Jak kočkám tikají vnitřní hodiny

Nejjednodušší biologické rytmy kočky – tedy biorytmy – jsou založeny na střídání činnosti a aktivity s fází klidu. Existují však i jiné druhy biorytmů jako lunární biorytmy, které jsou ovlivněny Měsícem a které mají vliv na rozmnožování či hledání potravy. Dále známe také roční biorytmy, ale i krátké sezónní cykly, které se mohou týkat třeba línání kočičí srsti.

U našich kočičích mazlíčků nás bude zřejmě nejvíce zajímat jejich denní rytmus, který se opakuje po 24 hodinách. Přestože se člověk i kočka snaží co nejlépe sladit a přizpůsobit své rozdílné biorytmy, je zcela jasné, že kočka je živočich spíše noční a člověk naopak denní. Vaše kočka se však podvědomě snaží přizpůsobit vašemu životnímu stylu a je poměrně aktivní i přes den – tedy více aktivní, než je jí přirozené. Kočka je však v tom opravdovém „svém živlu“ až s příchodem soumraku a prvních nočních hodin. Kočičí biorytmus je výhodný v tom, že se kočka může stát vhodným společníkem i pro člověka s nedostatkem volného času nebo náročným zaměstnáním, ze kterého se majitel kočky vrací domů až pozdě večer.

Kočičí rozvrh hodin

Každá kočka je individualista a jejich denní aktivita může být značně rozdílná, obecně však platí, že útlum denní aktivity nastává přibližně mezi 9. a 16. hodinou. Od pozdních večerních hodin pak nastává období her, honiček, nočních bitev a jiných dobrodružství, které vydrží až do rána. Tyto hrátky mohou být poměrně hlučné, o čemž se jistě přesvědčil nejeden majitel kočky, kterému jeho zvíře v noci „terorizovalo“ byt či okolí domu. Kočky mají vrchol své přirozené aktivity za rozbřesku a se soumrakem (neboť vnitřní hodiny kočky mají zařídit, aby nepropásla rozbřesk či západ slunce).

Po období aktivity následuje fáze klidu v podobě spánku. Tělo i mozek během spánku odpočívají a v mozku se ukládají důležité paměťové záznamy. Kočky prospí denně 13 až 16 hodin. Hloubka spánku je také individuální a souvisí především s pocitem bezpečnosti daného místa. Přesto v sobě kočka nezapře geny divokých šelem a i během spánku je schopna svými bystrými smysly pohotově vstřebat potenciálně nebezpečnou informaci, především podezřelé zvuky. Polohy při kočičím spánku jsou různorodé a leckdy velmi krkolomné, což však pružnému tělu kočky nijak nevadí (můžeme vzít také v potaz, že kočky divoké spí většinou na nepohodlných místech jako například na větvích a v korunách stromů). Po klidové fázi nastává období nezbytného protahování, které slouží ke správnému prokrvení těla a jeho přípravě na novou aktivitu.

Rytmus krmení 

Je také rozumné naučit kočku na pevný režim krmení, díky čemuž je možné se vyhnout neustálému vyžadování stravy. Kočka si brzy zvykne na danou dobu krmení, která se tak zafixuje v jejích denních biorytmech a zcela jistě vás upozorní, že tato doba se již blíží (nejvhodnější doba je mezi osmnáctou a devatenáctou hodinou).

Autorka: Iveta Šafaříková