Na chatě

Neděle, 2. říjen 2011

Byl tuším že čtvrtek. Vlastně ano, vím jistě, že to byl čtvrtek, ve čtvrtek se totiž pakujeme odpočívat na chatu do přírody, kde najde klid a pohodu každý. Nejsme moc veliká rodina, jsem vlastně jenom já Gery, dva psi Bender a Max, mamka, taťka, dcera těch dvou a moje pánička.

 

 

Kdysi s námi jezdili i dva králíci, křečci a taky osmák, ale teď už ne. Cesta byla jako každý čtvrtek divoká, než dojedeme na chatu je to pár desítek kilometrů a dva psi s jednou kočkou v autě je opravdu zážitek. O cestě bych raději moc nemluvil, aby se některým slabším osobám neudělalo šoufl z toho, jak jsem si ublinknul na zadním sedadle.

 

Když už byla tak zábavná cesta, nemohli jsme čekat na víc. Vystoupili jsme z auta, každý se rozběhl tam, kam potřeboval. Já jsem se šel podívat na misky, jestli tam ještě něco nezbylo z minulého čtvrtka, Max se šel podívat na druhou stranu chaty, zda-li se někdo nechytil do jeho vykopané mamutí díry, Bender se jako pokaždé vyřítí první a rezervuje gauč u krbu, mamka jde ten krb zfunkčnit, taťka jde vybalovat těch pár věcí, malá panička se jde podívat, jestli není na chatě něco k snědku a pánička, jako pokaždé sleduje to dění.

 

Teďka jsem se rozpovídal o ostatních a přitom to vůbec nenavazuje na můj dobrodružný příběh na chatě. Takže bylo odpoledne, všichni jsme byli vydatně nažraní z dobrého obídku a já jako vždy jsem šel obhlídnout vyhlídky. Nejprve jsem vyskočil na střechu, co je kousek od země a postupně vylezl úplně nahoru, kde je vidět široko, daleko. Bylo mi líto, že kolem není aspoň pár chatek, určitě by měli nějakou číču sebou a pak by teprve bylo to pravé vzrůšo.

 

Asi hodinu jsem na tímto tématem přemýšlel na střeše, kde jsem sledoval dění naší rodiny, a dozvěděl jsem se famfáru novinek. Jako například, že to Bender a Max táhnou spolu. No fuj. Po namáhavé hodině přemýšlení, kdy jsem málem dostal úpal jsem seskočil dolů a šel se schovat za chatu a co jsem neviděl. Normálně tam byla ovce.

 

Já jsem zkoprněl a vydával takový podivný zvuk, na který slyší všichni z naší rodiny. Kupodivu přiběhli jenom psiska a ty začali štěkat, tak přiběhla i panička.
Do teď nevíme, čí ta ovce jako je, ale cítím se jako národní hrdina za záchranu zvířectva, protože jediná další chalupa je 7 km daleko a tam je děda s hady, takže ovečka měla teda štěstí!

 

 

 

Přidáno: 60 bodů.

autor článku:

Počet přečtení tohoto článku: 763

Zpět na výpis


Dnes má svátek  Max, Mahulena

Narozeniny slaví >><




Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil kočky

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svou kočičkou.