.

3. květen 2010 18:42:05

Ráno jsem šel na balkon omrknout, jestli ještě stále prší. Obloha byla sice pořádně zatažená, ale naštěstí už nepršelo. Tak jsem mohl hned vyrazit na pochůzku. Když už jsem byl na tom balkoně, měl jsem to jen kousek na střechu, tak jsem s pochůzkou začal právě tam. Došel jsem po střeše až k sousedům. Trochu jsem se porozhlédnul a zase jsem se vrátil zpět na balkon a pokračoval jsem dolů na dvorek a na zahrádku. Všechno bylo mokré, ale i přesto jsem se schoval pod keř a číhal jsem na ptáčky. Po poledni jsem si šel domů odpočinout. Venku se mi spát nechtělo, protože sluníčko svítilo jenom chvílemi a nechtěl jsem riskovat, že se zatáhne a ještě nakonec zmoknu. Uložil jsem se tedy na gauči. Páníci mi oznámili, že na chvíli musí odjet, ale mě to tentokráte ani nevadilo. Než se vrátili, stačil jsem se vyspinkat, pak jsem ochutnal šunku a vyrazil jsem znovu ven. Sice jsem celou dobu spal, ale když jsem viděl, že je panička zpátky doma, měl jsem z toho hroznou radost. Když jsem došel na dvorek, začal jsem lítat jako šílený. Vletěl jsem i domů. Panička zrovna byla dole v "našem" bytě a tak jsem tam začal skákat a řádit po křeslech. Pak jsem zase vyběhnul ven. Páníci přišli také. Panička vzala náš oblíbený provázek a ještě jsem se pořádně proběhnul za ním. Teď jsem si dal pár koleček - z balkonu na plot a na dvorek, přes chodbu po schodech nahoru a znovu na balkon - už s tím ale asi budu končit. Chvilku se uvelebím na balkoně a pak asi uteču za plot, aby mě panička tak snadno nedostala domů:)

2. květen 2010 18:45:49

Dopoledne jsem byl jako každý den na zahrádce. Schoval jsem se pod keř a číhal jsem na ptáčky. Na švestku nám přiletěli takoví dva malí barevní a poskakovali z větvičky na větvičku. Byl jsem přitisknutý k zemi, mrskal jsem ocáskem a připravoval jsem se na útok. Všechno jsem si perfektně naplánoval a vyměřil a vyskočil jsem po nich. Jenomže než jsem se vůbec pořádně odrazil, keř, pod kterým jsem byl schovaný, se zahýbal, ptáčkové si toho všimli a frmkli mi. Rozhodnul jsem se, že tohle nemá smysl a vypravil jsem se na střechu na kůlnu. U sousedů je totiž těsně vedle naší kůlny budka pro špačky. Ze země se mi to zdálo mohem jednodušší než chytat ptáčky na stomě, jenomže sotva jsem po střeše došel na konec kůlny, došlo mi, že se ta budky tyčí ještě asi dva metry nad kůlnu. Chvilku jsem přemýšlel, co s tím provedu, ale po železné tyči šplhat neumím a nic jiného mě nenapadlo. Odešel jsem tedy pryč a šel jsem přemýšlet na balkon. Tak jsem se tam do toho zabral, až jsem z toho usnul. Odpoledne jsem se probudil a šel jsem na zahrádku.Za chvilinku začalo poprachávat pak pršet a během chvilky už lilo jako z konve. Tak jsem se sebral a šel jsem domů. Nabaštil jsem se, přesunul jsem se do obýváku na gauč a celé odpoledne jsem tam spal. Když jsem se probudil, šel jsem se mrknout ven. U dveří jsem zjistil, že stále moc prší, takže jsem se otočil, vrátil jsem se na gauč a pokračuju ve spaní.

1. květen 2010 18:49:44

Dopoledne, když jsem si odbyl pravidelnou ranní obchůzku okolí, jsem se uvelebil na balkoně. Lehnul jsem si vedle boudičky a vyhříval jsem si kožíšek. V poledne jsem šel zkontrolovat, co mají páníci k obědu. Sednul jsem si vedle paničky na zem, upřeně jsem na ní hleděl a významně jsem se olizoval. Naštstí to pochopila a dostal jsem ochutnat masíčko. Po obědě jsem vyrazil zase na balkon. Jenomže sotva jsem si tam lehnl, přitáhla panička vysavač a oznámila mi, abych šel raději pryč, že s ním bude vrčet a já bych to na balkoně moc slyšel a bál bych se. To teda měla pravdu. Vysavač jak vidím, hned utíkám rychle pryč, abych to stihnul, než s ním panička začne dělat rámus. Tak jsem se přestěhoval na dvorek. Tam jsem se usadil na židli a odpočíval jsem. Za chvíli přišli páníci za námi ven. Chvíli byl klid, hráli jsme si s provázkem a s myškou, ale pak panička přitáhla další vrčivou obludu a šla sekat trávu. Sekačky se tak moc jako vysavače nebojím, ale stejně z ní mám docela respekt. Raději jsem se přesunul na druhou stranu dvorka a hezky z povzdálí jsem paničku sledoval, aby trávu posekala pořádně. Když bylo hotovo, hned jsem to to šel otestovat. Leží se v ní dobře, ale horší je, že se nemám za co schovávat.

30. duben 2010 19:09:53

Dneska jsem zase ráno zaspal. Chrněl jsem si pěkně na gauči a v tom mě probudil nějaký šramot. Tak jsem otevřel oči a zjistil jsem, že tam stojí panička. Okamžitě jsem vyskočil, aby se mi nesmála, že ještě spím a utíkal jsem ke dveřím na balkon. Panička mi otevřela, ale já byl tak ospalý, že jsem ani nebyl schopen odejít na dvorek. Hezkou chvíli jsem seděl uprostřed balkonu, mžoural jsem, zíval jsem a protahoval jsem se, než se mi podařilo probudit se natolik, abych dokázal své tělo přesunout na dvorek. Jakmile jsem tam ale seskočil, byl jsem tam téměř celý den. Dopoledne se mi podařil senzační úlovek. Ležel jsem na zahrádce skrčený pod kořem a sledoval jsem motýla jak poletuje kolem tulipánů. Počkal jsem se v úrkytu na tu správnou chvíli a pak jsem po něm vystartoval. To nečekal, a tak se mi podařilo ho lapit. Čapnul jsem ho do tlamky a utíkal jsem s ním domů, abych se paničce pochlubil. Měla na zemi postavenou tašku s nákupem, tak jsem motýla hodil dovnitř. Jenomže panička to viděla a podezřele mě začala chválit, jaký jsem lovec. Bylo mi jasné, že je to lest a že tím chce panička dosáhnout toho, aby motýla sebrala a pustila ho na svobodu. Tak jsem rychle skočil do tašky, abych paničku předeběhnul, vzal jsem motýla do tlamky a utíkal jsem s ním zase ven. Tam jsem si s ním v klidu mohl hrát a pak jsem si ho schoval do mé tajné sbírky:)

29. duben 2010 19:30:48

Dneska ráno jsem zaspal. Šel jsem vzbudit paničku a ona mě pěkně převezla. Dokonce mi řekla, kde prý jsem tak dlouho, že pořád čeká, kdy jí přijdu zazpívat a já pořád nic. Ta mě teda naštvala. Když zpívám, je to špatně a dostanu vynadáno a když jsem potichu, tak je to zase špatně. Tak já fakt nevím, těm ženským se jeden nezavděčí. Ale tentokráte panička hned vstala a rovnou mi šla otevřít dveře. To bylo prima. Hned jsem skočil z balkonu na dvoreček a běžel na mojí pravidelnou pochůzku. Když jsem si vše proběhl, vrátil jsem se domů. Nasnídal jsem se a šel jsem zase ven. Tam bylo dneska nádherně. Nejraději jsem byl pod keřem ve stínu, tam se mi moc líbilo. Taky jsem chvíli ležel na mé modré židli. Páníci byli s námi hodně venku, tak to bylo fajn. Ale odpoledne jsem měl smůlu. Jako vzorný a hodný kocourek jsem šel domů abych se paničce ukázal. Ona teda šla se mnou i Zuzka. Jenomže jak jsme došli domů, panička nám řekla, že jsme hodní a šikovní a že musejí na chviličku odejít a my budeme hlídat. Tak jsem si řekl chvličku to vydržím, jenomže asi si nevzali s sebou hodinky a ta chvilička se protáhla na hodinu a půl. Už jsem měl strach kde jsou. Když přišli já jsem se tak strašně lekl. Oni byli všichni navonění takovou zvláštní vůní, až jsem dostal strach. Voněli pejskem. Už jsem se bál, že mi vedou domů nějakého nového kamaráda, ale nikdo s nimi nepřišel. Potom mi to panička vysvětlila, že se byli podívat u strejdy na jejich nové štěňátko. Prý jsou mu teprve tři měsíce, ale je prý trochu větší než já, asi prý tak o dvanáct kilo. No to musí být mimino, ještě štěstí že ho nepřivedli domů. Potom už jsme byli všichni venku i páníci a byli tam až do večera. Oni to tak dlouho jako my nevydrželi. My totiž ještě pořád lítáme venku a je to moc pěkné.

28. duben 2010 19:20:02

Když jsem se ráno vyspinkal, tak jsem nejdříve chodil po bytě a trénoval jsem zpěv. Docela jsem byl sám se sebou spokojený, šlo mi to. Jenom páníci nějak nemají pro můj umělecký talent pochopení. Ach jo. Když už jsem si myslel, že bych mohl jít ven, tak jsem šel vzbudit paničku. Nějak se mi to nepovedlo, tak jsem se po ní prošel. To jí většinou probudí. No probudilo, ale řekla mi, abych šel ještě spinkat, protože je málo hodin. Tak jsem to vzdal. Dlouho jsem to nevydržel a šel jsem znovu. Řekl jsem si, že to zkusím jinak. Pěkně jsem si na cestu prozpěvoval a skočil jsem paničce do postele. Dal jsem jí pusinku a místo toho aby vstala, tak mi udělala vedle sebe místečko a řekla mi, že jsem její hodný chlapeček a abych šel ještě spinkat. To určitě. Já to zkoušel po dobrém, když holt to tak nejde, tak jsem se naštval a místo pusinky jsem paničku kousnul do ruky a křičel jsem vééén. Reakce paničky taky byla jiná, už jsem nebyl její hodný chlapeček, ale řekla mi ty jeden uličníku, koukej mazat spát. Tak jsem to vzdal. Když se panička konečně uráčila zvednout, tak mi šla rovnou otevřít dveře a já hnal ven. Ono teda tam zase takové veliké horko ještě nebylo, ale přece jsem musel ukázat jak moc jsem tam musel. Dlouho jsem tam nevydržel a šel jsem domů. Až teprve později, to už bylo venku parádně, tak to už jsem tam zůstal. Venku bylo opravdu dneska moc hezky. A jak jsme si tam užívali. Hráli jsme si, nahřívali jsme si kožíšky a honili jsme se. Nejlepší to bylo odpoledne, když za námi přišli páníci. To teprve bylo fajn. Teď už je sice večer, ale domů se mi taky nechce. Nejraději bych tu byl až do tmy. Ale to asi nepůjde.

27. duben 2010 18:21:25

Dneska se nic zvláštního neudálo. Jako každý den jsem pobíhal venku nebo jsem se uložil na balkoně a vyhříval jsem se na sluníčku. Odpoledne za námi přišli ven páníci. Jak jsme viděli paničku, hned jsme utíkali na trávu a čekali jsme, až vezme do ruky provázek a budeme si zase hrát. Parádně jsme se vyblbnuli. K večeru dorazila panička ještě jednou, takže jsme si akci zopakovali. Za chvíli nám ale utekla domů, protože je tam docela chladno. Jenomže já mám kožíšek, takže mi to ani trochu nevadí, spíš naopak mě to venku k večeru vždycky baví víc než přes den. Včera večer se mi vůbec nechtělo domů. Panička pro mě přišla, ale já seděl na plotě a na její zavolání jsem nepřišel. Tak vzala do ruky provázek. Jak jsem ho viděl, zaradoval jsem se, že dostala konečně rozum a místo toho aby nás naháněla domů, zůstane tam s námi a budeme si hrát. Jenomže to byla ošklivá lest. Jak jsem doběhnul k provázku a chytil ho, přestal jsem paničku kontrolovat, ona využila situace, chytila mě a odvlekla mě domů. Hned na chodbě jsem jí předběhnul a utíkal jsem rychle nahoru. Myslel jsem si, že bude otevřeno na balkon a než tam panička dojde, budu pryč. Ale měl jsem smůlu, dveře byly zavřené. Dneska si musím dát pozor a nenechát se takhle nachytat.

26. duben 2010 19:27:06

Dneska se nám počasí trochu pokazilo, ale nebylo to tak hrozné a abych se přiznal, mě to vlastně ani nevadilo. Ráno když jsem se konečně domňoukal a panička mi otevřela dveře, svítilo sluníčko, a tak jsem se vypravil na moje pravidelné pochůzky. Všechno jsem si v klidu prošel a vrátil jsem se na snídani. V tom okamžiku se začalo venku zatahovat a dlouho to netrvalo a začalo i pršet. Tak jsem zůstal na balkoně. Tam máme stříšku, takže mi nějaký déšť vůbec nemohl vadit. Panička tam měla postavený sušák s prádlem, tak jsem si pro jistotu, aby na mě opravdu nepršelo, lehnul pod ten sušák a usnul jsem tam. Probudil jsem se až v poledne. Zaběhnul jsem se podívat domů a bylo to právě včas. Páníci zrovna seděli u stolu a obědvali. Vyskočl jsem si na škrabadlo, významně jsem se olizoval a upřeně jsem hleděl na paničku. Ale ona je úplně natvrdlá. Ono jí snad vůbec nedošlo, že to znamená, že bych si dal taky. Když se neměla k tomu, aby mi podala ochutnávku, odrazil jsem se a vyskočil jsem doprostřed stolu hezky páníkům mezi talíře. To teda paničku probralo, ale jinak. Začala mi nadávat a sundala mě na zem. Naštěstí hned za mnou skončil na zemi i kousek masa, takže jsem svého docílil. Protože jsem si pochutnal, musel jsem si po obědě trochu odpočinout. Šel jsem ještě chvíli na balkon a pak jsem se přestěhoval do obýváku na gauč. Hezky jsem se rozvalil na polštářek a spal jsem. Probudil jsem se a venku už zase krásně svítilo sluníčko. Hned jsem vyrazil na dvorek a pořádně jsem se proběhnul.

25. duben 2010 18:54:08

Jak ráno vyleze sluníčko, tak já už chci ven taky. Jenomže nevím jak to udělat, ale s paničkou ani nehnu. Tak jsem začal zpívat. Následovalo známé, psssst a koukej jít spinkat, takže nic. Za chvilku jsem šel paničku vzbudit, zase nic. Tak jsem přes ní přešel a nic. Nakonec jsem jí kousnul do ruky a ona místo aby vyskočila, tak mi udělala místečko a řekla mi hezky si tu hajni a ještě budeme spinkat. No já už fakt nevím co mám dělat. Když jsem se konečně dočkal a panička mi otevřela dveře, vyletěl jsem jako blesk, abych o něco nepřišel. Proběhnul jsem dvoreček a rovnou za plot. Nebyl jsem tam dlouho a šel jsem se domů ukázat, abych měl klid. Ono to fakt za ty řeči nestojí. Až do odpoledne jsem byl na dvorečku. Občas jsem šel domů kouknout se na paničku, ale ten hlavní důvod bylo to, že jsem si udělal kolečko a šel jsem na dvoreček hezky přes balkon.
Odpoledne přišli za námi i páníčci. Jenomže paničky se zbláznily a jak včera uklízely v té naší letní kuchyni, tak dneska pokračovaly. Vyndaly úplně všechno nádobí a celé odpoledne jen myly a utíraly. Tak jsem si lehl na židli a pozoroval jsem je. Ony si totiž myslely, že jim budu pomáhat. To určitě, nejsem žádný blázen, abych si kazil tak krásný den mytím nádobí.
To jsem se raději vypravil na zahrádku a v tom jsem uviděl motýlka, krásný, jenom mu chybělo ho chytit. Přitisknul jsem se k zemi a číhal na něj. On mě asi taky pozoroval, protože jak jsem po něm skočil, tak ulítnul. No je to škoda, už jsem ho skoro měl, ale co se dá dělat snad příště.

24. duben 2010 18:54:51

Dneska bylo nádherně,takže jsem od rána, kdy mi panička otevřela dveře na dvorek, byl doma celkově za celý den zhruba čtvrt hodinky. A to ještě jenom proto, že jsem měl hlad a musel jsem se dojít nabaštit. Ani jsem dneska neměl potřebu moc obcházet po okolí. Páníci byli skoro celý den venku, takže jsem se tam nemusel sám nudit. Ale stejně se musím přiznat, že jsem byl docela lenivý. Převážně jsem dnešní den trávil vyvalováním se na židli, ve stanu nebo na balkoně. Ale úplně nečinný jsem taky nebyl. Chvíli sem si hrál s provázkem a taky se musím pochlubit, že se mi dneska konečně podařilo v letošním roce poprvé chytit motýla:)

23. duben 2010 18:35:04

Dneska ráno jsem zase zpíval na celé kolo. Ale páníci opět neragovali. Jenom mě zase okřikovali, abych byl zticha. Když jsem je konečně dostal ven z postele, mohl jsem vyrazit ven. Šel jsem se mrknout k sousedům, při zpáteční cestě jsem udělal loužičku na zahrádce a vrátil jsem se na snídani. Jenomže to byla zrada. Sotva jsem zasedl k mističce, páník se sebral a šel zavřít dveře na dvorek. Přitom mi panička oznámila, že budu muset zase chvíli hlídat, ale že se brzo vrátí a pak půjdu ven. Vyskočil jsem si tedy v chodbě na okno, lehnul jsem si tam na deku a čekal jsem. Trochu jsem při tom čekání usnul a vzbudilo mě až bouchnutí dvířek od auta. Hned jsem vyskočil a jak panička otevřela dveře, jen tak zběžně jsem jí přivítal, nechal jsem se pohladit a rovnou jsem utíkal ke dveřím na dvorek, aby mě pustila ven. Od té doby jsem tam trávil celý zbytek dne. Chvíli jsem se vyříval na sluníčku, ale na to polehávání já moc nejsem tak jsem raději zkoumal, co je nového na zahrádce a u sousedů. Pak přišla panička a zase si s námi hrála s provázkem, takže jsem se bezvadně vyblbnul.

22. duben 2010 18:47:56

Dneššní den jsem si báječně užil. Po ránu byla sice pěkná zima, ale během dopoledne sluníčko nabíralo na intenzitě a odpoledne už bylo krásně teploučko. Dopoledne jsem si prošel všechny důležité pochůzky, v poledne jsem se vrátil domů, dal jsem si oběd, lehnul jsem na křeslo a trochu jsem se prospal. Nertvalo to dlouho a páníci se sebrali a šli ven. Já tam samozřejmě nemohl chybět. To byla paráda. Celé odpoledne si s námi panička hrála s provázkem a s větvičkou nebo jsem se sami mezi sebou prali a honili. Ani na pořádný odpočinek jsem neměl čas. Musím přiznat, že ze všech těch lumpáren jsem byl pěkně utahaný. Když panička viděla, že sice číhám na provázek, ale skoro při tom usínám, přinesla mi ven náš stan. Paráda, poprvé v letošním roce jsem stanoval. Chvilku jsem se tam vyvaloval, ale neusnul jsem. Po očku jsem musel sledovat holky. Dlouho jsem to nevydržel a zase jsem po nich vystartoval a pořádně je prohnal.

21. duben 2010 19:05:35

Dnešní den jsem pojal zcela odpočinkově. Ráno jsem zjistil, že se venku pěkně ochladilo. Sice mě lákalo vydat se na pořádnou pochůzku, ale v té zimě nebylo o co stát. Na dvoře mě to taky moc nebavilo, protože páníci byli zalezlí doma, jenom na malou chvilku přišla panička a hráli jsme si s provázkem. Když mi utekla domů, šel jsem taky. Vyskočil jsem si do křesla a celý den jsem se povaloval. Odpoledne mě panička provokovala a myslela si, že si s ní budu hrát, ale já byl tak líný, že jsem na ní chvíli číhal, asi dvakrát jsem jí skočil po ruce, odebral jsem se na gauč a pokračoval jsem v odpočinku. K večeru mě napadlo, že bych se docela šel ještě na chvíli mrknout ven, ale zrovna lilo jako z konve, takže jsem se vrátil zpátky na gauč a už to pro dnešek asi měnit nebudu.

20. duben 2010 19:00:46

Ach jo, já mám s páníky takové trápení. Zase ráno nechtěli vstávat a pustit mě ven. Už jsem fakt nevěděl co mám dělat. Na mňoukání už dávno nikdo nereaguje a jediné, co trochu zabírá je kousnutí. Takže jsem se vydal za paničkou, a když ani na mojí třetí výzvu nevstala, šel jsem a kousnul jsem jí do ruky. A ona místo aby vyskočila a utíkala mi otevřít, tak si ruku schovala pod peřinu a spala dál. Žádnou účinnější metodu buzení jsem zatím nevynaleznul, takže se nedalo nic dělat a musel jsem počkat, až se páníci sami uráčí a z postele vylezou. Hned jak jsem se dočkal, utíkal jsem na tradiční pochůzku. Když jsem se vrátil, nasnídal jsem se a šel jsem zase na dvorek. Za chvilku za mnou přišla panička a docela pěkně jsem si spolu pohráli s provázkm. Dneska se k nám přidala jenom Kikina. Holky byly nějaké líné a musím přiznat, že se to pomalu přeneslo i na mě. Šel jsem na balkon, tam jsem se natáhnul a hezkou chvíli jsem tam spal. Pak jsem se šel mrknout po okolí. Když jsem se vrátil, vyskočil jsem si na dvoře na židli a vyvaloval jsem se tam. Za chvíli přišli páníci ven a panička mi házela hroudičky na zahrádce. To bylo prima, pořádně jsem si zase zaskákal a zaběhal. Teď už mám odbytou i večerní pochůzku, takže ležím v obýváku na křesle a čekám na tyčinku.

19. duben 2010 19:39:30

Dneska ráno jsem spinkal, jako když mě do vody hodí. Já normálně zaspal. Panička vstala, prošla v obýváku kolem mého gauče, kde jsem spinkal, pěkně potichoučku a já vůbec o ní nevěděl. Ještě štěstí, že klaply dveře do koupelny, to mě vzbudilo. Sedl jsem si proti dveřím a čekal na paničku. Když vyšla ven a viděla mi jak tam sedím, tak mi řekla doslova Honzo vstávej, už je ráno, ale já pořád seděl a koukal a nějak jsem se nemohl probudit. Když už se mi to za chvíli povedlo, tak mi panička otevřela dveře a já se šel ven proběhnout. Za chvilku jsem se vrátil, nasnídal jsem se a pak jsem šel zase ven. Venku to bylo moc pěkné. Bylo tam krásné teploučko, sluníčko pěkně svítilo. Prostě bezvadný den. Jenomže odpoledne páníci odjeli a my jsme museli hlídat. Zuzka je zrádce. Utekla mi a já jsem teda hlídal s Kristýnkou. Ale docela nám to šlo. Ani jsme se moc nehádali. A dokonce jsme byli i od páníčků pochváleni, jak prý jsme šikovní. Pak jsem ještě letěl ven a byl jsem tam až do večera. Byli jsme tam všichni i s páníkama a moc se nám tam líbilo. Ještě jsme se pěkně vyřádili a pořádně jsme se prohnali. Teď už ležím na mém modrém polštářku a čekám na tyčinku a potom asi budu spinkat.

18. duben 2010 19:17:47

Ráno jsem se těšil, že zase budu trávit celý den venku, ale sotva jsem tam vyběhnul, zjsitil jsem, že tam tak krásně jako včera nebude. Sice sluníčko svítilo, ale foukal k tomu studený vítr, takže bylo docela chladno. Dopoledne jsem měl spoustu pochůzek. Jako každý den jsem musel k sousedům, taky jsem vyskočil na střachu a došel jsem až na střechu k druhým sousedům a potom jsem prošel zahrádku a dvorek. Abych si chvilku odpočinul, lehnul jsem si na naší boudičku na dvoře. Sotva jsem dolehnul, začal nad zahrádkou kroužit motýl - KONEČNĚ. Ani vteřinu jsem nezaváhal a vydal jsem se na lov. Seskočil jsem z boudy a plížil jsem se po chodníku až k tulipánu, na kterém seděl. Vyskočil jsem po něm. Skoro jsem ho držel v tlapce a on mi ten dareba uletěl. Ale to bylo tím, že přiletěl tak nečekaně. Teď už vím, že začali lítat a přístě si na ně počíhám a to by bylo, že bych ho nechytil. Odpoledne přišla panička, vzala provázek a zase jsme si chvilku hráli. Ale nebavilo mě to tak jako včera. Byl jsem nějaký líný a spíš jsem si jen hrál na diváka a sledoval jsem provázek jak kolem mě krouží. Nejednou s ním panička zamávala a provázek mi přistál za krkem. No na to jsem zvyklý a ani by mě to nevadilo, ale dneska si na sebe cestou nabalil pavčinu a ta pavučina se mi nalepila na záda. Nejdříve jsem se leknul a pak jsem začal lítat po dvoře, abych se jí zbavil. Ale ona tam držela. Panička mě chtěla chytit a očistit mě, ale já se nedal. Co já vím, co by mi všechno chtěla dělat, tak jsem jí raději utekl. Naháněla mě po zahrádce, druhá panička vždycky mě chytala z druhé strany, ale já jim pokaždé proklouznul. Až jsem se jim schoval pod keř a tam se pavučina chytila na větvičku. Konečně jsem měl klid od pavučiny, ale hlavně i od paniček. Ještě chvíli jsem si hrál s provázkem, ale za chvilku jsme šli zpátky domů, já jsem se uložil na gauč a usnul jsem. K večeru jsem ještě na chvíli vyběhnul, ale je tam opravdu chladno, takže už jsem zase doma a vyvaluju se na křesle.

17. duben 2010 19:19:38

To je paráda! Dneska bylo venku tak nádherně. Ráno jsem vyrazil a teprve teď jsem se vrátil. Celé dopoledne jsem pobíhal po okolí. Musel jsem prozkoumat naši i sousedovic zahrádku, taky mě napadlo, že už jsem dlouho nebyl na střeše, tak jsem to musel napravit a do toho mě neustále poletovali nad hlavou ptáci. Vrcholem drzosti bylo, když se dva z nich usadili přímo před mými zraky na jabloni. Pomalu jsem se plížil v trávě za nimi, už jsem si představoval jak je najednou chytnu oba dva, jenomže to dopadlo tak, že oba dva nejednou mi uletěli. V poledne jsem si šel na chvilku schrupnout domů. Sotva jsem se uložil na křesle, přišla panička a řekla mi, abych se připravil, že půjde ven a já jí budu muset pomáhat. Nevěděl jsem, co budu museet dělat, takže jsem se na to moc netěšil. Nakonec jsem ale zjistil, že to byla docela dobrá práce. Panička si přinesla schůdky a začala stříhat větvičky na pergole. Hned jsem vylezl za ní na schůdky, uvelebil jsem se na tom nejvyšším ze všech a všechny větvičky, které panička ustříhla a padaly k zemi jsem chytal. Když jsme to měli hotové, začaly paničky zametat. To mě teda zrovna dvakrát nebavilo. Chvilku jsem jim pomáhal, ale naštěstí přišel páník a začal si s námi hrát s provázkem. Potom si převzala provázek jedna panička, po ní druhá panička, takže jsme si hráli skoro celé odpoledne. Až mě to pěkně utahalo. Ale paničky mezitím vyndaly ven stůl a židle, takže jsem se hned v jedné židli uvelebil a pořádně si odpočinul. K večeru jsme šli domů. Já utíkal rovnou do našeho bytu, jenomže tam bylo zavřeno. Stoupnul jsem si ke dveřím a začal jsem ze všech sil mňoukat na paničku. Uvědomil jsem si totiž, že tam mám nasypané granulky, které jsou úplně nejdobřejší ze všech. Tak je přece jasné, že nepůjdu chroupat domů takové, na které zrovna nemám chuť. Naštěstí jsem paničku přivolal a mohl jsem si jít chroupnout. Potom jsem šel domů. Lehnul jsem si v kuchyni pod stolem a klimbal jsem. Najednou mě probudila známá vůně - panička mi pod čumáček položila kousek šunčičky. Jenomže já v tu chvíli nevěděl, jestli jí mám jíst. Asi jsem měl strach, jestli mi panička nedává nějakou nedobrou nebo co, ale prostě jsem nad ní ležel a koukal. Panička držela ještě kousek v ruce. Tak z něj utrhla dva kousky. Jeden snědla a druhý mi položila na mojí hromádku. Jak jsem viděl, že panička úplně klidně šunku jí, pustil jsem se do ní a snědl jsem jí. Taky jsem hlavně dostal strach, aby paničce nezachutnala a nesnědla mi jí:) Sotva jsem spolknul poslední sousto zvednul jsem se a ještě jsem se šel podívat ven. Dlouho už jsem tam ale nebyl. Jen jsem prošel nejdůležitější místa, vrátil jsem se domů, uložil jsem se na křesle a teď už budu jenom odpočívat.

16. duben 2010 19:58:21

Ráno jsem otevřel oči a uviděl jsem, že začíná svítit sluníčko. Hned jsem utíkal za paničkou do postele, abych jí tu novinku sdělil a hned při té příležitosti jí donutil vstát. Jenomže ona se ani pořádně nepodívala, udělala mi místo v posteli a řekla mi, abych šel ještě spát. Tak jsem to zkusil znovu. Zas nic. To už mě ale opravdu naštvalo a šel jsem paničku kousnout do ruky. Jenomže účinek to mělo jen takový, že se panička přikryla a spala dál. Obešel jsem jí tedy a kousnul jsem jí do nohy. To už trošku zabralo, ale panička stejně nevstávala. Tak jsem si vyskočil k ní do postele, sednul jsem si tam a začal jsem si okusovat moje vlastní drápky. Jak jsem je chroupal, konečně to paničku probudilo, sedla si a dokonce mi dala malou facku, abych s tím dal pokoj. Samozřejmě jsem přestal. Ale ne pro radost paničky, ale protože už si panička sedla a tudíž byla šance, že snad si i stoupne a půjde mě pustit. Naštěstí se mi můj plán zadařil a panička opravdu z postele vylezla a pustila mě na balkon. Oběhnul jsem dvorek a zahrádku, utíkal jsem se mrknout k sousedům a vrátil jsem se na snídani. Potom jsem vyrazil znovu na balkon. Sešli jsme se tam úplně všichni. Holky si nahřívaly kožíšky, ale mě to moc dlouho nebavilo. Raději jsem skočil na dvorek a vydal jsem se na střechu. Seděla tam totiž hrdlička a já se rozhodnul, že jí chytím. Bohužel to zase ale nevyšlo a ta potvora mi uletěla. Tak jsem se alespoň ze střechy porozhlédnul po okolí a šel jsem zpátky domů. Chvíli jsem si odpočinul na gauči, ale raději jsem to moc nepřeháněl a šel jsem zase ven. Odpoledne tam přišla i panička a zase jsme si hráli s provázkem a s větvičkou. K večeru už jsem byl utahaný jako kotě, a stejně venku začal foukat vítr, takže jsem šel domů, lehnul jsem si pod stůl v kuchyni a pořádně se prospal. Když jsem nabral síly, rozhodnul jsem se, že si udělám ještě takový menší výlet. Úplně jsem se ale lekl, jak se venku ochladilo a jaký foukal ledový vítr. Tak jsem to omrknul jenom na zahrádce a šel jsem zpátky domů pokračovat v odpočívání.

15. duben 2010 19:19:52

Dneska ráno jsem to už zase nemohl vydržet jak moc jsem chtěl ven. Když panička vstala, otevřela mi dveře na balkon a já letěl. Než se stačila rozkoukat už jsem běhal po dvorečku a když přišla otevřít dveře z chodby už jsem byl dávno pryč. Samozřejmě za plotem, u sousedů na zahrádce. Proběhnul jsem vše co potřebuji a vrátil jsem se domů. Panička měla radost, že prý jsem šikovný, že jsem tak brzy přišel, ale to bylo hlavně proto, že už jsem chtěl snídani. Nabaštil jsem se a zase se vrátil na dvorek. Tak jsem tam tak pobíhal a nevěděl jsem čeho se chytit, protože byla docela pěkná zima. Tak jsem šel domů. Dopoledne jsme zase se Zuzkou hlídali, protože páníci jeli nakupovat. Ale zase mě to až tak moc nevadilo, venku stejně nebylo hezky, tak co tam. Když se vrátili, šel jsem se proběhnout, ale hned jsem byl zpátky. Než být v té zimě venku, to je lepší si dát dvacet. Odpoledne jsem se tam šel zase na chvilku mrknout, ale fakt byla děsná zima, takže jsem se brzy vrátil a už tam nejdu. Snad zítra bude tepleji.

14. duben 2010 18:44:26

Tak to hezké počasí nám moc dlouho nevydrželo. Dneska už se sluníčko ukázalo jenom tak na chvilku a venku bylo zase o dost chladněji. Stejně jsem tam ale musel. Ovšem tak dlouho jako včera jsem se tam nezdržoval. Jen jsem si proběhnul svoji trasu a vrátil jsem se zpátky domů. Chvilku jsem se natáhnul na gauči a vyrazil jsem nanovo. Tantokráte jsem si dal pár koleček. To znamená, že jsem odešel ven horem přes balkon, skočil jsem na dvorek a rovnou jsem utíkal na chodbu, po schodech jsem se vrátil zpátky a šel jsem znovu. Odpoledne jsem si lehnul v kuchyni pod stůl a spal jsem. Pak šla panička chvilku na dvorek, tak jsem šel s ní. Vzala si provázek a já za ním běhal. Moc dlouho nás to ale dneska nebavilo, protože tam bylo chladno, a tak jsme šli raději zpátky domů. Tady už jsem se proběhnul víc. Panička mi házela hračku po chodbě a já za ní běhal a chytal jí. Teď odpočívám na gauči a ani už nic jiného pro dnešní den neplánuju.

13. duben 2010 18:18:13

Konečně jsem se dneska dočkal a po delší době se nám zase ukázalo sluníčko. To byla paráda. Celé dopoledne jsem byl venku. Šel jsem se mrknout k sousedům, ale vrátil jsem se brzo. Sluníčko totiž vylákalo ven i páníky, a tak jsem nemusel být na dvoře sám. Panička vzala provázek a větvičku a všichni jsme za ní běhali jako šílenci. Pak mi ale utekla a šla s druhou paničkou nakoupit. Zůstal jsem venku s páníkem, ale když jsem slyšel, že bouchly dveře a paničky se vrátily, musel jsem můj pobyt venku okamžitě přerušit a uháněl jsem zkontrolovat tašku, jestli na mě nezapomněly a koupily mi šunku. Měly štěstí. Došel jsem si do kuchyně na ochutnávku a hned jsem zase mazal ven. Odpoledne přišla panička zase za námi ven a pořádně nás prohnala. Blbnul jsem s provázkema s větvičkou s takovou vervou, že jsem byl úplně vyřízený. Když šla panička domů, přidal jsem se k ní, natáhnul jsem se na gauč a musel jsem si odpočinout. Stačila mi ale jenom malá chvilička a už jsem zase běžel ven. Později odpoledne se sluníčko schovalo a zase se ochladilo. I přesto jsem měl dneska tolik rozběháno, že jsem v tom pokračoval. Před chvílí ale začalo poprachávat, a tak mě panička zavolala domů a zavřela dveře. Ještě jsem učinil takový pokus a šel jsem se podívat ke dveřím na balkon, jestli není otevřeno. Samozřejmě nebylo. Ale mě už je to celkem fuk. Uvelebil jsem se hezky na gauči a po tom náročném dni odpočívám.

12. duben 2010 19:35:50

Ráno jsem vyrazil ven s nadějí, že snad už bude lépe, ale kdepak. Sice zorvna v tu chvíli nepršelo, ale všude bylo všechno mokré a studené. Jenomže já tam musel. Zvyknul jsem si totiž, že ráno chodím ven udělat loužičku. Má to značnou výhodu. Panička mě tam musí pustit, protože ví, že potřebuju:) Během dne už je mi to jedno a kdykoliv musím na záchod, přiběhnu ze dvorka domů a utíkám na náš kočičí, protože je to v něm pohodlnější. Ale ráno jsem tedy šel. Panička mě pustila horem přes balkon a šla mi otevřít dveře dolu na dvorek, abych se mohl vrátit. Jak dveře otevírala, podívala se z okna na chodbě. Trochu odhrnula záclonu, a protože jsem byl kousek od okna, viděl jsem jí a rozeběhnul jsem se k oknu. Panička mi ho otevřela a já jím skočil dovnitř. Jak jsem ale hupnul na chodbu, nedíval jsem se ani nalevo ani napravo a rovnou jsem běžel a těmi otevřenými dveřmi jsem zase odešel ven. Dlouho jsem tam ale nebyl. Jen jsem vyskočil na plot z výšky jsem omrknul, jestli je v okolí něco nového, a zase jsem šel domů do tepla. Ale co tady. To je hrozná nuda být zavřený doma. Holky se taky jenom tak procházely po bytě a nevěděly čeho se chytit, když v tom přišla panička a v ruce držela naší hračku - takový prut na konci se střapcem. Už jak s ním šla, všichni jsme běželi za ní a skákali po tom střapci. To bylo něco. Lítali jsme v obýváku přes křesla, nebo jsme si jenom tak střapec chytli, svalili se s ním na zem a okusovali ho. Docela pěkně jsem se vyřádili. Pak jsem si chvíli odpočinul a v tom k nám přišla návštěva. Na tu jsem teda vůbec náladu neměl. Utekl jsem dolů do našeho bytu, vyskočil jsem si do okna na pelíšek a celou dobu jsem tam spal. Když návštěva odjela, šel jsem se podívat domů, ale protože se mi v našem bytě docela zalíbilo, vrátil jsem se zpátky, vyskočil jsem si na křeslo a spal jsem až do odpoledne. Když jsem se probudil, vypdalo to venku o něco lépe. Dokonce i chvílemi svítilo sluníčko, tak jsem se na něj šel podívat. Dlouho jsem tam ale nepobyl, protože začalo zase pršet. Tak jsem se vrátil domů a právě včas. Panička něco hledala nahoře ve skříni a stála na schůdkách. O to jsem nemohl přijít. Vyskočil jsem jí na záda, vyšplhal jsem jí za krk a odtamtud přelezl do skříně. Všechno jsem tam náležitě prozkoumal a zase stejnou cestou jako nahoru, jsem se vrátil na zem.

11. duben 2010 18:43:43

Ach jo, dneska bylo tak ošklivé počasí, že se ani pořádně nedalo být venku. Ráno jsem se mrknul k sousedům, prošel jsem si zahrádku a šel jsem zase domů. Tam jsem to hned schytal, protože jsem utíkal rovnou do ložnice a vyskočil jsem si na noční stolek. Chtěl jsem hupnout i do postele ale panička šla v mých stopách a zastavila mě. Jak jsem se totiž prošel po záhonku, umazal jsem si nohy od bláta a děala jsem za sebou pořádnou cestičku. Nechápu, proč se to paničce nelíbilo. Mohla být přece ráda, že jsem se jí postaral o zábavu. Ven jít nemohla, tak se mohla do ukllízení pustit s radostí a s vděčností, že se nebude nudit, a ne s plnou pusou řečí. Když jsem viděl, že mé nadšení z bláta nesdílí, raději jsem do postele nešel, udělal jsem ještě jednu zpáteční pěšinku (na tu už jsem teda tak pyšný nebyl, protože bláto mi pomalu na tlapkách docházelo a ani na světlém koberci nebylo skoro nic vidět), došel jsem zase až ven, tam jsem si vlezl do naší boudičky a přemýšlel jsem, co bych tak dělal. Jediné, co mě napadlo bylo to, že si půjdu schrupnout. Cestou jsem se zastavil v kuchyni, omrknul jsem, co panička vaří, ochutnal jsem masíčko a pak jsem vyskočil na gauč a spal. Odpoledne šly paničky něco uklízet do "našeho" bytu. U toho jsem samozřejmě musel být. Chvilku tam něco přerovnávaly, což mě ani trochu nebavilo, tak jsem se vydal na vlastní průzkum. Vyskočil jsem paničce za krk, odtamtud na skříň, podíval jsem se na svět trochu z výšky, pak jsem se zase ponořil do hloubek, protože jsem se šel schovat pod postel. Tam to bylo dobré. Nikdo mě neviděl a já měl přehled o všem. Tedy i o tom, že panička drží v ruce staré prostěradlo a chce ho jít vyhodit. Hned jsem musel zasáhnout. Vyběhnul jsem, skočil jsem po něm a sebral jí ho. Nakonec vzaly paničky prostěradlo každá z jedné strany a já se v něm mohl houpat a pořádně v něm řádit. K večeru jsem se rozhodnul, že půjdu ještě na chvíli ven. Zuzka šla se mnou, ale ani tak mě to tam moc nebavilo. Jen jsem se malinko prošel a vrátil jsem se domů. Chtěl jsem se otočit a jít ven ještě jednou, ale panička mi řekla, abych už byl doma, že půjde zavřít. Tak jsem ani neprotestoval. Šel jsem s ní dolu zavřít a když jsme se vraceli, dostala panička nápad, že si dáme závody, kdo bude první nahoře. Tse, než se vůbec rozmyslela, že taky půjde, já už byl dávno v obýváku. Když se konečně připlazila za mnou, utekl jsem jí a schoval jsem se za gauč. Jak panička poodešla, hned jsem vyběhnul a pořádně jsem se prohnali. Teď už jsem dostatečně utahaný a zase budu chvíli spát.

10. duben 2010 18:39:05

Dnešní den jsem strávil spíše odpočinkově. Počasí se nám docela pokazilo, hlavně foukal vítr, a tak jsem venku moc času netrávil. Samozřejmě že mojí pravidelnou ranní pochůzku jsem musel absolvovat, ale vše jsem si prošel, nikde jsem se nezdržoval a vrátil jsem se domů. Chvíli jsem se uvelebil v kuchyni pod stolem, ale nemohl jsem to dlouho vydržet a musel jsem ven. Tak jsem šel na balkon. Tam jsem se natáhnul na baoudičku a pozoroval jsem ptáčky. Hlavně jedna hrdlička mě nějak provokovala. Klidně se procházela po zahrádce a bylo jí úplně jedno, že jí sleduju. Seskočil jsem z boudičky, přitisknul jsem se k podlaze, aby mě neviděla a doplížil jsem se až k zábradlí. Sotva jsem se ale rozhodnul, že skočím dolů a půjdu jí chytit, zamávala křídly a byla pryč. Tak jsem se sebral a šel jsem zase domů. Prospal jsem se na křesle. Odpoledne šla panička na dvorek, tak jsme šli všichni s ní. Moc nás to tam ale na tom větru nebavilo. Za malou chvilku jsme šli zase domů. Holky šly spát a já se pořádně popral s paničkou. K večeru jsem vyrazil ještě jednou ven. Sotva jsem se tam trochu rozkoukal, začalo lít jako z konve a musel jsem utíkat domů. Teď už sice začalo svítit sluníčko, ale já odpočívám na křesle a ven už se mi ani nechce.

9. duben 2010 18:40:48

Ráno to vypadalo, že se počasí pokazí, ale naštěstí se to za chvilku vybralo a zase tak krásně svítilo sluníčko. Samozřejmě jsem musel pobíhat venku. Šel jsem se podívat na střechu, abych zjistil, co je v okolí nového. Když jsem se pořádně rozhlédnul, seskočil jsem zpátky na balkon, a tam jsem se chvíli vyhříval. Nabral jsem síly na další pochůzky a vyrazil jsem na dvorek. Najdenou jsem uviděl, že se na střeše kůlny něco zahýbalo, netrvalo to dlouho a na zahrádku skočila nějaká úplně cizí neznámá kočka. Schoval jsem se za keř a pozoroval jsem jí, abych zjistil jaké má úmysly. Začala se rozhlížet po zahrádce jakoby se tam chtěla nastěhovat, a tak jsem na ní vybafnul. Lekla se, kousek popoběhla, zastavila a zírala na mě. Tak jsem se za ní rozeběhnul znovu. Dohnal jsem jí až na plot, ale ona zase vypadala, že tam zůstane sedět. Nezbývalo mi nic jiného, než se za ní rozeběhnout a doprovodit jí k sousedům do zahrady, aby jí konečně došlo, že u nás nemá co pohledávat. Potom jsem pro jistotu vyskočil na střechu kůlny a hlídal jsem, aby se nevrátila. Zastrašil jsem jí ale dokonale a víc už se u nás neobjevila. Šel jsem si tedy na chvilku odpočinout domů na gauč a sotva jsem se prospal, vyrazil jsem ven znovu. Odpoledne přišla ven panička a hrála si s námi s provázkem a s větvičkou. To mě moc bavilo. Hlavně ten provázek se mi moc líbil, tak jsem ho chytil do tlamky, trochu s ním cuknul, vytrhnul ho paničce z ruky a utekl jsem s ním na zahrádku. To by prima, jak se stále plazil za mnou. Otáčel jsem se za ním jak jsem šel a on mi byl pořád v patách. Trochu jsme se spolu prošli a já ho zase donesl paničce, aby mi s ním hýbala a já ho mohl chytat.

8. duben 2010 19:59:05

Dneska bylo venku nádherně. Ráno jsem se ale proběhnul, a když jsem se přišel ukázat, oznámili mi páníci, že teď budu muset zůstat doma a hlídat, protože jedou pryč. Moc se mi nechtělo, ale už jsem nemohl nic dělat. Dveře na dvorek byly zavřené, takže jsem se musel smířit s osudem. Naštěstí byli páníci docela brzo zpátky. Akorát jsem se stačil během jejich nepřítomnosti prospat na okně a už jsem mohl jít zase ven. Nevěděl jsem, co mám dělat dřív. Běhal jsem po zahrádce, utíkal jsem k sousedům, mezitím jsem číhal na ptáčky, taky jsem za nimi vyskočil na střechu, abych jim byl blíže, panička mi házela hroudičky na zahrádce a taky jsem si musel chvilku odpočinout. Tak jsem se uložil v trávě a nahříval jsem si na sluníčku kožíšek.

7. duben 2010 18:41:46

Včera k večeru jsem se šel ještě na chvilku proběhnout. Prošel jsem se po zahrádce, a pak jsem si vyskočil na plot odkud mám parádní výhled. Jak jsem se tak rozhllížel po sousedních zahradách, najednou se objevila panička na balkoně a začala mě přemlouvat, abych už šel domů. Otočil jsem se, že jí tedy ukážu jaký jsem šikovný kocourek, že poběžím za ní. V tom mi ale došlo, co nám ráno provedla a řekl jsem si, že by taková malá pomstička nebyla špatná. Na plotě jsem e otočil a skočil jsem k sousedům do zahrady. Chvilku mě panička nechala, ale netrvalo to dlouho a už stála u plotu a volala mě. Já seděl u sousedů v kůlně na schodech a čekal jsem na ní. Jakmile začala vyčuhovat přes plot, sestoupil jsem po schodech dolů, prošel jsem kolem kůlny jako bych se pokorně vracel domů, ale na konci kůlny jsem to stočil na druhou stranu a hupnul jsem dovnitř. Panička mě chvíli volala a pak zmizela. Netrvalo to dlouho a už stála u plotu s rourou od alobalu a volala mě znovu. Na to už jsem tedy zareagoval a vrátil jsem se. Samozřejmě následovalo zase kázání o ošklivých zlobivých kocourech, ale já jsem se rozhlédnul a kromě jednoho šikovného kocourka - tedy mě - jsem nikde žádného jiného neviděl, tak jsem si řekl, že takové zbytečné povídání o ničem a o nikom nemá smysl poslouchat a odebral jsem se do obýváku na křeslo.
Dneska bylo venku krásně. Celý den jsem si užíval sluníčko. Bylo to prima, protože i páníci s námi trávili venku víc času. Panička mi házela hroudičky, taky našla větvičku, a tak jsme si s ní hráli a úplně nejlepší zábavu jsem měl odpoledne. Paničky si přinesly na dvorek staré prostěradlo, aby ho rozstříhaly na kousky. Nejprve od něj odstříhly gumu, která byla kolem dokola. Jak jsem jí viděl, hned jsem si jí zabral pro sebe a pořádně jsem se s ní popral. Pak jsem ale viděl to prostěradlo, a to mi přišlo ještě zajímavější. Utíkal jsem k paničkám a začal jim po zbytku prostěradla skákat. Nakonec ho vzaly každá z jedné strany, já si skočil dovnitř a měl jsem z něj krásnou houpací síť a trampolínu v jednom. Parádně jsem se v něm vyřádil.

