-
8. únor 2012 23:19:46
Budu tady další týden! No nevím, jestli se radovat nebo ne. Asi z té nerozhodnosti jsem se vyčůral, kde jsem prý neměl. Ale vždyť říkali, že je ten domeček už můj?!
Čertík
-
3. únor 2012 22:22:24
Mňau, to jsem rád, že jsem, kde jsem. U mne doma, tam na horách je dvaadvacet pod nulou a můj dvounožec tam svádí se zimou těžký boj.
Čertík
-
22. leden 2012 11:41:21
Mňau, jednou se objevil dvounožec a děly se věci! Já se v poslední době při potřebě netrefím kam mám a on mne někdy odnese do takové veliké bílé nádoby a namočí mne tam tlapky. Jenže teď mně tam namočil celého! No já jsem sice zažil lijavce, proti kterým bylo tohle jen zahradním deštíčkem, ale pokaždé jsem se mohl někde schovat. Naštěstí ta voda byla teplá a tak jsem si to i trochu vychutnal. Dvounožec mi cosi rozpustil do kožichu a voda se zpěnila. Nijak mi to nevadilo a přežil jsem své první koupání v naprosté pohodě. Poprvé po sedmi letech! Dvounožec mne jen chválil a pečlivě vysušil kožich. Aby mně nebylo zima, dostal jsem trochu mňamky a později jsme zápasili. To je teda servis o jakém se mi jen zdálo! Prý jsem ale pořád poněkud hubený. No já bych baštil pořád.
Ani jsem nevěděl, že tu byli Julinka i Miki. Já teda měl nějaké tušení, jenže oni bývají zavření za dveřmi a tak jsem je neviděl. Přinesli mi nějakou trávu ale já ji vůbec nechtěl. Proč taky? Jsem tak pečlivě vyčesán, že se nemusím ani olizovat.
Dvounožec mi slíbil ještě hýbací obrázek do mé mňaugalerie.
Čertík
-
16. leden 2012 23:39:52
Dnes mě pustili opět tu televizi. A hádejte kdo tam byl? No zase Julinka. Hned jak jsem ji uviděl, mazal jsem co nejblíž a snažil se na ni sáhnout packou. Viděl jsem jak se dere spooustou sněhu a připomělo mi to můj domov. Kamarádi, když u mne nasněží, to i dvounozí občas chodívají tunely. Tady toho sněhu zdaleka není tolik, ale bylo to zajímavé. Napínal jsem uši, protože Julča v té televizi častokrát volala. Vydržel jsem se koukat přes půl hodiny, pak mne ale zlákala vůně mňamky, kterou mi dvounožci přinesli. Rychlostí blesku jsem jí spořádal v naději, že tentokráte to vyjde. Jenže dvounozí moc dobře věděli, že ta miska byla před chviličkou plná a nic dalšího mně nedali. Tak jsem si lehl zklamaně do rohu a pozoroval, zda něco nespadne.
Čertík
-
15. leden 2012 19:46:57
Zase tu byla Julinka! Ani tentokráte jsem na ní nemohl, protože byla schovaná v takové velké bedně. Dvounožci ji říkají televize a je to divná věc. Vydává všelijaké zvuky a pořád v ní něco běhá. Kolikrát to vypadá, že a už už to málem vypadne ven, rychle koukám kudyma to vyběhne a nikde nic! Stejně tak Julinka. Běhala uvnitř té bedny a měla tam dokonce sníh. Já chtěl k ní, ale něco mi stálo v cestě a ač jsem se natahoval packou co to šlo, žádnou škvíru kudy dovnitř jsem nenašel. No nic, stejně tam utekla někde mezi stromy. Ale dvounožec slíbil, že mne možná také mezi ty stromy vezme.
Čertík
-
13. leden 2012 23:02:00
Tak dnes dvakrát vedle! Holt je ta krabice malá a písku ještě míň! Venku jsem si chodil kde se mi zachtělo a tady je tak málo místa! Byla se tu na mně podívat zase Julča. No to se ve mně probudil pravý horský! Dvounožec o tom prý něco napíše. Přidal jsem mu k tomu podpis vlastním drápkem. Trochu krve, ale on jí má dost! Jo a taky tu byl velký kocour, kterého bych měl znát z domova coby maličké kotě. No nějak si nemohu vzpomenout. Tenhle byl ale naštěstí papírový, prý Miki z kalendáře. Ale jako živý, až jsem nevěřil a dával majzla. A byli se na mně podívat hned tři dvounožci. Dva se u mne různě střídají a ten třetí zase odešel. Tak jsem šel chrnět.
