Jak jsme si nechaly Borůvku

Dvě kočičky - mouratou a černou s bílým flíčkem - jsme předaly neobyčejně hodné rodině tady v Brně. Šly obě do domku, kde mají výběh na krytý dvorek a malého pejska kamaráda, takže naprosto ideální. S rodinou jsme byly v kontaktu ještě po roce, takže víme i to, že nechali vzorně kočičky vykastrovat, a my za to moc děkujeme!!

Černého kocourka s bílým flíčkem si vzala moje kolegyně z práce. Trochu podcenila mé rady a těsně po kastraci jí Flíček utekl. Naše neštěstí neznalo mezí, brečely jsme kvůli němu snad týden. Víte, to vás hrozně mrzí, kotě, které se narodí doma a má tolik šancí na šťastný život a potom tohle!! Nicméně, zkušenosti mi i přes veliké zdrcení velely, upozornit kamarádku, že se kocourek nejspíš najde, jenom ať to nevzdává a hledá. Vydržela to týden a zcela zdrcená neúspěchem si šla do útulku pro nová dvě koťátka. Podotýkám, že má docela malý byt. Dnes má v něm tři kočky a budiž jí ke cti, zvládá to na výbornou. Flíček se totiž po měsíci našel. Nebyl daleko, jenom o ulici dál, vyděšený, hladový, ale jinak v pořádku. V tomto případě chci dodatečně poděkovat manželovi této mé kamarádky, že ty tři kočičky ustál, protože to není až tak běžné.

Celou tu dobu, co pomalu odcházela koťata z domu, visela mezi mnou a dcerou nevyřčená otázka: "To jako dáme pryč všechna koťata a nenecháme Cesmínce a sobě ani jedno?" Tři měsíce byly nenávratně pryč, tři koťata v relativně dobrých rukou a na řadě byla tedy poslední dvě. Jedno měla slíbené mladá holčina - brigádnice - z práce, jenom se ještě nevědělo určitě, které to bude. Zbýval mouratý kocourek a uhlově černá kočička. V situaci, kdy jsme se s manželem rozváděli, ve velikém napětí a neporozumění, kdy bylo doma pět kočiček a koťata k tomu, netroufla si moje dcera, bohužel ani vyslovit myšlenku, že jí černá kočička přirostla k srdci tak nějak víc, než všechna ostatní koťátka, že trne hrůzou, že si vyberou zrovna ji, a tak to všechno zůstalo na pospas "náhodě". Slečna přišla ještě s přítelem, seděli u nás asi hodinu na návštěvě a celou tu dobu nepadlo konečné rozhodnutí. Dcera seděla ve svém pokoji a asi se modlila - nejsme věřící :-)) - i když... Těsně před odchodem jsem podotkla, že co se týká kastrace, mají to jednodužší kocourci a je to také levnější. Přítel podotkl, že je to nesporná výhoda a že by měli zbytečně o kočinu strach. A v přenosce najednou seděl moureček, né, že by se nám ulevilo. Den před tím mu nebylo nějak dobře, asi to už cítil, že to bude on a nebude to ideální. Neměl se v novém domově moc dobře. Né, že by byli zlí, ale s kočkama to neuměli. Nakonec skončil u jejich babičky, která kočky miluje, takže ještě jednou - díky vám babičko!!!

Cesmínka chodila to odpoledne po bytě, trochu hledala a pak usoudila, že jedno kotě lepší než žádné. A dcera se mě přišla zeptat, jestli budeme dávat inzerát na poslední kočičku. No asi ano, co jiného, pátého zájemce jsme už neměly. " A mami, to by asi nešlo, že, když je tady pořád ten táta, žebychom si ji nechaly?????? " A ve mně se najednou něco pohnulo, jako v tom smyslu - stejně je tu dusno odjakživa, ať je tu kočka jedna nebo pět, tak ta jedna už to nezhorší. Určitě svou roli sehrála i únava a vyčerpání, prostě se mi už ani nechtělo dávat žádné inzeráty a už vůbec se mi nechtělo poslat naše poslední kotě pryč.
Dcera dodnes hledí na malou Borůvečku jako na zázrak, že nám zůstala zrovna ona. Jméno pro ni měla už dávno připravené. I když je moje dcera už dávno dospělá, tato čičinka ji neuvěřitelně změnila k lepšímu. Stala se zodpovědnější, kvůli ní se naučila i líp hospodařit s penězi a hlavně si uvědomila, že ji má nesmírně ráda a moc jí na ní záleží.Je pravda, že tak, jak je Borůvka nenápadná, je opravdu velmi výjimečná. Svým chováním, povahou, inteligencí. Jako kotě byla nejodvážnější, první se vydala na dobrodružnou obhlídku bytu a toho ponurého pána, co v něm přebýval, hleděla na nás od mala se zakloněnou hlavinkou tak nějak naléhavě, jako by říkala - no přece mě nedáte pryč, když už jsem tady!!
Patřila sem, jednoznačně můžu říct, bez ní by tu bylo prázdné nezahojitelné místo.

Ani jednou jsme nezalitovaly, že u nás z§stala, i když byly občas problémy. Dnes nám dělá jen radost a my jí taky, jak jen to jde. Ale to my děláme každý den a všem našim kožichům, co jich máme! :-))))

Přidáno: 100 bodů