Venkovní kočky

kaCHna (28.02.2012 12:10:36) napsal:
Milá EtkoDřív než budeš kritizovat ostatní názory,důkladně si je přečti.Kdyby sis ten můj pořádně přečela,došlo by ti,že to myslím,tak jak jsi mi to "opravila".Takže pro příště si nejdřív vzkaz pořádně přečti a potom kritizuj!8-}

;-) Milá Kachno,možná nevíš že v diskuzi se nepíše jen kritika,prostě jsem k tvému příspěvku napsala svůj názor aniž bych něco kritizovala,dost často se přidávají i příspěvky,které souhlasí s tím původním.A nikomu jsem nic neopravovala,psala jsem svůj názor,přečti si v diskuzích různé příspěvky,hezký den.:-D

etka (19.02.2012 19:27:14) napsal:
Ahojda,myslím že v každým případě by se majitel měl rozhodnout tak jak je to nejlepší pro tu kočičku a ne pro něj,protože tý kočičce už pak nic jiného nezbyde.Každá kočička je taky jiná,já mám dva mainský kocoury - jeden chodí na zahradu a ten druhý ikdyž je otevřeno tam nechce maximálně si lehne na práh a dál ani krok,nejspokojenější je když může všechno sledovat z okna.Naše kočka Barča je kočka domácí přes zimu skoro ven ani nechodí a jinak má takový revír spíš jen okolo,ale nijak se nevzdaluje spíš je u domu a na zahradě a doma.Je vykastrovaná a ikdyž je povahově temperamentní nikam nechodí.Když jsou doma,tak kromě Barči si nikdo nevyžaduje pustit ven.;-)

Milá EtkoDřív než budeš kritizovat ostatní názory,důkladně si je přečti.Kdyby sis ten můj pořádně přečela,došlo by ti,že to myslím,tak jak jsi mi to "opravila".Takže pro příště si nejdřív vzkaz pořádně přečti a potom kritizuj!8-}

kaCHna (19.02.2012 16:32:03) napsal: Každá kočka se cítí,tam kde ji je nejlépe.Samozřejmě,že doma je to bezpečné,kočku máte neustále "na očích" a proto víte,co chce a nechce.Jenže je třeba nezapomínat,že kočka má také své potřeby(nemyslím teď kočičí záchody) a potřebuje si "odskočit" ven,nebo se nadýchat čerstvého vzduchu.Zase naopak venku je čeká nebezpečí,v podobě aut,odchytačů nebo nepřízni počasí.Je to jenom na majiteli jak se rozhodne.Zdráví Katka s Pusíkem a Fídem :-)

Ahojda,myslím že v každým případě by se majitel měl rozhodnout tak jak je to nejlepší pro tu kočičku a ne pro něj,protože tý kočičce už pak nic jiného nezbyde.Každá kočička je taky jiná,já mám dva mainský kocoury - jeden chodí na zahradu a ten druhý ikdyž je otevřeno tam nechce maximálně si lehne na práh a dál ani krok,nejspokojenější je když může všechno sledovat z okna.Naše kočka Barča je kočka domácí přes zimu skoro ven ani nechodí a jinak má takový revír spíš jen okolo,ale nijak se nevzdaluje spíš je u domu a na zahradě a doma.Je vykastrovaná a ikdyž je povahově temperamentní nikam nechodí.Když jsou doma,tak kromě Barči si nikdo nevyžaduje pustit ven.;-)

Každá kočka se cítí,tam kde ji je nejlépe.Samozřejmě,že doma je to bezpečné,kočku máte neustále "na očích" a proto víte,co chce a nechce.Jenže je třeba nezapomínat,že kočka má také své potřeby(nemyslím teď kočičí záchody) a potřebuje si "odskočit" ven,nebo se nadýchat čerstvého vzduchu.Zase naopak venku je čeká nebezpečí,v podobě aut,odchytačů nebo nepřízni počasí.Je to jenom na majiteli jak se rozhodne.Zdráví Katka s Pusíkem a Fídem :-)

Hodně záleží na okolí, na sousedech a na samotné kočce. My máme 12 let starou kastrovanou kočku (žije venku už od kotětě) a myslím si že jí to vyhovuje. Myslím si, že jí pomáhá i to, že se bojí cizích lidí, takže se k ní nikdy nemohou přiblížit.

