Kočičí koupel

Neděle, 30. říjen 2011

Koupání kočky je činnost náročná, někteří lidé ji můžou považovat za trest, kočky pak všechny. Proto se s Vámi podělím o poznatky z koupání naší domácí šelmy, které jsou někdy zábavné, někdy k vzteku a občas mohou být i poučné.
Žádná kočka, až na vzácné výjimky, se nekoupe ráda a jelikož je tvorem od přírody čistotným a sama o sebe pečuje, není koupání prakticky potřeba.

 

 

Když se ale číča nějak neobyčejně zamaže a nebo jí potřebujete odstranit ze srsti alergeny (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že alergikovi vykoupaná kočka nějakou dobu tolik nevadí), je koupel nezbytná.

 

Nejdůležitější je moment překvapení!!! Číča by neměla tušit, že se na ni něco chystá, napustím si vlažnou vodu a připravím kočičí šampon a ručníky tak, aby mě neviděla. Potom ji vezmu do náruče, hladím ji a donesu do koupelny, kde za námi pečlivě zavřu dveře. Na to nikdy nezapomínejte, jednou mi takhle plaváček utekl, když mi upadl šampon a honit po bytě kočku, ze které crčí voda, není žádná slast.

 

Prostor je tedy zabezpečen a můžeme začít s koupelí. V tuhle chvíli už ovšem kočka pochopila, že ji chcete potupně namočit a začala se bránit. Drápy trčí na všechny strany a je potřeba odvahu a zručnost, aby nebyla prolita krev ještě před akcí. Mám už nacvičené hmaty, takže kočka v mžiku stojí ve vaně po břicho ve vodě, kde jí hrnečkem polévám a namáčím zbytek těla.

 

POZOR, nikdy nesmíte kočičce namočit uši, oči a nos, takže s hlavičkou opatrně! Kočka se ze všech sil snaží z vany utéct, což jí nesmíme dovolit, nechceme-li riskovat potopu. Nejlíp se mi osvědčilo ji držet zvrchu za krk, čímž ji přidržuji dole a ona se nemůže sápat na stěny vany, přitom mám dostupnou většinu jejího těla. Kočičím šamponem ji hezky namydlím a poté důkladně spláchnu, všechna pěna musí pryč.

 

Opět ji polévám hrnečkem nebo vezmu sprchu, ale té se bojí, takže se o to víc snaží zdrhnout. Pečlivě opláchnutou číču teď čeká asi nejnáročnější část, sušení. Kočku totiž nejprve vytřu co nejvíc ručníkem a pak ji vysouším fénem, slabým proudem vzduchu a jen vlahou teplotou, abych ji nepopálila. Naše jinak líná šelma se ovšem fénu bojí jak čert kříže a celé sušení proto doslova protrpí a při urputné snaze utéct mě většinou poškrábe.

 

Nedá se ovšem nic dělat, dokud není jen vlhká, nepustím ji. U mokré kočky je potřeba dávat velký pozor, aby nenastydla, proto svou vykoupanou čičinku držte do úplného uschnutí v teple. Procházka venku nepřipadá v úvahu, snad jen s výjimkou parného léta.

 

Na závěr nesmím zapomenout, že po koupeli je potřeba mít připravenu pro kočku její nejoblíbenější lahůdku, jen tak si ji člověk alespoň trochu udobří, například ta moje se mnou pravidelně po zbytek dne nemluví. Je to sice boj, ale ten voňavý hebký kožíšek za to stojí!

 

 

 

Přidáno: 68 bodů.

autor článku: Eileen

Počet přečtení tohoto článku: 95

Zpět na výpis





Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil kočky

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svou kočičkou.


Reklamní systém AdMarket Inzerujte na Miciny.cz a na spřízněných portálech. Máme pro vás milióny reálných uživatelů. Chci vědět víc!