6. duben 2010 18:22:48

Sotva jsem chvilku běhal ráno venku, už jsem slyšel paničku, že mě volá, abych šel domů. Abych jí ukázal, jaký jsem poslušný kocourek, hned jsem přeskočil přes plot a uháněl jsem za ní. Došel jsem do kuchyně. Holky už tam byly všechny tři seřazené u kredence a čekaly, co bude dorého. Stoupnul jsem si do fronty - samozřejmě před ně, abych byl první na řadě - a čekal jsem taky. V tom už jsem ale začal tušit zradu. A taky že to tak bylo. Panička zavřela dveře, přinesla si takový odporný mastný roztok, druhá panička mě chytla a už jsem to měl nalité za krkem. Bleee, to bylo tak hnusné! Hned jsem si to chtěl umýt, jenomže mi to schválně panička dala na takové místo, kam jsem se vůbec nemohl dostat. Tak jsem to zkusil očistit alespoň okolo, ale jakmile jsem trošku otočil hlavu už panička křičela, ať to nechám zaschout a vůbec si toho nevšímám. Brrr, kdo to má vydržet. Prý je to proti klíšťatům, ale já jsem pevně přesvědčený, že to bylo hlavně a především proti nám. Kdo to kdy viděl, takhle nám znečistit náš krásný kožíšek. Hned jak nám to zaschlo, pustila nás panička ven. Sednul jsem si do trávy a učinil jsem další marný pokus o olízání. Odpoledne jsem přišel na to, že bych se toho mohl zbavit na zahrádce. Tak jsem si chodil lehnout doprostřed záhonku na záda a pořádně si tam ten krk otírám. Je zvláštní, že mi panička nadává, jaké jsem prasátko, že budu z té hlíny celý černý, ale co ona mi s kožíškem udělala jí vůbec nevadí.

5. duben 2010 18:51:33

Dneska jsem se celý den docela pěkně nudil. Vneku byla zima, tak jsem jenom proběhnul zahrádku, mrknul jsem se k sousedům a utíkal jsem zpátky domů. Buď jsem bloumal po baráku nebo jsem ležel a pospával. Panička viděla, že nevím, čeho se chytit, tak šla se mnou chvilku ven. Hodila mi pár hroudiček, ale mě nebavilo dneska ani to chytání. Za několika jsem se rozeběhnul, ale většinou jsem seděl na zahrádce v pěšince a díval jsem se, jak je panička hází. Za chvilku jsme šli zpátky domů. Panička si přinesla nějaké naše hračky, ale chytla se jediná Zuzka, my ostatní jsme byli tak líní, že jsme jen seděli a dělali jsme publikum. Ovšem i taková hra na diváka jednoho pěkně utahá, že jsem se nakonec uložil na křeslo a odpočíval jsem. Vzbudil jsem se až když šel páník na dvorek. Šel jsem s ním, nechal jsem si hodit pár hroudiček, pak jsem se s ním mrknul do skleníku a šli jsme zase domů. Najednou mě to nějak došlo, sednul jsem si ke dveřím na balkon a chtěl jsem jít ven. Panička mě pustila a já rovnou seskočil na dvorek. Foukal vítr a já jsem si všimnul, že na trávě prohání lupínek. Hned jsem po něm skočil a docela hezky jsem se s ním vyblbnul.

4. duben 2010 19:13:47

Ráno jsem se probudil a chtěl jsem jít ven. Měl jsem ale smůlu, protože páníci ještě spali. Na moje mňoukání u dveří nikdo nereagoval a tak jsem musel zasáhnout trochu víc. Nedříve jsem šel za paničkou, stoupnul jsem si k její posteli a zamňoukal jsem, ona ale jen něco zamumlala a spala dál. Tak jsem se šel trochu blíže podívat na počítač. Vyskočil jsem na stůl, prošel jsem se po klávesnici a začal jsem lovit myš. Mělo to účenek jako vždy. Panička hned vyskočila z postele a šla mě vyhnat. Škoda, docela mě ta hra s myškou začala bavit. Už tak krásně visela ze stolu dolů, stačilo mi překousnout jeden jediný provázek a mohla být moje:) Nejhorší bylo, že panička zase utekla do postele a spala dál. Tak jsem se rozhodnul, že půjdu vzbudit druhou paničku. Skočil jsem k ní, olíznul jsem jí nos a mňouknul na ní, že chci ven. Taky neragovala. Jen mi udělala místo vedle sebe v posteli a řekla mi ať jdu ještě spát. Na chvilku jsem se tam uložil a machal se hladit, jenomže panička zase usnula. Šel jsem jí znovu olíznout, ale pořád se jí vstávat nechtělo. Tak jsem jenom tak procházel po bytě, až jsem nakonec došel na gauč a ještě jsem usnul. Když páníci vstali, hned mi otevřeli a já zjistil že ani není o co stát. Venku byla zima, sluníčko se jen na chvilku ukázalo a hned zase zmizelo za mrak, dokonce chvíli i poprchávalo, takže mě to tam vůbec nebavilo a šel jsem zpátky domů. Až do odpoledne jsem buď někde odpočíval nebo jenom tak bloumal po bytě. Odpoledne se ale paničky rozhodly, že půjdou ven. Hned jsem utíkal taky, teda ne jenom já, šli jsme úplně všichni. Panička našla větvičku, tak jsme si s ní hráli, taky jsme si hráli s provázkem a i na moje oblíbené chytání hroudiček došlo. Potom jsem se šel nabaštit. Panička si myslela, že už zůstanu doma, ale já utíkal ke dveřím a chtěl jsem jít ještě ven. Tak mě tam pustila. Obešel jsem si můj rajón, podíval jsem se k sousedům a za chvilku už jsem byl zpátky doma.

3. duben 2010 19:35:48

Ráno jsem si obešel mojí pochůzku a šel jsem se ukázat domů. Hned jak jsem vstoupil do kuchyně, zdála se mi panička nějaká podezřelá. Sice mi pokaždé řekne, že jsem šikovný kluk, když se tak hezky jdu ukázat, ale dneska to řekla tak nějak jinak. Hned se ke mě rozeběhla, pohladila mě, vzala si mě do náručí a mezitím druhá paniča zavřela dveře na chodbu, abych nemohl utéct. To už mi bylo jasné, že je zle. Začal jsem se paničce v náručí škubat a snažil jsem se utéct, ale bylo to marné, držela mě jak ve svěráku. Pak mě postavila na stůl, vzala do ruky tabletku a než jsem stačil utéct, otevřela mi tlamku a do krku mi strčila prášek. Fuuuj, to jí nedaruju! Chtěl jsem se rozeběhnout, utéct ven a tam tabletku vyplivnout, ale panička mě nepustila. Znovu mě začala otevírat tlamku, ale tentokráte jsem jí držel vší silou zavřenou. Až když mě panička ukázala, že má prázdnou ruku a nic jiného už mi dávat nebude, a jenom si chce zkontrolovat jestli jsem prášek spolknul, tlamku jsem otevřel. Bohužel pro mě, tabletka už byla spolknutá, ale panička byla spokojená. Chválila mě jaký jsem šikovný a dávala mě za vzor všem ostatním. Ono totiž když dojde na holky, tak ty umí jinak protestovat. Pak jsem šel na balkon, hezky jsem se natáhnul na sluníčku a pořádně jsem si po tom šoku odpočinul. Panička si mne udobřila až když šla se mnou ven a hodila mi na zahrádce pár hroudiček. To jsem hned na všechno zapomněl.

2. duben 2010 18:49:06

Dneska bylo venku docela chladno. Během dopoledne jsem si proběhnul nutné pochůzky. Po obědě jsem se uložil na gauči na polštářek a celé odpoledne jsem spal. K večeru mě to odpočívání ale přestalo bavit a vydal jsem se ještě ven. Šel jsem se mrknout na dvoreček, trochu jsem se prošel po zahrádce a vrátil jsem se domů. Stoupnul jsem si ke dveřím na balkon a mňouknul jsem na paničku, ať mě tam pustí. Tam jsem se usadil na sluníčku, prostrčil jsem hlavu skrz zábradlí a naplánoval jsem i trasu, kam se vydám. Když jsem měl vše rozmyšleno, skočil jsem na dvorek a utíkal jsem k sousedům na zahradu. Mají tam vysoký smrk kolem kterého poletují ptáčkové. Přikrčil jsem se v trávě a číhal jsem na ně. Aby mě zase panička nechodila volat a ptáčky mi neplašila, vyskočil jsem občas na plot, ukázal jsem se jí a hned jsem zase hupnul zpátky do zahrady. Samozřejmě jsem zádného ptáčka nechytil, ale to nevadí, mě stačí se na ně dívat.

1. duben 2010 19:13:44

Když jsem se ráno probudil, hned jsem utíkal ke dveřím na balkon, aby mě panička pustila ven. Měl jsem ale smůlu. Páníci jeli hned po snídani pryč a mě byl svěřen celý dům včetně těch našich kočičích ženských, abych hlídal. Vůbec se mi to nelíbilo. Chvíli jsme protestoval u dveří a přemlouval paničku, aby zůstala doma a hlídala, že bych raději šel ven, ale bohužel jsem neuspěl. Když páníci odjížděli, vyskočil jsem do okna, aby viděli, že můj úkol budu plnit zodpovědně, ale sotva vyjeli z ulice, odešel jsem do pelíšku a spal jsem. Vzbudilo mě, až když jsem slyšel bouchnout dvířka od auta. Honem rychle jsem utíkal a vyskočil jsem v chodbě do okna, aby páníci viděli, že jsem se odtamtud celou dobu nehnul. Sotva panička otevřela dveře, ani jsem jí nevítal a utíkal jsem ke dveřím na dvorek. Hned mě tam pustila. Dlouho jsem se tam ale nezdržoval a utíkal jsem zpátky domů. Musel jsem totiž prozkoumat tašky a zjistit, jestli mi něco páaníci koupili. Dostal jsem šunku a zase jasem vyrazil ven. Odpoledne už mě to tam samotného nebavilo, tak jsem si došel domů pro paničku a odvedl si jí k zahrádce, aby mi házela hroudičky. Protože byla venku zima, dlouho tam se mnou nebyla a utekla mi. Tak jsem se šel mrknout k sousedům, nechal jsem paničku aby se zatím doma ohřála, a zase jsem si pro ní došel, aby mi zase chvíli házela hroudičky. Docela mě to utahalo, tak jsem si šel schrupnout. Ale za chvilku už jsem běžel ven. Tentokrát se ke mně přidala i Kikina a pořádně jsme se tam spolu prohnali. Ještě chvíli jsme v tom pokračovali doma, ale teď už jsem se uložil do boudičky a po tom náročném dni odpočívám.

31. březen 2010 19:44:19

Dneska jsem se opět vydal k sousedům na zahradu. Raději jsem ale můj průzkum několikrát přerušil a šel jsem se ukázat paničce, abych měl klid. Kdo má pořád poslouchat to její vyřvávání u plotu. Během dopoledne jsem si prohlédnul všechno co jsem potřeboval a odpoledne už jsem se zdržoval na zahrádce. Jenomže se venku oproti včerejšu pěkně ochladilo, takže se tam paničce nelíbilo. Nekolikrát jsem si pro ní došel a odvedl si jí k záhonku, aby mi hodila alespoň pár hroudiček:) K večeru se konečně ukázalo sluníčko, tak páníci přišli za námi ven. Konečně mi panička házela hroudičky bez odmlouvání:) pak jsme si ještě hráli s míčkem, s provázkem a s větvičkou. Jenomže najednou panička řekla, že už půjdeme domů. Mě se ale nechtělo. Utekl jsem jí a schoval jsem se za skleník. Za rohem jsem ale vyčuhoval a čekal jsem na ní, až za mnou půjde. Nychytala se. Sotva vykročila směrem ke mně, rozeběhnul jsem se a schoval jí za dalším rohem. Klidně jsme se mohli honit kolem skleníku, ale panička mě chtěla přelstít, tak se otočila a chtěla mě překvapit z druhé strany. Jenommže na mne si nepřijde. Jak jsem to viděl, nabral jsem rychlost a utekl jí na plot. Počkal jsem si až ke mně dojde a skočil jsem k sousedům na zahradu. Tam jsem seděl, plazil jsem na ní jazyk a chechtal se jí, protže tam za mnou nemohla. Zavolala mě, ale nešel jsem, nakonec mě tam nechala šla domů. Já se ještě trochu proběhnul po dvorku a teprve když se začalo šeřit, šel jsem domů.

30. březen 2010 19:03:47

Dneska krásně svítilo sluníčko, takže jsem trávil celý den venku. Ráno jsem si prošel pravidelnou pochůzku, vrátil jsem se domů na snídani a jen, co jsem se trochu najedl, vyrazil jsem nanovo. Chvíli jsem byl na zahrádce, ale pak jsem si vyskočil na plot, chvilku jsem si dodával odvahu a vyrazil jsem. Zvědavost, co je u sousedů na zahradě a v kůlně nového, byla silnější než ten strach z toho, že by tam mohl být zase nějaký vetřelec, který by mě ublížil jako minulý týden. Skočil jsem do zahrady, rozhlédnul jsem se, jestli tam nečíhá žádné nebezpečí a vyrazil jsem do kůlny. Za chvíli už zase panička křičela u plotu, abych šel domů. To určitě. Teď, když jsem se konečně rozhodnul, že se tam vydám, půjdu hned zase zpátky, když je tam tolik zajímavého. Vůbec jsem na volání neragoval. A zabralo to, panička za chvíli přestala. Myslel jsem si, že dostala rozum a nechá mě na pokoji, ale kdepak. Přestala jenom proto, aby si došla domů pro rouru od alobalu, na kterou reaguju a začala volat znovu. Já myslel, že mi snad prasknou uši a stále to nebralo konce. Myslel jsem, že už snad opravdu půjdu raději domů, aby byl klid, ale kupodivu panička zase zmkla. Chvíli bylo ticho, ale za chvilku už volala nanovo. Raději jsem šel tedy zpátky. Paničky už byly oblečené, měly připravenou tašku a kšíry a chtěly mě jít hledat. Já totiž do té sousedovic zahrady přeskočím plot a jsem tam, ale ony by musely obejít půl vsi, aby se tam dostaly. Nakonec jsem byl rád, že jsem se vrátil, ještě by mě dělaly ostudu po okolí, jak mě potupně vedou na kšírách domů. Já je nechápu. To, že mě tam jednou napadnul zlý kocour, přece neznamená, že tam na mne číhá nebezpečí každý den.

29. březen 2010 19:13:51

Dneska jsem musel být celý den ve střehu. Objevil jsem totiž hrozně zábavnou hru - chytám malé hroudičky hlíny, které mi někdo hází po zahrádce. I když jsem se šel podívat k sousedům na králíky, stále jsem měl uši nastražené a jakmile někdo z páníků přišel na dvorek, hned jsem utíkal za ním, šel jsem k zahrádce, stoupnul jsem si k záhonku a dával jsem jim najevo, ať hází. Za každou hroudičkou jsem se rozeběhnul a lítal jsem z jedné stany zahrádky na druhou. Odpoledne dlouho nikdo nešel, ale protože jsem byl opravdu ve střehu, slyšel jsem paničku, že je na chodbě. Utíkal jsem za ní. Jen co si mne všimla, zastavil jsem a počkal jsem si, až ke mě dojde. Pak jsem zase popoběhl a odvedl si jí až k zahrádce. Naštěstí jí došlo, co chci, a pár hroudiček mi hodila.

28. březen 2010 19:21:33

Sotva se začalo trochu rozednívat, šel jsem vzbutit paničku, že chci ven. Předem už jsem věděl, že to dopadne jako vždy - panička mě poslala spinkat, že je ještě brzo. Tak jsem šel. Natáhnul jsem se v obýváku na gauči a usnul jsem. Spal jsem nějak trvdě, protože mě probudila až panička, když vstala přišla do obýváku. Byl jsem z toho celý vedle, protože na to nejsem zvyklý. Vždy je to obráceně - já jsem ten, kdo chodí tahat paničku z postele ven:) Ale zorientoval jsem se rychle a narozdíl od paničky, která vždycky odmlouvá a nechce vstávat, jsem vyskočil jako rybička a už jsem stál připraven u dveří na balkon a křičel jsem na paničku, že jsem přichystán k odchodu. Hned mi otevřela a já si šel proběhnout mojí pravidelnou trasu. Dopoledne jsem trochu pomáhal s vařením, teda hlavně v té době, kdy se prováděla ochutnávka masíčka, a pak jsem zase vyrazil ven. Netrvalo to dlouho a šel jsem se ukázat. Dorazil jsem domů v pravý čas. Michalka má totiž narozeniny, a tak dostala dort a rozdělila se s námi.
Odpoledne paničky někam odešly. Byl jsem chvíli s páníčekm doma, ale pak jsem mu utekl na chodbu, vyskočil jsem si na okno a čekal jsem, až se mi vrátí paničky. Původně jsem si myslel, že mi donesou šunčičku, ale i přesto, že jí nepřinesly, jsem byl spokojen. Donesly totiž jakési větvičky. Hned jsem po nich začal skákat a chtěl jsem je paničce sebrat, abych je mohl aportovat. Jenomže jsem měl smůlu. Panička je dala do vázy a měl jsem po radosti. Ale abych nebyl smutný, alespoň jednu větvičku mi ulomila a hráli jsme si spolu.

27. březen 2010 19:35:28

Dneska se počasí pokazilo. Sluníčko mi sice chybělo, ale zas až tak moc mi to nevadilo a ven jsem šel. Jenomže páníčkové se tam tak dlouho jako v předchozích dnech nezdržovali a já se tam docela nudil. Jak jsem slyšel paničku, že je na chodbě, doběhnul jsem si pro ní. Šel jsem před ní, stále jsem se za ní ohlížel a nabádal jsem jí, aby šla za mnou. Odvedl jsem si jí až k zahrádce. Tam jsem zastavil a počkal jsem si, až hodí hroudičku hlíny a já za ní budu moci běžet. Pár mi jich hodila, já jsem se trochu proběhnul, ale zase mi utekla domů. Tak jsem šel taky. Našel jsem jí v našem bytě. Něco tam s druhou paničkou uklízely. Chodil jsem kolem nich a vypadal jsem, že chci papat. Panička mi přinesla kapsičku, a protože neměla po ruce naší misku, vyndala z kredence "člověčí" mističku a nasypala mi do ní papání. Měl jsem fakt hlad, ale protože to nebylo v né mističce, tak jsem to nejdl a dál jsem paničce naznačoval, že chci jíst. Když to viděla, vysypala z mojí mističky granulky, papání do ní přendala a já k tomu zasedl a úplně všechno jsem to snědl. Jenom nevím, proč si panička ťukala na čelo a prohlásila o mě, že nejsem normální.

26. březen 2010 18:28:35

Dneska bylo opět venku krásně. Sotva začalo svítat, už jsem tahal paničku z postele, aby mě pustila. Samozřejmě jsem jako vždy úspěch neměl. Když se mi konečně podařilo dostat ji z postele ven, nezdržoval jsem se snídáním a utíkal jsem na dvorek. Nakouknul jsem přes plot k sousedům, ale když jsem si představil, že by tam mohl být ten zlý kocour, raději jsem se vrátil a byl jsem celý den na zahrádce. Odpoledne nám páníčkové dělali rekonstrukci naší boudičky na balkoně. Musel jsem u toho samozřejmě asistovat. Když byla boudička upravená, čisťoučká a s novou dekou, hned jsem jí musel vyzkoušet. Pak jsem šel zase na zahrádku. Chvilku jsem se honil s holkama, pak přišla panička a hráli jsme si s větvičkou a s provázkem a mezitím jsem odpočíval na mojí židli. Vrátil jsem se teprve před chvilkou a to mě ještě musela panička přelouvat, protože se mi domů nechtělo ani trošku.

25. březen 2010 19:27:57

Dneska bylo zase venku krásně, a tak jsem si to náležitě užíval. Od rána jsem byl na dvoře. K sousedům jsem raději moc nechodil. Jen jsem tam mrknul a utíkal jsem pryč, protože mám strach, aby se tam zas ten vetřelec neobjevil. Ale i přesto, že jsem nebyl zkoumat, co mají sousedi na zahradě a v kůlně, jsem měl dneska hromadu práce. Páníčkové totiž byli skoro pořád s námi venku, a tak jsem byl pomáhat páníkovi ve skleníku, s paničkama jsme pak pracovali na zahrádce a mezitím jsem musel taky trochu prohnat holky. Ještěže mi panička konečně přinesla ven mojí modrou židli. Hned jsem se tam uvelibil a krásně jsem se ohříval na sluníčku.

24. březen 2010 19:35:52

Dneska už mě tlapka nebolela vůbec. Od rána jsem se snažil paničce namluvit, že jsem v pořádku, a že návštěva veteriny je zcela zbytečná. Ač jsem se hodně snažil, paničku jsem nepřemluvil. Odpoledne mě posadila do přepravky, nacpala mě do té vrčivé plechovky a vyrazili jsme. Celou cestu jsem hlasitě dával najevo, že nikam nechci, a že venku na zahrádce by mě bylo mnohem lépe, ale nikdo mě nevyslyšel. Proti mé vůli mě panička odnesla až do čekárny. Kolem mě byla spousta velkých psů, kteří protestovali a přesvědčovali své páníčky, aby je odvedli zpátky domů. Já jsem se docela držel. Ono to ani tak nebylo tím, že bych jim chtěl ukázat, že jsem narozdíl od nich statečný, ale spíš proto, že jsem na sebe nechtěl zbytečně upozorňovat. Přece jenom byli ve značné přesile. V ordinaci jsem naznačil, že s prohlídkou nesouhlasím, ale nakonec jsem se nechal z přepravky vyndat. Paní doktorka mě tlapku prohlédla a byla moc spokojená, protože díky tomu, že jsme přišli hned jak se mi to stalo, se mi vše rychle zahojilo. Byl jsem rád, že to tak dopadlo a chystal jsem se vklouznout zpět do přepravky. Ale bohužel jsem to nestihul. Panička mě totiž držela a paní doktorka mi přepravku otočila s tím, že nejdříve dostanu slíbenou injekci, a teprve potom se tam budu moci vrátit. To mě naštvalo. Když řekla, že jsem zdravý, tak proč další injekce? Začal jsem se cukat, jenomže panička mě pevně držela. Až když už paní doktorka vytahovala jehlu, seknul jsem po ní tlapkou, ale bohužel tak nešikovně, že jsem místo jí do ruky seknul do té jehly. Naštěstí už jsem mohl jít zpět do přepravky. Zalelezl jsem si až dozadu a pořádně jsem jim vynadal. Cestou zpátky už jsem ani moc nebrečel. Těšil jsem se domů, že zase vyrazím ven. A taky že jsem šel. Jen co jsem si po cestě trochu odpočinul, otevřela mi panička dveře a vyrazil jsem. Šli jsme ven úplně všichni i páníci. Parádně jsem se tam vyřádil. Panička mi házela větvičku a já lítal po zahrádce jako bych nikdy žádnou bolístku neměl. Teprve před chvílí jsem dorazil domů, nabaštil jsem se a teď už odpočívám na křesle.

23. březen 2010 18:51:00

Moc děkuju všem kamarádům za milé vzkazíky a za dárečky, moc mě to potešilo. Speciálně musím poděkovat mému kamarádovi Jassmínkovi za jeho podporu a hlavně za to, jak je perfektně připravený k boji s vetřelcem:-)
Dneska už mě pacička skoro vůbec nebolí. Už včera večer to bylo o dost lepší. Injekce mi zabrala a já se konečně trochu najedl a prošel se po bytě. Do rána už jsem pomalu ani nevěděl, co se mi stalo. K ráno panička vstala a šla se na mě podívat. Spal jsem v obýváku na gauči a jak jsem jí viděl, seskočil jsem dolů a běžel jsem jí naproti. Hned jsem chtěl jít ven, ale panička mě nepustila. Ona totiž byla venku ještě tma. Tak jsem si alespoň nechal nandat kapsičku a nabaštil jsem se. Když páníci vstali, nemusel jsem se zdržovat se snídaní a rovnou jsem šel ke dveřím na balkon. Panička mě tam ale nepustila, abych nemusel skákat z plotu na dvorek. Už jsem se lekl, že budu muset být celý den doma, ale panička to se mnou obešla po schodech a otevřela mi dole. Venku bylo tak krásně, že jsem tam trávil celičký den. Protože už je nožička skoro v pořádku, měl jsem zase zájem o vše, co se kolem děje - šel jsem se podívat k sousedům, pozoroval jsem mouchy a včelky, číhal jsem na holky...dokonce ani v poledne jsem nešel domů spát, jak je u mě zvykem. Raději jsem se natáhnul na sluníčku a vyhříval jsem si kožíšek. Většinu dne byli s námi venku i páníčkové, takže jsem pobíhal kolem nich, a i když odešli domů, zůstal jsem tam dál. Vrátil jsem se až na večeři. Nabaštil jsem se a teď už odpočívám na gauči. Jediná věc ze které nemám ani nejmenší radost je to, že zítra budu muset zase jet k paní doktorce. Ale nadá se nic dělat a budu to muset vydržet.

22. březen 2010 19:06:54

Ráno jsem se vydal na průzkum k sousedům do kůlny. Vzal jsem to opravdu důkladně a vrátil jsem se celý černý, že mě ani panička nemohla poznat. Řekl jsem jí, že tomu nerozumí, že změna je život a černobílý už jsem dost dlouho, takže teď jsem se přebarvil na černo a zase jsem odešel. Přišel jsem zpět k sousedům na zahradu a byl tam nějaký vetřelec. Jsem zvyklý, že v případě nebezpečí raději uteču domů k paničce, ale tenhle kocour mě nějak rozčílil, že jsem na něj začal vrčet. Jenomže on, tulák a bojovník, se nazalekl a pustil se do mě. Za chvíli už jsem byl doma a jednu přední tlapku jsem měl zase krásně běloučkou. Panička si myslela, že jsem se někde na sluníčku myl, tak jsem jí přitom nechal. Přece se nepřiznám, že jsem dostal do kožichu a lízal jsem si rány. V poledne už mě pacina pěkně bolela, že jsem dorazil domů a jak jsem si sednul, musel jsem jí nechat ve vzduchu, abych se o ní nemusel opírat. Panička myslela, že mě štípla včela, protože jich bylo dopoledne plno na zahrádce. Já pravou příčinu pořád tajil a jakmile se mne dotkla, začal jsem vrčet a prskat a utekl jsem. Tím jsem jí dal samozřejmě najevo, že něco není v pořádku a začala mě pronásledovat. Noha bolela čím dál víc, takže jsem odpoledne už skákal po třech. To už se paničce konečně podařilo zjistit, že mám do tlapky z obou stran dírku. Hned jak začala ordinovat paní doktorka, naložili mě páníci do té včivé plechovky a ujížděl jsem. Samozřejmě, že veterinářka hned poznala, že jsem se porval a hned to paničce napráskala. Nohu mě vyčistila, dostal jsem injekci a ve středu odpoledne musím jet znovu. Jsem z té bolesti úplně vyřízený, nemám na nic náladu a ani nic nepapám. Chvíli jsem odpočíval v kuchyni pod stolem, pak jsem se dobelhal do obýváku na gauč a spinkám.

21. březen 2010 19:18:27

Ještěže jsem se ráno nezdržoval se snídaní a běžel jsem ven. Sotva jsem si proběhnul to nejdůležitější, začalo pršet. Domů jsem kvůli tomu ale nešel. Schoval jsem se pod pergolou a počkal jsem si dokud nepřestane. Naštěstí to dlouho netvalo a mohl jsem pokračovat v průzkumu okolí. Byl jsem venku celý den. Odpoledne přišly ven i paničky. Chvíli byly s námi venku, ale pak si vlezly do skleníku a zavřely se tam. Seděl jsem u dveří, ale nechtěly mě tam pustit, že prý půjdu hned zase ven. Naštěstí přišla Kikina a taky se chtěla dostat dovnitř. Všimla si, že dveře jsou jenom přivřené, tak za ně párkrát chytla tlapkou a už jsme byli všichni vevnitř. To jsem musel využít k pořádnému průzkumu a prolezl jsem každé zákoutí. Pak jsem zůstal ještě chvíli venku, ale teď už jsem se napapal, uložil jsem se na křeslo a musím si pořádně odpočinout.

20. březen 2010 19:13:53

Dneska ráno, sotva jsem oči otevřel, už jsem křičel, že chci ven. Panička mi tam samozřejmě pustila. Ona už totiž vzdala to, že se mám napřed nasnídat a teprve pak jít lítat. Jenomže pro mě je lepší, když jdu proběhnout můj rajon a zjistit co je nového a potom teprve jdu domů na snídani. To už se alespoň můžu najíst v klidu. Venku bylo zase hezky. Sice nesvítilo sluníčko, ale bylo teplo. Moc se mi tam líbilo. Byl jsem tam víc než doma. Ale abych měl klid, tak jsem se každou chvilku chodil paničce ukazovat. Ono je to taky dobrý, protože zase jsem pokaždé byl pochválen a to mi taky dělá dobře. Odpoledne jsem si hezky ležel na gauči na polštáčku, když v tom někdo zazvonil. Přišla k nám návštěva. Teda já jsem z toho žádnou radost neměl, ale co se dá dělat. Musel jsem to nějak přežít. Tak jsem šel do našeho bytu a tam jsem si počkal až odejdou. Teď už mám klid. Nikdo u nás není a já ležím na polštářku na gauči a hezky si odpočívám.

19. březen 2010 19:21:30

To jarní počasí mě dává pěkně zabrat. Po včerejším celodenním pobytu na čersvém vzduchu jsem byl večer tak utahaný, že jsem lehnul do pelíšku a spal jsem celou noc. Ani jsem netrénoval skoky přes páníky v posteli a dokonce jsem ani nezpíval. Ráno mě probudila až panička, když přišla do obýváku. Hned jsem byl ale čilý jak rybička a už jsem stál u dveří a křičel jsem, že jdu zase ven. A opět se opakovalo to co včera. Kromě těch několika chvilek, kdy jsem se šel domů napapat jsem byl venku až do večera. Když už jsem byl utahaný, šel jsem se domů trochu prospat. Mezitím se ale venku sešeřilo a panička už mě nikam nechtěla pustit. Tak jsem jí umňoukal, aby mi otevřela na balkon. Myslela si, že tam se mnou půjde, já se podívám co je venku nového a hned zase půjdeme domů. Jenomže jsem byl rychlejší. Než panička došlápla na balkon, rychle jsem ho přeběhnul, skočil jsem na plot a odtamtud jsem utekl na dvorek. Protože panička neumí chodit po plotě jako já, musela to oběhnout po schodech. Na dvoře jsem se, ač nerad, nechal chytit. Hned jak mě ale panička postavila na chodbě na zem, utekl jsem a schoval se jí za závěs. Hledala mě, ale nenašla. Počkal jsem si na vhodnou chvíli a vybafnul jsem na ní. Hned mě chtěla chytit, ale já jí stejně utekl:)

18. březen 2010 18:28:23

Konečně jsem se dočkal. Už od rána kráně svítilo sluníčko a vyydrželo mu to celý den. Skoro všechen ten ošklivý sníh už je pryč, takže jsem se mohl bez obav proběhnout i po zahrádce, taky jsem se byl podívat na střeše, chvíli jsem se vyhříval na balkoně, ale moc dlouho jsem to nevydržel. Raději jsem šel na průzkum okolí. Jedinou vadou je, že je venku bláto, takže taky podle toho vypadaly moje nožičky, ale venku to nevadilo, a když jsem se vrátil domů, hned jsem se dal do pořádné očisty, celý jsem se umyl a teď už po tom náročném dni odpočívám na gauči.

17. březen 2010 19:04:18

Dneska jsem se zdržoval většinou spíš doma. Dopoledne jsem si hrál na chodbě se lvíčkem a při tom jsem se tam tak nějak porozhlédnul a usoudil jsem, že páníci nemají pořádný vkus a je potřeba trochu to tam poupravit. Hlavně jsem se zaměřil na koberce a rohožky. Přišlo mě zvláštní, proč u dveří leží jenom malá rohožka, když o kus dál pod schodami je mnohem větší koberec. Tak jsem se dal do díla. Rohožku jsem odsunul do rohu, namáčknul jsem jí až ke zdi a místo rohožky jsem se dveřím natáhnul ten koberec. Pořád to ještě nebylo ono. Tak jsem si vlezl pod koberec a podíval jsem se, jestli by třeba nebyl hezčí z druhé strany. Nakonec jsem se rozhodnul, že nejlepší bude kompromis a tak jsem kobereček přehnul, aby část byla naruby a část na líc. S tímto mým dílem jsem byl spokojený, a tak jsem šel ještě upravit koberec na druhou chodbu. Tomu stačilo málo. Jenom jsem pořádně zabral nahama a rozeběhnul jsem se. Přitom se koberec po celé délce navlnil a hned to vypadalo lépe. Škoda, že panička tohle neocenila a hned jak to viděla, všechno vrátila do původního stavu a moje námaha k ničemu nebyla.

16. březen 2010 18:53:11

Dneska jsem venku moc času netrávil. Ráno jsem zase vyrazil na mojí obvyklou pochůzku. Bylo tam ale ošklivo, poletoval sníh a foukal vítr. Raději jsem vše potřebné v rychlosti proběhnul a vrátil jsem se domů, aby mi panička vysušila kožíšek. Během dopoledne se počasí trochu umoudřilo, dokonce i sluníčko se nám ukázalo, a tak jsem toho využil a šel jsem se na něj podívat. Před polednem jsem se vrátil, lehnul jsem si v kuchyni pod stůl a spal jsem až do odpoledne. Potom jsem chvíli pobíhal po bytě, ještě jednou jsem se šel podívat ven a teď už zase ležím v obýváku na gauči a odpočívám.

15. březen 2010 18:52:06

Po včerejším dni jsem dneska raději paničku neprovokoval a "sekal jsem latinu". Ono abych pravdu řekl, na nějaké zvlášť dlouhé potulování po okolí to venku moc nebylo. V noci se u nás přehnala bouře během níž zase napadal nový sníh. Hned jak jsem to ráno viděl z okna, bylo mi jasné, že dneska toho venku moc nenaběhám. Dopoledne jsem sice byl s paničkou na dvoře a pomáhal jsem jí s odmetáním, pak jsme si tam spolu ještě chvíli hráli, protože svítilo sluníčko a bylo docela hezky. Dlouho to ale nevydrželo, zatáhlo se a zase se začal sypat sníh. Vlastně celé odpoledne se střídaly chvilky kdy svítilo sluníčko a chvilky, kdy se sypal sníh. Byl jsem raději doma a odpočíval jsem na gauči. K večeru jsem se rozhodnul, že to půjdu omrknout ven. Jen v rychlosti jsem se proběhnul a během deseti minut jsem byl zpátky doma.

14. březen 2010 19:20:12

Dneska mám zase pořádný průšvih. Ráno jsem jako každý den vyrazil ven. Prošel jsem si zahrádku a pokračoval jsem dál po mé známé trase k sousedům. Vlezl jsem u nich do kůlny a zabral jsem se do průzkumu. Ani jsem nesledoval čas. Prostě mi to tam hrozně utíkalo. Když jsem byl pryč asi hodinu a půl, šla mě panička shánět. Nejdřív mě volala z balkonu, pak šla na dvorek a nakonec si stoupla u plotu na židli a volala mě přes plot. Možná jsem i někde něco zaslechl, ale nevnímal jsem to. Protože ty věci co jsem prohlížel byly mnohem zajímavější než panička. Když se mě panička nedovolala, šla domů, otevřela okno a druhá panička začala klepat maso a chtěly mě tím přivolat. Ale já to neslyšel. Pak šla panička zazvonit na domovní zvonek, protože na ten vždycky zareaguju a běžím se podívat kdo k nám jde. Ale ani to jsem neslyšel. Asi po půl hodině panička vyrazila znovu. Tentokrát si vzala s sebou rouro od alobalu a do ní mě volala. To pomohlo. Vyskočil jsem na plot a utíkal jsem za paničkou. Myslel jsem si jak bude ráda, že mě konečně vidí, jenomže ona mě čapla a než jsem se stačil vzpamatovat už jsem dostal na zadek. Ani jsem nemohl utéct, protože mě panička chytla, odnesla mě domů a zavřela dveře. Tam už na mě čekala druhá panička a začala mi vykládat moudra o šikovných, hodných a zodpovědných kocourcích mezi které prý já rozhodně nepatřím. Dělal jsem, že poslouchám, ale vůbec mě to nezajímalo. Mnohem víc mě zajímalo, kdy se otevřou dveře a budu moct zase vyrazit ven. Chodil jsem od dveří na balkon ke dveřím na dvorek, ale pořád bylo zavřeno. Mňoukal jsem ať mi jde konečně někdo pustit, ale pokaždé jsem se dozvěděl jenom to, že dneska už se ven nepodívám jedině na vodítku. Tak jsem se dal do holek, aby z toho taky něco měly. Začal jsem je prohánět po baráku. Ty prskaly, všechny tři. Jenomže panička byla zas na jejich straně a dostal jsem nasekáno znovu. Tak jsem šel chvíli trucovat do našeho bytu a pak jsem znovu začal křičet u dveří. Panička mě pustila ven až v poledne s podmínkou, že se musím včas vrátit, jinak už mě ven nikdy nepustí. Tak jsem to raději neriskoval a za chvilku jsem se přišel ukázat. Ta chvilka venku mi stačila k tomu, abych poznal, že je tam docela zima, takže jsem se po návratu uložil na gauči na polštářek a celé odpoledne spím. Ovšem s pocitem, že už jsem zase vzorný a kdybych byl býval chtěl mohl bych být celé odpoledne venku.

13. březen 2010 19:13:32

Hned jak jsem ráno vyrazil ven, bylo mi jasné, že se mi tam zase moc líbit nebude. Sníh sice nepadal, ale foukal vítr, bylo zataženo a zima. Proběhnul jsem si dvorek a zahrádku, skočil jsem k sousedům, abych zjistil, co je u nich nového, pak jsem přes plot mrnul k druhým sousedům a vrátil jsem se zpátky domů. Vlezl jsem si do boudičky a přemýšlel jsem, co bych tak mohl dělat, když ven se mi nechce. Nic moc jsem ale nevymyslel. Jenom jsem šel omrknout, co panička dělá v kuchyni, zkontroloval jsem, jestli používá na vaření dobré masíčko a zase jsem si šel lehnout, tentokrát pro změnu na gauč. Odpoledne už mě ale tohle poflakování přestalo bavit. Stoupnul jsem si ke dveřím na balkón a zakřičel jsem na paničku, že chci jít ven. Pustila mě tam a šla mi otevřít dveře na dvorek, abych se mohl vrátit, protože horem přes balkon umím jenom odejít. Když jsem ale seskočil dolů, jen jsem do dveří nahlédnul a hned jsem se otočil a utekl jsem na zahrádku. Panička mi nechala pootevřené dveře a odešla nahoru. Jakmile tam došla, už jsem jí byl v patách. Tak se otočila, že půjde zase zpátky dolů zavřít. Nechal jsem jí. Počíhal jsem si a když už byla dole, rychle jsem se rozeběhnul, těsně před dveřmi jsem jí přeběhnul a proklouznul jsem ven. Paničce nezbylo nic jiného než se zase otočit a jít zpátky. Sotva došla domů, zase jsem přiběhnul. A vše se opakovalo. Až teprve při dalším návratu jsem zůstal doma a nechal jsem paničku jít zavřít. No co, jen ať se taky trochu potrénuje chůzi po schodech sem tam. Já jsem se taky docela hezky proběhnul, takže jsem si zase vyskočil na gauč, uložil jsem se na polštářek a odpočívám.

12. březen 2010 18:59:41

Dneska se mi venku moc nelíbilo. Celý den poletoval sníh, žádné velké teplo taky nebylo, ale alespoň na chvilku jsem vždycky vyběhnul. Odešel jsem horem přes balkon, skočil jsem na dvorek a utíkal jsem se podívat k sousedům. Šel jsem omrknout, jestli jsou u nich v zahradě na stromě ještě ti kosové, co tam byli včera. Ale už jsem je tam nenašel. Zato když jsem se vrátil domů, stačilo chvilku počkat přikrčený pod pergolou a už jsem viděla kosáka jak sedí na plotě. Bohužel jsem víc než to číhání nedokázal. Jen jsem se malinko pohnul, kosák zamával křídly a byl fuč. Tak jsem se šel podívat ještě k druhým sousedům. Ti maji na dvoře králíkárnu a já zjistil, že takové pozorování králíků je taky docela zábavné.

11. březen 2010 18:45:21

Včera odpoledne jsem se hezky vyspinkal, takže jakmile večer páníci zhasli a šli spát, vstal jsem a dal jsem se do zpívání. Všichni mě okřikovali, abych šel spát, jediná Kikina měla pro mě pochopení a tak jsme se dali do pořádné honičky. Hned ráno jsem vyrazil ven. Byla sice docela zima, ale bez mojí pravidelné ranní obchůzky by ten den nestál za nic, takže jsem se vydal ven. Podíval jsem se k sousedům a zjistil jsem, že se u nich na stromě slétají kosové. No to bylo pokoukáníčko. Seděl jsem pod stromem a brousil jsem si zuby jak je všechny pochytám. Jenomže zrovna v téhle nejnevhodnější době mě panička začala volat, že prý jsem už nějak dlouho venku a vůbec jsem se nepřišel podívat. Každý musí pochopit, že na nějaké ukazování se paničce nebyl absolutně žádný čas. To tak, abych hned na zavolání uháněl domů a kosové mi zatím uletěli. Vůbec jsem nereagoval. Jenomže panička jak si něco umane tak nedá pokoj. Řvala na dvoře, kde jsem. Nakonec jsem si řekl, že bude lepší se paničce ukázat, protože tím jejím otravným voláním by za chvíli kosy splašila. Vyskočil jsem na plot, podíval jsem se na paničku, aby měla klídek a hned jsem zase zmizel v zahradě. Naštěstí to zabralo a byl klid. Odpoledne šly paničky nakoupit. Vyskočil jsem si do okna a čekal jsem, až se vrátí a přinesou mi šunčičku. Hned mezi dveřmi jsem prohlédnul tašky, ale po šunce ani stopa. Když paničce došlo, jaké chyby se dopustila, udělala na mne takovou lest, ale mě to bylo fuk. Jakmile došla do kuchyně, otevřela lednici, dala do tašky balíček se šunkou a pak jí přede mnou vítězoslavně vytáhla. Myslí si, že jsem hlupák, a že jsem nic nepoznal, ale to se plete. Kdybych býval na tu šunčičku neměl takovou chuť, tak bych k ní ani nečichnul, ale dneska ta chuť byla silnější než já a zkrátka jsem neodolal.

10. březen 2010 18:59:58

Dneska jsem v noci zase poctivě trénoval zpívání. Jenom se stále ozývalo, abych byl zticha a šel spinkat. Asi budu muset trénovat každou noc a ve větší míře, protože páníci mají k mému hlasu stále nějaké výhrady, tak abych se pořádně zdokonalil:) Ráno jsem zase, ještě dřív než jsem se nasnídal, utíkal ven. Sluníčko krásně svítilo, za oknem hezky hřálo, tak jsem to nemohl doma vydržet. Ale jakmile mi panička otevřela dveře, změnil jsem názor. Sluníčko sice svítilo hezky, ale foukal vítr a byla docela zima. Jenom jsem se proběhnul a utíkal jssem zpátky do tepla. Až do odpoledne jsem vždycky pobíhal chvilku venku a chvilku doma. Když se odpoledne sluníčko schovalo, uložil jsem se na gauči a od té doby už jenom střídám gauč s boudičkou a odpočívám.

9. březen 2010 18:48:18

Dneska jsem se ani příliš nezdržoval doma. Venku od rána svítilo sluníčko, a tak jsem si ho pořádně užíval. Běhal jsem po dvoře a po zahrádce, ale hlavně jsem objevil jednu velice zajímavou věc. U sousedů mají holuby a ti poletují ve své voliéře. Každý den kolem nich chodím a až teprve dneska jsem si jich pořádně všimnul:) Způsobil to teda jeden holub, který se usadil v holubníku u okénka a ťukal na mne zobáčkem. Od té doby jsem skoro celý den seděl na plotě pozoroval je. Jenom občas jsem se utíkal ukázat paničce, aby zase neměla nějaké zbytečné řeči a taky jsem se musel sem tam přijít nabaštit.

8. březen 2010 18:56:32

Dneska ráno nás venku opět čekala hromada nového sněhu. Vůbec se mi do něj nechtělo, ale protože svítilo sluníčko, doma jsem taky zůstat nechtěl. Sednul jsem si na dvorku pod stříškou, kde žádný sníh nebyl a přemýšlel jsem, mám-li do něj vkročit nebo ne. Nakonec to za mne vyřešila Zuzka - vyběhla a prošlápnula mi pěšinku. V jejích stopách jsem došel až na druhou stranu dvorka pod pergolu. Tam taky sníh nebyl a navíc jsem tam mohl být schovaný a číhat na kosy. Pak za námi přišla panička, chodník nám odmetla a mohli jsme teprve začít pořádně běhat. Běhali jsme nejen venku, ale pořádně jsme se prohnali i po bytě. Odpoledne jsem si šel lehnout, jenomže panička se sebrala a šla dolů do "našeho" bytu. Šel jsem si zkontrolovat, co tam bude dělat. Schoval jsem se v ložnici pod postel a počakl jsem, až mě bude panička hledat. Jakmile mě zavoala, vyběhnul jsem a pořádně jsme se spolu poprali. To mě tak utahalo, že jsem si zalezl do boudičky a usnul jsem tam. Před chvílí jsem se napapal, a teď už zase odpočívám, pro změnu na gauči:)

7. březen 2010 18:55:11

Když jsem se ráno probudil a viděl jsem, jak venku krásně svítí sluníčko, hned jsem utíkal ke dveřím a mňoukal na paničku, ať mě pustí ven, že se nemíním zrdžovat s nějakým snídáním. Panička ví, že bych si stejně stoupnul k mističce, tlapkou bych jídlo "zahrabal" a šel bych ven. Proto uznala, že opravdu nemá smysl mě přemlouvat a otevřela mi dveře na dvorek. Tam už takové teplo jako doma za oknem nebylo, ale mě to bylo jedno. Po včerejším celodenním ležení na gauči jsem byl rád, že nechumelí a můžu vyrazit. Chvilku jsem se proběhnul a šel jsem domů na snídani. Hned potom jsem šel zase ven. Celé dopoledne jsem běhal po zahrádce a po dvoře. Měl jsem tam i spoustu práce. Zima zase přilákala kosíky, tak jsem ležel přitisknutý k chodníku a číhal jsem na ně. Měl jsem ale smůlu, protože jsem opět žádného nechytil. Co se mi ale podařilo chytit byla vodička. Jak svítilo sluníčko, sníh na střeše tál a z okapu tekla vodička. To se mi moc líbí. Vodu sice rád nemám, ale to je taková, která je někde nalitá hrozí od ní, že mě namočí. Takovou, která je zavřená v rouře a vím o ní, že ma mne od jinud nezaútočí, tu hrozně rád pozoruju a chytám tlapkou.
Tak mě to venku dneska bavilo, že jsem ani v poledne nešel domů spinkat jako jindy. Jen jsem se přišel ukázat a zase jsem utíkal ven. Vrátil jsem se až odpoledne, když se sluníčko schovalo a začalo se ochlazovat. Nabaštil jsem se, vyskočil jsem si na gauč a od té doby už jenom odpočívám.