Čertík
-
10. leden 2012 21:59:51
Milí kamarádi, dnes jsem byl veselejší. Všem, kteří mne skrze Julinku a Mikíska pomáhají moc děkuju a slibuju, že budu lepší a lepší. Dělám pro to vše. Nezlobím, chodím přesně tam kde mám, nic jsem nerozbil ani nevřískám. Nejsem vybíravý a baštím co mně dají. A mně to moc chutná, i když možná budu muset do budoucna dostávat něco jiného. Jenže já jsem pravý horský kocour a to by v tom byl čert, abych nebyl jako dřív!
Okolí nejspíš ani neví, že jsem tady, tak jsem potichu. Možná jeden štěkopes, ale ten bývá za dveřmi a prý je menší než já.
Čertík
-
7. leden 2012 23:16:23
Dnes mne tady navštívila jakási mourovatá narušitelka! Byla sice v podivném domečku mezi dveřmi, ale já ji viděl! A ne poprvé! To jsem, ač stále rekonvalescent, spustil válečný ryk, ale pak mně dvounozí vysvětlili, že to je Julinka. Ale jak jsem to měl vědět! V životě jsem ji neviděl a její vůni znám jen skrze dvounožcovy hadříky. A očichat si ji nesmím.
Zkoušel jsem se trochu s dvounožcem prát, ale jen co se chci rozparádit, cosi mne pokaždé rychle zmůže a tak se raději schoulím do úkrytu. Musím ještě nabrat sil.
Čertík
-
4. leden 2012 18:25:17
Mňau kamarádi, copak mně to jen ti dvounozí dali! Tak tak jsem stihl doběhnout a udělat hromádku. No ono to vlastně nebyla ani hromádka, spíše loužička. Když už to bylo po x-té, ani mne nebavilo zahrabávat. Škoda, dvounožec mne chtěl vzít ven, abych netesknil po domově. Ale musím se pochlubit, že už jsem v Julinčině a Mikískově lese byl! Po svých jsem sice chodil jen chvíli a většinou se nosil v přenosném domečku, přece jen je zima. Dostal jsem Julinčin postrojek, byl mně trochu volný, ale já určitě zesílím tak, že jej roztrhnu! Vůbec jsem se neošíval ani nikam úprkem neutíkal. Holt nám horským kočkám takováhle prkotina nevadí.
Můžu se koukat z okna, ale je to výš než jakýkoliv strom na který jsem vyšplhal. A k vidění toho moc není. Samé svítící rachotící krabice, neustále někam chodící neznámí dvounožci, velcí černí ptáci a jinak samá šeď. Koukám se jen chvilku a raději sním své sny, natažený pod podivnými kamny. Přijel se na mne kouknout i můj dvounožec a byl rád, že se mám k světu. Já jsem také rád, jen mne začíná být trochu smutno.
Čertík
-
2. leden 2012 18:23:55
Kamarádi kočkovití i psovití, tak jsem zvítězil! Před měsícem to vypadalo, že mám nakročeno přes Duhový most, ale nakonec jsem si řekl, že je ještě brzy. Jistojistě ke mně dolétly i Vaše přání, ať to nevzdám a moc za ně děkuji. Bydlím teď v novém domově, i když prý jen dočasně. Hned jak jsem nabral trochu sil, tak jsem si nový pelíšek označil. Nemyslete si ale, že jsem nějaký otrapa, který neví jak se chovat. Označil jsem si opravdu jen a pouze pelíšek, který mi věnovali Julinka a Miki. Pravda, krapet to prosáklo, ale alespoň je jasné, kde patří. Zpočátku zde pro mne bylo vše úplně nové a neznámé. Ale já potřeboval jen něco na zub a spát a spát. Poctivě jsem baštil léčící bonbóny a cítil, jak ze mne cosi ustupuje a vrací se mi síla. Brzy jsem zjistil, že tady zdaleka není takový klid a prostor jako v mé domovině, přesto je tu fajn. Pravidelná masitá strava přímo před čumák, óó kočičí Bóže, tohle je opravdu úžasné! Nemusím se honit za žádnými hlodavci, bojovat s nepřáteli všeho druhu, skrývat se před zlými člověky. Dvounožec mně brzy začal přezdívat Kyselina, neboť jakákoliv porce je mi málo.
Občas to co jde do mne, jde rychle zase ven, ale podařilo se mi přibrat. To by bylo pro dnešek vše a určitě se ještě ozvu.
