Ach, ty stromy!!

Stalo se to jednoho krásného dne. Byla jsem u kamarádky a najednou jsem uslyšela mňoukání. Samozřejmě jsme si řekli, že musíme zjistit jaká kočička to mňouká. Já jsem hledala, má kamarádka hledala, ale žádnou kočičku jsme nenašli. Už jsem věděla kde to slyším nejzřetelněji, ale ať jsem se dívala na střechu, ať jsem se dívala do kůlny-nic jsem neviděla. Říkala jsem si, že to přece není možné, ale doopravdy ani má kamarádka žádnou kočičku nenašla.

Vložil se do hledání kamarádčin tatínek. Rozhlížel se po okolí a za chvilku na nás volal, že ta kočka je na stromě. Bohužel to byl obrovitánský strom. Na větvi seděl můj Čertík a žalostně mňoukal. Bylo hrozné ho tam takhle vidět. Dyť mohl spadnout!! Naštěstí měl roztažené drápy a držel se tam na stromě co nejvíc. Už jsem říkala, že to byl obrovský strom a doopravdy bych na něj vvylézt nemohla(nejsem přece koča, že =). ). "Neboj se Čertíku!!", volala jsem na svého kocourka. "Ty to zvládneš!!", volala jsem stále. Když nás Čertík slyšel,najednou se žalostným mňoukáním lezl dolů. Několikrát se zašprajcl na jedné z menších větviček, ale vždy se rozmotal. Já i kamarádka jsme ho povzbuzovali a nakonec Čertík jako hrdina slezl!! Byl doopravdy vystrašený a já taky. Jsem ráda, že se nic nestalo. KONEC =)

Přidáno: 38 bodů