6. březen 2010 18:55:28

Dneska ráno jsem chtěl jít ven. Jen co mi ale panička otevřela dveře, abych se podíval na balkon, změnil jsem názor. Do rána nám zase napadala spousta sněhu. Pro jistotu jsem to šel omrknout ještě dolů na dvorek, jestli ho tam třeba není méně, ale bylo to stejné. Vrátil jsem se domů a počkal jsem si, až panička půjde a odmete mi chodník. Šel jsem s ní, ale nyvydržel jsem tam. Sníh se sypal, do toho občas zafoukal vítr, brrr raději jsem šel domů. Když měla panička téměř odmeteno, šel jsem se za ní podívat. Společně jsme nakrmili kosíky a zase jsme se vrátili domů do teploučka. Odpoledne šel odmetat páníček, tak jsem ho šel vyprovodit, ale mezi dveřmi jsem mu utekl a vrátil jsem se domů. Skoro celý den jsem strávil na gauči na polštářku a buď jsem spinkal nebo jenom tak ležel a díval se s páníkem na televizi:)

5. březen 2010 19:33:11

Když jsem se ráno podíval z okna, nechtěl jsem věřit svým očím. Venku bylo zase bílo. Sice jenom poprašek, ale stačilo to. Ani se mi tam moc nechtělo, ale sedět doma bych nevydržel, takže jsem i přesto vyrazil. Proběhnul jsem se po zahrádce a vrátil jsem se domů. Zjistil jsem, že o něco lépe je na balkoně. Ale i přesto, že tam svítilo sluníčko, byla tam docela zima. Chvilku jsem tam pobyl a šel jsem domů. Chvíli jsem si hrál s holkama, chvíli se lvíčkem a když se přiblížilo poledne, zalehnul jsem si na gauč a spal jsem. Odpoledne šla panička dolů do našeho bytu. Samozřejmě jsem musel jít s ní, abych jí kontroloval, co nám tam dělá. Zjistil jsem, že si vzala konvičku a zalévá květiny. Hned jsem jí utíkal na pomoc. Poctivě jsem kontroloval, aby nalila vodičku do každého květináče, a občas jsem tlapkou vodičku otestoval, jestli má tu správnou teplotu. Když měla panička hotovo, utekl jsem do ložnice a schoval jsem se pod přehoz. Panička mě vůůůbec nemohla najít. Jenom se divila, že máme v posteli asi krtka, který se provrtává pod přehozem ze strany na stranu. To jsem se jí smál, že neví, že jsem to já:) Ale potom strčila panička hlavu pod přehoz a šla se podívat, kdo tam je. Rychle jsem musel zdrhnout, aby nepoznala, že jsem to já. Vylezl jsem nahoru, seděl jsem na posteli a sledoval jsem paničku, jak má hlavu pod přehozem. Chvilku jsem na ní číhal, a když se zahýbala, skočil jsem po ní a chytil jí. Panička hned vylezla a chtěla mě taky chytit, ale kdepak, já už byl dávno v obýváku schovaný za křeslem. Tak jsme se ještě chvíli honili tam, a pak jsme šli zase domů, já jsem si vlezl do boudičky a odpočívám, abych byl zítra brzo ráno svěží a mohl jsem si s písní na rtech pořádně zasprintovat po bytě:)

4. březen 2010 18:58:03

Já nepochopím, proč se mi páníčkové trochu nepřizpůsobí. Každý den celé dopoledne pobíhám, odpoledne zalehnu do pelíšku a kromě několika přestávek na jídlo spím až do noci. Je logické, že když se probudím, jsem dostatečně vyspinkaný a rád bych se šel podívat ven. Jenomže páníci spí a nehnu s nimi ani za nic. Dám se do zpěvu, k tomu lítám po bytě, ale vůbec to nezabírá. Dneska už jsem se opravdu rozčílil. Vydal jsem se za paničkou, stoupnul jsem si k její posteli a zcela zřetelně jsem na ní zamňoukal: "vstáááveeej!!!" Jenomže panička se jenom otočila v posteli a zeptala se mě, co blázním. Tak jsem zamňoukal ještě jednou. Tentokráte jsem mňouknul: "vééééén!!!", ale zase nic. Panička mě poslala spát a nepustila mě. Tak jsme si dali závody s Kikinou. Alespoň nám to rychleji uteklo a konečně páníci vstali. Hned jsem utíkal na dvorek. Teprve když jsem se proběhnul, jsem se vrátil na snídani. Celé dopoledne jsem pobíhal po okolí, přes poledne a odpoledne jsem se zdržoval spíš na balkoně na sluníčku. Pak ale začal poletovat sníh, tak jsem šel domů, uložil jsem se do boudičky a odpočívám.

3. březen 2010 18:52:43

Ráno jsem se stačil sotva chvilku proběhnout venku a když jsem si odskočil domů na snídani, oznámili mi páníčkové, že pojedou pryč a my budeme zase hlídat. Neměl jsem z toho ani nejmenší radost, ale co jsem mohl dělat. Seděl jsem na okně a díval jsem se, jak venku svítí sluníčko. Páníci se vrátili až odpoledne a hned mi otevřeli dveře na dvorek. Konečně jsem se mohl pořádně proběhnout. Chvíli jsem byl na dvorku a na zahrádce, chvíli jsem šel domů, aby mě panička pustila na balkon, pak jsem se šel mrnout za plot a krásně jsem si užíval zbytek odpoledne. Domů jsem se vrátil až když se začalo šeřit. Napapal jsem se a teď už odpočívám v boudičce.

2. březen 2010 18:50:40

Dneska ráno jsem zase pořádně rozcvičoval hlasivky. Venku už se začínalo pomalu rezednívat a páníci pořád spali. Nemohl jsem vydržet sedět za oknem, dívat se na to a čekat, dokud se někdo neuráčí vstát a pustit mě ven. Tak jsem si stoupnul ke dveřím na balkon a začal jsem zpívat. Nejdříve jenom tak potichu, ale protože se nic nedělo, hlas jsem zesílil. To už mělo lepší úspěch, protože se tu a tam ozvalo psssst, buď zticha a jdi spát... Sice jsem slavil úspěch, že jsem páníky probudil, ale z postele jsem ven nikoho nedostal. Tak jsem začal zpívat ještě o něco hlasitě, ale zase jsem se dočkal jenom okřiknutí. Když už jsem nevěděl, jak to mám udělat, vyskočil jsem si na stůl vedle počítače a předníma tlapkama jsem si stoupnul na tiskárnu. To na paničku působí lépe než budík. Okamžitě vyskočila z postele a utíkala za mnou, abych slezl. Tím jsem měl vyhráno. Když už panička vylezla z postele, znovu se tam nevrátila a mě pustila rovnou na balkon. Holky šly taky, ani na snídani jsme nečekali. Až teprve, když jsme se trochu proběhli po okolí, přišli jsme se nasnídat. Hned jak jsem se nabaštil, utíkal jsem zase ven. Celé dopoledne krásně svítilo sluníčko, tak by bylo škoda sedět doma. Udělal jsem dobře. Odpoledne už tak hezky nebylo, ale mě to bylo fuk, protože už jsem byl pěkně utahaný. Vyskočil jsem si na gauč a odpočívám.

1. březen 2010 19:12:25

Dopoledne to venku ještě pořádně foukalo. Chtěl jsem jít za každou cenu na balkon, ale panička mě nechtěla otevřít dveře. Prý bych vyskočil na střechu, zafoukal by vítr a shodil mě dolů. To jsou nápady. Místo aby panička vzala batůžek, dala mi do něj cihlu a otevřela mi, tak mě raději nikam nepustila:( Nedalo se nic dělat. Když jsem viděl, že jí nepřesvědčím, šel jsem dolů na dvorek. Proběhnul jsem se, ale ten vítr byl opravdu dost nepříjemný, takže jsem se raději vrátil domů. Vyskočil jsem si na okno a díval jsem se na ulici, jak se tam na stomech houpají v tom větru větvičky. V poledne jsem se přestěhoval na gauč, uložil jsem se na polštářek a usnul jsem. Spal jsem malou chviličku, sotva dvě tři hodinky a přišla panička. To mě probudilo, ale vstávat se mi nechtělo. Když mi ale začala říkat, že venku svítí sluníčko a vítr se trochu utišil... tak jsem si řekl, že by byla opravdu škoda, abych to zaspal. Konečně jsem se mohl jít podívat i na balkon. Ale na střechu už mě to nelákalo. Raději jsem skočil na dvorek, vrátil jsem se po chodbě domů a šel jsem znovu na balkon. Udělal jsem pár koleček, ještě jsem se zaběhnul podívat k sousedům a teď už zase odpočívám na polšářku.

28. únor 2010 19:25:14

Ráno jsem se probudil a myslel jsem si, že půjdu vzbudit paničku, aby mě pustila ven. Jak jsem šel za ní do postele, potkal jsem se s Kikinou. Taky už měla vyspáno a vypadala, že by potřebovala pořádně prohnat. Vůbec jsem se nerozmýšlel a dal jsem se do toho. Chvíli jsem jí honil, chvíli jsem na ní číhal, pak zase číhala a honila ona mne...byla z toho bezva honička. Jenom páníčkům se to nějak nezdálo a každou chvíli na nás pokřikovali, abychom dali pokoj a šli spát. Ale my je neposloluchali. Jen jsme prosvištěli kolem jejich hlavy a pokračovali v honičce.
Dopoledne jsem běhal venku. Je to prima, že už není sníh, protože můžu chodit ven horem přes balkon, skočím na dvorek a vrátím se po schodech domů. Udělal jsem si pár koleček a pak jsem se vypravil na střechu. Letos poprvé. Pořád tam byly hromady sněhu a závěje, ale teď už konečně roztál a já tam mohl bez obav vyskočit. Prošel jsem celou naši střechu a dokonce jsem se šel podívat i k sousdům. To je rozhled, už mi to moc chybělo.
Odpoledne sice občas vysvitlo sluníčko, ale začal foukat veliký vítr. Díky němu se mi venku už ani moc nelíbilo. Jen jsem tam vyběhnul, přinesl jsem klacík a nechal jsem si ho házet a aportoval jsem ho. Pak jsem se uložil do boudičky a teď si tam hezky odpočívám.

27. únor 2010 18:25:40

Dneska se naše Zuzanka provdala za mého kámoše Bertíka. Teď jsme všichni na hostině a slavíme společně s kamarády Jassmínkem, Lulinkou, Fildou... je nás tu hrozně moc a parádně se bavíme.

26. únor 2010 18:43:15

Po včerejším krásném slunečném dni jsem se nemohl dočkat, až zase dneska vyrazím ven. Ještě byla tma a já už chodil za paničkou a křičel jsem na ní, že chci vééén. Ale pokaždé mě buď lákala k sobě do postele a nebo mě poslala do pelíšku s tím, že je ještě moc brzo. Když konečně vstala, ani jsem se nezdržoval se snídáním a rovnou jsem musel běžet. Sice už tak hezky jako včera nebylo, ale po těch dlouhých mrazech jsem spokojený. Proběhnul jsem dvorek a zahrádku a vrátil jsem se domů na snídani. Jenomže páníci mi oznámili, že jedou nakoupit, a že budeme zase sami doma. Především to ale znamenalo, že bude zavřeno na dvorek a já budu trčet doma za oknem. Naštěstí to dobře dopadlo. Páníci byli brzo zpátky a já mohl vyrazit ven. Procházel jsem se po dvoře a našel jsem tam krásnou větvičku. Vzal jsem jí do tlamky a odnesl jí paničce. Hodila mi jí po schodech dolů. Já pro ní běžel, ale místo abych jí paničce hned odnesl, vzal jsem jí na dvorek, tam jsem si s ní chvilku pohrál a teprve potom jsem šel za paničkou. Ta mi zase větvičku hodila.. a takhle jsem se bavil celé odpoledne. To mě docela dost unavilo, takže jsem se trochu napapal, vlezl jsem si do boudičky a teď odpočívám.

25. únor 2010 18:19:24

Dneska se panička rozhodla, že trochu rozhrabe a rozhází po balkoně tu hromadu sněhu, která tam byla, aby dříve roztál. Celý den krásně svítilo sluníčko, takže sníh opravdu rychle ubýval. Mě už konečně nehrozí, že zapadnu někam do závěje a můžu opět svobodně chodit na balkon a odtamtud seskočit na plot a na dvorek. Takže pokaždé, když tam šla panička, šel jsem s ní. Pomáhal jsem jí rozhrabovat sníh, číhal jsem na něj a chytal ho do tlapek. Jakmile šla panička domů, seskočil jsem na plot a běžel jsem na dvorek. Když jsme tam byli takhle spolu už poněkolikáté, zase jsem se pěkně rozparádil. Lítal jsem za sněhem, ovšem jenom do té doby, než se mi to vymklo z tlapky. Nějak jsem to špatně odhadnul. Panička nabrala sníh na lopatku, vyhodila ho a já vletěl přímo pod něj. Všechno to studené mokré mi přistálo na zádech. To jsem se leknul. Panička se mi smála, ale já z toho radost neměl. Rychle jsem seskočil na plot a utekl jí. Ale to jsem udělal chybu, protože jsem se mohl taky krásně zasmát. Na přístřešku zůstával už jenom takový malinkatý kousíček sněhu a sotva jsem utekl, sníh se rozjel a spadnul rovnou paničce za krk. To měla za to:-) Když šla na balkon znovu, šel jsem zase s ní, ale raději jsem se držel kousek dál, abych zase nebyl zasypán:) Jinak jsem byl dneska venku úplně celý den. Musel jsem si to krásné sluníčko pořádně užít. Teprve před chvilkou jsem dorazil domů a teď už se mi chce pořádně spát.

24. únor 2010 19:14:11

Včera si panička vymyslela, že mě musí vyfotit. Představovala si, že z toho budu celý odvázaný, budu sedět jako přikovaný a pózovat. Jenomže proč bych to měl dělat, když se mi ani trošku nechtělo. Snažil jsem se jí za každou cenu utéct. Jenomže panička jak si něco vezme do hlavy, tak nedá pokoj, dokud to nedotáhne do konce. Když už něvěděla jak na mě, přinesla mi tyčinku, kousíček mi dala ochutnat a zbytek schovala jako odměnu, až mě vyfotí. Myslela si, že když budu mít nějakou inspiraci, bude focení jednoduší. Jenomže já jsem si řekl, že než za takovou cenu, tak to že tu tyčinku raději nechci vůbec. A paničce jsem utekl. Protože panička přece jenom nějakou fotku udělala, chtěla si mě udobřit tyčinkou. Já ale tyčku očichal a odešel jsem pryč. Stálo to hodně přemáhání, ale vydržel jsem to. Počkal jsem si na večer, kdy v osm hodin pravidelně dostávám tyčinku. Panička přišla a snažila se mi vnutit tuhle "fotografickou". Já jsem se ale otočil a jasně jí dal najevo, že tuhle jíst nebudu. Nezbývalo jí, než mi přinést tyčinku jinou. Po té jsem okamžitě skočil a slupnul jí. Tyčinka "za focení" zůstala ležet zabalená na kredenci. Byla tam celou noc, ale já si jí ani nevšimnul. Ráno panička udělala druhý pokus. Tyčinku rozbalila, zapíchla mi jí do misky s granulkama a myslela si, jak si budu pochutnávat. Jenomže já jsem jí převezl. Šel jsem k mističce, tyčinku jsem vzal do tlamky, vytáhnul jí z granulek, položil jí vedle mističky na zem a dal jsem se do granulí. Dokonce i holky drží se mnou a tyčinku si nevzaly:) Ať si jí panička klidně sní sama, já o takovouhle nestojím:)

23. únor 2010 19:26:36

Kolem poledne jsem se vrátil domů, abych si trochu odpočinul, protože jsem celé dopoledne pobíhal po dvoře. Sotva jsem se uložil v boudičce, někdo zazvonil. Nejdříve jsem se lekl, a tak jsem začal pořádně vrčet, aby šel ze mně trochu strach:) Jenomže zvědavost byla větší než ten strach, a tak jsem se utíkal podívat na chodbu, abych zjistil, co se děle. To už panička zavírala dveře a nesla nějaký balík a dokonce řekla, že v něm je něco pro nás. Hned jsem utíkal, abych jí ho pomohl rozbalit, a hlavně, abych viděl, co v něm je. Když se konečně krabice otevřela, byl v ní nový pelíšek. Jenomže jak ho panička vyndala z krabice na zem, nevěděl jsem, co mám dříve dělat. Potřeboval jsem vyzkoušet pelíšek i jeho obal, a tak jsem běhal z pelíšku do krabice a z krabice do papíru... Za chvíli přiběhla Zuzka a pravděpodobně si myslela, že si pelíšek zabere pro sebe. Tak to určitě. Počkal jsem si, až se tam trošku uloží, a pak jsem se proti ní rozeběhnul a úplně jsem jí vyfackoval z pokoje. Celé odpoledne jsem měl plné tlapky práce, aby mi holky nevlezly do boudy nebo do pelíšku. Jenomže páníci jsou na jejich straně. Říkají, že je to pelíšek všech a ne jenom můj. Ale ať si říkaj, co chtěj, já si ho ohlídám:) Ovšem celé odpoledne jsem si ho nehlídal. Musel jsem se totiž podívat ještě ven. Konečně ubylo trošku sněhu a já našel krááásnou větvičku. Hned jsem se s ní utíkal paničce pochlubit, nechal jsem si jí házet po schodech dolů a aportoval jsem jí. Pak jsem se vypravil ještě na chvíli ven a pod stromem jsem našel ležet na zemi kůži, která tam visela na stromě pro ptáčky. Co kůži! Půlku kůže! Normálka nějací kočičí vetřelci přišli v noci na strom a naší kůži okousali. Nemohl jsem dopustit, aby nám jí snědli úplně celou. Tak jsem jí vzal do tlamky, odnesl jsem jí domů a schoval jsem jí na chodbě pod kobereček. Byl jsem na sebe pyšný, ale panička z toho moc radosti neměla. Kůži vzala a vyhodila jí do popelnice. No je jí škoda, ale když si představím, že by nám jí nějaký vetřelec kllidně snědl...:)

22. únor 2010 18:38:40

Dneska dopoledne krásně svítilo sluníčko a já se konečně po dlouhém čase podíval na balkon. Zuzka s Kikinou se tam taky vyhřívaly. Byla tam s námi i panička, protože měla strach, aby mě náhodou nenapadlo vyskočit si odtamtud na střechu. Pravda je, že by mě to docela lákalo, ale asi bych se tam přes ty hromady sněhu ani nedostal. Byl jsem ale spokojený i s pobytem na balkoně. Krásně jsem si tam vyhřál koříšek, a když mě to přestalo bavit a chtěl jsem se proběhnout, šel jsem domů, po schodech jsem seběhnul dolů a utíkal jsem na dvorek. Pobíhal jsem tam celé dopoledne. Po poledni jsem se vrátil domů a šel jsem si odpočinout na pelíšek. Mezitím se sluníčko schovalo, a to už se mi venku tolik nelíbilo. Jen jsem se na chviličku proběhnul a zase jsem utíkal domů.

21. únor 2010 19:37:26

Ráno jsem mojí pravidelnou pochůzku vzal nějak rychleji než obvykle. Jakoby mi něco říkalo, že mám přijít včas domů. Jak jsem se vrátil, slyšel jsem paničky, že se domlouvají, že budou převlékat peřiny. To by byla tragédie, kdybych u toho měl chyběl:) Hned jsem utíkal s paničkou do ložnice, zavrtal jsem se pod peřinu a číhal jsem na ní. Když mi panička peřinu sebrala, začal jsem se pořádně rvát s prostěradlem. Netrvalo to dlouho a panička se přidala. Pořádně mi zmastila bříško a poprala se se mnou a pak si myslela, že bude pokračovat. No nechal jsem jí. Počkal jsem si, až sundá prostěradlo a přinese nové. Jak nadzvihla postel, aby tam mohla prostěradlo napnout, zalezl jsem pod něj a za nic na světě jsem nechtěl ven. Jak panička přišla do jednoho rohu a chtěla mě vyndat, rychle jsem se přeplížil na druhou stranu. Kdyby bývala nepřišla druhá panička a nechytala mě na druhé straně, prolézal bych tam určitě ještě teď. I když už bylo prostěradlo napnuté, pokračoval jsem v bitvě. To už ale přišla i Zuzka s Kikinou a řádili jsme všichni tři. Tak nás to rozparádilo, že panička už měla dávno hotovo a my stále lítali po bytě i po dvoře jako splašení. Prý jsme vypadali jako veverky. Měli jsme totiž všichni naježené ocásky a skákali jsme po křeslech a po stolech. Když jsme se doatatečně vyběhali, zalezl jsem si do boudičky a pořádně jsem si musel odpočinout. Odpoledne jsem se šel na chvilku podívat ven, ale sluníčko už nesvítilo, tak mě to tam moc nebavilo. Vrátil jsem se domů, nabaštil jsem se a už zase spinkám v boudičce.

20. únor 2010 18:45:55

Dneska jsem po ránu vyrazil ven. Prošel jsem obvyklou pochůzku a chystal jsem se zpátky domů. Vtom jsem uslyšel nějaký šramot za plotem. Tak jsem si chvíli počkal, abych zjistil, co se to tam děje. Netrvalo to dlouho a na plot vyskočila sousedovic Micka. Kdyby tam bývala zůstala sedět, šel bych jí pozdravit, trochu bychom poklábosili a zase se rozešli každý domů. Jenomže ona si chvilku dodávala odvahu a najednou udělala hop a už byla na našem stromě u našeho krmítka, kam chodí MŮJ kos. Naštěstí tam zrovna kosík nebyl, tak jen omrkla situaci, ovšem místo aby se vrátila domů, klidně lezla po stromě až k té voňavé kůžičce, kterou tam máme pověšenou pro ptáčky. Tak to teda ne, taková drzost, co si myslí? Snad nebude chodit kdejaká Micina na náš špek. Přitisknul jsem se k chodníku, opatrně, aby si mě nevšimla jsem se proplížil k pergole, odtamtud jsem vyšplhal na plot a rozeběhnul jsem se za ní. Ta koukala, kde jsem se tam vzal, začala na mě prskat, ale nic platné jí to nebylo, protože jsem jí dal pořádnou facku, aby si pro příště pamatovala, že na mém stromě nemá co dělat. Dokonce jsem i život nasadil, protože mi uklouzla jedna tlapka a zůstal jsem viset na předních na plotě. Ale rychle jsem to vybral a vyšvihnul jsem se nahoru. Dal jsem jí co proto, protože už se u nás za celý den neukázala. Panička sice říká, že odpoledne, když jsem spal, už zase seděla u mého krmítka, ale já tomu nevěřím, to by si přece netroufla:-)

19. únor 2010 18:38:45

Během dopoledne jsem byl většinou doma. Venku byla hrozná mlha, tak jsem si proběhnul jen to nejnutnější a raději jsem si hrál doma v teploučku. Odpoledne šla panička krmit ptáčky. Šel jsem s ní, jenomže ona si nechala zobání u dveří, vzala si koště a šla zametat chodbu. To mě nebavilo a raději jsem šel i bez ní ven. Naštěstí šla se mnou i Zuzka, a tak jsme se dali do pořádné honičky. Za chviličku přišla panička za námi, nasypala ptáčkům do krmítka a pak nás pěkně prohnala. Mezitím druhá panička umyla chodbu a dorazila za námi. Taky na nás párkrát vybafla, ale pak už nás obě paničky hnaly zase zpátky domů do teploučka. Musím přiznat, že mě to vůbec nevadilo. Ta mlha byla fakt lezavá, takže doma bylo mnohem lépe. Když jme dorazili na chodbu, chtěla panička natahnout rohožky ke dveřím, ale to se jí nemohlo podařit. Jak se toho koberečku jenom malinko dotknula, hned jsem jí vystartoval po ruce, pod ty rohožky jsem se schovával a po dlažicích pod nimi podkluzoval. Úžasně jsem se vyřádil a byl jsem rád, že jsem nezůstal venku. Potom jsem se uložil na gauči na polštářek a teď už jenom odpočívám.

18. únor 2010 19:08:22

Během dopoledne jsem pobíhal venku. Moc hezky tam ale nebylo. Sice se trochu oteplilo, ale bylo zataženo, mlhavo a chvílemi i poprchávalo. Raději jsem se před polednem uložil na gauči a odpočíval jsem. V tom mě vylekala hrozná rána. Ze střechy nám spadnul kus ledu. Panička potom vzala klacek, otevřela okno a schazovala další kusy, které ze střechy visely. Při tom jsem jí moc pomáhal. Seděl jsem na parapetu a sledoval jsem ten padající led a sníh. Protože celé odpoledne každou chvíli kus spadnul, ani jsem raději nešel ven. Jenom na chvilku, když tam šel páníček, tak jsem šel s ním.

17. únor 2010 21:01:09

Včera paničce nepomohla ani ta tyčinka navíc. Byl jsem uražený, ptože mi ujela a za celý den se mi nepřišla ani jedou ukázat. Kdyby mě bývala alespoň ráno řekla, že budu doma jen s páníkem až do večera, tak to bylo něco jiného. Ale takhle jsem pořád chodil koukat z okna, jestli už se náhodou nevrací. Za celou noc jsem se za paničkou vůbec nepřišel podívat a raději než u ní v posteli jsem spal v obýváku na gauči. Ráno už jsem to nemohl vydržet a malinko jsem se nechal pohladit, ale stejně jsem paničce dával stále najevo jak jsem dotčený. Celé dopoledne jsem lítal venku a každou chvilku jsem se chodil paničce ukazovat, aby viděla jak to má být správně, a ne tak jako ona včera. Tak doufám, že už si to příště bude pamatovat, a než odejde, tak mi nezapomene říct, jak dlouho tam bude. Protože mě celé dopoledne panička chválila, tak jsem jí ten včerejšek odpustil a dokonce jsme se spolu pořádně poprali. Vždyť už mě to chybělo:) Odpoledne jsem se šel ještě na chvilku proběhnout. Když jsem se vrátil, šel jsem rovnou do boudičky, jenomže v ní ležela Kikina. Stoupnul jsem si k boudě a dal jsem Kikině pořádnou facku a důrazně jí upozornil, že boudička je moje. Ale ona si z toho vůbec nic nedělala. Tak jsem boudu obešel a udělal ještě jeden pokus. Bohužel se mi Kikinu vymlátit ven nepodařilo. Nezbylo mi nic jiného než si lehnout na polštářek na gauč.

16. únor 2010 22:04:32

Dneska vůbec nemluvím s paničkou. Ráno, když ještě byla tma, se sebrala a odjela mi pryč. Vrátila se až večer, když už zase byla tma, a myslela si, jak jí budu nadšeně vítat. To teda ani náhodou. Já včera odešel sotva na hodinku a dostal jsem vynadáno, že měla strach, kde jsem. A já jako dneska čekat mohl? To paničku vůbec nezajímalo, že se mi stýská? Když se vrátila domů, byl jsem hrozně rád, ale zcela jsem jí přehlížel - na zavolání jsem nepřišel, vlastně jsem se ani neotočil, jestli mi něco přivezla mě vůbec nezajímalo, ani jsem jí nepomáhal rozvázat tkaničky od bot...jen jsem si od druhé paničky nechal nandat papání, nabaštil jsem se a šel jsem do boudy. V osm hodin mi panička přinesla tyčinku, ale já kvůli ní ani nevylezl. Ona si myslí, že mě uplatí nějakou tyčkou. Ale když se panička otočila, tak jsem po tyčince hned skočil a zblajznul jsem jí. Celý večer jsem sice ležel vedle paničky na gauči na polštářku, ale měl jsem očíčka zakrytá ocáskem, aby mě nikdo neviděl, že tam jsem. Pak udělala panička ještě jeden udobřovací pokus a přinesla mi ještě jednu tyčinku. Tu už jsem teda přímo před ní snědl a nečekal jsem, až zase odejde. Myslím, že když si mě panička ještě tak pětrát zkusí udobřit, mohl bych se přestat hněvat.

15. únor 2010 18:57:02

Dneska mám zase pěkný průšvih. Odpoledne jsem se šel proběhnout ven, prozkoumal jsem dvorek a zahrádku a vydal jsem se dál za plot. Skočil jsem k sousedům na zahradu a rozeběhnul jsem se k nim do kůlny na takový menší průzkum. No samozřejmě za chvíli začala panička zase vyšilovat, kde jsem, jestli jsem se náhodou neztratil. Ona si snad myslí, že nevím, kde bydlím nebo co. Stála u dveří na dvorek a volala mě, za chvíli volala hlasitěji, ale já nevím, co se mi to stalo s ušima, zkrátka mi v nich nějak zalehlo a já vůůůbec neslyšel:) Protože na mě, platí domovní zvonek, tak šla panička zazvonit. No a já zase nic, tak šla zase volat ale já nemohl přijít, měl jsem přece něco s těma ušima:) Za chvilku drnčel zvonek znovu a zase panička ječela u plotu, kde jsem. Protože se mi ještě nechtělo domů, šla zazvonit znovu. To už mi bylo jasné, že k nám nikdo nejde, že je to jenom lest, takže jsem na zvonek už vůbec nereagoval a chechtal jsem se na za plotem v zahradě. Najednou začaly šlehat hromy a blesky, protože panička vlezla do závěje a šla se podívat přes plot. Když už mě viděla, tak se nedalo nic dělat a musel jsem jít domů. Panička nadávala jednak proto, že se propadala do zavěje, a pak jsem v těch nadávkách zaslechl i něco jako Honzoušáku a podobné ošklivé výrazy. Hned u plotu se na mě sesypala, něco pořád směrem ke mně mlela, ale já měl pořád ty uši nějaké špatné a bídně jsem slyšel a k tomu to byly jenom takové, jak nedávno můj kamarád Matýsek trefně nazval, průtokové informace - to znamená jedním uchem tam a druhým uchem ven. Nevím, co všechno mi panička sdělovala, ale najednou kde se vzala tu se vzala, přistála její ruka na mém zadku. Tak jsem teď raději vzorný a odpočívám v boudičce.

14. únor 2010 22:37:30

Dneska ráno jsem šel zase s paničkou odmetat sníh, potom jsme spolu nakrmili kosíky. Já jí zase vyskočil na rameno, abych to pořádně kontroloval. Během dopoledne svítilo sluníčko, takže jsem běhal venku. V poledne jsem se vrátil a uložil jsem se na pelíšku, že budu odpočívat. Za chvíli šel ale páníček na dvorek, a já ho přece nemohl nechat jít samotného. Dlouho jsme tam ale nebyli. Sluníčko už nesvítilo, takže tam byla docela pěkná zima. Po zbytek dne už jsem byl doma a hrál jsem si nebo jsem odpočíval. Večer po sedmé hodině jsem dostal velikou chuť na tyčinku. Dostávám jí vždycky až v osm, ale dneska jsem to nemohl vydržet. Šel jsem za paničkou a házel jsem na ní takové smutné pohledy, že jsem jí ani dlouho přesvedčovat nemusel a docílil jsem svého. Moc jsem si na tyčince pochutnal a šel jsem si odpočinout do boudičky. V osm hodin jsem vstal a šel si pro pravidelnou tyčinku. Panička to na mě zkoušela a klidně mi řekla, že už jsem jednu měl, a že už tedy jiná nebude. Ale to jsem si líbit nenechal. Přece mi v tom panička nebude dělat takový zmatek. Tyčinka se papá v osm, a jestli jsem někdy během dne měl už jednu měl, tak ta se nepočítá. Ta byla zcela mimořádná:-) Dopadlo to dobře a tyčinka byla. Asi to budu muset zkusit častěji, vždyť je to taková dobrůtka.

13. únor 2010 19:54:12

Dnešní počasí se konečně trochu umoudřilo. Ne že by byl teplo, ale zas po delší době se nám ukázalo sluníčko. Hned jsem měl lepší náladu. Celé dopoledne jsem běhal venku. Panička byla zase odmetat sníh, tak jsem jí asistoval. Potom jsem jí pomohl nakrmit kosíky, abych je mě pořádně vypasené. Zkontroloval jsem to opravdu důkladně, protože jak se panička přiblížila ke krmítku, rozeběhnul jsem se, vyskočil jsem jí na záda, vyšplhal jsem jí na rameno a tam jsem se usadil. Když jsme to měli hotové, chvíli jsme si ještě spolu venku hráli. Panička mi házela koule a já za nimi běhal po chodníku a honil je. Pak mi panička utekla, ale já zůstal venku a číhal jsem na kosy. Byl jsem schovaný za naší boudičkou a čekal jsem na příležitost. Několikrát jsem po tom opeřenci vystartoval, ale on mi vždycky uletěl. Tak jsem se šel podívat za plot, ale za chvilku jsem byl zpět a číhal jsem nanovo. Mezitím jsem se proběhnul po dvoře a trochu jsem prohnal Zuzku. Odpoledne přišel ven páníček a tak jsem tam byl s ním, i přesto že už byl čas, kdy obvykle odpočívám doma v boudičce. Ale dobře jsem udělal, že jsem tam zůstal. Páníček přinesl takovou velikou plachtu a nechal jí ležet na zemi. To bylo něco. Prozkoumal jsem jí ze všech stran a pěkně jsem se v ní vyřádil. Potom už jsem ale opravdu odešl domů, zalehl jsem si do boudičky a pořádně jsem si odpočinul.

12. únor 2010 22:34:44

Ach jo, já už bych tak moc chtěl jaro. Ten hrozný sníh už mě opravdu štve. Venku se mi nelíbí, doma mě nic nebaví, a tak celý den střídavě ležím buď na gauči nebo v boudičce. Odpoledne jsem kňučel u dveří, že chci ven. Tak mě panička pustila na dvoreček, ale bylo tam tak ošklivo, že jsem se jenom rozhlédnul mezi dveřmi a vrátil jsem se zpátky. Jenomže jsem nevěděl, co bych dělal. Jediná hra, která mě trochu bavila, byla hra na diváka. Panička vyndala nějaké moje hračky a chtěla mě na ně nalákat. Byl jsem ale tak líný, že jsem jen seděl proti paničce a díval se na ní, jak si hraje:) Pak se přidala i druhá panička. Stoupla si nahoru na schody, moje panička šla dolů a házely si s mým plyšákem. Myslely si, že se k nim přidám a budu se honit za plyšákem nahoru a dolu. Ale kdepak, pokračoval jsem v mé hře na diváka. Usadil jsem se uprostřed schodů a jen jsem za plyšákem otáčel hlavu. Pak se ale připlížila Zuzka, číhala na plyšáka a já začal číhat na Zuzku. Nakonec z toho byla pěkná honička. Potom jsem se chvíli jenom tak plácal po bytě a večer, když už byla tma, mě vzala panička na chvíli ven na procházku. Po návratu jsem se napapal a už zase ležím v boudičce a čekám na jaro.

11. únor 2010 19:03:13

Protože jsme včera chtěli jít brzo ráno ven a páníci spali a vůbec se neměli k tomu, aby nás pustili, tak jsme jim na dnešní noc nařídili budíka. Za to teda patří hlavní dík Zuzce, abych se nechlubil cizím peřím. Ona se včera šikovně proběhla kolem meteo stanice a zapnula tam budík. Takže když se začalo trochu rozednívat, zazvonil páníkům budík, aby vstávali. Koukali na to nějak divně, budík vypnuli a šli zase spát. Ale musím přiznat, že mě to ani nevadilo. Z okna jsem viděl, že zase padá sníh, takže mě to takhle brzo ven ani nelákalo. Když ale páníci vstali, nasnídal jsem se a nutně jsem potřeboval jít na průzkum. Panička mě to rozmlouvala, ale když viděla, že se nenechám odbýt, šla mi otevřít dveře na dvorek. To jsem se teda leknul. Sníh byl navátý až do dveří a jak je panička otevřela, napadal nám až do chodby. Chvíli jsem stál mezi dveřmi a rozmýšlel jsem se, jestli to mám risknout a udělat krok nebo se raději vrátit. Nakonec jsem sebral odvahu a udělal první krůček. Dokud jsem byl pod stříškou, tak se to dalo vydržet. Jenomže jsem došel k chodníku, a tam už to vypadalo hůř. Abych nebyl za nějakou bábovku, tak jsem tam taky šlápnul. Podařilo se mi ujít necelých půl metru a vzdal jsem to. Jako blesk jsem vltěl do chodby a pádil jsem domů rovnou na topení. Tam jsem si počkal, dokud panička neodhrne sníh. Teprve potom jsem se šel na chvíli projít. Ale moc se mi tam nelíbilo. Za chviličku jsem se vrátil domů. Raději jsem se honil s holkama, pral jsem se s paničkou, hrál jsem si se lvíčkem a odpočíval jsem. Odpoledne jsem se uložil na polštářku na gauči. Panička přišla za mnou a začala mi říkat, jak je ráda, že jsem tam, že má volnou boudičku, a že hned jak něco dodělá, tak si do ní vleze a bude tam odpočívat. To by tak hrálo, aby mi někdo lezl do mé boudičky. Hned jsem vstal a utíkal jsem si tam lehnout.

10. únor 2010 19:27:00

Ráno jsem vyrazil na průzkum okolí. Když jsem se vracel, akorát ve dveřích jsem se potkal s paničkou. Šla zase krmit kosáky. Řekla mi, abych šel domů, že hned přijde za mnou. To mi přišlo dost podezřelé a začalo mi vrtat v hlavě, co asi těm opeřencům nese zase za pochoutky, když mě ani nevezme s sebou. Hned jsem se ve dveřích otočil a utíkal jsem za ní. Jak stála panička u krmítka, rozeběhnul jsem se, vyskočil jsem jí na záda a vyšplhal jsem za jí za krk. Podíval jsem se do krmítka, ale opět tam nic zajímavého nebylo. Zjistil jsem ale, jaký mám pěkný přehled. Usadil jsem se paničce na rameni a zůstal jsem tam. Nechal jsem se nosit po dvoře a slezl jsem až doma na chodbě.
Jinak jsem celé odpoledne spal. Když jsem se probudil, byl jsem nabitý enrgií a začal jsem lítat po baráku. Snažil jsem se trochu prohnat holky, ale ty dneska pořádaly jiný závod, prý která z nich vydrží spát nejdéle, takže mi brzo utekly zase zpátky do pelíšku. Naštěstí se se mnou začala honit panička. Ale chytit jsem se nenechal. Jakmile řekla, že mě vidí, a že mě jde chytit, rychle jsem zaběhnul do tunelu a schoval jsem se jí. Tak mě hledala, ale nenašla. Musela počkat, až zase vylezu, ale jen se za mnou rozeběhla, hned jsem se zase schoval.

9. únor 2010 19:14:28

Dneska byla prima noc. Paničku vzbudilo nějaké bouchání venku, tak se šla podívat z okna, aby zjistila, co se děje. Samozřejmě nezjistila nic. Zato já zjistil, že je vzůru. Hned jsem utíkal za ní, skočil jsem si k ní do postele a nechal jsem se pořádně hladit a drbat. Panička už chtěla zase spát, ale já jí nenechal. Strkal jsem jí hlavou do ruky, dokud mě zase nezačala hladit. Vydrželo mi to asi dvě hodiny:) Takže jsem se pořádně nevyspal a během dne jsem to musel dohánět. Ani jsem venku přiliš nepobyl. Jen po ránu jsem se proběhnul, pak jsem to tam šel omrnout ještě v poledne a víc už jsem tam nešel. Ale samozřejmě jsem celý den nespal. Taky jsem se pořádně popral se lvíčkem, hrál jsem si v tunelu a trochu jsem musel prohnat i paničku. Nevím proč, ale zdála se mi nějaká unavená;)

8. únor 2010 18:45:37

Dneska jsem celé dopoledne pobíhal venku. Sice tam byla zase větší zima naž včera, ale svítilo sluníčko, a to mě tam vylákalo. Prošel jsem si dvorek a zahrádku, chvíli jsem si sednul na boudičku a číhal jsem na kosy, pak jsem si vyskočil na plot, podíval jsem se k sousedům a zase jsem šel zpátky domů. Trochu jsem se zahřál na radiátoru a už jsem zase utíkal ven. Odpoledne jsem si hrál v tunelu. Panička mi ho připojila k boudičce a tím mě vznikla chodba. Tak jsem probíhal sem tam. Pak mi panička odepla zadní stěnu v boudičce a rázem jsem měl tunely dva:) Chvíli jsem v nich probíhal, až mě to unavilo a šel jsem spát. Od té doby už jsem jenom střídal polštářek na gauči, boudičku a misku s jídlem.

7. únor 2010 18:38:33

Ta zima už mě vážně štve. Vždyť já už pomalu začínám být ospalý jako holky. V poledne jsem zalehl do boudičky a spím a spím celé odpoledne. Jenom občas jsem vstal, šel jsem se napapat, a hned jsem zase zalezl zpátky. Dopoledne jsem se byl proběhnout venku. Musel jsem zase zkontrolovat krmítko. Co se lovu týká, tak to je stále stejné, opět nic, ale dneska jsem našel poklad. Pod krmítkem leželo několik kosích pírek. Hned jsem k nim zasedl a začal je přebírat. Jenomže mám hroznou smůlu. Ani jsem si je nestačil pořádné prohlédnout a panička přišla nasypat ptáčkům do krmítka. Když viděla, že něco zkoumám, samozřejmě byla zvědavá a šla se podívat. A tím moje radost skončila. Panička pírka sebrala a vyhodila. Prý bych je určitě snědl a pak by mě bolelo bříško a bylo by mě špatně. No že bych je snědl, to je pravda, ale jak může panička vědět, že by mi bylo zle, když mi ani nedá příležitost to vyzkoušet.

6. únor 2010 19:32:08

Dneska byla venku mlha, ale i přesto se mi tam docela líbilo. Po ránu jsem se vydal na mojí tradiční pochůzku. Pak jsem se šel ukázat domů, aby mi panička zase nedělala ostudu a nechodila mě volat. Hned jsem ale vyrazil nanovo, a tak to chodilo celé dopoledne. Přesně v poledne jsem se vrátil, že budu chvíli odpočívat. Jak jsem šel do boudičky, připletl se mi do cesty tunel, a tak jsem začal probíhat skrz naskrz a chytal jsem kuličky a provázky, které jsou na něm přidělané. Když jsem se vyřádil, dostal jsem hlad. Jenomže v tu chvíli mě napadlo, že i můj lvíček by se potřeboval napapat. Vzal jsem ho do tlamky a odnesl ho k misce s granulkama. Teprve potom jsem šel za paničkou, aby mi dala kapsičku. Nabaštil jsem se a šel jsem spát do boudy. Dneska jsem ale nespal tak dlouho jako jindy. Za chvíli už jsem zase stál u dveří a šel ven. Chvilku jsem se proběhnul, vrátil jsem se domů, vyskočil jsem si na okno a díval jsem se ven. Když už se začalo šeřit, šel jsem zase ke dveřím a zkusil jsem mňouknout na paničku, že bych chtěl ještě ven. Myslel jsem si, že mi zase řekne, že už je pozdě, ale ona kupodivu šla a ještě mě na chvilku pustila. To jsem byl rád. Ani jsem nikam nešel, jen jsem si na dvoře sednul na boudičku a rozhlížel se tam. Během chvilky jsem se šel ukázat paničce, aby viděla, že jsem šikovný, a že mě může ven úplně bez obav pouštět. Teď už jsem uložený v boudičce a odpočívám po mém náročném dnu.

5. únor 2010 18:38:36

Dneska jsem skoro celý den jenom spal. Venku bylo ošklivo. Sluníčko se vůbec neukázalo a byla tam docela zima. Jenom jsem se šel podívat kelem krmítka, a když jsem zjistil, že ani těm kosákům se dneska nechce poletovat venku, šel jsem zase zpátky domů. Chvilku jsem si hrál v tunelu, chvilku jsem se pral se lvíčkem, a pak jsem si zalezl do boudičky a odpočívám. Snad bude zítra lépe a vyrazím na pořádnou výpravu.

4. únor 2010 19:35:01

Včera večer mi panička řekla, abych se připravil, že už půjdeme spát. Tak jsem jí poslechnul, okamžitě jsem se sebral, odešel jsem do ložnice, lehnul jsem si do její postele a čekal jsem na ní. Jenomže jí trvalo nějak moc dlouho, než za mnou dorazila a to jsem nemohl vydržet. Naštěstí páníček už byl v posteli, tak jsem se pořádně pomazlil u něj a odešel jsem. Když šla panička spát, už jsem byl na pochůzce na chodbě. Ani už jsem potom za paničkou do postele nešel. Měla si pospíšit. Než dorazila, páníček mě prohladil dostatečně, takže jsem si pak hajnul do boudičky a spal jsem.
Jinak dneska se nic zvláštního neudálo. Ráno jsem jako každý den obešel okolí, okouknul jsem krmítko, ale venku bylo docela ošklivo, ani sluníčko nesvítilo, tak jsem šel domů a dá se říct, že jsem až na malé přestávky strávil celé odpoledne v mojí boudičce.

3. únor 2010 19:16:02

Většinu dne jsem dneska trávil venku. Svítilo zase sluníčko, tak jsem si ho užíval. Odpoledne jsem se šel zase podívat do krmítka. Jak jsem se chytil větvičky, že se na ní vyhoupnu a vyšplhám nahoru na strom, něco zapraskalo a větvička spadla na zem. Nejdříve mě to docela naštvalo, protože jsem měl tak hezky naplánovoanou cestu a jedna hloupá větev mi to všechno pokazila, ale pak jsem přišel na to, že jsem vlastně získal krásnou větvičku na aportování. Tolik jsem se pro to nadchnul, že jsem nechal krmítko krmítkem, chytil jsem větvičku do tlamky a utíkal jsem s ní za paničkou. Ta měla radost, když viděla, co nesu. To se jí nedivím, protože takhle pěknou velkou větev jsem jí ještě nepřinesl. Hned mi jí hodila po schodech dolů a já pro ní běžel. Dlouho jsme si spolu hráli, až mě to nakonec utahalo. Tak jsem si vlezl do boudičky a po zbytek dne už jsem převážně odpočíval.

2. únor 2010 19:12:36

Včera večer jsem kňoural u dveří, že chci ven, až do půlnoci. Pak jsem ale usoudil, že to asi vážně nemá smysl a vzdal jsem to. Zalezl jsem si do boudičky a myslel jsem, že budu spát. Jenomže za celé odpoledne jsem se vyspal dosyta, takže už se mi nechtělo. Kdybych býval začal zpívat nebo pobíhat po bytě, zase by mi páníci nadávali, tak jsem si vzal lvíčka do tlamky a šel jsem s ním dolů do našeho bytu. Tam jsem si s ním vyskočil na gauč a pořádně jsme se poprali. To panička ráno koukala, jak jsme řádili, že je z leskyma, které ještě večer bylo natažené, úplná koule:) To mě docela utahalo. Vzal jsem tedy lvíčka, odnesl jsem ho k mističce s granulkama, aby se napapal, a já šel spát. Ráno po snídani jsem zase vyrazil ven. Krásně svítilo sluníčko, tak jse si vyhříval kožížek, taky jsem se zašel podívat k sousedům a samozřejmě jsem neustále poočku sledoval krmítko, kdyby náhodou...no zas nic, jako vždy, ach jo. Odpoledne se sluníčko schovalo a začal foukat vítr. Mě už to ale nevadilo. Já už byl taky dávno schovaný doma v boudičce a odpočíval jsem. Před chvílí jsem vstal, napapal jsem se, teď si ještě umyju čumáček a budu pokračovat v odpočinku.