Čertík
-
28. listopad 2011 22:38:24
Kamarádi, po strastiplné cestě mne dopravili do zvířátkovské nemocnice. V životě jsem na takovém místě nebyl. Jsem však tak slabý, že se sotva pohnu a jen koukám. Sahal tam na mne neznámý dvounožec a taky mně něčím píchli do tlapky, ale jinak se ke mně všichni chovali hezky. Tak jsem ten píchanec strpěl, protože byl kvůli nějakého vyšetření. Výsledkem je, že se vyloučilo nejhorší a mám naději! Však jsem bojovník! Ale peru se s něčím, co mně vzalo všechny síly a tak mne napojili na jakési hadičky a já zůstal v tom neznámém místě. Mí dvounožci se ale pro mne jistojistě co nejdříve vrátí, ale je mně po nich smutno a přímo hrozně teskním po milované volnosti. Tak mně držte packy, chci si ještě zaběhat a vyhřát se u kamen! Bez vaší pomoci však hrozí, že bych to nemusel zvládnout.
Čertík
-
26. listopad 2011 19:58:52
Kamarádi, držte mi prosím packy, jsem nemocný a je mně velmi zle.
Čertík
-
15. srpen 2011 16:39:19
Mňáu, byl u mne dvounožec od Julinky a Čertíka! Honem jsem se mu utíkal ukázat a zejména se pak těšil na nějakou tu dobrotu. Budu muset nejspíše baštit jen měkčí mňamky, protože jsem bohužel přišel o zbývající dva špičáky. Jak a kde, to jsem se snažil dvounohým říci, ale oni mi nerozumějí. O tom, že jsem svedl další z urputných bitev na život a na smrt však vypovídá několik velkých jizev pod levým uchem. Nu což, hlavně, že jsem se z toho dostal.
Čertík
-
21. červenec 2011 23:51:05
No to je teda zase letní počasí. Ustavičně prší a prší. Řeku tady sice poblíž nemáme, ale vody je tu dost a dost. A kdyby jen to! Ochladilo se a fučí silný vítr. Snad to nebude trvat dlouho.
Čertík
-
15. červen 2011 00:28:54
Mňaúúú, tak mám také konečně hýbací profilovku! Už jsem se bál, že zůstanu jen tak.
Čertík
-
26. duben 2011 23:00:48
Tak mne po dlouhé době navštívil dvounohý pisatel! Kočičáci já jsme měl radost! Hned jsem přiběhl, otíral se o něj a šťastně vrněl. Dostal jsem pochvalu a výbornou mňamku po které se jen zaprášilo. Dvounožec mi dovolil abych na něj vylezl a to se pak cítím jako snad nejšťastnější kocour na světě. Zavrtal jsem mu hlavu pod rameno a moc si přál zůstat tak co nejdéle. To se mi nepodařilo, protože dvounozí k večeru někde vyrazili a já zůstal na stráži sám. Ale druhý den jsem se nechal zvěčnit obrázkovou krabičkou a pomáhal s vyséváním jakési zeleniny. Abych ukázal jaký jsem užitečný pomocník, vyplížil jsem se z té boudičky zvané fóliovník a zamordoval statného hlodavce, kterého to dvounožcovo vrtání v zemi vyplašilo a prchal škodit na sousední záhonky.
K večeru jsem musel bránit svůj rajón hned proti dvěma nezvaným návštěvníkům! Jakmile jsem jednoho z nich uviděl, hnal jsem se na něj s bojovým pokřikem. Sok zprvu nehodlal ustoupit a provokativně přepsal mou značku, ovšem za mnou dorazil dvounožec a šedobílý protivník vzal nohy na ramena. Zmizel jsem pod stříškou opuštěné chatky o jejíž vlastnictví svádím tuhé boje a strhla se divoká rvačka s druhým kocourem. Zahnal jsem jej do kouta, povalil na záda a snažil se jej pořádně kousnout. Ječeli jsme u toho pěkně nahlas, nakonec se mi mourovatý vysmekl, ale v mžiku jsme byli zase v sobě. Vše mezi všelijakým člověčím haraburdím pod střechou a dvounožec tak nemohl zasáhnout. Já měl však navrch a zraněný vetřelec se ukryl někde hluboko ve tmě. Chvíli jsem hlídal a pak poslechl dvounohého, vylezl ven a nechal si ošetřit zkrvavený čumák. Naštěstí to byl jen drápanec jakých jsem už měl spoustu. Doufám, že už je nezvaným hostům jasné, komu chajda patří.
