Kočičí máma
Úterý, 21. duben 2009
Tenhle příběh je pro mne strašně dojemný.V dost dospělém věku jsem našla hodného páníčka s kterým jsem začala jezdit na chalupu na Vysočinu.Jak už to na venkově chodí ,byly u chalupy kočičky. A hřešilo se na to,že si sem tam nějakou myš uloví a vylepší si jídelníček.
Já zastánce všech stvoření jsem jim přilepšovala,jak se dalo.Kočky ke mně získaly důvěru.Vždycky,když jsme přijeli,přivítaly mne jak se patří.V létě jsme tam byli celý týden.A jeden den za mnou přišla Černobílá a přinesla mi ukázat své miminko.Hrozně mě to překvapilo a dojalo.Po čase se máma ztratila,mimčo,byl to kocourek,zůstalo.
Ale pak začal mít problémy,zřejmě ho někdo přiotrávil.Chtěla jsem si ho vzít domů,páníček mi to rozmluvil,v podstatě nedovolil.Máme kočičáka vlastního.Za týden kocourek nebyl.Oplakala jsem ho.Cítila jsem za něj odpovědnost.Máma kočka mi ho svěřila a já ho nechránila.Jsou to už 4 roky,ale pořád na to musím myslet.
Od uživatele jirijane - přidáno 20 bodů.
Počet přečtení tohoto článku: 206