Spokojenější být nemůžu
Středa, 10. březen 2010
Jmenuji se Mikeš a mám pacit,že mám ty nejlepší páníčky na světě.:)Můžu je jenom chválit.Co mi kupujou za mňamky,bože,to se snad nedá ani popsat.Ten pocit štěští,jaký vždycky mám.
Každý den hned už brzy ráno stepuju za dvěřmi a čekám,až mi panička přijde otevřít dveře,a já polítnu k mému oblíbeněmu jídlu.
A ejhle,už je to tady.Kočičí smečka,ve které se tlačím domů je až skoro neuvěřitelná.Stoupnu si ke své misce a ani v žádném případě se od ní nehnu.Miluju svoje granulky whiskas,jsou plné masíčka a každý den si je náramně vychutnávám..
Když už jsem se dostal ke své mističce,přijde další boj.Mlíčko.Miluju mlíčko,a a zvláště,když je panička tak hodná,že mi dokonce naleje plnotučné mlíčko,piju,piju,piju,už je na mě vidět,že nemůžu,ale tu poslední loužičku mlíčka tam přece nemůžu nechat,pak by mi to někdo vypil,a já byh neměl nic.
Pak příde klid,pár koček ze smečky jde ven,ale já si spokojeně hovím u pánečka v posteli,který se akorát vzbudil a chce vstát z postele,panička už po mě natahuje ruce,ale já se zachytím drápkami a držím se,jen co to de.Být v teplíčku a najednou jít do toho mrazu??Vžádném případě.Po pár minutách už se na víc nezmůžu a panička mě odtáhne od peříny,a dá mě ven do zimi.Snažím se na ní koukat očkama,aby mě tam pustila,ale zavře,a apak už jenom slyším,jak si tam povídají.
Asi po hodině,když,když vidím,že panička jde do práce,tak se seberu,a jdu za ní.Mám ji tak tolik rád,že se od ní nemůžu odtrhnout a na pomyšlení,že nebudu papat svoje granulky a pít svoje mlíčko..Je to hrozná představa,ale pak se uklidním,a řeknu si,že panička se stejně jenou vrátí,a pak mi zase dá to moje jídlo.
Kolem třetí hodiny odpoledne,když se panička vrací domů jí du přivítat,čekám u vrat,a nemůžu se dočkat,až se zase budu myzlit o svoji paničku.Mám ji tak rád.Jdeme domů společně,a já mám ve svých mističkách už zase to svoje jídlo.Pak panička vytáhne svoje jídlo.Někdy si tá salám,sýr nebo něco podobného,ale koukám na ni takovýma očkama,že neodolá,a dá mi.Mňamky,tak mi to chutná.Hnedka začnu přídst.Uvelebím se posteli a tam si spím několik hodin v kuse.
Večer se ještě naposledy podívám na svoje páníčky a koukám na ně svýma sladkýma očkama,a nakonec jdu ven.Můžu spát na kotli,takže je mi přes noc krásné teplo...
Takhle to vlastně probíhá skoro každý den.Ale co já byhc bez nich dělal...?
Přidáno: 65 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 125