Bambulky život
Úterý, 1. září 2009
Bambulka je naše zlatíško, vždicky nás umí rozveselit a nikdy se s ní nenudíme. Dostali jsme ji jako malou. Nejdříve se s námi nebavila, ale když poznala, že jsme hodní, žačala nám věřit. Pořád zlobila, nevím ani jak to popsat, prostě blbla, skákala sem a tam, honila noviny na provázku a tak různě jako každé hravé koťátko.
Zvykla si nejvíce na konzervu a když se jí koupila jiná, tak ji nejedla, takže jsme museli kupovat speciální konzervy. Potom měla ráda mlíčko, než jsem šla do školy, musela jsem ji to mlíčko malilinko ohřát a potom šla. Další její oblíbené jídlo byli jogurtky, nejvíc asi monte a šlehačka. Když bylo skoro jako, Bambulka začala flákat no a potom jednoho dne porodila krásná čtyři ko%tátka. Tři byla černá, všechny tři měla lysinku na nosánku a ten třetí měl ještě pod krčkem. Čtvrté bylo podobné své mamince. Jenže Bambulka byla zvyklá spát doma, takže je nám pořád nosila před dveře, ať ji tam pustíme. Museli jsme každý večer chodit kolem baráku a hnedat koťátka.Naštěstí se žádné nestratilo.
Potom, když už byla větší, rozdali jsme je. Jedno šlo k mé kámošce, druhé šlo k mamčině kámošce a ty zbylé dvě si vzali mladí lidé do paneláku, ale prý to nešlo, tak zůstaly u nějaké jejich babičky. Aspoň že byly dvě spolu:)Asi měsíc se nám stejskalo, ale potom jsme si zvykly no. Asi po půl roce přijela kámošeka s kočičkou, kterou jsme ji dali, jenže maminka s dcerou na sebe vrčely. Neuměli obě mňoukat totiž:)Potom koťátko odjelo. Za chvíli co by dup, byl silvestr a ani Bambulka si nenechala ujít šampajsnské:DMusela ho prostě ochutnat:)
Přidal uživatel "Uživatel21294" - přidáno 35 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 128