Nada (17.02.2009 17:43:33) napsal: Já si myslím že se mají kočičky doma líp kupa dobrůtek jsou v teplíčku ,nemusíte mít s**** kdo vám jí přejede nebo otráví.....my osobně máme byt uzpůsobenej pro kočičky který mají kupa pelíšků,hraček a všeho co potřebují .Myslím si že se mají kolikrát líp jak my;-)

No jak pro koho.My se strachovat kdo přejede nebo otráví nemusíme.Náš kočíčák celý den i noc je na zahradě.ZA plotem byl 3x za život jako kotě kdy ho podlez pak jsme ho zadělali a je doma přelézat si nedovolí;-D :-DD

terinka 121 (14.08.2011 20:35:33) napsal: ˘

můžu se tě zeptat v kolikati ste ji pustili poprvé ven??

Naše kočka byla venku(celou noc i den) v 1 roku a 2 měsících;-D

Ludmilka (11.01.2010 15:54:56) napsal: Já si myslím,že je to na stejno.Moje kočka je jen venku.Už i jako malá byla venku.Kočky sice můžou utéct nebo se poranit,ale na druhou stranu mají volnost a nenudí se a pokud máte tak velkou zahradu jako my.. tak by to nebyl žádný problém.Ale ještě taky záleží na tom jestli je to kočka čistokrevná nebo ne. Nečistokrevné toho snesou více a nejsou tak náchylné k nemocím (v některých případech).A čistokrevné jsou čistokrevné. :-)

˘

můžu se tě zeptat v kolikati ste ji pustili poprvé ven??

Náš Čiko tráví v domě asi 2/3 dne. Žijeme ve velmi klidné ulici na vesnici, ale i přesto mám o něj strach, když je na obchůzce rajónu. Pravidelně se vrací s menšími nebo většími šrámy z bitek, ale pokud chci, aby byl spokojený, nezbývá mi nic jiného, než jeho touhu po svobodě respektovat. Těžko bych mu vysvětlila, že ho doma zavírám pro jeho vlastní dobro, umí se velmi razantně dožadovat toho, abych ho pustila ven. Naštěstí je v naší ulici minimální hrozba od aut a psů, Čiko si vždycky obejde jen sousední zahrady a vrací se domů. Nikdy nebyl v kuse pryč déle než pár hodin. Jen jednou za celé dva roky se neukázal 24 hodin a to už jsem ho i obrečela. Naštěstí večer seděl na okně jako vždycky a divil se, co vyvádím :-)

Já si myslím,že je to na stejno.Moje kočka je jen venku.Už i jako malá byla venku.Kočky sice můžou utéct nebo se poranit,ale na druhou stranu mají volnost a nenudí se a pokud máte tak velkou zahradu jako my.. tak by to nebyl žádný problém.Ale ještě taky záleží na tom jestli je to kočka čistokrevná nebo ne. Nečistokrevné toho snesou více a nejsou tak náchylné k nemocím (v některých případech).A čistokrevné jsou čistokrevné. :-)

Ja myslím, že kočky doma se mají lépe než venkovní kočky. Domácí kočka mi připadá víc chráněná před nebezpečím atd.. >> Naopak venkovní kočky mají kratší život než ty doma .. Může je něco srazit (např.auto), může je ulovit nějaké větší zvíře apod.. :_( Taky venkovní kočky mají hodně zdravotní problémy .. Ale třeba nějaká bude mít štěstí a dostane se do útulku, kde se o ně budou dobře starat a ty mladší můžou žít v domácnosti mezi dvojnožci:D ;-)

Corleone Rat (28.06.2009 15:45:13) napsal:

Znám jednu jednu paní která svého kocourka pouštěla ven, ale teď užne. A víte proč? Jednou se kocourek sotva doplahočil domů celý zmlácenýa s utrhlým ocasem. Dlouhou dobu ztrávil v nemocnici a může být ráda,že kocourek žije. To je tak všechno co k tomu řeknu.

