Kočičí bezdomovci

Pátek, 24. červen 2011

Na chalupě si nás obvykle vyhlédne nějaká kočička ze sousedství a adoptuje nás. Přes léto ji pak krmíme a hrajeme si s ní a těšíme se, že nás na jaře opět přivítá. Vloni si nás hned z jara adoptovalo krásné tříbarevné koťátko od sousedů.

 

 

Při každé návštěvě chalupy jsme na něj pamatovali s papáním a vozili mu kočičí konzervy. Bohužel jsme se z koťátka neradovali dlouho. Ještě před prázdninami jsme přijeli a nikdo nás nevítal. Bylo nám to divné, hned jsme měli zlé tušení - vedle naší chalupy vede místní silnice a koťátko mohl někdo přejet. Jenže to se nestalo.

 

Zeptali jsme se sousedky, kam zmizelo "naše" jejich koťátko a dozvěděli jsme se, že ho někdo otrávil. Bylo nám z toho moc smutno. A smutné bylo i léto na chalupě bez kočičky. Až jednou... Přivezli jsme si z nákupu šišku ještě teplé sekané a dali do chodby na stůl vystydnout. Najednou, kde se vzala, mihla se domem šedá, trochu opelichaná kočka. Hned nám to bylo jasné. Šiška sekané byla řádně ožraná. Tak jsme okousaný kus odkrojili a schovali do lednice - když už si to kočičí zloděj nakousal, tak ať si to později dožere. Sekanou jsme zabezpečili zabalením do alobalu a dali zase na stůl v předsíni.

 

Jenže to jsme se přepočítali. Alobal nepovažoval chlupatý zloděj za překážku, vrátil se na místo činu a nerušeně pokračoval v hodech. Vyplašili jsme ho naštěstí ještě dost brzy, aby nám ze sekané taky trochu nechal. Schovali jsme tedy žalostné zbytky do lednice a odnesli nakousaný kus na dvůr, nabídnout ho zlodějíčkovi k dožrání. Ten se brzy objevil, ale jaké bylo naše překvapení, když se za ním na sekanou postupně začali trousit další parťáci - dva stejně pruhovaní sourozenci se zrzavými oušky, černobílá kočinda, jedna mourovaná a z dálky se opatrně plížila plachá, ale krásná želvovinová kočička.

 

Celá svita se vrhla na zbytky sekané. Vtom se za plotem objevil soused. "Vaše číča nám sežrala sekanou", zavolala jsem přes plot. "To není naše kočka, to je tlupa tuláků. My je krmíme a občas taky sousedi, ale nikomu nepatří," usadil nás soused. Zkrátka takoví kočičí bezdomovci. Rychle pochopili, že u nás se dává jídlo.

 

Protože bez kočičky je na chalupě smutno, pamatovali jsme příští víkend na bezdomovce a přivezli jim konzervu. Rychle se zorientovali v situaci a coby dup seděli chlupáči u nás na dvoře a hltali z misky. Byl krásný slunečný den, tak jsme seděli venku a pozorovali jak jim chutná. Když se kočičky nakrmily, rozvalily se na sluníčku a začali si jako jeden muž čistit kožíšky. Nažrané, spokojené se olizovaly a vyvalovaly na sluníčku. Šest spokojených koček kolem nás, to byla taková pohoda, že to byl jeden z nejhezčích prázdninových dnů.

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

autor článku: Liduše

Počet přečtení tohoto článku: 114

Zpět na výpis





Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil kočky

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svou kočičkou.


Reklamní systém AdMarket Inzerujte na Miciny.cz a na spřízněných portálech. Máme pro vás milióny reálných uživatelů. Chci vědět víc!