1. únor 2010 19:33:01

Do rána napadal jenom poprašek sněhu, takže jsem ani nemusel čekat, až mi panička odmete chodník, a rovnou jsem vyrazil do terénu. Samozřejmě moje první kroky vedly jako vždy pod budku. Rozhllížel jsem se kolem, ale kosa jsem neviděl ani jednoho. Tak jsem si řekl, že jsou asi všichni schovaní v tom krmítku. Vyskočil jsem na větev a vyšplhal jsem nahoru na strom. Ale zas nikde nikdo. Tak jsem šel zase domů. Vyskočil jsem si do okna a sledoval jsem, co se děje na ulici. Za chvíli šly paničky nakoupit. Tak jsem zůstal sedět v okně a čekal jsem, až se vrátí. Hlavně jsem přemýšlel, jestli mi něco koupí. Hned jak se vrátily, běžel jsem se podívat do tašky. Prozkoumal jsem obsah a našel jsem tam voňavoučký balíček. Hned přímo na chodbě mi ho musela panička vyndat a dát mi ochutnat plátek šunky. Potom jsem se šel ještě na chvíli proběhnout, a pak jsem si zalezl do boudičky a celé odpoledne jsem prospal. Když jsem se probudi, vymyslel jsem si, že chci ven. Křičel jsem na paničku, aby mě pustila. Jenomže už bylo pozdě, tak mě nikdo nepustil. ˇJediné, co mi panička nabídla, že se mnou půjde na ulici, ale budu muset mít kšíry. To se mi ani trochu nechtělo, tak jsem jí utekl. Nechal jsem si to ale projít havou a za chvíli jsem se za ní vrátil. Neochotně jsem si nechal kšíry navléknout a vyrazili jsme. Vůbec se mi tam nelíbilo. Vyšli jsme totiž zrovna ve chvíli, kdy šel někdo okolo nás, a já se ho hrozně bál. Tak mě chvilku panička přemlouvala, hladila a chlácholila, abych se nebál, ale nešlo to. Museli jsme jít domů. Ještě jsme šli spolu na dvorek, tam jsem šel očíhnout krmítko a vrátili jsme se domů. I nadále bych ale hrozně nutně potřeboval jít ven. Takže chodím po bytě, kňučím a mňoukám a čekám, jestli se najde někdo, kdo mě pustí na pořádnou pochůzku po sousedních zahradách bez vodítka a bez doprovodu. Pochybuju ale že se dočkám.

31. leden 2010 19:21:24

Na mojí včerejší zkušenost v lezení na stom jsem nemohl celou noc zapomenout. Stále jsem přemýšlel, jak to udělám, abych vlezl do toho krmítka ve správný čas, aby tam ten kos seděl. Hned ráno po snídani jsem vyrazil ven. Jak jindy oklepávám tlapky, když šlápnu do sněhu, dneska jsem ani nevnímal, že zase do rána napadal nový, a rovnou jsem se rozeběhnul ke stromu. Řekl jsem si, že to musí jít i jiným způsobem, než včera. Procházel jsem pod stromem, a najednou mě napadlo, že kus nad zemí je jedna větvička, která by se dala využít. Stoupnul jsem si na zadní, pořádně jsem se natáhnul a už jsem jí držel. Pak už stačilo jenom trochu zabrat, pořádně se odrazit a byl jsem tam. Strom je naštěstí nízký, takže mi to nedalo moc práce a byl jsem na potřebném místě. Ze všeho nejdřív jsem zase omrknul ten špek a pak jsem se vydal ke krmítku. Ale mám děsnou smůlu, zas uvnitř žádný kos nebyl. Tak jsem skočil na zem, kousek jsem popoběhnul a v tom mi kos zakroužil nad hlavou a rovnou vletěl do krmítka. To mě teda hrozně naštvalo. Dokud jsem tam čekal tak se nic nedělo a jen odejdu, už tam kos seděl. Řekl jsem si, že to nemá cenu a úplně jsem ten lov vzdal. Raději jsem si vyskočil v přízemí na parapet a vyhříval jsem se na sluníčku. Pak jsem šel prohlédnout, co je nového u sousedů, a to mě všechno tak unavilo, že jsem šel domů, lehnul jsem si na gauč a usnul jsem. Když jsem se probudil, šel jsem se podívat z okna ven. To dívání se mě tak unavilo, že jsem opět usínal. Jenom jsem se přesunul z okna do boudičky a spal jsem celé odpoledne.

30. leden 2010 22:50:49

Do rána nám zase napadalo trochu sněhu, tak jsem ho šel s paničkou odmetat. Bylo docela hezky, sluníčko krásně svítilo a já celou dobu seděl na naší boudičce a sledoval jsem paničku, jestli odmetá dobře. Jedním očkem jsem ale pokukoval i po krmítku, aby náhodou mi měco neuniklo. Najednou přiletěl kos. Rozeběhnul jsem se za ním, úplně jsem se pížil ke stromu, jenomže jsem zjistil, že to krmítko je hrozně vysoko, a já na něj nevyskočím. Seděl jsem pod krmítkem, klepal jsem bradičkou, a kosák si klidně zobal, jako by mě neviděl. Když měl dost, zamával křídly a byl pryč. Tak jsem si vyskočil nahoru na popelnici, protože na ní krásně svítilo sluníčko, a vyhříval jsem si kožíšek. Panička už dávno odešla, ale já si dál odpočíval. Najednou přišla panička ven a něco nesla v ruce. Jak kolem prošla, strašně moc mi to zavonělo. Hned jsem skočil dolů a utíkal za ní. Nesla na provázku kůži ze špeku a šla jí přivázat sýrokám na strom. To by tak hrálo. Ti žlutobřichatí opeřinci si budou pochutnávat na takové voňavé dobrůtce a já nic. Běžel jsem za paničkou a skákal jí pu ruce, aby to dala raději mě, než jim. Jenomže mi řekla, že já, který si pochutnávám na šunčičce, bych tohle ani neochutnal. Asi měla pravdu, protože něco tak tlustého bych nejedl, jenomže jsem nemohl přenést přes srdce, že ty ptačí potvory to dostaly a já ne. Jakmile panička odešla, řekl jsem si, že tenhle poklad mmusím utržit pro sebe. Jenomže jak jsem to měl udělat. Kůže visela vysoko, takže ze země jsem na ní nevyskočil. Chvíli jsem obcházel kolem stromu, ale opravdu to nešlo. Jediná možnost byla dostat se na ten strom z plotu. V tom byl ale taky veliký problém. Po plotě chodím běžně, ale jenom do poloviny k pergole a odtamtud na zem. Na druhou polovinu plotu jsem se zatím ještě nikdy nevypravil. Teda jednou jsem tam udělal asi dva kroky, a tak jsem se bál, že jsem se hned otočil a vrátil jsem se zpět. Dneska jsem si ale řekl, že nejsem žádná bábovka, a že to musím zkusit. Vydal jsem se na cestu. Chvíli se mi nohy klepaly, ale pak mi došlo, že je to úplně stejný plot jako ten, po kterém chodívám, a že to musím zvládnout. Došel jsem až k tomu stromu. Je to teda ukrutná vzdálenost - asi 1,5 metru. Byl jsem na sebe pyšný, že jsem to zládnul, ale nastal další problém. Z toho plotu jsem musel nějakým způsobem přelézt na strom. Chvíli jsem se tam motal a přešlapoval, ale pak jsem udělal krok do neznáma a byl jsem na větvi. No to bylo něco. Já jsem poprvé v mém životě vylezl na strom. Motal jsem se tam, zkoušel jestli mě unesou i ty nejtenčí větvičky a kupodivu jsem nespadnul. Dopotácel jsem se až k tomu špeku, ale musím uznat, že ta krásná vůně byla asi tak vše. Že bych ho chtěl ochutnat, to teda ani náhodou. Jenomže jsem zlistil, že na tom stromě nevisí jenom špek, ale i krmítko. Tak jsem se k němu vypravil. Podíval jsem se dovnitř, a je to úplná záhada. Ani jeden kos v něm nebyl. Mezitím už Kikina zjistila, kde jsem, a následovala mě. Jenomže to nějak špatně odhadla a vlezla na jiný strom. Ale poradila si a za chvíli už jsme se motali oba na jedné větvi. Pak jsem slezl zpátky na plot, Kikina šla ještě zkoumat krmítko, jestli náhodou nepřiletěl kos, a šel jsem si domů odpočinout. Nějak se mi to lezení po stromech zalíbilo. Odpoledne mi to nedalo a vypravil jsem se tam znovu. Tentokráte se za mnou vypravila Zuzka. Už jsme tam ale tak dlouho nebyli. Zuzka odešla domů a já si lehnul s Kikinou v přízemí na parapet, protože tam krásně svítilo sluníčko. Teď už půjdu pomalu spát, abych byl ráno brzo svěží a mohl zase vyrazit šplhat po stromech. Třeba tam zítra bude i ten kos:)

Mám i video z mé výpravy, tak pokud budete mít chuť, můžete se podívat.

29. leden 2010 19:42:33

Když jsem se ráno probudil, vyskočil jsem si na okno a myslel jsem si, že si naplánuju trasu, kam dneska vyrazím. To jsem se ale lekl. Všude bylo všechno bílé. I přesto jsem se do toho ale vypravil. Byla to hrůza, pomalu jsem ani nemohl chodit, protože se mi do sněhu zabořily celé nohy a sahal mi až k bříšku. Rychle jsem přeběhnul dvorek a utíkal jsem se schovat pod pergolu. To byly holky rády, že jsem jim prošlápnul pěšinu, hezky pak v mých stopách přišly za mnou. Jenom Zuzka měla problém. Je o něco menší než já, takže se jí do sněhu zabořily nejen nohy, ale i břicho a jak šla, tak se úplně motala. Naštěstí za námi přišla panička a odmetla nám chodník:) Pak už to bylo lepší, holky venku sice tak dlouho jako já nevydržely, ale já jsem si počkal, až bude mít panička hotovo. Pak mi házela sněhové koule, já za nimi běhal po chodníku a honil je, sníh, který zůstal na chodníku jsem ochutnával, a pak jsme s paničkou taky číhali na kosy a sýkorky. Teda ne že by mi je panička chtěla pomáhat lovit, to ne, to jí ještě nenapdlo, ona na ně číhala s foťákem. Já byl rád. Alespoň jsem měl na chvíli klid od focení. Kolem poledne jsem se zase uložil do boudičky a skoro celé odpoledne jsem spal. Ještě jsem se šel asi na pět minut podívat ven, ale už tam byla zima, tak jsem šel zase domů a hrál jsem si nebo jsem se díval z okna.

28. leden 2010 22:05:39

Dneska dopoledne bylo venku po dlouhé době hezky. Svítilo sluníčko, vítr se utišil, mráz už taky nebyl tak veliký jako v minulých dnech, zkrátka ideální podmínky na pořádné provětrání kožíšku. Celé dopoledne jsem byl na dvorku. Protože přišly i holky, pořádně jsme se tam proběhli, a pak jsme se vyhřívali na sluníčku. Kolem poledne už jsem byl docela dost utahaný. Hajnul jsem si doma do boudičky a spal jsem. Odpoledne už jsem ani ven nešel. Sluníčko se schovalo a mě to tam už vůbec nelákalo. Tak jsem si hrál se lvíčkem, trochu jsem prohnal holky, chvíli jsem se pral s paničkou a šel jsem zase odpočívat. Teď už jenom střídám boudičku a polštářek na gauči a čekám, až odbije půlnoc, protože to je pro mě i pro holky hodina H, kdy se probouzíme a začínáme řádit:)

27. leden 2010 22:22:33

Po snídani jsem chtěl vyrazit jako obvykle ven. Stoupnul jsem si ke dveřím a mňouknul jsem na paničku, aby mě šla pustit. Jenomže ona mi řekla, že dneska budu muset počkat, protože je venku 15 pod nulou a to bych tam zmrznul. Chvíli jsem se díval na tu zimu z okna, pak jsem si hrál, ale za chvilku už jsem zase seděl u dveří a křičel jsem, že chci ven. Nikdo mě nepustil. Až v poledne, když svítilo na dvorek sluníčko, mi panička konečně otevřela dveře. Musím uznat, že byla pořádná zima i na tom sluníčko a to už bylo o dost stupňu tepleji. Raději jsem se zase vrátil domů. Po zbytek dne jsem si buď hrál a nebo jsem odpočíval v boudičce. Asi tak v devět večer jsem si řekl, že bych se ještě mohl podívat ven. Chodil jsem za paničkou, mňoukal jsem, lísal jsem se, ale ona stále nechápala, co chci. Nabízela mi papání, chtěla mě hladit...ale pustit mě ven, to jí nenapadlo. Až když jsem začal běhat ke dveřím, tak jí to došlo. Chvíli mě od toho odrazovala, prtože venku fičí pořádný vichr, ale já se nenechal přesvědčit. Tak dlouho jsem skučel u dveří, až přinesla kšíry a svetr a řekla, že tedy půjdeme. Jak jsem viděl kříry, tak jsem utekl. Já chtěl jít jenom tak na volno. Jak panička kšíry uklidila, začal jsem mňoukat u dveří nanovo. Tak šla pro kšíry druhá panička. Od té bych to nečekal, tak jsem nestačil utéct. A když už jsem byl takhle přelstěn, nechal jsem si je tedy navléknout. Pak jsem dostal svetr a vyrazili jsme. Jen panička otevřela dveře, pořádně to na mě fouklo. Ale nevzdal jsem to. Udělal jsem ještě asi dva kroky a už jsem mířil zpátky do dveří. Kdepak, v takovém počasí venku nebudu ani minutu. Panička ještě kousek poodešla a zkoušela mě nalákat, jestli půjdu za ní, ale bylo to zbytečné. Procházka byla u konce. Ale alespoň k něčemu to bylo dobré. Teď mám jistotu, že ven už jít nechci ani za nic a v klidu můžu odpočívat na gauči.

26. leden 2010 19:44:38

Ráno mi paničky odjely pryč a já zůstal doma sám s páníkem. Protože zase přes noc napadal nový sníh, šli jsme ho spolu odmetat. Potom šel páníček domů, ale já zůstal venku. Proběhnul jsem se a šel jsem teky do teploučka. Uložil jsem se do boudičky a odpočíval jsem. Občas jsem se šel podívat z okna, jestli už se mi panička nevací, a když jsem viděl, že nejde, šel jsem zase spinkat. Když jsem byl řádně odpočinutý, vydal jsem se nanovo ven. Konečně po dlouhé době svítilo sluníčko, a tak jsem toho musel využít. Odešel jsem za plot a netrvalo to dlouho a syšel jsem nějaký hlas u nás na dvoře. Trošku jsem nastražil ouška a bylo mi jasné, že je to panička. Hurá. Ani jsem nečekal, až mě zavolá a utíkal jsem za ní. Chtěl jsem být u ní co nejdříve, a tak jsem ani neskočil z plotu dolů a doběhnul jsem za ní po tom plotě, abych se zbytečně nezdržoval. Až když jsme se přivítali, skočil jsem dolů a šel jsem se přivítat i s druhou paničkou. Potom jsem šel zkontrolovat, jestli mi něco přvezly. Byl jsem rád, že na mě nezapomněly a dovezly šunčičku. Ochutnal jsem jí a ještě jsem šel ven, abych si užil to sluníčko, dokud svítí. Když ale přestalo na náš dvorek svítit, hned jsem se běžel schovat do teploučka, protože se pořádně ochladilo.

25. leden 2010 19:13:24

Dopoledne páníci někam odjeli a my museli zase hlídat. Naštěstí to dneska netrvalo moc dlouho. Hned jak se vrátili, šel mi páníček otevřít dveře na dvorek, ale panička na mě volala, abych se proběhnul a přišel jsem se podívat, co nám koupili. Rychle jsem omrknul krmítko, do kterého se dneska zase vrátili kosové, a utíkal jsem domů. Rovnou jsem strčil hlavu do tašky a hledal jsem šunku. Panička mě ale zklamala, prtože prý žádná šunčička dneska není. Pak jsem si ale všimnul krabice, tak jsem jí šel prozkoumat a zjistil jsem, že je v ní schované nové škrabadlo. Pomáhali jsme paničce dát ho dohromady. Jenom mě teda dost naštvala Zuzka, protože si tu práznou krabici zabrala pro sebe a nepustila mě tam. Ale já jí to oplatil. Jak dala panička šrabadlo na místo, hned jsem ho šel vyzkoušet a chránil jsem si ho, aby ne něj Zuzka nevlezla. Potom jsem jí ale taky nechal trochu nabrousit drápky a vyrazili jsme spolu ven na kosa. Obklíčili jsme krmítko a čekali na příležitost. Bohužel, zase to nevyšlo. Odpoledne jsme šli toho kosa zase s paničkou nakmit, a to by bylo, abychom ho jednou nechytli.

24. leden 2010 19:06:56

Já nevím, co se přihodilo, ale dneska jsem za celý den neviděl ani jednoho kosa. Po snídani jsem se tradičně vydal ven, ale nikde nebylo ani jedno ptačí křídlo. Řekl jsem si, že musím být trpělivý a třeba se mi dneska podaří nějakého chytit. Lehnul jsem si pod krmítko a čekal jsem. Už mi pomalu začínalo hrozit, že tam přimrznu, a kos stále nikde. Nakonec jsem to musel vzdát a vrátil jsem se domů. Lehnul jsem si na topení a nabral jsem si do zásoby teploučko, abych zase vydržel chvíli číhat. Po obědě jsem si sednul ke dveřím a křičel jsem, aby mě někdo otevřel, že nutně potřebuju ven. Ale opět jsem tam nebyl nic platný. Chvilku jsem se procházel po dvoře, ale když jsem viděl, že to nemá smysl, šel jsem zase domů. Sednul jsem si v obýváku na topení a díval jsem se z okna. Najednou se před naším domem objevila krááásná kočička. Špatně jsem na ní viděl, tak jsem si stoupnul na zadní a předním tlapkama jsem se plazil po skle, abych se pořádně natáhnul a viděl na ní. Protože jsem byl v prvním patře, výhled nebyl moc dobrý. Pak jsem ale dostal nápad. Rychle jsem seskočil z topení a běžel jsem po schodech dolů. Tam jsem si vyskočil na okno v chodbě a měl jsem číču přímo před očima. Taky si mě všimla a začala se přede mnou natřásat. Jenomže za chvíli projelo po silnici auto, ona se ho lekla a utekla pryč. Během odpoledne jsem se šel ještě několikrát z okna podívat, ale už jsem jí neviděl.

23. leden 2010 19:17:35

Dneska je venku hrozná zima. Musím se přiznat, že už je to i na mě moc a za celý den jsem se tam byl podívat jenom dvakrát. Ráno jsem si neodpustil mojí pravidelnou pochůzku. To jsem vlastně ještě nevěděl, do čehu jdu. Když jsem ale po pěti minutách myslel, že už zmrznu, rychle jsem utíkal zpátky domů. Vyskočil jsem si na topení a díval jsem se z okna - střídavě chvíli na dvorek, chvíli na ulici. Pak jsem si trochu pohrál se lvíčkem, uložil jsem se v kuchyni pod stůl a spal jsem. Když jsem se probudil, zvládnul jsem jenom přejít do boudičky a spal jsem dál. Odpoledne šla panička zase dávat kosovi zobání do krmítka. Když jsem slyšel na chodbě šramot, šel jsem se podívat, co se děje. Nebyl jsem zvědavý jenm, já ale i Zuzka a Kikina. Tak jsem si všichni tři sedli nahoře nad schody a dílvali jsme se dolů, co se děje. Když jsme viděli paničku, že jde ven, šli jsme s ní. Moc dlouho tam nebyla, ale musím uznat, že jsem byl fakt rád, že už zase jdeme domů. Byl jsem tak šťastný, že už jsem zase v teple, že jsem lítal po bytě jak šílený. Honil jsem se s holkama i s paničkou, pral jsem se se lvíčkem, hrál jsem si s provázkem, až jsem se utahal a usnul jsem nanovo. Teď si odpočívám v boudičce a jsem si jistý, že dneska mě na noční procházku nikdo nedostane. I kdyby mě zabalili do peřiny, tak nikam nejdu.

22. leden 2010 19:47:02

Ráno jsem se šel na chvíli proběhnout, ale venku byla hrozná zima, tak jsem se vrátil zase domů do teploučka. Panička odmrazovala lednici, tak jsem jí pomáhal. Chytal jsem kapky v mrazáku a vlastním tělem jsem lednici vytíral. To mě unavilo natolik, že jsem zalehl do boudičky a usnul jsem. Dlouho jsem ale spát nemohl. Musel jsem totiž jít zkontrolovat ven toho kosáka. Dneska jsem toho měl víc než obvykle. Kos tam nebyl jeden, ale rovnou tři a k tomu ještě několik sýkorek. I když bylo venku tolik ptáčků, zase se mi nepodařilo ani jednoho jediného chytit.
Odpoledne jsem se chvíli honil a pral s paničkou. Mám totiž další velký problém. JÁ mám MOJE vlastní škrabadlo, ale Zuzka si ho nějak přivlastňuje, chodí si na něj brousit drápky a hraje si s bambulí. To mě pěkně štve, takže jak jí tam vidím, tak jí běžím vyhnat. Jenomže panička se nějak přidala na Zuzčinu stranu a jak jsem Zuzku vyhnal, panička šla ke škrabadlu a začala si na něm "brousit drápky". To mě tak naštvalo, že jsem se proti ní rozeběhnul a hned jí chytil za ruku a kousnul:) Ale nedala s provokováním pokoj, takže jsme se spolu pěkně prali. Potom jsem si zase vlezl do boudičky a spal jsem. Před chvílí mě panička zavolala, jestli chci jít ven. Vyletěl jsem jako střela, protože jsem se lekl, jestli už mě nevolá na tyčinku:) Nakonec jsem si řekl, že ani taková procházka by nemusela být nejhorší, nechal jsem si nasadit kšíry a obléknout svetr a šli jsme. Byla tam ale pěkná zima, takže jsme to s tím procházením dneska moc nepřeháněli a brzo jsem se vrátili do teploučka. Teď už jsem zase v boudičce a čekám tyčinku.

21. leden 2010 19:28:00

Před malou chvilkou jsem se vrátil z procházky. Ani se mi ven nechtělo, jenomže panička pro mě přišla až do boudičky, vyndala mě ven, dala mi kšíry a svetr a šlo se. Prý abych se trochu utahal a pak v noci spal a ne jako na dnešek. No je pravda, že jsem byl v noci asi trochu hlučnější. Ale co jsem měl dělat. Během včerejšího odpoledne a večera jsem se vyspinakl dostatečně, takže je jasné, že se mi v noci už vůbec nechtělo. A co může dělat kocourek uprostřed noci, když všichni spí? Zabavit se nějak sám - a nejlepší je si pořádně zazpívat, k tomu si trochu zařádit v tunelu, pohrát si s hračkami, které pěkně cinkají a rachotí, k tomu jsem se občas proběhnul po klávesnici a po tiskárně, cestou jsem ze stolu shodil tužky atd. atd. docela se mi to vyplatilo, protože jsem za chvíli probudil holky a ty neváhaly a hned se ke mě přidaly. Jenom páníci zase nějak neměli pochopení. Nejednou na nás panička vystartovala z postele, ale do honičky se nezapojila, zas jenom nadávala a posílala nás spát... No tak holt se mi pomstila tou procházkou na kšírách. Nakonec ale musím přiznat, že se mi venku moooc líbilo. Už jsem tam pár dní nebyl, tak jsem měl zase co prozkoumávat. Na té plechovce před domem bylo tolik nových značek, že jsem se od ní nemohl ani odlepit. Když jsem se ale přece jenom rozeběhnul, šli jsme dneska na druhou stranu než obvykle a opět jsme došli až na konec ulice. Krásně jsem se proběhnul a teď už zase odpočívám v boudičce.

20. leden 2010 19:46:00

Ráno jsem se šel proběhnout, ale venku byla hrozná mlha. Ani jsem neviděl k sousedům na zahrádku, když jsem vyskočil na plot. Nezbývalo mi nic jiného než se tam jít podívat osobně. Jen jsem se tam chvilku procházel, už jsem zase slyšel jak mě panička volá. Raději jsem se jí šel ukázat, aby byl klid. Já jí nechápu. Někde něco bouchlo a ona už si myslí, že někdo z nás někam spadnul. Holky to být nemohly, ty si všechny zabraly radiátor a spaly, takže jsem byl v podezření zase já. Když viděla, že jsem celý, nechala mě, ať jdu zase ven. Jenomže mě už se ani moc nechtělo. A udělal jsem dobře.Panička viděla, že jsme všichni doma, tak zase otevřela okno a shazovala sníh ze střechy. To bylo prima, seděl jsem v okně vedle ní a sledoval jsem jak to lítá na zem. Dokonce mi i kousek sněhu přistál na parapetu, tak jsem ho hned snědl:) Když jsem seděl v okně do ulice, poznal jsem místo, kam chodíme s paničkou na procházku a řekl jsem si, že bychom se tam mohli podívat. Jenomže panička mě zadržela. Prý z prvního patra dolů skákat nebudeme a jestli chci jít ven, dá mi kšíry a můžeme vyrazit dveřmi. No to je jasné, že jsem nechtěl. Chtěl jsem se svobodně proběhnout a ne jít uvázaný na špagátě. Raději jsem se schoval do boudy, aby bylo jasno, že za téhle situace nikam nejdu.
Odpoledne jsem se šel podívat z okna na dvorek a tam jsem viděl, jak se nám po chodníku prochází dva kosové. Kdyby bylo otevřené okno, býval bych tam na ně skočil a určitě bych je už chytil. Jenomže jsem to musel oběhnout po schoddech a než jsem tam došel, byli pryč.

19. leden 2010 19:13:08

Ráno zase padal sníh. Ale protože bylo teplo, na zemi se neudržel. A nudržel se ani na mém kožíšku, takže jsem se na chvilku šel proběhnout a musel jsem utíkat domů, aby mi panička vysušila kožíšek. Nechal jsem se zabalit do ručníku a řádně jsem si to vysoušení a zahřívání vychutnal. Pak jsem vyrazil znovu. Omrknul jsem, co je nového u sousedů a vrátil jsem se zpátky. Přišla za mnou panička, házela mi koule a já je chytal do tlapek. Potom panička něco motala v závěji, žádné koule mi neházela a za chvíli stál na chodníku takový malý bílý sněhový trpaslík. Nejdříve jsem si ho zdálky prohlédnul a moc jsem mu nedůveřoval, ale jak s ním panička trošku zahýbala, rozeběhnul jsem se proti němu, vyskočil jsem na něj ...a urazil mu hlavu:-) Zjistil jsem, že to není žádná hlava, ale sněhová koule. Tak jsem jí tlapkou honil po chodníku, až se úplně rozpadla. To mě docela utahalo, a tak jsem šel domů odpočívat. Odpoledne jsem se zase vypravil ven. Musel jsem jít s paničkou nakrmit mojí budoucí pochoutku - kosíka. Panička šla zase zpátky domů, ale já zůstal venku. Jenom tak jsem se procházel a najednou mě vyděsila ukrutná rána. Ze střechy nám spadl kus ledu. Strašně jsem se leknul, ale jakmile jsem se vzpamatoval, rozeběhnul jsem se, že to půjdu prozkoumat. Ale ani jsem tam nestačil dojít. Panička přiběhla za mnou, chytla mě, odnesla mě domů a řekla mi, že nejdříve musí shodit zbytek, který visí ze střechy, a pak tepve budu moci jít ven. Otevřela okno a násadou od koštěte sníh shazovala. Přitom jsem jí asistoval. Seděl jsem v okně a sledoval jsem jak padá sníh a led dolů. Byly to pořádné kusy a dělaly děsný rachot. Myslím, že v místech kam to padá, se vůbec zdržovat nebudu. Raději už jsem ani ven nešel, vlezl jsem si do boudičky, protože tam žádné lavinové nebezpečí nehrozí, a odpočívám v ní ještě teď.

19. leden 2010 19:13:08

Ráno zase padal sníh. Ale protože bylo teplo, na zemi se neudržel. A nudržel se ani na mém kožíšku, takže jsem se na chvilku šel proběhnout a musel jsem utíkat domů, aby mi panička vysušila kožíšek. Nechal jsem se zabalit do ručníku a řádně jsem si to vysoušení a zahřívání vychutnal. Pak jsem vyrazil znovu. Omrknul jsem, co je nového u sousedů a vrátil jsem se zpátky. Přišla za mnou panička, házela mi koule a já je chytal do tlapek. Potom panička něco motala v závěji, žádné koule mi neházela a za chvíli stál na chodníku takový malý bílý sněhový trpaslík. Nejdříve jsem si ho zdálky prohlédnul a moc jsem mu nedůveřoval, ale jak s ním panička trošku zahýbala, rozeběhnul jsem se proti němu, vyskočil jsem na něj ...a urazil mu hlavu:-) Zjistil jsem, že to není žádná hlava, ale sněhová koule. Tak jsem jí tlapkou honil po chodníku, až se úplně rozpadla. To mě docela utahalo, a tak jsem šel domů odpočívat. Odpoledne jsem se zase vypravil ven. Musel jsem jít s paničkou nakrmit mojí budoucí pochoutku - kosíka. Panička šla zase zpátky domů, ale já zůstal venku. Jenom tak jsem se procházel a najednou mě vyděsila ukrutná rána. Ze střechy nám spadl kus ledu. Strašně jsem se leknul, ale jakmile jsem se vzpamatoval, rozeběhnul jsem se, že to půjdu prozkoumat. Ale ani jsem tam nestačil dojít. Panička přiběhla za mnou, chytla mě, odnesla mě domů a řekla mi, že nejdříve musí shodit zbytek, který visí ze střechy, a pak tepve budu moci jít ven. Otevřela okno a násadou od koštěte sníh shazovala. Přitom jsem jí asistoval. Seděl jsem v okně a sledoval jsem jak padá sníh a led dolů. Byly to pořádné kusy a dělaly děsný rachot. Myslím, že v místech kam to padá, se vůbec zdržovat nebudu. Raději už jsem ani ven nešel, vlezl jsem si do boudičky, protože tam žádné lavinové nebezpečí nehrozí, a odpočívám v ní ještě teď.

18. leden 2010 18:50:57

Dneska jsem se nějak smířil s tím, že je venku sníh. Řekl jsem si, že nemůžu čekat doma za oknem do té doby než roztaje, protože místo aby ubýval, tak stále víc a víc přibývá. Zkrátka jsem se ráno sebral a vyrazil jsem do toho. Moc příjemné to nebylo. Do rána zase připadal nový sníh, tentokráte takový ošklivý mokrý a těžký, takže ani nešel pořádně z tlapek setřepat, ale nenechal jsem se zastavit. Prošel jsem se po dvoře a vyskočil jsem na plot. Za chvíli přišla panička a odmetla mi chodníček. Hrozně se mi zalíbilo, jak paničce lítal sníh od koštěte. Tak jsem na něj číhal. Zuzka nás asi sledovala z okna, a když zjistila, že je to prima zábava, taky přišla. Pořádně jsme se spolu proběhli a pak jsme chytali sněhové koule, které nám panička házela. Potom jsem šel ještě pomáhat páníčkovi, když shazoval sníh z přístřešku. Když páníci i Zuzka odešli zase domů, vypravil jsem se k sousedům. Prošel jsem se u nich po zahrádce a vracel jsem se domů. Jak jsem byl na plotě, uviděl jsem, že skoro na konci plotu sedí sousedovic Micka. Býval bych se za ní rozeběhnul, jenomže to něšlo. Byla totiž na druhé polovině plotu, po které já neumím chodit. Nevím proč, ale mám nacvičenou chůzi do poloviny plotu, tam přejdu na pergolu a z ní skáču dolů. Na druhou stranu od pergoly jsem se ještě nikdy v životě nevypravil. Když jsem tam ale viděl tu krasavici, řekl jsem si, že to zkusím. Ušel jsem sotva metr, ale dál to nešlo. Nohy se mi klepaly a jak jsem viděl před sebou větvičku stromu, kterou bych musel přelézt, raději jsem to vzdal a vrátil jsem se. Mrzelo mi to, protože jsem si před Mickou useknul pořádnou ostudu, asi jsem jí úplně přestal zajímat, protože se sebrala a odkráčela pryč. Když jsem si představil, že to třeba viděl i ten hlolupý kos a bude se mi vysmívat, raději jsem šel domů. Uložil jsem se na křeslo a usnul jsem. Odpoledne jsem se šel ještě na chvíli proběhnout, ale jen po mých trasách, abych se náhodou zase před někým nezesměšnil.

17. leden 2010 21:18:57

Když jsem se ráno vyspal, šel jsem se podívat z okna, abych zjistil, co je venku nového. To jsem se ale lekl. On tam napadal zase ten ošklivý studený sníh. Ach jo, já už jsem si zvyknul na to, že chodím po odmetených cestičkách a jenom tam, kde je to nutné opatrně šlápnu do sněhu, ale jak jen je to trošku možné, tak se mu vyhýbám. Jenomže dneska už bylo zase všechno zasypané. Po snídani jsem se šel přesvědčit na vlastní oči, jestli je ten sníh opravdu všude. Bohužel byl. Zůstal jsem schovaný pod stříškou a vůbec jsem do něj nevlezl. Počkal jsem si na paničku, až přijde a zase mi odmete cestičku. Teprve potom jsem se šel podívat k sousedům. Vrátil jsem se ale zpátky a byl jsem na dvoře s paničkou. Házela mi sněhové koule po tom odmeteném chodníčku a já za nimi lítal a chytal je. Myslel jsem si, že když je všechny pochytám, tak třeba ten sníh ubyde:) ale nepomohlo to. Odpoledne jsem se uložil na polštářek a spal jsem. Vzbudila mě až Zuzka, když začala běhat po bytě. Jak jsem viděl příležitost k honičce, hned jsem se k ní přidal a pořádně jsme se proběhli. K večeru jsem šel s paničkou ještě jednou odmetat, ale už jsem tam s ní celou dobu nevydržel. Raději jsem šel domů, vyskočil jsem si na radiátor a sledoval jí hezky v teploučku z okna.

16. leden 2010 20:41:58

Ráno po snídani jsem šel ven. Podíval jsem se co je nového u sousedů, chvilku jsem si opět bezúspěšně počíhal na kosíka a vrátil jsem se zase domů. Nějak mě to venku dneska nebavilo. Když jsem se vrátil, koukal jsem na Zuzku a připadala mě, že by potřebovala trochu prohnat. Ale ona vůbec nezareagovala a raději ode mě odešla. Tak jsem si došel pro lvíčka, v tlamce jsem si ho odnesl na křeslo do našeho bytu a tam se s ním pral, až jsme z toho oba usnuli. Odpoledne přišli paničky něco dělat do našeho bytu a to mě probudilo. Chvilku jsem je pozoroval a netrvalo to dlouho a přišla i Zuzka. Tentokráte s pořádnou honící náladou. Začali jsme lítat po chodbě, potom po celém domě a já jsem si řekl, že bychom si mohli zahrát na schovávanou. Zalezl jsem mezi kamna a zeď, ani jsem pomalu nedýchal a čekal jsem až se Zuzka objeví, jak na ní skočím. Jenomže ona pořád nešla. Za chvíli už jsem byl nervózní ce se děje a tak jsem z mého úkrytu vylezl. Šel jsem na chodbu a Zuzka nikde, ale v tom jsem zjistil co se děje. Nemohla přijít, protože na mě číhala za závěsem. Protože jsme se konečně našli, tak vypukla pořádná honička. Uhonili jsme se tak, že jsme z toho oba usnuli. Kdyby mě v osm hodin nevzbudila chuť na tyčinku, tak spím určitě ještě teď. Ještě že jsem se probudil, protože kdybych se býval neozval, tak žádná tyčinka nebyla, protože panička na mě zase zapomněla. To nepochopím, jak může na svého kocourka zapomenout.

15. leden 2010 19:36:10

Včera večer jsem byl zase na procházce. Nějak se mi ta noční promenáda na kšírách po ulici zalíbila. Sice se to všera neobešlo jenom tak, protože panička si usmyslela, že mě tam musí vyfotit. Copak jsem na to měl čas a náladu? Já musel všechno prozkoumat a prohlédnout a ne někde stát a pózovat. Když už to vypadalo, že mě panička bude na tom špagátě držet a nikam se nepohneme, tak jsem se jí podíval do foťáku a byl klid.
Ráno jsem se vypravil ven. Raději jsem si to hlídal a za chvilku jsem se přišel ukázat, aby zase panička neměla řeči. Během dopoledne jsem se šel proběhnout několikrát, ale před polednem už jsem byl nějaký ospalý. Lehnul jsem si do boudičky a trochu jsem se prospal. Když jsem se probudil, šli jsme s paničkou na dvorek. Nasypali jsme kosovi do krmítka (jen ať ho mám pěkně vypaseného, ať to stojí za to, až ho chytnu) a pak jsme si s paničkou hráli. Házela mě sníh, já za ním lítal, dokonce jsem ho i ochutnával. Pak mi z hromady sněhu udělala "iglů", tak jsem se tam chodil schovávat, aby mě nanašla. Nevím, jestli mě k tomu okolnosti donutili, ale mě se ten sníh začíná líbit. Za chvíli se k nám přidala i Zuzka a druhá panička, a tak jsme se tam pořádně vyřádili. Jenom panička to kazila zase s tím jejím foťákem. Museli jsme jí pózovat abychom prý měli nějakou fotku ve sněhu. Nevím na co. Vždyť je to jedno jestli mě vyfotí na gauči nebo v závěji, pokaždé jsem na té fotce já. Tak jsme se venku rozdováděli, že jsme po návratu domů ještě pokračovali v dovádění v našem bytě. Ale za chvíli nás to utahalo a usnuli jsme. Když jsem se vyspinakl, šel jsem se nabaštit. Teď odpočívám v boudičce a čekám na tyčinku. Až jí sním, tak půjdu rychle spinkat, abych zase nabral síly na noční procházku.

14. leden 2010 18:24:22

Včera večer jsem nějak nevěděl, čeho se chytit. Holky jsem nemohl prohánět protože spaly, a na moje dorážení téměř neragovaly. Pak ale přišla panička s nápadem, jestli nechci jít na procházku. Tak jsem si řekl, že by to nemuselo být nejhorší. Bylo už skoro jedenáct hodin a musím se přiznat, že takhle pozdě večer jsem venku ještě nikdy nebyl. Nechal jsem si navléknout kšíry a šli jsme. Hrooozně moc se mi tam líbilo. Došel jsem až na konec naší ulice, takhle daleko jsem ještě nikdy nedošel. Tam je na hromadě nahrnutý sníh. Stoupnul jsem si k němu, předníma tlapkama jsem se opřel o ten sníh a rozhlížel jsem se do dálky. To se mi hrozně líbilo. Je odtamtud vidět až na silnici, tak jsem si mohl z bezpečné vzálenosti prohlížet všechna ta světýlka na autech. Když jsem se pokochal, vydal jsem se na zpáteční cestu. Došlo mi, že jsme dál než obvykle, a tak jsem pospíchal zpátky domů. Táhnul jsem ne špagátě paničku za sebou až do mě důvěrně známých míst. Když jsem konečně došel k té vrčivé plechovce, zabočil jsem k baráku. Panička zůstala stát na cestě a tahala mě odtamdut, že tam nemám chodit. Tak jsem se na ní otočil a důrazně na ní mňouknul, že už jsme byli dost daleko, a že chci domů. Jenomže panička mě vzala do náruče a ještě a někam mě nesla. Najednou mě postavila na chodníček a už jsem stál u dveří. Páni, to byla ostuda, já si ty plechovky nějak popletl a místo domů jsem chtěl jít k sousedům. Jak panička odemkla a viděl jsem, že je doma vše při starém, otočil jsem se ve dveřích a chtěl jsem jít ještě ven. Ale panička už mě vzala domů a zavřela, že prý už jsme tam byli dost dlouho. No zas tak moc mě to nevadilo, ale dneska bychom mohli jít zase, to by bylo fajn. Myslím, že po dnešku bych si to i zasloužil. Byl jsem totiž celý den moooc hodný. Ráno šla panička se mnou na dvorek, abych se prý zas někde nezapomněl. Já?! :-) Chvilkku si tam se mnou hrála, a pak jsem úplně dobrovolně šel domů. Během dopoledne jsem nějak ani neměl potřebu vycházet. Až odpoledne jsem vyrazil. Konečně bez paničky. Ale aby byl klid, tak jsem se každou chvíli přišel ukázat a jakmile jsem si proběhnul vše, co jsem potřeboval, vrátil jsem se dobrovolně domů. Teď už odpočívám v boudičce a čekám na večerní procházku.

13. leden 2010 20:36:52

Včera během odpoledne a večera jsem si můj průšvih docela vyžehlil. Do rána bylo vše zapomenuto a já mohl zase v klidu vyrazit ven. Jen jsem vylezl ze dveří, už jsem viděl toho kosáka, jak zase sedí uprostřed krmítka a cpe se. Chvilku jsem ho pozoroval a pak si všimnul i on mě. Jenomže místo aby ze mě dostal strach a s respektem opustil náš dvorek, normálka mě začal provokovat. Prosvištěl mi sotva pár centimetrů nad hlavou a usadil se na plotě. Jen jsem se přikrčil jako že na něj zaútočím, prosvištěl mi nad hlavou znovu a sednul si na strom. To mě tak ukrutně rozčílilo, že jsem se za ním rozeběhnul. Až když jsem doběhnul doprostřed zahrádky, uvědomil jsem si, že stojím uprostřed sněhu. Chtěl jsem si otřepat tlapku, ale ono to nešlo. Celé nohy až po břicho jsem měl ve sněhu. Hned jsem se brodil ven, abych se z té hrůzy dostal a nemusel tam čekat až do jara než ten sníh roztaje. Kdybych alespoň toho kosáka chytil, ale kdepak. Seděl na stromě a ještě se mi posmíval. Raději jsem se sebral a utekl jsem za plot, aby mě neviděl. Jenomže v tu chvíli opět panička vymyslela, že už jsem pryč nějak dlouho, a že bych se měl přijít ukázat. Párkrát mě zavolala, ale nešel jsem. Ještě by se mi ten kos smál, že jsem mazánek, který hned na zavolání běží domů. A to já teda nejsem, takže jsem vůbec nereagoval. Opět na mě zapůsobilo až to, když panička zazvonila a domovní zvonek. Až do odpoledne jsem byl hodný. No já většinou spal, a přitom se moc zlobit nedá. Ale odpoledne jsem si opět vzpomněl, že chci ven. Panička mi kladla na srdce, že se mám proběhnout a za chvíli se přijít ukázat. Jenomže...nebyl bych to já, abych se někde nezdržel. Panička řvala zas jak na lesy, ale já byl schovaný za plotem a chechtal jsem se jí, jak se rozčiluje. Nakonec mě opět dostal ten domovní zvonek. Mám smůlu, že jsem zvědavý a pokaždé paničce naletím, protože si myslím, že k nám někdo jde. Kdybych býval věděl, že mě čeká zas dlouhý paniččin monolog, tak bych se býval nevracel. Asi jsem jí dneska už opravdu pořádně naštval, protože se mnou potom dokonce přestala mluvit. Buď se tím proslovem tak vyčerpala, že už nebyla schopná, nebo bylo opravdu zle. Raději jsem se schoval do boudy a spal jsem. Za chvíli už se mnou panička zase mluvila, dokonce i tyčinku mi večer dala, ale taky jsem si všimnul, že má u dveří připravené moje kšíry...aj aj aj....

12. leden 2010 19:37:07

Včera večer jsem se málem stal televizní hvězdou. Dávali totiž hrozně zajímavý pořad. Nejdříve tam bylo hejno ptáků a pak tam běhaly a bečely ovce. Dělalo to se mnou úplné divy. Skoro jsem rozbil obrazovku a vletěl tam na ně. Jenomže pak k nim přiběhnul pes, zaštěkal a z toho jsem měl docela respekt. Raději jsem se trochu uklidnil, lehnul jsem si pod televizi na zem a sledoval jsem to už jenom z povzdálí.
Dneska mám pěkný průšvih. Už to začalo hned po ránu, rozhodnul jsem se, že se nebudu zdržovat nějakou snídaní a hned jsem si vymňoukal, aby mě panička pustila ven. Jenomže jsem se trošku zdržel u sousedů. Pokaždé se proběhnu, a tak do půl hodiny se přijdu ukázat domů, aby páníci věděli, že jsem se jim neztratil, a pak se zase klidně běžím ven. Ale dneska se mi nechtělo. Panička mě musela jít zavolat, abych se jí ukázal. Hned jsem přiběhnul. Panička mě pochválila, ale pak mi začala promlouvat do duše, že už měla starost a abych koukal příště přijít včas a podobné nesmysly. Děsná nuda, takže jsem vše jedním uchem poslouchal a druhým to pouštěl ven. Když panička přestala kázat svá moudra, šel jsem si odpočinout a za chvíli už jsem zas mňoukal u dveří, že chci ven. Tak mě šla pustit, zase mi opakovala, abych se přišel ukázat, ale já si myslel své a vyrazil jsem. Opět jsem se tam trochu zapomněl a už jsem slyšel jak mě panička volá. Ale dělal jsem, že neslyším. Chvíli volala z okna, pak šla na balkon, potom šla dolu mezi dveře na dvorek, za chvíli už ječela na druhé straně dvora až u plotu, ale já neragoval. Dokonce mě chtěla nalákat na ulici, protože odemkla a několikrát bouchla dveřmi, ale já něšel. Nebyl jsem zvědavý na její kázání. Až když zazvonila na zvonek, začal ve mě hlodat červík, jestli náhodou k nám někdo nejde a šel jsem to zjistit. Jenomže panička už stála u plotu hned mě čapla a pořádně jsem to schytal. Viděl jsem na ní, že je fakt zle, tak jsem jak beránek odpochodoval domů, způsobně jsem se napapal a odstěhoval jsem se do našeho bytu a tam usnul. Celé odpoledne jsem byl tím nejvzornějším kocourkem pod sluncem. Netroufnul jsem si ani ceknout o tom, že bych se chtěl mrknout ven. Ale když šla odpoledne panička na dvorek, opatrně jsem se k ní přidal. Kupodivu neměla žádné řeči, a tak jsme tam spolu chvilku byli. Abych si to trochu vyžehlil, tak jsem se nechal vyfotit u sněhu a pak jsem s ní zase šel domů. Raději už jí neprovokuju, protože mám strach, že by mohla splnit to, čím mi vyhrožovala. Řekla mi totiž, že jestli budu takový ošklivý kocourek, tak budu chodit ven jedině na kšírách. A to bych teda fakt nechtěl.

11. leden 2010 19:27:26

Ráno jsem šel zase s paničkou odmetat sníh. Jak jsme vylezli na dvorek, hned jsem si všimnul, že v krmítku sedí opět ten kos. Byl bych ho býval šel chytit, jenomže chodník ještě nebyl odmetený a kdo by do toho sněhu šlapal, když tak zebe. Usadil jsem se pod stříškou a čekal jsem. Kos se tam chvíli natřásal, ale když viděl, že panička už odmetla kus chodníku a já bych se na něj mohl vypravit, dostal strach a uletěl. Potom jsem změnil taktiku. Místo abych byl naštvaný, že ho panička jde zase krmit, šel jsem s ní. Přišel jsem totiž na to, že to bude výhodné dokonce dvojnásob. Za prvé bude kosák pořádně vykrmený a až ho chytnu, bude to stát za to a za druhé když uvidí, že ho krmím, bude si myslet, že jsem jeho kamarád a půjde si se mnou trochu "popovídat". Uvidíme zítra. Dneska už jsem bohužel neměl možnost to vyzkoušet. Dopoledne u nás někdo zazvonil. Raději jsem se nešel podívat, kdo to je, aby mě třeba nechtěl ukradnout, a tak jsem čekal venku, ale hned jak za ním zaklaply dveře, šel jsem to očíhnout. Na chodbě ležela velikánská krabice, tak jsem se dal do zkoumání. Jenomže jsem se u ní nemohl moc zdržovat a musel jsem utíkat nahoru. Páníci byli na chodbě a posouvali skříně a u toho jsem nemohl chybět. Když bylo vše přestěhováno, dal jsem se do podrobnějšího zkoumání. Musel jsem vyskočit na sříně, abych zjistil, jestli je z nich stejný rozhled i když stojí o kus dál, a pak mě taky hrozně zaujal stočený koberec. Hned jsem si do něj vlezl, chvilku jsem tam ležel, pak jsem vyběhnul druhou stranou a zjistil jsem, že v něm můžu probíhat jako v tunelu. Po obědě mě ale humor přešel, protože opět někdo zazvonil. Ještě předtím jsem zjistil, že v té krabici je schovaný nový bojler, a ten teď řijel úplně cizí pán vyměnit za ten starý kapající. Většinou mi cizí lidé zas až tak moc nevadí, ale když jsem viděl, jak si tenhle pán nese tu spoustu nářadí, nějak jsem z něj dostal strach a uháněl jsem se schovat. Zaběhnul jsem do našeho bytu a tam si vlezl pod postel. Potkal jsem se tam s Kikinou. Tak jsme tam leželi vedle sebe, klepali jsme se strachy a čekali jsme, až bude hotovo a budeme moci zase vylézt. Když ten pán odjel, šli jsme se na chvilku proběhnout ven, ale byli jsme z toho tak vyčerpaní, že jsme se raději vrátili, já jsem si vlezl do boudičky a teď pořádně odpočívám.

