Micinka a její dcera Sára … 3 pokračování
Sobota, 1. leden 2011
Uběhlo spoustu dní a Sárinka si začala na nás velmi zvykat. Když jsme jí odnesli opět k nám na zahradu, no jak jinak – nevydržela tam. Micinka si na ní vůbec nevzpomíná, když je to její dcera. Sárinka, (opět jsme ji našli u paneláku, kde žije pořád) si našla kámoše. Krásného bílého kocourka. Byl nevykastrovaní a hrozně špinavý. Okamžitě jsme ho vykoupali a dali mu něco jíst, byl velmi vyhublý. Sárinka a Mikeš (bílý kocourek se svým novým jménem) každé ráno na nás čekali u paneláku, až jim dáme něco dobrého. Někdy nám šli naproti k domu.
Jednoho dne u mě v práci přišla jedna paní a říkala, že si nechá udělat útulky pro toulavé kočky. Byla to veliká radost, než vidět Sárinku s Mikešem venku v zimě. S útulkem jsme jí pomáhali a sepsali petici na pomoc kočkám. Sehnalo se spoustu jídla,věcí a hraček. Nedávno když konečně útulek byl hotov, krásné místnosti, kde si mohou kočky hrát a dovádět. Spoustu krmení,hraček a ostatního.
Druhý den jsme museli Sárinku a Mikeška chytit. Žádná radost to nebyla, ale když se kočka naláká na šunku, tak člověk vždycky vítězí. Mikešek a Sárinka konečně jsou v teple,krásné místnosti a vůbec nic jim nechybí. Samozřejmě je budeme chodit navštěvovat.
Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo, jen aby se pak dostali do velmi hodné rodiny, kde je budou mít velmi rádi, a ne jako nějací lidé, kteří si pořídí kočku a hned ji vyhodí na ulici. To jsou nejhorší lidé na světě !
Přidáno: 30 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 219