Jak jsme si vybrali Anaky (nebo jak si Anaky vybrala nás?)

Nejvíc mě zaujal útulek OS Toulavé tlapky. Připadalo mi, že tam kočičkám věnují maximální pozornost, pečují o ně, snaží se jim zajistit kvalitní krmení, vyléčit je z různých chorob. Taky jsou rozmístěny v několika domácích depozitech po celé Praze. Koček bylo v nabídce opravdu hodně. Já jsem chtěla mourovatou, přítel černou, ale nebyla to podmínka. Do užšího výběru se jich dostalo celkem pět. Kontaktovala jsem předsedkyni útulku, že bych si ráda jednu z kočiček vzala. Paní mi odepsala: "Čtyři kočičky mám u sebe, ale u tu pátou má jiná kolegyně. Ke mně můžete přijít o víkendu a s ní se domluvte."

Psala jsem tedy druhé paní, která mi řekla, že má čas v úterý, ať se přijdu podívat. S přítelem jsme si řekli: tak co, pojedeme se na ní mrknout, pak se o víkendu pojedeme podívat na ty ostatní a pak si vybereme. Rozhodnuto, druhý den večer jsme se rozjeli do depozita. Ačkoliv jsme se chtěli jen "podívat", pro strýčka Příhodu jsme sebou měli přepravku, jako KDYBY NÁHODOU jsme si už čičku vzali. Vešli jsme do depozita. V předsíni ležela krásná mourovatá kočka, která na nás trošku bázlivě pokukovala, ale vyplašená nebyla.

"Tak to je ona, Anaky," představila nám paní mourku se zvláštním jménem. Položili jsme přepravku do předsíně a paní nás vedla do pokoje, kde nám ukazovala očkovací průkaz a přebírací protokol. Mezitím se Anaky osmělila, šla k nám, otřela se nám o nohy a pak si vyskočila na stůl. Pohladila jsem jí. Už z webových stránek jsem věděla, co má Anaky za sebou.

Žila na Slovensku u nějaké ženské v paneláku, která jí pouštěla oknem ven. A protože Anaky nebyla vykastrovaná, jednoho dne jí přinesla koťata. Majitelka udělala se vším rázný konec, koťata nechala utratit a Anaky vyhodila na ulici. Jen těžko si lze představit, co musela Anaky prožívat. Opuštěná, vyhladovělá, nevěděla, kde jsou její koťátka, hledala je. Živila se tím, co našla u popelnice. Naštěstí si jí všimli nějací lidé, kteří si ji však nemohli nechat a tak Anaky odnesli do útulku. A se spolupracujícím slovenským útulkem putovala zanedlouho Anaky do pražských Tlapek.

"Takže vezmete si ji?" zeptala se nás přímo paní z útulku. S přítelem jsme se na sebe podívali a pak jsme se podívali na Anaky. Zrovna očuchávala přepravku v předsíni. V bytě bylo více koček, ale ona jediná k přepravce šla a dokonce si vedle ní lehla. Bylo rozhodnuto. Nemuseli jsme se jezdit dívat nikam jinam. Anaky si nás prostě vybrala. Cestou v autě se trochu bála, ale u nás doma z ní všechen strach přešel, zabydlela se během prvních deseti minut. Vůbec se nás nebála. První noc celou promňoukala, ale druhou už s náma statečně spinkala v posteli a nchala se drbat na bříšku. A tak je tomu doteď.

Přidal uživatel "Beebee" - přidáno 100 bodů