O plemenech koček

Nejpopulárnější, nejznámější a z hlediska tradic nejstarší plemeno ve vývoji chovu britských koček je britská modrá kočka. Noblesní a ušlechtilý vzhled ji „katapultoval“ mezi žádaný artikl u chovatelů. Její původ nalezneme ve staré dobré Anglii již v 19. století.

Přestože je mainská mývalí kočka velmi staré plemeno, bylo uznáno poměrně nedávno. Maine Coon uznala americká CFA v roce 1976 a FIFE až v roce 1983. Boom tohoto plemene nastal na konci 19. století, čemuž napomohly výstavy v Bostonu a New Yorku. Zájem o ně pomalu ustával, když se objevila perská kočka. Její vzhled zaujal natolik, že vytlačila mainskou mývalí do pozadí. Nyní se ale těší opět velké oblibě a po britských kočkách je nejvyhledávanějším plemenem.

Kočka mramorovaná pochází z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie (žije v Indii, Nepálu, Barmě, Thajsku, Malajsii, na Sumatře a v Borneu). Tento nepříliš známý druh kočkovité šelmy patří mezi nedomestikované kočky, jedná se tedy o divoce žijící kočky, přičemž výjimečně se kočky mramorované chovají i v zoologických zahradách. Genetické studie odhalily její příbuznost s rysy a pantery.

Jak už jsme zmínili v prvním díle článku Ragdoll - Legenda mezi kočkam, původ plemene Ragdoll není jistý, ale zřejmě u jeho zrodu stála Turecká angora a Birma. A proč si je s Ragdollem nespojit, když tato plemena mají o svém vzniku tak krásné legendy. Máte-li to štěstí, že tureckou angoru potkáte či jste dokonce jejím vlastníkem - bílé s nestejně zbarvenýma očima- pohlaďte ji a zašeptejte jí do ucha své nejtajnější přání. Pakliže potom přijme vámi nabízený pamlsek, přání se splní.