Kočičí bratři:-)

Dávala nám pít, vstávala k nám v noci, masírovala bříška a samozřejmě se s námi i mazlinkovala. A nemyslete si, že na nás měla "mateřskou dovolenou", chodila při tom všem spořádaně do práce a tam se starala o nemocné dvounožce:-). Čas utíkal a my rostli, stávali se z nás čiperní kocourci..až nadešel čas se z jedním z nás rozloučit:-. Mikešek putoval k paniččiným rodičům, plakali u nás všichni, ale co naplat, oba nás mít tenkrát nemohla.

Ale často jsme chodili Mikeška spolu navštěvovat a Mikeška jsme brávali i k nám, to potom bylo dovádění :-). Panička i páníček mě milovali celým svým, srdcem a i já je, byl jsem jako pejsek, první jsem vítal u dveří, když panička přijela z práce :-). Možná bychom žili všichni šťastně až doteď nebýt té tragické události :-(.....

Velice rád jsem se procházel po okením parapetu, páníček to vždycky nerad viděl, ale já byl opatrný, držel jsem se při kraji, většinou tam se mnou někdo byl,..až jednoho dne.....Panička měla jet do práce, dodnes neví co se stalo, vím to bohužel jen já, sklouzl jsem a spadl dolů. Jenže jsem nedopadl na nožičky jako většina kocourků, dopadl jsem na bok a utrhl si plíci:-(.

Týden jsem bojoval u moc hodné paní doktorky, paníčci mě chodili navštěvovat, ale bohužel jsem svůj veliký boj prohrál. Panička se dodnes z té ztráty nemůže vzpamatovat:-(.O to větší tragédie to byl proto, že panička po mě měla maličkého kocourka, ze začátku bylo všechno super, maličký byl hodný, veselý, zdravý, ale po jednom odčervení začal mívat záchvaty, které byly horší a horší..

A paní doktorka po vyčerpání všech léčebných možností paničce doporučila, že už by nebylo dobré toho drobečka trápit..:-( .A tak ho tady opatruji v nebíčku.
Panička propadla depresi, říkala že už žádné miminko nechce, že jim nosí akorát smůlu. No ale hodná paní doktorka, která poznala, jak naše panička miluje kočičky, nelenila a dovezla ji hned na druhý den Matýska.

Panička ještě spala, dospávala těch strastiplných 20 dní se Šmudlíčkem a najednou telefon, paanička chudák ai nevěděla jak se jmenuje a ozval se jí radostný hlas paní doktorky, že pro ni má jedno "prominentní " koťátko. Panička jej uviděla a bylo jasno :-).Po půl roce k němu přibyla ještě Nellynka, je to Matýskova sestřička i když z jiného vrhu a že nevíte, kdo v tom měl prsty??? Opět tatáž paní doktorka.

Jsme s paničkou jednotného názoru, že je to zlatý člověk, kterých v dnešní době člověk již bohužel moc nepotká:-(. Bere svoji práci nejenom jako zaměstnání, které jí dává obživu, ale hlavně jako koníčka a nejsou jí lhostejné city jak zvířátek samotných tak jejích páníčků. Ze srdce jí za to děkujeme.
Tak to je vlastně konec našeho příběhu, pro mě sice ne se šťastným koncem, ale pro ostatní ano a ví, že v srdci paničky zůstanu na vždy, vždyť jsem byl její odkojené miminko :-).
Váš Riček

Od uživatele Koklej - přidáno 43 bodů.