Dvounožec mi slíbil nějaké dobré mňam, abych zesílil a z bojů tak vycházel jen vítězně.
Čertík
-
15. duben 2011 23:36:52
Ten nový kocour neustále narušuje můj revír! To jsem nemohl nechat jen tak a pořádně jsme se servali. Ovšem ne jen takové kočkování, kdepak! Trhali a kousali jsme jeden druhého hlava nehlava tak urputně, že můj dvounožec už už plánoval zasáhnout! Sváděl jsem totiž boj o holé přežití a naštěstí jsem v něm i přes chybějící zuby a menší vzrůst obstál a dokázal se vrátit domů. Ale dvounožec neví jak dlouho budu ještě budu mít štěstí, protože můj protivník je podle něj silnější. Navíc si prý pamatuje Bělokrčka, otce mého kamaráda Tygříka. To byl také podobně mohutný kocour a údajně nějaké své soky dokonce zamordoval. Ale snad se mi podařilo protivníkovi zasadit citelnou ránu a třeba se tady už neobjeví. Jako by nestačili ti protivní, věčně uštěkaní psi.
Čertík
-
16. březen 2011 13:49:29
Mňauvajs, měl jsem těžkou rvačku s novým sokem, který se zde objevil! Bohužel je větší a silnější. Ale já jsem zkušenější! Tohle je můj revír. Ale ucho mám na cáry, packu prokousnutou, další jizvu nad okem.. Jen co se z toho vylížu, něco na toho vetřelce vymyslím. Držte mi drápy!
Čertík
-
29. leden 2011 23:41:34
Konečně se zase objevil dvounohý, co je s ním taková zábava. Hned jsem se k němu lísal a předl jako o závod. Byl jsem pochválen, že dobře vypadám a pořádně jsem přibral. To teda jo, ale všichni jsme tomu velmi rádi. Kožíšek mám pěkně hustý a zima mi tedy není, přesto teď spoustu času trávím za kamny. Ale denní kontrolu revíru samozřejmě nesmím vynechat! Dvounohý mne chtěl vyfotit, ovšem v místech kudy se mi teď nechce chodit, protože tam nemám vyšlapanou cestičku. Docela mne to nazlobilo, ale na druhou stranu mám pár aktuálních obrázků.
Čertík
-
4. prosinec 2010 22:39:13
Hlásím, že jsem zdárně přežil zcela sám celý týden v té bílé zimě a po návratu dvounohého ve mně zmizela konzerva Felix rychlostí blesku!
Čertík
-
27. září 2010 12:36:21
Hurá, vylízal jsem se z posledních obtíží, už mně zase chutná kde co a kožíšek se mi také zlepšil! S dvounožcem jsem během jeho návštěvy zápasil o bílou tkaničku. Přivázal na ni malé pírko a já se mohl přetrhnout, abych jej chytil. Jako zdatnému lovci se mně to podařilo, ale musel jsem kousat, drápat a kopat a přesto, jsa povalen, kořist jsem nepustil! No dobrá, občas ano, ale vždy jsem jej zase ulovil. Dobrý tréning na zimu, která se kvapem blíží. Tak se také připravte, Čertík
-
3. září 2010 20:15:05
Děkovné mňau za hezká přání k narozeninám! Nejlepším dárečkem je pro mne to, že se cítím lépe! Jistě také díky tomu, že spousta kamarádů na mne myslela. Zesílil jsem a snad se zbavil těch neřádů, kteří mi způsobovali nepořádek v bříšku. Doufám, že má loviště již nebudou tak zamořená a potíže zmizí. Musím totiž opravdu ještě přibrat, neboť již nyní je zde dosti chladno a až zde zase napadne sníh do výše několika kocourů, nebude to vůbec lehké! Všechny kamarády zdravím, Čertík
-
19. srpen 2010 16:49:59
Mňau kamarádi, mám u sebe všechny své dvounožce! Sužuje mne sice nějaká bolístka na zadku, ale určitě se z toho dostanu. Dostal jsem Acana granule a Animonda mističky, ty mně hrozně chutnají. Také jsem si pohrál s dvounožcem-pisatelem a nechal se vyfotit. Dnes to vypadá, že konečně vysvitne sluníčko a bude tepleji. Každý večer se vyhřeju u kamen a před půlnocí vyrážím na pochůzku po rajónu. Mějte se všichni dobře, Čertík
-
10. srpen 2010 15:30:46
Ach jo a je po dvounožcově návštěvě, ale bylo to fajn! Bohužel jsem opět zhubnul a tak jsem byl vykrmován kdykoliv jsem se objevil u dveří. Po týdnu už jsem vypadal lépe a to mám ještě zásobu granulí a čeká mne další návštěva asi za týden. Na nic si nestěžuji, běhám, baštím, předu a vyvaluji se na zahrádce. Dokonce jsem měl dovoleno strávit noc u dvounožce na peřině, ale to se mi moc nelíbilo a chtěl jsem ven, což mi bylo umožněno. Vyčesán jsem byl od čumáčku až po koneček ocásku a klíšťata jsem měl naštěstí jen tři. Oba mí dvounožci během dne vycházeli na dlouhé procházky po pěkných kopcích okolo a udělali spoustu hezkých obrázků, které brzy přibudou k již stávajícím fotkám co jsou na našich internetových stránkách.
