Můj první sníh
Středa, 17. únor 2010
Zdravím všechny kočičky. Chtěl bych se podělit o můj velký zážitek ve sněhu. Jednou si panička přinesla nějaké kšíry a začala mě do toho oblékat, hrozně jsem se divil, co mě to děla, bál jsem se , že mě chce někde uvázat, protože asi moc zlobím,že už mě nechce, ale u těch všech pásků bylo takové dlouhé vodítko. Ani si neumíte představit jak mě bušilo srdíčko,jak jsem se strašně bál co mě čeká.
Najednou se otevřely dveře a panička mě vzala na tom dlouhém provázku ven. Poprvé jsem uviděl strašně moc bílé barvy, úplně mě bolela očička z té záře. A jak to záblo do paciček. Nevěděl jsem kterou pacinku mám dřív zvednout do vzduchu. Panička na mě stále něco mluvila, ale já jsem se nedokázal soustředit na to co mě říká. Plížil jsem se tím sněhem, mé krásné načesané chloupky byly v tu ránu mokré. Ale po nějaké době jsem si na to zvyknul,přestal jsem se bát a hrozně se mě to líbilo. Byl to můj první sníh! Bylo to něco nádherného. Když jsem přišel domů - byl jsem tam jen krátce a to prý, abych nenastydnul a nepšikal. Jen jsem se trochu ohřál, hned mě otrnulo a čekal jsem u dveří a mňoukal a mňoukal - chtěl jsem jít zpátky se brodit tím studeným a nádherným - SNĚHEM .
Barnabášek
Přidáno: 34 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 181