Přírodní léčitelé
Pátek, 30. červenec 2010
Jako správná cérka z dědiny - tedy z Valašska, jsem vyrůstala v přírodě a se zvířaty. Celé dětství jsme s dětma z ulice trávili hrátkami v nedalekém družstevním krávíně,konírně, a domů jsme si nosili náruče hrachu, o které jsme kravičky obrali...Doma jsme měli parádního vlčáka Lesana, na kterém jsem spávala už jako batole, kočky byly odjakživa místo panenky v kočárku, později i v posteli. Stačila běžná hygiena a nebyly žádné alergie, žádné zdravotní problémy, jaké mají děti dnes. To, co jsou dnes moderní způsoby léčebné terapie u postižených či psychicky nemocných lidí bylo tenkrát přirozené.
Mnoho našich chorob a potíží je totiž způsobeno právě odklonem lidí od přírody a přírodního způsobu života. Jenom moderní bio potraviny prostě nestačí.
Když si člověk pohladí měkký hebký kožíšek, čumáček, přitulí se ke kočce, pejskovi, pohladí majestátnou krávu či koně, je to úžasný pocit.
Navíc každodenní přítomnost zvířat naučí děti už odmalička se o někoho starat, mít za někoho odpovědnost, mít k někomu citový vztah, nebýt sobec. Za to má dítě věrného kamaráda, který nikdy nezklame, tak jako se to stává v dětském světě. A co si budeme povídat - spousta zklamání v lidech čeká i nás dospělé.
A léčba? Sednete si do křesla, na klín se usídlí vám kocour a podívá se svýma rozumnýma očima, jako že vám rozumí a je moc rád, že máte spolu takovou siestu. Majitelé hafíků, koníků a jiných zvířátek ví uritě taky, o čem mluvím.
Dnes se mi opět potvrdilo tvrzení vědců, že kočky umí rozpoznat geopatogenní zóny a léčí člověku nemocná místa nejen na duši, ale i na těle. V noci jsem se probudila a můj Lucky mi ležel na boku, přesně tam, kde mám zlomenou pánevní kost. Je zajímavé, že až dnes, kdy už po dvou týdnech tak nebolí, takže si může dovolit na toto místo lehnout. Navíc ta poloha pro něj nebyla extra pohodlná, lépe se určitě leží na mém polštáři, tak jako spinkává každý den. Je to prostě ochránce a velká láska, oboustranně opětovaná...
Přidáno: 63 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 412