Čertík
-
28. červenec 2010 16:01:25
Mňau kamarádi, byl za mnou dvounožec-pisatel! Měl jsem z jeho návštěvy velikánskou radost. Dostal jsem nové granulky a hned se do nich pustil. Musím prý přibrat. Je pravda, že obhajoba teritoria mne stojí dost sil a zhubnul jsem. Až na pár nových šrámů jsem ale zdráv. S dvounožcem jsme občas zápasili na louce, chytal jsem stéblo trávy a trochu se proběhl. Počasí nic moc, bylo docela zima a pršelo. Když se trochu vyjasnilo sbíral dvounohý takové malé kuličky, kterým říkal rybíz. Já si lehl pod jeden keřík, odpočíval a jen nerad se nechal vyfotit. Přesto se pár obrázků podařilo a mám je v galerii.
Čertík
-
2. červenec 2010 11:40:50
Mňau kamarádi, mám tady dvounožce. Dostal jsem baštu, sýrový bonbón a pořádné podrbání. Také jsem musel slupnout odčervovací tabletku. Nedá se odsud téměř zasílat zprávy. Děkuji za vzkazíky. Čertík
-
15. červen 2010 19:39:02
Po odjezdu pisatele-dvounožce jsem se tři dny neukázal doma. Ale už jsem zpátky a v pořádku. Nacpal jsem se granulkama od Julinky a Čertíka a nechal si odstranit ta protivná klíšťata. Stále tady poprchává a bouře zde byla pravá horská a blesky lítaly jako bych se měl ženit. Přesto asi na noc zase vyrazím ven.
Čertík
-
8. červen 2010 13:42:17
Mňaůů, tak jsem zůstal sám jen s miskou plnou granulí. Ráno jsem se rozloučil s dvounožcem a teď je na mně, bránit naše sídlo před nezvanými vetřelci.
Čertík
-
7. červen 2010 22:16:17
Mňauůůů můj dvounohý písař ráno odjíždí. Před chvílí jsem přiběhl z mé pravidelné potulky. Samozřejmě jsem bojoval a přibyl mi další šrám na čumáčku a v oušku mám zaschlou krev. Jo jo, dopoledne mi dvounožec omýval rány a já místo toho abych zůstal u něj, vyrazil jsem ven hájit teritorium. Ještě že jsem černý a jizvy z bojů na mne nejsou tak vidět. S kým jsem se porval si nechám pro sebe, ale byl to kocour. Slupl jsem dva sýrové bombóny jako odměnu a věnuji se osobní hygieně. Zítra zůstanu sám, tak uvidím jestli teď budu odpočívat nebo vyrazím do temné noci.
Čertík
-
7. červen 2010 14:21:11
Kamarádi, kde se vzal tu se vzal je tady veliký dešťový mrak a prší! Já jsem ale u dvounožce na klíně a zdá se mi určitě krásný sen. Nechci se proudit a nechci pustitdvounožce ven.
Čertík
-
6. červen 2010 14:05:01
Mňau všichni! Hlásím, že ptáci vyletěli! Je to prý nějaký rehek. Já na ně nesmím Dvounožec je vyfotil a šoupnul do mé galerie. Doufám, že to není velký prohřešek vůči pravidlům a že se vám bude ta rodinka líbit. Hezký závěr týdne všem kočičákům, hafíkům a dvounožcům!