10. leden 2010 20:26:44

Ráno jsem vyrazil ven. Šli jsme teda společně se Zuzkou. Po cestě ke dveřím nám panička kladla na srdce, abychom se nezapomněli přijít ukázat. Když jsem viděl Zuzku, že jde domů, tak já jsem nešel. To jsem, ale neměl dělat. Za chvíli už panička přišla a zase mi dělala ostudu, protože mě volala, kde jsem. No kdebych asi tak byl. Byl jsem schovaný pod pergolou, aby na mě nepadal sníh. Tak jsem teda šel k ní, aby viděla, že jsem se neztratil, ale hned jsem jí utekl a šel jsem rovnou až k sousedům. Tam jsem se probrodil zahradou a vrátil jsem se jak sněhulák. Taky mi panička hned zabalila do mého ručníku a musela mi vysušit kožíšek a pořádně mě zahřát. Chvilku jsem byl doma, protože druhá panička zrovna vařila a vypadalo to, že se co nevidět začnou rozdávat odměny. Zuzka totiž pomáhala. Když bylo masíčko spapáno, šel jsem zase ven. Mezitím už mi panička odmetla chodník a já už se mohl suchou nohou procházet po celém dvoře. Tak jsem toho taky využil. Když měla panička odmeteno, tak šla ještě doplnit zásoby kosovi do krmítka. Netrvalo to dlouho a přiletěl. Obcházel jsem kolem a neustále ho pozoroval. A on jenom jedl a jedl. Úplně mu bylo jedno, že si na něj šelma brousí zuby. Klidně se najedl a odletěl. V tom někdo u nás zazvonil a Míša jako střela vyběhla ven. Letěla na plot a tam se usadila. Kosík se vrátil do krmítka. Zuzka ho pozorovala z okna v kuchyni a já to jistil pod krmítkem. Takhle pěkně jsme ho obklíčili a stejně nám uletěl. To už jsem to teda zabalil, protože další neúspěch už bych dneska asi neunesl. Zalezl jsem si do boudy a trávím v ní celé odpoledne a celý večer.

9. leden 2010 22:32:54

Ráno už jsem to nemohl doma vydržet, a i když padal sníh, vyrazil jsem ven. Rychle jsem se přebrodil po ještě neodmeteném chodníčku, vyskočil jsem na plot a šel jsem se podívat k sousedům. Mají tam ale taky tolik sněhu, tak mě to tam dlouho nebavilo. Když jsem se vrátil zpátky na dvorek, schoval jsem se pod stříšku a chvilku jsem tam seděl. Vtom se mi začalo chtít kakat. Jenomže kam jsem měl jít. Samozřejmě, že jsem mohl zaběhnout domů na náš záchůdek, ale to jsem zamítl. Přece nejsem taková bábovka abych kůli tomu chodil domů. Tak jsem se dal do hledání místečka. Na zahrádce to nešlo, tam je tolik sněhu, ža by tam úplně zapadnul, takže jedinou možností byl chodník. Ten panička večer odmetla a bylo na něm jenom těch pár centimetrů, co napadlo v noci. Začal jsem hrabat díru, ale nebylo to to pravé. Než se mi podařilo najít správné místečko, vyhrabal jsem díry po celém chodníku. Vypadalo to, jako by tam nadělal krtek krtiny:) Ranní procházka mi docela vystačila, takže už jsem celý den ven nešel. Zato večer. Panička se vypravila zase odmetat a já šel s ní. Bylo to fajn. Už nepadal sníh a hlavně už byla tma. Připadal jsem si jak hrdina. Lítal jsem po dvorku jako blázen. Když bylo na dvoře hotovo, šla panička odmetat ještě na ulici. Přinesla si kšíry a myslela si, že tam půjdu s ní. To určitě nechám se uvázat na špagát, když jsem měl možnost až do té doby běhat venku. Jak jsem viděl, že se panička ke mě blíží a v ruce drží kšíry, rychle jsem utekl domů a schoval jsem se do boudy.

8. leden 2010 19:19:43

Dneska se od rána sype sníh. To je hrůza, jak moc to zebe do tlapek. Ven jsem šel jenom s paničkou, když šla odmetat. Došel jsem ale ke dveřím, jenom tak zběžně jsem to tam omrknul a rychle jsem utíkal do teploučka. Vyskočil jsem si na chodbě na radiátor a počkal jsem tam na paničku až bude mít hotovo. Odpoledne mě napadlo, že bych se mohl jít podívat ven, jestli už tam třeba není lépe. Mňoukal jsem u dveří, ale panička mě přemlouvala, abych tam nechtěl, že je tam zima. Nedal jsem si říct. Křičel jsem tak dlouho, dokud se panička neoblékla a nešla zase odmetat. Šel jsem s ní, podíval jsem se na to ze dveří, asi půl minuty jsem poseděl schovaný pod stříškou a utíkal jsem domů do tepla. Paničku jsem tam nechal. Když tam chce být, tak ať si to tam užije. Po zbytek dne už jsem ven nevročil. Raději si hraju se lvíčkem nebo pozoruju ten sníh z okna a úplně nejlépe mi je, když jsem hezky schovaný v boudičce a odpočívám.

7. leden 2010 20:54:56

Celé dopoledne jsem pobíhal venku. Samozřejmě že ne v jenom kuse. Vždycky jsem se chvilku proběhnul, vrátil jsem se domů, zahřál jsem se na topení, přitom jsem si z okna promyslel trasu další cesty a pak jsem vyrazil. Kolem poledne jsem si udělal další přestávku, jenomže páníci mi zavřeli dveře s tím, že pojedou pryč a my budemem muset zase hlídat. Začal jsem pořádně nahlas protestovat, ale nebylo mi to nic platné. Nervózně jsem přešlapoval u dveří, protože skrz okno sluníčko tak krásně hřálo a domáhal jsem se svého práva volně se pohybovat. Stejně se nikdo nesmiloval a ven mě nepustil. Vím, že je to nedůstojné, ale opět jsem se nechal ukecat. Panička mi slíbila, že přivezou šunčičku, tak abych to chvíli vydržel, že se brzo vrátí. No jak jsem slyšel o šunce, neodolal jsem, a jak se říká že moudřejší ustoupí, svůj boj jsem vzdal a uložil jsem se v chodbě na deku na okno, abych mohl páníky řádně vyprovodit. Trochu jsem se tam prospal a za chvíli už se páníci vraceli. Hned jsem šel na kontrolu tašek a opravdu jedna krásně voněla. Dostal jsem ochutnávku a byl jsem spokojený. Ještě jsem se šel na chvilinku podívat ven, ale už tam byla veliká zima, a tak jsem se raději uložil do boudičky. K večeru jsem si vzpomněl, jak jsme byli včera na procházce, a že to bylo docela fajn, tak že bychom mohli jít dneska zase. Šel jsem za paničkou, lísal jsem se a ona mi začala nabízet jídlo. To jsem teda nechtěl. Tak si myslela, že se chci jenom tak pomazlit, ale to já taky nechtěl. Až třetí pokus se vydařil. Konečně přinesla panička vodítko. Bylo to prima zase jsme se hezky prošli na ulici, ale taky jsme tam pořádně promrzli. Hned jsem si šel hajnout do boudičky. Vzal jsem si s sebou lvíčka, abych mu mohl vyprávět, jaké to venku bylo, pak jsem ho pořádně umyl a za chvilku už jsme oba spali. Vzbudil jsem se až na tyčinku. Rychle jsem jí snědl, přestěhoval jsem se na polštářek na gauč a pokračuju v odpočívání.

6. leden 2010 21:33:23

Konečně dneska paničku taky napadlo, že by nám mohla pomáhat sundat všechny ty korálky a řetězy ze stromečku. Jen si k němu stoupla a trošku zahýbala s větvičkou, už jsme byli u ní. Hlavně já jsem si řekl, že jí musím ukázat, jak má za ty korálky správně tahat, aby se uvolnily. Radil jsem jí dobře - aby taky ne, za těch čtrnáct dnů už mám nějaké zkušenosti - a za chvilku měla kus korálků na zemi. Tak jsem jí je hned sebral. Jenomže holky je chtěly taky. Ještěže panička sundala další a další. Jinak bychom se o ně určitě poprali. Když byl stromek odstrojený, páníček ho odnesl ven. Chvilku jsem si prohlížel obývák a docela mi bylo líto, že si nebudu mít s čím hrát. Pak jsem ale zjistil, že to tak špatné není, protože se tam uvolnilo místo a já se budu moci alespoň pořádně proběhnout. Hned jsem to vyzkoušel. Odpoledne jsem se šel na chvilku podívat ven. Jenomže tam byla zima, kos asi zrovna někde odpočíval s plným břichem, tak mě to tam moc nebavilo. Vrátil jsem se zpátky zrovna ve chvíli, kdy paničky někam odcházely. Řádně jsem pomohl paničce zavázat šňůrky u bot a pak jsem si vyskočil na okno a sledoval je, kam jdou. Když mi zmizely z dohledu, hajnul jsem si tam na deku a usnul jsem. Dlouho jsem tam neležel a paničky byly zpět. Nejdříve jsem musel pomoci paničce rozvázat zase ty šňůrky u bot, pak jsem jí pomohl sundat šálu a nakonce jsem jí chtěl trochu zkrátit pásek u bundy, ale to se jí nějak nezdálo. I když jsem měl spoustu práce, stále směřoval můj zrak na tašku, ze které se linula krásná vůně. Šel jsem jí omrknout a našel jsem v ní balíček se šunkou. Jenomže panička tašku vzala a chtěla jí odnést domů. To jsem nemohl vydržet. Začal jsem mňoukat, stoupnul jsem si na zadní, natahoval jsem se na paničku a dokonce jsem i poprosil. Nakonec panička musela balíček rozbalit, vyndat mi plátek šunčičky, já ho hned na chodbě zblajznul a teprve pak jsem šli nahoru.
K večeru jsem se začal nudit. Nosil jsem paničce lvíčka, aby mi ho házela. Ale lvíček byl za chvíli utahaný, tak jsem ho odnesl do boudičky, uložil jsem ho tam, aby spal a šel jsem si hledat jinou zábavu. Panička mi řekla, jestli nechci jít ven. Nejdřív jsem se nějak nemohl rozmyslet, ale pak jsem si řekl, že bych se na ulici docela podívat šel. Nechal jsem si obléknout kšíry a vyrazili jsme. Docela jsem se hezky prošel. Vrátil jsem se utahaný jako kotě. Hned jsem si vlezl do boudičky k mému lvíčkovi a hezky jsme tam spoulu odpočívali.

5. leden 2010 18:57:15

Ráno po snídani jsem vyrazil ven, abych zkontroloval toho kosa. Chvilku jsem na něj číhal, ale byla tam děsná zima, tak jsem ho nechal ať si tam mrzne a šel jsem do teploučka. Trochu jsem se porozhlédnul po bytě a sháněl jsem, co bych tak mohl dělat. Holky ležely v pelíškách nebo na topení, ale mě se spát nechtělo. A v tom mě padnul do oka stromek. Sednul jsem si proti němu, pořádně jsem si ho prohlédnul, a pak jsem si řekl, že ho zase trochu upravím. Chytil jsem řetěz, trochu jsem zatáhnul a už jsem ho měl do poloviny na zemi. Pak jsem si sundal i korálky a hezky jsem si s nimi hrál. Dokonce i Zuzku to probudilo a přišla mi pomáhat.
Odpoledne jsem si vzal do tlamky lvíčka a odnesl jsem ho dolu do našeho bytu. Chvíli jsem se s ním pral na křesle a pak jsme usnuli. Za chvíli přišla panička a protože nás vyrušila z našeho odpočinku, tak jsem jí taky trochu zepral. Asi se mě za to chtěla pomstít, protože se sebrala a šla nasypat tomu kosákovi něco k snědku do krmítka. Z taktických důvodů jsem šel s ní. Napadlo mě totiž, že když třeba ten kos uvidí, že mu nesu jídlo, nebude se mi bát a já ho snadněji chytím. No uvidíme zítra.
Venku byla zima, tak jsem šel hned s paničkou zase domů. Ale neměl jsem to dělat. Ona totiž cestou vyndala váhu, chytla Zuzku a zvážila jí. Jak jsem to viděl, utíkal jsem se schovat do boudy. Jenomže to netrvalo dlouho a panička si pro mě taky přišla. Moc se mi nechtělo, ale nakonec jsem se zvážit nechal, ať je klid. Ještě jsem si počkal, abych se trochu pobavil jak panička zápasí s Kikinou a s Míšou, aby je taky zvážila, a šel jsem zase spát do boudy.

4. leden 2010 19:35:48

Protože jsem šel včera večer včas spinkat, měj jsem ráno brzo vyspáno. Asi bylo opravdu docela brzo, protože všude kolem byla černočerná tma, ale já se tmy nebojím. Hned jsem se dal do zpěvu. Asi budu muset trénovat ještě častěji, aby se i páníčkové trochu přiučili. Zatím totiž kromě známého pssssst nejsou schopni vydat ani hlásku. Ale zjistil jsem, že když zpívám dlouho a k tomu se procházím po klávesnici a poklepávám si šlapáním na písmenka do rytmu, začíná se pomalu panička chytat. Sice jí zpěv nejde, ale bude-li trénovat, něco by z toho mohlo být, protože čím déle jí to učím, tím více ječí:)
Ráno jsem šel zase s paničkou odmetat sníh. Dneska jsem jí ale nepomáhal jako jindy. Vůbec jsem na to totiž neměl čas. V krmítku se zase cpal ten kosík. Přikrčil jsem se k zemi a nespustil jsem z něj oči. Jenomže kosík si sebral kus dobrůtky do zobáku a uletěl k sousedům na strom. Vydal jsem se za ním, ale daleko jsem se nedostal. Vyskočil jsem na plot a zjistil jsem, že sice vysko jsem dost, ale ten strom je jaksi daleko. Oni ho mají totiž na druhé straně dvora a opravdu jsem si netroufnul skočit nějakých deset metrů. Tak jsem si alespoň sednul u sousedů na králíkárnu, abych měl toho kosa stále pod dohledem. Když mě to omrzelo, šel jsem se zahřát domů. Nejlépe se jeden zahřeje pohybem, tak jsem trochu prohnal holky:) Pak jsem si vlezl do boudičky a usnul jsem. Odpoledne jsem se probudil a chtěl jsem jít zase ven. Panička mě přemlouvala, že je tam zima, abych už byl doma a nechal to na zítřek, ale když zjistila, že je to úplně zbytečné, že si stejně nedám pokoj a budu mňoukat u dveří, šla mi otevřít. Ještě mi řekla, abych se přišel brzo ukázat, otočila se a šla domů. Sotva udělala dva kroky, předběhnul jsem jí a utíkal jsem domů. No co, chtěla abych se brzo vrátil, tak už jsem šel zpět:) Jenomže mezitím šla druhá panička do schránky a já si zase vymyslel, že bych se teda chtěl jít podívat na ulici. Panička mi hned aktivně přinesla kšíry, ale ty já nechtěl, já chtěl jít jenom tak. Nakonec mě panička vzala do náruče, oteřvela dveře, já jsem se rozhlédnul, co je na ulici nového a šli jsme zase zpátky domů. Tím jsem byl naprosto spokojený. Delší pobyt venku jsem nepotřeboval. V klidu jsem se uložil v boudičce a hezky jsem si odpočíval.
Jinak jsem dneska taky pěkně trpěl. Hned po ránu panička přišla a přinesla odčervovací prášek. Jak jsem ho viděl, chtěl jsem zdrhnout, ale bohužel jsem to nestihnul. Než jsem se nadál, nacpala mi ho panička do krku. Pěkně mě naštvala, ale za chvíli už jsem ani nevěděl, že se něco dělo.

3. leden 2010 18:46:06

Dneská ráno jsem opět nacvičoval svoje árie. Pobíhal jsem po bytě a prozpěvoval si. Mám ze sebe radost, protože si myslím že mi to docela jde, ale moje panička si asi myslí něco jiného. Protože místo chvály jsem poslouchal jenom nech toho a jdi spinkat. Nevím proč bych chodil spinkat, když bylo ráno. Přece v šest hodin už se může vstávat, né. Ale zase na jednu stranu jsem měl na ty moje zpěvy klídek a v tom tichu se to hezky rozléhalo. Když jsem se konečně dočkal a páníci vstali, šel jsem ven. Ten sníh je ale tak strašně studený. Ale řekl jsem si, že nejsem žádná bačkora a musím to vydržet. Proběhl jsem dvoreček i k sousedům jsem zaběhl a hurá domů do teploučka. Potom šla panička zametat sníh. Chvilku jsem jí pomáhal, ale dlouho jsem tam nevydržel. Já už měl svoji pochůzku za sebou a tak jsem si řekl, že půjdu domů. Na chodbě jsem se potkal se Zuzkou. A začala honička. Lítali jsme jako blázni. Ona totiž jediná Zuzka je správná holka. Ta je fakt pro každou volovinu. A moc si spolu rozumíme, jsme totiž stejní. Ono se přece říká, že jablko nepadá daleko od stromu. A Zuzka je přece moje matka. Takže je jasný, že jsem celý po ní. V poledne jsme doběhli za páníkama, akorát obědvali, takže jsme dostali každý masíčko, nabaštili jsme se a šli odpočívat. Jenomže já nemohl usnout, prostě pořád jsem měl v hlavě že musím ven. Tak jsem šel za paničkama abych jim to řekl a otevřely mi dveře. Jenomže ony nemohly pochopit co chci, protože je u mě normálně zvykem, že odpoledne nastane siesta a já spím. Už se dohadovaly jestli prý mi něco není, že to takhle není normální. Až najednou jim to došlo, že chci ven. Tam je na stromě pověšené krmítko pro ptáčky a v něm byl ráno kos. A ten mi nedal spát. Vyběhnul jsem na dvoreček. Vlezl jsem si pod stříšku, tam totiž nepadá sníh, přikrčil jsem se a už jsem ho viděl. Zrovna si pochutnával na nějaké dobrůtce a já si v duchu říkal. Jen se nabašti a já tě potom chytím. Jenomže on je nějaký mazaný, nabaštil se, zamával mi křídly a uletěl. Ale neboj, já si na tebe počíhám zítra a to už mi teda neuletíš. Tak jsem šel domů, lehl si na topení abych se zahřál a začal jsem usínat. V tom se panička asi zbláznila a povídá mi abych s ní šel ven, že jde zametat sníh. Tak jsem teda šel, ale úplně vyřízenej jsem došel až na verandu, tam jsem se otočil a šel domů. Nabumbal jsem se a zalezl do boudičky. Než se panička vrátila už jsem spal jak nemluvně. Jen jak dopíšu deníček jdu pokračovat.

2. leden 2010 18:30:50

Dneska ráno jsem zase trénoval zpěvy. No já myslel, že ráno, ale panička mi řekla, že prý byly asi tři hodiny. Možné to je, ale já už měl vyspáno. Když se mi zdálo, že páníci nějak nechtějí vstávat, tak jsem skočil na paničku a chtěl jsem jí probudit, ale nešlo to. Tak jsem jí kousnul a bylo. A zase nic, nechal jsem jí chvilku a šel jsem na to znovu. Zase jsem jí kousnul a to už jsem dostal vynadáno a abych prý koukal mazat spát. No nevím proč, vždyť už bylo půl šesté. Tak to už mohla klidně vyskočit, dát mi snídani a já mohl utíkat ven. Tak jsem vyskočil na stůl a chtěl jsem si pohrát s myškou od počítače. Ale za nic nasvětě se mi nedařilo jí shodit dolů, asi se zachytila ocáskem. Tak jsem si řekl, že bych ho mohl ukousnout a pak už by to mohlo být dobré. Jenomže to teda paničku probudilo a hned jsem to schytal. Raději jsem si zalezl do boudy, protože už to vypadolo dost zle. Dlouho jsem tam ale nevydržel. Tak jsem tak pobíhal po bytě, až se konečně vzbudily i holky. Pořádně jsme se proběhli. A hned mi bylo lépe. Konečně jsem se dočkal. Panička už také vstala, hurá. Dostali jsme snídani a hned jak jsem se nabaštil, tak mi šla otevřít dveře na dvorek a já tam vběhl. To jsem se ale lekl. Tam bylo sněhu. Opatrně jsem tam šlápnul a pěkně to záblo. Ale musel jsem jít na svojí pochůzku. Nevydržel jsem tam tak dlouho jako obvykle, protože se v tom nedá chodit a přece si dobrovolně nenechám umrznou nohy. Jenomže sotva jsem se trochu zahřál, panička se sebrala a šla odmetat. Musel jsem jít s ní abych jí pomohl, protože beze mne by to ani nezvládla. Když bylo hotovo a přišli jsme domů, tak jsem se v tom teple nějak rozehřál a získal jsem strašně moc energie, a začal jsem lítat po baráku jako šílenec. Holky se přidaly a když je to přestalo bavit, vzal jsem si mého nového lvíčka a nosil jsem ho v tlamce a ukazoval jsem mu celej barák. Když už to všechno viděl, tak jsem ho začal nosit paničce a ona mi ho házela po schodech dolů a já ho aportoval. Odpoledne jsme šli ještě jednou odmetat a teď už jsem po celém dni pěkně utahaný a odpočívám si hezky na pelíšku.

1. leden 2010 19:26:13

Všem kamarádům přeju všechno nejlepší do nového roku, hlavně hodně zdravíčka a štěstíčka.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Silvestrovské oslavy máme za sebou. Jsem docela rád, protože ty petardy se mi vůbec nelíbí. Letos poprvé jsem se ale držel statečně. Vždycky jsem se totiž klepal strachy někdě pod postelí, ale letos jsem celou dobu vydržel sedět na křesle a s vykulenýma očima jsem sledoval, co se to děje. Jenom občas jsem vyskočil nahoru na opírátko, protože jsem se na to chtěl podívat z okna, ale měli jsme zatažené žaluzie, tak jsem si zase sednul zpátky čekal jsem, až to zkončí. Když už petardy nepráskaly v takové míře, pomalu jsem se začal uklidňovat a za chvilku už jsem zase popotahoval korálky na stromečku:)

31. prosinec 2009 18:48:08

Přeju všem nádherné prožití posledního večera v tomto roce. Držím vám všem tlapičky, aby se ve vašem okolí střílelo co nejméně petard a nebáli jste se.

30. prosinec 2009 20:34:44

Ráno asi tak v pět hodin, ještě byla venku tma jsem se rozhodl, že půjdu vzbudit paničku. Úspěšný jsem teda nebyl. Panička mi řekla abych koukal ještě spinkat a klidně spala dál. Za chvíli jsem to zkusil znovu. Výsledek byl stejný. Pak už jsem na ní křičel, vééén. Aby věděla, že musím nutně jít na dvoreček. Ale ona mi řekla, že stejně nepůjdu dřív, dokud nebudu nasnídanej a abych nezlobil a koukal ještě spát. No kdo tohle má vydržet. Já teda ne. Když už konečně jsem se dočkal, tak napřed musela být snídaně. Taková zbytečnost. Pak jsem teda šel ven. No to jsem se lekl. Ono bylo zase všude bílo a mě se do toho vůbec nechtělo. Chvilku jsem tam na ten sníh pod stříškou koukal a šel jsem domů. Když šla panička sníh odmetat, to jsem byl rád. Běžel jsem také. Pak už to bylo prima. Chodník čistý a dalo to dobře proběhnout. Naštěstí bylo venku teplo a ten sníh ošklivý a studený začal pěkně mizet. No a já se konečně dočkal a odpoledne už jsem se zase mohl vydat na pochůzku. Občas se tam objevila Zuzka nebo Míša, tak jsem je holky prohnal, aby mi nezlenivěly. Ono se jim to docela taky líbilo. Nejlepší je když si hrajeme na schovávanou. To si užijeme legrace. Odpoledne si panička oblékla svetr a šla si pro něco do letní kuchyně. Já s Míšou jsme šli s ní. Panička se ohnula a já šup a už jsem ji seděl na zádech. Začala mi nadávat a já zase hop a už jsem byl nahoře na kredenci. Ta se do mě pustila. Nadávala mi abych koukal skočit dolů a já se jen tak pěkně z té výšky rozhlížel. Najednou se sehnula a já jí z tý výšky skočil zase na záda. Ještě štěstí, že jsem hned utekl, ta nadávala. Odpoledne jsem se usadil pod stromečkem a prohlížel jsem si ho. Tak jsem pořád koumal nad tím provazem, jak ho dostat dolů, ale fakt si stím nevím rady. Vyskočil jsem na radiátor a ani tam jsem na nic nepřišel. Tak to asi nechám být jak to je.

29. prosinec 2009 22:42:42

Ráno jsem se v rychlosti nasnídal a uháněl jsem ven. Krásně svítilo sluníčko, a i když jsem venku poznal, že za oknem se to jeví mnohem lépe a tepleji, než je to ve skutečnosti, nevzadl jsem se vyrazil jsem na pochůzku. Za chvíli jsem se vrátil a panička mi oznámila, že opět budu meset hlídat, protože prý páníci pojednou na nákup. To snad není možné, zrovna když je venku docela hezky, budu zase trčet doma a dívat se na to z okna. Byl jsem hrozně naštvaný, a to je slabé slovo, zkrátka jsem byl vzteky bez sebe. Nafouknul jsem se, zalezl jsem si do boudičky a vůbec jsem s paničkou nemluvil. I panička sama viděla, že to přehnala a chlácholila mě, že se brzo vrátí a že pak zase půjdu ven. Ale já dělal že neslyším. Sluch se mi vrátil teprve tehdy, když panička prohlásila, že vlastně na ten nákup jedou hlavně proto, aby mohli koupit Honíčkovi šunčičku. V tu ránu mi došlo, že takový nákup je vlastně hrozně moc důležitý, protože co bychom asi tak dělali, kdyby doma nebyla šunčička. Hned jsem vylezl z boudičky a dokonce jsem šel páníčkům "zamávat" z okna, když odjížděli. Panička měla pravdu. Vrátili se docela brzo - a hlavně - v tašce jsem našel podezřelý voňavý balíček:) Hned jsem z něj ochutnal a šel jsem se ještě na chvilku proběhnout. Když jsem se vracel domů, tak zrovna ve chvíli, kdy jsem procházel kolem domovních dveří, se nám někdo sápal do schránky. S ohromným vrčením a spouštěním hrůzy jsem se utíkal schovat domů. Panička poznala, že se něco děje a hned šla do schránky, protože nám přinesli nějaké letáky. Protože jsem bystrý chlapec, nezaváhal jsem a jakmile panička otevřela dveře na ulici, proklouznul jsem ven a rovnou jsem se schoval pod auto. Hned přiběhla i druhá panička a každá mě naháněla z jedné strany, dokonce i koště si na mě přinesly. No nedalo se nic dělat. Bojoval jsem proti nim statečně a dlouho, ale nakonec mě odtamtud vyštouraly a odnesly domů. Nejhorší je, že panička jak mě tam honila jenom tak v tričku, tak asi namrzla a zbláznila se, protože za chvíli vyndala její "lékárnu" a začala mě nahánět znovu. A nejen mě, odnesly to i holky. Museli jsme vytrpět stříhání drápků a čištění oušek a to bylo něco tak odporného, že bych býval paničku nejraději zakousnul. Vrčel jsem na ní prskal jsem, ale ona ze mě nemá vůbec žádný respekt.

28. prosinec 2009 22:00:31

Dneska byla venku sice zima, ale svítilo sluníčko, takže jsem toho musel využít. Konečně zmizel led a sníh z balkonu a ze střech a já mohl po dlouhé době vyrazit zase horem přes balkon ven. Nejdříve jsem musel řádně očichat celý balkon křížem krážem, abych zjistil, kdo se tam byl u nás za tu dobu podívat a pak jsem se šel podívat na střechu. To byla paráda. Zase jednou jsem se mohl pořádně rozhlédnout po okolí. Doufám, že to počasí vydrží a nenapadá zase sníh, abych mohl chodit na střechu každý den jako v létě. Odpoledne jsem už měl všechno řádně prozkoumané a zakotvil jsem doma. Stále mě totiž provokuje ten strom v obýváku, a tak jsem se na něj šel zase trochu podívat. Chvilku jsme popotahoval korálky, chvilku řetězy, taky jsem občas pošťuchoval jablíčka, a hlavně jsem se snažil přijít na to, jak ho zbavit toho provazu, kterým je přivázaný k topení. Vyskočil jsem si na to topení, schoval jsem se za stromek a zkoumal a přemýšlel jsem, co s tím provázkem provedu. Zatím jsem ale na nic nepřišel a strom stále stojí. To hloubání mě tak unavilo, že se mi začalo chtít spinkat. Šel jsem do boudičky, ale byla obsazená. Chvíli jsem čekal, jestli se náhodou neuvolní, ale neměl jsem šanci. Holky ležely u vchodu ve frontě a jak jedna vstala, druhá si tam hned vlezla. Nechápu, proč se tam nevmáčknou všechny najednou a pak neuvolní pelíšek MNĚ. Když jsem viděl, že se nedočkám, protestantně jsem si lehnul v kuchyni pod stůl, aby každý kdo půjde kolem, viděl jaký jsem chudáček, který nemá kde spinkat. Ještě že večer dostaly všechny holky hromadně hlad. Hned jsem si vlezl do boudičky a pěkně dlouho tam nikoho nepustil.

27. prosinec 2009 22:45:48

Dneska byla zima celý den. Ale já prostě na tu svoji pochůzku musel. Musel jsem prozkoumat okolí, prostě všechny moje trasy. Nevzal jsem to najednou, ale na vícekrát. Vždycky jsem zaběhl domů, abych se zahřál. Sice si paničky myslely, že se chodím ukazovat, tak jsem je při tom nechal. Po obědě jsem si hezky zalehnul do boudičky a spinkal. Když jsem se probudil, tak jsem tak přecházel po obýváku a nějak jsem nevěděl čeho se chytnout. Když už to vypadalo, že se nudou ukoušu, padl mě do oka stromeček. A už jsem byl u něj. Korálky na něm visí, tak jsem je začal trochu pošťuchovat a najednou jich visel pěkný kus. V tom už mě páníci začali napomínat, abych toho nechal. Tak jsem kousek poodešel, chvíli jsem počkal a zase jsem se k němu vrátil. Chvilku jsem ho pacičkou pošťuchoval, ale dlouho mě to nebaviĺo a šel jsem ještě raději ven. Když jsem se vrátil, vběhnul jsem do mé boudičky a spinkal. Najednou mě něco probudilo. No, byl to čas na tyčinku. Vylezl jsem z boudy a panička už tam stála s tyčinkou v ruce. Když jsem jí dostal, seděl jsem nad ní jako hromádka neštěstí a vůbec jsem se do ní nepustil. Zalezl jsem zpátky do boudy, panička mi tam položila tyčinku a já v momentě usnul. Asi tak za dvě minuty jsem měl dospáno a chtěl jsem se pustit do té tyčky. Ale ona nikde. Potvůrka jedna, zalezla mi pod polštářek v boudičce. Panička mi jí vyndala ven a já konečně pořádně vyspinkaný si mohl pochutnat.

26. prosinec 2009 23:12:34

Dneska konečně svítilo sluníčko a já mohl po delší době opět vyrazit na pořádnou pochůzku. I když se mi venku líbilo, musel jsem se brzo vrátit domů, abych mohl zkontrolovat, jestli mi náhodou holky neobsadily mojí boudičku. Měly štěstí. Panička totiž zrovna vařila a holky jí pomáhaly. Teda spíš než pomáhaly, tak seděliy ve frontě a čekaly, až se bude podávat ochutnávka masíčka. Tak jsem se zařadil před ně a taky jsem si na tu odměnu za pomoc počkal. Po ochutnávce jsem se šel ještě proběhnout ven a než jsem se nadál bylo poledne.
Po obědě se páníci začali chystat, že pojedou na návštěvu. Bylo mi jasné, že se zavřou dveře a já místo pořádného průzkumu okolí budu muset sedět doma a hlídat barák a holky. A vrcholem všeho bylo ještě to, že si Kikina vlezla do mojí boudičky a vůbec se nenechala vyhnat. Když se páníci vrátili, ještě nám otevřeli dveře na dvorek, abychom se mohli proběhnout. Tak jsem šel. Ale vzal jsem to rychle. Dokonce tak rychle, že než se páníčkové přezuli, byl jsem zpět. Chvilku jsem se honil s paničkou, a pak jsem se uložil do boudičky, protože Kikina konečně vstala. Hezky jsem se tam uvelebil a celý večer jsem spinkal.

25. prosinec 2009 22:04:37

Včera byl Štedrý den, a tak musím napsat, jak to u nás probíhalo. Hned ráno šel páníček na dvorek a přinesl stromek. Nechal ho na chodbě, abychom se s ním pomalu seznámili. My jsme ale to seznamování vzali poměrně rychle. Stromek jsme důkladně očichali a prohlédli. On k nám ale moc přátelský nebyl, útočil na nás pichlavým jehličím a naše vstřícné chování vůbec neopětoval. To jsme si nemohli nechat líbit. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou mu jedna malá větvička visela jen tak na vlásku:) Nijak se to nedalo opravit, a tak jí panička musela ustříhnout. Byl to ale jenom takový malý kousek, takže to vůbec není poznat. Během dopoledne páníček přenesl stromek domů do obýváku. Jenom zběžně jsem ho prohlédnul a nechal ho být, protože na to nebyl čas. Musel jsem tou dobou totiž pomáhat v kuchyni. Jedna panička připravovala řízky a druhá dělala chlebíčky. Byl jsem v jednom kole, protože jsem musel sledovat, jestli se bude podávat masíčko nebo šunčička. Dopadlo to ale dobře a ochutnávka byla od obojího. Když začaly paničky připravovat ještě bramborový salát, vaření mě přestalo bavit. To už nebylo nic zajímavého a taky moje chuťové buňky byly uspokojeny, takže jsem mohl jít v klidu odpočívat na gauč. Udělal jsem dobře, alespoň jsem byl svěží, a když po obědě vypuklo zdobení stromku mohl jsem při tom asistovat. Po nazdobení jsme se se Zuzkou střídali pod stromkem a hlídali jsme, kdyby už náhodou nesl Ježíšek dárky. Celé odpoledne se nic nedělo, a tak jsem se k večeru uložil na gauč, že půjdu spát. Jen jsem usnul, Ježíšek přišel. Probudil mě až zvoneček. Zbystřil jsem, co se děje a pod stromečkem už byly dárečky. Hned jsem vstal, abych se podíval, jestli tam najdu i něco pro mě. Ani jsem nemusel hledat, protože hned na kraji stála boudička. Vlezl jsem si do ní, aby mě holky nepředběhly, a vylezl jsem, až když mě panička volala, že našla další dáreček pro nás. Jenomže toho využila Zuzka a do té boudičky mi vlezla. Hned jsem se do ní pustil a doslova jí odtamtud vymlátil. Ale celý večer jsem uvnitř nevydžel. Dostali jsme taky spoustu dobrůtek, tak jsem musel jít na tyčinku, a pak jsme dostali také nové hračky. Ze všeho nejvíc se mi líbí takový žlutý lvíček, který senzačně haraší jakmile ho vezmu do tlamky, a pak se mi moc líbí plyšový pes. Toho jsem hned jak jsme ho dostali pořádně zepral, aby si nemyslel, že když jsme samí kočičáci, tak že si na nás bude troufat:) Za celý den jsem měl tolik zážitků, že jsem si zalezl do boudičky a usnul jsem. Jenomže v noci už se mi spát nechtělo. Naštěstí byla odpočinutá i Zuzka, a tak jsme se mohli spolu honit. Za celý den jsme ani nestačili zjistit, že ten strom nám překáží na trati, a tak když jsme k němu doběhli, trochu jsme se na něj "podívali". Ty korálky a mašličky na něm byly hrozně lákavé ..a zkrátka jsme neodolali. Začali jsme je škádlit a popotahovat, ale doržely se stromku pevně. Dokonce tak pevně, že jsme zabrali trošku víc a stomeček podanul. Pořádně jsme se lekli, ale hned jsme se vzpamatovali. Z jedné strany stálo křeslo, z druhé strany naše nová boudička, tak Zuzka skočila na opírátko, já jsem vyskočil na boudičku a korálky jsme měli "jak na dlani":) Hezky jsme si pohráli a zase v klidu odešli spát. Zato ráno, když se páníci vzbudili a vstoupili do obýváku. Skoro to s nimi seklo jako s tím stromkem. Byla to hotová spoušť. Polovina stromečku byla téměř neozdobená, protože korálky a řetězy při tom pádu přeletěly na druhou půlku, hvězda, ktará byla na špici ležela uprostřed obýváku a několik jablíček "uzrálo" a spadlo pod stůl. Ještě, že tam nebyly žádné skleněné ozdoby, které by se rozbily a pořezaly nám tlapky. Páník si přinesl provaz a řekl, že takovou hrůzu už podruhé zažít nechce, a stromek přivázal k radiátoru. A hned potom proběhla akce odstojení zbytku ozdob a zdobení stromku číslo dvě. Protože mě to bavilo už včera, i dnešní zdobení jsem si náramně užíval:) Když bylo hotovo a měl jsem zase osobní volno, šel jsem se podívat ven, ale bylo tam hrozné náledí a vichr, takže jsem se zase vrátil, chvilku jsem si hrál se lvíčkem, a pak jsem šel spát do boudy. Jen co jsem jí odpoledne na chvilku opustil, obsadila mi jí Kikina. Za nic jsem jí odtamtud nedostal, takže jsem nakonec celý zbytek dne musel trávit na gauči na polštářku. Před chvílí Kikina konečně vstala, takže jsem hned šupnul dovnitř a dneska už tam nikoho nepustím.

24. prosinec 2009 23:18:53

Konečně jsme se dočkali a večer přišel Ježíšek. Dostali jsme spoustu dobrůtek, hraček a ... musíme to stále prozkoumávat, tak podrobnosti napíšeme zítra

23. prosinec 2009 23:03:39

Kamarádi, přeju vám všem i vaším páníčkům krásné prožití vánočních svátků, užívejte si klidu a pohody.

22. prosinec 2009 22:57:21

Dneska bylo venku trochu tepleji, tak jsem tam trávil i o něco více času. Byl jsem se podívat u sousedů, prošel jsem si zahrádku a taky jsem hezkou chvíli pozoroval kosa v krmítku. Mám smůlu, protože to krmítko páníci umístili na takové špatné místo, kam se vůbec nemůžu dostat. Po stromech šplhat neumím a po plotě se dostanu nejblíže tak metr od něj. Ale to nevadí. Jsem trpělivý a počkám si na něj na dvoře. Třeba se jednou pořádně nadlábne, že ho ani křídla neunesou a já ho pak pěkně proženu po zemi.

21. prosinec 2009 21:47:24

Včera večer jsem na paničku naléhal, aby mě můj polštářek vrátila, ale vymlouvala se, že prý je ještě mokrý, a že na něm nemůžu ležet. Tak jsem si řekl, že když to tedy nejde, tak si poradím po svém. Skočil jsem si k paničce do postele a celou noc jsem se u ní pořádně rozvaloval. Opravdu to zabralo. Do rána nějakým zázračným způsobem polštářek uschnul a hned mi byl k dispozici. Takže jsem si ho musel pořádně zabydlet a všechny ty pachy z aviváží a podobných hrůz převonět mnou. Vlastně mi ani nezbývalo nic jiného, než každou volnou chvilku využík k tomu, abych na tom pracoval. Ale úplně celý den jsem neležel. Venku už nebyla tak hrozně veliká zima jako v posledních páru dnech, takže jsem mohl alespň malou pochůzku provést. A taky jsem musel trochu prozkoumat stromek, který páníci odpoledne přinesli. Ležel na chodbě zamotaný do sítě a spouštěl na mě hrůzu. Tak jsem na něj chtěl zaůtočit, ale děsně se bránil, vytasil bodliny a píchal mě do tlapek. Raději jsem s páníkem odnesl ven, aby si na mě nedovoloval.

20. prosinec 2009 20:58:22

Dneska mě panička pěkně naštvala. Přišla do obýváku, sebrala mi můj modrý polštářek a odnesla ho pryč, že prý mi ho vyčistí. Copak ho mám špinavý? Těch pár chlupů vůbec nic neznamená. Naopak, mám jimi polštářek označený, aby všichni věděli, že je můj a nechodili mi na něj ležet. Jenomže to panička nepochopila. Celý den blombám po obýváku a nemám kam složit hlavu. Panička mi na moje místečko položila jiný polštářek - červený, že prý mi jde k pleti. To teda přehnala, ten se mi vůbec nelíbí. V největší nouzi, kdy už se mi chtělo opravdu hodně spát, jsem se uložil na křeslo, ale tam se mi spí špatně. Raději jsem protestně ležel v kuchyni pod židlí, aby každý viděl, jaký jsem chudáček. Zatím mi panička polštářek nevrátila, ale slibuje, že v noci už na něm zase budu moct spát.
Odpoledne jsem se honili se Zuzkou. Nejdříve jsme si dali rozvičku na dvoře a potom jsme lítali po celém domě. Ona občas zavrčela nebo zasyčela, ale mě tím nezastrašila a proháněl jsem jí dál. Najednou mě napadlo, že se jí schovám a až půjde kolem, vybafnu na ní. Jenomže jí to taky napodlo ve stejnou dobu a na stejném místě. Oba jsem se jako na povel šli schovat za závěs na chodbě. Ovšem každý z druhé strany, takže jsem se hezky navzájem vylekali, když jsme se uprostřed potkali.
Jinak jsem byl večer zase na procházce. Tam je taková hrozná zima. Vyšli jsme s paničkou na ulici, očichal jsem prostor kolem dveří a vydal jsem se na cestu. Ušel jsem sotva metr a zastavil jsem. Měl jsem pocit, že mi nožičky přimrzly k chodníku. Panička mě vzala do náruče a kousek mě poponesla. Začal jsem se ale kroutit, aby mě pustila. Jakmile mě postavila na zem, pelášil jsem ke dveřím. Paničku jsem táhl na vodítku, aby si pospíšila a u dveřích už jsem se na ní pořádně rozkřiknul, ať kouká dělat, jestli nechce mít místo kocourka nanuka. Ona by byla schopná odemykat snad hodinu, když vidí, jaká je mi zima. Pánici se mi posmívali, že jsem byl asi hooodně daleko, když celá moje procházka trvala sotva dvě minuty. Ale mě to bylo jedno, hlavně že jsem si mohl vyskočit na topení a pořádně se zahřát.

19. prosinec 2009 22:30:59

Tak dneska jsem se v tom studeném sněhu proběhnul, a ani jsem nevnímal, že zebe. Panička se mi posmívala, že prý bych se kvůli ženské přetrhnul. No přiznávám, že v tom opravdu byla ženská. Ovšem ne panička, ale nádherná, šarmantní, noblesní kočičí dáma - krásná sousedovic Micka. Jak jsem pomáhal paničce s odmetáním sněhu na dvoře, slyšel jsem zamňoukání za plotem. Chvilku jsem poslouchal, abych zjistil, kdo to tam povídá, ale nemusel jsem dlouho čekat a Míca vyskočila na plot. Jak jsem jí uviděl, musel jsem jí běžet pozdravit. Samozřejmě tou nejkratší možnou cestou, abych byl co nejdřív u ní. Takže jsem se nerozhlížel nalevo napravo, nevybíral jsem si odmetenou pěšinku na chodníčku, ale vzal jsem to rovnou přes zasněžený trávník. A ani mě to nezáblo. Rychle jsem vyskočil za Mickou na plot a pořádně jsme si spolu poklábosili. Když mi odešla do stodoly, protože už jí byla zima, utíkal jsem se taky domů zahřát. Za chvíli jsem se tam šel podívat ještě jednou. Maskoval jsem to, jako že jdu omrknout, jak paničce jde to zametání, ale ve skrytu duše jsem doufal, že se Micka třeba taky trochu ohřála a ještě přijde. Už se ale nevrátila. Zato já objevil něco úžasného. Do krmítka přiletěl kos. Ten byl. Obcházel jsem po odmeteném chodníčku, krčil jsem se, schovával jsem se za odmetený sníh...ale chytit se mi ho samozřejmě nepovedlo. Taky kdo by kvůli kosovi šlapal na ten studený sníh. Raději jsem šel domů, usadil jsem se na topení a pozoroval jsem ho z okna.

18. prosinec 2009 21:52:58

Dneska byla venku zase hrozná zima. Když šla panička odmetat sníh, šel jsem s ní, abych jí trochu pomohl. Už jsem tam byl hrozně dlouho - alespoň tak tři minuty - a panička stále neměla hotovo. Řekl jsem si, že nejsem blázen, abych tam mrznul, že jestli tam chce být, tak ať si tam je, sebral jsem se a šel jsem domů do teploučka. Udělal jsem dobře, protože druhá panička vařila a v tu chvíli zrovna krájela masíčko. To bylo lepší než se krčit někde venku na mrazu. Dostal jsem ochutnávku, a protože jsem byl posilněn, šel jsem zase omrknout paničku, jak jí to zametání jde od ruky. Zůstal jsem tam s ní. Když měla hotovo, udělala ze sněhu kouli a hodila mi jí. Jenomže do té koule omylem zamotala štětinu z koštěte. Jak mi kouli hodila, všimnul jsem si té štětiny. Krásně čouhala ven a já jí mohl vzít do tlamky. Bylo to výhodné, protože mě sníh nezábl a já si ho v klidu odnesl domů až do obýváku pod stůl. Myslel jsem si, že v teploučku by třeba tolik nezábl do paciček a mohl bych si s ním hrát. Jenomže panička mi opět byla v patách. Sníh mi sebrala a vyhodila z okna. No když už jsem byl v teploučku, ven pro jiný se mi nechtělo. Raději jsem se zahřál na topení a pak jsem si hrál v tunelu.