Nojo, toto je strašný, ale my máme zahradu atd.., a kocourek když chce, tak je venku, když ne, doma, toto je dost velká výhoda bydlet v malým městě a mít zahradu, nad sebou louky atd :)

Uživatel34289 (14.10.2009 13:52:02) napsal: ...dneska je zivot venku pro kocku tak nebezpecny, ze bych ji nepustila ven ani za nic (navic bydlim v Praze na opravdu rusne vypadovce). Psi, ridici, zli lide, kteri jim dokazou neskutecne ublizit... Mafie ma cely byt pro sebe (krome loznice) a myslim, ze je celkem stastna - jak kocka v teple a bezpeci muze byt.

Jo, to souhlasím, my bydlíme v Jeseníku a máme obrovskou zahradu a hned nad náme jsou lesy, louky atd.. náš kocourek je hlavně na zahradě, nikam moc nechodí, ale teďka je doma skoro pořád. Souhlasím, že když bydlíš v Praze na rušné výpadovce, udělala bych to samé, Tino vždycky počká u dvěří když chce ven, já ho pustím a i naopak. :D

Kavečka (06.12.2009 19:03:43) napsal: Naše kočičky chovám jak v bytě tak i venku. Když chtějí ven zamňoukají u dveří a já je hned pustím. Když chtějí naopak dovnitř zase zamňoukají nebo počkají u dveří a já je pustím dovnitř. Jinak mají venku spoustu kočičích kámošů a vyhrají si spolu. Doma jich je zase pět takže si vyhrajou i doma. :D :D :D :D :D :D :-) :-) :-) :-) :-) :-) ;-D ;-D ;-D ;-D ;-D ;-D

My to máme stejně, akorát máme doma kamaráda pejska :D Já myslím, že je to tak lepší, ikdyž ten náš je teďka přes zimu a podzim hlavně doma :D

Naše kočičky chovám jak v bytě tak i venku. Když chtějí ven zamňoukají u dveří a já je hned pustím. Když chtějí naopak dovnitř zase zamňoukají nebo počkají u dveří a já je pustím dovnitř. Jinak mají venku spoustu kočičích kámošů a vyhrají si spolu. Doma jich je zase pět takže si vyhrajou i doma. :D :D :D :D :D :D :-) :-) :-) :-) :-) :-) ;-D ;-D ;-D ;-D ;-D ;-D

...dneska je zivot venku pro kocku tak nebezpecny, ze bych ji nepustila ven ani za nic (navic bydlim v Praze na opravdu rusne vypadovce). Psi, ridici, zli lide, kteri jim dokazou neskutecne ublizit... Mafie ma cely byt pro sebe (krome loznice) a myslim, ze je celkem stastna - jak kocka v teple a bezpeci muze byt.

