Výletník Brutus aneb setkání s tajemným cizincem...

Bohudík medvěd tam nebyl, zato mě z rohu zahrady pozoroval pár oranžových očí. Zpozorněl jsem, copak to asi je. Pomalu, jako správný lovec jsem se plížil směrem k té neznámé bytosti, když jsem se dostal tak blízko, že jsem mohl rozpoznat tvary te záhadné věci, zjistil jsem, že je to kočka. Ale ne tak krásná jako jsem já.Byla strašně flekatá, měla umaštěný kožíšek,vousky jí trčely z čumáčku jako polámané televizní antény a strašně páchla.Nejvíc mě ale zaujalo,že byla o hodně větší než jsem já a měla takový zvláštní divoký vzhled.Co jsi zač, povídám na ní.Tohle je moje zahrada a já, veličenstvo Brutus tě vykazuji z mého panství, dodal jsem jedním dechem.Ale kočka mi neodpověděla, jen zaprskala, naježila se a vytasila drápky.To už jsem měl srdíčko v kalhotách a bral jsem do zaječích.Bohužel mi to nepomohlo, ta kočka na mě evidentně měla spadeno a svými ladnými skoky pořád ukrajovala z mého náskoku.Proto jsem se rozhodl utéct hned k paničce do skleníku,jenže ta kočka už mi dýchala na můj krásný sametový ocásek.Proto jsem se rozhodl použít svou typickou taktiku malého kotěte,zastavil jsem se otočil a udělal na ní ty svoje smutné kočičí oči, ze kterých moje panička jihne a vše pro mě udělá.Na tuhle kočku to ovšem nezabralo, chystala se na mě skočit a stáhnout z kůže zaživa,chystal jsem se k poslednímu zoufalému úniku, když v tom jsem zavadil tlapkou o drn a překulil se.To kočku vyvedlo z rovnováhy, místo aby skočila na mě,tak mě přeletěla a spadla rovnou do koňského hnoje, který si panička připravila na pořádné pohnojení zahrádky.Kočka začala prskat, ječet a dokonce mám takový dojem, že jsem slyšel nějakou nadávku ve stylu:"ta dnešní mládež, ta mě jednou zabije, kam ten svět spěje...".Ferda, jak jsem se od kocoura dozvěděl, byl obyčejná sousedovic venkovní kočka a chtěl mi provést takový malý aprílový žertík, ale nějak se to zvrtlo a tak nakonec skončil zabořený hlavou v koňském hnoji a já jsem u něj stál jako vítězný Napoleon po bitvě u Slavkova.

Za chvíli přišla panička a zděsila se, co tam dělám s tou špinavou sousedovic kočkou.Kšá, vypadni, osočila se na něj.Pojď Brutí, pojď pryč od té kočky, nebo dostaneš blechy.Ještě jsem Ferdovi na rozloučenou zamával a v duchu se usmíval, že panička vůbec neví, co jsem dneska zas na té zahradě prováděl.Tak zas jindy kočičky a kočičáci...;-)

Přidáno: 75 bodů