17. prosinec 2009 22:17:39

Když jsem se ráno probudil, zjistil jsem, že během noci připadal zase nový sníh a stále padal a padal. Šel jsem to omrnout, ale jako každý den jsem došel na plot, rozhlédul jsem se po okolí a uháněl jsem zase zpátky pořádně se zahřát na topení. Když se ale panička oblékla a šla na dvorek odmetat, šel jsem jí pomáhat. Sednul jsem si na naší boudičku, ta je hezky schovaná pod stříškou a pozoroval jsem paničku. Když mi odhrnula pěšinku, teprve jsem do toho vlezl. Sníh ale stále padal docela hustě, takže pěšinka byla za chvíli zasypaná. Rozhodnul jsem se, že bych mohl zkusit ten sníh pochytat. Stoupnul jsem si na zadní a chytal ho do paciček. Dlouho mě to nebavilo. Tlapky jsem měl za chvilku mokré a zábly mě a efekt to stejně žádný nemělo, protože těch pár vloček, které jsem chytil ničemu nepomohlo a sníh stále přibýval. Raději jsem se zase schoval pod stříšku, počkal jsem, až bude mít panička hotovo a šli jsme domů.
Odpoledne k nám přijel nějaký pán kvůli internetu. Nevěděl jsem co mám dělat - jestli se ho mám bát nebo ne. Obyčejně se cizích lidí bojím, ale tady jsem měl naději, že bych se s ním mohl zkamarádit a on by mě pak za odměnu vzal na půdu, kam nesmím. Stále jsem kolem něj procházel, šel jsem mu očichat tašku, pak jsem se zase utekl schovat pod stůl...a tak dlouho jsem se rozmýšlel, až jsem na to doplatil. Pán mi na půdu utekl a než jsem se vzpamatoval, byl zase zpět, chvíli cvakal něco do těch bedynek a odjel pryč. Na půdu už znovu vůbec nešel a já chudáček se tam opět nedostal.
Když odjel, začali se páníci chystat na nákup. Musel jsem zase s holkama hlídat. Vrátili se ale docela brzo, takže jsme to vydrželi. Hned jsem šel zkoumat, jestli nám něco přivezli. Pannička něco vyndala z tašky a schovala to přede mnou do skříně, ale dneska mi to bylo docela fuk. Měl jsem jiný objekt zkoumání. Z tašky čouhala taková dlouhá zelená tyčka. Šel jsem jí očichat,abych zjistil, co to je. Sice jsem to nepoznal, ale vonělo to senzačně. I když to evidentně nebylo z masíška, nemohl jsem tomu odolat. Otíral jsem se o to hlavou a dokonce jsem si kousek ukousnul. Jíst se to ale nedalo. Prý to byl pórek. Tak jsem ten kousek nechal ležet na zemi a raději jsem šel na šunčičku:)

16. prosinec 2009 22:02:47

Ráno jsem vyrazil ven s odhodláním, že dneska ten sníh vůbec nebudu vnímat a vyrazím na pořádnou pochůzku, jako by tam vůbec žádný nebyl. Stačil jsem ale jenom přeběhnout dvorek a hned jsem se šel schovat pod stříšku na druhé straně, kde to studené bílé taky není. Chvilku jsem se rozmýšlel, jestli to mám riskovat a jít dál nebo se raději vrátit do tepla. Zvědavost nakonec zvítězila, vyskočil jsem na plot a šel jsem se podívat k sousedům, protože mě napadlo, že třeba u nich ten sníh není nebo alespoň nezebe tolik jako ten u nás. Zklamal jsem se. Sníh tam mají také a úplně stejně studený. Takže jsem se vrátil domů. Chvíli jsem pozoroval ten sníh z okna jak zase padá a pak jsem šel vařit. Panička totiž krájela masíčko, a tak jsem jí za malou odměnu trochu pomohl.
Odpoledne se panička sebrala a šla na dvorek. Všichni jsme utíkali s ní. Byli jsme hrozně rádi, protože jsme si mysleli, že si tam třeba sedne na lavičku a bude tam s námi, a tak jsme se ze samé radosti začali honit po dvoře a po zahrádce. Ale panička nevypadala, že by tam s námi chtěla zůstat. Prošla se po zahrádce, tu a tam ustříhla nějakou větvičku a hned šla zase domů. Samotné už nás to tam nebavilo, taky kdo by tam v té zimě byl, a šli jsme taky domů. Šel jsem rovnou do našeho bytu a panička už tam byla nastěhovaná i s těmi větvičkami. Začal jsem je požádně prozkoumávat, nejdříve jen zrakem, potom i hmatem a pak jsem zapojil i zuby a chtěl jsem začít ochutnávat. Ale panička mě vyhnala. Tak jsem jí alespoň ukradnul kousek provázku. Chvilku jsem si s ním hrál, ale brzo jsem se zase vrátil, protože mi vrtalo v hlavě, co panička dělá. Různě smotávala ty větvičky k sobě. Pozoroval jsem jí a rozhodnul jsem se, že jestli tuhle opičárnu někde umístí, že to okamžitě zlikviduju. Uklidnila mě, že je to svícen na hřbitov, ale jen co ho uklidila, začala dávat ty větvičky do váz a do misek a s radostí nám oznámila, že to umístí různě po bytě. Nezapomněla dodat, že prý to bude jenom na dívání a ne na okusování, tahání, porážení apod. Když se ale nedívala, tak jsem to šel omrnout. Jenomže, ty větvičky hrozně píchaj do tlapek. Tak zatím jenom chodím kolem a přemýšlím, jak to udělat, abych se nepopíchal. Doufám, že do rána na něco přijdu a alespoň nějkou mašličku nebo korálky dokážu vytáhnout. Myslím, že se bude panička ráno divit, co její hodný kocourek dokáže:)

15. prosinec 2009 21:43:35

Dneska nám do rána zase všechno zapadalo sněhem. Všechny odmetené cestičky byly opět zabílené a já do toho musel vyrazit. Teda ne že bych nutně musel, ale potřeboval jsem učinit průzkum okolí. Chvíli jsem se nervoval u dveří a přesvědčoval paničku, že mě nějaký sníh přece nemůže zastavit v cestě, až teda ustoupila a dveře mi otevřela. Sypalo se to tam, na první pohled to záblo, ale ustoupit jsem nemohl. Hrdinně jsem vyrazil ven. Chvíli jsem počkal u dveří pod stříškou, abych se psychycky připravil na cestu a pak jsem vyrazil. Došel jsem až ke plotu, vyskočil jsem nahoru, rozhlédnul jsem se do všech směrů, rychle jsem zase skočil dolů a utíkal jsem domů do teploučka. Celý den už jsem nevylezl. Až večer, když se panička zeptala, jestli půjdeme na procházku. Hned jsem za ní utíkal, nabrousil jsem si drápky o její nohu (tím dávám najvo, že s ní souhlasím), úplně dobrovolně jsem si nechal navléknout kšíry a vyrazili jsme. Jen panička otevřela dveře, začal jsem se klepat zimou. Chvilku jsem se statečně držel, dokonce jsem udělal i pár kroků v tom studeném sněhu, ale víc už to nešlo. Zastavil jsem, stoupnul jsem si na zadní a natáhnul jsem se na paničku, aby mě zachránila a přes ten ošklivý sníh mě přenesla. Jenomže to nešlo. Sníh je totiž úplně všude. Panička mě teda vzala do náručí, zachumlala mě do bundy a takhle jsem se procházeli po ulici. To byla paráda. Nožičky už mě vůbec nezábly a já se mohl v klidu rozhlížet, co je tam nového.

14. prosinec 2009 21:13:03

Dneska jsem byl skoro celý den doma. Jenom ráno jsem tradičně musel vyrazit na pochůzku. Byl jsem venku sotva pět minut a panička už mě volala, abych šel domů. Jenomže taková pochůzka by neměla vůbec žádnou cenu, tak jsem dělal, že jí neslyším. Tak volala znovu. Když už jsem mylslel, že mi snad upadnou uši, tak jsem se raději vrátil domů, aby byl klid. Sice jsem ani pořádně okolí nestačil prozkoumat, ale abych se přiznal, ani se mi znovu ven už nechtělo. Uložil jsem se na křesle a ještě jsem usnul. Vlastně celý den jsem trávil na trase křeslo - gauč - topení - miska s jídlem. Na každé zastávce jsem se trochu prospal nebo napapal a zase jsem pokračoval dál. Až k večeru, když už byla tma, jsem se probudil a šel za paničkou, abych jí upozornil, že je čas jít na procházku. Jenomže panička zrovna čistila lednici a vůbec nevypadala na to, že by chtěla zkončit a jít se mnou ven. Když jsem poznal, že dokud nebude mít hotovo, nikam nepůjdeme, tak jsem jí šel pomáhat. Jak byla ohnutá k mrazáku, vyskočil jsem jí na záda, abych posoudil, co je třeba ještě udělat. Protože už to měla všechno skoro hotové, skočil jsem zase na zem, očíhnul jsem mrazák zevnitř, jestli je pořádně umytý, počkal jsem, až panička nastěhuje všechno zase zpátky a mohli jsme vyrazit. Venku na mě čekalo překvápko. Ta naše vrčivá plechovka, co stojí před domem měla nový kabát. Takový kráásný šustivý igelit. Moc jsme se tedy dneska neprošli, protože jsem ten kabát musel pořádně prozkoumat za všech stran. Pak ale přece jenom i na tu procházku došlo. Líbilo se mi tam, ale byl jsem rád, že už se zase vracím do teploučka. Hned jsem si vyskočil na topení, abych se zahřál.

13. prosinec 2009 22:08:51

Dneska se páníci dali do rozebírání lustrů. To jsem teda moc nechápal. Jenom jsem si říkal, co asi budou dělat, až bude večer tma. Mě i holkám je to jedno, my ve tmě vidíme, ale s páníky to bude horší. Panička mi říkala, že se všechno jenom umyje a zase se to vrátí do původního stavu. Docela jsem o tom pochyboval, když jsem viděl všechny ty součástky a žárovky na hromádce. No ale nebyl to můj problém. Aby si nemysleli, že jsem nějaký lenoch, tak jsem jim šel pomáhat. Když si panička vzala hadr a vylezla na schůdky, šel jsem to taky omrknout z výšky. Vyskočil jsem jí za krk a do ucha jí mňouknul, že tohle už svítit nebude. Nevím, jestli mi nevěřila nebo jestli se jí nezamlouvaly moje drápky zapíchnuté v jejím rameni, ale shodila mě dolu. Teda neshodila, ale udělala vše pro to, abych skočil. No nakonec to teda zase dali dohromady a dokonce to i svítí.
Večer jsem šel opět na procházku. Hrozně se mi venku líbí, ale štvou mě ty kšíry. Nevím, proč bych nemohl chodit bez nich. Když mi panička řekla, jestli půjdeme ven, hned jsem k ní utíkal, aby viděla, že už chci jít. Jak ale přinesla kšíry, tak jsem jí zdrhnul na chodbu a utekl jsem dolu. Panička šla za mnou. Dohonila mě až v našem bytě. Když už jsem viděl, že začíná hrozit, že nikam nepůjdeme, tak jsem si ty kšíry nechal navléknout. Venku to bylo prima, tam už jsem kšíry ani nevnímal. Prošel jsem se v naší ulici a zase jsme šli domů. Jenom škoda, že už napadal sníh. Ten tak hrozně zebe do tlapek.

12. prosinec 2009 23:01:18

Dneska ráno jsem vyběhnul na dvoreček. Hned při prvním skoku jsem se zarazil. No to jsem se úplně lekl. Všude bylo bílo. Ten studenej sníh opravdu do rána napadal. Nejdříve jsem vběhnul pod stříšku, tam bylo sucho a přemlouval jsem se, jestli vůbec do toho půjdu. No ta chuť vydat se na mojí pochůzku byla silnější, tak jsem vyrazil. Proběhl jsem část a letěl domů se ukázat. Hlavně teda zahřát, no a za chvilku jsem šel znovu. Docela se mi tam zalíbilo. Nejlepší bylo přes poledne když vykouklo sluníčko. Jak se sluníčko schovalo, schoval jsem se taky. Nejdříve jsem jen tak pobíhal po domě, občas jsem paničce přinesl myšku a pak jsem se uložil na pelíšek a odpočíval. Večer, když už byla velká tma, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. Ale nešlo to. Dveře byly zavřené a panička mi řekla, že nikam po tmě už nepůjdu. Jedině na procházku na ulici, ale na vodítku. Souhlasil jsem a šli jsme. Tam se mi moc líbilo. Sice jsem byl zmrzlý, ale pozorovat ve tmě ty blikající světýlka, to je fakt bezva. Ani se mi nechtělo domů. Tak mě panička chytla a už mě nesla až do chodby. Já bych tam opravdu nejraději zůstal. Bylo tam pěkně i když zima, ale to mě vůbec nevadilo. Jenom jsem se trochu klepal, ale to nic není. Přeci jsem taky nějaký chlap a ten musí něco vydržet.
Když jsem dorazil domů, musel jsem si pěkně odpočinout. No a kde asi jinde, než na mém modrém polštářku v obýváku na gauči. Počkal jsem si na tyčinku a pak jsem teda spal jako nemluvně. No jo, čerstvý vzduch dělá své.

11. prosinec 2009 23:05:25

To počasí už mě opravdu štve. Já bych tak nutně potřeboval vyrazit ven a pořádně prozkoumat okolí, taky už jsem dlouho nevyprovokoval sousedovic psa k pořádné akci. Jenomže buď jsem schovaný já nebo on. Sotva na chvilku vyrazím ven, už mám koříšek celý promáčený. Ach, jo. Doma je taková nuda. Dneska už mi svitla naděje, že budu mít nějakou zábavu, ale zase z toho nic nebylo. Páníčkové si přinesli do kuchyně takového dlouhatého zeleného hada, tak jsem se okamžitě vydal na lov. Jenomže oni na něj namotali světýlka, mě přitom jenom odháněli, a nakonec celého hada odnesli ven a natáhli kolem vchodových dveří.
Večer mě panička zase oblékla kšíry a vzala mě na procházku. Jenomže já se bál vůbec vyjít ze dveří. Jak se totiž otevřely, tak tam visel ten had a svítl na mě a já se bál, že udělám ještě krok a on mi skočí za krk. Tak jsem zůstal stát ve dveřích a až když jsem viděl, že panička pod ním prošla a nic se jí nestalo, šel jsem taky.

10. prosinec 2009 21:53:16

Dneska večer jsem na paničku udělal takový malý podfuk, ale nyvšlo mi to. Ale ona si to zasloužila. Už bylo skoro půl deváté a ona si teprve vzpomněla,že bych měl dostat tyčinku. S půlhodinovým zpožděním! Tak jsem si řekl, že jí teda ukážu. Jak jsem viděl, že konečně panička nese tyčinku, nečekal jsem na žádné její povely, rovou jsem skočil z gauče na zem, došel jsem k televizi, sednul jsem si proti a začal sledovat, co dávají. Panička došla do obýváku, stoupla si na naše místečko a volala mě na tyčinku. Vím, že jakmile k ní přijdu, následuje povel sedni a popros. Takže jsem se ani nehnul. Už jsem seděl a prosit jsem rozodně neměl v plánu. Dneska měla spíš panička prosit za odpuštění, že na mě zapomněla. Jenomže panička stála na místě a tu tyčinku mi nedonesla. Za chvíli jsem to psychycky nevydržel a ač nerad, došel jsem si k paniče, sednul jsem si u ní, nakonec jsem i poprosil.
Jinak se během dne nic zvláštního neudálo. Od rána lilo jako z konve, takže jsem se po ránu jen v rychlosti proběhnul a rychle jsem utíkal domů. Skoro celý den jsem prospal. Paničky zase pekly cukroví, a protože mi spousta kamarádů psala jak si pochutnávají, když ochutnávají, šel jsem to taky trochu prozkoumat. Ale fakt mě to opět nenadchlo, až na jednu výjimku. Našel jsem totiž misku a v ní rozemlété oříšky. Ty mě hrozně voněly a přímo mě vybízely, abych je ochutnal. Jenomže panička jak viděla, že snad bych byl schopen je chutnat, tak mi je hned sebrala. Asi měla strach, že je všechny sním. Tak jsem šel po čichu a na stole jsem našel oříškové těsto. Ale ochutnávka se mi opět nevydařila. Panička mi těsto před nosem sebrala a řekla, že prý by mě po tom bolelo bříško. Jak to může vědět, když mi nedala ani ochutnat, abych si to ověřil.

9. prosinec 2009 22:38:42

Ráno jsem vyrazil ven, ale počasí zase za nic nestálo. Jen jsem si proběhnul to nejnutnější a vrátil jsem se zase zpátky domů. Ale tam taky nebylo o co stát. Paničky začaly péct cukroví, což mě teda ani v nejmenším nelákalo. Tak jsem se sebral a odešel jsem do našeho bytu dolů. Za chvíli si tam panička pro něco přišla a jak odcházela, klidně za sebou zavřela dveře a já chudáček tam zůstal sám a opuštěný. Nejdříve mě to nevadilo, trochu jsem se tam porozhlédnul, ale po pěti minutách jsem dostal hrozný stach, že tam zůstanu navěky a umřu tam hlady a steskem a nikdo mě nezachrání..no začal jsem pěkně panikařit. Vyskočil jsem si do okna a i přestože bylo zavřené, jsem se rozhodnul, že se budu snažit na sebe upozornit a zastavím kolemjdoucí, aby mě zachránili. Jenomže zrovna jako naschvál okolo vůbec nikdo nešel. Napadlo mě i to, že třeba není nejvodnější hledat spásu na okně do dvora, ale pak jsem se přestal zabývat zbytečnými maličkostmi a vyhlížel jsem pomoc dál. Nikdo nešel. Naštěstí mě brzo zachránila panička. Opět si pro něco šla a našla mě tam chudáčka ubohého zavřeného jak ve vězení, co ve vězení, jak v hladomorně. Byl jsem rád, že mi otevřela, ale když zase odešla a já zjistil, že zůstaly dveře pootevřené, vrátil jsem se zpátky, hajnul jsem si do křesla a usnul jsem. Před polednem jsem se probudil a šel jsem prozkoumat, jak paničky pokročily v pečení. Nic moc zvláštního jsem nevypozoroval, jen větší nepořádek. Masíčko z toho cukroví stále cítit nebylo, takže mě i nadále ani trochu nezajímalo. Šel jsem tedy do obýváku, vyskočil jsem si do okna a za chvíli jsem je uviděl. Před naším domem zastavilo auto a z něj vystoupila listonoška a nesla nám balík. Nejdříve jsem na ní pro výstrahu trochu zavrčel, ale pak jsem raději přestal. Řekl jsem si, že kdyby byl náhodou ten balík pro mě, tak abych jí nevylekal a neutekla s ním. A dobře jsem udělal. Panička přinesla velikou voňavou krabici. Hned jsem šel na průzkum. To byla vůůůně. Vůbec jsem to nemohl vydržet a dral jsem se dovnitř. Panička mi pomohla balík rozbalit a v něm byla hroma dobrůtek, které jsem vyhrál v listopadu za 2. místo v TOP 100. Mám z nich velikánskou radost a ještě jednou vám všem děkuju za myšky, které jste mi posílali. I Zuzku ta vůně probudila a přišla se podívat, odkud to jde. Hned se mi drze usadila do MOJÍ krabice. To ale neměla dělat. Vymlátil jsem jí odtamtud, lehnul jsem si tam sám a prakticky celé odpoledne jsem v té krabici bydlel.

8. prosinec 2009 21:40:24

Ráno jsem nutně potřeboval jít ven. Panička mě přemlouvala abych byl doma, že hrozně prší, ale byl jsem neoblomný. Nakonec mi neodolala a pustila mě na balkon. Bláhově si myslela, že zůstanu sedět pod stříškou, jen se rozhlédnu a hned zase poběžím domů do teploučka. Tak to určitě. Rozeběhnul jsem se a v mžiku už jsem skákal z plotu na dvorek. Pršelo opravdu docela dost, ale tu nejnutnější trasu jsem proběhnout musel. Během chvilky jsem se vrátil domů a pořádně promáčený. Panička vzala ručník a chystala se mě vysoušet kožíšek. Ale já nechtěl. Řekl jsem si, že po vzoru mého kamaráda Jassmínka vyzkouším taky sprintovat po bytě. Rozeběhnul jsem se do obýváku. Panička běžela za mnou a stále držela v ruce ten ručník, který měla natažený a nachystaný tak, aby mě do něj mohla zabalit hned jak mě lapí. Vypadalo to jak na býčích zápasech. Jenom ten ručník není červený, ale hnědý:) Za chvíli jsem se nechal lapit a vysušit, aby měla panička klid. Ven už se mi znovu nechtělo, tak jsem se usadil na okně a díval jsem se na ten déšť. Netrvalo to dlouho a panička se sebrala a odjela i s druou paničkou někam pryč. Celý den jsme byli doma jenom s páníčkem. Já většinou seděl na křesle na opírátku a díval jsem se z okna, jestli už se paničky nevrací. Když konečně večer přijely,utíkal jsem je vítat. Panička mi s radostí oznámila, že mi taky něco přivezla. Nemohl jsem se dočkat, až mi ukáže, co to je. Ale to jsem se zklamal. Ona se při zpáteční cestě zastavila u mojí paní doktorky a přivezla mi prášek na odčervení. Tak to tedy opravdu nemusela. Klidně na mě mohla zapomenout. Asi jí došlo, že tohle opravdu přehnala, tak se mi začala vucovat a podstojovala mi šunčičku, ale já si nevzal. Chuť jsem na ní měl, ale jak jsem jí viděl, sebral jsem se a šel jsem pryč. Veškerá radost a nadšení z toho, že už jsou paničky doma ze mě rázem vyprchala. Urazil jsem se a odešel jsem trucovat na křeslo. Za chvíli mě to ale přešlo, a když jsem dostal večerní tyčinku, vyžehlila si to panička úplně.

7. prosinec 2009 21:03:01

Dneska ráno jsem se zase nemohl dočkat až vyrazím ven. Chodil jsem po bytě a zase na celé kolo prozpěvoval, ale bylo mi to houby platné, protože nikdo mi nepochválil, jen jsem poslouchal, abych byl tiše a šel spinkat. Kdo to má vydržet. Každý správný kocour musí ráno v pět hodin prozkoumat své okolí, aby v osm už mohl zalehnout a pěkně odpočívat. Když jsem se konečně dočkal, ještě se muselo snídat, takové zbytečnosti, jenom samé zdržování. Já už byl opravdu na nervy, že jsem do toho jídla jen tak trochu klovnul a koukal po paničce, že už bych teda šel. No řekla mi, že nejsem normální, že tam prší a abych koukal rychle přijít se vysušit. Tak jsem vyrazil. Ono teda fakt pršelo, ale nejsem žádná bábovka abych to nevydržel. Proběhnul jsem ty nejnutnější trasy a šel zpátky. No mokrý jsem byl pořádně. Takže nastalo veliké sušení a prý chování, to teda ne, já se nechovám. Už jsem zůstal doma. Potom jsem vběhnul za paničkou když šla do ložnice. Skočil jsem na postele a provokoval jí, aby se začala se mnou prát. Povedlo se, to byla bitva. Ale stejně jsem to vyhrál já. Taky jsem musel pořádně seprat toho tučňáka. Nejlepší na něm je, že on má na sobě takový kabátek, ten mu nejdříve sundám a pak se do něj pustím. Teda schytal to taky, jako panička. Potom už jsem zjistil, že venku svítí krásně sluníčko, tak jsem šel na balkon, lehl si na boudičku a krásně jsem se tam vyhříval. Byly tam se mnou Zuzka s Míšou. Povedlo se mi je vyprovokovat k pořádné honičce. Ještě štěstí, že mi to napadlo, vždyť ony by jenom ležely a odpočívaly. To přece nejde, taky musí mít nějaký pohyb.

6. prosinec 2009 20:27:58

Dopoledne panička přitáhla do obýváku to uřvanou mašinu. Jak jsem viděl, že jí vleče za sebou, raději jsem utekl ven. Jenomže tam byla zima a moc dlouho mě to tam nebavilo. Vrátil jsem se domů, sednul jsem se dole pod schody a čekal jsem až ten zpropadený přístroj přestane vrčet. Když byl konečně klid, vydal jsem se domů. Tam mě ale čekalo pořádné překvapení, spíš šok. Nevěděl jsem, jestli jsem vůbec doma nebo ne. Obývák byl úplně jiný. Křesla byla na druhé straně, stůl taky jinde, dokonce i můj gauč byl posunutý. Nemohl jsem se na to vynadívat. Vydal jsem se na průzkum. Zuzanka už tam taky procházela, a tak jsem se k ní přidal a společně jsme zkoumali, kde asi budeme večer ležet, když vůbec neuvidíme na televizi a hlavně mě teda pořádně vrtalo hlavou, kde budu večer papat tyčinku. Na místečku, kde jí vždycky dostávám totiž stál stůl. Byl jsem z toho celý vedle. Asi se to nelíbilo ani té vrčivé mašině, protože vzteky pěnila a prskala, až nám celý koberec namočila. Když jsem to všechno prozkoumal, řekla mi panička, že ještě není hotovo, a když jsem viděl, že zase bere do ruky chobot od té příšery, raději jsem utekl a šel jsem si lehnout na křeslo dolu do našeho bytu. Tam jsem usnul. Když jsem se vyspinkal, šel jsem zkontrolovat situaci. K mé radosti jsem zjistil, že už je všechno v pořádku a na svých místech, jenom ty koberce byly ještě trochu mokré. Ale to mi nevadilo. Stejně jsem si vyskočil na gauč. Když už mě nebavilo odpočívat, pořádně jsem se popral s mým novým tučňákem, aby bylo hned od prvního dne jasné, kdo je tady pánem. A taky jsem byl večer zase na procházce. Panička říkala, že už mi jde chůze v kšírkách zase o hodně lépe. To jsem rád, protože se mi to moc zalíbilo a už se těším, že zase zítra vyrazíme.

5. prosinec 2009 23:10:49

Dneska jsem měl od rána takový divný pocit. Sice jsem si stále říkal, že jsem přece hodný kluk a žádné nebezpečí mi nehrozí, ale stejně jsem raději moc nezlobil, aby mě večer neodnesli čerti do pekla. Holky jsem teda prohnat musel, to by ani jinak nešlo, i k sousedům jsem zaběhnul, abych toho jejich psa trochu rozdráždil a paničku jsem taky trochu kousnul, ale jenom proto že si to zasloužila:) Odpoledne už jsem se ale uklidnil úplně, hajnul jsem si na křeslo a ani jsem nedutal. Večer začali vylézat čerti. Práskali na ulici dělobuchy, a těch já se hrozně bojím. Ale byl jsem statečný. Setrval jsem na křesle a dělal jsem, že spím, aby si mě vůbec nevšimli. Dobře to dopadlo. Čerti proběhli kolem domu a do pekla mě neodnesli. Když viděli, jak jsme všichni hodní, ani k nám nešli a poslali jenom Mikuláše. Přinesl nám spoustu dobrůtek a taky plyšového tučňáka. Ten se mi líbil ze všeho nejvíc. Hned jsem po něm skočil, sebral jsem ho a odnesl jsem si ho pryč, aby mi ho holky nevzaly. To papání si rozdělíme, ale tučňáka jim nepůjčím!

4. prosinec 2009 21:39:23

Dneska bylo venku hrozně ošklivo. Od rána byla děsná mhla a mě se do toho vůbec nechtělo. Jenom jsem po snídani rychle proběhnul nejnutnější místa a už jsem pádil zase domů na topení, abych si ohřál kožíšek. Během dne jsem jen párkrát na malou chviličku vyběhnul a jinak jsem raději běhal doma. Trochu jsem prohnal holky, a když už je to nebavilo, hrál jsem si v tunelu nebo s myškou. Večer jsem se uložil na křeslo v dolejším bytě a usnul jsem. Ani na procházku jsem nešel a dokonce jsem zaspal i tyčinku. Vzbudilo mě, až když panička na chodbě zavolala: "Dobrý večer!", což je pro mě povel po kterém se bude papat tyčinka. Hned jsem vyletěl jako blesk a utíkal jsem na ní. Pak jsem si lehnul v obýváku na gauč a díval jsem se na televizi. Teď jsme se pořádně prohnali s Kikinou, nabaštili jsme se a asi budu zase spát.

3. prosinec 2009 19:31:27

Dneska bylo venku ošklivo. Ani trochu se mi tam nelíbilo, ale přece nemůžu celý den ležet na gauči nebo se dívat z okna. Alespoň na chvilku jsem občas vyběhnul. Odpoledne jsme se tam sešli i s Míšou a se Zuzkou, tak jsem se chvilku proběhli a šli jsme zase domů spát.
Večer, když už byla tma, jsem šel za paničkou. Sednul jsem si proti ní a střídavě se díval na paničku a na dveře na balkon. Naštěstí jí hned došlo, že chci jít ven. Asi se jí tam do té zimy moc nechtělo, protože se mi začala ptát, jestli chci jít opravdu ven, a jestli chci jít i přesto, že budu muset jít v kšírách a na vodítku. Aby bylo jasno, zvednul jsem se a utíkal jsem po schodech dolů ke dveřím. Panička tedy vzala kšíry, navlékla mi je a mohli jsme vyrazit. Šli jsme stejnou trasu jako včera. Jenom mě mrzelo, že ten pes odnaproti byl dneska schovaný doma v teploučku a já ho ani nemohl provokovat. Ale zase jsem objevil, že v ulici svítí v jedné zahrádce stromeček. Pořádně jsem si ho prohlédnul. Hrozně se mi to líbilo. Jenom škoda, že ty žárovky nablikají, to by bylo ještě mnohem zajímavější. Tak dlouho jako včera jsme tam nebyli. Musel jsem uznat, že je tam opravdu zima. Teď už jsem na gauči na polštářku a netrpělivě čekám na tyčinku.

2. prosinec 2009 22:29:52

Ráno jsem odešl přes balkon ven. Panička mi šla otevřít dveře na dvorek, abych se mohl vrátit, ale mě se ještě nechtělo. Sledoval jsem jí jak stojí u dveří, a když na mě promluvila, utekl jsem se jí schovat za skleník. Tam je vidět z okna ve verandě. Panička šla k němu, otevřela ho a zase mě lákala domů. Kdo by tomuhle odolal. Taková paráda - jít domů oknem. Okamžitě jsem skočil dovnitř.
Odpoledne nás chytla pořádně divoká nálada. Honili jsme se po celém domě i po dvoře. Teda kromě Kikiny. Ta zrovna spala, a kdybychom přes ní běhali, tak to s ní ani nehnulo. Míša opět nezklamala a pěkně řádila i Zuzka. Za chvíli se k nám přidaly i paničky a jakmile jedna z nich řekla: "Že vás chytnu!" Rozprchly jsme se do všech koutů a schovali se jim, aby nás nechytly. Ale za chvíli už jsme byli zpátky a čekali jsme až si nás všimnou. Schoval jsem se za závěs a čekal jsem na příležitost. Když se ke mě panička přiblížila, tak jsem rychle utekl. Pak jsem se schoval za křeslo. Panička mě "vůůůbec nemohla" najít. Stoupnula si k tomu křeslu, opřela se rukou o opírátko a já vyskočil a kousnul jsem jí do ruky. Hned jsem se ale schoval a jak trochu rukou pohnula, vyskočil jsem znovu. Pořádně nás to všechny utahalo. Zabrali jsme si obývák v dolejším bytě a spali jsme až do tmy. Když jsem se probudil, šel jsem se domů napapat. Pak jsem si sednul ke dveřím na balkón a začal jsem křičet na paničku, aby mě pustila ještě ven. Jenomže ona mi řekla, že takhle pozdě už nikam nepůjdu, že je tam tma. Ale pak dostala "výborný" nápad. Že prý mi dá kšíry a půjde se mnou. No jsem byl teda radostí bez sebe. Takovouhle procházku jsem si opravdu nepředstavoval. Raději jsem běžel dolů ke dveřím na dvorek, abych jí dal jasně najevo, že chci jít sám, bez ní a bez nějakých špagátů. Tam mi došlo, že je opravdu zle. Panička už se na mě sápala a začala mě navlékat tu černou hrůzu na hřbet. Trochu jsem se škubal, ale pak jsem si řekl, že se ven jinak nedostanu, a že to teda zase po dlouhé době zkusím. Hlavně už byla tma, takže mě žádné kočky ani sousedovic pes nemohli vidět. Nevím, co se se mnou stalo, ale mě se ta procházka začala líbit! Očichal jsem si sousedovic i naše auto, prošel jsem se kolem stromů a ušel jsem alespoň padesát metrů. Protože jsme většinou stáli na místě a já jen čmuchal po zemi, řekla mi panička, že už bychom mohli jít zase domů. Došli jsme ke dveřím, ale když panička otevřela, zjistil jsem, že se mi domů ještě vůbec nechce a odtáhnul jsem jí zase ven. Šli jsme ještě jednou tu samou trasu a pak ještě dobrých sto metrů. Dokonce jsem se stal i populárním. Sousedi naproti právě v té chvíli pustili na dvorek psa. Ten se mohl zbláznit, když mě viděl jak se procházím kolem jeho plotu:) Takže jsem objevil další psisko, které mě bude bavit provokovat. Určitě za ním zítra zase vyrazíme:) Když jsme se vrátili domů, vzala mě panička ještě i na balkon. Tak hrozně moc se mi ta procházka líbila, že jsem pak ani nechtěl sundat kšíry (ty kšíry, které tolik hrozně moc nenávidím!!!) Nakonec mi panička odepnula vodítko a já ještě chvíli chodil v kšírách po bytě. I večerní tyčinku jsem v nich jedl. Pak jsem si je ale nechal sundat, zalehnul jsem na gauč a okamžitě jsem usnul.

1. prosinec 2009 22:16:17

Kamarádi, moc vám všem děkuju za myšičky, které jste mi během listopadu posílali. Díky vám jsem se umístil na tak krásném místě a získal jsem pohár, ze kterého mám velikou radost. Ještě jednou MOC DĚKUJU:)
*************************
Dneska ráno zase měla panička řeči, že prý jsme v noci děsně zlobili. Ale není to pravda. Vždyť jsme úplní svatouškové. Ale je docela logické, že když jsme včera celé odpoledne a celý večer spali, tak že v noci už se nám nechtělo, a potřebovali jsme se nějak zabavit. Tak jsme se trochu honili. A že zrovna panička spala na posteli, která nám stála v cestě a tudíž jsme přes ní museli přebíhat, to je její problém a ne náš. A taky jsme prý dupali. Nevím, co zase páníci slyšeli. Já teda přes ten náš zpěv, syčení a vrčení žádné dupání neslyšl. Jinak to docela vypadá, že si dneska v noci dáme opáčko. Venku bylo celý den tak ošklivo, že ani já jsem tam nešel a raději jsem spal. A to je teda co říct. Až večer, když už byla tma, jsem se rozhodnul, že se nutně potřebuju podívat ven. Panička mě přemlouvala, že je tam zima a prší, ale já si stále mňoukal svou, dokud jsem jí nepřesvědčil. Panička mi otevřela dveře na balkon a čekala, že tam nahlédnu a rychle se vrátím do teploučka. Jenomže, já jsem si řekl, že toho musím využít, a i když pěkně pršelo, rozeběhnul jsem se a skočil jsem s balkónu na dvorek. Byl jsem na sebe pyšný, ale jakmile tam pro mě panička přišla, s velikou radostí jsem pelášil domů do teploučka.

30. listopad 2009 19:07:00

Dneska ráno už jsem to opravdu nemohl doma vydržet. Když už jsem si myslel, že by mi panička mohla pustit ven, tak jsem jí šel vzbudit. Cestou jsem zpíval na celé kolo, aby se tak moc nelekla až na ní skočím. Skočil jsem k ní do postele a ona mi pohladila a řekla, koukej spát, ještě není ani šest hodin. To se mi, ale vůbec nelíbilo, tak jsem jí kousnul do ruky a ona místo aby vstala a šla mi otevřít dveře, tak mi vynadala a poslala mi spát. To určitě. Když jsem teda nemohl jít ven, tak jsem chodil po bytě a zpíval na celé kolo. I holky to vzbudilo, jen s paničkou to ani nehnulo. Tak jsme se alespoň honili. Když se panička konečně rozhodla, že vstane, tak zase z toho nic nebylo. Ještě se muselo napřed snídat. Takové zbytečnosti, když mě se tolik chtělo ven. Hurá, konečně se dveře otevřely. Docela jsem se lekl. Čekal jsem zase krásné počasí jako včera a ona tam byla mlha jako hrom. Ale nevzdal jsem to a šel do toho. Přece paničce neukážu jak se mi do toho nechce. Naštěstí mlha opadla a pak už bylo hezky až do odpoledne. Krásně jsem se proběhnul, mrknul k sousedům. Tam je to fakt bezva, zvlášť když můžu rozčilovat toho jejich psa. A že se mi to dneska dařilo, mohl se uštěkat a já se mu z plotu chechtal. Taky jsem vběhnul na balkon. Tam se ty naše dvě krásky opalovaly. To nepochopím. Ležely vedle sebe a nastavovaly se sluníčku. Co si chtěly opálit. Pochopím Kikinu, ta je černobílá, ale Míša je celá černá. No v ženskejch se jeden nevyzná. Dovršilo to, když na dvoreček přiběhla Zuzka a začala mě honit. To jsem ještě nezažil. Ona, která nejraději polehává a honí mě. Asi to bylo tím sluníčkem. Buď jí zahřílo mozeček a nebo z něj měla takovou radost. Jinak jsem si ten den docela užil. Byl jsem venku až do tmy. Teď už, ale zase jako vzorný kocourek odpočívám a čekám na tyčinku a potom budu určitě spinkat, abych byl zase brzo ráno připravený jít ven.

29. listopad 2009 22:25:09

Dneska jsem se k ránu probudil a páníci ještě spali. Šel jsem se podívat na paničku. Nenápadně, aby o mě nevěla, jsem si sednul proti její posteli a sledoval jsem jí. Najednou jsem si všimnul, že pootevřela oči. Nechtěl jsem, aby poznala, že na ní chodím v noci koukat. Jsem přece pořádný chlapák a ne nějaká bábovka, která to bez paničky nemůže vydržet! Okamžitě jsem vyskočil snad metr do výšky a metr do dálky a pelášil jsem pryč. Myslím, že to dopadlo dobře a panička nic nepoznala.
Po snídani jsem zase vyrazil ven. Bylo nádherně, sluníčko krásně svítilo a na balkóně pořádně hřálo do kožíšku. Usadil jsem se tam a skrz zábradlí jsem sledoval okolní svět. U sousedů na pergole se podobným způsobem rozhlížela taková kráásná kočička. Chvíli jsem na sebe koukali, ale panička nám to překazila. Přišla zase s tou její krabičkou, že prý si nás vyfotí. O to jsem teda neměl nejmenší zájem. Než stačila foťák nastartovat, otočil jsem se a utekl jí.
Jinak jsem běhal venku po zahrádce a po sousedech až dokud se nezačalo šeřit. Potom jsem se vrátil domů, lehnul jsem si na gauč a po té celodenní námaze jsem usnul. Vzbudil jsem se až na tyčinku. Teď jsem se napapal a až dopíšu deníček, půjdu zase spát.

28. listopad 2009 23:04:17

Dneska odpolene jsme se všichni najednou pěkně nafoukli a vubec jsme ani s jednou paničkou nemluvili. Spinkal jsem totiž v obýváku na gauči na mém modrém polštářku. Najednou jsem jenom tak malinko pootevřel oko, aby mi něco neuniklo a vidím, že paničky jdou někam na chodbu. Byl jsem děsně ospalý, oči jsem vůbec nemohl udržet otevřené, ale přemohl jsem se, a dal jsem se do jejich pronásledování. Došly po schodech dolů a zamířily do "našeho" bytu. Nenápadně jsem se za nimi plížil, abych si ohlídal, co nám tam budou dělat. Jenomže ony došly ke dveřím, které jsou poslední dobou stále zavřené, protože je za nimi schovaný ten velký balík, o kterém nemáme vědět. Zajásal jsem, protože mi svitla naděje, že tam konečně taky proklouznu a zjistím, co že se to tam uvnitř skrývá. Jenomže z toho nebylo nic. Div jsem si neudělal bouli na čele, protože paničky vlezly dovnitř a těsně před nosem mi zavřely dveře. Vystoupil jsem tedy z ilegality a z plných plic jsem začal křičet, aby mi otevřely, že jsem tam taky a chci jít za nimi. Ale nedoval jsem se jich. Jen jsem přivolal holky. Všichni jsme se usadili ke dveřím, čmuchali jsme pod nimi, občas jsme zakřičeli, jestli už nás konečně někdo pustí dovnitř, ale nic. Chvilku jsme se snažili, ale pak jsme se naštvali, jako na povel jsme všichni odešli zase zpátky nahoru a rozmístili jsme se do pelíšků. Postupně nás ten vztek přecházel, ale stejně si to pamatujeme a paničkám to teda nedarujeme. Jak se pomstí holky nevím, ale já už jsem zahájil noční kvílení. Sedím uprostřed kuchyně a zpívám tak nahlas, že se to rozléhá po celém domě. A to je jen takové rozezpívávání, to hlavní přijde v noci:)

27. listopad 2009 22:34:24

Ráno jsem šel jako vždy ven. Když jsem se dopoledne přišel ukázat, najednou začal hrozně štěkat sousedovic pes. Hned mě napadlo, že jde asi pošťačka. Nejdříve jsem si sednul nahoře na chodbě a okénkem ve dveřích jsem pozoroval schránku. Byl jsem z toho celý nervózní, jestli nám něco nese nebo ne, a tak jsem tam dlouho nevydržel sedět. Sebral jsem se a utíkal jsem do obýváku na okno. Jen jsem dosednul na topení, už jsem jí viděl, jak prochází kolem. Trochu jsem se přikrčil, aby mě neviděla, ale ona si našeho baráku vůbec ani nevšimnula. Nasedla na kolo a ujížděla pryč. To mě docela naštvalo, protože jsem si tak představoval, že by mě mohla přivézt něco dobrého nebo hezkého, a tak jsem na ní začal pořádně vrčet, aby věděla, že jsem na ní čekal. Stejně mi to nepomohlo a nevrátila se. Ale to nevadí. Já si na ní počíhám v pondělí a to by bylo, že by na mě zase zapomněla. Alespoň nějaký leták by mi mohla donést, abych měl co trhat:)
Přes poledne jsem se trochu prospal a odpoledne jsem vyrazil na druhé kolo mých pochůzek. Vrátil jsem se domů, když se začalo šeřit. Chvíli jsem se procházel po bytě, chvíli jsem si odpočinul a pak jsem pomohl páníkům s večeří. Když jsem se napapal, chtěl jsem mít chvilku klid. Tak jsem se sebral a šel jsem dolů do "našeho" bytu, protože tam byly pootevřené dveře. Tam jsem se uložil na křeslo a spal jsem. Přesně v osm hodin jsem dorazil domů. Panička se mi smála, že prý jsem jak časové znamení, a že by si podle mě mohla řídit hodinky, ale přece se nenechám ošidit o tyčinku. Jak paničku znám, klidně by na ní zapomněla a bylo by jí to jedno.

26. listopad 2009 19:40:48

Dneska ráno mě panička pěkně naštvala. Ona totiž vstávala dřív než já. To byla ostuda, já takový ranní pěvec jsem dneska zaspal. Když jsem jí uviděl vyskočil jsem z gauče a letěl za ní. Myslel jsem si, že mě hned pustí ven, ale zase ne. Nejdřív prý snídaně. Tak jsem se pustil do jídla. Moc jsem to nepřehnal a už jsem se natahoval na kliku u dveří na balkon. No panička měla štěstí, protože když viděla, jak se nemůžu dočkat, tak mi šla otevřít. Nezapomněla mi zase připomenout, abych se přišel ukázat, aby prý neměla starost. To nepochopím. Ona když jde pryč tak se mi taky nechodí ukazovat a je jí úplně jedno, že já mám taky starost. Zase jsem musel absolvovat své obvyklé pochůzky, ale fakt jsem myslel i na to co mi panička řekla a každou chvilku jsem se jí šel ukázat. Ale udělal jsem to dobře, protože mi vždycky moc chválila jaký jsem šikovný a že to tak musí být. Odpoledne jsem šel domů odpočívat. Lehnul jsem si v obýváku na gauč na polštářek a pěkně jsem si spal. Najednou slyším jak paničky si říkají, kde prý je ten kluk, že se ani nejde ukázat. No já byl potichu aby mě neslyšely. V tom panička přišla do obýváku a skoro se lekla, když mě viděla, jak krásně spinkám doma. Odpoledne jsem ještě pořád spal. Páníček dopoledne odjel a když se vrátil tak mi přivezl nové tyčinky. Panička hned řekla, že mi ji dá ochutnat a jak jsem tak spinkal, ozvalo se "Dobré odpoledne" Já se lekl, a protože večer panička, když mi nese tyčinku, tak říká "Dobrý večer", teď jsem fakt nevěděl co se děje. Vyletěl jsem jak blesk a to jsem neměl, protože jak jsem byl rozespalý, tak jsem spadnul z toho gauče. Panička se mi chechtala, ale mě to bylo jedno, protože jsem byl úplně mimo. Potom mi to došlo, co se děje, mimořádná tyčinka, mňam to byla dobrota.

25. listopad 2009 21:51:34

Dneska ráno jsem měl docela brzo vyspáno. Tak jsem zase pobíhal po domě a do kroku jsem si prozpěvoval. Místo aby mě páníčkové pochválili, jakého že to mají veselého chlapce, tak slyším jenom, budeš ticho, koukej jít ještě spinkat atp. Já to nepochopím proč páníčkové tak dlouho musí spát. Kdyby byly jako já, tak hezky v pět hodin, někdy i dříve, vyskočí a to by koukali, jak by ten den byl dlouhý. Mě pak nezbývá nic jiného než zalehnout a zase spát. Ale jak jsem se dneska nasnídal, moc jsem to teda nepřehnal, jen tak aby byl klid a už jsem letěl ven. Sluníčko nám hezky svítilo a i když bylo ráno, tak docela už hezky hřálo. Musel jsem proběhnout celou mojí trasu. Začal jsem jako každý den, to už mám tak natrénované, u sousedů. Nejraději sedím u nich na králíkárně, protože to jsem docela vysoko a ten jejich pes na mě nemůže, ale vidí mě a to je hlavní, protože ho pěkně rozčiluju. Po chvilce hupnu přes plot k dalším sousedům, tam prozkoumám co mají nového v kůlně a jdu se podívat domů. Za chvíli vyrážím nanovo. Taky jsem si myslel, když je tak hezky, že bych mohl prohnat holky, ale to jsem narazil. Míša moje nejlepší kamarádka mi utekla, Zuzka už měla běhání venku za sebou a naše Kikina to by se jeden zbláznil, ta se jen vyhřívá na sluníčku a snad se opaluje, já nevím, ona snad bude trochu blázen. A když jsem se proti ní rozběhnul, že bych jí trochu prohnal, začala na mě syčet, že jsem to raději vzdal. Tak jsem se rozhodnul, že asi jediná panička mě nezklame a sebral jsem větvičku a odnesl jsem jí ji. Dobře jsem udělal, protože ta byla za ní ráda, hned mi jí šla házet a krásně jsme si spolu hráli.

24. listopad 2009 22:43:19

Dneska jsem se vyspal nějak brzo. Dokonce tak brzo, že i mě samotnému se to zdálo divné. Ale co jsem měl dělat. Včera jsem byl z toho celodenního čekání na paničku utahaný a hned po jejím návratu usnul. Takže se nikdo nemůže divit, že ve tři v noci už jsem měl vyspáno. Šel jsem vzbudit paničku, ale té se vstávat nechtělo. Tak jsem zůstal sedět u její postele a zpíval jsem jí do ouška. Ona sice říkala, že jsem řval jak na lesy, ale prostě tomu nerozumí. Pak jsem si lehnul na zem podél její postele, zachytil jsem se drápkama za tu postel a ručkoval po ní z jedné strany na druhou a zase zpátky. To paničce zase vadilo. Prý to vydávalo hrozné zvuky, při kterých nemohla spát a navíc ještě měla strach, že postel uplně zničím a pak bude spát na zemi. No co, ona by to taky zvládla. Vždyť já taky někdy spávám jenom tak na zemi. Paničku jsem sice neprobudil, zato přišla Kikina. Chvíli jsme se honili a zase jsme usnuli.
Odpoledne šla panička někam pryč. Jak se šla obouvat a ohnula se, vyskočil jsem jí na záda a zůstal tam sedět. Zrovna moc se jí to nezdálo. Prostě zase nepochopila, že chci jít s ní a tenhle způsob dopravy by mi vyhovoval mnohem lépe než aby mě navlékla kšíry. Bohužel mi to neprošlo a musel jsem zůstat doma. Byla pryč ale jenom chvilku, takže mě ani nemrzelo, že jsem musel zůstat doma.

