Proč je kočka chlupatá?

Složení srsti kočky

Každý chovatel by měl dobře vědět, jakou srst má jeho miláček. Zda vyžaduje péči pravidelnou a častou nebo jen občasnou. Některá srst ani žádnou speciální péči nepotřebuje.

Některá srst může mít podsadu, proto je pak i hustější. Taková srst má k plstnatění větší tendence, než tak, která podsadu nemá. Zde je ale nutné brát v úvahu i délku a jemnost.

Srst je dána hlavně prostředím, ve kterém kočka žije, nebo k čemu je chována. I když máme například mainskou mývalí kočku doma, její srst je předurčena k pobytu ve vodě. Je tedy dlouhá, poměrně hustá a mastná. Je tedy jasné i to, že bude potřeba ji česat a mýt častěji. Pokud si vezmete kočičku z venku, její srst bude také přizpůsobena podmínkám, ve kterých se narodila. Může být tedy hustější, protože musí kočku chránit před chladem nebo krátká bez podsady, protože kočka v extrémních podmínkách nežije. Je prostě potřeba se seznámit s typem srsti kočky, aby bylo jasné, zda bude potřebovat větší či menší údržbu.

Dlouhá nebo krátká srst kočky - co je lepší?

I když máme doma kočku krátkosrstou nebo dlouhosrstou, není jasně dané, jakou péči by měla mít. Opět je nutné se seznámit s tím, zda má podsadu, zda tedy vůbec nějakou má, jak je jemná a jak je tedy náchylná k plstnatění. Zplstnatělá srst totiž může způsobit vašemu miláčkovi docela zásadní zdravotní problémy.

Evropská kočka má většinou srst krátkou s jemnou podsadou. Její údržba není nikterak náročná, ale je potřeba ji česat, protože v období línání chloupky vypadávají. Intenzita vypadávání odumřelých chlupů opět závisí na hustotě srsti, hlavně podsady.

Jemnou a náročnou srst na údržbu má například kočka perská. Její srst se musí česat prakticky denně. Majitel takové kočky musí neustále hlídat, zda i přes česání se jí srst neplstnatí, protože je nutné taková místa rychle odstranit. Nejlépe je opatrně odstřihnout nůžkami. Zplstnatělá srst totiž způsobuje pnutí na kůži a následně i vyrážku nebo dokonce popraskání kůže.

Zvláštní údržbu pak potřebují kočky bezsrsté. Jejich kůže je pokryta jen jemnými chloupky a kůži je potřeba otírat a držet v teple. Další zvláštností je srst rexovitá. Je zvlněná a potřebuje zvláštní hřeben.

Ať již máte doma ale kočku s jakoukoliv srstí, je potřeba ji vyčesávat hlavně v období línání, to je na jaře a na podzim.

Proč má kočka právě tuhle barvu?

Barva je daná geneticky a škála barev je opravdu hodně pestrá. I mezi venkovními kočkami tak můžete najít velmi zajímavé barevné varianty. Barvu určují melaniny, což jsou pigmentová zrnka a záleží na tom, kolik jich je a jaké velikosti jsou.

Neznamená to, že ji takto zbarvují jednotlivé chlupy. Každý chlup může být dokonce vícebarevný a díky tomu se pak tvoří na srsti často velmi zajímavé kresby.

U některých koček je daný standard, kdy je barva daná a nesmí se lišit. Ale i tak může mít velmi zajímavé varianty.

Zvláštností je pak barva bílá, kterou způsobuje dominantní kmen, díky kterému chybí pigmentové buňky. Bílá kočka je často považována za hluchou, ale není to vždycky pravda. Záleží i na barvě očí. K hluchotě jsou náchylnější kočky modrooké. Jsou dokonce varianty, kdy má kočka oči různobarevné a opravdu často neslyší právě na to ucho, které je blíž k oku modrému.

Důležité je i vědět, že kvalitu srsti ovlivňuje i strava. Dobře živená kočka, která je navíc často česána má srst lesklou a na první pohled zdravou.

I když je kočka od přírody velmi čistotné zvíře a srst si pravidelně čistí, je nutné ji občas pomoci. Všechno totiž sama často nezvládne.

Autorka: Naďa Kučerová