Max a hasiči
Pondělí, 22. březen 2010
S paničkou a páníčkem jezdíme v létě na zahradu.Ali si někam zaleze,protože je to velký strašpytel,všeho se bojí a já zase všechno prozkoumám.Hodně času věnuji očichávání různých keříků,protože místní kocouři mi to všechno jako naschvál označkují.Asi nevědí,že je to moje zahrada!Při téhle důležité práci si do svého krásného zrzavého kožíšku nasbírám spousta smetí,suchých větviček,listí a všeho možného.Když mi to pak panička vyčesává,strašně křičím,bouchám do ní pacičkama a vytáhnu i drápky.
Jednou v létě k nám přijeli na návštěvu se svou paničkou dva kamarádi-Max a Miška.Miška je také "peršan",ale žádná zábava s ním není.Za to Max je mourovatý kocour,který v bytě skáče po skříních,mě zlobí tím,že za mnou stále chodí plácá mě po zadku a já jsem z toho strašně nervozní. Tak jsme se tedy všichni sešli na zahradě.Bylo už opoledne,panička od kamarádů chtěla jet už domů.Volala na Maxe,ale on nikde nebyl.Tak všichni páníčkové začali Maxe hledat.Chodili po zahradě,volali,rachotili kočičíma sušenkama,ale nic.Ptali se sousedů,chodili po vesnici,stále volali,ale Max nikde nebyl.Maxova panička brečela,myslela,že už Maxe neuvidí.
Když všechno k večeru utichlo ,tak najednou bylo slyšet slabé mňoukání.Všichni šli po hlase,který je dovedl ke skupině strašně vysokých smrků.Samozřejmě,že v koruně jednoho z nich seděl Max a bál se slézt dolů.Páníčkové měli velkou radost,že byl Max objeven,ale nikdo z nich nevěděl,jak ho sundat.Žebřík tak dlouhý neměli a vylézt na tak vysoký strom si nikdo netroufal. Maxovu paničku napadlo,že jednou v televizi viděla,jak hasiči sundávají kocoura ze střechy.Tak si všichni řekli,že by mohli požádat hasiče o pomoc také.Zatelefonovali do nedalekého města a poprosili o pomoc.Radost měli všichni ohromnou-hasiči slíbili,že přijedou.Netrvalo dlouho a k zahradě se přiřítilo velké auto i s cisternou.Spousta zvědavců se přišla podívat,co se to děje. Hasiči rozsvítili obří reflektor,protože už byla tma.Velký žebřík neměli,tak jeden zdatný hasič na smrk vylezl.Nastal však velký problém-jednou rukou se držet a druhou vyděšeného,bránícího se Maxe sundat,to nedokázal.Ještě že ty velké smrky rostly velice blízko u sebe,tak na druhý strom vylezl další zachránce a Maxe,který se stromu držel zuby nehty,se podařilo od stromu odtrhnout a jeden z hasičů si ho mohl dát pod bundu a slézt s ním na zem.
Radost byla veliká,panička Maxe objímala,ale Maxovi se z toho všeho udělalo špatně.To nevadilo,hlavně,že už byl na zemi.Zachráncům všicni moc děkovali.A představte si,že oni nic za tu službu nechtěli. Vše tedy skončilo šťastně,Max s Miškou odjeli domů a já s Alim jsme šli spokojeně spát.A já si pořád říkám,že je dobře když má naše panička tak nehrabané kocoury,jako jsem já a Ali.Na strom nevylezeme a tím má po starostech a hasiči mají méně práce.
Váš kocour Bony.
Přidáno: 73 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 272