Ony si sice nic nežijou,ale těžko mohou mít tolik zranění a úrazů a zkusit tolik bolesti jako můj,teď už v kočočím nebi přebývající kočičí
přítel Pajtášek.Chodil si ven,jak se mu zachtělo,ale cena za tuto svobodu
byla pžíliš vysoká.Kromě různých menších zranění a ran ,možná i ze rvaček s jinými kocoury si pamatuji dvě poslední.
Po pěti dnech se dovlekl domů s horečkou téměř 43°. Pravá přední tlapka měla několik příčných rozevřených ran, byla zhnisaná doslova se
rozpadávala.Na veterině mu ji chtěli jako odumírajíci amputovat.Nakonec
jsme se pokusili ji vyléčit,což se nám po delší době podařilo.Tlapka zarostla a postupně na ní narostla i srst.Musel jsem obdivovat statečnost kocourka s jakou snášel veškeré bolesti zákroky.Dcera,která je na lecos zvyklá z nemocnice při pohledu na jeho tlapku omdlela.
Bohužel začal opět chodit ven,jak byl zvyklý.Pak asi za půl roku se opět ztratil a nemohli jsme ho najít.Po čtyřech dnech mně řekl
soused,že pod mostem přes říčku je schovaná nějaká čenobílá kočka už
nějaký čas.Když sem tam došel,poznal jsem našeho Pajtáška,zasunutého
ve škvíře pod chodníkem. Nemohl na zadní nohy a opět měl strašnou horečku.Když jsem ho vytáhl ven,zjistil jsem,že má něco s pánví.
Na veterině pod rentgenem zjistili,že jde o přeraženou pánev,utržený prstík na zadní noze a další poranění. Dali nám na vybranou buď na druhý den operaci pánve s nejistým výsledkem,nebo poslední injekci.
Zvolili jsme operaci a po neskutečných útrapách,kdy oper.rána odumřela a vystřihli maso i se stehy až po zjištění,že má odumřelou velikou plochu kůže na hřbetě a v okolí rány,kterou jsme museli po částech odtrhávat,se asi po 6 týdnech pokusil poprvé postavit na nohy.
Mezitím zkusil opravdu jako zvíře,protože několikrát denně jsme mu museli operační ránu čistit betadinou a seškrabovat odumřelou tkáň.Čůral první měsíc pod sebe,protože byl schopen jen ležet.Vodu jsme do něj dostávali výhradně injekční stříkačkou několikrát denně i v noci.Bylo to náročné pro něj i pro nás.Nemluvím o penězích.
Ale nikdy nás nekousl,ani neškrábl,tak byl statečný,Asi věděl,že ho nechceme trápit ale pomoci.Měl strašnou chuť žít.Zpočátku jsme ho drželi doma.Ale přišlo jaro a s ním otevřená okna od bytu. Pajtášek se dal natolik do pořádku,že se odvážil vyskočit z našeho přízemního

okna a pak to začal opakovat.Bylo to marné. A pak,za pár týdnů mně
soused řekl,že našeho kocourka srazilo auto.Ano byl to on. Pár metrů od domova jsem ho mrtvého a celého od krve vzal do náručí a bylo mně strašně.Brečel jsem jako děcko a trvalo měsíce,než jsem se trochu uklidnil.
Tak to je proím příběh kocoura,který miloval volnost.Jeho život byl sice opravdu svobodný,ale plný bolesti a utrpení.Nedožil se ani čtyřech let.Naše ostatní kočky jsou sice "bytové",ale zdravé a spokojené.
Ve městě není žádná svoboda pro kočky.Jen nepřátelské a nebezpečné prostředí počínaje zlými lidmi ,přes psy a auty konče.To,že by si kočka venku našla kamarády je naivní myšlenka,zvláště u kocoura. Kočky jsou individualisté podle toho se chovají.
Takže ,domnívám se že mám dost osobních zkušeností v této věci a nemyslím,že volně pobíhající kočka musí být šťastnější,než ty které mám doma v bezpečí.
Také si nejsem jist,zda přívrženci kočičí svobody by byli ochotni jako já, vynaložit mnohatisícové částky za chirurgické zákroky s nejistými výsledky.Prosím jsem důchodce s podprůměrným platem,žádný VIP.

