Čírince hoří kožich!

Páníčci dlouho nemohli najít žádné svítidlo (kam se vždycky ty baterky Ztrácejí?).
Panička právě hrála na počítači auta a docela vedla, když se to stalo. Šla tedy po schodech po tmě, aby zjistila co se stalo. V kuchyni se měli už rozjedená jídla, ale nechali toho, protože neviděli. Ještě když dorazila panička do kuchyně, tak ostatní páníčci nenašli vhodné svítidlo.

Panička těsně před rozžehnutím svíčky stačila vylít čaj - nešika. Svíčka se položila na kredenc. V tom náhlém světle jsem spatřila rohlík s paštikou, jehož vůně mne celou dobu vábila. Využila jsem všeobecného zmatku a vyrazila na lov. V tom světle svíce vypadal ještě chutněji. Proplížila jsem se k němu a začala ho olizovat.
Za pár vteřin vzkřikla panička : "Ježišmarjá, Čírince hoří kožich!" zvedla jsem hlavu, ale stále jsem si doutnajícího kožíšku nevšimla (přece jen je opravdu huňatý). Druhá panička stojící blíž mě rychle odehnala a třetí panička mi kožich uhasila.
No já si z toho nic nedělala, ale ten smrad z toho byl k nevydržení. Muselo se otevřít okno. Nakonec se tomu všichni zasmáli a já si mezi kočičími vojáky udělala pěknou ostudu. Takto šťastně dopadl můj šokující zážitek.

Přidáno: 18 bodů