Frantík a Honzík

Mám už jich doma pěknou řadu, ale teď se mi povedlo zrealizovat takový můj malý sen - zateplení sklepa pro dva opuštěné, vyhozené kocourky. Samozřejmě, že je nikdo nechce i když se ptám, prudím a snažím se lidem vysvětlit, že kočka je do domu požehnání a ne pohroma. Marně. Naše starosti jsou přece vždycky to důležitější, nejdůležitější na světě. A tak nás dnes a denně míjí jedna příležitost za druhou, jak být lepší, soucitnější, jak se rozdělit - když né o peníze, alespoň o teplo bytu.

Nemůžu je už vzít domů, mám nadstav, tak jsem chvíli měřila, počítala, zvažovala své možnosti manuální a nakonec jsem se rozhodla to celé provést. Výsledkem jsou dva super zateplené domečky, pár polic blízko sklepního okýnka, kam můžou seskočit a dva zbrusu noví obyvatelé mého sklepa, kteří už bydlí a hřejou si tlapky v suchu.

Takže, děkuju vám, kluci krásní, chlupatí, za tu příležitost zase pro někoho něco udělat a být tak o trochu lepší člověk?

Přesto, kdybyste je někdo chtěl, dejte vědět. Ale nečekejte ovace, děláte to přece pro sebe, nejen pro ně, aby z vás nakonec v tomto životě přece jen něco bylo? :))

Přidáno: 50 bodů