Ony si sice nic nežijou,ale těžko mohou mít tolik zranění a úrazů a zkusit tolik bolesti jako můj,teď už v kočočím nebi přebývající kočičí
přítel Pajtášek.Chodil si ven,jak se mu zachtělo,ale cena za tuto svobodu
byla pžíliš vysoká.Kromě různých menších zranění a ran ,možná i ze rvaček s jinými kocoury si pamatuji dvě poslední.
Po pěti dnech se dovlekl domů s horečkou téměř 43°. Pravá přední tlapka měla několik příčných rozevřených ran, byla zhnisaná doslova se
rozpadávala.Na veterině mu ji chtěli jako odumírajíci amputovat.Nakonec
jsme se pokusili ji vyléčit,což se nám po delší době podařilo.Tlapka zarostla a postupně na ní narostla i srst.Musel jsem obdivovat statečnost kocourka s jakou snášel veškeré bolesti zákroky.Dcera,která je na lecos zvyklá z nemocnice při pohledu na jeho tlapku omdlela.
Bohužel začal opět chodit ven,jak byl zvyklý.Pak asi za půl roku se opět ztratil a nemohli jsme ho najít.Po čtyřech dnech mně řekl
soused,že pod mostem přes říčku je schovaná nějaká čenobílá kočka už
nějaký čas.Když sem tam došel,poznal jsem našeho Pajtáška,zasunutého
ve škvíře pod chodníkem. Nemohl na zadní nohy a opět měl strašnou horečku.Když jsem ho vytáhl ven,zjistil jsem,že má něco s pánví.
Na veterině pod rentgenem zjistili,že jde o přeraženou pánev,utržený prstík na zadní noze a další poranění. Dali nám na vybranou buď na druhý den operaci pánve s nejistým výsledkem,nebo poslední injekci.
Zvolili jsme operaci a po neskutečných útrapách,kdy oper.rána odumřela a vystřihli maso i se stehy až po zjištění,že má odumřelou velikou plochu kůže na hřbetě a v okolí rány,kterou jsme museli po částech odtrhávat,se asi po 6 týdnech pokusil poprvé postavit na nohy.
Mezitím zkusil opravdu jako zvíře,protože několikrát denně jsme mu museli operační ránu čistit betadinou a seškrabovat odumřelou tkáň.Čůral první měsíc pod sebe,protože byl schopen jen ležet.Vodu jsme do něj dostávali výhradně injekční stříkačkou několikrát denně i v noci.Bylo to náročné pro něj i pro nás.Nemluvím o penězích.
Ale nikdy nás nekousl,ani neškrábl,tak byl statečný,Asi věděl,že ho nechceme trápit ale pomoci.Měl strašnou chuť žít.Zpočátku jsme ho drželi doma.Ale přišlo jaro a s ním otevřená okna od bytu. Pajtášek se dal natolik do pořádku,že se odvážil vyskočit z našeho přízemního

okna a pak to začal opakovat.Bylo to marné. A pak,za pár týdnů mně
soused řekl,že našeho kocourka srazilo auto.Ano byl to on. Pár metrů od domova jsem ho mrtvého a celého od krve vzal do náručí a bylo mně strašně.Brečel jsem jako děcko a trvalo měsíce,než jsem se trochu uklidnil.
Tak to je proím příběh kocoura,který miloval volnost.Jeho život byl sice opravdu svobodný,ale plný bolesti a utrpení.Nedožil se ani čtyřech let.Naše ostatní kočky jsou sice "bytové",ale zdravé a spokojené.
Ve městě není žádná svoboda pro kočky.Jen nepřátelské a nebezpečné prostředí počínaje zlými lidmi ,přes psy a auty konče.To,že by si kočka venku našla kamarády je naivní myšlenka,zvláště u kocoura. Kočky jsou individualisté podle toho se chovají.
Takže ,domnívám se že mám dost osobních zkušeností v této věci a nemyslím,že volně pobíhající kočka musí být šťastnější,než ty které mám doma v bezpečí.
Také si nejsem jist,zda přívrženci kočičí svobody by byli ochotni jako já, vynaložit mnohatisícové částky za chirurgické zákroky s nejistými výsledky.Prosím jsem důchodce s podprůměrným platem,žádný VIP.

Znám jednu jednu paní která svého kocourka pouštěla ven, ale teď už ne. A víte proč? Jednou se kocourek sotva doplahočil domů celý zmlácený a s utrhlým ocasem. Dlouhou dobu ztrávil v nemocnici a může být ráda, že kocourek žije. To je tak všechno co k tomu řeknu.

Já si myslím,že si to kočky rozhodnou sami jestli chtějí být venku nebo doma.Náš kocour si zamnouká u balkonu a mi ho pustíme ven,když chce domů tak slyším sousedovic psa jak štěká to je znamení že jde kocour domů.prostě má svobodu kdy jí chce.:-DD :-)