Čertík
-
4. červen 2010 23:30:49
Kamarádi mám dvě úplně nové fotky! Venku se udělalo konečně hezky. Tak jsem vyrazil za nočním dobrodružstvím pod hvězdami. Můj dvounožec je pořád v nemocnici a ten druhý má o mne strach. Ale já se nebojím. To bych tady nepřežil ani týden. Ale jsem rád za péči, které se mi dostává. Tlapka už je lepší, děkuji vám, že jste si o mne dělali starost. Je to od vás moc hezké! Protože mi dvounožec dává baštu, nemusím lovit a jen se porůznu povaluji a sbírám síly.
Krásný víkend přeje Čertík
-
1. červen 2010 00:24:22
Mňau kamarádi, tak jste mi naklikali medaili! Děkuji za ni a za krásné vzkazíky, dárečky aj. ! Teď budu mít hodnocení vypnuto. Můj profilek nebude totiž tak obnovován jako u Julinky a Mikíska, kteří opět soutěží o medaili.
Momentálně někde pobíhám venku. Na levé tlapce mám vytržené nejspíše tři drápky a docela to bolí. Můj dvounožec musel do nemocnice a tak je tu se mnou jeho brácha co nám píše profily. Dostal jsem báječnou jehněčí kapsičku, byl zbaven třinácti klíšťat, řádně vyčesán a také vyfocen. A samozřejmě se ohřál u kamen.
Ještě jednou všem děkuji a občas na mne jukněte, ať mi není smutno.
Krásný červen přeje Čertík
-
31. květen 2010 12:15:17
Mňau kamarádi! Dvounožec je u mne! Je zde ale předpotopní připojení k nějakému tomu internetu a tak se omlouvám, že dnes asi nepošleme všechny myši a kosti. Mám pochroumanou packu, teď jsem někde venku a až se vrátím dvounožec mne zkontroluje a budu se mít fajn. Byly tady tři prudké bouřky. Prozatím mňau a hezký den.
Čertík
-
30. květen 2010 11:47:24
Sláva, v nejbližší době ke mně opět dorazí dvounožec co mne učinil slavným na nějakém internetu! Mnohem raději budu ale za společnost a mňamku, kterou mi jistě přinese. Já se těším tak moc, že se snad naučím stát před tou věcí, co s ní dvounožec na mne pořád míří a pak budu mít možná i tu hýbací fotku.
Čertík
-
24. květen 2010 15:27:42
Mňau moji milí kamarádi! Tak byl u mne na návštěvě dvounožec, kterého mám nesmírně rád! Přivítal jsem jej jaksepatří hlasitě a chlubil se svou novou ozdobou, zeleným obojkem proti klíšťatům. Dostal jsem výbornou mňamku a dočkal se i pořádného pročesání kožíšku. Celý víkend jsem doprovázel své dvounožce po zahradě a jen když pršelo schoval jsem se do skleníku. Mám nějaké nové fotky, jsem na nich poněkud rozcuchaný, protože měním srst. To víte, nejsem dvakrát domácí a posledních pár měsíců bylo hodně těžkých. Přišel jsem o horní špičáky ale lovím stejně obratně jako předtím, navíc jsem zase o trochu mazanější. Už se těším, až pomine to deštivé počasí a dvounožec znova přijede. Video jako u Julinky a Mikýska ale ode mne nečekejte. Chodím za dobrodružstvím zásadně sám, navíc kamera je kaput. Snad někdy později. Moc děkuji za myškya dárky, které mně posíláte a všechny vás zdravím!
Čertík
-
15. květen 2010 00:40:38
Mňau kamarádi, tak dvounožec odjíždí za mnou pro nové zprávy. Doufám, že mu předám jen samé dobré a za to prý dostanu slibovanou hejbací profilovku. Tak po víkendu mňau!
Čertík
-
7. květen 2010 12:22:21
Mňau kamarádi, jsem tady chviličku a už tolik myšiček. Nesmírně si jich vážím, protože moc dobře vím co to znamená takového čiperného hlodavce chytit! Předem se omlouvám, že mé zápisky zde budou řídké. Pisatel to má ke mně dost daleko. Ale vězte, že mám dobrou péči! Především jsem však hrdý, že se jako správný vesnický kocour dokážu o sebe postarat sám. Nese to s sebou všelijaká nebezpečenství, přežil jsem kruté zimy, kousnutí zmijí, bitky s legendárním kocourem Bělokrčkem a dalšími kocoury, útok psa a zřejmě i lidí. Kdybych to vše měl vyprávět, byl by z toho hotový kocouří román. Své dvounožce mám moc rád a pomáhám jim na zahradě, samozřejmě po svém. Už není taková zima a jsem pořád venku. Tak se mějte fajn!
Čertík