23. listopad 2009 22:39:03

Ráno jsem, stejně jako každý den, vyrazil hned po snídani ven. Když jsem se ale přišel domů ukázat, zjistil jsem, že se paničky někam chystají. Už jsem si představoval, jak mě zase zavřou doma, dají mi na starost celý barák i holky a budu muset hlídat. Naštěstí se mnou zůstal páníček doma. Šel jsem paničky vyprovodit ke dveřím a zase jsem utíkal ven. Bylo by tam docela hezky, ale hrozně foukal vítr. To mě docela štvalo. Kolem poledne jsem se vrátil domů, uložil jsem se na modrý polštářek a trochu jsem si schrupnul. Jenomže musím přiznat, že se stýskalo po paničce. Šel jsem se projít po baráku, jestli jí náhodou už někde nenajdu, ale nikde nebyla. Vrátil jsem se do obýváku, vyskočil jsem si na opírátko u křesla a díval jsem se z okna. Už byla pořádná tma, když se nám paničky vrátily. Měl jsem z toho hroznou radost. Hned jsem se utíkal podívat, jestli má panička pro mě něco v tašce. Ale nepřivezla mi vůbec nic. Jen jsem u ní našel pár podepsaných papírů a nějaké CDéčko. Byla celá nadšená, že se setkala s její hvězdou, ale na svého nebohého kocourka úplně zapomněla. To mě docela mrzelo. Nechal jsem se jen tak zběžně pohladit a šel jsem spát. Stejně jsem byl z toho celodenního čekání pěkně unavený. Když jsem ale dostal tyčinku, tak si mě udobřila a už je to zase dobré.

22. listopad 2009 20:31:05

Ráno jsem šel vzbudit paničku. Kupodivu už nespala, ale evidentně se jí ještě nechtělo vstávat. Začala mě lákat k sobě a chtěla, abych se šel pomazlit. Možná, že bych býval i šel, ale to by nad paničkou nesměla kroužit moucha. Je jasné, že jsem na takové hlouposti jako je mazlení neměl nejmenší pomyšlení. Sednul jsem si před postel a nespustil z mouchy oči. Panička se krčila a čekala, že až se odrazím a skočím na ní do postele, abych tu mouchu chytil, zabiju místo mouchy jí. Ale já byl opatrný. Když se moucha přiblížila, stoupnul jsem si na zadní, předníma tlapkama jí chytil a hned jí strčil do pusinky. Dvakrát jsem mlasknul a bylo po mouše. Mňam, to jsem si pochutnal. Panička mi sice říkala, že jsem prasátko, a že se mnou nebude vůbec kamarádit, ale když jsem skočil za ní do postele, abych si to ověřil, zjistil jsem jak lže, protože mě hned začala drbat bříšku.
Když jsme vstali, ani se mi dneska moc nechtělo ven. Z okna jsem viděl, jaká je tam hrozná mlha, a to mě vůbec nelákalo. Jenomže, co bych já mohl dělat celý den doma? Za chvíli jsem byl jak na trní a nervózně jsem přešlapoval u dveří. Panička mi otevřela...a stal se zázrak. Jak jsem vkročil ven, mlha opadla a začalo svítit sluníčko. To byla paráda. Celé dopoledne jsem běhal venku. V poledne se zase začalo sluníčko schovávat, tak jsem se šel schovat taky. Zalezl jsem do přepravky a trochu jsem si schrupnul. Když jsem se vzbudil, začínalo se už šeřit. A to mě vylákalo ven. Hrozně mě totiž baví "noční" život:) Když je venku tma, tak mě totiž nikdo nevidí a já můžu klidně řádit. Ale dlouho tam nebývám. Dneska jsem se vrátil před šestou hodinou, lehnul jsem si zase do přepravky a spinkal jsem až do osmi, než byla tyčinka. Teď dodiktuju paničce deníček a půjdu zase pokračovat v odpočinku.

21. listopad 2009 19:39:18

Ráno jsem se vyspinkal a chtěl jsem jít ven. Jenomže tradičně páníci ještě spali a vůbec se neměli k tomu, že by kvůli mě vstali a šli mi otevřít dveře. Nepomohlo ani moje mňoukání. Jak jsem se tak procházel po bytě, najednou jsem objevil na zdi mouchu. Sednul jsem si proti ní, sliny se mi sbíhaly a bradička se mi blahem klepala. Počkal jsem si na tu pravou chvíli, vyskočil jsem po ní a už byla moje. Tlapičkou jsem si jí sundal na zem a rychle jí snědl. To byla pochoutka. Je zajímavé, že tohle paničku probudilo. A dokonce natolik, že se snažila předběhnout mě a tu lapenou mouchu mi sebrat. Asi na ní taky měla chuť:) Ale já jí spolknul a nedal jsem jí ani nožičku. Sám jsem si jí ulovil, sám jsem si jí snědl:-)
Dopoledne jsem běhal venku, protože krásně svítilo sluníčko. Občas jsem přinesl paničce nějakou větvičku, aby si měla s čím hrát. Někdy jsem jí větvičku odnesl až do ložnice a skočil jsem s ní do postele. Věděl jsem, že tam za mnou určitě panička přijde, bude mi nadávat a určitě se pořádně poperem. Odpoledne jsem přišel domů zrovna ve chvíli, kdy panička uklízela něco do skříně v obáváku. Stála u ní ohnutá. Já jak viděl otevřené dveře, bylo mi jasné, že mám jedinečnou šanci podívat se i do toho nejvyššího patra. Vyskočil jsem paničce na záda a skočil jsem nahoru na skříň. Ale nějak nešikovně. Místo do skříně nebo na skříň jsem vyskočil na ta otevřená dvířka, ty se se mnou pohnuly a já zbuchnul na zem. Hned jsem letěl ven, aby si toho nikdo nevšimnul a nemysleli si o mě, že jsem nešika. Jenomže se mi to nepodařilo. Vzhledem k tomu, že v obýváku byla panička se mnou, tak to prostě nepřehlédla. Hned za mnou utíkala ven. Tak jsem jí utekl za plot. Ale volala mě a kdybych se býval nevrátil, určitě by nedala pokoj a dělala by mi ostudu ještě teď. Raději jsem šel dobrovolně domů. Nechal jsem se prozkoumat, protože panička si asi představovala, že jsem si přitom urazil nejméně dvě nohy a polovinu zubů a pak jsem si vychutnával to její obletování. Hezky jsme si hráli s větvičkou, dostal jsem ochutnat šunčičku, takže jsem maximálně spokojený a teď už hezky odpočívám.

20. listopad 2009 22:14:32

Dneska bylo zase krásně a já celé dopoledne běhal po střechách a po zahradách. Hned ráno jsem se trochu zapomněl u sousedů v kůlně a panička už mě musela opět dělat ostudu. Otevřela okno a začala mě volat. Ona si snad myslí, že netrefím domů nebo co. Aby byl klid, tak jsem se raději chodil celé dopoledne pravidelně ukazovat. Co by si o mě asi tak kočky v okolí myslely? A co teprve sousedovic pes? Až bych ho šel provokovat na plot, posmíval by se mi, že bych to raději vzdal, a to bych teda nerad! V poledne jsem se vrátil pořádně utahaný. Zalehnul jsem do přepravky a hned jsem usnul. Ani mi nevadilo, že páníci odjeli na nákup a nechali mě doma. Sice si mysleli, že budu hlídat, ale já to přenechal Zuzce a celou dobu jsem spal. Dokonce jsem je ani nešel vyprovodit a ani jsem nešel koukat z okna, když odjížděli. Vždycky si totiž jdu zkontrolovat, jestli opravdu jedou pryč a my budeme mít chvilku klid. Když se vrátili, byl jsem opět svěží a ještě jsem utíkal ven. Jen jsem se rychle proběhnul a šel jsem zkontrolovat nákup, jestli je tam pro nás něco dobrého. Ochutnal jsem šunčičku a vyrazil znovu ven a běhal jsem tam až do tmy.

19. listopad 2009 22:14:26

Protože bylo dneska zase venku krásně, tak jsem tam strávil skoro celý den. Když se začalo sluníčko schovávat a blížila se tma, byl jsem už z toho celodenního toulání pěkně utahaný. Šel jsem domů. Cestou jsem zjistil, že paničky uklízí na chodbě. Hrozně mě to zajímalo. Chtěl jsem mít ten správný rozhled, tak jsem vyskočil paničce za krk. Nevím, co se jí zase nezdálo, a proč mě zase nazývala úplně jinými zvířátky. Pořádně jsem vytasil drápky, aby poznala, že jsem to já, její kocourek, a ne nějaký kopytník:) Ale nějak jí to nedošlo a nadávala dál. Chvíli jsem paničky pozoroval, ale moc mě to nebavilo, tak jsem odešel. A už jsem jim chyběl. Začaly mě shánět, kde jsem a jestli jsem se jim náhodou neztratil, ale já už dááávno chrupčil v přepravce.

18. listopad 2009 22:07:08

Včera jsem to s tím odpočinkem nějak přehnal. Celé odpoledne jsem nešel ven a vlastně až na malé přestávky jsem jenom spal. Večer jsem v tom pokračoval, ale zato v noci. Už jsem nevěděl, jak bych si lehnul. Chvíli jsem se díval z okna, ale pak jsem si řekl, že by si se mnou mohla panička jít hrát. Snažil jsem se jí vzbudit, ale marně. Jen na mě zavrčela, abych jí nechal, a abych šel ještě spát. Jenomže mě se nechtělo. Začal jsem tradičně zpívat. Kvílel jsem na celé kolo, ale páníci stejně nevstali. Dokonce nezabralo ani to, když jsem se prošel po televizi. Nic. Nikdo nereagoval a kromě obvyklého pšššt se nedělo vůbec nic.
Ale jakmile páníci vstali, hned mě pustili ven. Bylo krásně, svítilo sluníčko a já běhal venku skoro celý den. Občas jsem přinesl paničce větvičku, aby mi jí hodila, a když mě to přestalo bavit, šel jsem zase ven. Všechny větvičky jsem shromažďoval paničce pod židlí. Ta se divila, když si šla sednout k té její bedynce, jakou tam má úrodu:)

17. listopad 2009 21:42:32

Dneska po ránu byla sice mlha, ale to mě nemohlo zastavit. Ven musím, ať je tam počasí jaké chce. Nejdříve jsem se rozhlédnul z balkónu, pak jsem se šel podívat na střechu a potom jsem se vypravil na pochůzku. Dlouho jsem tam ale nebyl, protože ta mlha opravdu nebyla příjemná. Vzal jsem tedy větvičku a odnesl jí domů paničce. Jenomže, když mě viděla, tak z házení nic nebylo. Hned mě vzala, zabalila do ručníku a sušila mi kožíšek, protože mi ho ta ošklivá mlha namočila. Až teprve, když jsem měl kožíšek usušený, tak mi panička větvičku hodila. Chvíli jsem jí aportoval, a pak jsem se šel zase proběhnout ven. Mezitím mlha zmizala. Sice zima nebyla, ale sluníčko nesvítilo a abych se přiznal, moc se mi tam nelíbilo. V poledne už jsem to vzdal úplně. Uložil jsem se v kuchyni na židli a usnul jsem. A od té doby už jsem vlastně venku nebyl. Doma jsem se hrozně nudil a jenom tak jsem bloumal po baráku a prozpěvoval si. Občas jsem se šel podívat na paničku, samozřejmě jsem jí vzal s sebou větvičku, aby mi jí hodila, chvíli jsem se s ní pral a párkrát jí zase vyskočil za krk. Večer jsem šel spát do přepravky. Vylezl jsem jenom na tyčinku. Když už jsem vykonal tu namáhavou cestu až do kuchyně, hned jsem toho využil a napapal jsem se, abych dneska už vůbec nemusel vstávat. Teď jenom nadiktuju paničce deníček a zase budu spinkat.

16. listopad 2009 21:48:53

Dneska jsem vyrazil ráno ven. Tradičně jsem odešel přes balkon. Jenomže kdo by to tam vydržel. Hned jsem skočil na plot, z něj dolů na dvorek a už jsem uháněl na pocházku. Cestou mi vrtalo v hlavě, jak se dostanu zpátky domů, když jsou dole dveře na dvorek zavřené. Stále jsem se ohlížel, jestli se neotevřou, ale jediné, co jsem viděl byla panička, která mě sledovala z okna. Už mi bylo docela ouzko, že už se nikdy domů nevrátím. Naštěstí už druhá panička stála dole u dveří a otevírala. Viděl jsem, že je vše v pohodě. Dveře zůstaly malinko pootevřené a já mohl v klidu vyrazit za plot. Jenomže, sotva jsem vyskočil nahoru, uslyšel jsem, že někdo odemyká na ulici. Neváhal jsem ani vteřinu a utíkal jsem se podívat, co se děje. Panička jak mi byla otevřít dveře, tak šla při zpáteční cestě vybrat schránku. Využil jsem toho a proklouznul jí na ulici. Snažila se mě chytit, ale byl jsem rychlejší. Hezky jsem se prošel po chodníčku, šel jsem si očichat tu plechovku, ve které tak nerad jezdím a chystal jsem se ještě dál, až na travičku. Ale panička mě nenechala. Chytla mě a nesla mě domů. Ale nedonesla. Těsně před nosem se nám totiž zabouchly dveře a my zůstali venku. Už jsem se radoval, že mě teda panička nechá, abych si v klidu všechno očichal a prohlédnul, jenomže ona se místo toho natáhla a zazvonila na zvonek. Teď jsem nevěděl, co mám dělat. Jakmile zvonek zazvoní, tak se utíkám schovat, protože se bojím, kdo k nám jde. Ale kam jsem se měl schovat, když jsem k nám šel vlastně já s paničkou? Chvíli jsem byl zaražený a pak jsem si řekl, že bych se asi měl začít bát a začal jsem se paničce mrskat v náručí. Naštěstí, než jsem se jí stačil vyškubnout, přišla druhá panička, otevřela nám dveře a pustila nás domů. To se mi ulevilo.
Jinak se dneska nic zvláštního nedělo. Celý den jsem buď spal v přepravce nebo běhal venku. Taky jsem odpoledne párkrát skočil paničce na záda vyšplhal jí za krk a jinak opravdu nic.

15. listopad 2009 22:13:01

Dneska svítilo sluníčko, takže jsem hned po snídani vyrazil a celé dopoledne jsem trávil venku. Samozřejmě jsem se chodil občas ukázat, aby panička zase nemusela chodit na dvorek a dělat mi ostudu před kočkami. Přes poledne jsem se chvíli vyhříval na balkóně, pak jsem se šel podívat na střechu, ještě jsem jednou obešel všechna důležitá místa na zahrádce a u sousedů a vrátil jsem se domů. Chtělo se mi spinkat, a tak jsem se rozeběhnul do přepravky. Jenomže jsem se přiblížil k přepravce a zjistil jsem, že v ní spí Zuzka. Sednul jsem si a provokativně se na ní díval a dával jí najevo, aby koukala vstávat, protože já chci jít spát. Ale Zuzka odfukovala a vůbec nevěděla, že tam jsem. Za chvíli jsem to vzdal a vydal jsem se hledat jiné vhodné místečko na spaní. Na židli, kde rád ležívám, seděla panička a taky se netvářila, že by mě tam chtěla pustit, na okně se mi nelíbilo a i když mi všichni říkali, že mám volný můj modrý polštářek na gauči, tak se mi na něj nechtělo. Nakonec mi panička přinesla tunel. Ten se mi docela zamlouval. Už jsem se chystal, že si do něj hajnu, když v tom jsem objevil, že u něj visí šňůrky. To jsem nemohl nechat jen tak a pustil jsem se do nich. Lítal jsem skrz tunel sem tam, ale šňůrky mi stále odolávaly. Nakonec jsem z toho dostal hlad. A to byla moje výhra. Panička přinesla kapsičku, začala mi jí nandavat do misky a jak to Zuzka slyšela, vylezla z přepravky a šla taky jíst. Pospíchal jsem, abych byl najedený dřív než ona a rychle jsem utíkal do přepavky. Uložil jsem se v ní a konečně jsem si mohl dát dvacet. Než jsem se vyspal, tak mi paničky někam utekly. Vydal jsem se na průzkum a našel jsem je v bytě dole. Hned jsem zajásal, protože vím, že tam v jedné místnosti je schovaný ten náš dárek. Šel jsem najisto, ale bohužel, dveře byly zavřené. Sednul jsem si k nim, upřeně na ně hleděl a občas jsem mňouknul na paničku, jestli mě náhodou nechce otevřít. No nechtěla. Ač jsem se snažil, prostě jsem se tam nedostal. Za chvíli jsem se otočil, a když jsem viděl paničku, zarodoval jsem se. Stála totiž na schůdkách a něco hledala nahoře v úložném prostoru. Po včerejší zkušenosti, kdy jsem se jí vyškrábal po zádech za krk, jsem to měl dneska pěkně s komfortem. Když viděla, že se k ní blížím, slezla na spodní schůdek, ohnula se, já jí pohodlně skočil na záda, pak se mnou vystoupila na vyšší schůdek a já pohodlně přešel dovnitř do skříně. To bylo fajn. Dal jsem se do prohlížení a prohrabování. To se paničce moc nezdálo a zase mě odtamtud chtěla dostat ven. Ale já se nedal. Jenomže najednou mi úplně klidně řekla: "Podívej se, co tady máme" Páááni, jakmile jsem to uviděl, ani jsem to nevzal přes její záda, ale rovnou jsem skočil až dolů na zem a uháněl zpátky domů schovat se do přepravky. Ukázala mi totiž moje kšíry a já měl hrozný strach, že mi je bude chtít obléknout a budu v nich muset chodit. Brrr, ještě teď se z té představy klepu.

14. listopad 2009 22:35:28

Dneska bylo venku docela teplo, ale byla hrozná mlha. Takže mě to tam ani moc nebavilo. Ale svoje pravidelné pochůzky jsem si samozřejmě musel odbýt. Když jsem se dopoledne přišel podívat domů, našel jsem paničku, jak uklízí něco do skříně v ložnici. Šel jsem za ní na průzkum. Z dálky jsem oblhlédnul skříň a pak se ve mě probudily opět mé touhy dostat se vzhůru k výškám. Odrazil jsem se, vyskočil jsem paničce na záda, vyšplhal jí za krk a odtamtud hupnul nahoru na skříň. Tak jsem snad ještě nikdy nebyl. Je vysoká skoro až ke stropu, takže jsem se tam jentak tak mohl plížit. Panička mě chtěla dostat dolů, jenomže na mě nedosáhla. Přinesla si schůdky, vylezla nahoru a lákala mě k sobě. Moc se mi nechtělo, ale když jsem viděl, že má asi něco v ruce, byl jsem zvědavý a přiblížil jsem se. Samozřejmě, že něměla nic, mě lapila a snažila se mě sundat dolů. Bránil jsem se, protože jsem to chtěl na té skříni pořádně vytřít, ale nakonec mě panička sundala. Přitom jsem stále protestoval a používal k tomu mojí zbraň - všechny drápky. Boj jsem prohrál, ale panička z toho taky nevyvázla jen tak:) Vypadá, jak když jí kousnul troujzubý upír. Ale nebyl to upír, byla to moje tlapička:)
Odpoledne mě vzbudil nějaký hluk v kuchyni. Šel jsem se podívat, co se děje. Panička měla nachystaný nějaký dárek, že ho bude zabalovat. No u toho jsem nemohl chybět. Měla totiž papír smotaný do ruličky a já věděl, že mě nezklame a bude na mě volat skrz tu ruličku. To je něco! Já nevěděl, co dělat. Kroutil jsem se, mňoukal jsem a mohl jsem se zbláznit. Pak jsem ještě objevil na stole mašličku. Hned jsem jí paničce sebral a utekl s ní na chodbu a tam jí pořádně rozmotal. Když bylo hotovo, sednul jsem si ke dveřím a křičel na paničku, že chci ještě ven. Bylo už dost šero, ale panička vypadala, že mě možná ještě na chvilku pustí. Sliboval jsem jí horem dolem, že zůstanu na balkóně a jakmile pro mě za chviličku přijde, okamžitě se vrátím. Uvěřila mi a pustila mě ven. Jen se za mnou zavřely na balkoně dveře, skočil jsem na plot a na dvorek a už jsem uháněl pryč. Za chvíli přišla panička na balkon a já už jí mával od sousedů:) Musela jít pro mě dolu na dvorek, protože horem odejít umím, ale vrátit se neumím. Volala mě, ale mě se ještě domů nechtělo. Když už jsem na jejím hlase poznal, že jde fakt do tuhého, vrátil jsem se na dvorek, aby neměla starost, že jsem se ztratil. Ale dal jsem jí najevo, že ještě domů nechci, protože jsem se okamžitě utekl schovat za skleník. Panička nadávala jako špaček, a když začala vyhrožovat, že takového zlobivého kocourka už nikdy večer ven nepustí, raději jsem to vzdal a šel jsem domů. Zalezl jsem si do přepravky a usnul jsem. Vtom mě vzbudil hrozný kočičí křik. Okamžitě jsem vyletěl z přepravky a utíkal za tím nářkem. Holky už pobíhaly nervózně v kuchyni po stole a hledaly tu ubohou kočičku. Pak jsem zjistili, že jí má panička schovanou v té její bedynce, do které stále něco cvaká. Procházeli jsme kolem, ale kočička nevylezla a za chvíli zmizela. Ještě jsme chvilku prohlíželi všechna zákoutí v bytě, jestli tam náhodou není schovaná a pak jsme šli zase spát.
A jinak má panička dneska pěkný průšvih. Od čtvrt na devět jsem přešlapoval po bytě a nevěděl jak na sebe upozornit a s ní to ani nehnulo. Až v devět hodin jí teprve došlo, že mě zapomněla dát tyčinku!!! To je ostuda,co?
****************************************
Na našich stránkách máme video, jak sledujeme kočičí křik v notebooku, když budete mít chuť, můžete se podívat zde: http://cicoun.webnode.cz/z-naseho-zivota/listopad-2009/

13. listopad 2009 23:22:33

Dneska ráno jsem se probudil a všichni ještě spali. Tak jsem nevěděl čeho se chytit, až jsem přišel na to, že se projdu po televizi. Jen jsem na ní vyskočil, ono to totiž vždycky hodně zavrže, už jsem slyšel, jak panička nadává abych koukal rychle slézt dolů a šel spát. Tak jsem seskočil a když už to vypadalo, že panička spí, tak jsem si tam zase vylezl. Jenomže v tom se panička otočila a řekla mi, že když tam chci být, ať tam jsem, ale že mi to tam vůbec nesluší. To mě tak naštvalo, protože jsem byl přesvědčený právě o pravém opaku, tak jsem seskočil dolů a sednul jsem si do okna a koukal ven. No moc jsem tam toho neviděl, protože byla tma. Když panička vstala, tak jsem chtěl jít ven. Řekla mi, že se musíme napřed nasnídat a pak, že půjdem. Holky se do toho pustily, ale já jsem ještě pořád byl na paničku naštvaný, když mi řekla, že mi to nesluší, tak jsem vůbec nejedl. Stejně jsem musel počkat až se ty naše holky nadlábnou a potom teprve jsem mohl vyrazit. Venku mě to všechno přešlo a když jsem se z první pochůzky vrátil domů, tak jsem si tu snídani dal taky. Dopoledne jsme se Zuzkou seděli na chodbě a pozorovali jsme okýnkem ve dveřích dění na ulici. (viz foto zde: http://cicoun.webnode.cz/z-naseho-zivota/listopad-2009/ ) Abych řekl pravdu, sledovali jsme jestli k nám dorazí listonoška a přinese mi ten vyhraný balík. Sláva, dočkali jsme se. Ona opravdu přišla a ten balík s granulkama skutečně donesla. To se holky olizovaly, když to viděly, ale já taky. Odpoledne jsem ještě šel chvíli ven, ale pak jsem se uložil do mé krásné přepravky a kdybych nemusel na večeři, tak bych ani nevylezal. Tam se mi tak hezky hajá.

12. listopad 2009 18:31:24

Dneska ráno bylo hezky, takže jsem vyrazil do terénu. Samozřejmě jsem se chodil pravidelně ukazovat a pokaždé jsem se nechal od paničky zahřát. I když svítilo sluníčko, byla venku docela zima a ouška a nožičky mě pěkně zábly. Odpoledne jsem se uložil na gauči a skoro celé jsem ho prospal. Před chvíli jsem si usmyslel, že bych se ještě mohl jít na chvilku proběhnout. Stoupnul jsem si ke dveřím a křičel na paničku, že chci ven. Jenomže panička mě to začala zase rozmlouvat, že prý už je tma a je tam zima a dokonce prý poprchává. Já jí ale nevěřil. Tak jsem šel ke dveřím na balkon, stoupnul jsem si na zadní, předníma jsem se opřel o okénko ve dveřích a díval jsem se ven. Zjistil jsem, že panička má pravdu. Vůbec nic jsem neviděl jenom černočernou tmu. Tak jsem to vzdal, vyskočil jsem si na šrabadlo, abych měl přehled a vše pod kontrolou, a protože holky jsou zalezlé v pelíškách, asi to tu taky dloluho nevydržím a i já půjdu brzo spát.

11. listopad 2009 22:25:52

Dneska jsem měl doma úžasné představení. Když jsem byl minulý týden na očkování, přivezli jsme s paničkou holkám prášek na odčervení. Těšil jsem se, až jim ho bude cpát..a dneska konečně přišel den D:) Myslel jsem si, že to bude prima zábava, ale že z toho bude až taková šou jsem si nepředstavoval. Když si panička přinesla prášky, usadil jsem se v kuchyni na škrabadle, abych byl v první řadě a měl ten nejlepší výhled. První šla Kikina. To byla teda legrace, co předváděla. Chechtal jsem se, až jsem si myslel, že z toho škrabadla spadnu. Jenom nebylo zrovna nejpšíjemnější, když se madam oklepala a ohodila mě její slinou, ale neodešel jsem, to bych byl hlupák. Když zkončilo jedno představení, začalo druhé. Panička si přinesla Zuzku. Jen se k ní přiblížila s tabletkou, Zuzka nabrala rychlost, utekla do obýváku a schovala se za gauč. Tak to schytala Míša. To je taky prima hérečka. Stála u dveří a křičela, že chce ven. No nedočkala se, hihi. Panička jí lapila. Sice nerad cestuju, ale docela se těším, až pojedu za rok zase na očkování a přivezu holkám pozdrav od paní doktorky:) Jenom mám strach, aby náhodou nejela na to očkování některá z holek a taky mi jako odvetu něco nepřivezly.

10. listopad 2009 21:54:43

Po ránu to vypadalo docela nadějně. Zdálo se, že snad i začne svítit sluníčko. Hned jak jsem se nasnídal, vyrzil jsem ven. Žádné velké horko sice nebylo, ale nepršelo a to bylo hlavní. Prošel jsem si všechny důležité trasy a šel jsem se domů zahřát. Prakticky celé dopoledne jsem strávil venku. V poledne jsem se vrátil, hajnul jsem si na polštářek a usnul jsem. Za chvíli mě probudil nějaký rachot. Jen ztěžka jsem otevřel oči, abych se porozhlédnul, co se děje. Zjistil jsem, že si Kikina hraje s myškou. Byla to šance na pořádnou bitvu, ale já nemohl. Byl jsem tak utahaný a ospalý, že jsem se znovu stočil do klubíčka a spal jsem dál. Když jsem se probudil, byla už tma. Docela bych si býval s holkama hrál, ale už je to nebavilo. Tentokráte byly zalezlé ony a spaly. Rozhodl jsem se, že půjdu ven. Jenomže dveře byly zavřené a panička mi klidně řekla, že už je pozdě a nikam mě nepustí. To mě docela mrzelo. Panička mi ale začala říkat jaký jsem šikovný kocourek, že to přece pochopím, že už je pozdě na nějaké pobíhání venku a začala mě vychvalovat. To já hrozně rád poslouchám. Usadil jsem se proto na škrabalo, poslouchal jsem paničku a nespustil z ní oči. Pak jsem si řekl, že má vlastně pravdu, že už bych stejně nikde nic v té tmě neviděl a že jsem přece šikula a ven tedy půjdu zase až zítra. Dal jsem se tedy do procvičování zpěvu. Procházel jsem se po chodbě a při tom si prozpěvoval. Pak jsem si lehnul na pelíšek a usnul jsem. Večer zase začala Kikina šílet. Lítala po bytě a hlavně děsně řádila v ložnici. Tak strašně moc jsem chtěl jít bláznit s ní, ale zase jsem byl děsně ospalý a nemohl jsem vůbec udržet oči otevřené. Snažil jsem se a za chvíli jsem se skutečně dokázal probudit a vyrazil jsem za Kikinou. Ale bylo už pozdě. Týna už měla dokonale rozvrtané postele a chystala se do pelíšku. Na moje útoky už neragovala. Byla to škoda. Dneska nám to vůbec nevyšlo, abychom se všichni společně proběhli. Tak snad zítra.
Jinak se mi dneska podařilo zjistit, kde páníčkové ukrývají ten balík pro nás. Jenomže panička tam zavřela dveře a mě se vůbec za celý den nepodařilo proklouznout tam za ní. Když už ale vím, kde se ta daná věc nachází, určitě si to ohlídám a doufám, že se mi to brzo podaří a vniknu tam.

9. listopad 2009 22:31:35

Po snídani jsem si stoupnul ke dveřím a chtěl jsem jít ven. Panička mi to rozmlouvala, že prý prší. Ale já se chtěl přesvědčit na vlastní oči, jestli mi nelže. Otevřela mi tedy dveře a já zjistil, že lhla. Sice bylo všude všechno mokré, ale už nepšelo. Tak jsem se usadil na balkóně, abych jí ukázal, že je tam hezky, ale dlouho mě to tam nebavilo a šel jsem zase domů. Nějak jsem si potřeboval vybít enrgii. A jako nejlepší nápad mi přišlo to, že proženu holky. Zuzka s Míšou nějak nejevily zájem. Když jsem se k nim přiblížil, maximálně na mě zasyčely a pokračovaly ve svém rozjímání. Zoto Kikina, ta měla energie taky přebytek. Tak jsem se začali spolu honit. Lítali jsem po celém bytě, až jsem doběhli do ložnice, a tam jsme začali lítat přes postele. Úplně jsme rozhrabali peřiny i polštáře jak jsme se jeden druhému schovávali. Panička z toho sice moc radosti neměla, protože musela jít znovu ustýlat, ale nás to náramně bavilo. Potom jsem si lehnul v obýváku na gauč a usnul jsem. V poledne jsem si řekl, že se zase na chvíli podívám ven. Moc dlouho jsem tam nebyl a panička už mě volala domů. Že prý zase budu muset hlídat. No dneska mi to ani moc nevadilo, protože venku byla děsná mlha, takže ležení na radiátoru a dívání se z okna (jestli nejdou zloději:)) pro mě bylo doce přijemné. Když se páníci vrátili, utíkal jsem ke dveřím, abych zjistil, jestli mi něco přivezli. Zaujal mě takový veliký balík a hned jsem se k němu rozeběhl. Jenomže panička byla rychlejší, balík mi před nosem sebrala a uklidila ho na místo, kam se nedostanu, se slovy, že to nesmím vidět, že to je překvapení na vánoce. To mě teda pěkně naštvalo, protože jsem to vidět chtěl. A klidně bych o vánocích dělal překvapeného, aby měla radost. Ale bohužel jsem to z ní nedostal. Sice si mě naladila šunčičkou, ale stejně mě to celý večer vrtá v hlavě a jen koumám, jak se k tomu balíku dostat, abych zjistil, co to je.

8. listopad 2009 19:34:52

Celé dopoledne jsem trávil v poklusu. Chtěl jsem totiž být co nejvíce venku, ale byla tam hrozná zima. Takže jsem vždycky na chvilku vyběhnul a zase jsem utíkal domů. Sednul jsem si na topení, abych se zahřál, přitom jsem se díval z okna, abych měl jasno jakým směrem se pak vydám, a když jsem si nabral teploučko i do zásoby, tak jsem vyběhnul. Během toho jsem se stihnul zúčasnit s holkama ochutnávky masíčka. Po poledni jsem ještě na chvilku šel ven. Když jsem se vrátil, zalehnul jsem v obýváku a celé odpoledne jsem spal. A myslím si, že až dopíšu deníček, vrátím se na mé místečko a budu ve spaní pokračovat. A jinak už se těším na noc. To už budu určitě dostatečně vyspinkaný a budu si hrát s těmi nejchrastivějšími hračkami a k tomu si taky něco pořádně od plic zazpívám.

7. listopad 2009 22:28:12

Dneska ráno jsem normálně zaspal. Páníci už vstávali a já si ještě vychrupoval na gauči na polštářku. No co, po těch včerejších nervech jsem měl právo pořádně si odpočinout. Jenom nerad jsem vstal a šel jsem si dát snídani. Pak nám panička otevřela ven. Jen jsem se prošel po dvoře a vrátil jsem se zpátky. Rovnou jsem utíkal na můj polštářek, lehnul jsem si a spal jsem dál. Teprve asi po hodině jsem byl konečně vyspinkaný, tak jak jsem potřeboval, a mohl jsem se vydat ven na delší pochůzku. Ale nebylo tam žádné horko, tak jsem se podíval, co je nového u sousedů a vrátil jsem se domů. Chvilku jsem si odpočinul a vyrazil jsem nanovo. Přinesl jsem paničce pár větviček, aby mi měla co házet a taky jsem měl moc práce. Když jsem se totiž šel ukázat měla zrovna panička v ruce takový klacek s třásničkama a vytírala podlahu. S tím jsem jí musel pomáhat a ty třásničky pořádně chytat, aby jí náhodou neutekly. Jinak jsem až na malé odpočívací přestávky byl venku až do tmy. Pak jsem se opět uložil na polštářek a vychutnával si teplo domova.

***********************************

dneska mi panička dala na naše stránky fotky a video z mojí včerejší cesty, tak pokud bude mít chuť, můžete se podívat
http://cicoun.webnode.cz/z-naseho-zivota/listopad-2009/

6. listopad 2009 19:23:47

Když jsem se ráno probudil, byla venku všude mlha hustá tak, že by se dala krájet. Jako by to předučovalo, že dnešní den se moc nevydaří. Už pár dní jsem trpěl nepřijemným pocitem, protože panička často mluvila o mém očkování. Nejdříve jsem si říkal, že je všechno dobré, že se nic neděje, a že jen to počasí na mě působí tak depresivně. Protože se mi venku nelíbilo, hrál jsem si doma. Když panička ustýlala postele, počkal jsem si dneska až bude mít hotovo a pak jsem za ní přiběhnul s větvičkou. Dali jsme se spolu do takového boje o tu ubouhou větev, že jsme postele zase tak rozvrtali (teda hlavně já), že panička musela ustlat znovu. Tím se má nálada zlepšila:) Chvíli jsem si ještě hrál, chvíli jsem honil holky, zkrátka obyčejný den jako každý druhý. Pak jsem vyskočil do okna a díval se do té mlhy, až jsem usnul.
Probudila mě až panička. Zajímalo mě, co dělá a tak jsem to šel omrknout. Na stole jsem objevil mojí "občanku" a panička měla rozebranou přepravku, dávala do ní čistou deku, a když mi k tomu začala říkat, že jsem šikovný, že to zvládnu, bylo mi jasné, co se děje. Za chvíli už byla i panička připravená a chtěla mě lapit a zavřít do té přepravky. Jenomže já se jí schoval. Vlezl jsem si v obýváku pod stůl a pro jistotu - aby mě opravdu neviděla - jsem schoval hlavu pod ubrus. Nevím jak je to možné, ale panička mě objevila, zajmula mě, násilně mě odvlekla a zavřela mě do té přepravky. To teda neměla dělat! Okamžitě jsem začal ječet a nadávat. Ale vůbec si z toho nic nedělala. Aby toho nebylo málo, naložila mě ještě do té plechovky před domem. Řval jsem ze všech sil. Plechovka se snažila překřičet nebo mě alespoň zastrašit vrčením, ale na mě neměla. Řval jsem tak silně, že to plechovka za chvíli vzdala, přestala vrčet a zůstala stát. Myslel jsem, že mám vyhráno, ale kdepak. Panička řekla, že jsme na místě, vynesla mě i s přepravkou ven a šli jsme směrem k ordinaci. Ještě jsem měl naději, že třeba bude mít paní doktorka dovolenou, ale neměla. Jen jsme vstoupili do čekárny, už nás volala dovnitř. Řekl jsem si, že se nedám. Taky jsem nechtěl paničku zklamat. Doma mě tak pracně narvala do té přepravky, že jsem si řekl, že jí ukážu, že mě tam nacpala dobře, a že ven prostě nevylezu. Tahala mě oběma rukama, paní doktorka držela pevně přepravku, ale odolával jsem. Už to vypadalo jako v pohádce o veliké řepě, že si budou muset zavolat někoho na pomoc, ale pak jsem na chviličku zaváhal, tošku jsem povolil a než jsem se nadál, byl jsem venku. Začal jsem znovu křičet a nadávat. Jenomže paní doktorce to bylo jedno, vůbec nic si z toho nedělala. A ještě klidně řekla paničce, že je dobře, že mi nerozumí, co říkám, protože to asi nic hezkého nebude. No jasně, že nebylo. Pak mě začala ohmatávat a koukala mi do tlamičky a dokonce mi měřila teplotu. No měl jsem toho plné zuby. Byl jsem rád, že je po všem a chtěl jsem se schovat zpátky do přepravky, jenomže to nejhorší mě ještě čekalo. Přinesla si na mě injekci a píchla mě. Pak už jsem jí ale doopravdy utekl do přepravky a pokračoval v nadávání. Při zpáteční cestě zastavili ještě páníci na nákup. Moje panička ale zůstala se mnou v autě, a protože auto nevrčelo a já měl klid, že tam jsme s paničkou spolu, docela hezky jsem tam odpočíval a skoro jsem usnul. Když auto začalo zase vrčet, začal jsem taky křičet, aby si nemyslelo, že je lepší. Za chvilku jsme ale byli doma. Panička mě vypustila z přepravky (vrátila jí Zuzce, která na ní už netrpělivě čekala) a já měl konečně klid. Dostal jsem ochutnat šunčičku. Tím si to panička docela vyžehlila, takže teď už jsem naprosto spokojený kocourek.

5. listopad 2009 19:47:58

Ráno jsem nevěřil svým očím. Ono svítilo sluníčko. Panička si bláhově myslela, jak se nasnídám a půjdu ven. Ale coapak jsem měl čas, zdržovat se nějakým jídlem? Vůbec ne. Rovnou jsem utíkal ke dveřím a jídla na mističce jsem si ani nevšiml. Teda všimnul jsem si ho, protože jsem ho tlapkou jakoby zahrabal, aby panička viděla, že teď opravdu jíst nehodlám. Pustila mě tedy na balkon. Jenomže... zrovna tak jako sluníčko lákalo ven mě, vykákalo i vetřelce - cizího kocoura, kterého se bojím. Nezbývalo mi nic jiného než zůstat sedět na balkoně. Naštěstí mě panička zachránila. Přišla za mnou a jak jí kocour viděl, utíkal pryč. Tím pádem jsem měl vyhráno a mohl jsem vyrazit. Skočil jsem na dvorek a rovnou jsem utíkal za plot zjistit, co je tam nového. Až teprve když jsem si prohlédnul to nejnutnější, šel jsem se domů nasnídat. Abych o nic nepřišel, strávil jsem skoro celý den na plotě nebo na střeše a rozhlížel jsem se, co je v okolí nového. Domů jsem se chodil jenom ukázat a napapat a odpoledne jsem taky paničce přinesl pár větviček pro radost. Teď už jsem docela utahaný, takže odpočívám na modrém polštářku. Počkám si na tyčinku a pak už budu určitě spinkat.

4. listopad 2009 22:17:06

Ráno jsem se rozhodl, že ať je počasí jaké chcce, já už to doma nevydržím a prostě půjdu ven. Stoupnul jsem se ke dveřím a mňoukáním přivolal paničku, aby mě tam pustila. Vymlouvala mě to, ale nenechal jsem se přesvědčit. Tak mě tedy pustila na balkon. Už ve dveřích jsem si začal nadávat, co jsem to měl za nápad, ale řekl jsem si, že teda paničce neukážu, že to vzdávám a vlezl jsem do té zimy. Vítr foukal, až mě skoro porazil, a lilo jako z konve. Rychle jsem se schoval do boudičky. Máme tam ze všech stran přidělanou deku a na jednom boku je uvolněná. Vlezl jsem si za ní, abych byl alespoň trochu schovaný a dobré dvě až tři minuty to tam vydržel. Pak už jsem ale uháněl domů do teploučka. Panička nemohla mít zas takové řeči, že mi to říkala a podobně, protože venku jsem BYL. Když jsem se trochu zahřál, tak jsem sháněl, co bych tak mohl dělat. První, co mě napadlo, byly holky. Hned jsem se rozeběhnul za Zuzkou. Ta pelášila! V kuchyni zapadla pomalu až za mikrovlnu. Tak jsem vyskočil nahoru za ní. Sice na mě syčela, ale já jí mlátil a nedal jsem se. Kdyby bývala nepřišla panička, tak jsem Zuzku přepral. Jenomže tradičně ženské drží při sobě, takže zase ten špatný jsem byl já a pořádně jsem to schytal. Nechal jsem teda Zuzku být a vrhnul jsem se za Kristýnou. Když jsem ale viděl, že jí jde panička taky na pomoc, vzdal jsem boj a raději jsem se zcela nenápadně odešel dívat z okna. Tam jsem i usnul. Když jsem se kolem poledne probudil, nevěřil jsem svým očím - svítilo sluníčko. Rychle jsem šel ven. Ani vítr už nefoukal, takže tam bylo docela fajn. Až na to, že všechno bylo mokré a jak jsem se prošel po zahrádce, byl jsem promáčený na kost. Šel jsem domů, aby mi panička vysušila kožíšek. Zabalila mě do ručníku a já si lebedil u ní v náručí. S přimhouřenýma očima jsem předl a vychtnával si to. Pak mě ale postavila na gauč a začala mi tím ručníkem vytřepávat vodu z kožíšku, protože jsem byl opravdu hodně mokrý. To už se mi teda nelíbilo ani trochu. Vrčel jsem na ní, škubal jsem se a byl jsem vzteky bez sebe. A pannička místo aby mě nechala být, tak mi ještě navrh řekla, že je vidět, že už mi asi neúčinkuje injekce proti vzteklině, a že je moc dobře, že už brzo pojedu na další. Tse to si tak nechám líbit!

3. listopad 2009 19:11:09

Dneska ráno jsem vůbec nejevil zájem, že bych chtěl jít ven. A vlastně ani holky se nehrnuly ke dveřím. Nasnídali jsme se a různě jsme se procházeli po bytě, až si panička myslela, jestli náhodou nejsme nemocní, když nechceme vem. No ale po včerejším celodenním dešti se není čemu divit, že nás to tam vůbec netáhlo. Chvíli jsme běhali po bytě, teda spíš něž běhali by se dalo řícet, že jsme lítali jako stádo divokých koní. Honili jsme se všichni čtyři. Aby toho nebylo málo, přidala se k nám i panička. Chvíli nám házela cinkací kuličku. Na to se holky moc nechytly, ale zato já. Mě se to moc líbilo. Pak přinesla panička myšku na klíček, aby se prý zapojily i holky. To už na ně teda zapůsobilo. Myška běhala po kuchyni a my na ní všichni číhali. Když šla panička ustlat, šel jsem jí zase pomáhat. Myslel jsem si, že bychom se mohli zase trochu poprat. Když jsem ale došel do ložnice, všimnul jsem si, že je pod peřinou moje plyšová opice. Byla celá schovaná a koukal jí jen ocásek, se kterým panička hýbala. Číhal jsem na něj a už už jsem se chystal k útoku. Panička ale opici rychle scchovala pod peřinu a než jsem se přiblížil, vykočila opice na mě. Fuj, já se tak strašně lekl, že jsem vyskočil snad až ke stropu. Ale nemohl jsem si to nechat líbit. Takže nejdřív jsem se pustil do paničky a pořádně se s ní popral a pak jsem se pustil i do opice. Tolik bitev najednou mě docela vyčerpalo, takže jsem si vyskočil na okno, chvilku jsem se díval ven a za okamžik už jsem spal. Odpoledne jsem se šel podívat ven, aby se neřeklo. Vydal jsem se k sousedům, prošel jsem se pod nějakým keřem a domů jsem se vrátil promáčený až na kost. Alepoň mi musela panička vysušit kožíšek:) Teď už jsem uložený na modrém polštářku a netrpělivě očekávám osm hodin, abych už konečně dostal tyčinkuuu!

2. listopad 2009 19:19:48

Dneska ráno jsem se vzbudil a páníci samozřejmě ještě spali. Dal jsem se do zpěvu, ale musel jsem být ostražitý, aby mě panička nepřekvapila s tou její krabičkou a nechtěla mě natáčet. Dopadlo to dobře. Panička nepřišla, ale zase na druhou stranu mi to přišlo docela divný, proč nejde. Tak jsem se šel podívat. A zjistil jsem, že na mě čeká s krabičkou v posteli, tak jsem okamžitě přestal zpívat. Protože jsem se hrozně nudil, trochu jsem se porozhlédnul a objevil jsem na stolku takovou krabičku a z ní čouhal bílý papírek. Vyskočil jsem nahoru a šel to prozkoumat. Docela mě to zaujalo. Chvilku jsem na to s tlapkou dorážel, papírek jsem trochu prokousal a zase jsem odešel. Když to panička zjistila, tak řekla, že se máme na co těšit, jestli budu jako moje starší sestra Mindička. Ta totiž ještě před tím, než se odstěhovala, každý kapesník, který našla sebrala a rozškubala na kousky. Na to jsem zatím nepřišel, ale jak se znám určitě k tomu časem taky dojde.
Když jsem se nasnídal chtěl jsem jít ven. Panička nás všechny pustila na balkon, ale okamžitě jsme se všichni vrátili, protože lilo jako z konve. Pak jsem šel paničce pomáhat ustlat postel a pěkně jsme se při tom vyřádili. Jenomže mě pořád vrtalo v hlavě, že musím jít ven a začal jsem vyzívavě koukat na dveře. Tak mi šla panička otevřít dveře na dvorek. Zjistil jsem, že je tam pořád stejná zima a pořád prší. A už na schodech jsem jí předběhnul, jak jsem hnal domů. Když panička viděla, že se vracím, otočila se a šla zase zavřít dveře. Jenomže já myslel, že jde se mnou ven, tak jsem to otočil a vyběhnul jsem jí na dvorek. Ona mě přemlouvala, abych se vrátil do teploučka, ale kdepak. Jenomže nastala zrada. Místo aby mě panička prosila abych šel domů, zavřela dveře a nechala mě venku. Z okna se mi smála, že jsem tam zůstal. Naštěstí mě tam nechala jenom malou chviličku a hned mě zase pustila domů. Vrátil jsem se do pěkné divočiny. Holky už lítaly, tak jsem se hned přidal k nim. Když jsme se proběhli, zalehnul jsem a až do odpoledne jsem spal. Odpoledne jsem se sebral a šel se podívat do mého bytu do přízemí. Tam jsem se uložil na křesílko a pokračoval ve spaní. Před chvílí mě probudil hlad a tak jsem šel domů na večeři. Panička mi nandala kapsičku a hned mi jí vyčetla, co to mám za byt, když tam nemám nic k snědku a chodím se stravovat okolo. Mě to ale bylo fuk, najedl jsem se a zase jsem odešel.
Teď už jsem ale zpátky. Paničce dodiktuju deníček, počkám si na tyčinku a pak se uvidí.

