Moje láska k Tobě,sahá,až k nebesům....

Cézárek byl překrásný červený perský kocourek se zářivě jantarovýma očima a delším nosánkem.Rodiče ho mě a bratrovy koupili,když mi bylo 8let a vzpomínky na mé dětství jsou plné našich her a škádlení.Postupem času k Cézárkovi přibyly ještě 2 kočičky a měla jsem je ráda všechny stejně....

Velký zlom nastal,když jsem ve svých 18 letech s Cézárkem,jela poprvé sama na Veterinu(měl streptokoka pod bradou,velký boláček plný hnisu,který se musel rozříznout a vyčistit!).Tenkrát nastal zlomový okamžik,když se mi po zákroku vrhnul kolem krku,zmáčel mě celou od krve a vdechul do mě kouzelné,nerozlučné přátelství a lásku...Od toho dne jsme k sobě přilnuli,zvláštní oddanou něhou,kterou cítím dodnes při každé vzpomínce na něho!!

Byl úžasně oddaný a věrný mé osobě a s nezměrnou láskou na mě čekal u dveří(poznal,už dopředu,že se vracím domů),nehnul se ode mne na krok,spal se mnou,rozumněl každému mému slovu a byl mi největší oporou v tom těžkém čase dospívaní,když je člověku 18let!Protrpěl se mnou mé trable s láskou, podotýkám
nebylo jich málo:-),dny plné slz(na mém klíně),štěstí(v mém náručí),smíchu(kdy jsem si s ním hrála a tancovala po bytě:-)) a čekání,protože jsem hodně cestovala(a věřte,že mi chyběl stejně jako já jemu!)

Dodnes slyším slova mého 70letého Veterináře,za kterým jsme spolu jezdili(nesla jsem ho v tašce v náručí!) MHD 3OKM přes celou Prahu(Z Jižního města do Suchdola)zněla "JE TO JEHO LÁSKA K VÁM,KTERÁ JE NESKUTEČNÁ! A DOKÁZALA V NĚM NALÉZT SÍLU TOHLE ZVLÁDNOUT!TO BY NEZVLÁDLO ZVÍŘE V PLNNÉ SÍLE!(měl tenkrát otravu) a byl poté vícekrát nemocný a dokonce mi žil 4 roky v tomhle věku s nemocnými
ledvinami(doktoři jen nevěřícně kroutili hlavou!:-)).Opravdu,Cézárek!se dožil 18LET!,ale věřte,krom posledních 14 dní byl stále čilý,hravý a spokojený kocourek!(Pro nezasvědcené-Peršánci se dožívají 12,13let.)

V posledních letech jsem se často modlila k bohu,ať odejde sám,ať nemusím čelit tomu nejtěžšímu,nechat mu dát injekci!Když mu 2 měsíce po jeho 18 narozeninách začaly selhávat ledviny..Po týdenní hospitalizaci v nemocnici,kdy mě doktoři ubezpečovali,že bude v pořádku(jinak bych ho nikdy nenechala zbytečně!,tak dlouho a samotného na tak smutném a depresivním místě) mi sdělili(jela jsem si ho vyzvednout!),že ho tam musím nechat na injekci!,myslela jsem,že zešílím.Byl to pátek a uprosila jsem je ,ať si ho mohu vzít domu do pondělka!

Byl neskutečně šťastný,že je se mnou a jedeme domů,ale viděla
jsem,že mu není dobře...Nechala jsem ho rozloučit se svými kočičími
kamarády,obejít jeho oblíbená místečka a upekla mu jeho nejmilejší jídlo(pečené kuřátko).Bylo to,to nejtěžší rozhodnutí v mém životě,ale ještě večer jsem jela zpátky(pravá láska je nesobecká)nechtěla jsem ho ,už déle nechat trápit!

Tohle mi prosím věřte!Cézárek mi umřel v náručí,oblopen bezpečím,láskou a láskyplnnými slovy!(Byla jsem s ním a to mu dodávalo odvahu,že se nemá čeho bát!).Při východu z ordinace jsem ve chvíli,které jsem se vždy tolik bála,cílila najednou neskutečný pocit štěstí!Chtělo se mi smát a plakat!!štěstím a cítila jsem neskonalý klid na duši.Můj přítel nechápal,jak je možné,že jsem najednou tak klidná a vyrovnaná(viděl jak se celý den potácím ve stavu zoufalství a smutku) a ani já to nechápala!!! a zároveň jsem tušila......přesně v té vteřině,mi zapípala sms od mé kamarádky(je to psycholožka,zabývá se mystikou a je to pozemský anděl a neskutečně hodná bytost!)"Dianko,každý z nás máme svůj čas a on měl krásný život,ví jak ho miluješ,tak ho nech odejít!Otevři své strdce a mysl a dokážeš cítit to co cítí on!On je teď šťastný,už má všechno trápení za sebou,tak buď šťastná za něho.Vaše láska zůstane ve vašich srdcích navždy!" A JÁ TO CÍTILA!!!!!!!"

V té době,už jsme pochovali 2 kočičky a vždy to bylo plné slz,trápení a výčitek-jestli jsme nemohli udělat víc atd.Až po smrti Cézárka jsem pochopila,že jediné na čem záleží je láska a ta nezmizí z našich srdcí nikdy!!Že pokud,někoho opravdu milujeme,musíme ho nechat jít a být šťastní za něho,že už netrpí,za všechny krásné společné chvíle a za vzpomínky,které v našich srdcích zůstávají na věky!!

Chci poděkovat bohu,že mě vystavil této zkoušce.Že byť jsem se,vždy bála chvíle,kdy budu muset rozhodnout(injekcí)o smrti či životě mé milované bytosti,že jsem byla ve chvíli kdy opouštěl tento svět(který tak miloval!) s ním a mohla ho držet v náručí a že změnil můj pohled na život a smrt!

Cézárku,děkuji ti za vše co jsi mě naučil,ty víš,že není den kdy bych si nevzpomněla a ,že má láska k tobě sahá,až k nebesům!!!!Na vždy!!Vidím tě,v každém z našich nynějších zvířátek,ač jedineční jste každý z Vás!Toto jsem napsala Tobě a Vám všem,kteří milujete,snad vám to pomůže dívat se na smrt(i když ji nezlehčuji,vždy pro nás bude bolestivá)i s trochu jiné stránky!Vaše Diana

PS:Toto je básnička,kterou jsem složila a mají ji na společném náhrobku,naše všechny 4 kočičky,na zvířecím hřbitově v Praze 8-Bohnicích.Cézárek(18let),Daisinka(12let),Andrejka(12let) a Británek(13let)-Nedokážem vyslovit,slovy ani pocity,bez Vás tu,už pro nás naplno slunce nesvítí!Chcem poděkovat Vám všem,za štěstí v našem žití,ať v nebíčku Vám navždy naplno slunce svítí!

Od uživatele kocici.ladyDi - přidáno 80 bodů.