Výlet pro správné kočky

Pátek, 9. prosinec 2011

Klíny divokých hus se rozlétaly po obloze, ze které padá na mokré pole déšť. Havrani se slétají k obydlím a straka-zlodějka křečí své ostré zvuky oproti pádu kapek, bubnujících do listí, které se tvrdohlavě drží ramenatých větví starého dubu. Mlha se toulá údolím. Prší.

 

 

Nádhernou přírodu pozoruji na střeše pergoly, kde mám největší klid. Nikdo mě odsud nedostane, pomyslím si, dokud nezačne vonět večeře. Ležím na střeše, pozoruji ptactva. Však na chatě je mi nejlépe. Doma v paneláku je to oproti přírodě na chatě nic. Tohle je nádhera.

 

Rezivou trávou, na podzim, se proplétá další savec mého druhu. Kdo to je? pomyslím si. Většinou na zahradu nevstoupí ani noha, avšak dneska tam byli nohy čtyři. Zvednu se, protáhnu a prudce zaostřím na objekt. Kočičí máma. Prudce vyskočí na dub a z něj kolísavě balancuje na větvi jen aby se dostala na střechu.

 

Očima jí vyčtu kompliment za dobře vybrané místo k posezení. Nedivím se, že se jí líbí, nejen, že se tu dá dobře pozorovat ptactvo, ani nemluvím o tom, že do kuchyně je to jeden skok, ale na víc si na nás netroufnou psi, kteří to šéfují dole na zahradě.

 

Se Stellou, kočičí mámou, jsme chvíli jen tak polehávali, ale brzy nás to, ačkoliv jsme opravdu kočky líné, omrzelo. Stella se natáhla a skočila na dub. Vyšplhala snad na samou korunu stromu, aby se po odpočinku rozcvičila a já jí plně následoval. Z dubu jsme raději dolů neskákali a rovnou jsme šli očíhnout kuchyň, kde se provála vůně cukroví, které panička připravovala na vánoce. Nechala nám ochutnat krém, ale perník nedala.

 

Opět jsme seskočili z okna, tentokrát jsme se odváželi stoupnout na zem, psi totiž škemrali a loudili perníky a tak nám nehrozilo nebezpečí. Přelezli jsme škvíru v plotu a pelášili k ohradě se slepicemi, kde je o zábavu postaráno. Vylezli jsme na kurník a pozorovali hlodavce. Sem tam Stella vyběhla jak střela, ale pokaždé jí napálil slimák či hlemýžď, žádná myška.

 

V ohradníku se slepicemi jsme byli až do večera. Nic jsme nechytili a tak jsme se vraceli domů, kde jsme očekávali plné misky něčeho teplého. Dostali jsme nejen plné misky, ale i pusinky, což je občas nechutné, když to páníci přehánějí a naopak milé, když je to pouze jednou a ze srdce. Večer jsme si samozřejmě nenechali ujít sledování krbu, který teplem provoněl celou chatu.

 

Večer, úplně večer jsme šli, já do postele k paničce a Stella na gauč, kde se může pořádně natáhnout, jak ona ráda a prospali do slunného dne, který jsme chtěli prožít stejně jako ten předchozí.

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

autor článku:

Počet přečtení tohoto článku: 661

Zpět na výpis


Dnes má svátek  Denny, Čoudík

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil kočky

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svou kočičkou.