1. listopad 2009 19:25:31

Dneska mi panička řekla, že se snad vracím do dětství. No možná na tom něco bude, protože jsem si vzpomněl na věci, které mě bavily naposledy, když jsem byl ještě hooodně malý. Ráno jsem vyrazil ven. Jenomže jsem zjistil, že je tam opět děsná zima. Takže jsem byl během pěti minut zpátky. Vyskočil jsem si na okno a sledoval jsem dění hezky za sklem v teploučku. Pak jsem se přidal k holkám a pomáhali jsme paničce vařit. Mě teda to vaření zas až tak moc nebaví, ale když jsem viděl, že by za to mohlo být masíčko, šel jsem taky pomáhat. Když jsme se "nasvačili", začal jsem bloumat po bytě a nevěděl jsem co dělat. Potom jsem uviděl paničku, jak u dřezu točí vodu. A v tom jsem si vzpomněl, jaké to bývalo pěkné sedět a koukat na tekoucí vodičku. Hned jsem si vyskočil na kredenc a usadil jsem se u kohoutku. Chvíli jsem vodičku pozoroval, chvíli jsem jí chytal tlapičkou a dokonce jsem se i nabumbal. Byl jsem celý zmáčený. Z paciček mi kapala voda a dokonce jsem si namočil i ouška. A panička dělala jako by nic. Vůbec jí nenapadlo, aby mi vysušila kožíšek. Když běhám venku a namočím se, to mě hned suší, ale dneska nic:( Ale ono to nevadilo. Stejně jsem odtamtud šel rovnou na topení a tam jsem se krásně vysušil i nahřál. Odpoledne jsem udělal ještě jeden pokus a šel jsem ven. Zima byla ale stále stejná. Řekl jsem si, že tohle nemám zapotřebí a šel jsem zase domů. Blombal jsem po bytě a nevěděl jsem čeho se chytit. Panička mi přinesla myšku a chvíli jsme si spolu hráli, dokonce se k nám přidala i Zuzka. Když už nás to nebavilo, vzala mě panička a chovala mě (teda nechovala - zahřívala - já se totiž nechovám!!) Stoupla si se mnou k oknu a než se stačila rozkoukat, chytil jsem se za záclonu a vyšplhal jsem až ke stropu. To zase bylo řečí, že prý tam bodou díry, protože jsem už "metráček" a ne malé koťátko. Ale to není pravda. Záclona to přežila naprosto bez úhony. A kdyby náhodou se na ní nějaká dírka udělala, tak by to stejně nebyla vina moje, ale paničky, protože mě tahala za zadek dolů:)

31. říjen 2009 22:32:08

Dneska ráno, ještě byla tma jsem opět začal zkoušet své pěvecké umění. Ale vůbec jsem neslyšel žádné pšš, pšš. Najednou v obýváku stála panička s tou její krabičkou a asi si mě chtěla nafilmovat. Né snad, že by mi to neudělalo dobře. To mě tak napadlo, když to chce natáčet, že se jí to asi moc líbí. Ale na to natáčení musí být dva. Jeden co bude točit, teda panička, ta byla skutečně připravená a druhý co bude dělat opičky. To jsem měl být já. Ani náhodou. Ani jeden hlásek jsem ze sebe nevydal, natož pak árii, to určitě. Počkal jsem si až odešla a pak jsem to rozjel. Ale to už jsem tam byl sám a nikdo mě nepozoroval.
Po snídani jsem vyrazil ven. To jsem se ale lekl, když jsem zjistil jaká je venku zima. Žádné pochůzky se nekonaly a já běžel domů. Hezky jsem si vyskočil v obýváku na topení a na tu zimu koukal z okna. To bylo docela příjemné, topení mě hezky hřálo a netrvalo to dlouho a už jsem spinkal. Když jsem se probral, šel jsem se znovu mrknout ven, jestli už ta zima je pryč, ale kdepak. Tak jsem se zase vrátil domů. Jenomže jsem měl obsazený můj krásný modrý polštářek. Míšanice na něm chrupala a já nevěděl, jak jí z něho dostat pryč. Ani se nehnula. Tak jsem se sebral a šel jsem dolů do mého bytu. Hezky jsem se tam uložil v obýváku na gauči na polštářek a byl jsem spokojený. Odpoledne tam za mnou přišly obě paničky. Ono se jim asi po mě stýskalo, ale to je dobře, alespoň vidí jak já trpím, když mě ujedou. Později odešly a já šel za nima. Pořád jsem bloumal od pelíšku k polštářku a zrovna tam, kam jsem chtěl, tak bylo obsazeno. Ta Míša tam pořád spí, ta se snad za celý den ani nepohnula. No možná, že jo, ale to jsem zase nebyl doma já. Najednou mi svitla malá naděje. Panička se šikovala že půjde koukat na televizi. No a měl jsem vyhráno. Ta její krásná pojízdná židle byla volná. Když jí televize skončila, tak se vrátila a já chudák nešťastnej zase neměl kam to svý tělo složit. Obcházel jsem zase všechny pelíšky a zase nic. Chvilku mi to trvalo a nakonec jsem ho našel. Tunel byl volný. Tak jsem tam zalezl a už se z něho ani nehnu, protože ty naše holky by mi ho určitě obsadily.

30. říjen 2009 22:40:47

Dneska hned po snídani jsem vyrazil ven. Bylo tam nádherně, sluníčko svítilo. Musel jsem zase absolvovat všechny své pochůzky. Nejdříve vše prohlédnou u nás na dvorku, potom k sousedům za plot a při zpáteční cestě jsem ještě mrknul na ty špačky u druhých sousedů. Nejhorší je, že jsou hrozně vysoko. Chvilku jsem je pozoroval a pak jsem to vzdal. Běžel jsem domů. Vyběhnul jsem na balkon a odtud na střechu. To špaškové koukali, byl jsem totiž ještě výš než oni, ale zase moc daleko. Ze střechy jsem to vzal zpátky na balkon, skočil jsem na stříšku a na dvoreček. To se mi tak zalíbilo, že jsem se otočil, letěl domů, prolítnul kuchyní rovnou na balkon a hup a už jsem byl na dvorku. Toto jsem opakoval několikrát za sebou. Panička, když už jsem šel asi po páté si začala ťukat na hlavu, jestli prý jsem se nezbláznil. No to je jasný, že né. To fakt bylo pěkné. Pak jsem zůstal na balkoně a tam sem si lehnul. Krásně tam na mě svítilo sluníčko a jak hřálo. V tom tam přišla panička a začala mě obtěžovat. No mě to tak rozčílilo, jeden nemá chvilku klidu. Já chtěl odpočívat a nahřívat si kožíšek. Musel jsem se s ní poprat a když už jsem jí měl dost, tak jsem jí kousnul a měla to. Ta ječela, ale doře jí tak, nemá si začínat. Odpoledne jsem si řekl, že si taky musím odpočinout. Když jsem zjistil, že dole v bytě je otevřeno, tak jsem se tam uložil. Přece jenom jsem tam byl sám a hlavně panička tam nebyla, protože by mě určitě zase pošťuchovala. Když jsem se vyspinkal tak jsem se šel na ní podívat. Chvilku jsme si spolu pohráli a zase jsem se tam vrátil. Celý večer jsem tam byl. To je pocit, mít celý byt sám pro sebe. Jen jsem si večer odběhnul pro mojí tyčinku a zase hurá zpátky. Pak tam ale panička pro mě přišla a zavřela mi dveře. Tak už jsem zase doma na pelíšku a diktuju jí deníček. Až to napíšeme tak asi už budu spinkat, abych brzy ráno, když všichni spí mohl zase trénovat ty svoje árie. To je nejvhodnější doba, všude je ticho a krásně se to rozléhá.

29. říjen 2009 22:39:42

Dneska mě panička hned po ránu zkazila náladu a řekl jsem si, že za to co mi provedla už nikomu z páníčků nebudu nikdy s ničím pomáhat. Když jsem se vyspinkal, rychle jsem snědl snídani a vyrazil jsem ven. Proběhnul jsem se po okolí a šel jsem se domů ukázat. V kuchyni jsem se potkal s Kristýnkou. Ta měla njakou divokou náladu, takže jsem si nemohl nechat ujít příležitost a pořádně jsme se spolu začali honit. Panička toho využila, zavřela dveře na dvorek i na balkon, a když jsem chtěl jít zase ven, oznámila mi, že už tam jít nemůžu, že zase pojedou pryč a my budeme muset hlídat. To mě teda pěkně naštvalo. Já hlupák paničce v neděli tak pomáhal, když dávala větvičky a travičky do květináčů, aby to měla pořádně udělané. A páníci to všechno naložili do auta a řekli nám, že to musí odvézt na hřbitov až někam hodně daleko a my chudáci museli být zavření doma. Takže ode dneška už nebudu pomáhat vůbec s ničím. Kdybych byl býval paničce nopomohl, tak se jí to nepovedlo nebo by to nestila a mohli být všichni doma a já mohl běhat venku.
Odpoledne jsem na páníky čekal v okně, protože už se mi opravdu hodně stýskalo. To bylo něco, když jsem viděl, že u domu zastavilo auto a poznal jsem, že v něm jsou páníčkové. Celý jsem se začal kroutit a otírat o sklo. Pak jsem si ale řekl, že musím zatnout zuby a vůbec nedat radost najevo. Ať panička vidí, že udělala chybu a já se na ní práven zlobím. Hned jsem utíkal na dvoreček. Panička ještě za mnou volala, abych se přišel podívat, co nám přivezli, ale já neragoval. Vůůůbec jsem neslyšel. Byl jsem zvědavý, ale vydržel jsem to. Domů jsem dorazil až asi za půl hodiny. Panička mě hned začala podstrojovat šunčičku. Tůdle nůdle, ať si jí sní, když si jí koupila, protože já jí teda nechci! (i když chuť jsem na ní měl - a velikou). Jenomže panička místo aby mě začala litovat, že mi snad něco je, když nemůžu papat, tak mi skoro vynadala. Klidně si dovolila mě říct, jaký jsem opičák, že kvůli mě jeli takovou dálku, aby mi mohli koupit tuhle dobroučkou šunčičku a já dělám fóry, a že kdyby to věděli, tak tam vůbec nejezdili, ale že si řekli, že pro Honzíčka to přece udělat musí...no hučela do mě, že jsem získal pocit, že kdyby mě nechtěli koupit tu šunku, tak vůbec nakoupit nejeli a už by byli bývali dávno doma. Úplně jsem přehlédnul ty ostatní tašky a řekl jsem si, že když jeli extra speciálně pro šunčičku jenom pro mě, tak jí musím ochutnat. Zasednul jsem k ní a spapal jí. Pak jsem zběžně prohlédnul tašky, a když jsem zjistil, že kromě našich kapsiček, na které jsem momentálně neměl chuť, tam nic podstatného není, tak jsem vyrazil ven. Měl jsem co dohánět, když jsem tam celý den nebyl. Navíc je teď brzo tma, takže jsem musel pořádně lítat, abych stačil všechno prozkoumat. Večer jsem se úplně sám a dobrovolně vrátil domů, uložil jsem se na polštářek na gauči a spinakl jsem. Pak mě panička probudila na tyčinku. Když jsem jí snědl, vrátil jsem se na polštářek a chytal se zase ke spánku. Vtom ale paničkám začínal v televizi seriál. Protože jsem takový hudebně nadaný, tak jsem si vyslechl úvodní písníčku. Ta se mi líbila, vůbec jsem nemohl odtrhnout oči od obrazovky. Když jí dohráli, tak jsem se ale už stočil do klubíčka, protože to ostaní mě už nezajímalo, a spikal jsem.

28. říjen 2009 23:15:19

Dneska ráno jsem se dal opět do zpěvu. Ale páníci spali nějak tvrdě, protože se ani neozývalo to obvyklé pššššt. To mě docela vyvedlo z míry a musím uznat, že mi to i chybělo. Tak jsem se šel podívat na paničku zblízka. Skočil jsem k ní do postele a to jí konečně probralo. Když jsem viděl, že už trochu vnímá, utekl jsem pryč. A aby z toho taky něco měla, tak jsem jí ještě chvilku zazpíval. Pak jsem si ale všimnul, že na stole leží dvě tužky a ještě taková malá pastelka. Ty jsem nemohl nechat v klidu. Vyskočil jsem tam za nimi a začal je po stole kutálet. To paničku probralo ještě víc. Když jsem se pak ještě prošel po klávesnici, tak si dokonce sedla a snažila se mě vyhnat. Poslechnul jsem jí, ale cestou jsem ještě stačil v rychlosti strčit tlapkou do jedné tužky a schodil si jí na zem. A pak už jsem zdrhal, až jsem porazil na stole kalendář. Panička začala nadávat a já byl spokojený. Nespala a mě svitla naděje, ža bude vstávat a pustí mě ven. Ale kdepak. Za chvíli už nereagovala zase na nic. Tak mi nezbývalo než čekat, až vstane někdo sám a dobrovolně. Když jsem se dočkal nabaštil jsem se a vyrazil jsem ven. Celé dopoledne jsem měl o zábavu postaráno. U sousedů na ořechu se totiž usadilo hejno špačků a já měl plnou hlavu toho, jak se k nim dostat. Jediná možná cesta ke stromu je totiž přes sousedovic dvorek, kde běhá velký pes. A to bych si teda netroufnul. A navíc, já stejně neumím šplhat po stomě. Ach jo, tak z toho nic nebylo. Ani jednoho špačka nenapadlo, že přiletí za mnou. Odpoledne už mi to číhání nebavilo. Raději jsem si hrál a honil jsem se s Míšou. A pak jsem šel spát. Najednou za mnou přišla panička, vzbudila mě, posadila si mě na klín a začala mi čistit ouška. Fuj, to byl děs. Jen co mě pustila, utekl jsem dolu na chodbu, hajnul jsem si na okno a vůbec s ní nemluvil. Domů jsem se vrátil až před osmou hodinou, protože jsem musel na tyčinku, aby se na mě náhodou nezapomnělo. Pak už jsem se uložil na gauči a celý večer jsem spal. A myslím, že až dopíšu deníček, půjdu pokračovat.

27. říjen 2009 21:41:27

Dneska ráno jsem měl radost, protože obě paničky vstávaly ještě dřív než je u mě zvykem začít zpívat. Těšil jsem se, jak mě pustí ven a budu běhat za tmy nejen večer, ale i ráno. Holky hned taky vstaly a jak jsme všichni měli dobrou náladu, začali jsme se honit po bytě. Jenomže paničky se sebraly a utekly nám pryč. Hned jsem vyskočil na okno, abych jim mohl zamávat a chvíli jsem tam zůstal sedět. Myslel jsem si, že se mi vrátí, ale stále nešly. Už bylo vidět a paničky stále nikde. Ještěže alespoň páníček zůstal s námi doma. Otevřel nám na dvoreček a mohl jsem vyrazit na průzkum. Ale moc mě to nebavilo. Každou chvíli jsem se šel podívat domů, jestli už se panička nevrátila. Odpoledne jsem se na chvíli usadil do okna a pak jsem si hajnul na polštářek na gauči a spinkal jsem. Už byla tma, když se paničky vrátily. Byl jsem hrozně rád. Pořádně jsme se spolu přivítali, a když jsem objevl, že je v tačce šunčička, byl jsem na vrcholu blaha. Sotva byly chvilku doma, už se šly usadit k televizi, protože prý dávají zase seriál. Ony jsou totiž zvyklé sledovat jeden seriál a druhý si přitom nahrávat. Jenomže to ještě nevěděly, co jsme pro ně přichystaly. Jak jsme se honily, přeběhli jsme přes ovladač od DVD a pár tlačítek na něm stiskli..a ono to klaplo. Večer si panička vzala ovladač do ruky a chystala se nahrávat, jenomže jak DVD pustila, objevila se na obrazovce černá tma a k tomu ještě vzkaz, že je bez signálu. Pátrala po příčině, prohlížela kabely, protože si myslela že jsme třeba při naší honičce o nějaký zavadili, ale na nic nepřišla. Už se smířily s tím, že se podívají jenom na jeden a druhý si pustí pak na internetu. No a pak panička něco stiskla a dozvěděla se, co jsme udělali. Přepli jsme totiž vysílání z digitálního na analogové a ono to nefungovalo:) Těšili jsme se, že se celý večer budeme jenom honit a nakonec z toho nebylo nic. No ony stejně byly nějaké utahané, tak jsem si řekl, že je nechám do zítřka, ale zítra ať se těší - určitě zase nanesu spoustu větviček:)

26. říjen 2009 19:29:09

Dneska ráno, asi tak kolem páté hodiny jsem si zase začal prozpěvovat. Najednou jsem uslyšel takový zvláštní zvuk, jako by pípnutí. Tak poslouchám a znovu. Už jsem myslel, že snad páníci mi k tomu zpěvu obstarali i nějakou muziku. V tom přišla panička. Tentokrát jsem jí snad ani já nevzbudil, no určitě né já, to by nevstávala, ale to pípání. Poslouchala co to je a najednou na to přišla. Mobil hlásil, že má slabou baterii. Tak ho dala nabíjet a bylo po pípání. Už jsem si myslel, že budu moci vyrazit ven, ale kdepak, panička mi řekla ať koukám ještě spát a šla také.
Konečně jsem se dočkal, ale to bylo za hezky dlouho. Vyrazil jsem na dvoreček. Jenomže po ránu byla mlha a jak padala tak bylo všechno mokré. Samozřejmě i já. Přiběhnul jsem domů. Panička tam má připravený na to moje sušení pro mě ručník. Zabalila mě do něj a pěkně sušila. Musím jenom připomenout, kdyby snad si někdo myslel, že jsem se choval, tak to teda ne, chování já nemám rád. Tohleto je důležité pro moje zdraví a je to opravdu jenom sušení a zahřívání. Tato akce se opakovala po ránu asi třikrát. Potom už sluníčko to mokro vysušilo a bylo to fajn. Celé dopoledne jsem byl venku. Přes poledne jsem si odběhl domů na můj modrý polštářek, byl totiž volný, tam jsem si lehl a usnul. Když jsem se vyspinkal běžel jsem zase na dvoreček. To bylo prima. Páníček tam ryl na zahrádce, tak jsem mu musel pomáhat. Najednou jsem uviděl krásnou větvičku. Chytil jsem jí a letěl za paničkou. Ta byla ráda. Zase mi jí házela, já jí aportoval. No a aby toho nebylo málo, tak panička vzala tu její krabičku a že prý si mě natočí. Toho už mám ale fakt dost. Já se fotit nechci. Ale abych měl klid, tak jsem to pro ní vydržel. Natočila si mě jak chci aby mi tu větvičku hodila, pak letím po schodech za ní a nakonec to nejlepší, nesu jí paničce zpátky. Tak doufám, že zase budu mít na hodně dlouho od toho focení pokoj. Pak jsem ještě šel ven, prohnal jsem Míšu a moc to tam bylo pěkné. Najednou se udělala veliká tma. A já byl ještě venku. To už se mi nestalo ani nepamatuji. Byl jsem na sebe patřičně hrdý, protože jsem si myslel, že už musí být alespoň půlnoc. No a když jsem přišel domů, tak bylo na hodinách čtvrt na sedm a bylo po radosti. Je mi ale krásně. Teď odpočívám na pelíšku, jsem už docela utahaný, ale musíme dopsat s paničkou deníček. Potom ještě bude to nejdůležitější. No přece "Honzíku sedni a popros", no jasně t y č i n k a. A pak už budu opravdu spinkat.

25. říjen 2009 21:33:14

Dneska ráno jsme zase ukázali páníkům, co dovedeme. Já samozřejmě jako vždy zpíval na celé kolo, ale dneska nezůstaly pozadu ani holky. Přemlouval jsem je, aby mi dělaly sboristky, ale to se jim nechtělo. Zato se chtěly honit, a to taky nebylo vůbec k zahození. Lítali jsme po celém bytě jen to svištělo. Každou chvíli jsme někam vyskočili nebo někde zproudka zabrdili a hlavně jsem neustále probíhali tunelem a cinkali s kuličkama, které jsou na něm přidělané. Páníci nadávali, ale nic platné jim to nebylo. Když konečně uznali, že v tomhle rachotu se nedá spát a vstali, nasnídal jsem se a utíkal jsem ven. Šel jsem se podívat k sousedům a chvilku jsem se tam zdržel. A už zase panička stála u plotu a volala na celou ves, abych šel domů. To je zase ostudy. Už vidím jak se mi zítra bude sousedovic Micka posmívat.
Po obědě jsem si chvilku schrupnul. Probudil jsem se akorát včas. Páníci totiž odcházeli na dvorek. Přece bych nemohl zůstat doma. Byl jsem zvědavý, co se zase bude dít a s čím budu muset zase pomáhat, aby to vůbec zvládli. A to jsem valil oči. Panička si nanesla na stůl větvičky ze smrku a nejrůznější trávy a bodláky a začala to skládat do květníku. To mě teda hodně bavilo. Co já jsem se těch trav nachytal:) Druhá panička mě lákala, abych šel s ní na zahrádku, že ještě vytáhneme kytičky, které tam zbyly, ale kdepak. Dneska mě nenachytala. Dneska jsem na to neměl čas. Jediná Míša dokázala odpoutat mojí pozornost, když se chtěla honit. Ale stejně jsem jí každou chvilku utekl a šel se na ty trávy alespoň podívat. A dokonce jsem jednu dostal a pyšně jí nosil v tlamce po dvoře.
Když bylo hotovo, šli jsme domů. Já se šel ještě proběhnout, ale zarazilo mě, že je ještě málo hodin, ale už je taková tma. Tak jsem šel raději domů, abych se náhodou v té tmě neztratil. Teď už se mi chce hrozně moc spinkat, takže jdu na to, abych byl časně zrána svěží:)

24. říjen 2009 19:33:37

Ráno svítilo sluníčko, tak jsem vyrazil ven. Během dopoledne jsem ale musel chodit domů, jednak abych neprošvihnul masíčko, když se vařilo, a pak taky aby mi panička nechodila ven dělat ostudu. Když se totiž nepřijdu ukázat, tak už vyběhne ven a volá mě. Copak si o tom asi můžou myslet kočky a kocouři v okolí? Tak tomu raději předcházím a chodím se pravidelně ukazovat. Po obědě šla panička pověsit na balkon prádlo, tak jsem jí šel pomáhat. Hned jsem si obhlédnul střechu, a když jsme měli hotovo, vyskočil jsem nahoru a šel jsem se tam podívat. Za chvilku jsem se vrátil, uložil jsem se na polštářku na gauči a spal jsem až do tmy. Pak jsem se šel proběhnout ještě ven. Jenomže už bylo pozdě a během chvilky pro mě panička přišla, jestli už nechci jít domů. No jasně, že jsem nechtěl. Utekl jsem jí na zahrádku a alespoň chvilku tam ještě zůstal. Když pro mě ale přišla podruhé, raději jsem nepokoušel její nervy a pokorně jsem šel. Trochu jsem se napapal a uložil se na gauči. Schrupnul jsem si, teď nadiktuju paničce deníček a budu spinkat dál. Jenom jsem zvědavý, co budou páníčkové říkat v noci, až budu vyspinkaný a budu si chtít trochu zazpívat. To zase bude řečí. No ale je to jejich chyba, že se během dne neprospí jako já:)

23. říjen 2009 18:27:32

Dneska u mě není nového nic. Teda abych to upřesnil, nějaká novinka by se třeba našla, ale panička mi jí nemůže napsat, protože jí to neřeknu, jelikož s ní nemluvím. Ráno jsem se totiž šel po snídani proběhnout. Byl jsem venku sotva půl hodiny a panička už mě volala, abych šel domů. Protože jsem hodný a poslušný kluk, hned jsem utíkal. A to jsem neměl dělat. Dozvěděl jsem se, že páníčkové pojedou pryč a mě čeká opět nedobrovolné hlídání. To mě teda pěkně štvalo. Venku totiž bylo krásně, sluníčko svítilo a jak jsem se na něj díval z okna, tak skrz to sklo i krásně hřálo. Panička mě sice před odjezdem utěšovala, že se mi brzo vrátí, že jedou jen nakoupit. Myslím si, že mi ale pěkně lhala. Včera šla taky nakoupit a byla za pět minut zpátky. Dneska jeli dokonce autem a místo, aby byli doma ještě dříve, tak se vrátili až odpoledne. Hned jak přijeli, otevřeli mi dveře na dvoreček a já se mohl jít konečně proběhnout. Jenomže nevím teda jak to udělali a na jakém divném nákupu byli, protože přivezli kromě těch tašek, které jsem zběžně prohlédnul, i velký černý mrak, který zakryl sluníčko. Venku to teda už za moc nestálo. Stejně jsem se ale nemohl nikam vypravit, protože obsah těch tašek mi vrtal v hlavě a zvědavost, jestli je tam něco dobrého pro mě, byla silnější než potřeba prozkoumat okolí. V rychlosti jsem proběhnul zahrádku a utíkal domů. Udělal jsem dobře, protože byla šunčička. Když jsem jí pořádně ochutnal, šel jsem tedy na větší pochůzku. V hlavě jsem ale stále měl, že se nesmím příliš vzdalovat, protože jedna taška nádherně voněla, tak abych náhodou o něco důležitého nepřišel. A zase se proti mě páníci spikli. Procházel jsem se jenom po zahrádce. Vtom někdo zazvonil a úplně cizí pán šel na NÁŠ dvoreček. Rychle jsem se utíkal schovat za skleník, aby mě neviděl. Páníci se s ním určitě schválně domluvili, abych utekl za plot. Jenomže ta vůně mě stále vrtala v hlavě, a tak místo za plot jsem se rozeběhl domů, utekl jsem nahoru do kuchyně, tam jsem se schoval pod stůl a ze všech sil jsem vrčel. Myslím, že ten pán měl ze mě strach, protože za chvíli raději odešel. Když byl klid, mohl jsem ještě vyrazit ven. Doma se nic zvláštního nedělo, do večeře bylo času dost, a tak jsem šel proběhnout zahrádku. Za nedlouho mě panička volala. Sice ve mě byla malá dušička, protože jsem měl strach, že mi zase utečou a nechají mě doma zavřeného, ale jak už jsem psal, jsem šikovný a poslušný kluk, takže jsem zase běžel domů. Tentokráte se mi to vyplatilo. Páníci vybalili tu voňavou tašku a vyndali z ní grilované kuřátko. Hezky jsem se usadil na zemi u stolu a pomáhal jim to sníst, aby toho neměli moc a nebylo jim špatně. Teď už jsem uložený v obýváku na gauči na polštářku a zažívám. Na paničku už se tak moc nehněvám, protože přece jenom s tou dobrůtkou si to trochu vyžehlila, ale stejně to ještě není ono. Uvidím, jak se ke mě bude chovat zítra a bude-li zase něco dobrého, tak s ní asi zase začnu kamarádit:)

22. říjen 2009 23:32:08

Ráno jsem hned po snídani vyrazil ven. Sice tam žádné horko nebylo, ale mě to zas až tak moc nevadí. Vždyť já se při tom pobíhání zahřeju. Dopoledne jsem zaslechl nějaké zvuky na chodbě, tak jsem se šel podívat co se děje. Panička se chystala na nákup. Řekl jsem si, že by z toho mohlo být něco dobrého, tak jsem ji vyprovodil ke dveřím, sedl jsem si do okna a čekal jsem až se vrátí. Naštěstí to moc dlouho netrvalo a byla zpět. Než se přezula očíhnul jsem nenápadně tašku a zacítil jsem tam něco podezřelého. No jasně šunčička. Tak jsem šel s paničkou domů abych zkontroloval jestli třeba ta šunka není zkažená. A pak jsem zase vyrazil ven. Odpoledne jsme se hezky proběhli s Míšou. No proběhli, pořádně jsem jí prohnal. A jak jsem byl tak rozdivočený, tak jsem se popral i s paničkou. Pak jsem jí přinesl větvičku, aby mi jí házela. Samozřejmě, že jsem nepřinesl jednu jedinou větev, ale všechny jsem jí je neukázal. To bylo pak překvápko, když vylezla na chodbu. Místo rohožky našla kouly a v ní zamotané větvičky.

21. říjen 2009 19:30:57

Dneska jsem měl už od rána dobrou náladu. Sotva jsem se vyspinkal, začal jsem si na celé kolo prozpěvovat. Páníčkové pro to zas nějak neměli pochopení. Neustále na mě někdo dělal pššššt, a říkali mi, abych šel spát, a abych byl zticha. Ale já si náladu zkazit nenechal. Ať si říkají co chtějí, můj pěvecký talent musím rozvíjet, a tak jsem kvílel dál. Když na mě panička zavola, řekl jsem si, že možná chce, abych jí zapěl do ouška. Hned jsem za ní utíkal, vyskočil jsem si u ní na noční stolek a zpíval jsem. Čekal jsem potlesk a standing-ovacion, ale kdepak, panička se jen otočila v posteli, ani mi nezatleskala, natož aby si stoupla. Jen něco zavrčela a poslala mě spát. Nechápu, jak ti lidi můžou tak dlouho spát. Vždyť už byly čtyři hodiny. Tak jsem se šel projít po bytě. Přitom jsme se trochu proběhli s holkama, protože ty už byly taky vyspinkané. A zase to bylo špatně. Při tom běhání jsme totiž probíhali skrz náš tunel, a ten tam má takové cinakavé kuličky, a to se páníkům vůbec nelíbilo. Zato mě se to líbilo. A moc. Jak jsem slyšel cinkání, znělo mi to v uších jako hudba, takže jsem zase začal zpívat.
Když se nám konečně podařilo páníčky vytáhnout z postele, rychle jsem se nabaštil a utíkal jsem ven. Dneska tam bylo hezky, svítilo sluníčko a dokonce i holky vyrazily. Jenomže moc zábavy s nima nebylo. Zuzka byla na procházce a s tou by nehnul ani pes baskervillský, kdyby se za ní rozeběhnul. Prostě si šla jako velká dáma a naprosto mě ignorovala. Kikina trochu zasyčela a nic víc z toho nebylo. Jenom Míša nezklamala a trochu jsme se spolu proběhli. Pak holky zmizely domů a já vyrazil k sousedům na průzkum. Bylo to u nich dneska tak zajímavé, že jsem pomalu ani neměl čas nanosit domů zase nějaké větvičky. Až k večeru jsem udělal paničce radost a pár kousků jsem jí donesl do sbírky. Teď jsem se nabaštil, počkám si, až dostanu tyčinku a půjdu spát, abych se zase tak dobře vyspinkal a ráno se probudil s takovou dobrou náladou jako dnes.

20. říjen 2009 22:26:29

Já nevím jak je to možné, že ty naše holky jsou tak zmrzlé. Je to pravda, že venku byla zima a mlha, ale abych kvůli tomu byl celý den zalezlý doma, to ani náhodou. Vždyť mám přece kožíšek. A kolem poledne vylezlo sluníčko. To bylo prima. Já dneska měl zase moc práce. Nejdříve jsem musel k sousedům za plot. Tam jsem to pořádně prozkoumal, taky jsem občas musel letět domů, ukázat se, že jsem se neztratil a zase hurá zpátky. Potom jsem nosil paničce větvičky. Ona mi řekla, že už se z toho zblázní, co jich nanosím, ale kdyby viděla co jich tam ještě je. No to bude koukat, ale já se při tom asi ulítám. Nejlepší je, když jí přinesu a panička mi ji hází po schodech dolů, já ji aportuji a to je legrace. Teď už ležím na pelíšku a nabírám síly abych mohl zítra pokračovat. Za chvíli napadne sníh a do té doby je musím všechny nanosit domů. A holky místo aby mi pomohly, tak většinu dne prospí.

19. říjen 2009 22:15:06

Dneska jsem měl celý den nějak rozběháno. Ráno jsem zjistil, že konečně zase svítí sluníčko. Hned jsem utíkal na balkon. Sotva jsem tam chvilku poseděl, už jsem zase uháněl domů a hezky po schodech dolů a podívat se na dvorek. Tam jsem se prošel a zase jsem utíkal zpátky nahoru a rovnou na balkon. Odtamtud jsem skočil dolů na dvorek, vrátil jsem se po schodech a šel jsem na balkon. Takhle jsem se procházel celé dopoledne.
Protože jsem si taky musel od toho neustálého běhání chvilku odpočinout, tak jsem se usadil nahoře na chodbě a skoro se mi to stalo osudným. Jak tam tak sedím, najednou se ozvala hrozná rána a kus ode mne spadnul ze zdi na zem kalendář. Ukrutně jsem se leknul a zdrhal jsem. Jenomže jak jsem ležel u dveří, tak jsem se odrazil o práh, ten vyletěl a ozvala se druhá, ještě větší, rána. Celý jsem se naježil a prchnul jsem po schodech dolů. To už pro mě šla panička, chlácholila mě, že se nic nestalo, ale stejně jsem byl naježený ještě hodně dlouho. Naštěstí už tam páníčkové ten kalendář nevrátili, protože byl stejně už z loňského roku. To bych se snad bál vůbec vyjít na chodbu.
Odpoledne už jsem byl zase v pohodě, a tak jsem se pustil do holek. Páníčkové šli s námi na dvorek. Chvilku jsem jim pomáhal likvidovat zase něco na zahrádce - to já totiž umím dobře a páníci by se mohli leccos ode mne naučit, pak jsem jim pomáhal česat jablka..a pak vypukla honička. Holky nestačily zdrhat. Zuzka dokonce v zápalu boje spadla do popelnice (viz její deníček) a pak šla raději domů. My jsme tam ještě zůstali. Ale paničku zase chytla potřeba nás fotit. Míša už toho měla za celý den plné zuby, takže sotva viděla, že panička nese tu krabičku v ruce, utekla za plot. Kikina si sedla na plot, takže jsem tou obětí měl být já. Ale taky jsem se nedal. Ani jsem kvůli tomu nemusel utíkat. Vždycky jsem si někde sednul nebo stoupnul a zapózoval paničce, ale než si tu její krabičku vůbec stačila na mě nasměrovat, tak jsem jí utekl. Má po dnešku hooodně fotek, ale na všech je jen černobílá skvrna:)
Večer jsem se krásně napapal. Paničce se to sice moc nezdálo, ale mě to takhle náramně vyhovovalo. Dostal jsem totiž hlad ve stejné době jako Kikina. Tak panička vzala dvě misky, postavila si je na stůl a do jedné nandala papání pro mě. Neváhal jsem a vyskočil jsem si nahoru na stůl a olízal z misky všechen sosíček. Mezitím panička nandala do druhé misky pro Kikinu. Než jí to stačila podat, otočil jsem se, sednul jsem k té její míse a olízal taky sosík. Panička teda chtěla dát Týně tu mou misku. Aby to neměla suché, dala jí tam ještě trochu masíčka se sosíkem. A co jsem udělal já? Hezky jsem se otočil a zasednul zase k té mojí původní misce a všechno olízal:)

18. říjen 2009 20:20:24

Dneska ráno jsem byl nějaký nabitý energií. Asi to bylo tím, že jsem se tak krásně vyspinkal. Panička mi říkala, že jsem prý zaspal. No asi tak trochu jo, protože za ní ráno chodím do postele a nechávám si drbat bříško a dneska panička vstala a našla mě v obýváku, jak si ještě pěkně vychrupuju na gauči. Tak aby si nemyslela, že ještě spím, rychle jsem vstal a dal jí najevo, že já už jsem dááávno vzhůru, jenom jsem jí dneska nechtěl budit. Když je ta neděle, tak ať trochu přispí.
Po snídani jsem se šel podívat na balkon. Nevím jestli to bylo tím, že jsem byl ještě trochu ospalý nebo jestli tam byla opravdu taková zima, každopádně jsem tam nevydžel a vrátil se do teploučka. Vyspinkaný jsem byl dostatečně, a tak jsem si řekl, že musím něco podniknout. Holky jenom polehávaly nebo se dívaly z okna a k žádné akci se neměly. Tak jsem je trochu probral. Dal jsem se do nich a začal jsem je všechny prohánět. Ty panečku zdrhaly:) Vrčely, prskaly, syčely...dokonce jsem chytil i nějakou tu facku, ale to mi nevadilo. Prohnal jsem je po celém baráku a i na balkon jsem je zahnal. Ať taky vidí, jaká je tam zima. Vždyť to z těch jejich vyhřátých pelíšků ani nepoznaj. Jenom mě mrzelo, že jsem jim chtěl dopřát pohyb a tudíž udělat něco pro jejich zdraví, a panička místo aby mě podpořila, tak byla na jejich straně a společně s nimi mi nadávala. Asi si vzpomněla na ten včerejší večer a dostala strach, že jí taky proženu:))
Když jsem se proběhnul, přišlo na mě zase spaní. Dneska už to dopadlo dobře. Kikina totiž vnikla zase paničce dolu do bytu, tam se uložila na gauči, pak se k ní přidala Zuzka, lehla si na polštářek na druhé straně gauče a já jsem si s Míšou rozdělil gauč doma v obýváku. Takže jsme měli všichni dostatek místa a prakticky celé odpoledne jsme prospali.

17. říjen 2009 22:51:30

Celé dopoledne jsem běhal ven a snášel domů nejrůznější větvičky. Občas jsem nějakou donesl paničce, aby mi jí hodila, ale dneska jsem si je spíš shormažďoval a schovával si je na horší časy. Taky nám panička přivázala v kuchyni na kliku naší hračku, takže jsem měl na chvíli o zábavu postaráno. Odpoledne se ale stalo neštěstí. Panička se dala do vytírání a došla až na chodbu. Zvedla koberec a našla můj poklad. Hned vzala smeták a lopatku a nametla vrchovatou lopatku větviček. Vzala je a vyhodila je do popelnice. To mi pěkně naštvalo, protože moje celodenní práce nebyla vůbec k ničemu. Dlouho jsem se ale nehněval. Řekl jsem si, že si zítra nanosím nové. Alespoň budu mít co dělat. Odpoledne jsem se procházel po bytě a zkoumal jsem, co bych měl dělat. Protože mi můj kamarád Jassmínek radil, abych posiloval na garnýži, rozhodl jsem se, že se do toho pustím. Vskočil jsem si v kuchyni na mikrovlnku a už jsem vzhlížel vzhůru k výškám. Panička mi ale zarazila, že prý by mě ta tyčka neunesla a ať mě něco takového vůbec nenapadá. Tak jsem se usadil na mikrovlnce, upřeně hleděl na paničku a poslouchal ten její proslov. No poslouchal...tvářil jsem se děsně zúčastněně, ale ve skutečnosti to co jedním uchem přišlo, druhým hned odešlo. Pak se mi ale panička zeptala, jestli jsem její chlapeček. Aby věděla, že jsem, skočil jsem z mikrovlnky na stůl, otřel se jí o ruku a nastavil tvářičku, aby mi mohla dát pusinku. Pak jsem si hajnul a nechal si podrbat bříško. Večer jsme se s paničkou pořádně prohnali. Já se jí schovával za křeslo, pak jsem vyskočil a utekl jí na chodbu a po schocech dolů a ona mě honila a nemohla mě dohonit. Pak jsem se nechal chytit, ale když mi chtěla zmastit bříško, tak jsem jí zase prchnul. Asi jsem jí pořádně oddělal, protože už o hodinu dřív než obvykle zasedla i s druhou paničkou k televizi, pustily si DVD a sledovaly koncert. Mě to nevadilo, byl jsem taky z toho běhání docela utahaný, takže jsem si zabral polštářek a šel jsem spát. Kolem osmé hodiny jsem se začal vrtět, ale s paničkou to ani nehnulo. Nemohla odtrhnout oči od obrazovky, a že její kocourek nutně potřebuje tyčinku jí ani nenapadlo. Nakonec to zachránila druhá panička, protože se zvedla a tyčinku přinesla. Takže jsem o ní nepřišel, ale vypadalo to už dost špatně.

16. říjen 2009 22:29:00

Dneska ráno mám panička otevřela dveře na balkon. S nadšením jsem utíkal, ale hned ve dveřích jsem zastavil a ani jsem se nehnul. Celý balkon byl bílý. Panička mě pobízela, abych se tam šel podívat, když jsem tak moc chtěl jít ven, ale vůbec se mi do toho nechtělo. Pak jsem přece jenom vylezl ven, ale zdržoval jsem se jen pod stříškou, kde to bílé nebylo. Trochu jsem to očichal a rychle jsem se vrátil zpátky. Rovnou dolu ke dveřím a chtěl jsem pustit na dvoreček. Panička se mi smála, že prý si myslím, že to tam bude lepší, a otevřela. Lepší to tam bylo ale ne o moc. Pod stříškou se to dalo vydržet, chodník byl studený a mokrý a místy i to bílé leželo a moje krásně zelená travička vůbec nebyla vidět. Větve stromů se pod tíhou sněhu prohýbaly a kusy sněhu z nich padaly na zem. Hrozně se mi chtělo rozeběhnout se a chytat je, ale nemohl jsem. Musel bych přes tu bílou trávu a to jsem prostě odmítnul. Raději jsem šel domů do teploučka.
Odpoledne už sníh roztál, a tak jsem se na chvilku vypravil ven. Jen jsem se trochu proběhnul a celý promrzlý jsem utíkal domů, abych se zahřál na mém pelíšku na topení. Už už jsem pomalu skákal nahoru..a to jsem se lekl. Ona mi v něm spala Zuzanice. A klidně si odfukovala a chrápala. Rozhodnul jsem se tedy, že si lehnu paničce na tu její měkoučkou židli. Ale ouha, panička na ní seděla. Tak jsem chodil od Zuzky k paničce a od paničky k Zuzce a na obě provokativně hleděl, a čekal jsem, které z nich to dojde a pustí mě lehnout. Bohužel na to nereagovala ani jedna z nich. Tak jsem si musel lehnout na obyčejnou židli a čekal jsem, až se mi něco uvolní. Naštěstí se Zuzka za chvíli vyspala a přestěhovala se do její přepravky a já si mohl v klidu hajnout do pelíšku a odpočívat. A ani kvůli tyčince jsem nevstal. Pěkně jsem si počkal, až mi jí panička donese do pelíšku a spapal jsem jí tam.

15. říjen 2009 22:39:11

Dneska v noci jsem se děsně nudil. Páníčkové spali, ale já jsem se dostatečně vyspinkal během dne, takže už se mi nechtělo. Bloumal jsem po bytě, a samozřejmě jsem se šel podívat i do výšek. Nemohl jsem vynachat skříň v obýváku. Mám už naučenou trasu, kudy se tam dostanu. Chodím tam jako po schodech. Vyskočím na sříňku, na které stojí věž, vylezu si na ní, z ní je to jen malý schůdek a jsem na vyšší skříňce, nad tou je polička a z poličky na skříň už je to hračka. Dneska jsem se ale cestou zarazil, protože jsem objevil, že na poličce je mísa a v té míse jsou nasypané bonbóny. Takže už jsem ani na skříň nedošel, protože mě tohle začalo opravdu hooodně zajímat. Trochu jsem bonbóny prohrábnul, jeden jsem si vyndal a utekl s ním na chodbu a tam si s ním dlouho hrál. Ráno ho panička našla pěkně schovaný pod kobercem:)
Jinak jsem se celý den opět nudil. Až na pár aportků, nekolik honiček a bitev s holkama a mým jedním "hereckým" představením (viz Zuzky deníček) se nedělo vůbec nic. Venku je tak ošklivo, že se vždycky jenom na chvilku proběhnu a už chvátám domů do teploučka. Ale jak se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, tak i tohle počasí mi vlastně v jistém smyslu vyhovuje. Vždycky se totiž vrátím s vlhkým kožíškem, takže mě panička zabalí do ručníku a hezky mě suší. A když přijdu suchý, tak mě jenom vezme do náruče (bez ručníku) a zahřívá mě. To se mi hrooozně líbí. Předu a se zavřenýma očíčkama si to vychutnávám. Jenomže druhá panička mi to úplně zkazila. Představte si, že přišla a řekla mi, jak se krásně chovám! Tse, já a chovat se, to určitě, jsem přece velký kluk a ne nějaké mimino, abych se choval. V životě jsem se nenechal pochovat a nikdy se ani pochovat nenechám! Takže jak jsem slyšel něco o chování, okamžitě jsem paničce utekl. Když jsem ale zase šel ven a vrátil jsem se, nechal jsem se u ní opět zahřát. To bylo žůžo. Ale druhá panička přišla a zas řekla: "Honzíku, ty už se zase chováš?" No je to mmožné? Hned jsem skočil dolů a utekl jsem. Ale pěkně mě to štve, že panička nerozeznává chování a zahřívání, protože to zahřívání se mi strašně moc líbí a jestli to bude nazývat chováním, tak si to budu muset odpustit, ach jo:(

14. říjen 2009 22:17:57

Dneska ráno jsem snad poprvé v životě nepospíchal ven. Nasnídal jsem se, ale vůbec jsem nekřičel u dveří, aby mě panička pustila. Předtavil jsem si, jaká tam byla včera zima, a ani se mi tam moc nechtělo. Jenomže to bych nebyl já. Za chvíli už mě to nedalo a nožičky mě samy donesly ke dveřím a pusinka se mi sama otevřela a zamňoukal jsem, že chci vééén. Ta moje zvědavost, co se od večera na zahrádce událo nového je prostě silnější. Ale dlouho jsem tam nebyl, jen jsem zjistil, co bylo třeba, a už jsem uháněl zpátky do teploučka. Dopoledne krásně svítilo sluníčko. Seděl jsem na teplém radiátoru a díval se na něj z okna. Usoudil jsem, že skrz to sklo to krásně hřeje, a že se počasí pravděpodobně umoudřilo, a vyrazil jsem ven. To jsem se leknul. Sluníčko nehřálo ani trošinku a div se mi na kožíšku neudělaly rampouchy. Hooodně rychle jsem se vrátil. Ale stačil jsem najít pořádnou větvičku a tu jsem dlouho a dlouho nosil paničce a ona mi jí musela házet. A musela s ní chodit na chodbu a házet mi jí po schodech a já lítal jako blázen a aportoval jí. Když už byla celá polámaná, vyběhnul jsem ven pro novou a zase jsem jí aportoval. Musel jsem běhat, abych se z té zimy, co je venku, trochu zahřál.

13. říjen 2009 21:42:54

Tak rychle jako dneska jsem ještě nikdy mojí ranní pochůzku neabsolvoval. Vyběhnnul jsem na balkon, ale byla tam taková zima, že jsem se vůbec nezdržoval nějakým rozhlížením se po okolí a rovnou jsem vyrazil pryč. Skočil jsem na kůlnu a z ní dolů na dvorek. Panička se šla podívat na balkon a chtěla mě přemlouvat, abych šel ještě domů, ale už mě tam nenašla. Netrvalo mi to snad ani minutu a už jsem byl u sousedů. Rychle jsem to tam prohládnul, otočil jsem se a nějvyšší možnou rychlostí jsem uháněl zpátky domů do teploučka. Dopoledne sice svítilo sluníčko, ale byla tam hrozná zima. Tak jsem vždcky jen na chvilku vyběhnul a hned jsem zase utíkal domů. Já vlastně ani neměl čas být venku, protože jsem měl moc práce. Paničky se totiž zbláznily a daly se do čištění oken. Je samožřejmé, že u toho já chbět nemohl. Nejdříve jsem paničce poctivě pomáhal, seděl jsem v otevřeném okně a fakt jsem se snažil. Pak jsem si ale řekl, že musím zkontrolovat, jestli všechno pořádně umyla, tak jsem se odrazil, vyskočil jí za krk, postavil se na zadní, předníma tlapkama jsem se chytil nahoře za okno a nutně jsem potřeboval vylézt na konzol. Jenomže v tom byla zrada. S hrůzou jsem zjistil, že už tam nemáme naší starou dobrou konzol, nýbrž nějakou ošklivou tyčku, na které by se ani nedalo sedět. Chtěl jsem to zkusit, ale panička mě zarazila, že prý by mě to neuneslo. Nechápu, jak si páníci něco tak hrozného můžou pořit:( Tím mě teda to uklízení totálně přestalo bavit a nechal jsem paničku, ať si dělá co chce a šel jsem odpočívat do pelíšku.
Odpoledne tak krásně svítilo sluníčko, že mě přímo volalo, abych šel ven. Sotva jsem tam ale vylezl, přihnal se černý mrak a začalo pršet. Musel jsem utíkat domů, aby mě panička vysušila kožíšek. Mezitím pršet přestalo a opět svítilo sluníčko. Takže jsem vyrazil ven znovu. A vtom se zase zatáhlo a začalo na mě padat takové to ošklivé studené bílé..brrr, rychle jsem utíkal domů a už jsem to sledoval jen z okna.

12. říjen 2009 21:59:09

Včera večer mě panička pěkně zmátla. Už byla tma a já byl z toho celodenního uplakaného počasí nějaký otrávený a ospalý. Prostě mě to připadalo, že už je tak akorát čas jít spát. Hajal jsem v kuchyni v pelíšku a podřimoval jsem. Najednou se panička rozeběhla a šla rovnou do ložnice. Jak jsem jí viděl, neváhal jsem ani minutu a utíkal jsem za ní. Jenomže ona místo aby si lehla do postele a šla spát, tak si jenom něco vzala z nočního stolku a já než tam došel, tak už se zase vracela zpátky. Smutně jsem se na ní podíval, takže se otočila, a šla jako spát. Lehla si do postele a já jako blesk skočil za ní. Hezky jsem se tam uvelebil, nastavil jsem si bříško a