Ranní rutina

Těšil jsem se, až si sednu před vchod, doma se rozsvítí jemné světlo a cvakne klika u dveří. Vtom jsem se probudil ze svého dřímání a já běžel domů k miskám a vidím rozsvícenou lampičku. Chvíli stojím a dívám se na krásný útulný domov. Moc se mi tady líbí. Okamžitě se pustím do jídla, když v tom slyším, jak moje panička volá moje jméno.

Na něj slyším moc dobře, tak okamžitě přiběhnu. Začnu mňoukat a lísat se o svoji paničku a ta se na mě mile usmívá. Dívám se na ni a přitom jdu po jejím boku. Pomalu se sklání a pokládá misku na zem. Začne mě hladit po zádech a já se napřímím a začnu přídst.

Moje snídaně byla vítečná. Už jen zapít mlíčkem a běžet k paničce, aby mě pochovala v její náruči. Každé ráno je to u nás zvykem, tak ani teď neopomenu naši tradici. Panička mě pomalu zvedá a opřu si o její ruku hlavičku. V její náruči je takové krásné teplo, že trochu zavřu oči a nechám se unášet jemným, příjemným hlazením a sametově jemným hláskem.

V tom slyším opět cvaknout dveře, zhasíná krásné slabé světlo lampičky a vychází se mnou ven. Pomalu zamyká dveře. Ještě chvíli jdu vedle ní, ale před vrátkami se panička sehne, pohladí po hlavičce a rozloučí se. Pak se jen dívám, jak jde panička ulicí dolů a přitom se ztrácí její stín ve světle pouličních lamp. Pak už jen doma před vchodem čekám, kdy panička dorazí domů a já se sní budu moct zase krásně pomazlit.

Přidáno: 50 bodů.